I M A S A R Y K O V A U N I V E R Z I T A PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV P r ů m y s l o v é z ó n y v M o r a v s k o s l e z s k é m k r a j i j a k o ž t o p o t e n c i á l / b a r i é r a r o z v o j e r e g i o n u Diplomová práce T e r e z a S o s n o v c o v á Vedoucí práce: RNDr. Ondřej Šerý, Ph.D. BRNO 2018 Bibliografický záznam Autor: Bc. Tereza Sosnovcová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Název: Průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji jakožto potenciál/bariéra rozvoje regionu Studijní program: Geografie a kartografie Studijní obor: Sociální geografie a regionálni rozvoj Vedoucí práce: RNDr. Ondřej Šerý, PhD. Akademický rok: 2017/2018 Počet stran: 77+11 Klíčová slova: Moravskoslezský kraj, průmyslové zóny, regionálni rozvoj, trh práce, zaměstnanost Bibliographic Entry Author: Be. Tereza Sosnovcová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography Title of Thesis: Industrial zones in the Moravian-Silesian Region as a regional development potential / barrier Degree programme: Geography and Cartography Field of Study: Social Geography and Regional Development Supervisor: RNDr. Ondřej Šerý, Ph.D. Academic Year: 2017/2018 Number of Pages: 77 + 11 Keywords: the Moravian-Silesian Region, industrial zones, regional development, labour market, employment Abstrakt Cílem diplomové práce je hodnocení role průmyslových zón v regionálním rozvoji Moravskoslezského kraje. Teoretická část se věnuje faktorům lokalizace průmyslových zón a jejich vlivu na region. Další část diplomové práce tvoří charakteristika ekonomiky kraje a analýze průmyslových zón, které se zde nachází. Diplomová práce je doplněna o semistrukturované rozhovory a případové studie dvou vybraných průmyslových zón. Konkrétně se jedná o průmyslovou zónu Nové Pole v Karviné a CTPark Ostrava. Výstavba průmyslových zón je spojována s diverzifikací ekonomiky Moravskoslezského kraje a tvorbou nových pracovních příležitostí. Často se však jedná o výrobu s nižší přidanou hodnotou. Abstract The main target of the diploma thesis is role of industrial zones on the regional development of the Moravian-Silesian Region. The theoretical part is devoted to localization factors of industrial zones and their impact of the region. Following part is characteristic of the Moravian-Silesian Region's economy and analysis of industrial zones, which are located there. The diploma thesis is added to semi-structured interviews and case studies of selected industrial zones. The first selected industrial zone is Nové Pole in Karviná and the second is CTPark Ostrava. The establishment of industrial zones is connected with the change of economic structure of the Moravian-Silesian Region's and creation of working opportunities. In many cases, there are companies with a low value-added production. Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Student: Tereza Sosnovcová Studijní program: Studijní obor: Geografie a kartografie Sociální geografie a regionální rozvoj Ředitel Geografického ústavu PřF M U Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje diplomovou práci s tématem: Průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji jakožto potenciál/bariéra rozvoje regionu Industrial zones in the Moravian-Silesian Region as a regional development potential / barrier Průmyslové zóny představují formu koncentrace firem v určitém regionu a jsou chápány jako jeden ze způsobů podpory rozvoje lokální ekonomiky. Zároveň je však vedena diskuze o smysluplnosti jejich zřizování, resp. naplněnosti a efektivitě fungování. Diplomová práce se zabývá průmyslovými zónami v Moravskoslezském kraji z hlediska jejich přínosů / omezení pro rozvoj regionu. 1) Úvod, cíle 2) Prostorové aspekty průmyslových zón, vliv na region (rešerše literatury) 3) Metodika a zdroje dat 4) Stručná charakteristika Moravskoslezského kraje z hlediska hospodářství (zejména průmyslu) 5) Identifikace průmyslových zón v Moravskoslezském kraji, analýza současného stavu 6) Zpracování případové studie dvou průmyslových zón 7) Hodnocení vlivu průmyslových zón na rozvoj regionu 8) Závěr Zásady pro vypracování: Osnova: Rozsah grafických prací: podle potřeby Rozsah průvodní zprávy: cca 60 až 80 stran Seznam odborné literatury: FUJITA, M., THISSE, J. F. (2013): Economics of agglomeration: cities, industrial location, and globalization. 2nd ed. New York: Cambridge University Press, 528 pp. Město, region a velké průmyslové zóny: [sborník ze semináře AUUP, Ostrava 8.-9. října 2009]. 1. vyd. Brno: Ustav územního rozvoje, 2010. 61 s. MILOSEVIC, D. D., DORDEVIČ, J. (2015): Work zones of Novi Sad (Vojvodina, Serbia) with examples of industrial transformation. Geographica Pannonica, Vol. 19, No. 1, pp. 31MIRON, J. R. (2010): The geography of competition: firms, prices, and localization. New York: Springer, 456 pp. PAVLÍNEK, P. (2004): Regional Development Implications of Foreign Direct Investment in Central Europe. Europian Urban and Regional Studies. Vol. 11, No. 1, pp. 47-70. RYDZ, E. (2003): Functioning of special economic zones in Poland and their role in activating regional economy. Acta Universitatis Carolinae, Geographica, Vol. 38, No. 1, pp. 355-366. STEJSKAL, J. (2011): Průmyslové klastry a jejich vznik v regionech. Praha: Linde, 247 s. SUCHÁČEK, J., WINK, R., DROBNIAK, A. (2012): New processes in old industrial regions: the case of Leipzig-Halle Agglomeration, upper Silesian Agglomeration and Ostrava Agglomeration. Saarbrücken: LAP LAMBERT Academic Publishing, 210 pp. Jazyk závěrečné práce: čeština Vedoucí diplomové práce: RNDr. Ondřej Šerý, Ph.D. 41. Podpis vedoucího práce: Datum zadáni diplomové práce: Datum odevzdání diplomové práce: listopad 2016 do 3. května 2018 prof. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc. ředitel Geografického ústavu Zadáni práce převzal(a): dne S. - K Z o i c Poděkování Ráda bych poděkovala RNDr. Ondřeji Šerému, Ph.D. za odbornou pomoc a cenné rady při tvorbě mé diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat svým komunikačním partnerům za poskytnutý čas a informace. Nakonec bych ráda poděkovala mým nejbližším, kteří mi byli oporou při studiu a psaní diplomové práce. Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 26. dubna 2018 Podpis autora práce OBSAH 1 ÚVOD 10 1.1 Úvod 10 1.2 Cíle práce 11 2 METODIKA 12 2.1 Zdroj e dat o průmyslových zónach 12 2.2 Ostatní datové zdroje 13 2.3 Semistrukturované rozhovory 15 2.4 Případové studie 16 3 PROSTOROVÉ ASPEKTY PRŮMYSLOVÝCH ZÓN 17 3.1 Historický vývoj průmyslových zón 17 3.2 Nové typy prostorové lokalizace firem 19 3.3 Faktory lokalizace průmyslových zón 22 3.4 Výhody a nevýhody průmyslových zón 24 3.5 Vztah průmyslových zón s PZI a investičními pobídkami 26 4 SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 29 4.1 Základní vymezení 29 4.2 Historický ekonomický vývoj Moravskoslezského kraj e 31 4.3 Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji 33 4.4 Zaměstnanost v Moravskoslezském kraji 35 5 ANALÝZA PRŮMYSLOVÝCH ZÓN V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI 38 5.1 Základní vymezení 38 5.2 Dopravní dostupnost 40 5.3 Vlastníci a rozloha průmyslových zón 42 5.4 Obsazenost průmyslových zón 44 5.5 Specializace a zaměstnanost průmyslových zón 46 5.6 Čerpání investičních pobídek 48 6 PŘÍPADOVÉ STUDIE VYBRANÝCH PRŮMYSLOVÝCH ZÓN 50 6.1 Průmyslová zóna Karviná Nové Pole 50 6.2 Průmyslová zóna CTPark Ostrava 56 8 7 VLIV PRŮMYSLOVÝCH ZÓN NA ROZVOJ REGIONU 61 7.1 Lokalizace průmyslových zón 61 7.2 Výstavba/obsazenost průmyslových zón 63 7.3 Systém investičních pobídek a tvorba nových pracovních míst 65 7.4 Efektivita průmyslových zón 67 8 ZÁVĚR 68 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 70 Odborná literatura 70 Internetové zdroje 74 SEZNAM PŘÍLOH 77 PŘÍLOHY 78 9 1 ÚVOD 1.1 Úvod V minulosti představovaly průmyslové zóny důležitý nástroj regionálního rozvoje, který přispíval zejména ke snižování nezaměstnanosti. V současné době v mnoha vyspělých regionech dochází k opouštění konceptu průmyslových zón a jejich nahrazení efektivnějším typem prostorové koncentrace firem, jako jsou například vědeckotechnické parky. Na druhou stranu se průmyslové zóny stále těší velké oblibě v ekonomicky slabších regionech. Průmyslové zóny poskytovaly celou řadu výhod. Hlavní výhodou bylo již zmiňované snižování nezaměstnanosti nebo nastartování ekonomické transformace v periferních regionech. Nicméně s konceptem průmyslových zón je spojována také celá řada problémů. Nejvýraznějším z nich je orientace na průmysl s malou přidanou hodnotou nebo nízká efektivnost některých průmyslových zón. Podobnou situaci můžeme sledovat také v Moravskoslezském kraji, kde začaly první průmyslové zóny vznikat již v 90. letech 20. století. V současné době se v Moravskoslezském kraji nachází velké množství průmyslových zón a do budoucna se plánuje výstavba dalších. Otázkou však zůstává, zda podporují lokální ekonomiku nebo ji naopak začínají brzdit. Diplomová práce se zabývá analýzou průmyslových zón umístěných na území Moravskoslezského kraje. Velká pozornost je věnovaná především hodnocení jejich přínosu či omezení pro rozvoj celého regionu. Diplomová práce je doplněna o konkrétní příklady na dvou vybraných průmyslových zónách. Jedná se o průmyslovou zónu Nové Pole v Karviné a CTPark v Ostravě. 10 1.2 Cíle práce Tématem diplomové práce jsou průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji jako potenciál či bariéra rozvoje regionu. Z tématu vyplývají i hlavní cíle diplomové práce. Prvním cílem je zmapování současného stavu průmyslových zón. Druhý cíl hodnotí jejich vliv na rozvoj Moravskoslezského kraje. Analýza současného stavu průmyslových zón je založena na databázi průmyslových zón pod správou Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje. Poskytnuté informace byly kromě statistických dat doplněny také o případové studie dvou vybraných zón a semistrukturované rozhovory k dané tématice. Na analýzu průmyslových zón navazuje část práce věnující se zhodnocení přínosu průmyslových zón pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Velká pozornost je zaměřena na ekonomický přínos průmyslových zón a jejich dopady na regionální trh práce. Pro tuto část práce byla také zformulována výzkumná otázka: Jakým způsobem průmyslové zóny ovlivňují ekonomický rozvoj Moravskoslezského kraje? 11 2 METODIKA 2.1 Zdroje dat o průmyslových zónách Jedním z nej důležitějších zdrojů dat byla databáze průmyslových zón na webových stránkách Moravskoslezského kraje. Databáze obsahovala informace o poloze průmyslových zón, vlastníkovi, jejich obsazenosti a nej významnějších investorech. Díky Registru ekonomických subjektů CSU byli dohledáni zbývající investoři. Data byla doplněna o počty zaměstnanců jednotlivých firem pocházející ze soukromé databáze Bisnode/HBI. Nepodařilo se zjistit počty zaměstnanců v jednotlivých pobočkách, databáze uvádí součty pouze za celou firmu. Celkově se jednalo o 30 průmyslových zón a 2 vědeckotechnické parky. Zóny skládající se zvíce části byly sloučeny do jedné zóny. Jednalo se o strategickou průmyslovou zónu Mošnov a Nošovice a průmyslovou zónu Karviná - Nové Pole. Dalším krokem bylo vymezení připravovaných průmyslových zón. Jako zdroj dat opět sloužila databáze rozvojových ploch na webových stránkách Moravskoslezského kraje. Jednotlivé rozvojové plochy byly roztříděny podle budoucího využití, kdy bylo pracováno s plochami označenými jako budoucí průmyslové zóny a rozšíření stávajících průmyslových zón. Jednalo se o strategickou průmyslovou zónu v Dolním Benešově, 15 průmyslových zón a rozšíření 5 stávajících průmyslových zón. Informace o průmyslových zónách byly aktualizovány prostřednictvím Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje. Konkrétně se jednalo o 2 stávající zóny (Vítkov aPorubka) a jednu připravovanou zónu (Panattoni park vNošovicích). Z dat stávajících i připravovaných průmyslových zón na území Moravskoslezského kraje byly pomocí programu ArcGis vytvořeny mapové výstupy. Stávající průmyslové zóny byly dále klasifikovány podle vlastníka, počtu pracovních míst, jejich celkové výměry a obsazenosti, dopravního napojení či jejich specializace. Specializace průmyslových zón byla určována na základě dat z databáze Bisnode/HBI. Nejprve byly roztříděny jednotlivé firmy podle svého ekonomického zaměření. Specializace průmyslových zón byla klasifikována podle převládajícího zaměření firem v jednotlivých průmyslových zónách. Do zvláštní kategorie byly vyčleněny zóny specializované na automobilový průmysl. Důvodem byla významná pozice tohoto odvětví v rámci celého Moravskoslezského kraje. Výsledným výstupem je mapa průmyslových zón s jejich specializací a počtem poskytnutých pracovních míst. Data specializace průmyslových zón byla využita i pro analýzu počtu zaměstnaných v jednotlivých ekonomických odvětvích. Pro lepší přehlednost byly odstraněny neobsazené průmyslové zóny. Konkrétně se jednalo o 4 průmyslové zóny (Porubka Bussiness Park v Ostravě, Hnoj nik, Horní Tošanovice a Orlovou). 12 2.2 Ostatní datové zdroje Teoretická část práce vycházela ze studia odborné literatury. Vzhledem k zaměření diplomové práce se jednalo především o odbornou geografickou a ekonomickou literaturu. Teoretická část se věnovala stručnému vývoji průmyslových zón, jejich prostorové koncentraci a přínosu k regionálnímu rozvoji. Další kapitola se zabývá socioekonomickou charakteristikou Moravskoslezského kraje. Tato část práce je založena na množství statistických dat. Hlavním zdrojem dat byl Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Jako ukazatel nezaměstnanosti byl použit podíl nezaměstnaných osob, který se vypočítává jako podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k celkovému počtu obyvatel ve věku 15-64 let. Ukazatel se používá od roku 2013, kdy nahradil míru registrované nezaměstnanosti. Míra registrované nezaměstnanosti byla definovaná jako podíl všech dosažitelných uchazečů o zaměstnání k pracovní síle. Pro srovnání nezaměstnanosti v jednotlivých okresech bylo pracováno s daty od roku 2005. Hlavním důvodem byl zpětný dopočet hodnot u podílu nezaměstnaných osob do tohoto roku. Mezi další použitá data patřila struktura uchazečů o zaměstnání. Uchazeči o zaměstnání byli klasifikováni podle věku a nejvyššího dosaženého vzdělání. Místo absolutních hodnot byly použity podíly jednotlivých kategorií. Hlavním důvodem bylo lepší srovnání mezi různými administrativními úrovněmi. V případě nejvyššího dosaženého vzdělání bylo pracováno se 4 základními kategoriemi, a to základní vzdělání (včetně neukončeného a bez vzdělání), střední vzdělání bez maturity, střední vzdělání s maturitou a vysokoškolské vzdělání. Klasifikace vycházela z metodiky Evropské unie CZ-ISCO, která řadí vyšší odborné školy na úroveň vysokoškolského vzdělání. K datům o trhu práce se vztahoval také ukazatel zaměstnanosti cizinců, konkrétně se jednalo o podíl cizinců na pracovní síle. Pracovní sílu tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo (součet zaměstnaných a nezaměstnaných obyvatel). Sledované období bylo vymezeno od roku 2004 do roku 2011, tedy od vstupu České republiky do Evropské unie po poslední dostupná data. Zaměstnanosti cizinců se věnuje Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Dalším významným zdrojem dat bylo Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Problém tvořilo nedostatečné vyplnění některých sčítacích formulářů. Jednalo se například o data zaměstnaných osob podle odvětví ekonomické činnosti, kde v některých okresech Moravskoslezského kraje nebylo zjištěno téměř 15 % obyvatel. Při výpočtu podílu jednotlivých ekonomických sektorů byli nezařazení obyvatelé vynecháni. Nedostatečně vyplněné sčítací formuláře se týkaly také dat o vzdelanostní struktuře obyvatel. Z tohoto důvodu byla data nahrazena vzdelanostní strukturou zaměstnaných obyvatel, kde se podíl nezjištěných obyvatel pohyboval kolem 1 %. Z dat o vzdělanosti byl vytvořen syntetický ukazatel vzdělanosti. Podobně jako u předchozího ukazatele nebylo pracováno s nezjištěnými obyvateli. Syntetický ukazatel vzdělanosti se vypočítal jako součet podílu obyvatel s nejvyšším ukončeným vzděláním. Jednotlivým kategoriím byla 13 přiřazena rozdílná váha podle typu dokončeného vzdělání (ZŠ - 1, SŠ bez maturity - 2, S Š s maturitou - 3, VŠ - 4). Dalším použitým ukazatelem bylo migrační saldo Moravskoslezského kraje. Migrační saldo je definováno jako součet přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel. Pro výpočet migračního salda byla využita data z Veřejné databáze Českého statistického úřadu. Kvůli lepšímu srovnání bylo migrační saldo přepočítáno na ukazatel hrubé míry migračního salda (na 1 000 obyvatel středního stavu). Při analýze investičních pobídek byla hlavním zdrojem dat databáze agentury Czechlnvest. Z dat byly vyfiltrovány společnosti, které se nachází v jednotlivých průmyslových zónách. Dále bylo pracováno pouze s firmami, které v průmyslových zónách působí i v současnosti. Kromě investičních pobídek jednotlivých firem byl vytvořen také mapový výstup členění Moravskoslezského kraje podle minimální výše investic a výše finanční podpory ze strany agentury Czechlnvest. 14 2.3 Semistrukturované rozhovory Diplomová práce byla doplněna o semistrukturované rozhovory s vybranými komunikačními partnery. Semistrukturovaný rozhovor je definován jako rozhovor s předem danými okruhy témat, kdy konkrétní otázky vyplývají z interakce s komunikačním partnerem ( D I S M A N , 2011). Rozhovory se týkaly problematiky průmyslových zón a jejich vlivu na rozvoj Moravskoslezského kraje. Část rozhovorů byla věnovaná také informacím o vybraných průmyslových zónách zpracovaných v případových studiích. Komunikační partneři byli vybráni s ohledem na znalost problematiky průmyslových zón. Jednalo se o zaměstnance magistrátu, zaměstnance regionálních agentur, zaměstnance univerzity nebo zaměstnance firem působících v průmyslových zónách. Bylo osloveno 9 komunikačních partnerů, z nichž část odmítla poskytnout rozhovor. Celkově byly provedeny 4 semistrukturované rozhovory, a to se zaměstnancem Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje, docentem katedry sociální geografie na Ostravské univerzitě, zaměstnankyní majetkového odboru magistrátu města Karviná a zaměstnankyní společnosti CTP Invest. Rozhovory byly se souhlasem komunikačních partnerů nahrávány na diktafon, anonymizovány a následně přepsány. Pořízené rozhovory byly dále analyzovány pomocí programu ATLAS.ti. Prvním krokem bylo označení úryvků vztahujících se k problematice průmyslových zón. Při další práci byly použity pouze označené části rozhovorů. K těm byly postupně přiřazeny kódy, které sloužily k propojování dat v rámci jednotlivých rozhovorů a jejich jednodušší kategorizaci. Výsledné kódy a úryvky byly vizualizovány pomocí síťového náhledu, který napomáhal k určení vztahů mezi daty (viz Obr. 1). J průmyslová zóna / ••. / / \ EÍ c hs parc of| / K [image ] / \ * / *< / í l \ \ ekonomika J-— '{is part c školství / 1výhoda j ^rontraŕ nevýhoda J^ > li par t of\ J-— '{is part c f f > j i i x. /* X / ľ- j / V \ \ í Ty *\ [bydlení l ir ^ fis Bart ofT y / * migrate | © N B •t i •7 y / z i \ » 7 ----- Ji part of I ' •7 y / í P t acovní pŕíležito&ti I: \ \ \ Irontradicts \ • • L \ '•, \ ti \ \ \ K ŕ l -\-% \ \ b? \ • 3\ •. ,-s- W\ 2 \ ©C l Ň >• 2:1 // I // f\ \ : .