ÚVOD
Odborné databáze představují velmi cenný zdroj odborných informací
vysoké kvality a aktuálnosti. To je důvod, proč jsou využívány jak
akademickými pracovníky za účelem vyhledání informací pro pedagogickou
a vědeckou činnost, tak i studenty vysokých škol za účelem vyhledání
informací potřebných ke studiu.
Tato diplomová práce analyzuje situaci ohledně využívání odborných
databází na České zemědělské univerzitě a vychází při tom z všeobecných
teoretických poznatků o problematice vyhledávání informací v odborných
databázích.
Cíle diplomové práce byly následující:
1. analyzovat obecný průběh rešeršního procesu v odborných
bibliografických databázích Biological Abstracts a CAB
Abstracts, které jsou na České zemědělské univerzitě vzhledem
ke svému obsahovému zaměření hojně využívány;
2. vyhodnotit efektivitu rešeršní činnosti v obou výše zmíněných
databázích z hlediska rešeršéra;
3. zjistit míru využívání dostupných odborných databází uživateli
na České zemědělské univerzitě;
4. na základě syntézy všech tří předchozích bodů provést celkové
vyhodnocení efektivity práce s odbornými databázemi;
5. v návaznosti na předchozí bod zformulovat doporučení
pro zlepšování služeb uživatelům na České zemědělské
univerzitě.
1
Počáteční oddíl teoretické části diplomové práce pojednává
o informacích v elektronickém prostředí obecně - seznamuje se stěžejními
pojmy problematiky. Je vysvětlen rozdíl mezi informační potřebou
a informačním požadavkem, dále mezi hledáním informací a vyhledáváním
informací, přičemž jsou ve stručnosti vylíčeny i některé modely procesu
hledání informací. Dále jsou specifikovány druhy informačních bariér
včetně základních způsobů jejich překonávání. Následně se přes informační
systémy a vztah uživatelů k nim plynule přechází k databázím a vlastnímu
vyhledávání informací v nich.
V rámci teoretické analýzy rešeršního procesu jsou nejprve
prezentovány typy a druhy vyhledávání informací. Naznačuje se obecný postup
rešerše v databázi a problémy, které mívají uživatelé při vyhledávání
informací. Analyzuje se obecná struktura rešeršního dotazu a vymezují se
základní způsoby editace rešeršního dotazu, přičemž je věnována pozornost též
vyhledávacím strategiím a taktikám. Poslední úsek teoretické části diplomové
práce se podrobněji zabývá vlastnostmi, typy a možnými zobrazeními výsledku
rešerše.
Před přechodem k praktickým částem diplomové práce je podán
základní přehled elektronických informačních zdrojů na České zemědělské
univerzitě s důrazem na odborné databáze.
Následuje soubor konkrétních, skutečných příkladů z rešeršní praxe
na České zemědělské univerzitě. Jednotlivé informační požadavky j sou nejprve
slovně formulovány a poté převedeny na rešeršní dotazy v databázích CAB
Abstracts a Biological Abstracts. Z průběhů rešeršních procesů jsou odvozeny
obecné znaky rešeršního procesu.
2
Nej obsáhlejší pasáž praktické části diplomové práce tvoří analýza
efektivity rešeršní činnosti v odborných bibliografických databázích Biological
Abstracts a CAB Abstracts z hlediska rešeršéra podle předem stanovených
kritérií. Sestává ze dvou částí, a sice porovnání nového uživatelského rozhraní
OvidSP, na němž jsou na České zemědělské univerzitě obě databáze
provozovány od března 2009, se starším uživatelským rozhraním WebSpirs,
a z porovnání nabídky polí pro věcné údaje záznamu u obou zvolených
databází.
Poslední sekce praktické části diplomové práce zkoumá míru využívání
dostupných odborných databází uživateli na České zemědělské univerzitě
prostřednictvím dotazníkového šetření.
Závěr diplomové práce integruje výsledky, které byly získány
v teoretické i praktické části. Na jejich základě jsou pak formulována konkrétní
doporučení pro zlepšování služeb uživatelům na České zemědělské univerzitě.
3
1. INFORMACE V ELEKTRONICKÉM
PROSTŘEDÍ
1.1 Informační společnost a informační exploze
Současná společnost je běžně označována jako společnost informační.
Jedná se o společnost kladoucí důraz na práci s informacemi, která je založena
na implementaci informačních a komunikačních technologií a spojena s růstem
nároků na vzdělávání lidí. Vyžaduje celoživotní vzdělávání,1
neboť schopnost
najít potřebné informace je konkurenční výhodou v každém vědním oboru.2
Spolu s Marshallem McLuhanem můžeme říci, že pravěký „člověk-sběrač se
znovu záhadně vynořuje jako sběrač informací"3
Hledání informací se stává stále komplikovanějším vzhledem k tomu,
že nové informace vznikají mnohem rychleji a v mnohem větším množství, než
je člověk schopen vyhledat a následně zpracovat. Nejvíce nově produkovaných
informací vzniká v digitální formě, ve které jsou již archivovány i tradiční
formáty; např. mnoho periodik je možné číst buď v tradiční papírové podobě
nebo v elektronické podobě.4
1
DOMBROVSKÁ, Michaela. Informační gramotnost: funkční gramotnost v informační
společnosti. Inforum 2002: 8. konference o profesionálních informačních zdrojích [online],
Praha: Albertina icome Praha, 2002 [cit. 17.11.2008].
URL: < http://www.inforum.cz/inforum2002/prednaska37.htm >
2
PAPÍK, Richard. Vyhledávání informací L: umění či věda? Národní knihovna: knihovnická
revue [online]. 2001, roč. 3, č. 1 [cit. 17.11.2008].
URL: < http://full.nkp.cz/nkkr/NKKRO 101/0101018.html >
3
McLUHAN, Marshall. Citace podle: RŮŽIČKA, Michal. Informace a dobro. Praha: Ježek,
1993, s. 58. ISBN 80-901625-2-5
4
L Y M A N , Peter - VARIAN, Hal R. How much information 2003? [online], 2003 [cit.
17.11.2008].
URL: < http://www2.sims.berkelev.edu/research/proiects/how-much-info-2003 >
4
Mluvíme o informační explozi (spojené s explozí dokumentů), která má
za následek informační přehlcení (^information overload') a informační úzkost
(^information anxiety'). To znamená, že člověk pociťuje úzkost z narůstajícího
množství informací, které by měl načerpat a z nichž většině nedokáže ihned
porozumět. Kromě toho mu není známo, zda některé informace, které
potřebuje, vůbec existují a pokud ano, vjakých informačních zdrojích existují
a jak je možné se k nim dostat.5
Následkem této situace, kterou Emil Mleziva
velmi trefně a vtipně přirovnává ke kypění kaše z Erbenovy pohádky Hrnečku,
vař!6
je paradox, že přestože se příjemci informací v informacích přímo utápějí,
trpí trvalým nedostatkem těch, které skutečně potřebují, jenže nejsou schopni je
rychle vyhledat, přestože se tyto informace někde opravdu nacházejí.7
Proto
může dojít k obranným reakcím příjemce informací: tvorbě psychických bloků
působících proti motivaci přijímat informace.8
1.2 Informační potřeba a informační požadavek
Uživatel hledá informace proto, že má informační potřebu
(^information need'). To znamená, že pociťuje mezery ve svých znalostech.
Proces hledání informací je pak vlastně procesem odstraňování těchto mezer,
které by měly být nahrazeny novými znalostmi, čímž dojde k uspokojení
5
SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a Internet. 1. vyd. Praha: C. H. Beck,
2001, s. 5-6. ISBN 80-7179-409-0
6
MLEZIVA, Emil. Diktatura informací: jak s námi informace manipulují. Plzeň: Aleš Čeněk,
2004, s. 11. ISBN 80-86898-12-1
7
HOMOLA, Karel. Otevírání informačních bran aneb o užitečnosti odhalování tajemství
životu prospěšných i škodlivých informačních toků: návod kfunkčnímu porozumění informacím
o relativizaci postmoderních pluralitních vývojových nároků globalizující se informační
gramotnosti. Brno: Evoluční vydavatelství, 2003, část 10 / s. 2. ISBN 80-239-1341-7
8
PAPÍK, Richard. Vliv kvantitativního růstu informací na psychiku člověka s důrazem
na vizuální vnímání. Možnosti efektivnějšího příjmu informací. Acta bibliothecalia
et informatica. Opava: Slezská univerzita, 1996, s. 76. ISBN 80-85879-87-5
5
informačních potřeb.9
Informační potřeby nezůstávají stejné, ale mění se
postupem času v závislosti na nárocích a na nově nabytých znalostech
uživatele. Nově nabyté znalosti uživatele však často způsobí další touhu
po poznání - pocity nových mezer ve znalostech a tím i vznik nových
informačních potřeb. Každý uživatel disponuje jinou znalostní skladbou, proto
se i skladby informačních potřeb jednotlivých uživatelů vzájemně liší. Protože
informační potřeba je v podstatě subjektivním pocitem uživatele, mnohdy ji
uživatel nedokáže přesně vyjádřit1 0
-jedná se o „osobní, psychologický, často
nevyjádřitelný, vágní a nevědomý stav ".11
Robert S. Taylor rozlišuje čtyři možné úrovně informační potřeby:
1. fyzická („visceral neeď): dosud nevyjádřená informační
potřeba;
2. vědomá („conscious neeď): informační potřeba, kterou si
uživatel uvědomuje prostřednictvím své mysli;
3. formalizovaná (,/ormalized neeď): informační potřeba, která je
formálně vyjádřena konkrétními slovy;
4. dohodnutá („compromised neeď): informační potřeba je
převedena do jazyka informačního systému (jedná se zejména
o specifikaci vlastností záznamu, který má být vyhledán,
a tvorbu odpovídajícího rešeršního dotazu).
9
PALMQUIST, Ruth A. - K I M , Kyung-Sun. Modeling the users of information systems:
some theories and methods. Electronic resources: use and user behavior. 1st ed. New York:
Haworth Press, 1998, p. 5. ISBN 0-7890-0372-4
1 0
CHU, Heting. Information representation and retrieval in the digital age. Medford:
Information Today, 2003, p. 168. ISBN 1-57387-172-9
1 1
BRUCE, Harry. Personal, anticipated information need. Citace podle: DRABKOVA,
Kateřina. Informační potřeby, vnímání knihoven a informačních zdrojů ve společnosti
(se zaměřením na akademické prostředí). Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta.
Ústav české literatury a knihovnictví. Kabinet knihovnictví, 2007, s. 31. Vedoucí diplomové
práce Mgr. Věra Jurmanová Volemanová.
6
Odborní informační pracovníci - rešeršéři vedou s uživateli referenční
rozhovory, během nichž zjišťují reálné informační potřeby svých uživatelů,
kteří se jim „snažípopsat ... nikoliv něco, co vědí, ale spíše něco, co nevědť11
Referenční rozhovory lze v dnešní době vést nejen osobně, ale též telefonicky
nebo prostřednictvím elektronické komunikace.13
V případě informačních potřeb vědeckých pracovníků a studentů,
na které je zaměřena tato diplomová práce, se jedná o:
A. všechny dostupné informace o tématu, „průzkum informačního
terénu" (většinou za účelem volby užšího tématu výzkumu nebo
kvalifikační práce);
B. specifické informace o úzce definovaném tématu (za účelem
výzkumu nebo vypracování kvalifikační práce);
C. přehled o aktuálním dění v oboru, potřebu „udržet krok"
s ostatními.1 4
Informační služby bývají podle mých zkušeností využívány zejména
v případech A a B.
TAYLOR, Robert S. Question-negotiation and information seeking in libraries. College
& research libraries, May 1968, vol. 29, no. 3, p. 180, 182. ISSN 0010-0870
1 3
TENOPIR, Carol. Are you a super searcher? Library journal, 1.3.2000, vol. 125, no. 4, p. 36.
