M A S A R Y K O V A UNIVERZITA
PEDAGOGICKÁ F A K U L T A
Katedra speciální pedagogiky
Integrace žáka s lehkou mentální retardací
do základní školy běžného typu
Integration of pupil with light mental retardation into
primary school ofusual
Bakalářská práce
Brno 2007
Autor práce: Vedoucí práce:
Marie Jelínková doc. PaedDr. Miroslava Bartoňová,PhD.
i
Anotace
Bakalářská práce pojednává o problematice a možnostech integrace žáků
s lehkým mentálním postižením do základní školy běžního typu.Vymezuje základní
pojmy a definice,které s touto problematikou souvisí.Seznamuje s edukačním
procesem žáků s lehkou mentální retardací.Specifikuje osobnost dítěte s lehkou
mentální retardací. Součástí bakalářské práce je ukázka individuálního vzdělávacího
plánu.
Annotation
Bachelor work deals with questions and possibilities of integration of pupils
with light mental retardation into the basic ordinary school. It limits basic notions
and definitions, which is related to this problem. It acquaints with education process
of pupils with light mental retardation. It specifies personality of child with light
mental retardation. The demonstration of individual education plan is a part of
bachelor work.
Klíčová slova
Psychopedie,lehká mentální retardace,edukace,integrace,individuální
vzdělávací plán,lidská práva
Keywords
Teaching the Mentally Impaired, light mental retardation,
education,integration,individual education plan,human rights
2
Prohlášení
Prohlašuji,že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně apoužila jen prameny
uvedené v seznamu literatury.
Souhlasím,aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně
Pedagogické fakulty a byla zpřístupněna ke studijním účelům.
V Šitbořicích 18.4.2007 Marie Jelínková
3
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. PaedDr.Miroslavě Bartoňové,PhD. za
čas,který věnovala mé bakalářské práci,za cenné rady a připomínky,které mi při
psaní této práce poskytla.
4
Obsah
Úvod 6
1 Epistemologická východiska zkoumaného
problému i
1.1 Vzdělávání žáků s mentálním postižením 7
1.2 Etiologie mentálního postižení 8
1.3 Klasifikace mentální retardace 11
1.4 Osobnost dítěte s mentálním postižením 14
2 Lidská práva,integrace,humanizace a normalizace
života osob s mentálním postižením 19
2.1 Lidská práva 19
2.2 Vzdělávání žáků s mentálním postižením 21
2.3 Systém péče o žáky s mentálním postižením 25
2.5 Integrace 28
3 Specifika integrace žáka s mentálním postižením
do základní školy běžného typu 33
3.1 Cíl bakalářské práce,techniky bakalářské práce 33
3.2 Charakteristika vzdělávacího zařízení 33
3.3 Kazuistika 34
Závěr 40
Použité zdroje 41
Resumé 42
5
Úvod
Téma své bakalářské práce jsem si zvolila na základě zájmu o tuto
problematiku.Před třemi lety jsem nastoupila na základní školu v Sitbořicích jako
asistentka pedagoga žáka s lehkou mentální retardací,který právě navštěvoval druhý
ročník Z S a žáka nevidomého,integrovaného v deváté třídě na téže škole.
Do té doby jsem pracovala jako fyzioterapeut, takže prostředí základní školy pro mě
bylo zcela nové a problematika integrace žáků se specifickými vzdělávacími
potřebami naprosto neznámá,což mě motivovalo ke vzdělávání v této oblasti.
Souběžně se studiem speciální pedagogiky j sem absolvovala kurz
„dyslektického asistenta".Po jeho dokončení jsem začala vést reedukační hodiny pro
žáky se specifickými poruchami učení a v současné době využívám při těchto
hodinách zejména poznatky získané studiem speciální pedagogiky.
Cílem mé bakalářské práce je poskytnout základní informace o možnostech
integrace žáka s lehkou mentální retardací,s níž mám tříletou zkušenost,popsat
osobnostní specifika dítěte s lehkým mentálním postižením.
6
1 Epistemologická východiska zkoumaného
problému
1.1 Vzdělávání žáků s mentálním postižením
(psychopedie)
V širším pohledu je možné na psychopedii nahlížet jako na interdisciplinární
obor zabývající se prevencí, prognostikou mentálního postižení (popř. jiných
duševních onemocnění) se zvláštním důrazem na edukaci, reedukaci, diagnostiku,
terapeuticko - formativní intervenci, kompenzaci, rehabilitaci, inkluzi (integraci) a
socializaci či resocializaci klienta s mentálním či jiným duševním postižením.
Psychopedie je speciálně pedagogická disciplína, která se zabývá
problematikou osob s mentální retardací čijinými duševními poruchami, výchovou
a vzděláváním, řeší problematiku socializace.
V posledních letech dochází v posunu v pojetí české speciální pedagogiky a tím i
vpojetí psychopedie. Stále více je kladen důraz nejen na tradiční zkoumání
zákonitostí vývoje, výchovy a vzdělávání osob mentálně retardovaných apsychicky
postižených (Defektologický slovník, 2000), ale také terapeuticko-formativním
postupům využitelným při práci s těmito klienty.
S ohledem na narůstající kompetence psychopeda v inkluzi či integraci osob
s mentálním nebo jiným duševním postižením je přiměřený nárůst pozornosti
věnován také otázkám diagnostiky a poradenství.
Dochází k tomu nejen ve vztahu k práci psychopeda v institucích typu speciálně
pedagogického centra, pedagogicko psychologické poradny či střediska výchovné
péče, ale také s ohledem na jeho poradenskou a organizační práci ve školách
integrujících žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo v nejrůznějších
subjektech nestátní sféry - v oblasti středisek podpory integrace, podporovaného
bydlení, zaměstnávání, asistenční a respitní služby apod.
V užším pojetí chápeme psychopediijako speciálně pedagogickou disciplínu, která
se zabývá edukaci osob s mentálním čijiným duševním postižením a zkoumáním
formativních (výchovných) a informativních (vzdělávacích) vlivů na
tyto osoby.(Valenta Milan,Muller Oldřich:Psychopedie.Parta,2003.str.4)
7
Předmětem psychopedieje tedy nejen mentální retardace čijiné duševní
postižení, ale především mentálně retardovaný nebojinak duševně postižený klient a
jeho enkulturace, toje socializace v nejširším slova smyslu, znamená to odklon od
původního somatopatologického pojetí psychopedie i celé speciální pedagogiky,
jejímž předmětem bylpředevším organický čifunkční defekt, apříklon ke
globálnímu pojetí klienta se zdravotním postižením s důrazem na to, coje u něj
funkční a intaktní.(Valenta Milan,Muller 01dřich:Psychopedie.Parta 2003,str.5)
1.2. Etiologie mentálního postižení
Mentální retardaceje souhrnné označení vrozeného defektu rozumových
schopností.Postižení je definováno jako neschopnost dosáhnout odpovídajícího
stupně intelektového vývoj e(méně než 70 % normy),přestože byl takový jedinec
přijatelným způsobem výchovně stimulován.Nízká úroveň inteligence bývá spojena
se snížením či změnou dalších schopností a odlišnostmi ve struktuře osobnosti. V
populaci se vyskytují přibližně 3% mentálně postižených
//'í//.(Vágnerová,Marie:Psychopatologie pro pomáhající profese.Variabilita a
patologie lidské psychiky.Portál 1999,str.l46)
Mentální retardace je jednou z poruch centrální nervové soustavy.Její etiologie
bývá různéje možné ji shrnout do několika základních skupin:
Prenatální příčiny
V prenatálním období působí celá řada činitelů, mezi kterými hrají důležitou
roli ty, jež způsobují vrozenou(dědičnou) mentální retardaci. Do těchto vlivů řadíme
nejen po předcích zdědění nemoci (hlavně metabolické poruchy), které postupně
vedou k mentálnímu postižení, ale také to, kdy dítě dědí po rodičích nedostatek vloh
k určité činnosti.
Intelektové předpoklady narozeného dítěte nejsou však matematickým průměrem
inteligence biologických rodičů, v tomto ohledu působí tendence tzv. regrese ke
středu (tj. kprůměru populace), kdy inteligence dítěte vysoce inteligentních rodičů
]e statisticky nižší než u rodičů, a naopak inteligence dítěte rodičů se subnormální
inteligencí je zase vyšší.