• •< * />• 2:1 // I '-•> / •< / sjbdodavatelé J J l J•• / s T > HyLinda r i l / 1 J T > HyLinda j G-\<< 1 zaměstnanci J Obr. 1 Příklad síťového náhledu vytvořeného v programu ATLAS.ti 15 2.4 Případové studie V rámci diplomové práce byly zpracovány také dvě případové studie na konkrétní průmyslové zóny. Pro první případovou studii byla vybrána průmyslová zóna Nové Pole v Karviné. Druhá případová studie se věnuje průmyslové zóně CTPark Ostrava. Průmyslové zóny byly vybrány na základě několika faktorů. Jednalo se především o odlišné ekonomické zaměření a vlastnické uspořádání vybraných průmyslových zón. V obou případech se jednalo o velké zavedené průmyslové zóny, které významně přispívají k zaměstnanosti Moravskoslezského kraje. Převážná část průmyslové zóny Nové Pole se nachází v majetku města Karviné. Malou část pozemků vlastní společnost CTP Invest. Průmyslová zóna je zaměřena na oblast chemického průmyslu. Působí zde pouze několik investorů s velkými výrobními závody. Na rozdíl od předchozí průmyslové zóny patří CTPark Ostrava do vlastnictví soukromé společnosti CTP Invest. Výjimku tvoří několik budov ve vlastnictví města Ostravy. CTPark Ostrava se specializuje na oblast automobilového průmyslu. V průmyslové zóně působí množství zahraničních investorů. Své zastoupení zde mají také sklady a logistická centra mezinárodních společností. Důležitým zdrojem informací o průmyslové zóně Nové Pole byla zaměstnankyně majetkového odboru magistrátu města Karviné. Dále byla případová studie doplněna o informace z odborného příspěvku konference Průmyslová krajina. Příspěvek se zabýval výstavbou a přínosem průmyslové zóny. Data o celkovém vývoji zaměstnanosti průmyslové zóny byla převzata z integrovaného portálu MPSV. Zaměstnanost jednotlivých firem byla zjištěna ze soukromé databáze Bisnode/HBI. V případě průmyslové zóny CTPark Ostrava se stala hlavním zdrojem informací zaměstnankyně společnosti CTP Invest. Zdrojem dat o zaměstnanosti jednotlivých společností se stala soukromá databáze společnosti CTP Invest. Celková zaměstnanost průmyslové zóny byla zjištěna z integrovaného portálu MPSV a webových stránek města Ostravy. 16 3 PROSTOROVÉ ASPEKTY PRŮMYSLOVÝCH ZÓN 3.1 Historický vývoj průmyslových zón První snahy o optimální prostorovou koncentraci firem se začaly objevovat již na počátku 20. století, jednalo se především o tzv. lokalizační teorie. Jednou z klasických teorií byl Weberův lokalizační trojúhelník. Alfred Weber (1928 in BLAŽEK, UHLÍŘ, 2011) kladl velký důraz na minimalizaci dopravních a výrobních faktorů. Podle Webera by se firma měla nacházet v těžišti trojúhelníku, v jehož vrcholech jsou umístěna místa zdrojů surovin a odbyt trhů. Předchůdcem dnešních průmyslových zón byly tzv. průmyslové čtvrti. Průmyslové čtvrti vznikaly během 30. let 20. století jako reakce na dopady hospodářské krize. Jejich budování vycházelo ze zásad regionální politiky. Hlavním cílem průmyslových čtvrtí bylo rovnoměrnější rozmístění průmyslu, snížení nezaměstnanosti a podpora ekonomicky slabších regionů (KEPPL, 2002). Podobně jako u průmyslových čtvrtí také u průmyslových zón bylo hlavním cílem zvýšení konkurenceschopnosti ekonomicky slabých regionů a oživení regionální ekonomiky. Velký vliv na rozvoj průmyslových zón měla finanční podpora ze strany státu. Kromě investičních pobídek sem patřila také příprava pozemků či budování technického zázemí průmyslových zón (POCHTIOLOVÁ, 2009). S jednou z prvních definic průmyslové zóny přišli v 50. letech 20. století Murphy a Baldwin (1959 in S O S N O V S K I K H , 2017), podle kterých se jednalo o území se zavedenou technickou infrastrukturou (kanalizace, elektřina...) vymezené pro průmyslovou výrobu. Území bylo na základě dohod rozděleno mezi jednotlivé firmy, které se řídily požadavky ze strany správy zóny. Mnozí autoři rozlišují mezi pojmem průmyslové zóny a průmyslového parku. Průmyslová zóna je chápana jako lokalita, kde je koncentrována výroba a průmyslové firmy. U průmyslových parků je kladen větší důraz na podporu rozvoje a výzkumných aktivit. Oproti průmyslové zóně se zaměřuje také na malé a střední podniky. Všechny lokalizované firmy navíc mohou využívat služeb ze strany správce parku (KlSELÁK, KlSELÁKOVÁ, 2009). Průmyslové zóny se lišily také podle polohy v jednotlivých státech. V ekonomicky vyspělých regionech byly budovány průmyslové zóny s kvalitní infrastrukturou a technickým zázemím. Vybavenost průmyslových zón v ekonomicky slabších regionech byla často velmi nízká. Rozdíl tvořila také funkce jednotlivých zón. Zatímco ve vyspělých regionech hrála důležitou roli logistika výsledných produktů, ekonomicky slabší regiony se zaměřovaly především na jednoduchou výrobu ( K I N G S T U R G E , 2002 in UNIDO 2015). V 90. letech 20. století se začal objevovat modernější pohled na problematiku průmyslových zón. Velký důraz byl kladen především na ekologické aspekty průmyslových zón a jejich vliv na životní prostředí. Například Côté a Hall (1995) zavedli 17 pojem ekologické průmyslové zóny, jejichž cílem bylo posílení regionální ekonomiky v souladu s ochranou životního prostředí a využíváním obnovitelných zdrojů energie. Zvláštním druhem průmyslových zón byly tzv. speciální ekonomické zóny. Podle Tiefenbruna (2012 in G I A N N E C C H I N I , T A Y L O R , 2018) se jednalo o geograficky vymezené oblasti, jejichž hlavním cílem bylo přilákání zahraničních investorů. Na rozdíl od zbytku země zde platily liberálnější ekonomické zákony. Pro zahraniční investory bylo atraktivní také množství investičních pobídek ze strany státu, které zde často byly koncentrovány. Speciální ekonomické zóny byly zakládány pouze ve strukturálně postižených regionech jako regionální nástroj obnovy místní ekonomiky. Rydz (2003) uvádí jako typický příklad Polsko, kde hrály speciální ekonomické zóny klíčovou roli při přechodu z centrálně plánované ekonomiky na tržní ekonomiku. Jejich dalším úkolem bylo snížení regionální nezaměstnanosti, rozvoj konkurenceschopnosti regionu a podpora vědy a výzkumu. Postupem času se měnila také samotná funkce průmyslové zóny. Díky rozvoji moderních technologií a důrazu na vědu a výzkum byl v mnoha regionech opuštěn koncept klasické průmyslové zóny jako pouhé lokalizace firem. To souviselo také se současnými teoriemi regionálního rozvoje (tzv. institucionálními směry), které byly založeny na podpoře přenosu informací a reakci na potřeby trhu. Většinou se jednalo o malé či středně velké podniky, které měly rychlejší možnost přizpůsobení než velké a zavedené společnosti ( V I D O V Á , 2010). Modernizace průmyslových zón se projevovala také v dalších oblastech. Významným trendem současnosti se stala trvalá udržitelnost průmyslových zón a jejich soulad se životním prostředím. Další oblastí modernizace se stala kvalita zázemí průmyslových zón. Jednalo se o budování doprovodné infrastruktury, která měla pokrýt potřeby zaměstnanců jednotlivých firem ( Z H A O a kol., 2017). 18 3.2 Nové typy prostorové lokalizace firem Jak již bylo zmíněno v předchozí části, průmyslové zóny procházely postupnou modernizací. Role průmyslových zón se lišila podle ekonomického stavu regionů. Zatímco v ekonomicky slabých regionech byly průmyslové zóny považovány za významný nástroj regionálního rozvoje, ve vyspělých regionech ho naopak začaly brzdit. Proto zde byla jejich výstavba postupně opouštěna a nahrazována novými efektivnějšími typy prostorové koncentrace firem. Jednalo se především o vědeckotechnické parky a klastry. Mezinárodní asociace vědeckotechnických parků IASP (2017) definuje vědeckotechnické parky jako organizace, které přenášejí vědomosti mezi univerzitami a jednotlivými firmami. Díky tomu dochází ke zvyšování konkurenceschopnosti regionu a tvorbě inovativních aktivit. Myšlenka vědeckotechnických parků vznikla již v 50. letech 20. století. K jejich masovému šíření došlo později během 80. let 20. století. Hlavním cílem vědeckotechnických parků bylo poskytnutí zázemí a infrastruktury mladým začínajícím firmám. První vědeckotechnické parky byly budovány v blízkosti univerzitních kampusů a na rozdíl od klasických průmyslových zón kladly velký důraz na vznik vazeb mezi univerzitou a lokalizovanými firmami (GUY, 1996). V mnoha regionech byly vědeckotechnické parky zakládány za účelem rozvoje progresivních ekonomických odvětví a zaměřením na vývoj technologicky náročných odvětví. Proto by zde měly být umístěny především firmy s vysokou přidanou hodnotou a pokročilým aplikovaným výzkumem ( Y A N G a kol., 2009). Vědeckotechnické parky také přispívaly ke zvýšení inovačních schopností firem, které zde byly umístěny. Firmy mohly využívat společné služby či technologie, navíc přispívaly k vytváření vazeb mezi místními firmami a institucemi. Vazby mezi firmami navíc usnadňovaly přenos znalostí a podporovaly zvyšování konkurenceschopnosti celého regionu. Jednalo se především o mladší a progresivnější firmy, které vytlačovaly starší firmy do méně atraktivních lokalit mimo park ( D I E Z - V I A L , F E R N Á N D E Z - O L M O S , 2017). Yang a kol. (2009) souhlasí s názorem předchozích autorů, že nej větší výhodou vědeckotechnických parků jsou vazby mezi firmami a vědeckými institucemi. Firmy umístěné ve vědeckotechnických parcích mají lepší přístup k technologiím a lidským zdrojům. Firmy mohou také využívat množství investičních pobídek, které snižují jejich náklady na vědu a výzkum. Vedovello (1997) rozlišoval 3 různé typy vazeb vznikající mezi univerzitou a jednotlivými firmami. Jednalo se o formální vazby, neformální vazby a vazby založené na přesunu lidských zdrojů. Geografická blízkost univerzity se projevovala v usnadnění vzniku neformálních vazeb a přesunu lidských zdrojů. Při vzniku formálních vazeb byl kladen větší důraz na specializaci univerzity. Jedním z hlavních faktorů vzniku vazeb mezi univerzitami a firmami bylo technické zázemí univerzit a využití jejich znalostí. Dalším důvodem byla snaha o snížení 19 finančních prostředků na vědu a výzkum, který se mohl odehrát prostřednictvím univerzit. Tato spolupráce byla výhodná také pro univerzity, které se mohly zaměřit na výzkum uplatnitelný na finančním trhu (STOREY, T E T H E R , 1998). Vědeckotechnické parky byly klasifikovány podle různých kritérií. Například Angulo-Cuentas a kol. (2013) je rozdělovali podle převládajícího obchodního modelu. Celkem se jednalo o 8 různých kategorií. Mezi nej rozšířenější kategorie patřily univerzitní parky, parky s vysokým technologickým zázemím či podnikatelské parky. Naopak Guadix a kol. (2016) pracovali s ekonomickou úspěšností vědeckotechnických parků. Úspěšnost jednotlivých vědeckotechnických parků se lišila v závislosti na mnoha faktorech. Největší význam měla velikost vědeckotechnických parků, jejich celkový obrat a počet zaměstnanců. Velká pozornost byla věnována také hledání strategií pro zvýšení úspěšnosti ekonomicky slabších parků. Jednalo se o specializaci parku na progresivní ekonomická odvětví, zvýšení atraktivity pro inovativní firmy nebo zvyšování spolupráce s regionálními institucemi. Na úspěšnost vědeckotechnických parků mělo vliv také stáří jednotlivých parků a jej ich lokalizace. Obecně lze říct, že mezi úspěšnější vědeckotechnické parky patřily především starší již zavedené parky. Hlavním důvodem byla akumulace znalostí a vybudování důvěry. Z hlediska polohy se jednalo především o vědeckotechnické parky umístěné v méně rozvinutých regionech. Vědeckotechnické parky zde fungovaly jako přirozená centra rozvoje ( A L B A H A R I a kol., 2013). Kromě vědeckotechnických parků byly často užívaným konceptem také klastry. Klastry a vědeckotechnologické parky spolu sdílely podobné charakteristiky. Jednalo se o transfer klíčových znalostí a technologií či vzájemnou spolupráci v rámci klastru. Podle Stejskala (2011) byla hlavním rozdílem prostorová koncentrace aktivit jednotlivých klastrů. Patřily sem průmyslové zóny, vědecké organizace, univerzity ale i jiní významní aktéři regionálního rozvoje. Velký vliv na formování klastrů měly tzv. Marshallovy externality. Jednalo se o výhody vyplývající z koncentrace firem v rámci jedné lokality. Marshall kladl důraz na masovou výrobu, dostupnost specializovaných služeb a akumulaci vysoce kvalifikované pracovní síly. Pracovní síla měla vliv na přenos a realizaci nových postupů ( M A R S H A L L , 1890 in FUJITA, THISSE, 2013). Nové klastry vznikaly díky inovativním společnostem, které stimulovaly růst ostatních složek klastru. Růst klastru souvisel s podporou ze strany vlády a regionálních organizací. Rostoucí klastr signalizoval příležitost pro příchod podnikatelů a firem. Vymezení klastrů nebylo tvořeno administrativními hranicemi, ale na základě vazeb mezi jednotlivými aktéry klastrů (PORTER, 1998). Podle Hoffmanna a kol. (2014) neznamenala lokalizace firem v rámci jednoho klastru automatické sdílení technologií a znalostí. Efektivní využívání výhod klastrů záviselo na více faktorech, jako je stáří firem, jejich velikost nebo fáze produkčního cyklu. 20 Svou roli hrála také mobilita pracovní síly mezi jednotlivými firmami a podpora ze strany regionálních organizací. Přínosem klastrů byla jejich efektivnost a flexibilní přizpůsobení potřebám trhu. V rámci klastrů byl kladen důraz zároveň na spolupráci i konkurenci mezi jednotlivými složkami. Jednotlivé firmy mezi sebou soupeřily o množství zákazníků. Na druhou stranu zde probíhala spolupráce mezi příbuznými odvětvími. Relativní blízkost firem a institucí navíc podporovala vzájemnou důvěru a vznik obchodních vazeb (PORTER, 1998). Vznik obchodních vazeb byl ovlivňován více faktory. Mezi nejvýznamněj ší z nich patřily předchozí dobré zkušenosti s obchodními partnery, jejich dobrá pověst nebo míra zakořenění jednotlivých firem. Zakořenění bylo definováno jako síť sociálních interakcí mezi jednotlivými složkami klastrů. Zakořenění také napomáhalo efektivnějšímu přenosu znalostí ( D A Y A S I N D H U , 2002). S pojmem zakořenění pracovali také Maskell a Malmberg (1995), kteří věnovali velkou pozornost přenosu znalostí a jejich zakořenění do systému vztahů. Při předávání znalostí hrála velkou roli zejména geografická blízkost jednotlivých firem. Podle Maskella a Malberga patřily znalosti mezi nej důležitější faktor konkurenceschopnosti firem. Větší váhu měly individuální znalosti jednotlivých zaměstnanců získané na základě předchozích pracovních zkušeností. 21 3.3 Faktory lokalizace průmyslových zón Hlavním důvodem vzniku průmyslových zón byla nutnost přesunu průmyslových aktivit z center měst do jejich zázemí. Podle Miloševiče a Dordeviče (2015) se primárně jednalo o lokality s dobrým dopravním napojením a zavedenou technickou infrastrukturou. Vybudované zóny se lišily podle ekonomické úspěšnosti a zájmu zahraničních investorů. Zakládání průmyslových zón bylo spojeno s řadou lokalizačních faktorů. Nejčastějším z nich byly tzv. aglomerační úspory. Jejich hlavní výhodou bylo snižování výrobních a dopravních nákladů díky koncentraci ekonomických aktivit. Aglomerační úspory měly výrazný vliv především ve starých průmyslových centrech, kde byla nejvyšší koncentrace firem působících v podobných ekonomických odvětvích ( S U C H Á Č E K , 2010). Zhao a kol. (2017) dodává, že aglomerační efekty přispívaly také k tvorbě vazeb mezi firmami lokalizovanými v průmyslové zóně a vzájemnému přenosu znalostí a výrobních technologií. Aglomerační výhody měly dopad také na jednotlivé firmy, kde se jednalo o úspory z rozsahu a specializace. Při úsporách z rozsahu docházelo k rozšiřování velkovýroby. Ve druhém případě se jednalo o snižování nákladů díky výrobě podobného zboží. Podobný názor sdílel také Miron (2010), podle kterého byla hlavní výhodou koncentrace kvalifikované pracovní síly. Svou roli hrála také velikost regionálního trhu. Efektivní využívání pracovní síly bylo v mnoha případech limitováno velikostí firem. Miron věřil, že velké zavedené firmy jsou pro kvalifikovanou pracovní sílu atraktivnější než menší firmy. Výhodu ve velikosti regionálních trhů viděly také Sheina a Khamavova (2016), podle kterých průmyslové zóny reagovaly na převládající poptávku. Velký důraz kladly také na efektivní zapojení průmyslových zón do systému distribuce, tvorbu vazeb mezi subdodavateli a logistiku. Podle Fujita a Thisse (2013) mají aglomerační výhody silný dopad i za hranice regionu. Typickým příkladem úspěšného regionu může být Silicon Valley, které přitahuje velké množství nových firem. Koncentrace firem je navíc ovlivněna i nízkými dopravními náklady, kdy převažuje snaha o hledání lokalit s velkým množstvím potenciálních odběratelů finálních výrobků. Naopak někteří autoři považovali aglomerační úspory za bariéru, která brání v regionálním rozvoji regionu. Díky koncentraci podobných firem docházelo často k tzv. lock-in efektu. Podle Koutského a Šlacha (2007) se jednalo o určitý druh závislosti mezi firmami působícími na regionálním trhu, kdy malé a střední podniky fungovaly jako dodavatelé velkých zavedených firem. V případě krachu velkých společnosti došlo k postupnému ekonomickému úpadku celého regionu. Typickým příkladem byla stará průmyslová centra, která se nedovedla vypořádat s útlumem těžby uhlí. Kromě koncentrace firem hrály v lokalizaci průmyslových zón významnou roli také regiony s levnou pracovní silou. Většinou se jednalo o ekonomicky slabší regiony. Jako 22 příklad lze uvést rozvojové země třetího světa. Kvůli nedostatku kvalifikované pracovní síly byly tyto regiony vyhledávány pro technologicky nenáročnou výrobu (GIANNECCHINI, T A Y L O R , 2018). Průmyslové zóny zakládané v ekonomicky slabších regionech čelily celé řadě problémů. V mnoha případech zde chyběla koordinace efektivního zakládání průmyslových zón a dostatečná podpora ze strany vlády. Problém tvořila i ekonomická nevyrovnanost průmyslových zón. V rámci jedné zóny se často nacházely firmy působící v různých ekonomických odvětvích s odlišnou velikostí a úspěšností (TÚRK, 2009). Tyto lokality trpěly také nedostatečně vybudovanou infrastrukturou a sítí subdodavatelů. Z tohoto důvodu docházelo k diverzifikaci specializace průmyslových zón podle převládajících odvětví. Jak dokládá Porter (1998) průmyslová odvětví s vyšší přidanou hodnotou, služby či informační technologie byly často lokalizovány v regionech s vyšším inovačním potenciálem. Jednalo se především o ředitelství a oddělení zaměřená na vědu a výzkum. S názorem Portera se ztotožňoval také Kitson a kol. (2004), který viděl předpoklad lokalizace průmyslových zón v míře konkurenceschopnosti regionu. Konkurenceschopnost regionu byla ovlivněna kombinací lidského, sociálního, kulturního, kreativního a infrastrukturního kapitálu. Jednalo se například o kvalifikovanou pracovní sílu, rozvinutou infrastrukturu, přítomnost vazeb mezi firmami a institucemi nebo zaměření na nové technologie. 23 3.4 Výhody a nevýhody průmyslových zón Průmyslové zóny patří k jednomu z nejpoužívanějších nástrojů regionálního rozvoje. S jejich výstavbou a následným fungováním se pojí celá řada výhod. Například Kiseľák a Kiseľáková (2009) vidí hlavní přínos v oživení podnikatelského prostředí a rozvoji malého a středního podnikaní. Průmyslové zóny mají vliv také na restrukturalizaci ekonomiky a celkový rozvoj regionů. Mohou sloužit i j ako nástroj přenosu znalostí a nových technologií do ekonomicky slabších regionů. Podobný názor sdílí také Damborský a kol. (2013), podle kterých mají průmyslové zóny pozitivní vliv na zvýšení dynamiky ekonomiky. Jedná se o oblast technologického rozvoje, exportního potenciálu a rozvoje malých a středních podniků. Průmyslové zóny také přispívají ke zlepšení image regionu a zvyšování jeho atraktivity pro zahraniční investory. Podle Vidové (2010) hrají průmyslové zóny významnou roli na regionálním trhu práce. Jedním z jejich největších přínosů je snižování nezaměstnanosti a tvorba nových pracovních míst. Na druhou stranu s výstavbou průmyslových zón se často pojí další faktory, jako jsou investice do kvalitní infrastruktury nebo otázka bydlení pro zaměstnance průmyslových zón. Odlišné výhody přináší výstavba speciálních ekonomických zón. Na rozdíl od klasických průmyslových zón mají větší vliv na příchod zahraničních investorů. Kromě toho významně přispívají ke zvyšování ekonomického růstu regionu. Jedná se především o regiony, kde je lokalizováno větší množství speciálních ekonomických zón. Úspěšnost speciálních ekonomických zón je často limitována jejich stářím a podnikatelským prostředím daného regionu. Typickým příkladem je Čína, kde později budované zóny často sloužily pouze k přemístění ekonomických aktivit ( W A N G , 2013). Kromě zmíněných výhod představuje výstavba průmyslových zón také řadu negativ. Například Zheng a kol. (2016) tvrdí, že zakládání průmyslových zón nepřispívá k automatickému rozvoji místní ekonomiky. Důležitá je celá řada dalších faktorů jako podpora ze strany regionální vlády či schopnost přilákat významné investory. Z toho důvodu je v mnoha regionech nutné použít vhodnější nástroje pro dosažení ekonomického růstu než zakládání průmyslových zón. Výrazným problémem je také zastaralost a ekonomická neúspěšnost některých průmyslových zón. Průmyslové zóny se potýkají s nízkou obsazeností a malým zájmem ze strany investorů. Jedním z důvodu může být lokalizace průmyslu s nízkou přidanou hodnotou nebo slabá poptávka ze strany regionálního trhu. V mnoha případech dochází k celkovému opuštění zóny a vzniku brownfieldů ( M I L O S E V I C , D O R D E V I Č , 2015). Jedním z možných řešení je regenerace zastaralých průmyslových zón. Regenerace může mít různé podoby. Jedná se například o zkvalitnění infrastruktury, renovaci budov nebo investice do vědy a výzkumu. Na druhou stranu je důležité inovovat také ekonomický charakter průmyslové zóny a zaměřit se na firmy s vyšší přidanou hodnotou ( P A N , S O N G , 2017). 