Tato práce provádí analýzu algoritmů určených pro projekci
obrysů a slučovaní polygonálných meší. Z algoritmů jsou pak
vybrány ty, již jsou nejvhodnější pro využití pro spojování
meší reprezentujících části lidské tváře. V praktické části
jsou vybrané algoritmy následně implementovány za pomoci
programovacího jazyku Java, tak aby mohla být výsledná knihovna
lehce začleněna do již existující aplikace Fidentis, kterou
rozšíří o možnost vkládání nových částí tváře do fantomového
obličeje. Textová část práce pak obsahuje popis využitých
algoritmů a datových struktur a věnuje se implementačním
detailům. V závěru se uvádí měření výkonu zvolených algoritmů.
Práce obsahuje také obrazové výsledky algoritmů na vzorových
modelech.