ISSN 0363-0277
1 4
VICKERY, Brian C. Techniques of information retrieval. London: Butterworths, 1970,
p. 6-7.
7
Podle D. M . MacKaye se uživatel, který se rozhodl využít informační
služby, nachází ve „stavu připravenosti k účelné interakci s okolím"
díky „určité neúplnosti vjeho vlastním obraze světa", kterou má odstranit
právě informační služba. Referenční rozhovor lze metaforicky chápat jako
identifikaci spínačů na ovládacím panelu v mozku uživatele, které potřebují
změnit nastavení.1 5
Pokud se uživatel rozhodne využít služby odborného informačního
pracovníka, formuluje svou informační potřebu písemně nebo ústně
prostřednictvím informačního požadavku. Reálné možnosti uspokojení
informační potřeby pak závisejí na rozsahu a dostupnosti informačních služeb.
Každá informační potřeba je potenciálním informačním požadavkem.
Uživatel ovšem může požadovat informaci, kterou vlastně nepotřebuje,
a naopak potřebovat informaci, kterou nepožaduje.1 6
Znalostní fond uživatele nezůstává stejný a je spíše dynamický než
statický, neboť se mění s přijímáním nových informací,1 7
v průběhu
uspokojování informační potřeby. Změny ve znalostním fondu pak ovlivňují
další chování uživatele při hledání informací.1 8
1 5
M A C K A Y , D. M . What makes a question? The listener, 5.5.1960, no. 63, p. 789-790.
1 6
LINE, Maurice. Draft definitions: information and library needs. Aslib proceedings,
February 1974, vol. 26, no. 2, p. 87. ISSN 0001-253X
1 7
BELKIN, Nicholas J. - BROOKS, H. M . - ODDY, R. N . Ask for information retrieval.
Journal of documentation, June 1982, vol. 38, no. 2, p. 61-71. Citace podle: K U H L T H A U ,
Carol C. Inside the search process: information seeking from the user's perspective. Journal
of the American society for information science, June 1991, vol. 42, no. 5, p. 362. ISSN
0002-8231
1 8
SKRNA, Jindřich. Interaktivní vyhledávání informací. Národní knihovna: knihovnická revue
[online]. 2002, roč. 13, č. 1 [cit. 18.1.2009]. ISSN 0862-7487
URL: < http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0201/0201007.html >
8
1.3 Hledání informací
1.3.1 Definice pojmu „ hledání informací"
Vyhledávání informací lze definovat jako proces, který se děje
za účelem odstranění mezery ve znalostech uživatele, v širším pojetí pak jako
proces odstraňování mezer v dostupných znalostech z určitého oboru lidské
činnosti.1 9
Je to vlastně prostředek k vyřešení problému za účelem dosažení
určitého cíle.2 0
Vyhledávání informací bývá běžně označováno pojmem
„information retrieval", všeobecně zavedeným od roku 1952.21
Někteří autoři rozlišují hledání informací {„information seeking') jako
celkový proces, během něhož se uživatel snaží změnit svůj stav znalostí,
a vyhledávání informací {„information retrieval) v informačních zdrojích,
které je pouze jednou z fází procesu hledání informací, může být plně
22 23 24 25
automatizováno a nevyžaduje stálou pozornost člověka. ' ' '
N E E L A M E G H A N , A. - IYER, Hemalata. Information organization to assist knowledge
discovery: case studies with non-bibliographic databases. Knowledge organization
and classification in international information retrieval. Binghamton: Haworth, 2003, p. 117.
ISBN 0-7890-2355-5
2 0
ROSE - LEVINSON. Citace podle: STOCK, Wolfgang G. Information retrieval:
Informationen suchen und finden. München: Oldenburg, 2007, S. 405. ISBN 3-486-58172-4;
ISBN 978-3-486-58172-0
2 1
CHOWDHURY, G. G. Introduction to modern information retrieval. 2nd ed. London: Facet,
2004, p. 1. ISBN 1-85604-480-7
2 2
N E L , Johannes G. The information seeking process: is there a sixth sense? Mousaion,
2001, vol. 19, no. 2, p. 25. ISSN 0027-2639
2 3
SKRNA, Jindřich. Interaktivní vyhledávání informací. Národní knihovna: knihovnická revue
[online]. 2002, roč. 13, č. 1 [cit. 18.1.2009]. ISSN 0862-7487
URL: < http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0201/0201007.html >
2 4
TURNBULL, Don. Augmenting information seeking on the World Wide Web using
collaborative filtering techniques [online]. [2001], [cit. 30.1.2009],
URL: < http://web.utk.edu/~dania/2005/Information%20Seeking.doc >
2 3
WILSON, T. D. Human information behavior. Informing Science, 2000, vol. 3, no. 2,
p. 49-55. ISSN 1521-4672
9
1.3.2 Modely hledání informací
Bylo publikováno více možných modelů procesu hledání informací.
Některé z nich si na tomto místě dovolím stručně charakterizovat.
Carol C. Kuhlthau uvádí šest fází procesu hledání informací spolu
s pocity, které při nich uživatele obvykle provázejí:
1. počáteční fáze: uživatel si poprvé uvědomí informační potřebu
a snaží se jí porozumět za účelem identifikace tématu hledání
informací; tato fáze bývá doprovázena obavami, úzkostí,
pochybnostmi a nejistotou;
2. volební fáze: identifikace tématu hledání informací a možných
přístupů k němu, které jsou vzájemně porovnávány, přičemž
po učinění konečné volby by měl nastoupit optimismus - ten
ovšem podle mého názoru nastoupí pouze v některých
případech v závislosti na tématu hledání informací a vztahu
uživatele k němu;
3. výzkumná fáze: hledání informací za účelem porozumění
tématu, orientace vněm a informovanosti o něm; je opět
spojena se zmatkem, nejistotou a pochybnostmi
4. formulační fáze: identifikace nej důležitějších informací,
během níž mizí nejistota a roste jistota;
5. shromažďovací fáze: mizení nejistoty a růst jistoty pokračuje;
6. prezentační fáze: zpracování získaných informací, hodnocení
procesu hledání.2 6
KUHLTHAU, Carol C. Inside the search process: information seeking from the user's
perspective. Journal of the American societyfor information science, June 1991, vol. 42, no. 5,
p. 366-368. ISSN 0002-8231
10
Model hledání informací Petera Ingwersena se soustředí na informační
chování uživatele:
1. vznik problému, který by měl být vyřešen;
2. uživatelovo rozpoznání mezery ve vlastním znalostním fondu;
3. rozhodnutí uživatele použít informační systém;
4. první interakce s informačním systémem, případně s lidským
informačním prostředníkem;
5. příprava na vyhledávání;
a. volba informačních zdrojů;
b. volba vyhledávací strategie;
c. tvorba rešeršního dotazu;
6. vyhledávací aktivita;
7. počáteční vyhodnocení výsledků vyhledávání;
8. případné opakování předchozích fází;
9. celkové vyhodnocení výsledků vyhledávání;
10. užití vyhledané informace.27
T. D. Wilson zdůrazňuje ve svém stručném modelu roli hledání
informací jako způsobu řešení problému:
INGWERSEN, Peter. Information retrieval interaction [online]. London: Taylor Graham,
1992, p. 86 [cit. 31.1.2009]. ISBN 0-947568-54-9
URL: < http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm >
11
1. rozpoznání problému,
2. definování problému,
3. řešení problému,
4. výpis řešení problému.2 8
Gary Marchionini rovněž nahlíží na hledání informací jako na způsob
řešení problému. Jeho model je podrobnější:
1. rozpoznání a definování problému - identifikace klíčových
tematických skupin;
2. volba vhodného informačního zdroje - volí se:
a. informační zdroje, které se osvědčily v minulosti při řešení
jiných problémů,
b. dobře dostupné informační zdroje,
c. uživatelsky přátelské informační zdroje;
3. vyj ádření (artikulace) problému - tvorba rešeršního dotazu;
4. zkouška (prezentace) výsledků vyhledávání;
5. extrakce informace - uložení informace, kopírování informace,
pořízení výpisků (excerpt) atd.29
WILSON, T. D. Models in information behavior research. Journal of documentation, June
1999, vol. 55, no. 3, p. 249-270. Citace podle: SPINK, Amanda - WILSON, Tom - ELLIS,
David - FORD, Nigel. Modeling users' successive searches in digital environments [online],
D-Lib Magazine, April 1998, vol. 4, no. 4 [cit. 29.1.2009]. ISSN 1082-9873
URL: < http://www.dlib.org/dlib/april98/04spink.html >
2 9
MARCHIONINI, Gary. Interfaces for end-user information seeking. Journal of the
American society for information science, march 1992, vol. 43, no. 2, p. 157-158. ISSN
0002-8231
12
Z dalších modelů hledání informací ještě stojí za stručnou zmínku např.
několikafázový model Davida Ellise, kladoucí důraz na tzv. řetězení
(„chaining") - sledování referenčních spojení od jednoho záznamu k j iným,
které sním nějakým způsobem souvisejí.30
Jedná se zejména o sledování
citačních vazeb mezi dokumenty, dále např. o vyhledávání záznamů článků
publikovaných ve stejném periodiku, záznamů dokumentů zabývajících se
stejným tématem, záznamů dokumentů majících stejného autora atd.
Proces vzniku nové znalosti ve znalostním fondu uživatele („knowledge
discovery") je pak tedy možné rozdělit např. do následujících fází:
1. uvědomění si informační potřeby,
2. identifikace informační potřeby,
3. písemná či ústní formulace informačního požadavku v případě,
že uživatel využívá služby informačního pracovníka,
4. volba vhodných informačních zdrojů,
5. vyhledání relevantní informace (tj. takové informace, která
uspokojí informační potřebu),
6. porozumění této informaci,
7. zpracování (interpretace) této informace, zahrnující
ELLIS, David. Citace podle: TURNBULL, Don. Augmenting information seeking on the
World Wide Web using collaborative filtering techniques [online]. [2001], [cit. 30.1.2009],
URL: < http://web.utk.edu/~dania/2005/Information%20Seeking.doc >
13
a. přeměnu této informace ve znalost,
b. zařazení této nové znalosti do znalostního fondu uživatele,
které v některých případech může způsobit až reorganizaci
části stávajícího znalostního fondu uživatele.3 1
'3 2
Na základě teorie osobních konstruktů amerického
psychologa George Alexandera Kellyho lze tuto fázi
rozdělit do dalších několika podfází:
i. zmatek při setkání s novou, neznámou informací;
ii. pochybnosti o hodnotě této neznámé informace;
iii. pocit ohrožení, který může vyústit až v odmítnutí
této neznámé informace;
iv. testování hypotéz týkajících se této neznámé
informace;
v. zhodnocení výsledků testování;
vi. rekonstrukce znalostního fondu uživatele na základě
nové informace.33
Zařazení nové znalosti do znalostního fondu je v neposlední řadě
ovlivňováno také dvěma základními emocionálními polohami, v nichž se
uživatel může nacházet. Jsou jimi:
3 1
H A R A V U , L. J. - N E E L A M E G H A N , A. Text mining and data mining in knowledge
organization and discovery: the making of knowledge-based products. Knowledge organization
and classification in international information retrieval. Binghamton: Haworth, 2003, p. 108.
ISBN 0-7890-2355-5
3 2
LICKLIDER, J. C. R. Libraries of the future. 2nd. ed. Cambridge: Massauchussetts Institute
of Technology, 1965, p. 21.
3 3
K E L L Y , George Alexander. A theory of personality: the psychology ofpersonal constructs.