8
Inteligence biologických rodičů, v tomto ohledu působí tendence tzv. regrese ke
středu (tj. kprůměru populace), kdy inteligence dítěte vysoce inteligentních rodičů
je statisticky nižší než u rodičů, a naopak inteligence dítěte rodičů se subnormální
inteligencí je zase vyšší. (Valenta Milan,Muller 01dřich:Psychopedie,Parta
2003,str.51)
Z kvantitativního pohledu převažujícím faktorem j sou specifické genetické
příčiny. Vlivem mutagenních faktorů, z nichž některé známe (záření, dlouhodobé
hladovění, chemické vlivy...) a jiné nám nejsou známy, dochází k mutaci genů,
aberaci chromozomů či změnám v jejich počtu.Do této kategorie spadá velká
skupina recesivně podmíněných poruch zahrnujících většinu dědičných
metabolických onemocnění typu fenylketonurie (jedna z mála příčin, kterou umíme
včas diagnostikovat a speciální dietou eliminovat vznik mentální retardace),
galaktosemie, homocystinurie, atd.
Největší kategorií příčin vzniku mentální retardace j sou syndromy
způsobené změnou počtu chromozomů, zejména pak tzv. trizomie (existence tří
chromozomů namísto běžného páru-dizomie, kdy jeden chromozom získáváme od
otce ajeden od matky). Nejznámějším a nej rozšířenějším představitelem trizomie je
Downův syndrom, který je způsobený trizomií chromozomu 21. (příčina 23%
mentálních retardací).
Další skupinu prenatálních vlivů tvoří enviromentální faktory a onemocnění
matky v době těhotenství, kdy platí zákonitost, že čím dříve kpatologii dojde, tím
fatálnější to má následky pro zdraví dítěte. Radíme sem onemocnění matky
zarděnkami, kongenitální syfilis, toxoplazmozu, otravy olovem a přímou intoxikaci
embrya či plodu, ozáření dělohy, alkoholismus matky,její nedostatečnou výživu
apod.(Valenta Milan,Muller 01dřich:Psychopedie.Parta 2003,str.52)
Na vznik mentálního postižení může mít vliv i nedostatek plodové vody,
vrozené vady lebky a mozku (mikrocefalie,hydrocefalie).
Objevují se teorie, že i prenatální deprivace (např. silně nechtěné dítě) se může
projevit na duševním zdraví ještě nenarozeného dítěte.
9
Perinatální příčiny
K dalším perinatálním faktorům patří mechanické poškození mozku při porodu
a hypoxie či asfixie (tj. nedostatek kyslíku), předčasný porod a nízká porodní váha
dítěte, dále nefyziologická těžká novorozenecká žloutenka - hyperbilirubinemie, při
které bilirubin neodchází z těla a působí toxicky na nervovou soustavu.
Perinatální encenfalopatie (organické poškození mozku) bývá udávána jako
příčina obtíží, které se označovaly termínem lehká mozková dysfunkce a které asi
v dvacetině až desetině případů způsobují i mentální retardaci. (Valenta
Milan,Muller 01dřich:Psychopedie.Parta 2003,str.53)
Dříve se občas objevil názor, že i císařský řez může být příčinou poruch,
včetně mentálního postižení. Byl to ale jen mýtus,který se nezakládal na pravdě,
jelikož pro dítě je císařský řez naopak nestresujíc cestou na svět.
Jeden z dalších mýtů se týkal protrahovaného porodu , ovšem pokud nedojde
k mechanickému poškození mozku nebo hypoxii, nemá délka porodu vliv na vznik
mentálního postižení.
Ovšem jako opodstatněná se jeví teorie, že na vznik mentální retardace může mít
vliv stáří rodičky.Zejména v případě Downova syndromu narůstá pravděpodobnost
vzniku poruchy u novorozence u rodiček nad 35 let.
Postnatální příčiny
V době po narození může způsobit mentální retardaci mnoho vlivů, mezi něž
patří zánět mozku způsobený mikroorganismy (klíšťová encefalitida, meningitida,
meningocefalitida), mechanické vlivyjako traumata, mozkové léze při nádorovém
onemocnění, krvácení do mozku.
Snížení intelektových schopností může zapříčinit i senzorická, citová a
sociokulturní deprivace dětí vyrůstajících v nepřátelském, odcizeném, nepodnětném
rodinném prostředí nebo děti v institucionální péči.
Takovéto prostředí se může podílet na poklesu inteligenčního kvocientu až o 20
bodů s tím, že pokud dojde čas ke kompenzaci těchto potřeb, může se intelektový
deficit upravit.(Valenta Milan,Muller 01dřich:Psychopedie.Parta 2003,str.53)
10
Proto není možné definovat mentální postižení jako trvalou poruchu. Problém je
v tom, že sociokulturní deprivací trpí především děti rodičů s nižším intelektem,
takže dochází ke kumulaci patologických faktorů způsobujících především lehkou
mentální retardaci.
1.3Klasifikace mentální retardace
Každá vědecká disciplína má snahu třídit své poznatky a zkušenosti.Výsledkem
této tendence je vznik klasifikačních systémů.
Klasifikace podle etiologie
Mentální retardace nemá jednotnou příčinu, většinou vzniká činností více
faktorů. V literatuře je velmi často uváděná klasifikace etiologických faktorů podle
Penrose. (Černá, 1995)
1.Příčiny endogenní-genetické, dědičné
2.Příčiny exogenní-vzniklé vlivem prostředí
Symptomatologická klasifikace
Zabývá se typickými příznaky vzhledu, osobnostních rysů, somatických
zvláštností, motorického a psychického vybavení mentálně postižených.
(Pipeková Jarmila:Osoby s mentálním postižením ve světle současných
edukativních trendů.MSD 2006,str. 59)
Klasifikace podle vývojových období
Vychází z jednotlivých vývojových období u osob s mentálním postižením.Při
popisování zvláštností jednotlivých vývojových období u osob s mentální retardací
je potřeba vycházet ze znalostí vývojových období intaktní populace a ze
zákonitostí, kterými se procesy vývoje řídí.
11
V současné době se používá členění podle desáté decenální revize Světové
zdravotnické organizace (WHO) z roku 1992 s platností od 1.1.1993 .Mentální
retardace je řazena do oboru psychiatrie, proto má jako první označení písmeno F.
Oddíl F70-F79 je pak celý věnován mentální retardaci a toto označení je
považováno za základní kód. Hlavním hlediskem, které se zde používaje opět
stanovení inteligenčního kvocientu.
Stupeň mentální retardace se obvykle měří standardizovanými testy
inteligence. Může to být ovšem nahrazeno škálami, které určují stupeň sociální
adaptace v určitém prostředí. Taková měření škálami určují jen přibližně stupeň
mentální retardace. Diagnóza bude také záviset na všeobecných intelektových
funkcích, jak j e určí školený diagnostik.
Intelektuální schopnosti a sociální přizpůsobivost se mohou měnit v průběhu času a i
snížené hodnoty se mohou zlepšovat cvičením a rehabilitací. Diagnóza má
odpovídat současnému stavu duševních funkcí.
Následující podrobné členění na čtvrtém místě je určeno pro užití s položkami
F70-F79 k vyznačení rozsahu současných poruch chování .
K vyznačení přidružených stavů, jako jsou autismus, jiné vývojové poruchy,
epilepsie, poruchy chování anebo závažné tělesné postižení, lze užít dodatkový kód.
F70 Lehká mentální retardace
IQ se pohybuje přibližně mezi 50-69 (což u dospělých odpovídá mentálnímu
věku 9-12 let). Stav vede k obtížím při školní výuce.Mnoho dospělých je ale schopno
práce a úspěšně udržují sociální vztahy a přispívají k životu společnosti.
F71 Střední mentální retardace
IQ dosahuje hodnot 35-49 (což u dospělých odpovídá mentálnímu věku 6-9
let). Výsledkem je zřetelné vývojové opoždění v dětství, avšak mnozí se dokážou
vyvinout k určité hranici nezávislosti a soběstačnosti, dosáhnou přiměřené
komunikace a školních dovedností .Dospělí budou potřebovat různý stupeň podpory
k práci a k činnostem ve společnosti.
12
F72 Těžká mentální retardace
IQ se pohybuje v pásmu 20-34 (u dospělých odpovídá mentálnímu věku 3-6
let).Stav vyžaduje trvalou potřebu podpory.
F73 Hluboká mentální retardace
IQ dosahuje nejvýše 20 (což odpovídá u dospělých mentálnímu věku pod 3
roky).Stav způsobuje nesamostatnost a potřebu pomoci při pohybování, komunikaci
a hygienické péči.
F78 Jiná mentální retardace
Mentální retardaci nelze přesně určit pro přidružená postižení smyslová a
tělesná, poruchy chování a autismus.
F79 Nespecifikovaná mentální retardace
Je určeno, že jde o mentální postižení, ale pro nedostatek znaků nelze jedince
přesně zařadit.