24 Opačný názor sdílí Kiseľák a Kiseľáková (2009), podle kterých znamená výstavba průmyslových zón příležitost pro oživení starých a zanedbaných brownfieldů. Výhodou může být jejich poloha, dopravní napojení nebo technický stav některých budov. Navíc nezastavěné lokality mohou být využitý za jiným účelem. Na druhou stranu investice do brownfieldů jsou zpravidla vyšší než do nezastavěných lokalit. Na předchozí autory navazuje také Gargoš (2009), podle kterého přináší investice do brownfieldů celou řadu výhod pro budoucí investory. Jejich hlavní výhodou je napojení na technickou a dopravní infrastrukturu. Brownfieldy jsou navíc často umístěny v ekonomicky atraktivních lokalitách. Gargoš vidí hlavní problém brownfieldů ve vysokých vstupních nákladech a nutnosti odstranění ekologické zátěže. Velkým problémem průmyslových zón je také jejich poloha. Průmyslové zóny by primárně měly vznikat v ekonomicky slabších či periferních regionech, aby podpořily snižování regionálních disparít. Velká část investorů však nevidí ekonomický potenciál těchto lokalit a zpravidla se rozhodne investovat v atraktivnější oblasti. Státy se vzniklou situaci snaží řešit za pomoci systému investičních pobídek nebo jiné finanční podpory ( S O S N O V S K I K H , 2017). 25 3.5 Vztah průmyslových zón s PZI a investičními pobídkami Výstavba průmyslových zón je často spojována se dvěma pojmy. Jedná se o přímé zahraniční investice a systém investičních pobídek. Hlavním cílem investičních pobídek je přilákat zahraniční investory do méně atraktivních regionů v zázemí ekonomických center. Většinou se jedná o strukturálně postižené regiony, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností. Příchod přímých zahraničních investic má za úkol nastartovat jejich ekonomický rozvoj. Podobně jako u průmyslových zón i zde převládá různý pohled na jejich přínos. Podle Blomstróma (2002) hrají přímé zahraniční investice důležitou roli v rozvoji regionu a jeho technologickém růstu. Mnoho zemí vidí v příchodu zahraničních společností způsob, jak zvýšit konkurenceschopnost problémových regionů. Dalším motivem může být také snaha o posílení pozice domácích firem díky spolupráci se zahraničními společnostmi. Důležitou roli v lokalizaci přímých zahraničních investic hraje kvalita a zázemí služeb poskytovaných investorům, výkonnost regionální ekonomiky či podpora ze strany místní samosprávy. Ta v přímých zahraničních investicích vidí možnost řešení důležitých regionálních problémů. Velkou roli může hrát také míra nezaměstnanosti regionu a nedostatek pracovních příležitostí, kdy jsou kvalifikovaní zaměstnanci ochotni pracovat za nižší mzdy ( F A L L O N , C O O K , 2010). Ginevičius a Simelyté (2011) dodávají, že intenzita přímých zahraničních investic souvisí s otevřeností trhu a přátelským podnikatelským prostředím. Dalšími faktory jsou náklady na pracovní sílu a míra inflace. Inflace udržuje nízkou hladinu cen v regionu, a tím zvyšuje atraktivnost regionu pro zahraniční investory. Na druhou stranu zde vládne silná konkurence mezi jednotlivými firmami. Beugelsdijk a kol. (2008) rozlišují dva základní typy přímých zahraničních investic. Horizontální přímé zahraniční investice jsou založeny na lokalizaci vědomostí a regionálních vztazích. Naopak vertikální přímé zahraniční investice jsou spojeny s trhem práce a dostupností pracovní síly. Jejich dopady se liší podle ekonomické úspěšnosti jednotlivých regionů. V ekonomicky rozvinutých regionech hrají větší roli horizontální přímé zahraniční investice, zatímco v rozvíjejících regionech je jejich vliv srovnatelný. Podle Pavlínka (2004) mají z dlouhodobého hlediska přímé zahraniční investice spíše negativní vliv. Hlavní problém vidí v přesouvání kvalifikované pracovní síly z domácích firem a oslabování jejich konkurenceschopnosti. Výrazný problém tvoří také absence vazeb na místní ekonomiku, kdy jsou jednotlivé regiony zcela závislé na přímých zahraničních investicích a náchylnější k ekonomické krizi. Přítomnost přímých zahraničních investic má zásadní vliv na zakládání nových firem. Závisí především na stavu místní ekonomiky a schopnosti domácích firem smysluplně využít výhody plynoucí z lokalizace přímých zahraničních investic. Problémem je nižší konkurenceschopnost domácích firem, kdy může dojít k jejich vytěsnění z finančního trhu. Kromě toho zahraniční firmy často nabízí lepší pracovní 26 podmínky a mzdy než domácí firmy ( M U N E M O , 2017). Podle Dinga a Miinicha (2010) mohou přímé zahraniční investice přispívat ke zranitelnosti místní ekonomiky. Nej zranitelnější jsou strukturálně postižené regiony s nedostatkem pracovních příležitostí, které jsou závislé na příchodu velkého zahraničního investora. Umístění zahraniční investice ovlivňuje celý region. V případě dopadu ekonomické krize hrozí útlum výroby a masivní propouštění zaměstnanců. Pozitivním vlivem přímých zahraničních investic může být tvorba nových pracovních míst či transfer technologií proudících ze zahraničí. Díky tomu dochází ke snižování rozdílů mezi lokálními a zahraničními firmami. Rozhodujícím faktorem je však vztah mezi zahraničními firmami a jejich subdodavateli ( D A M B O R S K Ý a kol., 2013). K očekávanému transferu technologii a znalostí nedochází automaticky. Kromě samotné lokalizace přímých zahraničních investic závisí také na mnoha dalších faktorech. Významnou roli hraje typ přímých zahraničních investic a volba ekonomického sektoru. Investice do výstavby nových poboček mají zpravidla pozitivnější dopad než investice do zavedených domácích firem (ŽILINSKÉ, 2010). Ding a Múnich (2010) dodávají, že přímé zahraniční investice významně ovlivňují regionální trh práce. Přímé zahraniční investice mají vliv na snižování nezaměstnanosti a podporují zvyšování regionální zaměstnanosti. Díky lokalizaci přímých zahraničních investic dochází také ke zvyšování zaměstnanosti u subdodavatelských firem. Podle autorů nemají přímé zahraniční investice výrazný vliv na dlouhodobou nezaměstnanost. Jak již bylo zmíněno výše, přímé zahraniční investice často souvisí se systémem investičních pobídek. Investiční pobídky fungují jako významný lokalizační faktor při výstavbě průmyslových zón, kdy přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti periferních regionů. Investiční pobídky mohou nabývat různé podoby. Nejčastěji se jedná o úlevy nadáních nebo podporu pracovních míst. Erdogan a Atakli (2012) uvádí také finanční dotace na výstavbu budov nebo zařízení, infrastrukturu nebo podporu vědy a výzkumu. Výše poskytnutých investičních pobídek se liší podle ekonomického potenciálu jednotlivých regionů. Ekonomicky slabší regiony jsou zpravidla zvýhodněny oproti ostatním částem země. Na výši finanční podpory má vliv také přislíbený počet vytvořených pracovních míst a výše investic ze strany zahraničních společností. Podle Rydze (2003) je velké množství investičních pobídek umísťováno do speciálních ekonomických zón. Na rozdíl od klasických průmyslových zón se jedná také o finanční podporu zranitelných odvětví nebo vyšší daňové úlevy. Podobně jako přímé zahraniční investice i investiční pobídky se dělí do několika základních typů. Ginevičius a Simelyté (2011) definují dva modely. Nej rozšířenějším modelem je TKC model, který vznikl v jihovýchodní Asii. Model se vyznačuje silnou konkurencí mezi domácími firmami, která vede k nízkým výrobním nákladům. Důležitým aspektem je podpora národních priorit a menší otevřenost vůči zahraničním investorům. Irský modelJe otevřenější a zaměřuje se na export a investice do výroby. 27 Blomstrôm (2002) se domnívá, že investiční pobídky by měly věnovat pozornost také rozvoji domácích firem. Hlavním důvodem je jejich nízká konkurenceschopnost a ekonomická stabilita. Problémem menších firem je nedostatečné množství finančních prostředků na inovaci výroby nebo transfer technologií ze zahraničních firem. Podobný názor sdílí také Žilinské (2010), podle které by investiční pobídky měly být dostupné pro všechny firmy. Investiční pobídky by se měly zaměřit především na posílení vazeb mezi domácími a zahraničními firmami, zvyšování znalostí pracovní síly a podporu vědy a výzkumu. 28 4 SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 4.1 Základní vymezení Moravskoslezský kraj se nachází v severovýchodní části České republiky. Skládá se z 6 okresů, a to Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. Moravskoslezský kraj patří mezi nejlidnatější kraje České republiky. Většina obyvatel je koncentrovaná v oblasti tzv. Ostravské aglomerace. Nejvýznamnějším sídlem Moravskoslezského kraje je jeho krajské město Ostrava se svým počtem 291 634 obyvatel (k 31. 12. 2016). Mezi další důležitá sídla patří také Frýdek-Místek (56 719 obyvatel), Havířov (73 274 obyvatel), Karviná (54 413 obyvatel) a Opava s 57 387 obyvateli (ČSÚ, 2016b). V minulosti patřil Moravskoslezský kraj k významným průmyslovým centrům. Jeho průmyslový rozvoj byl spojen s nálezem a následnou těžbou černého uhlí. Ekonomickou situaci Moravskoslezského kraje výrazně ovlivnil útlum hornictví, který zde probíhá od 90. let 20. století. V současné době se Moravskoslezský kraj potýká s řadou problémů. Jedná se o především o vysoký podíl nezaměstnaných osob nebo odchod obyvatel v důsledku nedostatku pracovních příležitostí (ČSÚ, 2018). Opava O krajské méslo 9 okresní město • obec s rozšířenou působností •^4 Letiště Leoše Janáčka / \ / dálnice D1 /\y krajská hranice /\y okresní hranice r^P správní obvod obcí s rozšířenou působností Orlová Ostrava Český I 20 km _ l souřadnicový systém: WGS 1984 UTM Zone 33N Frýdek-Místek Obr. 2 Administrativní vymezení Moravskoslezského kraje (sestaveno podle: A R C Č R 500 (2018)) Jak již bylo zmíněno výše, výrazným problémem Moravskoslezského kraje je jeho celkové vylidňování. V porovnání s Českou republikou má Moravskoslezský kraj záporné 29 migrační saldo. Na migraci obyvatel se významně podílela ekonomická krize. V případě Moravskoslezského kraje se jednalo také o postupný útlum těžebního průmyslu a těžkého strojírenství. Ten se projevoval především v okrese Karviná. Naopak kladné migrační saldo měl okres Frýdek-Místek. Hlavním důvodem byl nárůst pracovních příležitostí v souvislosti s příchodem automobilové společnosti Hyundai, která zde vytvořila množství pracovních příležitostí (Tab. 1). Tab. 1 Hrubá míra migračního salda obyvatel Moravskoslezského kraje ke dni 31. 12. (%o) 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 průměr okres Bruntál -1,63 -2,84 -3,16 -2,62 -2,55 -3,75 -4,69 -5,58 -6,02 -4,64 -3,75 okres Frýdek-Místek 3,04 3,17 1,46 2,46 3,24 3,18 1,27 2,00 2,35 1,74 2,39 okres Karviná -1,09 -1,90 -5,22 -9,25 -5,98 -6,17 -6,87 -6,94 -6,67 -6,17 -5,63 okres Nový Jičín 0,35 0,04 -0,75 -1,35 -0,62 -1,59 -0,16 -1,46 -0,61 -0,73 -0,69 okres Opava 0,39 1,70 -0,41 1,34 0,45 0,45 -0,24 -0,50 -0,12 -0,89 0,22 okres Ostrava-město -1,18 -0,73 -3,76 -5,26 -4,14 -3,64 -3,28 -2,61 -2,51 -1,46 -2,86 Moravskoslezský kraj -0,08 -0,06 -2,30 -3,18 -2,04 -2,16 -2,53 -2,49 -2,21 -1,94 -1,90 Česká republika 8,09 6,86 2,70 1,49 1,61 0,98 -0,12 2,06 1,52 1,90 2,71 sestaveno podle: ČSÚ (2016a), ČSÚ (2016b) V Moravskoslezském kraji převažuje podíl zaměstnaných obyvatel s dokončeným středoškolským vzděláním. Většinou se jedná o středoškolské vzdělání bez maturity. Ve srovnání se vzdelanostní strukturou České republiky má Moravskoslezský kraj nižší zastoupení obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Výjimku tvoří okres Ostrava-město, kde je jedním z hlavních důvodů dlouhodobá tradice vysokého školství. Naopak nejnižší vzdelanostní strukturu má okres Bruntál, kde je příčinou odchod mladších obyvatel do atraktivnějších regionů. Podobný trend lze vypozorovat také u syntetického ukazatele vzdělanosti, který se v Moravskoslezském kraji pohybuje pod průměrem za zbytek České republiky (viz Tab. 2). Tab. 2 Struktura zaměstnaných obyvatel Moravskoslezského kraje podle nejvyššího dokončeného vzdělání ke dni 26. 3. 2011 (%) okres Bruntál okres Frýdek- Místek okres Karviná okres Nový Jičín okres Opava okres Ostrava- město MS kraj ČR bez vzd. a ZŠ 7,8 4,9 6,9 5,6 6,0 6,7 6,3 6,3 SŠ bez maturity 43,2 37,9 39,7 41,9 41,7 34,2 38,7 36,1 SŠ s maturitou 31,8 34,3 33,4 32,2 31,4 32,1 32,6 33,5 VŠ 16,4 22,3 19,3 19,7 20,2 26,3 21,7 23,4 nezjištěno 0,8 0,6 0,7 0,6 0,8 0,7 0,7 0,8 syntetický ukazatel vzdělanosti 2,55 2,73 2,64 2,65 2,64 2,77 2,68 2,73 sestaveno podle: ČSÚ (2011) 30 4.2 Historický ekonomický vývoj Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj byl v minulosti často řazen mezi stará průmyslová centra. Jednalo se o regiony s výraznou dominancí určitého typu průmyslu. V případě Moravskoslezského kraje převažovala orientace na těžební průmysl spojený s přidruženou výrobou v hutnictví a těžkém strojírenství (SUCHÁČEK, 2010). Výrazný ekonomický rozvoj kraje proběhl na začátku 19. století, kdy byla většina průmyslových aktivit koncentrována do oblasti Ostravské aglomerace. S masivní industrializací souvisel také rychlý nárůst počtu obyvatel, kteří do kraje přicházeli díky velkému množství pracovních příležitostí. Ekonomický rozvoj kraje pokračoval i během období socialismu, kdy převažovala preference těžkého průmyslu (HRUŠKA a kol., 2012). Výrazný zlom v ekonomice Moravskoslezského kraje znamenal rok 1989. Podobně jako ve státech západní Evropy, také v České republice docházelo k útlumu těžby uhlí a těžkého průmyslu. V Moravskoslezském kraji byl útlum těžebního průmyslu spojován především s činností společnosti OKD, která patřila k nejvýznamnějším zaměstnavatelům Moravskoslezského kraje. Během 90. let 20. století společnost OKD zaměstnávala kolem 30 000 zaměstnanců. Dále se jednalo o množství zaměstnanců pracujících v dodavatelských firmách OKD. I přes současný pokles zaměstnanosti společnosti OKD, zůstává stále největším zaměstnavatelem Moravskoslezského kraje (viz Obr. 3). 35 000 30 000 0 25 000 u c «3 1 20 000 E N í 15 000 >u O Q. 10 000 5 000 H 1 1 1 1 1 1 1 1 — i — i — i 1 1 1 — i 1 1 1 1 1 1 1 1 1995 1998 2001 2004 2007 2010 2013 2016 Obr. 3 Vývoj zaměstnanosti společnosti OKD ke dni 31. 12. (sestaveno podle: OKD (2017)) „ Tou hlavní ekonomickou nevýhodou je tapůvodní průmyslová struktura těžby uhlí, výroby železa oceli a těžký hutnický průmysl. Tím, že ta ekonomická struktura vznikala po dobu 150 let, jí nemůžete jednoduše zrušit. Tady není možný žádný rychlý přechod na modernější technologie." (docent katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity) Utlum těžebního průmyslu způsobil ekonomický úpadek Moravskoslezského kraje. Výjimku tvořil okres Opava, kde byla rozvíjena také jiná ekonomická odvětví než oblast 31 těžkého průmyslu. Pro zmírnění dopadů útlumu bylo nutné transformovat ekonomickou strukturu Moravskoslezského kraje. Jednou z možností byla snaha o diverzifikaci ekonomiky. Jednalo se o posílení terciéru, a to především progresivních ekonomických odvětví. Druhou možností byla tzv. reindustrializace, tedy změna orientace na jiný typ průmyslové výroby ( K O U T S K Ý , Š L A C H , 2007). V případě Moravskoslezského kraje byl kladen důraz na zachování průmyslové výroby. Finanční podpora byla směřována především do výstavby průmyslových zón, jejichž úkolem bylo podpořit rozvoj nových pracovních míst a přilákat významné zahraniční investory. První průmyslová zóna v Moravskoslezském kraji byla vybudována v roce 1998. Jednalo se o průmyslovou zónu Nové Pole v Karviné. Postupem času byly budovány další průmyslové zóny. Nejvýznamnější průmyslovou zónou Moravskoslezského kraje se stala strategická průmyslová zóna Nošovice, kde v současné době působí automobilová společnost Hyundai. Příchod společnosti Hyundai v roce 2007 měl výrazný dopad na ekonomiku celého kraje. Rozvoj automobilového průmyslu významně přispěl k tvorbě nových pracovních míst a snížení nezaměstnanosti. Kromě oblasti automobilového průmyslu začíná být kladen větší důraz také na posílení terciéru v rámci Moravskoslezského kraje. 32 4.3 Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji Moravskoslezský kraj bývá často řazen mezi strukturálně postižené regiony. Dlouhodobá nezaměstnanost se projevuje především v ekonomicky slabších částech kraje, jako jsou periferní regiony nebo regiony zasažené útlumem těžby černého uhlí. Typickým příkladem je okres Bruntál a Karviná. Na druhou stranu v Moravskoslezském kraji se nachází také regiony s nízkou nezaměstnaností. Jedná se o okres Frýdek-Místek a Nový Jičín, kde se výrazně projevuje vliv automobilového průmyslu. Do roku 2008 docházelo k postupnému snižování podílu nezaměstnaných osob v celém Moravskoslezském kraji. Výrazný zlom znamenal rok 2009, kdy se začaly naplno projevovat důsledky ekonomické krize. Další vlna snižování nezaměstnanosti přišla po roce 2013. V roce 2016 se nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji pohybovala na nej nižší hodnotě za posledních 12 let. Regionální nezaměstnanost výrazně ovlivnil rozvoj automobilového průmyslu, který souvisel s příchodem společnosti Hyundai. Největší propad nezaměstnanosti se projevil v okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín, kde byla umístěna většina investorů. Nezaměstnanost obou okresů se nyní pohybuje pod průměrnou hodnotou nezaměstnanosti v České republice. Během ekonomické krize se však jednalo o jedno z nezranitelnějších ekonomických odvětví. To dokládá i dvojnásobné zvýšení nezaměstnanosti v okrese Nový Jičín mezi lety 2008 až 2009 (viz Tab. 3). Tab. 3 Vývoj podílu nezaměstnaných osob v Moravskoslezském kraji ke dni 31. 12. (%) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 okres Bruntál 11,2 9,7 7,7 7,9 11,4 12,4 12,3 13,1 14,3 13,5 11,6 9,5 okres Frýdek-Místek 8,6 8,0 5,7 4,2 7,0 6,8 5,9 6,8 7,6 7,0 5,6 4,6 okres Karviná 12,8 11,8 9,6 8,1 10,5 10,6 9,9 10,8 12,5 12,0 11,0 10,3 okres Nový Jičín 7,9 6,7 4,4 4,8 9,3 8,3 6,8 7,4 8,1 6,9 5,2 4,4 okres Opava 8,1 7,6 5,8 5,3 7,8 8,5 7,6 8,1 9,0 8,2 7,1 5,6 okres Ostrava-město 11,0 8,8 6,8 6,0 8,4 8,8 8,5 9,7 11,6 11,0 10,1 8,9 Moravskoslezský kraj 10,2 9,0 6,9 6,1 8,9 9,0 8,3 9,2 10,5 9,8 8,6 7,5 Česká republika 6,6 5,7 4,5 4,5 7,1 7,4 6,8 7,4 8,2 7,5 6,2 5,2 sestaveno podle: INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2018c) Ve vývoji věkové struktury uchazečů o zaměstnání lze zaznamenat trend postupného stárnutí obyvatelstva. Ten se projevuje v posouvání průměrného věku uchazečů o zaměstnání. Dále se jedná o nejzastoupenější věkovou kategorii uchazečů o zaměstnání. V roce 2009 bylo nejvíce uchazečů evidováno ve věku 20 až 29 let. V roce 2017 se jednalo o kategorii 50 až 59 let. Naopak trvale nejmenší zastoupení má kategorie 15 až 19 let a nad 60 let. U první zmíněné kategorie je hlavním důvodem pokračování v dalším vzdělávání. U kategorie nad 60 let se jedná o blížící se hranici odchodu do důchodu (viz Příl. 1). Z hlediska vzdelanostní struktury převažují uchazeči o zaměstnání s dokončeným středním vzděláním bez maturity. V některých okresech Moravskoslezského kraje se jedná 33 téměř o 50 % všech uchazečů. Jedním z hlavních důvodů je dlouhodobé ekonomické zaměření Moravskoslezského kraje na hornictví a těžký průmysl. To s sebou přineslo také množství hornických učilišť a technicky zaměřených škol, které byly postupně spolu s útlumem těžby rušeny. V současné době roste také počet uchazečů s vysokoškolským vzděláním. Jednou z příčin může být změna metodiky, kdy jsou na stejnou úroveň vzdělání řazeny vysoké školy spolu s vyššími odbornými školami. Dalším důvodem je zvyšování počtu vysokých škol a jejich absolventů (viz Příl. 2). Vývoj počtu volných pracovních míst odpovídá trendům vývoje ukazatele podílu nezaměstnaných osob. Nejmenší počet volných pracovních míst byl zaznamenán v letech 2009 a 2013, jako následek ekonomické krize. S počtem volných pracovních míst souvisí také podíl uchazečů na jedno pracovní místo. Největší podíl uchazečů byl evidován v ekonomicky slabších okresech, jako je okres Bruntál a Karviná. Výrazný výkyv v podílu uchazečů se projevil v okrese Nový Jičín. Jedním z hlavních důvodů byl výše zmíněný dopad ekonomické krize na odvětví automobilového průmyslu. V současné době dochází k celkovému poklesu uchazečů najedno volné pracovní místo (viz Příl. 3). 