New York: Bortin, 1963. Citace podle: KUHLTHAU, Carol C. Inside the search process:
information seeking from the user's perspective. Journal of the American society
for information science, June 1991, vol. 42, no. 5, p. 362. ISSN 0002-8231
14
• poloha vyzývací (invitační), v níž je jedinec otevřený novým
informacím, změně a přizpůsobení se, a
• poloha oznamovací (indikatívni), v níž jedinec nové informace
a změnu s nimi související odmítá.3 4
1.4 Informační chování uživatelů
Každý uživatel při hledání informací reaguje na podněty - chová se
určitým způsobem. Informační chování člověka zahrnuje nejen aktivní hledání
informací, ale také pasivní působení informací (sem patří např. informace
předkládaná lidem v reklamě, přestože ji sami aktivně nehledají) a užívání
informací (sem patří akty spojené s přeměnou informace ve znalost - zejména
porovnávání nově nalezených informací se stávajícím znalostním fondem), a to
včetně komunikace s jinými lidmi.3 5
Termín „uživatel" {„user") je tedy v podstatě nepřesný, neboť člověk
není pouze pasivním příjemcem informací, ale aktivně komunikuje
se současnými interaktivními informačními systémy i s jinými lidmi
a vyhledané informace aktivně užívá. Proto David Nicholas navrhuje
alternativní užívání termínu Jnformation player" („i-player"), zahrnujícího
na rozdíl od termínu „user":
MAHER, B. Clinical psychology and personality: the selected papers of George Kelly. New
York: John Wiley and Sons, 1969. Citace podle: KUHLTHAU, Carol C. Inside the search
process: information seeking from the user's perspective. Journal of the American society
for information science, June 1991, vol. 42, no. 5, p. 362. ISSN 0002-8231
3 3
WILSON, T. D. Human information behavior. Informing Science, 2000, vol. 3, no. 2, p. 49.
ISSN 1521-4672
15
• interaktivitu vztahu mezi člověkem a informačním systémem,
• relaxační aspekty interakcí lidí s informacemi,
• existenci sociálních rolí v informačním prostředí,
• hravý aspekt interakcí lidí s informacemi, kterým je možnost
vítězství nebo prohry v informační hře - nalezení či nenalezení
požadovaných informací při vynaložení časových a finančních
nákladů.3 6
V dostupné odborné literatuře z oboru informační věda je však stále
užíván zavedený termín „user".
Projevem informačního chování uživatelů při hledání informací jsou
nejen jejich konkrétní pozorovatelné fyzické akce, ale též jejich myšlenky
a pocity během hledání informací.3 7
'3 8
Mezi ně patří mj. např.:
• obavy z neschopnosti osvojení nově zavedeného informačního
systému;
• zklamání a bezmoc při opakovaně neúspěšném použití
informačního systému;
• uspokojení z úspěšného použití informačního systému;
• úleva po nalezení dostatečného množství relevantních
informací.3 9
NICHOLAS, David. Assessing information needs: tools, techniques and concepts for the
Internet age. 2nd ed. London: Aslib, 2000, p. 31-33. ISBN 0-85142-433-3
3 7
BATES, Marcia J. Information search tactics. Journal of the American society
for information science, July 1979, vol. 30, no. 4, p. 207. ISSN 0002-8231
3 8
KUHLTHAU, Carol C. Inside the search process: information seeking from the user's
perspective. Journal of the American societyfor information science, June 1991, vol. 42, no. 5,
p. 362. ISSN 0002-8231
3 9
TENOPIR, Carol. The emotions of searching. Library journal, 1.9.1994, vol. 119, no. 14,
p. 134-135. ISSN 0363-0277
16
1.5 Informační bariéry
1.5.1 Druhy informačních bariér
Přístup k informacím je někdy pro uživatele problematický
díky nejrůznějším informačním bariérám, mezi které patří např.:
• Jazykové bariéry. Pokud je informace sdělována jazykem, který
uživatel neovládá na dostatečné úrovni, pak jí není schopen
správně porozumět.
• Znalostní bariéry. Uživatel nemusí disponovat některými
odbornými znalostmi potřebnými pro správné porozumění
informaci nebo dokonce již pro její vyhledání. S nedostatkem
potřebných znalostí práce s informačními zdroji se i v dnešní
době potýkají uživatelé všech úrovní vzdělání od základního
po vysokoškolské, což opakovaně dokazuje pouze nepatrné
procento vyhledávání, při kterých jsou plně využívány všechny
možnosti a výhody vyhledávacích systémů.4 0
Jiným častým
problémem uživatelů je volba vyhledávaných výrazů. Tyto musí
nejen správně vyjádřit informační potřebu, ale zároveň se musí
shodovat s výrazy užívanými informačním systémem
k reprezentaci záznamu4 1
(současná uživatelská rozhraní, např.
EBSCO nebo ProQuest, se snaží tento problém řešit nabídkou
PROCTOR, Edward. Boolean operators and the naive end-user: moving to AND. Online,
2002, vol. 26, no. 4, p. 37. ISSN 0146-5422
4 1
BELKIN, Nicholas J. Helping people find what they don't know. Communications of the
ACM, August 2000, vol. 43, no. 8, p. 58-59. ISSN 0001-0782
17
interaktivních způsobů vyhledávání, kdy jsou uživateli
informačním systémem přímo nabídnuty další vyhledávací
výrazy pro modifikaci rešeršního dotazu).
Technické bariéry. Nedostatečná schopnost využívat informační
a komunikační technologie.
Časové bariéry. Dnes jsou minimální díky důslednému
uchovávání informací v tištěných i elektronických
dokumentech. Je však třeba poznamenat, že přesná životnost
dokumentů v elektronické podobě představuje velkou
neznámou.
Prostorové bariéry. Byly značně zredukovány zvláště příchodem
informačních technologií, ale existují stále.
Finanční bariéry. Existují u informačních zdrojů, které nejsou
předplacené institucí, jejíchž služeb uživatelé využívají, nebo
zdarma volně dostupné.
Selektivní bariéry. Některé informace či informační zdroje jsou
přístupné pouze určitému okruhu uživatelů, např. zaměstnancům
konkrétní instituce.
Zdravotní bariéry. Někteří uživatelé mohou mít ztížený přístup
k informacím i díky svému zdravotnímu postižení.
Psychologické bariéry. Jedná se o předsudky a strach
z některých typů informací či informačních zdrojů.
18
• Politicko-organizační bariéry. Za určitých podmínek, např.
ve státech ovládaných totalitním režimem, znemožní výše
postavení řadovým potenciálním uživatelům přístup k některým
informacím či informačním zdrojům.4 2
'4 3
'4 4
1.5.2 Překonávání informačních bariér
Alespoň některé z těchto bariér lze překonat v podstatě dvěma způsoby
či jejich kombinací.
1.5.2.1 Specifické znalosti a dovednosti
Prvním z nich je dosažení odpovídajících úrovní znalostí, tj. :
• technických dovedností - schopností využívat moderní
informační a komunikační technologie;
• sémantické znalosti používání informačního systému
(informačních systémů);
4 2
JONÁK, Zdeněk. Informační bariéra. Česká terminologická databáze knihovnictví
a informační vědy [online], 2004 [cit. 16.11.2008],
URL: < http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd >
4 3
TEDD, Lucy A. - LARGE, Andrew. Digital libraries: principles and practice in a global
environment. München: Saur, 2005, p. 40-44. ISBN 3-598-11627-6
4 4
VICKERY, Brian C. - VICKERY, Alina. Information science in theory and practice. 3rd
rev. ed. München: Saur, 2004, p. 216-217. ISBN 3-598-11658-6
19
• konceptuálni znalosti rešeršního procesu spočívající zejména
ve znalosti booleovské logiky a schopnosti převádět informační
potřeby do rešeršních dotazů.4 5
1.5.2.2 Role rešeršéra
Druhým z nich je využívání služeb odborných informačních
pracovníků, lidských prostředníků při vyhledávání informací {„intelligent
agents", „online retrieval specialistsí
\ „online searching specialists" atd.) -
rešeršérů.
Rešeršéři na rozdíl od ostatních koncových uživatelů, kteří komunikují
s informačním systémem samostatně bez pomoci zprostředkovatele (osobní
vyhledávání, „personál search"), používají systém nikoliv pro svou vlastní
potřebu, ale za účelem informační obsluhy konečných (finálních) uživatelů
(delegované vyhledávání, „delegated search"). Vyhledávají informace buď
samostatně nebo v přítomnosti konečného uživatele.4 6
'4 7
Interakce pak může
být:
• dvojčlenná (dyadická) v případě, že rešeršér interaguje
s informačním systémem samostatně, nebo
3
BORGMAN, Christine L. Why are online catalogs still hard to use? Journal of the American
societyfor information science, July 1996, vol. 47, no. 7, p. 494-495. ISSN 0002-8231
4 6
PAPIK, Richard. Vyhledávání informací L: umění či věda? Národní knihovna: knihovnická
revue [online]. 2001, roč. 3, č. 1 [cit. 17.11.2008].
URL: < http://full.nkp.cz/nkkr/NKKRO 101/0101018.html >
4 7
LANCASTER, Frederick Wilfrid. Information retrieval systems: characteristics, testing
and evaluation. New York: John Wiley & Sons, 1968, p. 181.
20
• tříčlenná (triadická) v případě, že je rešeršérově interakci
s informačním systémem přítomen konečný uživatel, který
s rešeršérem během vyhledávání komunikuje a může např.
navrhnout vhodná synonyma k vyhledávaným výrazům
používaným rešeršérem.4 8
Spolu s Wilhelmem Gausem preferuji při poskytování rešeršních služeb
tříčlennou interakci z důvodů:
• možnosti řešení případných problémů spolu s konečným
uživatelem přímo v daném okamžiku na místě;
• pohodlné a okamžité zpětné vazby od konečného uživatele;
• optimální kombinace odborných znalostí konečného uživatele
s rešeršérovou znalostí práce s informačním systémem.
Existují tedy tři možné způsoby účasti konečného uživatele
na zpracování rešerše:
• vypracování rešerše rešeršérem bez účasti uživatele pouze
na základě ústní nebo písemné formulace informačního
požadavku,
SPINK, Amanda - SARACEVIC, Tefko. Interaction in information retrieval: selection
and effectiveness of search terms. Journal of the American society for information science,
August 1997, vol. 48, no. 8, p. 743. ISSN 0002-8231
4 9
GAUS, Wilhelm. Dokumentations- und Ordnungslehre: Theorie und Praxis des Information
Retrieval. 4. überarbeitete und erw. Aufl. Berlin: Springer, 2003, S. 238. ISBN 3-540-43505-0
21
• kooperace rešeršéra a uživatele během vyhledávání,
• samostatné vypracování rešerše přímo uživatelem bez pomoci
resersera.