Pásma jsou uměle stanovena a neodráží žádné přerušení spojitosti a nebo
nepravidelnosti vpřirozeném rozložení mentální retardace v populaci. V praxi
nejsou určena k tomu, aby tvořila striktní mezníky ajednoznačné síto určující
životní dráhu jedince ve společnosti. Pojem mentální retardaceje jediný oficiální,
starší ekvivalenty oligofrenie, slabomyslnost, rozumová zaostalost apod. by se
neměly v terminologiipoužívat.(P[pekovä Jarmila:Osoby s mentálním postižením ve
světle současných edukativních trendů.MSD 2006,str.64)
Mentální retardace je Mezinárodní statistickou klasifikací nemocí vymezena
hodnotami IQ do 69 bodů, nadále se však užívá nepřesně a zahrnuje skupinu osob
pohybující se v pásmu podprůměrného intelektu s IQ pod 85 bodů.
Poruchy intelektu
(podle Mezinárodní klasifikace poruch,disaptibiliry a handicapu)
Poruchy intelektu zahrnují poruchy inteligence,paměti a myšlení .Poruchy
inteligence zahrnují: narušení rychlosti a stupně rozvoje poznávacích funkcíjako
13
jsou vnímání,pozornost,paměť a myšlení a jejich zhoršení v důsledku patologických
procesů.
Hluboká mentální retardace - IQ pod 20
Osoby,které mohou reagovat na cvičení používání rukou,nohou a čelistí.
Závažná mentální retardace - IQ 20 - 34
Osoby,které mohou využít systematickou návykovou průpravu.
Střední mentální retardace - IQ 35 - 49
Osoby,které se mohou naučit jednoduché komunikaci,základním hygienickým a
bezpečnostním návykům a jednoduchým manuálním zručnostem,avšak
nezaznamenávají pokrok ve funkčním čtení nebo aritmetice.
Mírná mentální retardace - IQ 50 - 70
Osoby,které mohou nabýt praktických zručností a ovládat funkční čtení a
aritmetické schopnosti pomocí speciálního školení a které lze přivést ke
společenskému přizpůsobení.
Jakje patrné z výčtu klasifikací,pohled na problematiku mentální retardace se
mění v čase a v úhlu pohledu odborníků, kteří sestavují klasifikaci...
...Každý mentálně postižený člověk je svébytný subjekt s charakteristickými
osobnostními rysy,přesto se však u většiny z nich projevují vjednotlivých obdobích
života charakteristické znaky, které závisejí na hloubce a rozsahu mentální
retardace.(Pipeková Jarmila:Osoby s mentálním postižením ve světle současných
edukativních trendů.MSD 2006,str.65)
1.4 Osobnost dítěte s mentálním postižením
Snížení rozumových schopností s sebou přináší specifický psychologický
obraz dítěte s mentálním postižením.Mentální postižení výrazně omezuje
informační zisk.Je však nutné podotknout,že každé dítě s postižením je individuum
s vlastními vývojovými možnostmi,na které je třeba brát zřetel.
14
Typickým znakem poznávacích procesu mentálně postižených je omezenější
potřeba zvídavosti a preference podnětového stereotypu.Bývají obyčejně pasivnější
a závislejší na zprostředkování informací zdravími lidmi.Důsledkem je silnější
závislost najiném člověku,který se stává jakýmsi prostředníkem mezijedincem
s mentálním postižením a ostatním světem. (Vágnerová Marie:Psychopatologie pro
pomáhající profese.Portál 1999,str. 151)
Myšlení osob s mentálním postižením je obecně charakteristické značnou
stereotypností a ulpíváním na určitém způsobu řešení.Je samozřejmé,že závisí na
stupni postižení a může odpovídat různé vývojové úrovni,v krajním případě se
nemusí rozvinout vůbec.Děti s mentálním postižením často zaujímají k problémům
pasivní postoj a řešení čekají od někoho jiného nebo na ně rezignují.
Schopnost učení je u dětí s mentálním postižením vždycky nějakým
způsobem omezena.Nejde jen o důsledek nedostatečného porozumění
učenému.Nepříznivý vliv mají i nedostatky v koncentraci pozornosti a paměti.
Učení mentálně postižených je převážně mechanické, asociační. Typickým
rysem bývá určitá poznávací pohodlnost, kterouje třeba překonávat. Jsou však
leckdy ochotní se učit zapodpory dospělého,k němuž mají pozitivní vztah. Učí se pak
spíše kvůli němu,pro potvrzení jeho citového vztahu, než zjiných důvodů.Podobným
způsobem je za normálních okolností motivován rozvoj dítěte v počátcích jeho
vývoje.(Vágnerová Marie:Psychopatologie pro pomáhající profese.Portál
1999,str.l52)
Sebehodnocení bývá téměř vždy ovlivněno způsobem uvažování a omezenou
možností chápáníé,jaké jsou jejich kompetence.V důsledku toho sebehodnocení není
zcela objektivní,j e nekritické a ovládané především emocionálně (např. přání). Na
druhé straně závisí prakticky po celý život na názorech jiných lidí. Ty přijímá
člověk s mentálním postižením většinou jednoznačně a nekriticky. Zároveň však
neschopnost přesně chápat názory lidí ve svém okolí mentálně postižené do určité
míry chrání.
Dítě s mentálním postižením není schopno odhadnout svoje možnosti a přizpůsobit
jim svoje chování.I sebemenší změna situace,vynucená okolnostmi, může být pro
15
mentálně postiženého nezvládnutelná,zejména pokud není schopen pochopit její
podstatu.
U dětí s mentálním postižením bývá velmi silná potřeba citové jistoty a
bezpečí.Citová jistota ve vztahu s blízkým člověkem je pro ně velmi důležitá,
protože může sloužit jako zdroj rovnováhy, narušované pocitem ohrožení okolním
světem, který je pro postiženého často obtížně srozumitelný .
Uspokojení všech potřeb dětí s mentálním postižením bývá často velmi
obtížné.Oni sami to nedovedou a jejich okolí není vždycky dostatečně citlivé nebo
nemá zájem .Neuspokojení jakékoli potřeby však mohou považovat za zátěžovou
situaci.Za těchto okolností reagují mentálně postižení lidé různými obrannými
mechanismy.Může jít např. o afektivní výbuchy, které je třeba chápat jako obranou
reakci v situaci, s níž se nedovedou vyrovnat jinak .
Vzácným ,ale zároveň významným faktorem vzniku postnatální příčiny
mentální retardace je i epilepsie.
Zpravidla se jedná o chronické postižení mozkové tkáně,které se projevuje
opakovanými záchvaty různého charakteru,spojenými se změnou v oblasti
prožívání,chování a často i s poruchami vědomí.
Etiologie onemocnění může být velice různorodá. Vrozená dispozice představuje
určitý základ,předurčující individuálně specifickou reakci napůsobení zevních
vlivů,které mohou takové onemocnění vyvolat.(Hynek, 1996)
Epileptické záchvaty bývají častější v dětství než v dospělosti,v závislosti na zrání
CNS.Největší četnost epileptických projevů je vpředškolním věku.Epilepsií trpí
přibližně 1% dětí,asi 5% dětí dostane alespoň jedenkrát za život epileptický
záchvat. (Lesný, 1987)
Nemocní trpící epilepsií mají většinou normální inteligenci.Výraznější porucha
rozumových schopností je spíše výjimkou než pravidlem.Epilepsie,která je
důsledkem nějakého mozkového poškození (např. po úrazu),může s větší
pravděpodobností poškodit i rozumové schopnosti.
Epilepsie někdy nepříznivě ovlivňuje ifunkci paměti apozornosti.Někteří nemocní
se hůře soustředí,mohou být ulpívaví, činí jim problém přenášetpozornost,někdy trpí
poruchami pozornosti ve smyslu blokád. V závislosti na tom bývá postižena i
16
paměť.Může jít o poruchu vštípivosti a vybavení,která souvisí s celkovou rigiditou a
větší unavitelností epileptiků. (Hynek, 1996)
Na tyto potíže se často váže i menší pružnost myšlení,jeho ulpívání a celkové
zpomalení,problémy při zvládání nových situací,nedostatky v plynulosti
myšlenkových operací a nižší spontaneita.Často nejde o primární poruchu
myšlení,ale o následky poruchy pozornosti a krátkodobé paměti.
Vzácnej i může být epilepsie příčinou postižení inteligence,tzv. epileptické demence.
Pokud je epilepsie závažná a trvá dlouhou dobu,dojde s větší pravděpodobností
k určité kvalitativní změně,nebo dokonce k úbytku intelektových schopností.
V dnešní době nemívá epilepsie tak bouřlivý průběh a pokud je léčená,nevede
k devastaci osobnosti nemocného.Ovšem určitá citlivost na vnější podněty,emoční
labilita nebo zvýšená rigidita a unavitelnost se objevují poměrně často.