34 4.4 Zaměstnanost v Moravskoslezském kraji Jedním ze současných ekonomických trendů je tzv. terciarizace ekonomiky, tedy postupné přecházení ze sekundáru na terciér. To se projevuje i v ekonomické struktuře České republiky, kde oba sektory tvoří vyrovnaný podíl. Data mohou být mírně zkreslena díky nezjištěným obyvatelům. V případě Moravskoslezského kraje má sekundér dodnes silné postavení. Typickým příkladem může být okres Nový Jičín, kde se jedná až o 52 % zaměstnaných. Nej menší zastoupení má oblast priméru, a to především v hustě obydlených okresech tzv. Ostravské aglomerace. Z hlediska terciéru dominuje okres Ostrava-město, což může být způsobeno lokalizací množství veřejných institucí a úřadů (viz Tab. 4). Tab. 4 Podíl zaměstnaných v Moravskoslezském kraji podle odvětví ekonomické činnosti za rok 2011 ke dni 26.3.2011 (%) okres Bruntál okres Frýdek- Místek okres Karviná okres Nový Jičín okres Opava okres Ostrava- město MS kraj ČR zemědělství, lesnictví, rybářství 4,4 1,9 0,5 2,6 3,3 0,5 1,7 2,7 průmysl 28,2 32,9 32,5 38,6 27,9 24,3 30,1 25,4 stavebnictví 8,2 5,9 5,1 5,4 7,9 6,3 6,3 6,8 doprava a skladování 8,1 10,0 10,1 8,6 10,1 10,9 5,4 10,2 velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 5,1 5,0 5,7 4,9 5,1 5,8 10,0 5,6 ubytování, stravování a pohostinství 3,2 3,1 3,0 2,7 2,4 3,0 2,9 3,1 informační a komunikační činnosti 1,0 1,9 2,1 1,5 1,8 3,8 2,3 3,0 peněžnictví a pojišťovnictví 1,4 1,7 2,0 1,8 1,6 2,4 1,9 2,5 nemovitosti, administrativní a vědecké činnosti 4,7 6,4 6,4 4,9 5,6 8,9 6,6 7,8 veřejná správa a obrana 6,2 4,9 5,7 4,8 5,5 5,5 5,4 5,9 vzdělávání 6,5 6,1 6,1 6,0 6,3 7,0 6,4 6,0 zdravotní a sociální péče 7,5 7,0 7,5 5,8 7,5 7,2 7,1 6,5 nezařazeno 15,6 13,3 13,2 12,4 15,0 14,5 13,9 14,5 primér 4,4 1,9 0,5 2,6 3,3 0,5 1,7 2,7 sekundér 44,5 48,8 47,8 52,6 45,9 41,5 41,8 42,4 terciér 35,6 36,1 38,5 32,3 35,9 43,6 42,7 40,4 sestaveno podle: ČSÚ (2011) Průmyslová tradice regionu vyplývá také ze seznamu nejvýznamnějších zaměstnavatelů působících na území Moravskoslezského kraje. Největším zaměstnavatel je společnost OKD, která i přes současné ekonomické problémy zaměstnává téměř 9 000 zaměstnanců. Významné zastoupení mají také firmy působící v těžkém a automobilovém průmyslu. Barevně vyznačené firmy se nachází v průmyslových zónách. Kromě průmyslově zaměřených firem se v Moravskoslezském kraji začínají objevovat také významní zaměstnavatele působící v oblasti terciéru. Jedná se například o společnost Tieto 35 Czech, která se zaměřuje na informační technologie. Zbylé zaměstnavatele tvoří organizace působící ve školství, zdravotnictví nebo veřejné správě (viz Tab. 5). Tab. 5 Nejvýznamnější zaměstnavatelé Moravskoslezského kraje v roce 2017 ke dni 31. 12. Název firmy Počet zaměstnanců Název firmy Počet zaměstnanců OKD, a.s. 8 673 Dopravní podnik Ostrava a.s. 1933 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. 7 006 Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace 1900 ArcelorMittal Ostrava a.s. 4 536 BRÁNO a.s. 1900 H R U Š K A , spol. s r.o. 3 451 Hanon Systems Autopal s.r.o. 1766 Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. 3 350 Advanced World Transport a.s. 1586 Fakultní nemocnice Ostrava 3190 Veolia Energie ČR, a.s. 1582 Brose CZ spol. s r.o. 2 924 Teva Czech Industries s.r.o. 1550 Varroc Lighting Systems, s.r.o. 2 250 SUNGWOO HITECH s.r.o. 1487 Tieto Czech s.r.o. 2 200 Slezská nemocnice v Opavě 1494 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava 2 113 TATRA TRUCKS a.s. 1350 sestaveno podle: BISNODE/HBI (2017) V minulosti byl Moravskoslezský kraj díky své poloze atraktivní pro obyvatele z Polské a Slovenské republiky. V současné době se potýká s dlouhodobým nedostatkem pracovních příležitostí. K nárůstu zaměstnanosti cizinců docházelo postupně od roku 2004 se vstupem České republiky do Evropské unie. Výrazný propad zaměstnanosti se projevil v roce 2009, kdy byli důsledkem ekonomické krize propouštěni nejprve cizinci (VUPSV, 2017). Největší podíl cizinců byl zaznamenán v okrese Ostrava-město. Ve srovnání se zbytkem Moravskoslezského krájeje Ostrava pro cizince atraktivní množstvím pracovních příležitostí. Dalšími zastoupenými okresy byly Frýdek-Místek a Karviná. V případě Frýdku-Místku hrál významnou roli příchod společnosti Hyundai a jejich subdodavatelských firem. U Karviné se jednalo především o cizince zaměstnané v těžebním průmyslu (viz Tab. 6). Tab. 6 Vývoj podílu cizinců na pracovní síle v Moravskoslezském kraji ke dni 31. 12. (%) 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 okres Bruntál 0,65 0,71 0,75 0,76 0,84 0,82 0,94 0,84 okres Frýdek-Místek 2,19 2,22 2,36 2,64 3,20 2,82 3,08 3,82 okres Karviná 3,67 3,36 3,31 3,28 3,36 3,14 3,46 3,87 okres Nový Jičín 0,97 1,07 1,30 1,91 2,12 1,55 1,47 1,65 okres Opava 0,53 0,54 0,60 0,78 1,21 0,86 0,87 0,95 okres Ostrava-město 3,23 3,10 3,79 3,60 4,26 4,17 4,39 4,28 Moravskoslezský kraj 2,23 2,19 2,41 2,56 2,92 2,67 2,84 3,05 Česká republika 3,30 4,04 4,56 5,57 6,43 5,58 5,36 5,45 sestaveno podle: VÚPSV (2017) 36 Ve srovnání s Českou republikou se v Moravskoslezském kraji nachází malý podíl OSVČ. V případě OSVČ vykonávajících hlavní činnost se jedná zhruba o 6 %. Jedním z důvodu může být nízká atraktivita Moravskoslezského kraje. Podnikatelé si pro svou živnost vybírají ekonomicky výhodnější lokality, jako je například zázemí Prahy nebo Středočeský kraj. Dalším důvodem, který vychází i z tvrzení komunikačního partnera, je tradice velkých průmyslových firem, které zde v minulosti výrazně ovlivňovaly ekonomický rozvoj celého regionu. Lidé zde byli po dlouhou dobu zvyklý pracovat jako zaměstnanci, nejako zaměstnavatelé (viz Obr. 4). 10 NO oS > i/) 7 O ' ^5o 1 I I bL t 1 1 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 • Moravskoslezský kraj • Česká republika 2016 Obr. 4 Vývoj podílu OSVČ vykonávajících hlavní činnost k obyvatelstvu ve věku 15-64 let ke dni 31. 12. (sestaveno podle: ČSSZ (2017), ČSÚ (2017a), ČSÚ (2017b)) „ Tady máme nejvyšší nezaměstnanost i z toho důvodu, že obyvatelé tady byli zvyklí pracovat ve velkých fabrikách. Tady převažují ty podniky, které zaměstnávaly kvanta lidí. Oproti zbytku republiky tady máme nízký podíl živnostníků podnikatelů. Toje dojisté míry problém. " (zaměstnanec Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje) 37 5 ANALÝZA PRŮMYSLOVÝCH ZON V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI 5.1 Základní vymezení V současné době se na území Moravskoslezského kraje nachází celkem 30 průmyslových zón (viz Příl. 4). Většina průmyslových zón je lokalizována v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje v oblastech s relativně dobrou dopravní dostupností. Naopak minimum průmyslových zón je umístěno v periferních oblastech, jako je například okres Bruntál (viz Obr. 5). „ Obecně když se nám někdo přihlásí, že chce investovat v kraji, tak se většinou zajímá jenom o ty nejlepší lokality. Ten Bruntál, tam to závisí, jakou dostanou pobídku, případně jestli tam seženou lidi. Tam je obecně ta nezaměstnanost nejvyšší, tam ty lidi budou, ale ta infrastruktura ne úplně všem vyhovuje." (zaměstnanec Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje) Ve dvou případech se jedná o strategickou průmyslovou zónu, která je podle Czechlnvestu (2017) definovaná jako: „zóna o výměře minimálně 200 hektarů nebo o výměře nejméně 100 hektarů, kdy je zóna realizována v zastavěném, ale nevyužívaném území". Obě strategické průmyslové zóny Nošovice i Mošnov byly připravovány pro příchod společnosti Hyundai, která nakonec pro svůj závod zvolila průmyslovou zónu v Nošovicích. Obr. 5 Průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji (sestaveno podle: INVESTMORE (2017a), SVTP (2017)) 38 Kromě průmyslových zón se v Moravskoslezském kraji nachází také dva vědeckotechnické parky. Jedná se o Vědecko-technologický park Ostrava a BIC Ostrava (Podnikatelské inovační centrum). Oba parky byly založeny již v 90. letech 20. století. Jejich hlavním cílem je podpora malých a středních podniků s inovačním potenciálem. Dohromady zaměstnávají přes 800 zaměstnanců (SVTP, 2017). I přes množství průmyslových zón se do budoucna počítá s výstavbou dalších. Mělo by se jednat se o strategickou průmyslovou zónu v Dolním Benešově a 15 klasických průmyslových zón (viz Příl. 5). Doba výstavby průmyslových zón závisí na více faktorech, jako je zájem potenciálních investorů nebo finanční podpora ze strany státu. Kromě nových průmyslových zón se očekává také rozšíření průmyslových zón s nedostatečnou kapacitou (viz Obr. 6). Obr. 6 Připravované průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji (sestaveno podle: INVESTMORE (2017b)) 39 5.2 Dopravní dostupnost Moravskoslezským krajem prochází celkem 3 dálniční tahy. Nejvýznamnej ším z nich je dálnice D l , která tvoří dopravní spojení mezi Prahou a Ostravou. Celková délka dálnice D l je 352 km. Přes Moravskoslezský kraj vede směrem od Lipníku nad Bečvou přes Bohumín až do Polska. Dalším dálničním úsekem je nedokončená dálnice D48 mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem. V současné době měří 31 km. V budoucnu by měl být prodloužen směrem na Nový Jičín. Poslední dálnicí v Moravskoslezském kraji je D56 mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem. Tento úsek měří pouhých 12 km a po dokončení by měl navazovat na D48 (ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC, 2017). „Nevýhodou bylo chybějící napojení na dálniční síť. To ty investory odrazovalo, potřebovali dálnici, aby mohli vyvážet montážní díly. Později se dopravní situace samozřejmě zlepšila, máme tady rychlé napojení na Prahu a dálnici. Tam byl velký impulz, že začala vyjednávání se společností Hyundai. To byl velký impulz pro dobudování dálnice mezi Lipníkem a vybudování silnice I. třídy mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem. " (docent katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity) Kromě dálnic jsou významnými dopravními tahy také silnice I. třídy, kterých se v Moravskoslezském kraji nachází celkem 9. Nej důležitější z nich tvoří dopravní spojení mezi Moravskoslezským krajem a okolními státy. Jedná se například o silnici č. 11 vedoucí přes Jablunkovský průsmyk směrem na Slovensko nebo silnici č. 48, která se dále napojuje na dálnici D48 (viz Obr. 7). Obr. 7 Dopravní obslužnost průmyslových zón v Moravskoslezském kraji (sestaveno podle: INVESTMORE (2017a), SVTP (2017)) 40 Dopravní obslužnost průmyslových zón je relativně vysoká. Většina průmyslových zón se nachází v těsné blízkosti silnie I. třídy nebo dálničních tahů. Výjimku tvoří dvě průmyslové zóny, a to průmyslová zóna Bolatice a Vítkov. Jak již bylo zmíněno výše, velká část průmyslových zón je lokalizována v oblasti tzv. Ostravské aglomerace. Častým důvodem je výhodná dopravní poloha v zázemí velkých měst a snadnější přístup k pracovní síle. Průmyslové zóny mají také dobré železniční napojení. Většina průmyslových zón je umístěna do 5 km od vlakového nádraží. V těsné blízkosti nádraží se nachází pouze Strategická průmyslová zóna Mošnov. Menší počet průmyslových zón je napojen na vlastní železniční vlečku. Konkrétně se jedná o Industrial Park Bruntál, Severní zónu v Bruntále, Dukla Industrial Park v Havířově a Strategickou průmyslovou zónu Nošovice (DRÁŽNÍ Ú Ř A D , 2018). Pro zahraniční investory hraje důležitou roli i lokalizace mezinárodního Letiště Leoše Janáčka. Letiště Leoše Janáčka je zaměřeno především na přepravu cestujících. Od roku 2013 dochází k postupnému zvyšování množství nákladních letů. V roce 2016 bylo realizováno 583 nákladních letů a přepraveno přes 4 000 tun nákladů. Mezinárodní nákladní přeprava tvořila pouhých 400 tun, většinou se jednalo o přepravu poštovních zásilek (LETIŠTĚ O S T R A V A , 2016). „Myslím si, že je to taky důležitý aspekt toho propojení kraje. Mít letiště je obrovská výhoda i pro ty zahraniční investory, kteří se sem mají, jak dostat. I když je letiště vzhledem ke své kapacitě nedostatečně využité. Kraj má takovou představu o tom, že by letiště mohlo být více zaměřeno na nákladní přepravu. Navíc je to jediné letiště v Česku, které má železniční spojení. To je další z možností, jak se dostat do průmyslové zóny. " (zaměstnanec Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje) Jak dodává komunikační partner, v současné době není letiště dostatečně využito pro přepravu zboží a materiálu. Jedním z hlavních důvodů může být vzdálenost letiště od průmyslových zón. V jeho těsném zázemí se nachází pouze Strategická průmyslová zóna Mošnov. Ostatní průmyslové zóny jsou umístěny v okruhu několika desítek kilometrů. Dalším významným faktorem jsou vysoké přepravní náklady oproti ostatním druhům dopravy. 41 5.3 Vlastníci a rozloha průmyslových zón V Moravskoslezském kraji jsou zastoupeny 3 typy vlastníků průmyslových zón, a to soukromý, obecní nebo kombinovaný. Nej častějším případem je soukromé vlastnictví. Nejvýznamnějším soukromým vlastníkem zón v Moravskoslezském kraji je společnost CTP Invest. Kromě svých průmyslových parků vlastní společnost také části pozemků v jiných průmyslových zónách. Jedná se například o CTP Karviná nebo CTP Nošovice (viz Obr. 8). Podle komunikačního partnera se jejich průmyslové zóny řadí k těm nejúspěšnější m na území Moravskoslezského kraje. „ Úspěšné zóny jsou všechny patřící pod CTP Invest, oni měli tu výhodu v tom, že jejich vlastník tady objevil potenciál České republiky. Přišel ve správný čas, kdy tady nikdo nebyl. Parky CTP patří mezi ty nejlepší, jsou hned zaplněné. Je tam dobrý poměr cena /výkon. " (zaměstnanec Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje) Obr. 8 Průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji podle vlastníka a rozlohy (sestaveno podle: INVESTMORE (2017a), SVTP (2017)) Druhou nej četnější kategorií tvoří průmyslové zóny ve vlastnictví obce. Často se jedná o menší průmyslové zóny umístěné nedaleko center měst. Výjimku tvoří průmyslová zóna v Kopřivnici, která se řadí knejvětším průmyslovým zónám v celém kraji. Poslední zastoupenou kategorií jsou průmyslové zóny v kombinovaném vlastnictví. Tyto zóny byly primárně budovány pro příchod významných zahraničních investorů. Typickým příkladem může být strategická průmyslová zóna Nošovice nebo Mošnov (viz Obr. 9). 42 • soukromý vlastník B o b e c • kombinované vlastnictví Obr. 9 Podíl vlastníků průmyslových zón v Moravskoslezském kraji (sestaveno podle: INVESTMORE (2017a), SVTP (2017)) S vlastnictvím průmyslových zón souvisí také jejich rozloha. Jak bylo uvedeno výše, nej častějším typem jsou průmyslové zóny v soukromém vlastnictví a vlastnictví jednotlivých obcí. Tyto dvě kategorie tvoří polovinu celkové plochy průmyslových zón v Moravskoslezském kraji. Zbylá část rozlohy připadá na průmyslové zóny v kombinovaném vlastnictví. Zpravidla se jedná o velké zavedené průmyslové zóny, které jsou postupně rozšiřovány o další části. Například Strategická průmyslová zóna Mošnov se skládá celkově ze 4 různých částí (viz Obr. 10). • soukromý vlastník B o b e c • kombinované vlastnictví Obr. 10 Rozloha průmyslových zón v Moravskoslezském kraji podle typu vlastníka (sestaveno podle: INVESTMORE (2017a), S V T P (2017)) 43 5.4 Obsazenost průmyslových zón Efektivitu průmyslových zón lze měřit více způsoby. Jak dodává komunikační partner, nejčastěji se jedná o počet vytvořených pracovních míst nebo celkovou naplněnost průmyslových zón. „ Tím, že teď ta ekonomika šlape, je tady těch průmyslových zón dost. Většinou uvažují, že rozšíří své kapacity a dokonce řešíme, že se nám ozývají a chtějí pomoct s výběrem nových lokalit. Co se týče nějakých úspěšností průmyslových zón, tak většinou záleží na tom, jestli je ta průmyslová zóna plná a kolik zaměstnává lidí. " (zaměstnanec Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje) Naplněnost průmyslových zón v Moravskoslezském kraji je poměrně vysoká. Jedná se zhruba o 3 á celkové výměry všech průmyslových zón. Mezi nejúspěšnější se řadí průmyslové zóny ve vlastnictví jednotlivých obcí, kde je k dispozici pouze 10 % jejich celkové rozlohy. Důvodem je především jejich menší velikost oproti ostatním typům průmyslových zón. Naopak nejnižší obsazenost byla zaznamenána u průmyslových zón v soukromém vlastnictví. Hlavním důvodem je jejich odlišná vlastnická struktura. Na jedné straně jsou zde zařazeny úspěšné a zaplněné průmyslové zóny. Na druhé straně také průmyslové zóny, které se potýkají s řadou problémů. Jedná se například o průmyslovou zónu v Orlové, která je nedostatečně atraktivní pro zahraniční investory nebo Tosan Park v Horních Tošanovicích, kde tvoří problém protesty místních obyvatel (viz Obr. 11). p r ů m y s l o v é z ó n v c e l k e m s o u k r o m é v l a s t n i c t v í • Využívaná plocha • Volná plocha Obr. 11 Obsazenost průmyslových zón v Moravskoslezském kraji podle typu vlastníka (sestaveno podle: INVESTMORE (2017a), SVTP (2017)) 44 V Moravskoslezském kraji se nachází celkem 13 plně obsazených průmyslových zón. Do budoucna se připravuje rozšíření dvou plně obsazených průmyslových zón. Jedná se o Strategickou průmyslovou zónu Nošovice, která má být rozšířena o přilehlý Panattoni Park a průmyslovou zónu Bolatice. Největší zastoupení mají průmyslové zóny, které jsou naplněny zvíce než 50 %. Většinou se jedná o menší průmyslové zóny, které jsou zpravidla téměř plné. Výjimku tvoří průmyslové zóny vytvořené pro příchod významných investorů, jako je například Strategická průmyslová zóna Mošnov nebo CTPark Ostrava (viz Obr. 12). Obr. 12 Průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji podle obsazenosti (sestaveno podle: INVESTMORE (2017a), SVTP (2017)) Jak již bylo zmíněno výše, v Moravskoslezském kraji se nachází také menší množství průmyslových zón, které se potýkají s nízkou obsazeností a řadou dalších problémů. Navíc jsou zde umístěny také průmyslové zóny, které byly vytvořeny relativně nedávno a stále čekají na příchod investorů. Typickým příkladem může být Porubka Bussiness Park nacházející se v Ostravě nebo Dukla Industrial Park v Havířově, která se postupně zaplňuje od května 2017 ( I N V E S T M O R E , 2017a). 