K vlastnostem dobrého rešeršéra patří zejména:
• vzdělání či alespoň zkušenosti v oblasti vyhledávání odborných
informací;
• znalost dostupných způsobů vyhledávání informací;
• přehled o informačních zdrojích;
• schopnost správně odhadnout, jaké informační zdroje a jaké
vyhledávací strategie je vhodné používat při uspokojování
různých typů informačních potřeb;
• schopnost správně posoudit relevanci nalezených záznamů
včetně oddělení relevantních záznamů od ,/alse drops" záznamů,
v nichž jsou vyhledávané výrazy použity v jiném
významu, než jaký uživatel potřebuje5 1
(např. záznam obsahující
anglický výraz pro kaštan „horse-chestnuť v případě, že
uživatel potřebuje záznamy dokumentů pojednávajících
o koních - anglicky „horše") - tj. schopnost odstranit
informační šum druhého druhu, vznikající v případě vyhledání
záznamů, které jsou relevantní (tj. které uspokojí informační
potřebu) pouze formálně;5 2
5 0
VLASÁK, Rudolf. Světový informační průmysl. Praha: Karolinum, 1999, s. 156-157. ISBN
80-7184-840-9
5 1
BELL, Suzanne S. Librarian's guide to online searching. Westport: Libraries Unlimited,
2006, p. 27. ISBN 1-59158-326-8
52
JONAK, Zdeněk. Informační šum. Česká terminologická databáze knihovnictví
a informační vědy [online], 2004 [cit. 18.3.2009],
URL: < http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file name=find-a&local base=ktd >
22
• analytický způsob myslení;
• umění vést referenční rozhovory s uživateli;
• kladný vztah k práci, které se věnuje, tj. k rešeršní činnosti;
• ochota učit se novým věcem.5 3
'5 4
Ještě před vlastním vypracováváním rešerše by měl rešeršér zjistit
od konečného uživatele následující:
• maximálně přesnou a srozumitelnou specifikaci toho, co
konečný uživatel potřebuje;
• optimální počet vyhledaných záznamů (tj. množství záznamů,
které konečný uživatel potřebuje nebo které je schopen
prostudovat);
• limity vyhledávání (např. konkrétní časový úsek, konkrétní
jazyk, konkrétní typ dokumentu);
• termín, do kterého by měla být rešerše vypracována;
• požadovanou podobu rešeršního výstupu (většinou elektronický
soubor v určitém formátu obsahující seznam vyhledaných
záznamů);
• identifikační údaje o konečném uživateli (především jméno,
kontakt).55
'3
TENOPIR, Carol. Are you a super searcher? Library journal, 1.3.2000, vol. 125, no. 4,
p. 36-37. ISSN 0363-0277
' 4
ARMSTRONG, Chris. - LARGE, Andrew. Search strategies: some general considerations.
In Manual of online search strategies : volume III: humanities and social science. Aldershot:
Gower, 2001, p. 2. ISBN 0-566-08305-1
' 3
GAUS, Wilhelm. Dokumentations- und Ordnungslehre: Theorie und Praxis des Information
Retrieval. 4. überarbeitete und erw. Aufl. Berlin: Springer, 2003, S. 234-235. ISBN
3-540-43505-0
23
1.6 Informační systémy
Motto:
..Záznamy o knihách budou nahrány na magnetických páscích nebo nějakém ještě lepším druhu
paměti a my si je budeme moci kdykoli vyvolat na obrazovku. ... Odpadá tak nakupování
ve stáncích nebo donáška novin do domu. A šetří se tím mnoho papíru. Pokud chce čtenář
určitou část textu mít zachovánu na papíře, použije domácí tiskárny... Počítačová technika se
... stává stále lacinější a proniká do dalších a dalších oblastí našeho života." (Vladimír
Smetáček, 1981)5 6
1.6.1 Obecná charakteristika informačního systému
Jak bylo zmíněno již výše, základní problém při hledání informací
představuje stále obtížnější orientace v narůstajícím množství dostupných
informací, mezi nimiž musí uživatel nalézt ty důležité, které potřebuje. Toto
informační přetížení má za následek nutnost řízení znalostí a hledání lepších
způsobů organizace informací za účelem objevování znalostí („knowledge
discoverý\ „data mining")51
a prevence nenalezení relevantních informací.
Od 40. let 20. století začala být problému efektivního ukládání a vyhledávání
informací {Jnformation storage andretrievaľ) věnována zvýšená pozornost.58
5 6
SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. Praha: Albatros, 1981, s. 186.
5 7
H A R A V U , L. J. - NEELAMEGHAN, A. Text mining and data mining in knowledge
organization and discovery: the making of knowledge-based products. Knowledge organization
and classification in international information retrieval. Binghamton: Haworth, 2003, p. 100.
ISBN 0-7890-2355-5
' 8
RIJSBERGEN, C. J. van. Information retrieval. 1st ed. London: Butterworths, 1975, p. 3.
ISBN 0-408-70717-8
24
Je tedy žádoucí pořádat informace do speciálních systémů informačních
systémů. Systém obecně představuje koordinovanou soustavu
spolupracujících částí vykonávajících určitou činnost, která disponuje jedním
či více vstupy a výstupy.5 9
Termínem „informační systém" pak označujeme
takový systém, jehož činnost se zaměřuje na informace - tj. systém, který
informace vytváří, zpracovává, uchovává nebo zprostředkovává.6 0
Informační
systém má být teleologický („teleos" = řecky „účel"), tj. má sloužit
konkrétnímu účelu, kterým je podpora uživatelů - lidí konajících svou práci.6 1
Jedním z nej starších druhů informačních systémů je knihovna.
V tradičních kamenných knihovnách jsou již od starověku na policích regálů
uspořádány a uchovávány texty obsahující informace. Vyhledat jednotlivé
exempláře těchto textů podle různých kritérií, např. autora, názvu či tématu,
umožňují speciální soupisy sekundárních záznamů o těchto textech. Od konce
20. století lze díky digitálním technologiím nejen vyhledat, ale též přímo
zobrazit dokumenty či jejich sekundární záznamy na monitoru počítače
v elektronické podobě, a to včetně multimediálních složek (obrázků, zvuku
3
VICKERY, Brian C. - VICKERY, Alina. Information science in theory and practice. 3rd
rev. ed. München: Saur, 2004, p. 217. ISBN 3-598-11658-6
6 0
RATZAN, Lee. Understanding information systems: what they do and why we need them.
Chicago: American Library Association, 2004, p. 1. ISBN 0-8389-0868-3
6 1
RATZAN, Lee. Understanding information systems: what they do and why we need them.
Chicago: American Library Association, 2004, p. 150. ISBN 0-8389-0868-3
6 2
POKORNÝ, Jaroslav - SNÁŠEL, Václav - KOPECKÝ, Michal. Dokumentografické
informační systémy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 9. ISBN 80-246-1148-1
25
Elektronická distribuce nej staršího elektronického časopisu New
Horizont in Adult Education, vydávaného Syracuse University v New Yorku,
začala kolem roku 1987.63
Od té doby počet elektronických periodik i jiných
elektronických informačních zdrojů neustále narůstá.
Roku 2004 představila společnost Google katalog digitalizovaných knih
Google Book Search. V digitalizaci a indexování knih stále pokračuje od
počátku listopadu 2008 lze prostřednictvím Google Book Search vyhledávat
v 7 000 000 knih od 20 000 světových vydavatelů. Některé z těchto knih jsou
k dispozici kompletní, některé pouze v částečné podobě, tj. s vynechanými
stránkami.6 4
Někteří odborníci předpovídají úplné nahrazení tradičních tištěných
dokumentů elektronickými dokumenty a postupnou přeměnu všech světových
archívů, muzeí, knihoven a podobných institucí do elektronické podoby,
spojenou se zánikem tradiční kamenné podoby těchto institucí. Jiní míní, že se
uvedené instituce sice do elektronické podoby pretransformují, ale jejich
tradiční podoba bude s tou elektronickou koexistovat i nadále.6 5
K tomuto
názoru se přikláním též já, neboť v podstatě ještě nikdy v historii nezapríčinil
příchod nového média zánik starších médií. Tisk, rozhlas, televize i internet
spolu koexistují dodnes. Uživatelům budou tedy i nadále k dispozici jak
tradiční papírové, tak i elektronické informační zdroje.
OKERSON, Ann. The online e-resources environment after 10 years: expectations meet
reality. Electronic resources and consortia = Dianzi zi xun ziyuanyu xueshu lianmeng. 1st ed.
New York: Haworth Press, 1998, p. 40. ISBN 957-619-038-X
6 4
ČÍŽEK, Jakub. Google Book Search chce být „Centrálním mozkem lidstva "[online].
1.11.2008 [cit. 6.12.2008].
URL: < http://www.zive.cz/Clanky/Google-Book-Search-chce-byt-Centralnim-mozkem-
lidstva/sc-3-a-144283/default.aspx>
6 3
TEDD, Lucy A. - LARGE, Andrew. Digital libraries: principles and practice in a global
environment. München: Saur, 2005, p. 9. ISBN 3-598-11627-6
26
1.6.2 Elektronické prostředí
Elektronické informační systémy jsou registrovaným uživatelům
díky internetu přístupné z kteréhokoliv místa - z domova, ze školy, z práce,
z kavárny i odjinud - ve kteroukoliv denní dobu. Uživatelé již nemusí instituci
osobně navštívit výhradně během její otevírací doby, aby mohli využít jejích
služeb. Na rozdíl od tradičních tištěných dokumentů či jejich sekundárních
katalogizačních záznamů v lístkové podobě nelze také jejich protějšky
v elektronické podobě odcizit a mohou je v jednom okamžiku užívat dva i více
uživatelů najednou.
Elektronické prostředí poskytuje poskytovatelům a uživatelům
informací oproti tradičnímu prostředí i spoustu dalších výhod, mj.:
• specializované způsoby hledání informací;
• personalizaci prostředí, tj. přizpůsobení elektronického prostředí
informačního systému konkrétnímu uživateli;
• možnost stažení (downloadu) plných textů dokumentů či jejich
sekundárních záznamů, které uživatele zajímají, případně jejich
zaslání na e-mailovou adresu;
• odkazování na podobné záznamy či přímo dokumenty;
• redukci nákladů na údržbu systému.
Ale má také svou odvrácenou tvář:
27
• nerovnost v přístupu k informacím (digitální propast - „digital
divide");
• neschopnost výměny dat mezi některými elektronickými
informačními systémy z důvodu nedostatečné vzájemné
kompatibility;
• ověřování totožnosti uživatele před vstupem do systému
prostřednictvím uživatelského jména (username, login) a hesla,
které zabraňuje zneužití systému neoprávněnými osobami, ale
v některých případech klade zvýšené nároky na paměť
uživatele, neboť:
o pro uživatele, obzvláště pokud používá více systémů,
může být obtížné zapamatovat si své osobní uživatelské
jméno a obzvláště heslo vzhledem k tomu, že některé
systémy mají specifická pravidla pro jejich tvorbu (např.
v hesle minimálně osm znaků, z nich minimálně dvě
číslice a minimálně jedno interpunkční znaménko);
o některé instituce vyžadují pravidelnou výměnu hesla
pro vstup do systému vždy po uplynutí poměrně krátké
periody (většinou se jedná o několik měsíců).
• specifické problémy týkající se autorského práva
v elektronickém prostředí;
• nutnost pro uživatele i pro informační pracovníky naučit se
zacházet se systémem6 6
a průběžně si osvojovat nové,
aktualizované verze systému.6 7
TEDD, Lucy A. - LARGE, Andrew. Digital libraries: principles and practice in a global
environment. München: Saur, 2005, p. 21-22. ISBN 3-598-11627-6
6 7
ARMS, William Y . Digital libraries. London: MIT Press, 2000, p. 143. ISBN
0-262-01880-8
28
Někteří uživatelé se proto mohou v elektronickém prostředí cítit
ztraceni a zažívat pocity úzkosti - naučit se pracovat s elektronickými
informačními zdroji je pro ně složité a časově náročné. V této souvislosti se
hovoří o tzv. technostresu - stresu způsobeným používáním informačních
technologií, definovaném Johnem Kupersmithem jako „... moderní nemoc
z adaptace způsobené neschopností zdravě se vyrovnat s novými počítačovými
technologiemi",68
Projevuje se mj.:
• naprostou zmäteností pramenící z nevědomosti, jak používat
informační technologie;
• pocity uštvanosti či dehumanizace elektronickým prostředím,
které mohou přerůst až ve chronickou komputerofobii či
technofobii;
• nebo naopak přílišné přizpůsobování vlastního myšlení
a chování uživatele informačním technologiím.