Psychické zvláštnosti osob s mentální retardací
# Zpomalená chápavostjednoduchost
# Snížená schopnost až neschopnost vyvozování logických vztahů
# Snížená mechanická a zejména logická paměť
# Těkavost osobnosti
# Nedostatečná slovní zásoba a neobratnost ve vyjadřování
# Poruchy vizuomotoriky a pohybové koordinace
# Impulzivnost,hyperaktivita nebo celková zpomalenost chování
# Citová vzrušivost
# Sugestibilita a rigidita chování
# Nedostatky v osobní identifikaci a ve vývoji ,,Já "
# Opožděný psychosexuální vývoj
# Nerovnováha aspirací a výkonů
# Zvýšená potřeba uspokojení a bezpečí
# Poruchy v interpersonálních skupinových vztazích a v komunikaci
17
# Snížená přizpůsobivost k sociálním požadavkům
(Svarcová:Základní otázky psychopedie,1997,str.l5)
City dítěte s mentální retardací
# Jsou nedostatečně diferencovány.
# Prožitky jsou primitivnější a protikladné.
# Diferencované jemné odstíny prožívání téměř neexistují.
# Jsou neadekvátní svou dynamikou kpodnětům vnějšího světa.
# Jsou opožděné a obtížně se utvářejí tzv. vyšší city (svědomí,pocit
povinnosti a odpovědnosti).
# Častěji se vyskytují chorobné citové projevy (projevy málo ovládané
popudlivosti,epizodické poruchy nálad,euforie,apatie).
(Pipeková J.:Osoby s mentálním postižením ve světle současných edukativních
trendů.MSD 2006,str.74)
18
2 Lidská práva,integrace,humanizace a
normalizace života osob s mentálním postižením
2.1 Lidská práva
Lidská práva jsou velmi často používaným pojmem, stala se běžnou součástí
slovníku nejen odborníků na tutoproblematiku-politiků,právníků,filozofů,ale také
všech občanů. Vymezují postavení člověka ve společnosti,bez jejich uplatňování
člověk nemůže žít jako plnohodnotná společenská bytost.Přídavné jméno „ lidské "
naznačuje, že tato práva jsou univerzální a vztahují se na každého člověka bez
ohledu najeho pohlaví,rasu,jazyk, barvu pleti,víru a náboženství,politické nebo jiné
smýšlení,národnostní nebo společenský původ,majetek,rod nebojiné postavení.
(Pipeková J.:Osoby s mentálním postižením ve světle současných edukativních
trendů.MSD 2006,str.41)
Pojem „práva" naznačuje,že by měla být zakotvena v různých mezinárodních
dokumentech,deklaracích,paktech a konvencích a také ve vnitrostátních nejvyšších
zákonných formách,tj. ústavách a ústavních zákonech.
Podpojmem lidská práva rozumíme práva,která jsou naší přirozenosti vlastní a
bez kterých bychom nemohli žít jako lidské bytosti.Použitím slova „právo "je
uspokojení lidských potřeb povýšeno na něco, na co má každá lidská bytost mravní a
zákonný nárok. (Bůžek 2000)
Způsobilost k právním úkonům se získává postupně,v závislosti na celkovém
rozumovém a volním vývoji.Člověku sejí dostává dosažením dospělosti,tj.
dovršením 18 let věku.
Způsobilost k protiprávním úkonům představuje způsobilost nést důsledky
vlastního protiprávního jednání .Důležité je určit,na kolik j e osoba schopna
ovládnout své jednání a posoudit jeho následky.Toto má velký význam u
19
nezletilých,duševně nemocných či mentálně retardovaných.Mnoho lidí se v těchto
pojmech nevyzná,což je vede k mylnému názoru,že mentálně postižení nemají a
nemohou mít žádná práva,protože jsou nesvéprávní.
Značná část společnosti si stále není vědoma schopností lidí s mentálním
postižením a jejich práv na bydlení,práci,volební hlas a ochranu před zneužíváním a
lhostejností.Lidem s mentálním postižením se často nedostává úcty,na níž mají
stejně jako jiní občané nárok.Mnohdy nemají ani podporu potřebnou k tomu,aby
svých práv využívali.Přes velké pokroky na všech úrovních politického života
základní práva lidí s mentálním postižením nebyla dosud plně uznána a zajištěna.
Lidé s mentálním postižením mají stejná základní zákonná,společenská i lidská
práva jako ostatní občané. Tato práva by neměla být nikdy omezována bez řádného
soudního procesu.Lidem s mentálním postižením by měla být dána podpora a
ochrana k plnému zajištění práv a povinností,pokud to potřebují.
Lidé s mentálním postižením mají právo na ochranu před rozhodnutími
učiněnými jejich rodiči či opatrovníky,pokud tato rozhodnutí ohrožují jejich
zdraví,život či tělesnou a duševní pohodu.Osobám s postižením j sou v současné
době ve vyspělých zemích přiznávána práva na plnohodnotný a důstojný život ve
společnosti v níž se narodili a jejíž povinností je vytvořit takový systém
zákonů,který by tato práva osob s postižením zajišťoval.Práva osob s mentálním
postižením jsou zakotvena v mnoha mezinárodních dokumentech,deklaracích a
legislativě jednotlivých zemí,včetně České republiky.
Mentálně postižení obtížně komunikují,což je zbavuje možnosti,aby sami
prosazovali svá práva a vyžadovali jejich dodržování.Proto na Valném
shromažďování Organizace spojených národů dne 20.prosince 1971 byla vyhlášena
Deklarace o právech mentálně postižených osob.
1.Mentálně postižený má mít v nejvyšší možné míře stejná práva jako ostatní
lidské bytosti.
2.Mentálně postižený má právo na zdravotní péči a vhodnou fyzikální terapii,
jakož i na takovou výchovu, readaptaci a vedení,které mu umožní rozvinout
v maximální možné míře jeho možnosti a schopnosti.
3.Mentálně postižený má právo na ekonomické zabezpečení a slušnou životní
20
úroveňMä plné právo podle svých možností produktivně pracovat nebo se
zabývat jinou užitečnou činností.
4.Pokudje to možné, má mentálně postižený žít v kruhu vlastní rodiny nebo
v rodině opatrovníka a účastnit se různých forem společenského života.
Proto má být rodině,ve které žije,poskytována pomoc.Je-lijeho umístění do
specializovaného zařízení potřebně, mají být prostředí apodmínky života v něm
tak blízké normálním podmínkám životajak je tojen možné.
5.Mentálně postižený má právo na kvalifikovaného opatrovníka,pokud to vyžaduje
ochranajeho dobra a zájmů.
ó.Mentálně postižený má právo na ochranu před jakýmkoli vykořisťováním,
zneužíváním nebo ponižujícím zacházením.Je-li předmětem soudního stíhání,má
mít právo na zákonný proces s plným uznáním svého stupně odpovědnosti,
který vyplývá zjeho mentálního stavu.
7.Jestliže někteří postižení nejsou schopni účinně využívat souhrnu svých práv
v důsledku hloubky svého postižení ajestliže se ukáže potřeba omezit tato práva
buď částečně,nebo úplně,pak musí postup používaný za účelem omezení nebo
zrušení těchto práv chránit postiženého zákonně protijakékoli formě zneužití.
Tento postup by měl být založen na hodnocení kvalifikovaných znalců, kteří by
posoudili sociální způsobilost postiženého. Omezení nebo zrušení práv má být
podrobeno periodickým revizím a musí být odvolatelné u vyšších institucí.
(Švarcová 2001)
2.2 Vzdělávání žáků s mentálním postižením
Cílem vzdělávání je připravit všechny děti a adolescenty pro úspěch
v dospělosti.Úspěch musí být poměřován vzhledem k jednotlivým studentům,ne
pouze podle dosažené úrovně vzdělání nebo ekonomických měřítek produktivity.
Žáci s mentální retardací potřebují získat zkušenosti a vzdělání
v oborech,které jim umožní pracovat,žít a těšit se ze života ve společnosti.Proto je
potřeba, aby školy přijaly jisté principy:
21
• Všechny školy by si měly cenit všech studentů a zahrnout je do všech
aspektů školního života.
• Přípravě pro život v zázemí a jiným dovednostem se vyučuje společně ve
třídách a dalších školních prostorách.
• Každý žák s handicapem chodí do třídy,které věkem odpovídá, a to společně
s vrstevníky,kteří handicapovaní nejsou.
• Každý žák má právo získat individualizované vzdělání, které dává možnost
volby,vyhovuje jeho potřebám a nabízí nutnou pomoc.