45 5.5 Specializace a zaměstnanost průmyslových zón Průmyslové zóny lze klasifikovat také podle specializace jejich ekonomické činnosti. Nej početnější m typem jsou průmyslové zóny bez převládající specializace (viz Obr. 13). Většinou se jedná o menší průmyslové zóny, ve kterých působí velké množství firem. Nejzastoupenějším ekonomickým odvětvím v rámci průmyslových zón je automobilový průmysl, který je spojen s příchodem společnosti Hyundai a řadou jejich dodavatelů. Její příchod znamenal výrazný impulz i pro řadu českých společností působících v automobilovém průmyslu. Výjimku tvoří průmyslová zóna v Kopřivnici, kde pokračuje dlouholetá tradice výroby dílů pro nákladní automobily Tatra. Samotné automobily j sou montovány ve výrobním závodu v těsné blízkosti průmyslové zóny. „Po příchodu společnosti Hyundai se situace výrazně změnila. U nás se ekonomická krize prohlubovala v roce 2009. Ve světě docházelo k poklesu produkce a zaměstnanost v automobilovém průmyslu a naopak v Ostravě se otevírala nová montovna. Ti subdodavatelé jsou v podstatě rozmístěni po celém Ostravsku." (docent katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity) Obr. 13 Průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji podle specializace a počtu vytvořených pracovních míst (sestaveno podle: BISNODE/HBI (2017), INVESTMORE (2017a), SVTP (2017)) Množství firem působících v automobilovém průmyslu mělo za následek vznik tzv. Moravskoslezského automobilového klastru. Jedná se o sdružení automobilových firem, vybraných vědeckých institucí a vysokých škol. Někteří jeho členové působí i mimo hranice Moravskoslezského kraje. Klastr vznikl v roce 2006 a v současné době má celkem 46 77 aktivních členů. Jeho cílem je udržitelný rozvoj regionu a podpora rozvoje automobilového průmyslu v Moravskoslezském kraji. Klastr spolupracuje také s řadou státních institucí, jako je například Agentura pro regionální rozvoj, Czechlnvest nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ( A U T O K L A S T R , 2018). Po automobilovém průmyslu je v průmyslových zónách významně zastoupen také chemický průmysl. Zde se jedná především o společnost Mólnlycke, která se zabývá výrobou zdravotnických potřeb. Mólnlycke patří k jednomu z klíčových investorů v průmyslové zóně Karviná Nové Pole. V roce 2017 se díky nedostatečné kapacitě rozšířila také do průmyslové zóny v Havířově (viz Obr. 14). • automobilový průmysl • chemický průmysl • logistika • hutnictví, strojírenství • informační technologie Obr. 14 Podíl průmyslových zón v Moravskoslezském kraji podle převládající specializace (sestaveno podle: BISNODE/HBI (2017), INVESTMORE (2017a), SVTP (2017)) Podobnou ekonomickou strukturu lze vypozorovat také v případě zaměstnanosti průmyslových zón. I zde se projevuje výrazná dominance automobilového průmyslu, který vytváří přes 60 % z celkového počtu pracovních míst. Dalšími významnými zaměstnavateli jsou průmyslové zóny zaměřené na chemický průmysl a bez převládající specializace (viz Obr. 15) • automobilový průmysl • chemický průmysl • logistika • hutnictví, strojírenství • informační technologie • dřevozpracující průmysl • bez specializace Obr. 15 Podíl pracovních míst podle specializace jednotlivých průmyslových zón v Moravskoslezském kraji (sestaveno podle: BISNODE/HBI (2017), INVESTMORE (2017a), SVTP (2017)) 47 v 5.6 Čerpání investičních pobídek Moravskoslezský kraj patří ke krajům se zvýšenou podporou investičních pobídek. V regionech s dlouhodobou nezaměstnaností je minimální výše investic pro zisk investičních pobídek stanovena na 50 milionů Kč. Jedná se především o okresy Bruntál, Karviná a Ostrava-město. Stejná částka byla stanovena také pro Strategickou průmyslovou zónu Mošnov. V ostatních částech Moravskoslezského kraje se jedná o 100 milionů Kč (CZECHlNVEST, 2018). Ekonomické rozdíly Moravskoslezského kraje se projevují také ve výši finanční podpory na tvorbu nových pracovních míst. Jedná se o 100 tisíc Kč na vytvořené pracovní místo a 200 tisíc Kč v ekonomicky slabších regionech. Výjimku tvoří Strategická průmyslová zóna Mošnov, kde finanční podpora činí 300 tisíc Kč najedno pracovní místo. Strategická průmyslová zóna Mošnov patří mezi tzv. zvýhodněné průmyslové zóny, v současném období se v České republice nachází pouze další dvě zvýhodněné průmyslové zóny (viz Obr. 16). Minimální výše investice r j 50 mil. Kc 100 mil Kč /\y krajská hranice / \ / okresní hranice Finanční podpora nových pracovních mist a Skoleni 200 tis. Kč na 1 pracovni místo, 50 % skolení 100 lis K£ na 1 pracovni místo, 25 % školení /\y krajská hranice okresní hranice souŕadneovŕ systém WGS 1884 UTM Zone 33N Obr. 16 Administrativní členěni Moravskoslezského kraje pro čerpání investičních pobídek v období od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 (sestaveno podle: CZECHINVEST (2018)) Největší podíl investičních pobídek byl čerpán v okrese Nový Jičín. Hlavním důvodem byla lokalizace Strategické průmyslové zóny Mošnov, kde se jednalo o 10 investičních pobídek. Dalšími průmyslovými zónami s množstvím investičních pobídek se staly průmyslový park Kopřivnice a CTPark Ostrava. Většina investičních pobídek mířila do firem působících v oblasti automobilového průmyslu a těžkého 48 strojírenství. Minimum investičních pobídek bylo zaznamenáno v okresech Bruntál a Opava (viz. Obr. 17). • okres Bruntál • okres Frýdek-Místek • okres Karviná • okres Nový Jičín • okres Ostrava-město Obr. 17 Podíl investičních pobídek umístěných v průmyslových zónách v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje (sestaveno podle: CZECHINVEST (2018), BISNODE/HBI (2017), INVESTMORE (2017a), SVTP (2017)) Výše investičních pobídek se pohybovala od 15 do 65 %. Nejnižší finanční podpora byla udělena ve Strategické průmyslové zóně Mošnov. Nejvyšší finanční podpora byla poskytována ve zvýhodněných regionech, a to v okresech Karviná a Ostrava-město. V Moravskoslezském kraji bylo možné získat celkem 5 typů investičních pobídek. Nejčastěji využívaným typem byla sleva na daních. Dále se jednalo o podporu nových pracovních míst, rekvalifikaci zaměstnanců, převod pozemků za výhodnější cenu nebo podporu strategicky investičních akcí ( C Z E C H I N V E S T , 2018). 49 6 PŘÍPADOVÉ STUDIE VYBRANÝCH PRŮMYSLOVÝCH ZÓN 6.1 Průmyslová zóna Karviná Nové Pole 6.1.1 Základní vymezení Průmyslová zóna Nové Pole patří mezi jednu z prvních průmyslových zón v České republice. V provozu je již od roku 2000. Průmyslová zóna je umístěna v severozápadní části Karviné ve Starém Městě. Průmyslová zóna se nachází ve vlastnictví města Karviná. Její celková rozloha je 54 hektarů. V roce 2017 byla průmyslová zóna zcela obsazena. Průmyslová zóna se skládá ze dvou částí, a to původní Nové Pole I s výměrou 45 hektarů a rozšířené části Nové Pole II s výměrou 9 hektarů ( K A R V I N Á , 2016). Součástí Nového Pole I je také CTPark Karviná ve vlastnictví soukromé společnosti CTP (viz Obr. 18). Jedná se o pozemek o celkové velikosti 35 hektarů. CTPark Karviná není zcela zaplněný, k dispozici zbývají 2 hektary. Působí zde pouze dvě společnosti. Stow ČR se zabývá výrobou kovových palet a Gates Hydraulics výrobou plastových komponentů ( I N V E S T M O R E , 2017a). „ Co se týká té Karviné, tam to není úplně typické. Tam v podstatě byla rozjetá průmyslová zóna už delší dobu, ale byl tam ještě jeden volný pozemek vedle Shimana a ten my jsme koupili od soukromého vlastníka a postavili jsme tam loni budovu pro Stow. My jak se neustále rozšiřujeme, tak jsme tam investovali do už hotové průmyslové haly, kde působí společnost Gates. Ale spíše se rozhlížíme po nových lokalitách. " (zaměstnankyně společnosti CTP Invest) Obr. 18 Schéma průmyslové zóny Nové Pole (sestaveno podle: ČÚZK (2017), INVESTMORE (2017a)) 50 Průmyslová zóna je napojena na silnici I. třídy, která odděluje obě její části. V blízkosti průmyslové zóny je vedena také železniční trať. Průmyslová zóna se nachází 15 km od dálnice D l a do 50 km od mezinárodního letiště Leoše Janáčka. Díky své poloze v blízkosti státní hranice má průmyslová zóna předpoklad pro přeshraniční spolupráci ( I N V E S T M O R E , 2017a). Výstavba průmyslové zóny začala v roce 1998, kdy byly připraveny pozemky a přivedena technická infrastruktura. Během roku 1999 byly vystavěny první dvě výrobní haly o velikosti 0,1 a 0,15 hektarů v majetku města Karviné. Hotová zóna se dlouhou dobu potýkala s nízkým zájmem ze strany zahraničních investorů. Hlavními důvody bylo špatné dopravní napojení, konkurence ve formě speciálních ekonomických zón lokalizovaných v Polsku či špatná image Moravskoslezského kraje ( B O G O C Z O V Á , 2004). „ To byla doba, kdy jsme nevěděli, ani jak začít s tou zónou. My jsme věděli, že musíme udělat cesty, chodníky, zastávky, přivést sítě, vodu, plyn, elektriku. Nevěděli jsme, kolik bude která firma potřebovat energie a jak nadimenzovat ty sítě. Protože jsme se nechtěli dostat do situace, že budeme mít pěknou zónu a nebude kapacita energií. Toto jsme museli sami odhadovat, zkoušet, přemýšlet, jak to udělat." (zaměstnankyně magistrátu města Karviná) „Když ti investoři přijeli na 3 dny do České republiky, tak neměli moc ochotu se tadyjít podívat na zasíťované plochy, kde by mohli stavět. Ti investoři byli vždycky trošku nedůvěřiví, tady jsme přece jenom hodně na východě, daleko od Prahy. Vždycky se ptali, jaké tady máme zázemí, chtěli vidět spoustu věcí. " (zaměstnankyně magistrátu města Karviná) Dalším problémem, který odrazoval investory, byla možnost rozšíření těžby černého uhlí do blízkosti průmyslové zóny. Po řadě jednání mezi společností OKD a městem Karvinou bylo rozhodnuto, že případná těžba neohrozí průmyslovou zónu. S rozšířením těžby se mělo začít během roku 2016. Vzhledem k ekonomické situaci společnosti OKD však byla plánovaná těžba odložena ( K A R V I N Á - S T A R É M Ě S T O , 2018). 6.1.2 Investoři v průmyslové zóně Prvním investorem zóny se v roce 2000 stala společnost Graddo, která působila v pronajatých výrobních halách. Výrazný impulz rozvoje průmyslové zóny znamenal příchod japonské společnosti Shimano. Po roce 2001 se průmyslová zóna začala postupně zaplňovat dalšími investory. Nejvýznamnějším investorem se stala švédská společnost Mólnlycke Health Care ( B O G O C Z O V Á , 2004). Mezi lety 2004 až 2006 se průmyslová zóna rozrostla o další významné investory. Jednalo se o například o společnost Baumann Springs, která se zabývá výrobou pružin nebo společnost Sejong vyrábějící automobilové díly ( Z Ó N Y , 2018). „Dostali jsme prvního investora Shimano, což byla značka, kterou všichni znali. Ta zóna začala nabývat na důvěryhodnosti, protože tak známá firma, jako je Shimano, se rozhodla investovat v Karviné. Když přišel další investor a rozhodoval se, viděl, 51 že v našich halách už je to Shimano. Tak se nám to rozjelo a postupně jsme obsadili celou plochu. " (zaměstnankyně magistrátu města Karviná) V současné době se v průmyslové zóně nachází celkem 10 investorů (viz Tab. 7). Většinou se jedná o zahraniční společnosti. Výjimku tvoří pouze LIFT COMPONENTS, DEXON aMERANO, které zde pronajímá skladovací prostory. Společnosti umístěné v průmyslové zóně jsou zaměřené především na oblast chemického průmyslu a lehkého strojírenství ( I N V E S T M O R E , 2017a). Tab. 7 Investoři působící v průmyslové zóně Nové Pole Název firmy Počet zaměstnanců podle ČSÚ (k 31.12. 2017) Počet zaměstnanců podle HBI (k 31.12. 2017) Specializace Baumann Springs s.r.o. 100 -199 100 -199 výroba pružin DEXON CZECH s.r.o. 1 0 - 1 9 1 0 - 1 9 elektronika Gates Hydraulics s.r.o. 250 - 499 377 hydraulické hadice GS Caltex Czech, s.r.o. 100 -199 110 zpracování plastů LIFT COMPONENTS s.r.o. 2 5 - 4 9 40 výroba výtahů MERANOa.s. 1 0 - 1 9 1 0 - 1 9 realitní služby Molnlycke Health Care Klinipro s.r.o. 500 - 999 600 zdravotnické potřeby SEJONG Czech s.r.o. 200 - 249 195 automobilový průmysl Shimano Czech Republic, s.r.o. 500 - 999 626 výroba jízdní kola Stow ČR, s.r.o. 100 -199 176 výroba kovových palet sestaveno podle: A R E S (2017), BISNODE/HBI (2017), INVESTMORE (2017a) Nej novějším investorem průmyslové zóny se stane česká firma ROBE lighting, která se zabývá výrobou světelných projektorů. ROBE lighting má v současné době sídlo ve Valašském Meziříčí, kde zaměstnává kolem 560 zaměstnanců. Během roku 2018 by v novém výrobním závodu v Karviné mělo být postupně vytvořeno celkem 100 nových pracovních míst. V první fázi by se mělo jednat o 40 pracovních míst zaměřených na technické profese, jako jsou elektrikáři či mechanici ( K A R V I N Á , 2017). S příchodem zahraničních investorů souvisel také zisk investičních pobídek. V případě průmyslové zóny Nové Pole využila možnosti investičních pobídek většina současných zahraničních investorů. Výjimku tvořila společnost Stow ČR. Výše finanční podpory se pohybovala kolem 40 až 50 %. Záleželo na více faktorech, jako je oblast výroby, počet vytvořených pracovních míst nebo výše investic dané společnosti. Nej častějšími typy investičních pobídek byly slevy na daních, finanční podpora na tvorbu nových pracovních míst a finanční podpora rekvalifikací a školení zaměstnanců (CZECHlNVEST, 2018). Nejvyšší investice a počet vytvořených pracovních příležitostí přislíbila společnost Shimano. Dalším významným investorem byla společnost Molnlycke, která získala celkem dvě investiční pobídky. V prvním případě se jednalo celkem o slevu na daních, příspěvek 52 na tvorbu pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců. Ve druhém případě z roku 2014 byla požadovaná pouze sleva na daních. Druhá žádost mohla souviset s plánovaným rozšířením výroby do průmyslové zóny v Havířově (viz Tab. 8). Tab. 8 Udělené investiční pobídky v průmyslové zóně Nové Pole k 31. 3. 2018 Název firmy Přislíbené investice (mil. Kč) Pracovní místa Získané investiční pobídky Mira verejne podpory Strop veřejné podpory (mil. Kč) Název firmy Přislíbené investice (mil. Kč) Pracovní místa D p R Mira verejne podpory Strop veřejné podpory (mil. Kč) Baumann Springs s.r.o. 129,50 74 X x x 50,0% 62,75 Gates Hydraulics s.r.o. 515,40 195 X x x 50,0% 248,70 GS Caltex Czech, s.r.o. 238,54 100 X x x 40,0% 95,41 Molnlycke Health Care Klinipro s.r.o. 420,20 150 X x x 50,0% 131,50 Molnlycke Health Care AB 1 598,00 214 X 40,0% 594,11 SEJONG Czech s.r.o. 524,60 270 X x x 50,0% 197,37 Shimano Czech Republic, s.r.o. 2 339,00 410 x x 40,0% 332,50 pozn: D (sleva na daních), P (pracovní místa), R (školení a rekvalifikace) sestaveno podle: CZECHINVEST (2018) 6.1.3 Hodnocení vlivu průmyslové zóny Hlavním přínosem výstavby průmyslové zóny bylo snížení nezaměstnanosti. Karviná se dlouhodobě řadí mezi strukturálně postižené regiony s vysokým podílem nezaměstnaných osob. Cílem průmyslové zóny bylo vytvořit 1 500 až 2 000 nových pracovních míst. Pracovní místa byla vytvářena postupně a jejich počet závisel na příchodu zahraničních investorů. Významný zlom v rozvoji průmyslové zóny tvořil rok 2009, kdy následkem ekonomické krize poklesl počet zaměstnanců. Příčinou poklesu zaměstnanosti v roce 2013 byly organizační změny u investorů působících v průmyslové zóně. V současné době zaměstnává průmyslová zóna kolem 2 400 zaměstnanců (viz Obr. 19). 2 400 2 000 0u c«3C 1 1600 «3N (U >U O a 1200 800 H 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 Obr. 19 Vývoj zaměstnanosti v průmyslové zóny Nové Pole k 31. 12. (sestaveno podle: INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2018a)) 53 „Snížila se nezaměstnanost, ale ono to má dlouhodobý efekt působení. Protože tehdy tady byla míra nezaměstnanosti, jestli si dobře vzpomínám od 20 do 12 %. Takže tady jednu dobu byla opravdu obrovská nezaměstnanost. Dnes je to jedna z nejmenších, která tu kdy byla. " (zaměstnankyně magistrátu města Karviná) I přes mírný pokles zaměstnanosti během ekonomické krize, nebyla průmyslová zóna zasažena masivní vlnou propouštění. Ekonomická krize měla výraznější dopad na pracovní místa v jiných průmyslových odvětvích. V případě Karviné se jednalo zejména o hutnictví a těžké strojírenství. O zmírnění dopadů ekonomické krize se podle slov magistrátu snažili také samotní zahraniční investoři. „ Opravdu se nám tady dařilo získávat dobré investory. Zatím nám ani jeden nezkrachoval, i když byla ta tzv. krize. Některé firmy třeba omezily výrobu, ale nechaly si zaměstnance a nepropouštěly je. Nějakou dobu měly třeba jenom 60 % mzdy, ale potom je zase vzaly zpátky. Takže nám tady nikdo nezkrachoval. " S vytvořením pracovních míst v rámci průmyslové zóny souvisel také vznik tzv. nepřímých pracovních míst ve službách a navazující průmyslové výrobě. Na jedno pracovní místo v průmyslové zóně připadalo 1 až 2 nepřímých pracovních míst. Jednalo se například o stavební činnosti, strojní vybavení jednotlivých firem, stravování a jiné služby (BOGOCZOVÁ, 2004). Výhodou přímých i nepřímých pracovních míst bylo jejich zaměření. V Karviné byl dlouhodobý nedostatek pracovních příležitostí zaměřených na jiná průmyslová odvětví, než je těžební a hutnický průmysl. Díky vybudování nových pracovních míst se zlepšilo uplatnění rizikových skupin obyvatel na regionálním trhu práce. Jednalo se především o absolventy středních škol, odborných učilišť nebo obecně ženy. „Pro život ve městě to bylo opravdu důležité. Dělnické profese a středoškoláci začali mít uplatnění, zvlášť ženy, které tady nikde uplatnění neměly. Záleží podle toho samozřejmě, co v té továrně dělaly. " (zaměstnankyně magistrátu města Karviná) I přes vysokou nezaměstnanost celého regionu se zahraniční investoři potýkají s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Nízký zájem ze strany místní obyvatel je podmíněn celou řadou faktorů. Vybraní komunikační partneři mají na tuto situaci rozdílný názor. Podle prvního komunikačního partnera je hlavním problémem pracovní náplň. Často se jedná o rutinní výrobu s malou přidanou hodnotou, která by se dala přirovnat k tzv. montovnám. Tato výroba je v mnoha případech také špatně finančně ohodnocena. „ Tam je Mblnlycke velký investor. Začínali jako firma, která měla minimální nároky na vzdělání, byla to taky taková ta monotónní práce. Takže přidaná hodnota velice nízká, měli problém se získáním lidí. Hlavním důvodem byly nízké platy. Obecně ten tlak na zvyšování mezd je obrovský v dnešní době. Právě i to Mólnlycke na to muselo reagovat. " (zaměstnanec Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje) Podle slov magistrátu je příčinou nedostatku pracovní síly chybějící podpora technického vzdělání a preference humanitně zaměřených oborů. To se ve velké míře 54 začíná projevovat i v tradičních průmyslových regionech, jako je Karviná, kde chybí dostatek kvalifikovaných řemeslníků. Region se navíc potýká s nedostatkem pracovních příležitostí pro absolventy vysokých škol. Ke zlepšení situace nepřispívá ani průmyslová zóna, která generuje hlavně technicky zaměřené pozice. „Protože oni potřebují třeba techniky, potřebují ty dělnické profese, ale třeba je to obsluha NC strojů a tam potřebují, aby ten člověk uměl anglicky nebo německy, protože spousta takových strojů manuálů je v cizím jazyku. Takže vím, že v současné době těžko shání zaměstnance, že je takový odliv té zaměstnanosti nebo těch lidí, kteří jsou v určitém oboru vzděláni. Protože to školství se začalo soustřeďovat najiné profese než technické. " (zaměstnankyně magistrátu města Karviná) 55 6.2 Průmyslová zóna CTPark Ostrava 6.2.1 Základní vymezení Průmyslová zóna CTPark Ostrava se nachází v jižní části Ostravy v městské části Hrabová. Většina průmyslové zóny je ve vlastnictví společnosti CTP Invest. Výjimku tvoří pouze tři budovy ve vlastnictví města, ve kterých působí společnosti PEGATRON a SUNGWOO. CTPark Ostrava se řadí k největším průmyslovým zónám v rámci celého Moravskoslezského kraje. Celková rozloha průmyslové zóny je 120 hektarů. V současné době není průmyslová zóna zcela zaplněna, k dispozici zůstává 13 hektarů (viz Obr. 20). Obr. 20 Schéma průmyslové zóny CTPark Ostrava (sestaveno podle: ČÚZK (2017), INVESTMORE, (2017)) 56 Průmyslová zóna je napojena na dálnici D i a silnici II. třídy. Do 20 kilometrů od průmyslové zóny se nachází mezinárodní letiště Leoše Janáčka. Na průmyslovou zónu navazuje také obchodní zóna o výměře 15 hektarů. Obchodní zóna je ve vlastnictví soukromých investorů. Působí zde velkoobchod Makro a maloobchod Tesco (OSTRAVA, 2018). Výstavba průmyslové zóny začala v roce 2004 a probíhala celkem ve 3 etapách. Během I. etapy byl vybudován výrobní závod společnosti ASUS (dnešní PEGATRON). Dále byly vyčleněny pozemky pro nizozemskou společnost CTP Invest, která se specializuje na provoz a přípravu výrobních prostorů pro příchozí investory. Během II. a III. etapy byly pozemky ve vlastnictví CTP Invest navýšeny na 88 hektarů (ADAMČÍK, 2009). „ Tady jsme dlouhodobě spolupracovali s městem. Město tady začalo připravovat zónu v roce 2004. Vybudovalo infrastrukturu a potom jsme uzavřeli smlouvu o budoucí kupní smlouvě na část pozemků. Koupit jsme to mohli až v případě, že splníme podmínky. To znamená, že vybudujeme zónu na určitý počet metrů čtverečních a naši nájemci vytvoří určitý počet pracovních míst. To jsme splnili v roce 2007, kdy jsme je mohli koupit. Potom jsme začali stavět a vykupovat od soukromých majitelů půdy. Navázali jsme na tu vybudovanou infrastrukturu města a dobudovali jsme to sami." (zaměstnankyně společnosti CTP Invest) 6.2.2 Investoři v průmyslové zóně Výrazným impulzem pro rozvoj průmyslové zóny se stal příchod automobilové společnosti Hyundai a jejich subdodavatelských firem. Subdodavatelé se usídlili i v ostatních průmyslových zónách, jako je například CTPark Nový Jičín nebo Strategická průmyslová zóna Mošnov. V současné době funguje v CTPark Ostrava celkem 5 subdodavatelů, z nichž nejvýznamnějším je společnost SUNGWOO HITECH. Dohromady zaměstnávají zhruba 2 700 zaměstnanců. Databáze Bisnode/HBI pracuje také s výrobními závody mimo CTPark Ostrava (viz Tab. 9). Tab. 9 Hlavní subdodavatele společnosti Hyundai v CTPark Ostrava N á z e v firmy P o č e t z a m ě s t n a n c ů (HBI) k 31. 12. 2017 P o č e t z a m ě s t n a n c ů (CTP) k 31.12. 