Problémy uživatelů se diferencují na základě věku, zkušeností
s výpočetní technikou, jazykových znalostí atd.69
6 S
KUPERSMITH, John. Technostress in the bionic library, [online], 1998 [cit. 17.11.2008],
URL: < http://www.ikup.net/bionic.html >
6 9
KUPERSMITH, John. Technostress in the bionic library, [online], 1998 [cit. 17.11.2008],
URL: < http://www.ikup.net/bionic.html >
29
Proto je na počátku 21. století věnována zvýšená pozornost nikoliv
informacím samotným, ale umění jejich vyhledání a následného užívání,
zejména v elektronickém prostředí.7 0
budoucnost nepatří ani těm, kdo
ovládají [komunikační] kanály ani těm, kdo je plní obsahem, ale těm, kdo
ovládají filtrační, vyhledávací užitečné nástroje, na něž spoléháme při navigaci
dálavami kyberprostoru"11
Schopnost využívat informační a komunikační technologie za účelem
zvýšení efektivity práce a tím se vypořádat s informačním přesycením je
označována jako informační gramotnost. Jde o soubor vědomostí, dovedností
a návyků umožňujících efektivní práci s informacemi (a to nejen s těmi
v elektronické podobě), tj. jejich hledání, získávání, zpracovávání
a využívání.7 2
VTRKUS, Sirje. Information literacy and learning. Libraries without walls 5: the distributed
delivery of library and information services: proceedings of an international konference held
on 19-23 September 2003, organized by the Centre for Research in Library and Information
Management (CERLIM), Manchester Metropolitan University. London: Facet, 2004, p. 99.
ISBN 1-85604-511-0
7 1
SAFFO, P. It's the context. Citace podle: SVOBODA, Martin. Elektronické zdroje biologičtí
uživatelé? Služby knihoven v elektronickém prostředí. Praha: Státní technická
knihovna, 2000, s. 5. ISBN 80-86504-01-8
7 2
SEDLÁČKOVÁ, Eva. Informační gramotnost - cesta k učící se společnosti. Informační
gramotnost: sborník příspěvků z konference, konané 27. listopadu 2002 v Moravské zemské
knihovně. Brno: Moravská zemská knihovna, 2003, s. 37-38. ISBN 80-7051-151-6
30
1.6.3 Uživatel a informační systém
Důvěra uživatelů v informační systém je křehká - u některých
uživatelů, zejména u těch s nižší úrovní schopnosti využívat moderní
informační a komunikační technologie, může ochotu k používání systému
snížit jediná špatná zkušenost.7 3
Každý informační systém by měl respektovat potřeby svých uživatelů přizpůsobit
se má systém uživateli, nikoliv uživatel systému.7 4
Jedná se
zejména o přizpůsobení systému kognitivním schopnostem a vnímání
průměrného uživatele.7 5
1.6.3.1 Grafické uživatelské rozhraní (GUI)
Uživatelské rozhraní je základním prostředkem komunikace
informačního systému s uživatelem a silně ovlivňuje zájem uživatele o jeho
užívání. Navrhováním a tvorbou uživatelských rozhraní (^information design")
se zabývá multidisciplinární věda ^human-computer interaction" (HCI).7 6
" SHNEIDERMAN, Ben. Designing the user interface: strategyfor effective human-computer
interaction. 2nd ed. Reading: Addison-Wesley, 1992, p. 10. ISBN 3-89913-442-7
7 4
PAPIK, Richard. Vyhledávání informací II.: uživatelské rozhraní a vlivy oboru „humancomputer
interaction". Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2001, roč. 3, č. 2 [cit.
29.1.2009]. ISSN 0862-7487
URL: < http://full.nkp.cz/nkkr/NKKRO 102/0102081 .html >
7 3
SHNEIDERMAN, Ben. Designing the user interface: strategyfor effective human-computer
interaction. 2nd ed. Reading: Addison-Wesley, 1992, p. 24. ISBN 3-89913-442-7
7 6
PAPIK, Richard. Vyhledávání informací II.: uživatelské rozhraní a vlivy oboru „humancomputer
interaction". Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2001, roč. 3, č. 2 [cit.
29.1.2009]. ISSN 0862-7487
URL: < http://full.nkp.cz/nkkr/NKKRO 102/0102081 .html >
31
Současná grafická uživatelská rozhraní („graphic user interface", GUI)
běžně disponují několika prvky:
• „Command language" - jednoduchý umělý příkazový jazyk
vytvořený speciálně pro rešeršní účely, který je základem
uživatelských rozhraní, ale není dostatečně přívětivý
pro uživatele-laiky. Proto bývá sám o sobě více užíván
profesionálními rešeršéry než samostatně vyhledávajícími
konečnými uživateli.
• Menu s výběrem dostupných příkazů plnící funkci nápovědy
při užívání systému. Uživatelé se díky němu nemusí učit
nazpaměť jednotlivé příkazy, ale někdy mohou strávit příliš
mnoho času hledáním správného příkazu v seznamu položek
menu.
• Grafi cké obj ekty:
o tlačítka,
o okna, která lze v závislosti na preferencích konkrétního
uživatele zavírat, otevírat, zmenšovat, i zvětšovat,
o ikony, které vizuálně reprezentují objekty reálného světa -
např.:
• obrázek tiskárny j ako symb ol ti sku,
• obrázek diskety j ako symb ol uložení,
• obrázek obálky jako symbol e-mailu,
• obrázek lupy jako symbol podrobnějšího zobrazení
záznamu
• atd.
Musí být zvoleny tak, aby jim většina uživatelů správně
porozuměla.
32
• Formuláře k vyplnění, které vedou uživatele procesem přímo,
krok za krokem až k výsledku bez nutnosti komplikovanějšího
rozhodování. Uživatel je však při vyplňování omezen výběrem
odpovědí nabídnutých formulářem, např. výběrem konkrétních
datových formátů, do nichž lze exportovat výsledek rešerše.
• Propojení prvků informačního systému
prostřednictvím hypertextových odkazů.
Barvy a písmo použité v uživatelském rozhraní by měly být pohodlné
pro oči uživatele a usnadňovat mu orientaci v informačním systému.
Běžnou součást uživatelských rozhraní současných databází představuje
interaktivní historie vyhledávání, která zaznamenává všechny rešeršní dotazy
zadané uživatelem včetně souborů vyhledaných záznamů a poskytuje možnost
úpravy (editace) původního rešeršního dotazu. Právě na ní je postavena metoda
tvorby rešeršních dotazů prostřednictvím spojení předchozích rešeršních
dotazů pomocí booleovských operátorů AND nebo OR.
Současná uživatelská rozhraní také běžně nabízejí částečnou
personalizaci některých služeb a funkcí na základě potřeb individuálního
uživatele.7 8
CHU, Heting. Information representation and retrieval in the digital age. Medford:
Information Today, 2003, p. 171-176. ISBN 1-57387-172-9
7 8
KOMLODI, Anita - MARCHIONINI, Gaiy - SOERGEL, Dagobert. Search histoiy support
for finding and using information: user interface design recommendations from a user study.
Information processing and management, January 2007, vol. 43, no. 1, p. 12, 14. ISSN
0306-4573
33
Právě nedostatečná přívětivost uživatelského rozhraní bývá často
uváděna jako hlavní důvod, proč potenciální uživatelé odmítají užívat určitý
informační systém.7 9
'8 0
Není-li rozhraní uživatelsky přívětivé, uživatelé nejsou
schopni v systému efektivně vyhledávat a správně interpretovat nalezené
výsledky. V důsledku toho pak mohou přestat užívat systém vůbec. Informační
systém je pouze tak dobrý jako jeho uživatelské rozhraní.8 1
Mezi faktory ovlivňující přívětivost uživatelského rozhraní patří
zejména:
• srozumitelnost užívané terminologie (tj. odborných výrazů
a zkratek) pro uživatele;
• design obrazovky, tj.
o prvky, které obrazovka obsahuje, a
o způsob, j akým j sou tyto prvky prezentovány;
• plynulost navigace systémem.8 2
THONG, James Y . L. - HONG, Weiyin - T A M , Kar-Yan. Understanding user acceptance
of digital libraries: what are the roles of interface characteristics, organizational context
and individual differences? International journal of human-computer studies, September 2002,
vol. 57, no. 3, p. 219. ISSN 1071-5819
8 0
TEDD, Lucy A. - LARGE, Andrew. Digital libraries: principles and practice in a global
environment. München: Saur, 2005, p. 129. ISBN 3-598-11627-6
8 1
ARMS, William Y . Digital libraries. London: MIT Press, 2000, p. 160. ISBN
0-262-01880-8
8 2
LINDGAARD, G. Usability testing and system evaluation: a guide for designing useful
computer systems. London, New York: Chapman & Hall, 1994. Citace podle: THONG, James
Y. L. - HONG, Weiyin - TAM, Kar-Yan. Understanding user acceptance of digital libraries:
what are the roles of interface characteristics, organizational context and individual
differences? International journal of human-computer studies, September 2002, vol. 57, no. 3,
p. 219-220. ISSN 1071-5819
34
W. O. Galitz uvádí, že „nejlepší uživatelské rozhraní je takové, které
není [uživatelem] zaznamenáno, které uživateli dovoluje soustředit se
na informaci a úkol, který řeší, nikoliv na mechanismy užívané při prezentaci
informace a vykonávání úkolu".83
Kvalitní uživatelské rozhraní by tedy nemělo
působit na uživatele pestrými barvami, ikonami podivuhodných tvarů atd., ale
spíše by mu mělo umožnit nalézt co nejrychleji a s minimální námahou
informace, které potřebuje.8 4
Očekává se, že v budoucnosti se bude při tvorbě grafických
uživatelských rozhraní za účelem zvýšení uživatelské přívětivosti více využívat
prostředí počítačových her a trojrozměrného prostoru.85
Grafické uživatelské rozhraní je zcela jistě velmi důležitou součástí
informačního systému. Přesto bych v závěru této podkapitoly spolu
sNicholasem G. Tomaiuolem ráda zdůraznila, že „grafická rozhraní nejsou
všelékem na nemoci vyhledávání koncového uživatele"86
a že každý nový
uživatel informačního systému musí počítat s tím, že osvojení systému mu
zabere určité množství času, většinou přímo úměrné jeho dosavadním
zkušenostem s technologiemi podobného druhu.
" GALITZ, W. O. The essential guide to user interface design. 2nd ed. New York: Wiley,
2002. Citace podle: TEDD, Lucy A. - LARGE, Andrew. Digital libraries: principles
and practice in a global environment. München: Saur, 2005, p. 131. ISBN 3-598-11627-6
8 4
TEDD, Lucy A. - LARGE, Andrew. Digital libraries: principles and practice in a global
environment. München: Saur, 2005, p. 131. ISBN 3-598-11627-6
8 5
CHRISTOFFEL, Michael - SCHMITT, Bethina. Accessing libraries as easy as a game.
Second international workshop on visual interfaces to digital libraries [online]. Portland,
Oregon, 18.7.2002 [cit. 30.1.2009].
URL: < http://vw.indiana.edu/visual02/slides-christoffel.pdf >
8 6
TOMAIUOLO, Nicholas G. End-user perceptions of a graphical user interface
for bibliographic searching: an exploratory study. Computers in libraries, January 1996, vol.
16, no. 1, p. 33. ISSN 1041-7915
35
1.6.3.2 Uživatelská podpora - nápověda
Uživatel potřebuje uživatelskou podporu - nápovědu v případě, že:
• si neví rady s reakcí systému (v tomto případě by měla
nápověda obsahovat vedle specifikace důvodu reakce systému
také doporučení, jak by měl uživatel reagovat) nebo
• nezná správný či efektivní způsob dosažení cíle prostřednictvím
systému nebo
• si není jist, zda při používání systému postupuje správně či
efektivně.