Školní zkušenosti jako nejlepší příprava pro život ve společnosti
Všichni žáci a studenti si potřebují osvojit dovednosti potřebné pro život ve
společnosti. Potřebují vědět jak nakupovat, dojít na poštu, k lékaři nebo do
nemocnice.Potřebují se naučit takovým dovednostemjako například jak se podílet
na společenských aktivitách, nebo jak cestovat veřejnou dopravou.
Školský systém může ryto příležitosti žákům s mentálním postižením
přiblížit,především pokud jim umožní:
• Získat individualizovaný vzdělávací program založený na jejich specifických
vlastnostech a preferencích
• Získat vzdělání založené na látce,která j e v osnovách,které j e funkční
(založené na potřebách dítěte) a odpovídající chronologickému věku.
• Řídit se stejným denním rozvrhem,kterým se řídí všichni žáci ze školy
v jej ich okolí.
• Účastnit se rekreačních a mimoškolních programů s dostatečnou
pomocí,pokud je jí potřeba.
• Rozvinout důležité sociální interakce s ostatními studenty
• Získat související pomocjako například hodiny logopedie,fyzioterapie a
pracovní terapie vzhledem k individuálním potřebám
22
Analýza současného školského systému
V dubnu 1999 schválila vláda České republiky hlavní cíle vzdělávací politiky.Na
základě tohoto vládního usnesení vznikl dokument nazvaný Národníprogram
rozvoje vzdělávání v České republice, takzvaná Bílá kniha. (Pipeková J : Osoby s
mentálním postižením ve světle současných edukativních trendů.MSD 2006,str.81)
Část dokumentuje věnována vzdělávání osob zdravotně a sociálně
znevýhodněných,tedy osob se speciálními vzdělávacími potřebami.Změnil se tak
pohled na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vznikla pro ně alternativní
nabídka vzdělávacích programů a forem vzdělávání a především byla umožněna
integrace dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného
vzdělávacího proudu.
V dalším směřování vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a
vývoji vzdělávací soustavy si stát stanovil několik úkolů:
• Zajistit maximální autonomii rozhodování rodičů všech dětí se speciálními
vzdělávacími potřebami oformě jejich vzdělávání při zachování kvality
všech existujících forem vzdělávání.
• Zásadně změnit tradiční koncept vzdělávání,přizpůsobit jeho obsahjormu a
metodypotřebám dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a
sjednávat pro tuto změnu širokou společenskou podporu (součástí koncepce
vzdělávání je i změna vztahu k rodičům těchto žáků jako k rovnocenným
partnerům ajejich aktivizace).
• Podporovat trend integrace do běžných škol tam,kde šiji rodiče přejí a škola
dokáže zajistitpodmínky a splnit kriteria.
• Transformovat zvláštní školy na základní školy se speciálními vzdělávacími
programy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
23
• Posílit roli poradenského systému,který by měl spoluvytvářet potřebné
podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
• (poradenství ve školství musí mimojiné směřovat kpodpoře integrace dětí se
zdravotním postižením do běžných typů škol a k tvorbě inkluzivního prostředí
ve třídách a školách).
• Zajistit vzdělávání kategorie dětí s velmi těžkým stupněm postižení, která byla
v minulosti ze vzdělávání vyloučena aktem osvobození odpovinné školní
docházky.
• Rozšířit péči o dítě z původních 3 let na dobu limitovanoujeho narozením
(poskytování rané péče)
(Národní program rozvoje vzdělávání v České republice,2001,s.58-59)
Legislativní zakotvení změn vedoucích k rovnému přístupu ke vzdělání všech
osob bez rozdílu a bez ohledu na stupeň jejich zdravotního postižení či sociálního
znevýhodnění přinesl v současnosti platný zákon č. 561/2004 Sb.,o
předškolním,základním,středním,vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon).
Podle školského zákona je vzdělávání založeno na těchto zásadách:
• ,,rovné ho přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného
občana státu Evropské unie ke vzdělávání bezjakékoli diskriminace
z důvodu rasy,barvy pleti,pohlaví,jazyka,víry a
náboženství,národnosti,etnického nebo sociálníhopůvodu,majetku,rodu a
zdravotního stavu nebojiného postavení občana,
• zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce,
• bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České
republiky nebojiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje
stát,kraj,obec nebo svazek obcí,
• možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí
spoluodpovědnosti za své vzdělávání "(§ 2,odst. 1)
24
Školský zákon dále vymezuje pojmy zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění
a sociální znevýhodnění.
2.3 Systém péče o žáky s mentálním postižením
Výchova postiženého dítěte je mnohem obtížnější a náročnější ve srovnání
s výchovou zdravého dítěte, protoje třeba rodičům postižených dětí poskytovat
odbornou poradenskou péči v oblasti medicínské,psychologické a speciálně
pedagogické. (Pipeková J.:Osoby s mentálním postižením ve světle současných
edukativních trendů.MSD 2006,str. 89)
K tomuto účelu byla zřízena speciálně pedagogická centra pro mentálně
postižené.
Jedná se o speciální školská zařízení,která jsou zřizována podle vyhlášky č.
72/2005, o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních.
Poskytují poradenské služby žákům se zdravotním postižením,žákům se zdravotním
znevýhodněním integrovaným ve školách a školských zařízeních,ve
školách,třídách,odděleních nebo skupinách s upravenými vzdělávacími programy,v
základních školách speciálních a dětem s hlubokým mentálním postižením.
Činnost centra se uskutečňuje ambulantně na pracovišti centra,návštěvami
pedagogických pracovníků centra ve školách,v rodinách a dalších zařízeních
pečujících o žáky se zdravotním postižením.
Centrum zajišťuje připravenost žáků se zdravotním postižením na povinnou
školní docházku a jejich speciální vzdělávací potřeby,zpracovává odborné podklady
pro jejich integraci,zajišťuje speciálně pedagogickou péči a speciálně pedagogické
vzdělávání integrovaných žáků se zdravotním postižením a žáků,kterým je stanoven
jiný způsob plnění povinné školní docházky.
Centrum dále vykonává speciálně pedagogickou a psychologickou
diagnostiku a poskytuje poradenské služby se zaměřením na pomoc při řešení
25
problému při vzdělávání,v psychickém a sociálním vývoji žáků se zdravotním
znevýhodněním,při vytváření podmínek pro rozvíjení schopností a nadání žáků a
jejich začleňování do společnosti.
Pedagogickým pracovníkům a zákonným zástupcům poskytuje poradenské
služby v oblasti vzdělávání žáků se zdravotním postižením,školám poskytuje
metodickou podporu.
2.4 Vzdělávací program pro vzdělávání žáků
speciálních škol
Vzdělávání žáků s mentální retardací se uskutečňuje,podobně jako
vzdělávání žáků s jinými druhy zdravotního postižení,buď v běžné škole,nebo ve
škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (speciální škole).
V závislosti na stupni postižení tak mohou žáci s mentální retardací,v souladu s
platnou legislativoufvyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí,žáků a studentů se
speciálními vzdělávacími potřebami a dětí,žáků a studentů mimořádně
nadaných),plnit povinnou školní docházku v některém z následujících typů škol:
• v základní školejormou individuální nebo skupinové integrace,
• v základní škole praktické,
• v základní škole speciální,
• v základní škole určené pro žáky sjiným druhem zdravotního
postiženíjormou individuální nebo skupinové integrace
Vzdělávání v těchto školách v současné doběprobíhá,s ohledem na
individuální možnosti žáka s mentální retardací,podle některého z následujících
vzdělávacíchprogramůjespektive na základě individuálního vzdělávacíhoplánu,do
něhož jsou zakomponovány prvky některého z následujících vzdělávacích programů:
Vzdělávací program zvláštní školy,
Alternativní vzdělávací program zvláštní školy pro žáky romského etnika,
Vzdělávací program pomocné školy a přípravného stupně pomocné školy,
26
Rehabilitační vzdělávací program pomocné školy
(Pipeková J.:Osoby s mentálním postižením ve světle současných edukativních
terndů.MSD 2006.str.93)
Formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením
• individuální integrace ve třídách základní školy nebo školy určené pro žáky
s jiným druhem postižení podle individuálního vzdělávacího plánu
• skupinová integrace ve třídě,oddělení nebo studijní skupině zřízené pro žáky
se zdravotním postižením v běžné škole nebo speciální škole pro žáky
s jiným druhem zdravotního postižení
• v základní škole zřízené samostatně pro žáky se zdravotním postižením
Pojetí základního vzdělávání žáků s LMR
Většina dětí s lehkým mentálním postižením je opožděná z hlediska
sociálního,psychického a fyzického vývoje.S ohledem na rozdílnost rozumových
schopností žáků,schopnosti učení a pracovních výsledkůje třeba přistupovat ke
každému žákovi individuálně,respektovat jeho možnosti a pozitivně hodnotit každý
pokrok v rozvoji jeho osobnosti.