2017 CTS Czech Republic, s.r.o. 166 232 GRUPO ANTOLIN OSTRAVA s.r.o. 284 333 HP-Pelzer s.r.o. 1500 614 Hyundai Glovis 575 40 SUNGWOO HITECH s.r.o. 1487 1487 sestaveno podle: BISNODE/HBI (2017), soukromá databáze společnosti CTP Invest (2017) V průmyslové zóně působí celkem 70 investorů v různých ekonomických odvětvích. Největší podíl pracovních míst tvoří automobilový průmysl, který zaměstnává přes 4 000 zaměstnanců. Naopak z hlediska specializace mají největší zastoupení firmy zabývající se logistikou. Oproti klasickým průmyslovým zónám se zde nachází také velké 57 množství skladů mezinárodních společností nebo firem působících v oblasti terciéru (viz Příl. 6). Rozdílem oproti průmyslovým zónám v majetku města je časté střídání investorů. Hlavním důvodem je pronájem pozemků od společnosti CTP Invest, kdy je pro investory snazší opustit průmyslovou zónu než v případě pozemků zakoupených od města. Uvolněné pozemky tak může společnost CTP Invest v relativně krátké době poskytnout dalším zájemcům. Dalším rozdílem je také vyšší vybavenost službami pro zaměstnance, jako je například maloobchod nebo možnost stravování. „Město většinou nenabízí to, co my. Firmy si nemusí kupovat pozemek a investovat do výstavby. Když se po 10 letech rozhodnou, že odejdou, tak odejdou. Zatímco když si to koupí, tak do toho musí investovat nemalé peníze. Kdyby potom chtěli náhodou odejít, tak to musí prodávat. " (zaměstnanec společnosti CTP Invest) V případě CTPark Ostrava využilo investičních pobídek celkem 9 zahraničních investorů. Většinou se jednalo o společnosti působící v automobilovém průmyslu, které chtěly investovat do rozvoje výroby. Jedinou výjimku tvořila společnost ABB, která investovala do rozvoje centra strategických služeb. Podobně jako v případě Nového Pole převažovaly investiční pobídky zaměřené na slevu na daních, podporu nových pracovních příležitostí a rekvalifikační kurzy zaměstnanců ( C Z E C H I N V E S T , 2018). Výše investičních pobídek se pohybovala od 25 do 50 %. Nej významnějším investorem se stala společnost SUNGWOO, která přislíbila vytvoření 1 000 nových pracovních příležitostí. Společnost Brembo a ITT podaly více žádosti. Většinou se jednalo o slevu na daních. V případě Brembo šlo také o převod pozemků za zvýhodněnou cenu (viz Tab. 10). Tab. 10 Udělené investiční pobídky v CTPark Ostrava k 31. 3. 2018 Nazev firmy Přislíbené investice (mil. Kč) Pracovní místa Získané investiční pobídky Mira veřejné podpory Strop veřejné podpory (mil. Kč) Nazev firmy Přislíbené investice (mil. Kč) Pracovní místa D p R L Mira veřejné podpory Strop veřejné podpory (mil. Kč) A123 Systems s.r.o. 815,00 150 X x x 25,0% 203,75 ABB s.r.o. 0,00 20 X x x 25,0% 5,70 Brembo Czech s.r.o. 920,50 446 X x 40,0% 368,20 Brembo Czech s.r.o. 340,40 226 X 40,0% 133,70 Brembo Czech s.r.o. 255,12 64 X 25,0% 63,78 CTS Czech Republic s.r.o. 496,30 162 X x x 50,0% 248,15 GRUPO ANTOLIN OSTAVA s.r.o. 160,55 150 X x x 40,0% 64,22 ITT Holding Czech Republic s.r.o. 401,64 339 X x x 40,0% 160,66 ITT Holdings Czech Republic s.r.o. 178,10 25 X 25,0% 44,53 Stant Manufacturing s.r.o. 112,00 67 X x x 50,0% 56,00 SUNGWOO HITECH s.r.o. 2 357,89 1041 X x x 50,0% 959,04 UFI FILTERS Czech, s.r.o. 76,00 155 X 40,0% 30,40 pozn: D (sleva na daních), P (pracovní místa), R (školení a rekvalifikace), L (pozemky) sestaveno podle: CZECHINVEST (2018) 58 6.2.3 Hodnocení vlivu průmyslové zóny Podobně jako u průmyslové zóny v Karviné i zde je hlavním přínosem tvorba nových pracovních příležitostí. Ve srovnání s Novým Polem má CTPark Ostrava vyšší počet zaměstnanců. Hlavními důvody jsou celková rozloha průmyslové zóny, lepší dopravní dostupnost pro zahraniční investory a atraktivnější poloha v zázemí Ostravy. Stejně jako u Nového Pole byla pracovní místa vytvářena postupně spolu s rozšiřováním průmyslové zóny. Prudký nárůst pracovních míst byl zaznamenán mezi roky 2004 až 2007. I přes dopady ekonomické krize v roce 2009, došlo k výraznému zvýšení počtu zaměstnanců, Jedním z důvodu může být příchod nových investorů, jako je například společnost ITT působící v automobilovém průmyslu. V současné době se počet zaměstnanců průmyslové zóny pohybuje kolem 8 000 osob (viz Obr. 21). 8 000 6 000 »3 u C roc•*-» 1 4 000 N •*-» aj >u O 2 000 0 H 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 Obr. 21 Vývoj zaměstnanosti v průmyslové zóně CTPark Ostrava k 31. 12. (sestaveno podle: INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2018b), OSTRAVA (2016)) „ Ono to není asi o rychlosti, to jsou dlouhodobé projekty. Je pravda, že tady se rozvíjelo rychle, kdy od roku 2005 se neustále stavělo. Potom 2008 a 2009 jsme spíše udržovali stávající klienty. Také to záviselo na městu, protože v roce 2005 město chtělo vytvářet průmyslové zóny kvůli vysoké nezaměstnanosti. Potom přišlo zlepšení a vzápětí ekonomická krize a opět byla vysoká nezaměstnanost. " (zaměstnankyně společnosti CTP Invest) Dalším přínosem průmyslové zóny je snazší přilákání zahraničních investorů a tvorba zázemí pro jejich ekonomickou činnost. Jedná se o průmyslovou zónu v soukromém vlastnictví, proto se město nemusí aktivně angažovat ve vyjednávání se zahraničními investory. Navíc díky dlouhodobé spolupráci mezi společností CTP Invest a vedením města není problém zajistit pozemky pro potenciální zájemce. „Já si myslím, že spolupráce s námi je přínosná i pro město, protože oni nemusí shánět investory. My to v podstatě děláme za ně. Je to výhodné pro obě strany. Oni 59 například zajistí klienta, který má zájem o pozemek a chce si tady postavit svoji halu, tak mu tadypřenecháme část pozemků. " (zaměstnankyně společnosti CTP Invest) Podle slov komunikační partnerky nebyl s výstavbou a následným fungováním průmyslové zóny spojen žádný výraznější problém. Jedinou překážkou byla neochota ze strany místních obyvatel. Většinou se jednalo o obyvatele městské části Hrabová a Nová Bělá, kdy si část z nich nepřála bydlet v sousedství průmyslové zóny. To se projevovalo také při výkupu pozemků potřebných na výstavbu průmyslové zóny. „Nějaký výrazný problém není, vždycky když vykupujete pozemky, musíte počítat s tím, že to bude trvat. Například se někdo zasekne a nechce prodat, ale my to kupujeme s dlouhodobým výhledem. S tím, že se za pár let změní situace a půjde to. " (zaměstnankyně společnosti CTP Invest) „ Tady musíte bojovat i s tím, že podle územního plánu tam může být průmyslová zóna, ale místní to vidí jinak. Téměř nikdo nechce mít průmyslovou zónu za zahradou. Takže to musíme řešit a zároveň kontrolovat naše klienty, aby dodržovali všechny regulace, které mají stanovené městem. " (zaměstnankyně společnosti CTP Invest) Naopak obyvatelé okolních městských částí vidí problém ve znečištění ovzduší. Jedná se o emise unikající z některých společností umístěných v průmyslové zóně. V roce 2011 byla sepsána petice proti společnosti HP-Pelzer, která vyrábí díly pro automobilový průmysl ( N O V Á BĚLÁ, 2011). V roce 2017 se jednalo také o společnost Brembo Czech, která na problém se znečištěním reagovala investicí do modernizace výroby ( O S T R A V A H R A B O V Á , 2017). 60 7 VLIV PRŮMYSLOVÝCH ZÓN NA ROZVOJ REGIONU 7.1 Lokalizace průmyslových zón V souvislosti s výstavbou průmyslových zón se často mluví o problému zabírání volných pozemků. Většina průmyslových zón je budována na tzv. zelených plochách, které by mohly být využity i pro jiné účely. V mnoha případech se navíc jedná o kvalitní zemědělskou půdu. Problém tvoří také samotný výkup pozemků, který se často potýká s neochotou místních obyvatel prodat své pozemky pro výstavbu průmyslové zóny. Typickým příkladem může být výstavba průmyslové zóny v Nošovicích, která byla od počátku provázena řadou protestů ze strany místních obyvatel. Hlavní problém tvořil výkup pozemků, kdy byla téměř polovina obyvatel Nošovic proti. Jednalo se především o pozemky zemědělského družstva Nošovice. Během stavby se objevily další problémy, tentokrát spojené s vlivem na životní prostředí a nedodržením posudku EIA (JURNÍČKOVA, 2010). Jak již bylo nastíněno v teoretické části, někteří autoři vidí řešení ve výstavbě průmyslových zón v lokalitách s brownfieldy. Průmyslové zóny by tak přispívaly k jejich regeneraci a opětovnému využití. Podporovat příchod investorů do brownfieldů se snaží také množství vládních programů. Jedná se především o Národní strategii regenerace brownfieldů nebo například program Restart, který spadá pod správu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. „Dlouhou dobu chyběla nějaká ucelená koncepce, která by to řešila. Jejím cílem by bylo zvýhodňovat brownfieldy nebo obecně investory, kteří do nich míří. Nedávno se objevil program Restart, který řeší nejvíce postižené regiony. To znamená náš kraj, Ústecký a Karlovarský. Je tam kombinace různých programů, kde jedním z nichjsou právě brownfieldy. Program řeší dopravní infrastrukturu a podporu vzniku průmyslových zón. Obce z něj mohou čerpat finanční podporu na regeneraci brownfieldů nebo na výstavbu jednotlivých průmyslových zón. " (zaměstnanec Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje) I přes snahu o finanční podporu zůstávají brownfieldy pro zahraniční investory málo atraktivní. Hlavním důvodem je výše investic do jejich regenerace, která je mnohonásobně vyšší než v případě nezastavěných ploch. Navíc, jak dokládá komunikační partner, v případě využívání brownfieldů je investor limitován jejich velikostí a technickým stavem budov. „Brownfieldy mají často dobrou polohu v blízkosti velkých měst. Obecně to využívání brownfieldů je dražší. Často tam jsou i nějaké problémy z minulosti. Navíc si to nemůžete udělat přesně podle svého, naopak na zelené louce si můžete postavit továrnu, jakou chcete. " (zaměstnanec Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje). Podobný názor sdílí také druhá komunikační partnerka. Společnost CTP Invest vlastní menší množství regenerovaných brownfieldů, které pronajímá pro administrativní činnost. Kromě velikosti brownfieldů je dalším limitujícím faktorem také jejich historická 61 hodnota. V případě památkově chráněných brownfieldů je častým problémem nutnost zachováni celé stavby. Což v mnoha případech zvyšuje náklady na jejich regeneraci. „ Ten přístup už se dneska mění. Není zájem stavět na zelené louce. Takže pokud už ty pozemky nemáme koupené, je těžké je získat. Proto musíme přemýšlet nad využíváním brownfieldů. Často tam vznikají kancelářské budovy nebo tam máme ty bývalé škrobárny, kde jsme to v podstatě vybourali. Některé historické budovy tam musely zůstat." (zaměstnankyně společnosti CTP Invest) V případě Moravskoslezského kraje byla většina průmyslových zón vybudovaná na nezastavěných plochách. Jednalo se téměř o3 á všech průmyslových zón. Zbytek tvořily regenerované brownfieldy, které byly často lokalizovány v oblasti Ostravské aglomerace. V mnoha případech se jednalo o areály bývalých dolů (viz Obr. 22). • brownfield • greenfield Obr. 22 Podíl průmyslových zón v Moravskoslezském kraji podle jejich vzniku (sestaveno podle: INVEST MORE (2017a) Častým příkladem úspěšně regenerované průmyslové zóny je areál bývalého dolu František, který se nachází v obci Horní Suchá. Od roku 2005 je důl v majetku obce Horní Suchá. Po dokončení revitalizace v roce 2009 zde byla otevřena průmyslová zóna (HORNÍ SUCHÁ, 2018). V roce 2017 byla průmyslová zóna plně obsazena. Nyní zde působí zhruba 30 firem, které dohromady zaměstnávají kolem 400 zaměstnanců ( B I S N O D E / H B I , 2017). „ Úspěšná je průmyslová zóna František v Horní Suché, která byla oceněná jako brownfield roku. V současné době už je plně obsazená. Tam bylo velké plus v tom, že tam bylprogresivní starosta, který začal řešit problematiku průmyslových zón dříve, než přišel masivní rozvoj výstavby zón ve zbytku kraje." (zaměstnanec Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje) 62 7.2 Výstavba/obsazenost průmyslových zón Na území Moravskoslezského kraje se nachází celá řada plně obsazených průmyslových zón, které přispívají k ekonomickému rozvoji regionu. Především se jedná o tvorbu pracovních míst nebo provázanost mezi zahraničními a domácími firmami. V mnoha případech je výstavba průmyslových zón vnímaná spíše jako prostředek politického boje než jako nástroj regionálního rozvoje. Typickým příkladem je výstavba průmyslové zóny Nad Barborou. Průmyslová zóna měla být umístěná v Karviné, kde by reagovala na postupný útlum činnosti společnosti OKD. Odhadovaný počet nově vytvořených pracovních míst se pohybuje kolem 2 000 míst ( M Ě S T O K A R V I N Á , 2013). Jak dodává komunikační partnerka, magistrát Karviné vidí v průmyslové zóně příležitost ke zmírnění nezaměstnanosti a vylidňování Karviné. „ V Karviné ubývá obyvatel, chybí tady nějaká ta kvalifikovaná práce, kde by nacházeli uplatnění i vysokoškoláci. Dlouhodobě se připravuje průmyslová zóna Nad Barborou. My jako Karviná o ni stojíme. Bylo by výborné, kdyby se tady postavila, ale sjejí výstavbou jsou spojené určité problémy." (zaměstnankyně magistrátu města Karviná) Výstavba průmyslové zóny je spojena s celou řadou problémů. Hlavním problémem je lokalizace průmyslové zóny, kdy kvůli poddolovánému území není dostatečně atraktivní pro případné investory. Další problém tvoří výkup pozemků, který brzdí ekonomická situace kolem společnosti OKD. Otázkou také zůstává samotná výstavba průmyslové zóny, která je pod dlouhodobým politickým tlakem kvůli nutnosti vysokých investic do regenerace území ( I U H L Í , 2018). Kromě mediálně známého případu kolem průmyslové zóny Nad Barborou se v Moravskoslezském kraji nachází i další průmyslové zóny, které se potýkají s problémem výstavby. Jedná se o připravovaný Tosan Park v Horních Tošanovicích a průmyslovou zónu Hnojník. Na rozdíl od již zmiňovaných Nošovic se situace dodnes nevyřešila. V obou případech byla výstavba průmyslové zóny spojena s protesty místních obyvatel, kteří nechtěli bydlet v blízkosti průmyslové zóny. „Když Vám kousek od domu postaví průmyslovou zónu, tak jste víceméně znevýhodnění. Je tam větší objem dopravy a hluku. Dochází k estetickému znehodnocení krajiny. Takže z pohledu občana regionu vidím vybudovanou průmyslovou zónu spíše jako zátěž." (docent katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity) O výstavbě Tosan Parku se začalo jednat již v roce 2007, spolu s příchodem společnosti Hyundai. Tosan Park by se měl nacházet v relativně blízké dojezdové vzdálenosti od Nošovic. V průmyslové zóně by mělo být připraveno 400 až 800 nových pracovních míst převážně v logistice a lehkém strojírenství ( C H O L E W A , 2007). 63 Dalším problémem spojeným s průmyslovými zónami je jejich nízká atraktivita pro zahraniční investory. Jedním z důvodů může být také přesycenost Moravskoslezského kraje množstvím průmyslových zón. Jak bylo zmíněno v předchozích kapitolách, v Moravskoslezském kraji se nachází velký počet průmyslových zón a do budoucna se plánuje výstavba několika dalších. Některé průmyslové zóny však dosud zůstávají prázdné nebo se potýkají s velmi nízkou obsazeností. Jako zástupce lze uvést Průmyslovou a podnikatelskou zónu v Orlové. Jedná se o menší průmyslovou zónu v soukromém vlastnictví, která vznikla regenerací bývalého těžebního areálu Žofie. V současné době zde působí pouze několik menších firem, které zaměstnávají malé množství zaměstnanců. Orlová má výhodnou polohu v těsném zázemí Ostravy. Hlavní problém tvoří horší dopravní napojení a množství atraktivnějších průmyslových zón v jejím okolí (JANUSZEK, 2014). 64 7.3 Systém investičních pobídek a tvorba nových pracovních míst Jak již bylo zmíněno v předchozích částech práce, výstavba průmyslových zón je často vázaná také na systém investičních pobídek. Investiční pobídky by měly primárně směřovat do ekonomicky slabších regionů. V případě Moravskoslezského kraje se jedná o okresy Bruntál, Karviná a Ostrava-město. Přesto byl největší podíl investičních pobídek čerpán v okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín, kde byla většina investičních pobídek navázána na oblast automobilového průmyslu. Výsledkem bylo nerovnoměrné rozdělení průmyslových zón, kdy většina byla lokalizována v rámci Ostravské aglomerace a minimum ve zbývajících částech kraje. Kromě nerovnoměrné koncentrace průmyslových zón tvořily velký problém také mírné podmínky pro zisk investičních pobídek. Hlavním důvodem byla snaha o zmírnění dlouhodobé nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje díky příchodu nových investorů. V mnoha případech hrál klíčovou roli počet nově vytvořených pracovních míst než snaha o zvýšení konkurenceschopnosti celého kraje. Často se tak jednalo o rutinní výrobu s nízkou přidanou hodnotou. Podle komunikačního partnera by situaci mohla zlepšit novelizace zákona o investičních pobídkách. „ V minulosti to byly čistě finanční pobídky. Vlastně sem brali v podstatě kohokoliv. Teď se pracuje na novele zákona o investičních pobídkách. Od příštího roku by měl být kladen větší důraz na produkty s vyšší přidanou hodnotou. Snažit se přilákat podniky, které tady založí vědecká a výzkumná centra. " (zaměstnanec Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje) V rámci novely by měl být kladen větší důraz na rozvoj technologických center a center strategických služeb. Novela by se měla týkat také čistě výrobních společností, které se většinou nachází v rámci průmyslových zón. Zde by se mělo jednat o zvyšování konkurenceschopnost a snahu o výrobu s vyšší přidanou hodnotou. To znamená především rozvoj vědy a výzkumu, zvyšování minimální mzdy zaměstnancům nebo zvýšení podílu zaměstnanců s dokončeným vysokoškolským vzděláním (CZECHINVEST, 2018). Čerpání investičních pobídek ovlivňuje více faktorů. Kromě lokalizace investorů hraje roli také výše přislíbených investic nebo počet vytvořených pracovních míst. To má podle komunikačního partnera za následek pomalejší rozvoj malých a středně velkých podniků na úkor velkých společností. „ Tadyje takyproblém, že je to vázané na určitý počet pracovních míst. Což může působit jako výrazný limitpro malé a střední podniky. Kdy například začínající firma má 15 zaměstnanců a potřebuje dalších 20 zaměstnanců, aby mohla získat dotace od státu. " (zaměstnanec Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje) Systém investičních pobídek výrazně pomohl k ekonomické diverzifikaci Moravskoslezského kraje a stabilizaci ekonomické situace během útlumu těžebního průmyslu. Na diverzifikaci ekonomiky se podílela především společnost Hyundai, kdy došlo k postupné změně orientace z oblasti těžkého strojírenství na oblast automobilového 65 průmyslu. Podle komunikačního partnera měly podpořené průmyslové zóny také výrazný vliv na tvorbu nových pracovních míst. „ V Praze žádné investiční pobídky a zainvestované pozemky žádný developer nedostane. Na Ostravsku nebo Karvinskú, kde je vyšší nezaměstnanost, ty pobídky dostávají a vytváří tak pracovní příležitosti. Takže z pohledu pracovní síly přispívají průmyslové zóny ke zvýšení nabídky pracovních míst a větší diverzifikaci ekonomiky." (docent katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity) Pokles nezaměstnanosti bývá často považován za jeden z nej větších přínosů průmyslových zón. S příchodem společnosti Hyundai se však pojila také řada negativ. Jedním z nich bylo přetahování kvalifikované pracovní síly z domácích firem. Společnost Hyundai si mohla dovolit zajistit svým zaměstnancům lepší platové podmínky než mnoho regionálních společností. Jak dodává komunikační partner, domácí firmy musely reagovat na novou situaci na trhu práce. Jednou z možností byla snaha o větší konkurenceschopnost a celkovou modernizaci výroby. „Ne všichni byli na příchod společnosti Hyundai připraveni. Došlo k určitému pokřivení trhu práce. Najednou tady byl tlak na malé podnikatele, často jim odcházeli zaměstnanci. Takže buď ty podniky zanikly, nebo musely zvýšit svoji konkurenceschopnost, aby si mohly dovolit zaplatit ty zaměstnance. " (zaměstnanec Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje) Příkladu Hyundai následovala celá řada dalších zahraničních investorů, kteří vnímali Moravskoslezský kraj jako region s relativně levnou a dostupnou pracovní sílou. Díky tomu zde vznikalo množství poboček zahraničních společností. Ve většině případů se jednalo o jednoduché výrobní závody orientované na oblast automobilového průmyslu nebo lehkého strojírenství. Důsledkem byl tzv. deskilling celého regionu, kdy vznikalo množství pracovních míst v technických oblastech nebo v automatizované výrobě s nízkými požadavky na dosažené vzdělání. Naopak byl nedostatek pracovních příležitostí v oblasti terciéru ( P E N G a kol., 2017). V současné době se mnoho průmyslových zón v Moravskoslezském kraji potýká také s dlouhodobým nedostatkem zaměstnanců. Jedním z důvodů jsou nízké platy a jednotvárná pracovní činnost v tzv. montovnách. „ Často se jednalo o monotónní práci s menší přidanou hodnotou. Když se objeví nějaká firma, která má zájem o investici, tak má velký problém najít zaměstnance. Většinou platí málo a nemotivuje tak lidi, aby do té práce šli. Takhle se nikam neposuneme, budeme pouze výrobní kraj." (zaměstnanec Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje) „Kdyžpřijde nový investor ze zahraničí, tak ho zajímají čísla. Nevidí, jak to tady přesně funguje. Vybere si Moravskoslezský kraj, protože podle nezaměstnanosti to vypadá, že je tady dostatek volné pracovní síly. " (zaměstnankyně společnosti CTP Invest) 66 7.4 Efektivita průmyslových zón Oslovení komunikační partneři zastávají odlišný pohled na problematiku průmyslových zón a efektivnost jejich výstavby. Podle prvního komunikačního partnera jsou průmyslové zóny jako nástroj regionálního rozvoje zastaralé. Jejich výstavba by měla být postupně opuštěna ve prospěch efektivnější podpory ekonomiky, jakou tvoří například vědeckotechnické parky. Další problém vidí také ve výrazné fixaci Moravskoslezského kraje na oblast automobilového průmyslu, která je z dlouhodobého hlediska stejně zranitelná jako předchozí orientace na těžební průmysl. „Dneska už bychom řekli, že zakládání průmyslových zón nemá smysl. V podstatě podniky, které do těch průmyslových zón přicházejí, hledají marně kvalifikované pracovní síly. My potřebujeme rozvoj malých a středních firem vjiných odvětvích než je automobilový průmysl." (docent katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity) S předchozím názorem se částečně ztotožňuje také druhý komunikační partner, podle kterého je problém v provázanosti společnosti Hyundai a regionálního trhu práce. Případný finanční neúspěch společnosti Hyundai, by tak ovlivnil ekonomiku celého Moravskoslezského kraje. Nesouhlasí však se zastavením podpory výstavby průmyslových zón. Jak již bylo zmíněno v předchozích částech práce, pozornost by měla být zaměřená najednotlivé firmy přicházející do průmyslových zón. Především by se mělo jednat o výrobu s vyšší přidanou hodnotou. „Myslím, že Hyundai je tak provázaná s místní ekonomikou, že by se jí nevyplatilo stěhování za levnější výrobou. Na druhou stranu je důležité, aby reagovala na budoucí trendy. Ta ekonomika je dost navázaná na automotive sektor, zaměstnává mnoho lidí. V případě, že by nezachytili tu změnu, tak hrozí propouštění." (zaměstnanec Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje) Naopak podle magistrátu města Karviné průmyslová zóna výrazně přispívá k ekonomickému rozvoji Karviné. Město by uvítalo výstavbu další průmyslové zóny, ať už se jedná o zmiňovanou průmyslovou zónu Nad Barborou nebo jinou lokalitu. Nová průmyslová zóna by v Karviné zajistila potřebná pracovní místa, kterých je zde v současné době nedostatek. Navíc by pomohla zmírnit napjatou situaci kolem společnosti OKD a její budoucí činnosti. 