Nápověda u informačního systému by měla plnit funkce výukové
i funkce referenční. To znamená, že by měla poskytovat uživatelům nejen
návod k řešení problémů, na které při práci s informačním systémem narazí, ale
také komplexní obraz celkového fungování informačního systému v logických
souvislostech. Měla by být napsána jazykem, kterému budou rozumět jak
informační profesionálové, tak i uživatelé-laikové.
U současných informačních systémů je samozřejmostí dostupnost
uživatelské podpory v elektronické podobě, ale pro uživatele preferující
hledání informací v tradičním prostředí by měla existovat možnost převést ji
prostřednictvím tisku do podoby tradiční.8 7
'8 8
NICKERSON, Raymond S. Why interactive computer systems are sometimes not used
by people who might benefit from them. International journal of human-computer studies,
1999, vol. 51, no. 2, p. 314-315. ISSN 1071-5819
8 8
CHU, Heting. Information representation and retrieval in the digital age. Medford:
Information Today, 2003, p. 177-178. ISBN 1-57387-172-9
36
1.6.3.3 Ostatní faktory určující vztah uživatele k informačnímu
systému
Vztah uživatele k informačnímu systému určují také dva klíčové
faktory, které jsou přímo úměrné ochotě uživatele k užívání informačního
systému:
• uživatelem vnímaná snadnost užívání („ease of use")
informačního systému - míra přesvědčení uživatele, že užívání
systému pro něj nebude příliš namáhavé;
• uživatelem vnímaná užitečnost („usefulness") informačního
systému - míra přesvědčení uživatele, že systém obsahuje
užitečné informace a že užívání systému mu umožní lépe
vykonávat svou práci.8 9
S užitečností („usefulness") informačního systému pak souvisí:
• „self-efftcacy" uživatele (nepodařilo se mi nalézt dostatečně
výstižný český ekvivalent pro tento výraz - pozn. autorky) subjektivní
pohled jedince na své vlastní schopnosti;90
• použitelnost („usabiliiy") informačního systému, tj. míra
možnosti vyhledání a identifikace použitelných („usefuľ)
informací v systému, která zahrnuje:
DAVIS, Fred D. Perceived usefulness, perceived ease of use and user acceptance
of information technology. Management information systems quarterly, September 1989,
vol. 13, no. 3, p. 320. ISSN 0276-7783
9 0
BANDURA, A. Social foundations of thought and action. Englewood Cliffs: Prentice Hall,
1986, p. 391. Citace podle: COMPEAU, Deborah R. - HIGGINS, Christopher A. Computer
self-efficacy: development of a measure and initial test. Management information systems
quarterly, June 1995, vol. 19, no. 2, p. 191. ISSN 0276-7783
37
o osvoj itelnost uživateli - schopnost uživatelů naučit se
užívat systém, spočívající zejména v:
• době, již stráví průměrný uživatel osvojováním
systému;
• námaze, již průměrný uživatel vynaloží za účelem
osvojení systému;
o efektivitu - míru zlepšení produktivity práce za přispění
systému;
o zapamatovatelnost - schopnost uživatelů vybavit si, jak se
systém užívá, poté, co jej delší dobu neužívali; závisí
na průměrné frekvenci užívání systému;
o spolehlivost - míru výskytu chyb v systému a možností
jejich náprav;
o míru chybování uživatelů při práci se systémem (tj. počet
a druhy chyb).9 1
'9 2
Motivace uživatele k osvojení informačního systému bývá pozitivně
ovlivněna prokazatelnou pomocí informačního systému při řešení konkrétního
problému či prokazatelným usnadněním práce při užívání informačního
, 93
systému.
NIELSEN, J. Usability engineering. Boston: Academic Press, 1993. Citace podle: KLING,
Rob - ELLIOTT, Margaret. Digital library design for organization usability. SIGOIS Bulletin,
December 1994, vol. 15, no. 2, p. 60-69. ISSN 0894-0819
9 2
SHNEIDERMAN, Ben. Designing the user interface: strategyfor effective human-computer
interaction. 2nd ed. Reading: Addison-Wesley, 1992, p. 15-16. ISBN 3-89913-442-7
9 3
TENOPIR, Carol. Database use in academic libraries. Library journal, 1.5.1999, vol. 124,
no. 8, p. 36-38. ISSN 0363-0277
38
Jak pozitivně, tak i negativně může motivaci uživatele ovlivnit také mj.:
• způsob přístupu k systému (např. prostřednictvím internetu nebo
umístění na CD-ROM),
• umístění odkazu na vstup do systému na internetu či intranetu
(optimální je umístění přímo na webové stránce instituce),
• dostupnost systému (zde hraje velmi významnou roli možnost
vzdáleného přístupu mimo počítače náležející do sítě instituce,
která přístup poskytuje, či frekvence fyzických návštěv této
instituce),
• nabízené způsoby vyhledávání informací,
• dostupnost plných textů dokumentů;
• nabízené možnosti exportu dat do jiných systémů,
• průměrná doba odezvy po zadání příkazu (rychlost zpětné
vazby),
• dostupnost možných alternativ k systému,
• postoj ostatních uživatelů k systému, k informačním
technologiím a obecně ke změnám,
• celkový subjektivní osobní pocit uživatele ze systému.9 4
'9 5
'9 6
'9
'
NICKERSON, Raymond S. Why interactive computer systems are sometimes not used
by people who might benefit from them. International journal of human-computer studies,
1999, vol. 51, no. 2, p. 307-321. ISSN 1071-5819
9 3
SHNEIDERMAN, Ben. Designing the user interface: strategyfor effective human-computer
interaction. 2nd ed. Reading: Addison-Wesley, 1992, p. 15-16. ISBN 3-89913-442-7
9 6
PAPIK, Richard. Vyhledávání informací II.: uživatelské rozhraní a vlivy oboru „humancomputer
interaction". Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2001, roč. 3, č. 2 [cit.
29.1.2009]. ISSN 0862-7487
URL: < http://full.nkp.cz/nkkr/NKKRO 102/0102081 .html >
9 7
CHU, Heting. Information representation and retrieval in the digital age. Medford:
Information Today, 2003, p. 178-179. ISBN 1-57387-172-9
9 8
TENOPIR, Carol. Database use in academic libraries. Library journal, 1.5.1999, vol. 124,
no. 8, p. 36-38. ISSN 0363-0277
39
1.7 Databáze
Jedním z druhů elektronických informačních zdrojů je databáze.
Můžeme ji zjednodušeně definovat jako celek sestávající ze dvou základních
komponent:
1. datové základny - určitým způsobem uspořádaného
elektronického souboru informací,
2. systému řízení báze dat - speciálního programu, pomocí kterého
lze v datové základně vyhledávat potřebné informace."
Existují tři základní druhy odborných databází:
• bibliografické databáze obsahující sekundární záznamy
dokumentů;
• plnotextové databáze obsahující plné texty dokumentů;
• faktografické databáze {„knowledge-baseď) poskytující přímé
informace.100
99
KUČEROVA, Helena. Databáze. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační
vědy [online], 2004 [cit. 17.11.2008].
URL: < http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file name=find-a&local base=ktd >
1 0 0
CHOWDHURY, G. G. Introduction to modem information retrieval. 2nd ed. London:
Facet, 2004, p. 2. ISBN 1-85604-480-7
40
Předchůdci dnešních elektronických odborných databází se objevili již
na konci 19. století v tradiční podobě jako pokus o řešení problému
informačního přetížení (Jnformation overloaď'). Jednalo se o sekundární
soupisy, které poskytovaly mj. zkrácené přehledy obsahu či abstrakty článků
z odborných periodik a jejichž součástí byly i autorské a předmětové rejstříky.
Od poloviny 60. let 20. století pak začaly být tyto soupisy vytvářeny a tedy
i užívány prostřednictvím počítačů. Tak postupně vznikly odborné elektronické
databáze v podobě, v jaké je známe dnes.101
Každá databáze obsahuje záznamy dokumentů, které jsou složeny z polí
obsahujících hodnoty. Soubor více polí tedy tvoří záznam. Ke každému poli
existuje index - seznam všech hodnot, které se v konkrétním poli mohou
vyskytnout, s odkazy na příslušné záznamy, které je obsahují (index pole
v databázi je analogií rejstříku umístěného na konci některých odborných
monografií - seznamu termínů, jmen apod. s připojenými čísly stránek,
na kterých se daný pojem či jméno vyskytuje). Index disponuje různými
možnostmi uspořádání, zejména podle abecedy a podle tématu.
„Stop words", velmi často užívaná slova s neurčitým významem,
indexována nejsou. Jedná se o členy („a", „ari\ „the"), předložky („of\ „irí\
,/or" aj.), zájmena („//", „their" aj.) atd.1 0 2
Kvalitní databáze by měla zejména:
101 YEDD, Lucy A. - LARGE, Andrew. Digital libraries: principles and practice in a global
environment. München: Saur, 2005, p. 63. ISBN 3-598-11627-6
1 0 2
BELL, Suzanne S. Librarian's guide to online searching. Westport: Libraries Unlimited,
2006, p. 5-6, 27. ISBN 1-59158-326-8
41
• zpřístupňovat uživatelům znalosti odborníků v určitém oboru či
oborech lidské činnosti;
• být postavena na spolupráci odborníků a informačních
specialistů;
• umožňovat uživatelům rychlý a snadný přístup k potřebným
informacím.
Producenti databází by pak měli průběžně vyvíjet nové funkce
na základě zjištěných interakcí při užívání databáze,1 0 3
vývoje v oblasti
informačních technologií a případných průzkumů přímo mezi uživateli.
1.8 Informace v elektronickém prostředí: závěrečné
shrnutí
Důvodem, proč uživatel hledá informace, je informační potřeba
{Jnformation neeď). Jedná se o subjektivní pocit uživatele, že má ve svých
znalostech nežádoucí mezery. Hledání informací je pak procesem zaplňování
těchto mezer ve znalostním fondu uživatele novými znalostmi, čímž dochází
k uspokojení informačních potřeb. Informační potřeby se mění v čase a skladby
informačních potřeb jednotlivých uživatelů se vzájemně liší. Uživatel je
formuluje písemně nebo ústně prostřednictvím informačního požadavku.
1 0 3
H A R A V U , L. J. - NEELAMEGHAN, A. Text mining and data mining in knowledge
organization and discovery: the making of knowledge-based products. Knowledge organization
and classification in international information retrieval. Binghamton: Haworth, 2003, p. 99.
ISBN 0-7890-2355-5
42
Celkový proces, během něhož se uživatel snaží změnit svůj stav
znalostí, se nazývá hledání informací {Jnformation seeking"). Bylo
publikováno více možných modelů tohoto procesu. Jednou z jeho fází je
vyhledávání informací {Jnformation retrieval") v informačních zdrojích.
Uživatelé někdy mohou mít problémy s přístupem k informacím
díky informačním bariérám. Patří mezi ně např. bariéry jazykové, znalostní,
časové, finanční a jiné. Některé z nich se dají překonat buď dosažením
potřebné úrovně znalostí nebo využíváním informačních služeb za pomoci
lidského informačního prostředníka - rešeršéra, který vyhledává informace
samostatně nebo v přítomnosti konečného uživatele.
Systém, jenž vytváří, zpracovává, uchovává nebo zprostředkovává
informace, se nazývá informační systém. Dnešní informační systémy mají
elektronickou podobu, která má své výhody i nevýhody. Základním
prostředkem komunikace uživatele s počítačem je grafické uživatelské rozhraní
(„graphic user interface", GUI), jehož standardní součástí bývá i uživatelská
podpora (nápověda) pro práci se systémem. Ochotu uživatele k užívání
informačního systému ovlivňuje vedle jiných faktorů zejména snadnost užívání
systému („ease of use") a uživatelem vnímaná užitečnost systému
(„usefulness").