Program základního vzdělávání je koncipován tak,aby žáci v různém pásmu
lehkého mentálního postižení mohli dosáhnout co nejvyšší možné úrovně
osobnostních kvalit,zapodpory speciálně vzdělávacích metod. (RVP-příloha
upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením.VUP Praha 2005)
Pro vzdělávání je třeba vytvořit optimální podmínky,které vyžadují především
přátelskou atmosféru a takové pracovní klima,aby žáci školu rádi
navštěvovali,nebáli se případných neúspěchů a v rámci svých možností dosáhli
základního vzdělání.
Cíle základního vzdělávání
27
• umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovatje pro celoživotní učení
• podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení
problémů
• vést žáky k všestranné a účinné komunikaci
• rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovatpráci a úspěchy
vlastní i druhých
• připravovat žáky k tomu,aby se projevovali jako samostatné,svobodné a
zodpovědné osobnosti,uplatňovali svá práva a naplňovali svoje povinnosti
• vytvářet u žáků potřebu projevovatpozitivní city v chováníjednání a
prožívání životních situacíjozvíjet vnímavost a citlivě vztahy k lidem,svěmu
prostředí a přírodě
• učit žáky aktivně rozvíjet a chránit jýzickě, duševní a sociální zdraví a být za
ně odpovědný
• vést žáky k toleranci a ohleduplnosti kjiným lidemjejich kulturám a
duchovním hodnotám,učit je žít společně s ostatními lidmi
• pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a
uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování
o vlastní životní aprofesní orientaci(RYP-ph\oha upravující vzdělávání žáků
s lehkým mentálním postižrním.VÚP Praha 2005)
2.5 Integrace
Integrace = přístup a způsob začlenění žáka se zvláštními vzdělávacími
potřebami do hlavního proudu vzdělávání a do škol běžného typu.
Integrace
• znamená vyučovat všechny žáky v jejich spádových školách v běžných
třídách odpovídajících jejich věku a poskytovat jim i učitelům adekvátní
podporu
• její úspěch nebo neúspěch nezávisí na charakteristikách žáka,ale spíše na
představivosti,svědomitosti a tvůrčích schopnostech rodiny,učitelů a
zřizovatele školy
28
• může být úspěšná za předpokladu,že vezmeme to nej lepší ze speciálního a
běžného školství a zkombinujeme to do jednotného systému vzdělávání
• dává příležitost dětem se všemi úrovněmi schopností,aby se v prostředí
běžných škol učily společně
• respektuje individuální tempo a možnosti každého dítěte
Předpoklady uskutečnění integrace
Předpokladem jsou informovaní rodiče dítěte a zájem a ochota spádové školy
dítě přijmout.Podmínky pro úspěch integrace vytváří škola jako celek.Postoje
vedení školy,učitelů.kteří integrovaného žáka vyučují ,i ostatních,kteří ve třídě
s tímto žákem neučí,vytvářejí atmosféru školy.Záleží na všech pracovnících
školy,zda se žák se speciálními vzdělávacími potřebami stane jejím respektovaným
žákem,zda jsou mu přiznána stejná práva a také stejné povinnosti jako ostatním žáků
Jednou ze základních a zcela nezbytných podmínek uskutečnění integrace
je sestavení individuálního vzdělávacího programu.Ten je vypracováván třídním
učitelem,který při jeho sestavování spolupracuje s poradenským zařízením
(PPP,SPC,SVP),na jeho realizaci se podílí také výchovný poradce,školní
psycholog,zákonní zástupci dítěte,důležitá je i případná spoluúčast asistenta
pedagoga,či osobního asistenta.
IVP je sestavován na základě učebních dokumentů školy a obsahuje všechny
důležité skutečnosti pro úspěšnou integraci žáka.
IVP obsahuje důležité skutečnosti:
Základní údaje o žákovi:
-vyšetřeníPPP,SPC,SVP dne:
-výklad závěrů vyšetření pro potřeby vzděláváníjednoznačný popis vzdělávacích
potřeb žáka (je přílohou IVP)
-datum vyšetření:
-výchozí učební dokumenty:
29
-vyučovacípredmet:konkrétní cíle, úprava organizace výuky,časové a obsahově
rozvržení výuky,forma zadávání úkolů,způsob hodnocení a klasifikace,pedagogické
postupy atd.
-speciálněpedagogická a psychologická péče:konkrétní určení a rozsah péče podle
druhu postižení žáka ajeho vzdělávacích potřeb,organizace a způsob
zabezpečení,poskytovatel
-nezbytné kompenzační a učební pomůcky,vybavení,učebnice,učební texty:
-účast dalšího pedagogického pracovníka,popřípadě asistent:
Další důležité informace:
-spolupráce se zákonnými zástupci- domácípříprava,doporučené aktivity ve
volném čase
-podíl žáka na řešení problému:
-jmenovité určení pracovníka SPC,PPP,SVP,se kterým škola spolupracuje
-na vypracování IVP se podíleli (vypsatpříslušné spolupracující účastníky):
-podpisy ředitele školy,třídního učitele,vyučujícího,zákonného
zástupce,odpovědného pracovníka PPP,SPC,SVP,případně žáka
(Bartoňová,Miroslava.Kapitoly ze specifických poruch učení I.:Vymezení současné
problematiky.Brno M U 2005.str.94)
Základní rozpoznávací znaky fungující integrace žáka se specifickými
vzdělávacími potřebami
• j e řádným žákem běžné školy,nejlépe v místě bydliště
• škola a učitelé aktivně spolupracují s odborným pracovištěm (SPC)
• pro žáka je v případě potřeby zajištěna speciálně pedagogická péče(např.
individuální výuka se speciálním pedagogem)
• žák j e vzděláván podle individuálního vzdělávacího plánu
• rozvrh hodin žáka odpovídá vyučování celé třídy
30
• učební plán je přizpůsobován potřebám žáka
• žák postupuje se svým ročníkem a jeho věk zhruba odpovídá věkovému
průměru ve třídě
• do tvorby IVP j e zapoj en třídní učitel,asistent pedagoga,odborní pracovníci
SPC,rodina a v případě potřeby i další pracovníci(např. osobní asistent)
• učitel i asistent pedagoga má možnost konzultovat problémy či otázky
s odborníky
• asistent je odborně veden určeným odborným pracovníkem školy nebo
externího odborného pracoviště (např. SPC)
• učitelé věnují žákovi tolik pozornosti,kolik se dostane ostatním dětemvyvolávají
ho,zkoušejí,kontrolují domácí přípravu,v žádném případě
nenechávají výuku žáka pouze na asistentovi
• učitelé j sou v kontaktu s rodinou žáka
• škola respektuje rozhodnutí odborného práčoviště,které má žáka ve speciálně
pedagogické péči a které si vybrali rodiče žáka
• j e vytvořen vztah mezi spolužáky
Informace MŠMT k zabezpečení vzdělávání dětí,žáků a studentů se speciálními
vzdělávacími potřebami s podporou asistence č.j. 14 453/2005-24
Funkce asistenta pedagoga pro žáky se zdravotním postižením a asistenta pedagoga
pro žáky se sociálním znevýhodněním,představujícípodpůrné služby umožňující
kvalitnější vzdělávání mnohých žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
1. Speciálně pedagogické centrum nebo pedagogicko-psychologická
poradna stanoví dopodkladů,týkajících se zajištění asistenta
pedagoga,nezbytný časový rozsahjeho podpory včetně doporučené
pracovní náplně.
31
2. Podpůrná služba asistentapedagoga se doporučuje upřednostnit v 1.
třídách školy, v dalších postupných ročnících se předpokládá postupné
omezování asistenční služby v souladu s věkovým a i sociálním
osamostatňováním žáků.Rozhodující je však aktuální stav žáků se
zdravotním postiženímjejich individuální potřeby a z nich vyplývající
potřeba podpory asistenční službou.
3. Náplň práce asistentapedagoga stanoví ředitel školy. Ten též
jednoznačně určí příslušné kompetence všem pedagogickým
pracovníkům, kteří souběžně zabezpečují výchovně vzdělávací činnost ve
třídě, oddělení nebo výchovné skupině.Doporučuje se,aby vzdělávací
činnost řídil učitel vyučovacího předmětu, který koordinuje působení
dalších spolupracovníků-dalšího učitele nebo vychovatele ve třídě a
asistentapedagoga tak,aby vzdělávání svěřených žáků včetně žáka/žáků
se zdravotním postižením probíhalo co nejúčinněji.