67 8 ZÁVĚR Diplomová práce se věnovala dvěma hlavním cílům. Prvním cílem bylo zmapovat současný stav průmyslových zón v Moravskoslezském kraji. Na analýzu navazoval další cíl, který se týkal zhodnocení přínosu průmyslových zón pro ekonomický rozvoj Moravskoslezského kraje. U přínosu průmyslových zón byla věnovaná pozornost zejména dopadům na regionální trh práce. V současné době se v Moravskoslezském kraji nachází velký počet průmyslových zón. Nejvýznamnějšími jsou Strategická průmyslová zóna Nošovice a Mošnov. Výstavba průmyslových zón začala již v 90. letech 20. století jako reakce na útlum těžebního průmyslu a přidružených ekonomických odvětví. Průmyslové zóny představovaly efektivní nástroj snížení nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Dalším výrazným impulzem výstavby průmyslových zón se stal plánovaný příchod automobilové společnosti Hyundai. Důsledkem byla změna ekonomické struktury Moravskoslezského kraje, která se zaměřila na oblast automobilového průmyslu. Moravskoslezský kraj mohl budoucím investorům nabídnout řadu výhod. Hlavní výhoda regionu spočívala ve výši investičních pobídek. Dále se jednalo o relativně levnou a dostupnou pracovní sílu, polohu v blízkosti státních hranic nebo dobré dopravní napojení kraje. Většina průmyslových zón byla umísťována v blízkosti důležitých silničních a dálničních tahů. Některé průmyslové zóny jsou napojeny také na svou vlastní železniční vlečku. Velkou roli hrála také lokalizace mezinárodního letiště Leoše Janáčka. Letiště by se do budoucna mělo více zaměřovat na oblast nákladní dopravy. Průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji nejsou rozmístěny rovnoměrně. Většina průmyslových zón se nachází v oblasti tzv. Ostravské aglomerace. Naopak minimum průmyslových zón je lokalizováno v periferních částech kraje. Do budoucna se připravuje výstavba řady dalších průmyslových zón. Dominance automobilového průmyslu se promítla také do specializace průmyslových zón. Velká část průmyslových zón na území Moravskoslezského kraje působí v automobilovém průmyslu. Do automobilového průmyslu míří také největší podíl udělených investičních pobídek. Průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji mají relativně vysokou obsazenost. Jedná se až o 3 /4 celkové plochy. K nej efektivnějším průmyslovým zónám se řadí průmyslové zóny ve vlastnictví jednotlivých obcí. Příkladem dlouhodobě zavedené průmyslové zóny může být průmyslová zóna Nové Pole v Karviné. Jedná se o nej starší průmyslovou zónu na území Moravskoslezského kraje. Většina průmyslové zóny patří do vlastnictví města Karviné. Průmyslová zóna je v současné době plně obsazena. Působí zde pouze pár zahraničních společností s velkými výrobními závody. Nejvýznamnějším investorem je švédská společnost Mólnlycke Health Care zabývající výrobou zdravotnických potřeb. Dalším příkladem úspěšné průmyslové zóny může být CTPark Ostrava, která se nachází ve vlastnictví soukromé společnosti CTP Invest. Díky své velké rozloze není 68 průmyslová zóna zcela zaplněna. Na rozdíl od předchozího příkladu zde působí velké množství logistických společností a skladů mezinárodních firem. K nej významnějším investorům patří dodavatelské firmy společnosti Hyundai. Dalším rozdílem je pronájem pozemků prostřednictvím společnosti CTP Invest. To vede k rychlejšímu nalezení nových investorů v případě opuštění průmyslové zóny. Průmyslové zóny měly výrazný vliv na ekonomický rozvoj Moravskoslezského kraje. Jejich hlavním přínosem se stalo snížení nezaměstnanosti a tvorba množství nových pracovních příležitostí. Kromě toho přispívaly k revitalizaci a efektivnímu využívání bývalých brownfieldů nebo již zmíněné transformaci ekonomické struktury Moravskoslezského kraje. Kromě toho byly průmyslové zóny spojovány také s řadou problémů. Častý problém tvořila samotná výstavba průmyslových zón. Průmyslové zóny byly většinou budovány na volných nezastavěných plochách, kde se setkávaly s protesty místních obyvatel nebo komplikacemi při výkupu pozemků. Další problém tvořila nízká obsazenost některých průmyslových zón. Jedním z hlavních důvodů byla přesycenost Moravskoslezského kraje množstvím průmyslových zón. Druhým důvodem byl nedostatek volné pracovní síly. Obyvatelé Moravskoslezského kraje nebyli ochotni pracovat v jednoduchých rutinních výrobách s nízkým platovým ohodnocením. Rozporuplnou zůstává také otázka efektivity výstavby průmyslových zón v Moravskoslezském kraji. I přes jejich výstavbu se Moravskoslezský kraj potýká s řadou problémů. Nejvýraznějším z nich je vylidňování kraje v důsledku nedostatku pracovních příležitostí. Na jedné straně se objevuje názor o zastaralosti průmyslových zón a nutnosti přechodu k efektivnějším nástrojům ekonomiky. Na druhé straně jsou průmyslové zóny vnímány jako zprostředkovatel ekonomického rozvoje. Do budoucna by měla být větší pozornost věnovaná přilákání investorů působících v ekonomických odvětvích s vyšší přidanou hodnotou. Dále by se mělo jednat o budování vazeb mezi jednotlivými investory a vědou a výzkumem. 69 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborná literatura • ADAMČÍK, D. (2009): Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová, In: Město, region a velké průmyslové zóny. Ustav územního rozvoje, Brno, s. 39^10. • A L B A H A R I , A. a kol. (2013): The influence of science and technology parks characteristics on firms' innovation results. Munich Personal RePEc Archive, 28 s. https://mpra.ub.uni-muenchen.de/48829/l/MPRA_paper_48829.pdf (12. 10. 2017) • A N G U L O - C U E N T A S , G. a kol. (2013): Science and technology park's characterization based on their business model. 22n d International Conference on Management of Technology, 18 s. doi: 10.13140/RG.2.1.4173.9689 • B E U G E L S D I J K , S. a kol. (2008): The impact of horizontal and vertical FDI on host's country economic growth. International Business Review, 17, č. 4, s. 452-472. doi: 10.1016/j.ibusrev.2008.02.004 • B L A Ž E K , J., U H L Í Ř , D. (2011): Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Karolinum, Praha, 342 s. • B L O M S T R O M , M . (2002): The Economics of International Investment Incentives. ECLAC/World Bank Seminar of Globalization. Santiago de Chile. 20 s. http://repositorio.cepal.Org/handle/l 1362/34904 (20. 11. 2017) • B O G O C Z O V Á , H . (2004): Průmyslová zóna Karviná Nové Pole - přinos pro restrukturalizaci a zaměstnanost. In: Sborník referátů z odborné konference Průmyslová krajina. Slezská univerzita v Opavě - Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Karviná, s. 81-86. • CÓTÉ, R., H A L L , J. (1995): Industrial parks as ecosystems. Journal of Cleaner Production, 3, č. 1-2, s. 41-46. doi: 0959-6526(95)00041-0 • D A M B O R S K Ý a kol. (2013): The Effectiveness of industrial zones support in the Czech Republic. Ekonomika a management, 16, č. 4, s. 104-117. http://www.ekonomie- management.cz/download/1404732061_cbd8/2013_4+The+Effectivense+of+Indust rial+Zones+Support+in+the+Czech+republic.pdf (19. 11. 2017) • D A Y A S I N D H U , N. (2002): Embeddedness, knowledge transfer, industry clusters and global competitiveness: a case study of the Indian software industry. Technovation, 22, č. 9, s. 551-560. doi: 10.1016/S0166-4972(01)00098-0 • D I E Z - V I A L , L , F E R N Á N D E Z - O L M O S , M . (2017): The effect of science and technology parks on a firm's performance: a dynamic approach over time. Journal of Evolutionary Economics, 27, č. 3, s. 413-434. doi: 10.1007/s00191-016-0481-5 • D I N G A , M., M U N I C H , D. (2010): The impact of territorially concentrated FDI on local labor markets: Evidence from the Czech Republic. Labour Economics, 17, č. 2, s. 354-367. doi: 10.1016/j.labeco.2009.06.003 • D I S M A N , M . (2011): Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Karolinum, Praha, 372 s. 70 E R D O G A N , E., A T A K U , R. (2012): Investment Incentives and FDI in Turkey: The Incentives Package after the 2008 Global Crisis. Procedia - Social and Behavioral Sciences, 8th International Strategic Management Conference, 58, s. 1183-1192. doi: 10.1016/j.sbspro.2012.09.1100 F A L L O N , G , C O O K , M . (2010): Exploring the Regional Distribution of Inbound Foreign Direct Investment in the U K in Theory and Practice: Evidence from a FiveRegion Study. Regional Studies, 44, č. 3, s. 337-353. doi: 10.1080/00343400802378735 FUJITA, M., THISSE, J. F. (2013): Economics of agglomeration: cities, industrial location, and globalization. Cambridge University Press, New York, 528 s. G A R G O Š , I. (2009): Vznik Národní strategie regenerace brownfieldů. In: Město, region a velké průmyslové zóny. Ustav územního rozvoje, Brno, s. 24-29. GIANNECCHINI, P., T A Y L O R , I. (2018): The eastern industrial zone in Ethiopia: Catalyst for development. Geoforum. 88, s. 28-35. 10.1016/j.geoforum.2017.11.003 GINEVIČIUS, R., ŠiMELYTÉ, A. (2011): Government incentives directed towards foreign direct investment: a case of central and eastern Europe. Journal of Business Economics and Management, 12, č. 3, s. 435^450. doi: 10.3846/16111699.2011.599415 G U A D I X , J. a kol. (2016): Success variables in science and technology parks, Journal of Business Research, 69, č. 11, s. 4870-4875. doi: 10.1016/j.jbusres.2016.04.045 G U Y , I. (1996): A look at Aston Science Park. Technovation, 16, č. 5, s. 217-218. doi: 10.1016/0166-4972(96)00002-8 H O F F M A N N , V. E. a kol. (2014): Knowledge transfer among the small businesses of a Brazilian cluster. Journal of Business Research, 67, č. 4, s. 856-864. doi: 10.1016/j.jbusres.2013.07.004 H R U Š K A , L. a kol. (2012): Socioekonomický atlas Moravskoslezského kraje, ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, Ostrava, 88 s. https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/ke-stazeni/developmentnewsletter/2012/rijen (7. 3. 2018) J U R N Í Č K O V Á , J. (2010): Automobilka Hyundai v Nošovicích. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 198 s. https://theses.cz/id/kfriik/Jana_Jurni_kova_-_Magisterska_diplomova_prace.pdf (5.4. 2018) K E P P L , J. (2002): Prenajímateľné priemyselné územia vo Veľkej Británii. Životné prostredie, 36, č. 4, s. 196-200. http://147.213.211.222/node/1220 (12. 2. 2018) KlSEĽÁK, A., KlSEĽÁKOVÁ, D. (2009): Analýza vplyvu zriaďovania priemyselných parkov na regionálny rozvoj a konkurencieschopnosť. In: Zborník vedeckých prác katedry ekonómie a ekonomiky ANNO 2009. Prešovská univerzita v Prešove, Prešov, s. 127-146. http://www.pulib.sk/elpub2/FM/KotuliclO/index.html (12. 2. 2018) 71 KiTSON, M . a kol. (2004): Regional Competitiveness: An Elusive yet Key Concept. Regional Studies, 38, č. 9, s. 991-999. doi: 10.1080/0034340042000320816 KOUTSKÝ, J., S L A C H , O. (2007): Vybrané teoretické aspekty restrukturalizace starých průmyslových regionů (s důrazem na stimulaci inovačního potenciálu). In: X . mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Masarykova univerzita, Brno, s. 27-36. https://is.muni. cz/do/1456/soubory/katedry/kres/4884317/sbornik2007.pdf (9. 3. 2018) M A S K E L L , P., M A L M B E R G , A. (1995): Localized Learning and Industrial Competitiveness. Regional Studies Association European Conference on Regional Futures. Goteborg. 39 s. http://brie.berkeley.edu/brie/publicationsAVP%2080.pdf (5. 12. 2017) M I L O S E V I C , D. D., D O R D E V I Č , J. (2015): Work zones of Novi Sad (Vojvodina, Serbia) with examples of industrial transformation. Geographica Pannonica, 19, č. 1, s. 31-41. http://www.dgt.uns.ac.rs/pannonica/papers/volumel9_2_2.pdf (14. 11. 2017) MlRON, J. R. (2010): The geography of competition: firms, prices and localization. Springer, New York, 456 s. M U N E M O , J. (2017): Foreign direct investment and business start-up in developing countries: The role of financial market development. The Quarterly Review of Economics and Finance, 65, s. 97-106. doi: 10.1016/j.qref.2016.08.010 P A N , M., S O N G , H. (2017): Transformation and upgrading of old industrial zones on collective land: Empirical study on revitalization in Nanshan. Habitat International, 65, s. 1-12. doi: 10.1016/j.habitatint.2017.04.014 P A V L Í N E K , P. (2004): Regional Development Implications of Foreign Direct Investment in Central Europe. European Urban and Regional Studies, 11, č. 1, s. 47-70. doi: 10.1177/0969776404039142 P E N G , F. a kol. (2017): New technology and old institutions: An empirical analysis of the skill-biased demand for older workers in Europe. Economic Modelling, 64, s. 1-19. doi: 10.1016/j.econmod.2017.03.004 P O C H T I O L O V Á , S. (2009): Vliv státu na rozvoj průmyslových zón. In: Město, region a velké průmyslové zóny. Ústav územního rozvoje, Brno, s. 21-23. PORTER, M . E. (1998): Clusters and the new economics of competition. Harvard Business Review, 76, č. 6, s. 77-90. http://www.csus.edU/indiv/c/chalmersk/econ251fal2/clustersneweconofcompetition .pdf (8. 1.2018) R Y D Z , E. (2003): Functioning of special economic zones in Poland and their role in activating regional economy. Acta Universitatis Carolinae Geographica, 38, č. 1, s. 355-366. https://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/acta/2003/AUC_2003_38_Rydz_Functioning_of _special.pdf (16. 12. 2017) 72 SHEINA, S. G., K H A M A V O V A , A. A. (2016): Technique for the Russian Federation Regional Territories Assessment Used to Create Industrial Parks Network. Procedia Engineering, 150, s. 1960-1965. doi: 10.1016/j.proeng.2016.07.198 S O S N O V S K I K H , S. (2017): Industrial clusters in Russia: The development of special economic zones and industrial parks. Russian Journal of Economics, 3, č. 2, s. 174- 199. doi: 10.1016/j.ruje.2017.06.004 STEJSKAL, J. (2011): Průmyslové klastry a jejich vznik v regionech. Linde, Praha, 247 s. STOREY, D. J., TETHER, B. S. (1998): Public policy measures to support new technology-based firms in the European Union. Research Policy, 26, s. 1037-1057. doi: 10.1016/S0048-7333(97)00058-9 SUCHÁČEK, J. (2010): Na cestě k nové identitě Ostrava, Katovice a Košice po roce 1989. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ostrava, 130 s. TURK, E. (2006): An Evaluation of Industrial Park Policy of Turkey: Izmir as a Case Study. 42n d IsoCaRP Congress 2006, Istanbul. 16 s. http://www.isocarp.net/data/case_studies/793.pdf (11. 11. 2017) V E D O V E L L O , C. (1997): Science parks and university-industry interaction: geographical proximity between the agents as a driving force. Technovation, 17, č. 9, s. 491-502. doi: 10.1016/S0166-4972(97)00027-8 V I D O V Á , J. (2010): Industrial Parks - History, Present and its Influence to the Employment. Review of Economic Perspectives, 10, č. 1, s. 41-58. doi: 10.2478M0135-009-0008-1 W A N G , J. (2013): The economic impact of Special Economic Zones: Evidence from Chinese municipalities. Journal of Development Economics, 101, s. 133-147. doi: 10.1016/j jdeveco.2012.10.009 Y A N G , C.-H. a kol. (2009): Are new technology-based firms located on science parks really more innovative?: Evidence from Taiwan. Research Policy, 38, č. 1, s. 77-85. doi: 10.1016/j.respol.2008.09.001 Z H A O , S. a kol. (2017): Chinese Industrial Park Planning Strategies Informed by American Edge Cities' Development Path - Case Study of China (Chongzuo)Thailand Industrial Park. Procedia Engineering, 180, s. 832-840. doi: 10.1016/j.proeng.2017.04.244 Z H E N G , G. a kol. (2016): Development zones and local economic growth: zooming in on the Chinese case. China Economic Review, 38, s. 238-249. doi: 10.1016/j.chieco.2016.01.001 ŽILINSKÉ, A. (2010): Negative and positive effects of foreign direct investment. Ekonomika ir vadyba, 15, s. 332-337. http://internet.ktu.Mt/mokslas/zurnalai/ekovad/15/1822-6515-2010-332.pdf (10. 2. 2018) 73 Internetové zdroje • ARES (2017): Registr ekonomických subjektů, http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz (30. 6. 2017) • A U T O K L A S T R (2018): O klastru, http://autoklastr.cz/o-klastru (17. 3. 2018) • BlSNODE/HBI (2017): Databáze firem, http://www.hbi.cz/ (30. 6. 2017) • CZECHINVEST(2017): Strategické průmyslové zóny, http://www.czechinvest.org/strategicke-prumyslove-zony (24. 8. 2017) • C Z E C H I N V E S T (2018): Udělené investiční pobídky, https://www.czechinvest.org/cz/Sluzby-pro-investory/Investicni-pobidky (31.3.2018) • CSSZ (2017): Přehled o počtu OSVČ dle krajů resp. dle okresů a krajů, http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/statistiky/ekonomicke-ukazatele/prehled-opoctu-osvc-dle-kraju-resp-dle-okresu-a-kraju/ (24. 3. 2018) • ČSU (2011): Veřejná databáze - Sčítání lidu, domů a bytů, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uzivdotaz#k=l&pvokc=100&uroven=30&w= (21. 3. 2018) • ČSU (2016a): Veřejná databáze - Vše o území, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi (21. 3. 2018) • ČSU (2016b): Okresy Moravskoslezského kraje, https://www.czso.cz/csu/xt/okresy (2.4.2018) • ČSÚ (2017a): Česká republika od roku 1989 v číslech, https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-od-roku-1989-v-cislechw0i9dxmghn#01 (24. 3. 2018) • ČSU (2017b): Obyvatelstvo Moravskoslezského kraje podle pohlaví a věkových skupin od roku 1974, https://www.czso.cz/csu/xt/kraj (24. 3. 2018) • ČSU (2018): Charakteristika Moravskoslezského kraje, https://www.czso.cz/csu/xt/charakteristika_moravskoslezskeho_kraje (21. 3. 2018) • D R Á Ž N Í Ú Ř A D (2018): Seznam vleček, https://www.ducr.cz/images/drurad/dokumenty/technici/180109_Seznam_provozov anych_vlecek.pdf (24. 4. 2018) • H O R N Í S U C H Á (2018): Průmyslová zóna, http://www.hornisucha.cz/prumyslovazona(10.4. 2018) • C H O L E W A , M . (2008): Boj o zónu neskončil, https://fm.denik.cz/zpravy_region/bojo-zonu-neskoncil20080819.html (14. 4. 2018) • IASP (2017): Definitions, https://www.iasp.ws/Our-industry/Definitions (21.9.2017) • I N T E G R O V A N Ý PORTÁL MPSV (2017): Statistiky nezaměstnanosti, https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt (23. 