Jedním z druhů elektronických informačních systémů je databáze celek
sestávající z datové základny a ze systému řízení báze dat. Každá
databáze obsahuje záznamy dokumentů, které jsou složeny z polí obsahujících
hodnoty. Soubor více polí tedy tvoří záznam v databázi.
43
2. TEORETICKÁ ANALÝZA REŠERŠNÍHO
PROCESU
Motto:
„Lidé nevědí, cojim chybí, dokud a pokud to nenajdou." (Matthew Koll, 2000)1 0 4
Nejlepší výsledek vyhledávání informací teoreticky může poskytnout
„perfektní" rešerše, při které by uživatel prošel úplně všechny záznamy
obsažené v databázi a rozdělil je na relevantní a nerelevantní. Toto řešení je
však v praxi neuskutečnitelné již od počátků existence informačních systémů
vzhledem k velkému množství informací, které obsahují, a k časovým
a fyzickým možnostem uživatelů.1 0 5
2.1 Typy vyhledávání informací
Proto existují různé typy vyhledávání informací v informačních
systémech. Lze je metaforicky přirovnat k různým způsobům „hledání jehly
v kupce sena" - na základě obeznámenosti hledajícího s jehlou či jehlami
a kupkou sena či kupkami sena:
• hledání známé jehly ve známé kupce sena;
• hledání známé jehly v neznámé kupce sena;
• hledání neznámé jehly v neznámé kupce sena;
KOLL, Matthew. Track 3: information retrieval. Bulletin of the American society
for information science [online]. December/January 2000, vol. 26, no. 2 [cit. 28.1.2009]. ISSN
1931-6550
URL: :< http://www.asis.org/Bulletin/Jan-00/track 3.html >
1 0 5
RIJSBERGEN, C. J. van. Information retrieval. 1st ed. London: Butterworths, 1975, p. 4.
ISBN 0-408-70717-8
44
• hledání jakékoliv jehly v kupce sena;
• hledání nej ostřej ší j ehly v kupce sena;
• hledání většího počtu nej ostřejších jehel v kupce sena;
• hledání všech j ehel v kupce sena;
• důkladné prohledání kupky sena za účelem potvrzení
předpokladu, že se v ní žádné jehly nenacházejí;
• hledání věcí podobných jehle v jakékoliv kupce sena;
• informování o každé nové jehle, která se objeví v kupce sena;
• hledání konkrétních míst v kupce sena, v nichž se nacházejí
jehly;
• hledání jehel, kupek sena a jakýchkoliv jiných věcí.
2.2 Druhy vyhledávání informací
Současná grafická uživatelská rozhraní umožňují uživatelům provádět
v databázi tyto vyhledávací aktivity:
• browsing:
o volný pohyb databází - procházení („brouzdání") indexy
databáze, většinou podle abecedy nebo podle tématu;
o založen na náhodné identifikaci relevantních záznamů;
o bez nutnosti zadávat konkrétní vyhledávané výrazy či volit
vyhledávací strategii;
KOLL, Matthew. Track 3: information retrieval. Bulletin of the American society
for information science [online]. December/January 2000, vol. 26, no. 2 [cit. 28.1.2009]. ISSN
1931-6550
45
o uživateli stačí vědomá úroveň informační potřeby
(„conscious neeď podle Roberta S. Taylora);
• vyhledávání:
o předpokládá u uživatele formalizovanou úroveň
informační potřeby (,/ormalized neeď podle Roberta S.
Taylora), která je převáděna do jazyka informačního
systému na dohodnutou úroveň („compromised neeď
podle Roberta S. Taylora);
o v každé databázi dnes existují alespoň dva typy:
• základní (jednoduché, rychlé) zadáním
vyhledávaného výrazu či výrazů do jediného
vyhledávacího pole formuláře,
• pokročilé zadáním vyhledávaných výrazů do dvou
a více vyhledávacích polí formuláře, mezi nimiž
existuje vztah vyjádřený většinou booleovskými
r. 107,108,109
operátory. ' '
Zvláštní typ vyhledávání v databázích představuje vyhledávání
citačních vazeb. Tento typ vyhledávání vychází ze skutečnosti, že v tzv. citační
databázi (např. Web of Science, Scopus) obsahuje každý záznam odkazy
na záznamy souvisejících dokumentů, ze kterých autor dokumentu vycházel
(reference), a odkazy na záznamy dokumentů, které tento dokument citují.
CHOWDHURY, G. G. Introduction to modern information retrieval. 2nd ed. London:
Facet, 2004, p. 232-237. ISBN 1-85604-480-7
los 'YEDD, Lucy A. - LARGE, Andrew. Digital libraries: principles and practice in a global
environment. München: Saur, 2005, p. 171. ISBN 3-598-11627-6
1 0 9
T A Y L O R Robert S. Question-negotiation and information seeking in libraries. College
& research libraries, May 1968, vol. 29, no. 3, p. 182. ISSN 0010-0870
1 1 0
BAWDEN, David. Citations. In Manual of online search strategies: volume III: humanities
and social science. Aldershot: Gower, 2001, p. 24. ISBN 0-566-08305-1
46
2.3 Obecný postup rešerše v databázi
Uživatelé získávají z databází potřebné informace během rešeršního
procesu v tomto pořadí:
1. volba vyhledávaných výrazů na základě:
a. znalosti odborné problematiky,
b. znalosti informačního systému (databáze),
c. dalších vyhledávaných výrazů nabízených informačním
systémem,
d. prostudování již předtím vyhledaných záznamů,
2. uspořádání vyhledávaných výrazů do rešeršního dotazu
s použitím krácení, závorek a booleovských či proximitních
operátorů a se specifikací polí záznamu, ve kterých by se měly
tyto výrazy vyskytovat,
3. zadání prvotního rešeršního dotazu v dotazovacím jazyce
databáze,
4. vyhodnocení výsledku (tj. zjištění, zda je podíl nalezených
záznamů, které jsou relevantní informační potřebě uživatele,
vyhovující a zdaje třeba zvýšit či naopak snížit jejich počet),
5. editace rešeršního dotazu (tj. jeho zúžení či naopak rozšíření)
v závislosti na výsledku prvotního vyhledávání za účelem
dosažení lepšího výsledku vyhledávání,
47
6. zhodnocení a případné zopakování předchozích fází, je-li počet
relevantních záznamů příliš nízký nebo naopak příliš
vysoký,1 1 1
'1 1 2
7. výběr relevantních záznamů,
8. uložení zvolených relevantních záznamů či jejich zaslání
na e-mail.
2.4 Problémy uživatelů při vyhledávání informací
Cílem uživatele je co nejrychlejší získání maximálně relevantních
informací - tak, aby strávili jejich hledáním minimum času.1 1 3
Vlastní
vyhledávání informací v databázi přináší některé problémy, mezi něž patří
zejména:
• nedostatečná přesnost vyj adřování přirozeného j azyka;
• nesprávná logika uvažování, která se může projevit u uživatele
i u informačního pracovníka;
• bariéry v komunikaci mezi uživatelem a informačním
pracovníkem, případně mezi uživatelem a informačním
systémem;
• nedostatečná obeznámenost s dostupnými informačními zdroji;
1 1 1
GAUS, Wilhelm. Dokumentations- und Ordnungslehre: Theorie und Praxis des
Information Retrieval. 4. überarbeitete und erw. Aufl. Berlin: Springer, 2003, S. 236-237.
ISBN 3-540-43505-0
1 1 2
POKORNÝ, Jaroslav - SNÁŠEL, Václav - KOPECKÝ, Michal. Dokumentografické
informační systémy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 18. ISBN 80-246-1148-1
1 1 3
GROSSMAN, David A. - FRIEDER, Ophir. Information retrieval; algorithms
and heuristic. Boston: Kluwer Academic Publisher, 1998, p. 5. Citace podle: ARAGHI,
Gholamreza Fadaie. Users satisfaction through better indexing. Cataloging & Classification
quarterly, 2005, vol. 40, no. 2, p. 6. ISSN 0163-9374
48
• nedostatky vyhledávacích metod (př. absence možnosti vyjádřit
rozdíl v důležitosti vyhledávaných pojmů);
• omezené možnosti odhadu relevance dokumentu na základě
jeho záznamu v databázi;
• potíže uživatele s formulací informačního požadavku vzhledem
k tomu, že při ní popisuje něco, co neví.1 1 4
Způsob vyhledávání v databázi by měl být maximálně uživatelsky
přátelský („user-friendly"). To je však poněkud v rozporu s možnostmi
pokročilého vyhledávání, které jsou nabízeny současnými databázemi, neboť
dialog s informačním systémem, který umožňují příkazové jazyky, je
pro uživatele-laiky formální a nepřirozený. Nicméně, jak uvádí Raymond S.
Nickerson: „... rozvoj konverzačních schopností podobných lidským
pro human-computer interaction - za předpokladu, že jsou žádoucí - musí
počkat nejen na další vývoj výpočetních technologií zpracování přirozeného
jazyka, ale také na lepší porozumění lidské komunikaci."115
Realitou však zůstává, že uživatelé-laici stále upřednostňují základní
vyhledávání před pokročilým vyhledáváním.
KOLL, Matthew. Track 3: information retrieval. Bulletin of the American society
for information science [online]. December/January 2000, vol. 26, no. 2 [cit. 28.1.2009]. ISSN
1931-6550
URL: :< http://www.asis.org/Bulletin/Jan-00/track_3.html >
1 1 3
NICKERSON, Raymond S. Why interactive computer systems are sometimes not used
by people who might benefit from them. International journal of human-computer studies,
1999, vol. 51, no. 2, p. 314-315. ISSN 1071-5819
49
Databáze obvykle disponuje podpůrnými prostředky na pomoc uživateli
při vyhledávání - umožňuje dodatečnou editaci původního rešeršního dotazu
a v případech, že pro daný rešeršní dotaz nejsou nalezeny žádné výsledky,
navrhuje možné lepší formulace tohoto dotazu1 1 6
(interaktivní způsob editace
rešeršního dotazu - viz dále).
2.5 Struktura rešeršního dotazu
2.5.1 Limity vyhledávání
Před samotným vyhledáváním informací musí uživatel zvolit limity
vyhledávání (Jimits", Jimiters"). Ty se zadávají
prostřednictvím zaškrtávacích polí nebo rozbalovacích menu. Jedná se např.
o omezení vyhledaných záznamů na konkrétní typ dokumentu, jazyk, časový
úsek či na záznamy obsahující plný text dokumentu.117
RESNICK, Marc L. - V A U G H A N , Misha W. Best practices and future visions for search
user interfaces. Journal of the American societyfor information science and technology, April
2006, vol. 57, no. 6, p. 785. ISSN 1532-2882
1 1 7
BELL, Suzanne S. Librarian's guide to online searching. Westport: Libraries Unlimited,
2006, p. 46. ISBN 1-59158-326-8
50
2.5.2 Vyhledávané výrazy
Dále musí uživatel ještě před vyhledáváním informací zvolit
vyhledávané výrazy - slova či fráze (tj. řetězce slov následujících těsně
po sobě; při vyhledávání se většinou uvádějí do uvozovek) nacházející se
uvnitř jednotlivých polí záznamu, případně v plném textu dokumentu. Patří
mezi ně i znaky selekčního jazyka popisující obsah dokumentu.
2.5.3 Krácení
Zcela běžnou vyhledávací technikou, kterou současné databáze
umožňují, je krácení vyhledávaných výrazů (nazýváno také Jruncatiorí\
„wildcarď\ „stemming", maskování či spojovací algoritmus), při kterém se
místo kompletního řetězce znaků zadává pouze kořen slova a specifický
zástupný znak - např. *, ? nebo $. Díky tomu není nutné zadávat do rešeršního
dotazu více výrazů se shodným slovním kořenem. V závislosti na umístění
zástupného znaku rozeznáváme krácení pravostranné a středové (interní,
vnitřní), případně ještě levostranné, které dnes již většina rešeršních systémů
nepodporuje.