32
3 Specifika integrace žáka s mentálním postižením
do základní školy běžného typu
3.1 Cíl bakalářské práce,techniky bakalářské práce
Jednou z variant vzdělávání dětí s lehkou mentální retardací je jejich
integrace do hlavních proudů vzdělávání a do běžných škol Zásadním předpokladem
každé integrace je individuální přístup ve vyučovacích hodinách.Vzdělávání probíhá
podle individuálního vzdělávacího plánu. Vždy je nutné respektovat osobnost žáka.
Důležitým faktorem úspěšné integrace je motivace žáka k učení.
Cílem této bakalářské práce je poskytnout informace o možnosti integrace
žáků s lehkou mentální retardací do základní školy běžného typu.
Techniky použité pro vypracování této bakalářské práce:
• analýza prostudované literatury
• záměrné pozorování
• analýza dokumentace integrovaného žáka
• kazui štika
3.2 Charakteristika vzdělávacího zařízení
Základní škola Sitbořice,okres Břeclav,příspěvková organizaceje úplnou
základní školou.Škola je od 1.1.2003 samostatným právním subjektem zřízeným
33
obcí Šitbořice.Školu navštěvuje přibližně 220 žáků,průměrná naplněnost tříd je 20
žáků.Škola přijímá i zájemce z okolních obcí.
V roce 2003 se škola zapojila do programu MŠMT ,který experimentálně ověřoval
individuální integraci žáků s lehkou mentální retardací do základní školy běžného
typu.
Tím byla na škole započata „praxe" integrace žáků s individuálními vzdělávacími
potřebami a žáků s jiným zdravotním postižením.Od roku 2003 tak byl integrován
žák s lehkou mentální retardací,žák nevidomý a žák s poruchami chování. Kromě
toho je věnována maximální péče žákům se specifickými poruchami učení, a to
jednak v rámci dyslektických kroužků a také individuálním přístupem ve vyučování.
Pedagogický sbor tvoří 16 členů,osmdesát procent učiteluje plně
kvalifikovaných,ostatní si doplňují vzdělání.Na škole působí 3 pedagogičtí asistenti.
3.3 Kazuistika
Jméno: Jirka
Datum narození: 1995
Věk: 11 let
Jirka je klidný,ostýchavý chlapec,který je pro kamarádskou povahu mezi
svými vrstevníky i učiteli velmi oblíbený.V kontaktu s dospělými je zpočátku
odtažitý,ale pokud nabyde pocitu bezpečíje komunikativní a vstřícný.Je od 1. třídy
integrován s diagnózou lehké mentální retardace, příčinou vzniku bylo
pravděpodobně poškození mozkové tkáně epileptickými výboji.
Když jsem nastoupila na místo asistentky pedagoga,byl Jirka žákem 2. třídy.
Mou předchůdkyní j sem byla upozorněna na jeho pracovitost a ctižádostivost.
Toto se ukázalo jako základní předpoklad úspěšné integrace a především j ako
„hnací motor" v jeho vzdělávání.
Jelikož v roce 2003 nebyla individuální integrace žáků s mentálním postižením do
škol běžného typu legislativně možná,byla naše základní škola MŠMT ČR
34
zařazena do experimentálního ověřování integrace žáků s mentálním postižením do
běžné školy.
Doba experimentálního ověřování byla stanovena na období plnění povinné školní
docházky žáka.Z důvodu změny legislativy bylo k 29.2.2004 vyhlášeno ukončení
pokusného ověřování integrace žáků s mentálním postižením do základních škol a
Jirka byl od 1.3.2004 přeřazen do standartní formy integrace.
Ze speciálně pedagogického vyšetření před zahájením školní docházky
(20.2.2003):
Sociabilita a chování:
Jirka navštěvuje MS čtyři roky.Je klidný,kamarádský,s navazováním vztahů mezi
vrstevníky nemá problémy většího rázu.V kontaktu s dospělými ostýchavý,ale dobře
přizpůsobivý.
Rozumové schopnosti:
Základní barvy pozná a poj menuje. Syntézu celku z částí i více než dvou nebo čtyř
zvládá.Císelnou řadu vyjmenuje s pomocí do deseti.Tvoří skupiny podle vlastností.
Má osvojeny pojmy nahoře-dole,první-poslední,před-za,....
Pojmenuje základní geometrické tvary.
Řeč:
Patlavost-je v péči logopédky. Slovní zásoba je chudší.Vyjadřuje se v jednoduchých
větách.Hůře reprodukuje slyšený text.
Pozornost a práceschopnost:
Na práci se soustředí krátkou dobu.Pro udržení je třeba silná motivace a časté
střídání činností.Samostatnost při práci je na nižší úrovni.Není si jistý, vyžaduje
spolupráci další osoby.
Paměť:
Zapamatovává si těžce a také si hůře vybavuje.Je schopen si zapamatovat a
reprodukovat jen velmi krátký text.
Závěr:
Po zhodnocení speciálně pedagogické a psychologické diagnostiky se jako vhodné
jeví integrovat chlapce do základní školy běžného typu v místě bydliště s výukou
podle programu pro zvláštní školy.
35
Pro realizaci procesu bude třeba zajistit náležitosti,které upřesní SPC Brno,
Ibsenova 1.
Na základě psychologické,logopedické a speciálně pedagogické diagnózy byl ve
spolupráci s SPC vypracován individuální vzdělávací plán,podle kterého byl Jirka
od nástupu do 1. třídy vzděláván.
Výuka probíhala v kmenové třídě s asistentem pedagoga ve všech předmětech
kromě matematiky a českého jazyka,v nichž výuka probíhala individuálně.
Zde je třeba poukázat na velmi kvalitní práci třídní učitelky,která dokázala navodit
takové třídní klima,které se ukázalo přínosné jak pro Jirku,tak pro jeho spolužáky.
Konkrétní plnění úkolů IVP:
Český jazyk:
Přípravné období-rozvoj jemné i hrubé motoriky a grafomotoriky:
korálky,tkaničky,počítadlo,stavebnice,drobný pracovní materiál.
Uvolňovací cvičení: práce na velké ploše,práce na písmenkovém stole,střídání
velikosti pracovní plochy a povrchu materiálu,práce se silnější tužkou.
Během celého školního roku rozvíjet sluchovou i zrakovou percepci s využitím
pomůcek pro rozvoj těchto oblastí.
Prostorová orientace:práce s knihou,obrázky,později s jednoduchým textem.
Nácvik posloupnosti: oblečení,dělení dne,jídla,později čísla.
Zraková paměť: exponování určitých předmětů,stolní a společenské hry
Psaní:
Během přípravného období i celého školního roku dbát na správné držení tužky a
přítlak.
Před psaním zařazovat uvolňovací cvičení.
Matematika:
V přípravném období se zaměřit na předpočetní představy(tvoření skupin,třídění
předmětů podle vlastností-velikost,barva...)
Osvojování si vztahů malý-velký,krátký-vysoký,málo-hodně...
Razení jednotlivých prvků-vztah k číselné řadě
36
Ze zprávy speciálně pedagogického centr-a,vyšetřeníproběhlo na začátku 2.
ročníku.
Ve školním roce 2004/2005 je Jirka integrován do druhého ročníku.IVP vychází ze
vzdělávacího programu pro ZvS a je doplněn učivem ze vzdělávacího programu pro
ZS.Jiřík je hodný a kamarádský chlapec.Respektuj e režim školy,autoritu učitele i
asistenta pedagoga.
Ve čtení zvládá požadavky Slabikáře pro první ročník ZS. Slabikuj e,přečtenému
textu rozumí a s malou dopomocí jej reprodukuje.Chybuj e při nástupu únavy-pak
nutno změnit práci.Zvládá opis i přepis textu.Pracovní tempo musí být pomalé.
V matematice zvládá kalkulii v oboru do pěti.S názorem a dopomocí do
desíti.Vázne schopnost řešit slovní úlohy.
Přetrvává potřeba dotvoření představy o čísle a ujasnění některých vztahů majících
přímou souvislost s matematickými dovednostmi.
Ve výchovných předmětech nemá chlapec výraznější problémy.
Začátek druhého ročníku byl pro Jirku poměrně těžký,protože byl ovlivněn
změnou asistenta pedagoga a také faktem,že i když má doma podnětné prostředí, o
prázdninách relativně velkou část učiva zapoměl.
Stres z nového vyučujícího se nám podařilo rychle odbourat a stali se z nás
„kamarádi",ovšem bylo potřeba znovu osvojit učivo zejména v matematice.
Jako zásadní pro další výuku se ukázala Jirkova výborná mechanická a zraková
paměť a na základě této skutečnosti bylo možné udělat velký pokrok.
Na konci 2. ročníku již zvládal kalkulii v oboru do 20 bez přehodu přes
10,úspěchem bylo zvládnutí slovních úloh bez dopomoci.
