Práce analyzuje konstrukci maskulinní identity v českých
hasičských sborech. Cílem je skrze komparaci profesionálních
(HZS) a dobrovolných (JSDH) hasičů prozkoumat, jakým způsobem
aktéři naplňují profesní nároky kladené na tuto roli.
Teoretický rámec tvoří koncepty hegemonní maskulinity,
tělesného kapitálu a emoční práce. Kvalitativní výzkum byl
realizován formou hloubkových rozhovorů s osmi respondenty.
Analýza se zaměřuje na disciplinaci těla, specifickou regulaci
emocí a dynamiku bratrstva. Zjištění ukazují, že hasičská
maskulinita je budována skrze prokazování fyzické zdatnosti a
zachovávání kolektivní integrity.