3. 2018) 74 • INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2018a): Analýzy stavu a vývoj e trhu práce v okrese Karviná, https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/kop/karvina/analyzy (3. 3. 2018) • INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2018b): Analýzy stavu a vývoj e trhu práce v okrese Ostrava, https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/kop/ostrava/analyzy (9. 3. 2018) • INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2018c): Časové řady míry nezaměstnanosti a podílu nezaměstnaných osob, https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady (21. 3. 2018) • INVEST MORE (2017a): Průmyslové zóny, http://invest-msr.com/cz/?Itemid=132 (30. 6. 2017) • INVEST MORE (2017b): Rozvojové plochy, http://invest-msr.com/cz/?Itemid=134 (30. 6. 2017) • IUHLÍ (2018): Kraj chce koupit pozemky bývalého dolu, http://iuhli.cz/kraj-chcekoupit-pozemky-byvaleho-dolu/ (11. 4. 2018) • J A N U Z S E K , T. (2014): O Orlovou nemají investoři zájem, https://karvinsky.denik.cz/zpravy_region/o-orlovou-nemaji-investori-zajem- 20140531.html (10. 4. 2018) • KARVrNÁ (2016): Průmyslová zóna, https://www.karvina.cz/mesto- karvina/prumyslovazona?highlightWords=pr%C5%AFmyslov%C3%Al+z%C3%B3na (25. 2. 2018) • KARvnsrÁ (2017): Na Novém Poli bude brzy plno, https://www.karvina.cz/dejese/na-novem-poli-bude-brzy-plno (23. 2. 2018) • KARVrNÁ - S T A R É M Ě S T O (2018): Lokalita Staré město u Karviné, http://www.karvina-staremesto.cz/cs/aktualni-stav (23. 2. 2018) • LETIŠTĚ O S T R A V A (2016): Výroční zprávy, http://www.airport-ostrava.cz/cz/pagevyrocni-zpravy/ (19. 3. 2018) • M Ě S T O K A R V I N Á (2013): Vláda dala zelenou průmyslové zóně v karvinské lokalitě Barbora, http://www.mestokarvina.eu/vlada-dala-zelenou-prumyslove-zone-vkarvinske-lokalite-barbora/ (11. 4. 2018) • NOVÁ B Ě L Á (2011): Závěr zjišťovacího řízení, http://www.novabela.cz/assets/File.as hx?id_org=81205&id_dokumenty=2520 (18.3.2018) • OKD (2017): Výroční zprávy, https://www.okd.cz/cs/o-nas/vyrocni-zpravy (5.4.2018) • OSTRAVA (2016): Průmyslová zóna Hrabová, https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/projekty-mesta-ostravy/projektymesta-ostravy/prumyslova-zona-hrabova (9. 3. 2018) • OSTRAVA (2018): Průmyslová zóna Ostrava - Hrabová, http://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/investicni-prilezitosti/prumyslovezony/zona-hrabova (9. 3. 2018) • OSTRAVA-HRABOVÁ (2017): Pomozte nám s evidencí zápachu na území Hrabové, http://www.ostrava-hrabova.cz/pomozte-nam-evidovat-zapach-na-uzemihrabove/d-7754 (18. 3. 2018) 75 Ř E D I T E L S T V Í SILNIC A D Á L N I C (2017): Délky a další data komunikací, https://www.rsd.cz/wps/portal/web/Silnice-a-dalnice/delky-a-dalsi-data-komunikaci (17. 3. 2018) SVTP (2017): Interaktivní katalog Vědeckotechnických parků, https://www.svtp.cz/katalog/ (30. 6. 2017) UNIDO (2015): Economic zones in the Asean, https://www.unido.org/sites/default/files/2015- 08/UCO_Viet_Nam_Study_FINAL_0.pdf (18. 2. 2018) VÚPSV (2017): Mezinárodní migrace v České republice, http://www.vupsv.cz/index.php?p=publications&site=default&kateg=vupsv (28. 3. 2018) Z Ó N Y (2018): O průmyslové zóně, https://www.zony.cz/o-nas/ (1. 3. 2018) 76 SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Příl. 2 Struktura uchazečů o zaměstnání podle nejvyššího dokončeného vzdělání Příl. 3 Vývoj počtu volných pracovních míst v Moravskoslezském kraji Příl. 4 Seznam průmyslových zón v Moravskoslezském kraji Příl. 5 Seznam připravovaných průmyslových zón v Moravskoslezském kraji Příl. 6 Investoři působící v průmyslové zóně CTPark Ostrava 77 PŘÍLOHY Příl. 1 Věková struktura uchazečů o zaměstnáni ukazatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 1 5 - 1 9 4,6 4,7 4,3 4,9 4,8 4,5 4,3 4,3 4,0 3,3 3,2 3,3 2 0 - 2 9 22,6 19,5 17,1 18,6 22,6 22,3 22,7 23,5 23,5 21,0 19,3 17,5 okres Bruntál 3 0 - 3 9 21,7 21,4 21,2 21,0 22,7 22,4 22,3 22,0 22,1 22,4 21,4 20,0 okres Bruntál 4 0 - 4 9 22,4 22,5 22,5 22,1 20,7 21,5 22,6 21,8 22,1 22,8 22,9 23,3 okres Bruntál 5 0 - 5 9 27,3 29,7 32,4 30,8 26,9 26,6 26,5 26,0 25,0 26,2 27,3 28,4 60 a více 1,3 2,3 2,6 2,6 2,3 2,7 1,6 2,3 3,3 4,2 5,8 7,5 prům. věk 40 41 42 41 40 40 40 39 40 41 42 43 1 5 - 1 9 4,9 4,6 3,6 4,2 4,0 4,0 3,8 4,0 3,2 3,0 2,6 2,7 2 0 - 2 9 24,4 22,8 19,9 21,0 24,1 23,8 23,2 23,8 24,6 21,2 20,6 19,2 okres 3 0 - 3 9 21,2 20,7 20,8 20,5 21,6 21,4 20,9 21,3 21,8 21,5 19,2 18,6 Frýdek- 4 0 - 4 9 22,3 22,0 21,6 20,9 20,4 21,3 22,0 21,5 21,6 22,4 21,9 21,9 Místek 5 0 - 5 9 25,0 27,3 30,3 29,2 25,7 25,7 26,2 24,7 24,1 26,3 28,2 29,0 60 a více 2,3 2,6 3,8 4,3 4,1 3,8 3,9 4,6 4,7 5,6 7,4 8,7 prům. věk 40 40 42 41 40 40 41 40 40 42 43 43 1 5 - 1 9 5,9 5,5 4,7 4,6 4,3 4,5 4,2 4,1 3,5 3,4 3,1 3,0 2 0 - 2 9 24,2 23,0 18,1 18,1 20,6 21,4 21,4 22,1 22,9 20,3 18,7 17,4 okres Karviná 3 0 - 3 9 22,7 22,3 20,9 20,9 21,8 21,1 20,5 20,4 21,2 20,8 20,4 19,7 okres Karviná 4 0 - 4 9 24,2 25,2 25,2 24,9 24,4 24,3 24,9 24,5 23,7 23,9 23,6 23,2 okres Karviná 5 0 - 5 9 21,2 23,9 28,3 28,2 25,6 25,6 25,9 25,3 24,9 27,1 28,5 29,6 60 a více 1,7 0,2 2,9 3,3 3,2 3,2 3,0 3,6 3,8 4,5 5,7 7,0 prům. věk 39 39 41 41 41 41 41 40 40 42 43 43 1 5 - 1 9 4,8 4,2 3,6 4,9 4,1 3,4 4,1 4,5 3,6 2,5 2,7 2,7 2 0 - 2 9 24,0 22,7 19,0 22,4 22,7 21,6 22,3 23,6 22,9 19,7 18,7 16,6 okres 3 0 - 3 9 21,2 21,1 19,6 19,6 21,6 21,6 21,9 20,9 21,5 22,1 19,6 19,2 Nový 4 0 - 4 9 23,1 23,0 21,9 20,4 21,4 20,9 21,8 21,5 20,8 21,6 21,4 21,2 Jičín 5 0 - 5 9 25,2 26,9 32,6 29,6 27,2 29,0 27,8 26,5 26,9 28,5 30,3 31,0 60 a více 1,7 2,0 3,2 3,1 2,9 3,4 2,2 3,1 4,2 5,6 7,3 9,2 prům. věk 39 40 42 41 40 41 40 39 40 42 43 44 1 5 - 1 9 5,7 5,2 4,4 4,6 4,5 4,1 3,8 3,6 3,2 2,8 2,9 2,8 2 0 - 2 9 27,2 25,6 22,0 24,2 25,8 25,3 25,8 25,8 26,0 24,2 22,9 20,9 okres Opava 3 0 - 3 9 20,8 21,1 21,4 21,0 23,0 22,5 23,4 22,1 23,1 22,5 21,3 21,4 okres Opava 4 0 - 4 9 21,7 21,1 21,0 19,6 19,2 19,7 20,5 20,2 19,7 20,3 21,0 20,6 okres Opava 5 0 - 5 9 23,4 25,5 28,8 28,1 25,2 26,0 26,4 25,8 24,8 26,3 26,4 27,0 60 a více 1,1 1,5 2,4 2,5 2,3 2,5 0,2 2,5 3,3 3,9 5,5 7,3 prům. věk 38 39 40 40 39 40 40 39 39 40 41 42 sestaveno podle: INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2017) Příl. 1 pokračování ukazatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 okres Ostrava- město 1 5 - 1 9 5,1 4,7 4,5 5,2 4,5 4,3 4,4 4,4 3,9 3,6 3,7 4,0 okres Ostrava- město 2 0 - 2 9 23,6 22,0 18,2 19,8 21,7 22,3 22,3 22,3 22,7 21,0 19,6 18,1 okres Ostrava- město 3 0 - 3 9 23,4 23,5 22,4 22,1 23,4 23,4 22,8 23,3 23,6 23,5 22,7 21,9okres Ostrava- město 4 0 - 4 9 22,8 22,5 22,4 21,7 21,4 21,5 22,1 21,9 22,0 22,8 23,2 23,0 okres Ostrava- město 5 0 - 5 9 23,3 24,9 28,9 27,4 25,4 25,2 25,3 24,3 23,3 23,9 24,5 25,5 okres Ostrava- město 60 a více 1,8 2,4 3,5 3,8 3,5 3,3 3,1 3,8 4,4 5,1 6,2 7,5 okres Ostrava- město prům. věk 39 40 41 41 40 40 40 40 40 41 42 42 MS kraj 1 5 - 1 9 5,3 4,9 4,3 4,8 4,4 4,2 4,2 4,2 3,6 3,2 3,2 3,3 MS kraj 2 0 - 2 9 24,2 22,6 18,8 20,1 22,5 22,6 22,6 23,2 23,5 21,1 19,8 18,2 MS kraj 3 0 - 3 9 22,2 21,9 21,3 21,1 22,4 22,1 21,8 21,8 22,3 22,2 21,2 20,5 MS kraj 4 0 - 4 9 23,0 22,9 23,0 22,2 21,7 21,9 22,6 22,2 22,0 22,6 22,7 22,6MS kraj 5 0 - 5 9 23,5 25,5 29,5 28,5 25,9 26,0 26,1 25,2 24,5 26,0 27,0 27,9 MS kraj 60 a více 1,7 2,2 3,1 3,3 3,2 3,2 2,7 3,5 4,0 4,8 6,2 7,6 MS kraj prům. věk 39 40 41 41 40 40 40 40 40 41 42 43 ČR 1 5 - 1 9 5,3 5,0 4,7 5,9 4,8 4,3 4,5 4,4 3,7 3,2 3,2 3,3 ČR 2 0 - 2 9 25,8 24,1 21,2 12,9 24,6 23,7 24,6 24,7 24,3 22,4 20,7 19,1 ČR 3 0 - 3 9 22,6 22,8 22,6 25,5 23,7 23,9 23,8 23,5 23,7 23,4 22,5 21,6 ČR 4 0 - 4 9 21,1 21,0 20,9 22,8 20,0 20,5 21,0 20,9 21,2 21,9 22,4 22,6ČR 5 0 - 5 9 23,8 25,4 28,1 30,0 24,4 25,0 24,1 23,7 23,5 24,6 25,5 26,0 ČR 60 a více 1,3 1,8 2,6 3,0 2,4 2,7 2,0 2,8 3,7 4,6 5,8 7,4 ČR prům. věk 39 39 40 40 39 40 39 39 39 41 41 42 sestaveno podle: INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2017) Příl. 2 Struktura uchazečů o zaměstnání podle nejvyššího dokončeného vzděláni ukazatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 okres Bruntál ZŠ 34,1 35,9 36,2 34,8 30,4 29,2 30,8 30,4 30,2 30,6 31,4 33,8 okres Bruntál SŠ bez mat. 50,3 49,0 47,9 48,3 51,7 52,3 51,2 50,8 51,2 51,3 49,9 48,5 okres Bruntál SŠ s mat. 13,8 13,5 14,0 14,9 15,6 15,9 15,6 15,9 15,7 15,4 15,7 14,6 okres Bruntál VŠ 1,8 1,7 1,9 2,0 2,2 2,6 2,4 2,9 3,0 2,8 3,1 3,0 okres Frýdek- Místek ZŠ 21,4 22,2 21,7 21,3 18,6 18,6 19,5 19,2 18,6 19,7 15,8 18,9 okres Frýdek- Místek SŠ bez mat. 51,9 51,3 51,2 48,9 50,8 49,3 49,1 49,4 48,5 48,1 48,8 49,6 okres FrýdekMístek SŠ s mat. 22,9 22,6 22,8 24,2 24,8 25,7 24,0 23,9 24,9 23,9 25,2 23,0 okres Frýdek- Místek VŠ 3,7 3,9 4,3 5,5 5,8 6,3 7,4 7,5 8,0 8,2 10,2 8,5 okres Karviná ZŠ 35,1 35,5 36,3 36,0 33,1 33,1 33,8 35,4 34,8 34,1 34,7 35,6 okres Karviná SŠ bez mat. 47,1 46,9 46,2 44,8 46,1 45,3 45,1 44,0 44,1 45,1 44,6 46,3 okres Karviná SŠ s mat. 15,7 15,4 15,1 16,0 17,3 17,8 17,0 16,3 16,7 16,6 16,1 14,0 okres Karviná VŠ 2,1 2,2 2,5 3,2 3,4 3,8 4,1 4,3 4,5 4,3 4,5 4,1 okres Nový Jičín ZŠ 28,8 28,8 30,5 30,4 25,1 25,7 26,9 26,6 25,8 26,3 26,1 26,1 okres Nový Jičín SŠ bez mat. 50,3 48,9 47,3 46,6 52,0 50,2 49,4 49,2 49,3 47,7 46,4 46,2 okres Nový Jičín SŠ s mat. 17,6 18,1 18,0 17,9 18,6 19,1 17,9 18,4 18,5 19,0 19,5 19,7 okres Nový Jičín VŠ 3,3 4,1 4,2 5,1 4,2 5,1 5,7 5,9 6,4 7,0 7,9 8,0 okres Opava ZŠ 26,4 26,8 28,7 26,9 23,7 22,8 24,1 23,8 23,0 22,9 24,5 25,4 okres Opava SŠ bez mat. 51,7 51,4 49,9 50,2 52,2 52,4 50,9 51,3 51,4 51,8 50,3 49,4 okres Opava SŠ s mat. 18,5 18,6 17,9 18,4 19,4 19,7 19,9 19,2 19,8 19,6 19,1 18,5 okres Opava VŠ 3,3 3,3 3,6 4,5 4,6 5,2 5,1 5,7 5,8 5,7 6,2 6,8 okres Ostrava -město ZŠ 38,8 40,4 40,5 40,7 36,4 36,1 37,5 36,0 36,2 37,8 38,8 39,7 okres Ostrava -město SŠ bez mat. 42,2 41,1 40,6 39,4 41,5 40,8 38,9 40,6 40,5 39,2 37,8 39,3 okres Ostrava -město SŠ s mat. 15,2 14,6 14,7 14,8 16,7 17,3 17,1 16,9 16,8 16,3 16,1 14,5 okres Ostrava -město VŠ 3,9 3,9 4,2 5,1 5,4 5,8 6,5 6,4 6,5 6,6 7,3 6,5 MS kraj ZŠ 31,1 32,1 32,9 32,7 28,7 28,6 30,1 30,1 29,9 30,3 31,5 33,0 MS kraj SŠ bez mat. 49,6 48,9 47,9 46,9 49,4 48,7 47,6 47,3 47,2 47,3 45,9 45,0MS kraj SŠ s mat. 16,3 16,0 15,9 16,3 17,7 18,1 17,4 17,3 17,5 16,9 16,7 16,1 MS kraj VŠ 2,9 3,0 3,3 4,0 4,2 4,7 5,0 5,3 5,5 5,4 5,9 5,8 ČR ZŠ 31,8 32,7 32,8 31,4 27,8 27,4 28,6 28,2 28,3 28,9 29,0 30,0 ČR SŠ bez mat. 44,7 43,6 42,8 42,6 45,1 44,7 42,9 43,5 42,7 41,7 40,9 42,8ČR SŠ s mat. 19,4 19,5 19,7 20,5 21,5 21,8 21,7 21,4 21,7 21,8 21,7 19,5 ČR VŠ 4,2 4,3 4,7 5,5 5,6 6,1 6,8 6,9 7,4 7,6 8,3 7,8 sestaveno podle: INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2017) Příl. 3 Vývoj počtu volných pracovních míst v Moravskoslezském kraji 2005 2007 2009 2011 2013 2015 I počet V P M v okrese Bruntál počet uchazečů na 1 V P M •*-» £ > o u ro i— Q. •as _c o > 2005 2007 2009 2011 I počet VPM v okrese Frýdek-Místek « 2013 2015 — počet uchazečů na 1 VPM o•*-» E c OJ o > 2005 2007 2009 2011 2013 2015 I počet VPM v okrese Karviná počet uchazečů na 1 VPM o•*-» E c OJ u 3 2005 2007 2009 2011 2013 2015 I počet V P M v okrese Nový Jičín počet uchazečů na 1 V P M sestaveno podle: ČSÚ (2016a), Integrovaný portál MPSV (2017) Příl. 3 pokračování 1500 to | 1200 900 600 c > o u ro i— Q. •as _c o > 300 2005 2007 2009 2011 2013 2015 I počet V P M v okrese Opava •počet uchazečů na 1 V P M 5 000 4 000 2005 2007 2009 2011 I počet VPM v okrese Ostrava-město - 2013 2015 •počet uchazečů na 1 VPM 12 000 2005 2007 2009 2011 2013 2015 I počet V P M v MS kraji počet uchazečů na 1 V P M £ > o u § 2005 2007 2009 2011 2013 2015 počet VPM v ČR počet uchazečů na 1 VPM sestaveno podle: ČSÚ (2016a), Integrovaný portál MPSV (2017) Příl. 4 Seznam průmyslových zón v Moravskoslezském kraji (k 30. 6. 2017) Název Obec lokalizace Specializace Celková plocha Obsazenost [%] Bolatice Bolatice chemický průmysl 20 ha 100,0 Industrial Park Bruntál chemický průmysl 12 ha 58,3 Severní zóna Bruntál zpracování kovů 13,2 ha 24,2 Pod Zelenou Český Těšín bez specializace 12 ha 100,0 Martinská čtvrť Frenštát pod Radhoštěm automobily 2,3 ha 100,0 Chlebovice Frýdek-Místek automobily 12,4 ha 100,0 Lískovec Frýdek-Místek bez specializace 8,2 ha 100,0 Průmyslová zóna Jerlochovice Fulnek bez specializace 11 ha 68,2 Dukla industrial park Havířov chemický průmysl 30 ha 33,3 Průmyslová zóna Hnojník Hnojník neobsazeno 10,6 ha 0,0 Průmyslová zóna František Horní Suchá bez specializace 22 ha 96,4 Tosan Park Horní Tošanovice neobsazeno 63 ha 0,0 Průmyslový park Kovona Karviná bez specializace 13 ha 97,9 Nové Pole 1 a II Karviná chemický průmysl 54 ha 100,0 Průmyslový park Kopřivnice Kopřivnice automobily 75,8 ha 84,2 Červený Dvůr 1 a II Krnov zpracování kovů 48 ha 79,2 Industrial Park Kunín automobily 11,02 ha 9,7 Strategická průmyslová zóna Ostrava Mošnov automobily 150 ha 58,7 Strategická průmyslová zóna Nošovice Nošovice automobily 261 ha 100,0 CTP Nový Jičín Nový Jičín automobily 34,3 ha 94,2 Orlovská průmyslová zóna - Žofie Orlová neobsazeno 13,3 ha 0,0 Vědeckotechnický park Ostrava informační technologie 10 ha 94,7 Logistický park Ostrava logistika 11 ha 100,0 CTP Park Ostrava Ostrava automobily 120 ha 89,2 Business park Ostrava Ostrava logistika 13,5 ha 100,0 Tulipán Park Ostrava chemický průmysl 2 ha 100,0 BIC Ostrava Ostrava informační technologie 2 ha 83,5 Trovatar Ostrava logistika 3 ha 75,0 Porubka Bussiness Park Ostrava neobsazeno 3 ha 0,0 Bývalý skleníkový areál Paskov bez specializace 30,3 ha 53,8 Průmyslová zóna Rýmařov Rýmařov dřevozpracující 8 ha 61,3 Venkovská průmyslová zóna Třanovice bez specializace 29 ha 100,0 Průmyslová zóna Baliny Třinec zpracování kovů 20 ha 100,0 Průmyslová zóna Vítkov Vítkov bez specializace 6,19 ha 100,0 sestaveno podle: INVEST M O R E (2017a), S V T P (2017) PHI. 5 Seznam připravovaných průmyslových zón v Moravskoslezském kraji Název Obec lokalizace Celková plocha Typ využití Barbora Industrial Park Karviná 88,8 ha průmyslová zóna Business Park Horní Suchá 3,7 ha průmyslová zóna František II Horní Suchá 30 ha rozšíření stávající zóny Průmyslová zóna Rychvald Rychvald 8 ha průmyslová zóna Vyšní Lhoty Vyšní Lhoty 3 ha průmyslová zóna Hladké Životice Hladké Životice 29 ha průmyslová zóna Malá rozvojová zóna Mošnov 32 ha rozšíření stávající zóny Odry Odry 9,4 ha průmyslová zóna Přední Čtvrtě Studénka 26 ha průmyslová zóna U hřiště Bolatice 3 ha rozšíření stávající zóny Hlučín Hlučín 12 ha průmyslová zóna Moravec Dolní Benešov 141 ha strategická průmyslová zóna Průmyslová zóna Sever Píšť 3,86 ha průmyslová zóna Průmyslová zóna Východ Píšť 1,97 ha průmyslová zóna Za Drahou Opava 14 ha průmyslová zóna Zadní Guslice Opava 12 ha průmyslová zóna Osoblaha Osoblaha 10 ha průmyslová zóna Průmyslová zóna Rýmařov 3,17 ha rozšíření stávající zóny Východní zóna Bruntál 5,30 ha rozšíření stávající zóny Západní zóna Bruntál 6,30 ha průmyslová zóna Výrobní zóna Rýmařov 7 ha průmyslová zóna sestaveno podle: INVEST MORE (2017b) PHI. 6 Investoři působící v průmyslové zóně CTPark Ostrava Název firmy Počet zaměstnanců ČSÚ (k 31.12. 2017) Počet zaměstnanců HBI (k31.12. 2017) Počet zaměstnanců CTP (k 31.12. 2017) Specializace Pozn. IBA Cl, s.r.o. 100 -199 115 3 informační technologie pobočný závod A123 Systems s.r.o. 1 0 - 1 9 2 5 - 4 9 5 strojírenství ABB s.r.o. 4 000 - 4 999 3 500 150 elektronický průmysl pobočný závod AERO Vodochody a.s 1 - 5 1 - 5 5 strojírenství pobočný závod ALFA COMPUTER a.s. 1 - 5 1 - 5 14 poradenství/ maloobchod Aluminium Kety CSE s.r.o. 1 - 5 1 - 5 2 strojírenství ALUPROF SYSTEM CZECH s.r.o. 1 0 - 1 9 13 11 stavebnictví ARROW VALUE RECOVERY CZECH REPUBLIC s.r.o. 1 - 5 1 - 5 5 poradenství/ maloobchod Ascendum Stavební stroje Czech s.r.o. 5 0 - 9 9 56 10 logistika pobočný závod ASSA ABLOY Door Czech Republic a.s. 5 0 - 9 9 5 0 - 9 9 40 strojírenství pobočný závod ASUS Czech Service s.r.o. 250 - 499 396 elektronický průmysl BDP-WAKESTONE s.r.o. 2 5 - 4 9 38 4 logistika pobočný závod Brembo Czech s.r.o. 500 - 999 868 1150 automobilový průmysl C.S.CARGOa.s. 1 000 - 1 499 1 000 - 1 499 6 logistika pobočný závod Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, s.r.o. 1 000 - 1 499 813 10 logistika pobočný závod CON CS s.r.o. 1 - 5 1 - 5 2 poradenství/ maloobchod Continental Automotive Czech Republic s.r.o. 10 000 a více 8 959 166 automobilový průmysl pobočný závod ContiTech Fluid Automotive CZ s.r.o. 5 0 - 9 9 54 75 chemický průmysl CTP 8 poradenství/ maloobchod CTS Czech Republic, s.r.o. 100 -199 166 232 automobilový průmysl pobočný závod CZECH PRINT CENTER, a.s. 250 - 499 242 139 poradenství/ maloobchod pobočný závod Česká distribuční a.s. 5 0 - 9 9 54 32 logistika Český Caparol s.r.o. 5 0 - 9 9 5 0 - 9 9 5 stavebnictví pobočný závod DACHSER a.s. 250 - 499 402 21 logistika pobočný závod sestaveno podle: BISNODE/HBI (2017), soukromá databáze společnosti C T P I N V E S T (2017) Prii. 6 pokračování Název firmy Počet zaměstnanců ČSÚ (k 31.12. 2017) Počet zaměstnanců HBI (k31.12. 2017) Počet zaměstnanců CTP (k 31.12. 2017) Specializace Pozn. DHL Express s.r.o. 1 500 - 1 999 1362 7 logistika pobočný závod Double you, s.r.o. 100 -199 134 134 poradenství/ maloobchod ECP LOGISTIC, s.r.o. 100 -199 5 0 - 9 9 6 logistika pobočný závod EWALS CARGO CARE s r.o. 250 - 499 220 13 logistika pobočný závod EZH a.s. 5 0 - 9 9 80 2 elektronický průmysl pobočný závod FEVE s.r.o. 5 0 - 9 9 50 50 automobilový průmysl Fresenius Kabi s.r.o. 100 -199 110 9 chemický průmysl pobočný závod GABMAR s.r.o. 100 -199 112 112 poradenství/ maloobchod Gebrúder Weiss spol. s r.o. 250 - 499 332 39 logistika pobočný závod GEFCO ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o. 250 - 499 292 7 logistika pobočný závod Gi Group Czech Republic, s.r.o. 500 - 999 1 000 - 1 499 9 poradenství/ maloobchod pobočný závod GRUPO ANTOLIN OSTRAVA s.r.o. 250 - 499 284 333 automobilový průmysl GTV Czech Distribution s.r.o. 1 - 5 1 - 5 2 logistika G U M M O O N EUROPE, s.r.o. 1 0 - 1 9 13 16 chemický průmysl Hanwha Advanced Materials Europe, s.r.o. 250 - 499 450 5 logistika pobočný závod Honeywell (Adi Global Distribution) 2 000 - 2 499 2 334 5 logistika pobočný závod HTNS Czech 1 - 5 1 - 5 1 poradenství/ maloobchod HP-Pelzer s.r.o. 1 500 - 1 999 1500 614 automobilový průmysl pobočný závod Hyundai Glovis 500 - 999 575 40 automobilový průmysl pobočný závod INCOMTRANS CZ, s.r.o. 6 - 9 6 - 9 5 logistika pobočný závod ITT Holdings Czech Republic s.r.o. 500 - 999 700 580 automobilový průmysl I-ZONE CZECH s.r.o. 250 - 499 327 146 strojírenství Košík Retail 100 -199 200 - 249 7 poradenství/ maloobchod pobočný závod Moebelix 500 - 999 600 4 logistika pobočný závod sestaveno podle: BISNODE/HBI (2017), soukromá databáze společnosti C T P I N V E S T (2017) PHI. 6 pokračovaní Název firmy Počet zaměstnanců ČSÚ (k 31.12. 2017) Počet zaměstnanců HBI (k31.12. 2017) Počet zaměstnanců CTP (k 31.12. 2017) Specializace Pozn. MONETA Money Bank, a.s. 3 000 - 3 999 3 000 661 bankovnictví pobočný závod MOSTÁRNA Lískovec, s r.o. 5 0 - 9 9 78 81 strojírenství Ormonde Organics International, s.r.o. 1 0 - 1 9 2 0 - 2 4 16 chemický průmysl PEGATRON Czech s.r.o. 500 - 999 521 521 elektronický průmysl PROFORZA 1 0 - 1 9 1 - 5 5 poradenství/ maloobchod PROMET JOBS s.r.o. 250 - 499 208 208 poradenství/ maloobchod PST CLC 250 - 499 358 10 logistika Rhenus Logistics, s.r.o. 100 -199 119 32 logistika pobočný závod Seifert Logistics s.r.o. 1 - 5 1 - 5 4 logistika Schoeller Allibert s.r.o. 1 0 - 1 9 14 9 chemický průmysl SMC Industrial Automation CZ s.r.o. 250 - 499 253 4 poradenství/ maloobchod pobočný závod STAHLGRUBER CZ 250 - 499 250 - 499 22 automobilový průmysl pobočný závod Stant Manufacturing 100 -199 130 20 automobilový průmysl pobočný závod SUNGWOO HITECH s.r.o. 1 500 - 1 999 1487 1562 automobilový průmysl TAURON Czech Energy s.r.o. 1 0 - 1 9 10 10 energetika TIME OFF CAFE s.r.o. 2 5 - 4 9 2 5 - 4 9 18 stravování TROST AUTO SERVICE TECHNIK spol.s r.o. 500 - 999 506 6 automobilový průmysl pobočný závod UFI FILTERS Czech, s.r.o. 100 -199 146 230 strojírenství UNITED PARCEL SERVICE CZECH REPUBLIC, s.r.o. 250 - 499 268 42 logistika pobočný závod VAS Solutions 1 0 - 1 9 1 0 - 1 9 3 chemický průmysl Wincott People, a. s. 5 0 - 9 9 5 0 - 9 9 150 poradenství/ maloobchod pobočný závod WORK BOSS s.r.o. 5 0 - 9 9 32 32 poradenství/ maloobchod sestaveno podle: BISNODE/HBI (2017), soukromá databáze společnosti C T P I N V E S T (2017)