Píše diktáty slov i celých vět(tolerance pomalého pracovního tempa),respektuje
začátek a konec věty,problém nastává,pokud je narušen jeho klid,dochází potom k
extremním výkyvům jak po grafické,tak i po gramatické stránce.
Umí odvodit tvrdé i měkké souhlásky,potíže činí měkčení.Pozná druhy vět.
Čte velmi dobře a rád,během školního roku přečetl Honzíkovu cestu,0 letadélku
káněti,Jak jel Vítek do Prahy,Pipi dlouhou punčochu.
Rád a dobře pracuje na PC.
37
Na základě dosažených výsledků bylo SPC doporučeno pokračovat i nadále v
individuální integraci.
Z důvodu vyvarování se stresu na začátku nového školního roku byla Jirkovi
připravena práce na celé letní prázdniny tak,aby mohl každý den opakovat osvojené
učivo.Toto s povděkem kvitoval jak Jirka,tak zejména jeho maminka.
Ze zprávy speciálně pedagogického centra,vyšetření proběhlo na konci 3. ročníku
Organizace vyučování:
Český jazyk a matematika: vzdělávací program ZS a ZvS,práce s asistentkou
pedagoga ve třídě i individuálně.
Prvouka:vzdělávací program Z S a ZvS, samostatně s kolektivem třídy
Vv,Pč,Hv,Tv: pracuje samostatně v kolektivu třídy
Český jazyk:
Čte plynule,čtenému rozumí a umí reprodukovat.
Gramatika:respektuj e diakritická znaménka,zvládá psaní velkých písmen.
Osvojena vyjmenovaná slova-v diktátu chybuje minimálně.
Zvládá přepis i opis.Bez pomocných linek je písmo méně úhledné,tvary některých
písmen nedokonalé,nesprávně osvojené(dysgrafické potíže).
Matematika:
Dokončen nácvik kalkulie s přechodem přes desítku,zvládá pamětnějako názor bylo
použito rozkladů-tímto způsobem nedělá chyby.
Zvládnuta je násobilka 1,2,5,10 i včetně dělení,probíhá nácvik násobení a dělení 3.
V kolektivu třídy má Jirka své místo,má kamarády,zapojuje se do třídních aktivit.Ke
školní práci přistupuje zodpovědně.Je ctižádostivý,chce znát stále více poznatků,do
školy chodí rád.
Individuální integrace do ZS má své opodstatnění.Chlapec dobře zvládá učivo
vymezené individuálním vzdělávacím plánem.
V současné době je potřeba podporovat práceschopnost a samostatnost žáka.Zatím
je stále třeba,aby s chlapcem pracovala asistentka pedagoga.
Spolupráce všech zainteresovaných je na velmi dobré úrovni,
(červen 2006)
38
V současné době se Jirka nachází ve čtvrtém ročníku a školní výsledky j sou
více než uspokojivé.
V matematice zvládl zaokrouhlování čísel do 100,násobení i dělení v oboru do
100,počítání s desítkami,baví ho geometrie,právě se nachází ve fázi nácviku kalkulie
do 100 s přechodem přes jednotlivé desítky.Jelikož je neustále zapotřebí posilovat v
určité míře Jirkovo sebevědomí,využila jsem jeho bezchybného a rychlého ovládání
násobilky a uspořádala soutěž v násobilce pro 3.-9. ročník.
Jirka se umístil mezi žáky 3.-5. třídy na 1. místě !
V českém jazyce patří k lepší polovině žáků třídy,umí určit vzory podstatných
jmen,v koncovkách podstatných jmen při toleranci pomalejšího pracovního tempa
téměř nechybuje,ovládá podobu znělosti,pozná ve větě základní stavební dvojici.
Problémy mu ovšem činí pády podstatných jmen a určování slovních druhů.
Bohužel potíže se objevují vždy tam,kde je potřeba využít při pochopení a
osvojení učiva logické úvahy,ale i na tomto poli dochází k mírnému pokroku.
Je otázkou pro všechny zúčastněné,zda si úspěch ve vzdělávacím procesu nevybírá
určitou daň.V posledních měsících se u Jirky objevují stále častěji projevy anxiozně
fobické poruchy a jednou z příčin těchto atak by mimo jiné mohla být nepřiměřená
zátěž.
Úkolem do budoucna bude najít ideální míru pracovního tempa,aby chlapec nebyl
přetěžován a zároveň využít jeho rozumový potenciál tak,aby individuální integrace
byla opodstatněná nejen po stránce sociální,ale i po stránce informačního zisku a
intelektuálního rozvoje.
39
Závěr
Lehká mentální retardace je závažnou překážkou v osvojování vědomostí.
Integraci dětí s lehkým mentálním postižením v současné době řeší školský
zákon,ovšem představa, že by takové dítě mohlo být vzděláváno v běžné základní
škole podle individuálního vzdělávacího plánu,byla donedávna považována v našem
školství za nereálnou.
Ovšem nesmíme zapomínat,že dítě s postižením má stejná práva jako dítě
zdravej eho postižení nikdo nezpůsobil,následky postižení nese samo dítě spolu se
svou rodinou a je tedy naší povinností je co možná nej optimálněji zmírňovat.
V tomto smyslu se ovšem neobejdeme bez výchovy celé společnosti.
O vyučování málo nadaných dětí platí pravidlo: Učitel se má
přizpůsobit žáku a podporovatijeho chápavost všemi prostředky,
jakjen může. To se děje,když pomalého žáka nezaváli látkou,málo
bystrého podnítí mnoha konkrétními příklady, nepozorného
znenáhla povzbudí k novépozornosti...
Míra vyučování se musí řídit tedy ne tím,kdo vyučuje,nýbrž tím,
kdo se učí.
40
Vlastní podstatou a hybnou pákou vzdělávání jest přizpůsobení
učiva žákovu nadání.
J.A.Komenský - Didaktika analytická
Použité zdroje
Literatura:
Bartoňová,Miro sláva:Kapitoly ze specifických poruch učení L: Vymezení
současné problematiky.Brno:MU 2005,128 s. ISBN 80-210-3613-3
Bartoňová,Miro sláva[Kapitoly ze specifických poruch učení II:
Reedukace specifických poruch wce«/.Brno:MU 2005. 152 s.
ISBN 80-210-3822-5
Chvátalova,Helena:Jak se žije dětem s postižením.Vraha.V'ortál 2005.
182 s.,ISBN 80-7367-013-5
Pipeková,Jarmila:Osoby s mentálním postižením ve světle současných
edukativních trendů.Brno:MSD 2006, 208 s. ISBN 80-86633-40-3
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s přílohou upravující
vzdělávání žáků s lehkým mentálním postížením.Praha:UIV 2005, 218 s.
ISBN 80-87000-02-1
Vágnerová,Marie :Psychopatologie pro pomáhající profese: Variabilita a
patologie lidské psychiky.?raha:?ortá\ 1999. 444 s. ISBN 80-7178-678-0
Valenta Milan;Muller Oldhch.Psychopedie:teoretické základy a metodika
Praha:Parta 2004. 443 s. ISBN 80-7320-063-5
Vítková,Marie :/«/egra//v«/ speciální pedagogika:Integrace školní a sociální
Brno:Paido 2004. 463 s. ISBN 80-7315-071-9
Zelinková,Olga:Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program.
Praha:Portál 2001. 201 s. ISBN 80-7178-544-X
Zvolský,Petr a kolektiv.Speciální psychiatrie.Vraha.lJK v Praze 2003.
206 s. ISBN 80-7184-203-6
41
Resumé
Bakalářská práce se zabývá problematikou integrace žáků s lehkým
mentálním postižením do základní školy běžného typu.Podává základní informace
o možnostech a podmínkách integrace,vymezuj e základní pojmy a definice v
oblasti psychopedie,zaměřuje se na etiologii a projevy lehké mentální retardace.
Blíže seznamuje s edukačním procesem žáků s lehkým mentálním postižením a s
legislativním vymezením integrace.Pro zpracování kazuištiky jsem si vybrala
chlapce s lehkou mentální retardací integrovaného od 1. ročníku základní
školy. Součástí mé bakalářské práce je ukázka individuálních vzdělávacích plánů
umožňujících integraci tohoto žáka.
Resume (abstract)
Bachelor work deals with problems of integration of pupils with light mental
retardation into the basic ordinary school. It provides basic information about
possibilities and conditions of integration, limits basic notions and definitions in
psychopediatry area and focus on etiology and displays of light mental retardation.
It apprises more closely of education process of pupils with light mental retardation
and of legislative determination of integration. I chose for my case study a boy with
light mental retardation who is integrated from first grade of basic school.
Illustration of individual education plan, which enable integration of this pupil, is a
part of my bachelor work.
42
43
44
45
46
47
48
49