Při krácení je však třeba počítat s tím, že v některých případech bývá
vedle relevantních záznamů vyhledáno také velké množství nerelevantních
o 119
záznamu.
ARMSTRONG, Chris. - LARGE, Andrew. Search strategies: some general considerations.
In Manual of online search strategies: volume III: humanities and social science. Aldershot:
Gower, 2001, p. 11. ISBN 0-566-08305-1
1 1 9
CHU, Heting. Information representation and retrieval in the digital age. Medford:
Information Today, 2003, p. 61-62. ISBN 1-57387-172-9
51
2.5.4 Vyhledávání vpolích záznamu
Při tomto způsobu vyhledávání jsou vyhledávány konkrétní hodnoty,
které mají obsahovat konkrétní pole záznamů. Většina databází nabízí v rámci
pokročilého vyhledávání rozbalovací menu se seznamem polí, v nichž lze
vyhledávat.1 2 0
2.5.5 Booleovská logika
Vyhledávané výrazy lze ve většině databází zadávat buď samostatně
neboje spojit pomocí booleovských operátorů AND, OR, NOT, které vyjadřují
vztahy mezi konkrétními skupinami prvků. Základy booleovské logiky byly
položeny německým matematikem Gottfriedem Wilhelmem Leibnizem
na přelomu 17. a 18. století a dále rozvinuty v polovině 19. století Augustem
de Morganem1 2 1
a zejména Georgem Boolem roku 1854 v díle The Laws
ofThought (do češtiny lze přeložit jako Zákony myšlení)111
Booleovský model
vyhledávání informací představuje dosud nej starší a v současnosti také
nej používanější model vyhledávání informací.
BELL, Suzanne S. Librarian's guide to online searching. Westport: Libraries Unlimited,
2006, p. 23, 26. ISBN 1-59158-326-8
1 2 1
BECKER, Joseph. - HAYES, R. M . Information storage and retrieval: tools, elements,
theories. New York: John Wiley & Sons, 1963, p. 335.
1 2 2
STOCK, Wolfgang G. Information retrieval: Informationen suchen und finden. München:
Oldenburg, 2007, S. 141. ISBN 3-486-58172-4; ISBN 978-3-486-58172-0
52
Spočívá ve specifikaci vlastností vyhledávaných záznamů
prostřednictvím rešeršního dotazu sestávajícího z operandů - vlastních
vyhledávaných výrazů, dále z logických operátorů vyjadřujících vztahy
mezi operandy a často též z pomocných znaků, např. zástupných znaků
pro účely zkracování nebo z kulatých závorek. Výsledkem vyhledávání je pak
množina záznamů odpovídajících rešeršnímu dotazu.
Jednotlivé vyhledávané výrazy (operandy) jsou při tvorbě rešeršního
dotazu spojovány pomocí následujících logických booleovských operátorů
(za předpokladu, že písmeno x a písmeno y představují vyhledávané pojmy
v záznamu):
x A N D j Operátor pro zúžení rozsahu vyhledávání a snížení počtu
nalezených záznamů; logický součin (x), průnik, konjunkce.
Vyhledávány jsou záznamy, které obsahují všechny pojmy
spojené v rešeršním dotazu operátorem AND.
1 2 3
SKLENÁK, Vilém. Booleovské vyhledávání. Česká terminologická databáze knihovnictví
a informační vědy [online], 2004 [cit. 12.3.2009].
URL: <http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file name=find-a&local base=ktd>
53
J C O R J Operátor pro rozšíření rozsahu vyhledávání a zvýšení počtu
nalezených záznamů, který spojuje většinou synonyma (tj. slova
podobného významu) nebo související termíny; logický součet či
logická suma (+), sjednocení, disjunkce.
Vyhledávány jsou záznamy, které obsahují alespoň jeden
z pojmů spojených v rešeršním dotazu operátorem OR
x N O T j Operátor pro vyloučení nežádoucích výsledků; logický rozdíl či
logická diference (-), vyloučení (exkluze), postsekce.
Vyhledávány jsou záznamy, které obsahují pojem x a zároveň
neobsahují pojem^.
Je-li v rešeršním dotazu použit pouze jeden typ booleovského
operátoru, jedná se o jednoduché booleovské vyhledávání („simple Boolean
searching"). Obsahuje-li rešeršní dotaz dva a více typů booleovských
operátorů, jedná se o složené booleovské vyhledávání („compound Boolean
searching").
54
Přirozené pořadí zpracovávání booleovských operátorů je ve většině
vyhledávacích informačních systémů následující: 1. NOT, 2. AND, 3. OR.
Toto přirozené pořadí zpracování může uživatel změnit použitím kulatých
závorek. Proto se pro složené booleovské vyhledávání někdy užívá označení
„nestedBoolean" („nested' znamená „vložený")124,125,126
Vyhledávání pomocí booleovských operátorů má tyto nevýhody:
• uživatelská nepřívětivost; uživatelé-laici se s potížemi učí
samostatně, bez pomoci informačních zprostředkovatelů,
formulovat složitější rešeršní dotazy;
• omezené možnosti vyjádření vzájemných vztahů
mezi vyhledávanými výrazy (př. kauzálního vztahu); někdy
např. operátor AND přesně neodpovídá vyhledávané informaci
a proto jsou vyhledány i nerelevantní záznamy;
• absence možnosti přiřadit jednotlivým vyhledávaným výrazům
rozdílnou míru důležitosti přímo v rešeršním dotazu; všechny
pojmy dosahují stejného stupně významu, což ne vždy odpovídá
127 128
reálné informační potřebě. '
1 2 4
POKORNÝ, Jaroslav; SNÁŠEL, Václav a KOPECKÝ, Michal. Dokumentografické
informační systémy. Praha: Karolinum, 2005, s. 89. ISBN 80-246-1148-1
1 2 3
CHU, Heting. Information representation and retrieval in the digital age. Medford:
Information Today, 2003, p. 59-61, 99. ISBN 1-57387-172-9
126 gTOCK, Wolfgang G. Information retrieval: Informationen suchen und finden. München:
Oldenburg, 2007, S. 145. ISBN 3-486-58172-4; ISBN 978-3-486-58172-0
1 2 7
CHOWDHURY, G. G. Introduction to modern information retrieval. 2nd ed. London:
Facet, 2004, p. 173-174. ISBN 1-85604-480-7
1 2 8
CHU, Heting. Information representation and retrieval in the digital age. Medford:
Information Today, 2003, p. 101-102. ISBN 1-57387-172-9
55
O přínosu vyhledávání pomocí booleovských operátorů však
navzdory jeho nevýhodám není pochyb. Peter Jacsó přirovnává vyhledávání
informací bez využití booleovské logiky k situaci, kdy si host v restauraci
objedná kávu a zmrzlinu („ice-cream", doslovně lze přeložit též jako „ledová
smetana"), ale číšník mu přinese ledovou kávu se smetanou.
2.5.6 Proximitní operátory
Přesnost vyhledávání zvyšuje užívání proximitních operátorů, které
udávají vzdálenost vyhledávaných výrazů od sebe a jejich pořadí v záznamu.
Jedná se o operátory:
• WITH - vyhledávané výrazy se v záznamu nacházejí vedle sebe
v zadaném pořadí; vyhledávání lze rozšířit zadáním nWITH,
kdy „n" představuje přirozené číslo udávající maximální počet
slov, která se mohou mezi vyhledávanými výrazy vyskytovat;
• NEAR - vyhledávané výrazy se v záznamu nacházejí vedle sebe
v libovolném pořadí; vyhledávání lze rozšířit zadáním nNEAR,
podobnějakouWITH.1 3 0
1 2 9
JACSÖ, Peter. Don't kiss Boolean good-bye. Information today, 1994, vol. 11, no. 2, p. 22.
ISSN 8755-6286
1 3 0
CHU, Heting. Information representation and retrieval in the digital age. Medford:
Information Today, 2003, p. 62. ISBN 1-57387-172-9
56
Tyto operátory však na rozdíl od booleovských operátorů nemají vžité
jednotné značení; jejich značení se liší v závislosti na systému. Např. EBSCO
užívá značení Wn (př. WS) pro zadané pořadí vyhledávacích výrazů a Nn
pro libovolné pořadí vyhledávacích výrazů, zatímco ScienceDirect užívá
značení PRE/n pro zadané pořadí vyhledávacích výrazů a W/n pro libovolné
pořadí vyhledávacích výrazů.
2.6 Editace rešeršního dotazu
Při vyhledávání informací v naprosté většině případů nestačí zadat
pouze jeden jediný rešeršní dotaz, ale vyhovujícího výsledku je dosaženo až
po zadání několika rešeršních dotazů. Protože formulace prvotního rešeršního
dotazu (přesněji vyjádřeno, prvotního komplexního rešeršního dotazu, neboť
u některých vyhledávacích strategií se zadává nejprve několik rešeršních
dotazů zaměřených na rozdílné tematické aspekty informační potřeby, přičemž
až spojením těchto dotazů pomocí booleovských operátorů vznikne složený
rešeršní dotaz vyjadřující všechny aspekty informační potřeby) pokaždé přesně
neodráží informační potřebu nebo v ní nejsou použity výrazy užívané
v databázi, je obvykle třeba ji dodatečně upravit.
Existují tři základní možné způsoby editace (úpravy) rešeršního dotazu:
• manuální (intelektuální):
o editace dotazu výhradně uživatelem bez účasti
informačního systému;
1 3 1
SHIRI, A l i - REVTE, Crawford. Query expansion behavior within a thesaurus-enhanced
search environment: a user-centered evaluation. Journal of the American society
for information science, February 2006, vol. 57, no. 4, p. 463. ISSN 1532-2882
57
• automatický:
o editace dotazu výhradně informačním systémem bez účasti
uživatele, simulace manuálního způsobu vyhledávání;
o v celé sbírce záznamů je informačním systémem zkoumán
výskyt (frekvence) vyhledávaných výrazů a jej ich vztahy
k j iným výrazům, přičemž jsou tyto údaje použity
k vyhledání záznamů obsahujících výrazy, které
s původními vyhledávanými výrazy nějak souvisejí, např.
slova stejného či podobného významu, slova nadřazená,
slova podřazená atd. nebo výrazy vyskytující se často
v blízkosti vyhledávaných výrazů;
• interaktivní:
o kooperace mezi uživatelem a informačním systémem;
o uživateli jsou informačním systémem navrženy výrazy,
z nichž uživatel vědomě volí ty, které použije
k reformulaci rešeršního dotazu (expanzní
výrazy).1 3 2
'1 3 3
'1 3 4
EFTHIMIADIS, Efthimis N . Query expansion. Annual review of information science
& technology [online]. 1996, vol. 31 [cit. 27.1.2009]. ISSN 0066-4200
URL: :< http://faculry.wasMngton.edu/eftMnus/pubs/Pubs/qe-arist/QE-arist.htnu >
1 3 3
SHAPIRA, Bracha - TAIEB-MAIMON, Meirav - NEMETH, Yael. Subjective
and objective evaluation or interactive and automatic query expansion. Online information
review, 2005, vol. 29, no. 4, p. 375-376. ISSN 1468-4527
1 3 4
STOCK, Wolfgang G. Information retrieval: Informationen suchen und finden. München:
Oldenburg, 2007, S. 476, 480-481. ISBN 3-486-58172-4; ISBN 978-3-486-58172-0
58
Rozlišení mezi manuálním a interaktivním způsobem konstrukce
rešeršního dotazu je problematické, neboť u obou dvou způsobů je rešeršní
dotaz tvořen člověkem-uživatelem. Rozdíl spočívá vtom, že u manuálního
způsobu tvoří uživatel rešeršní dotaz samostatně bez podpory informačního
systému a u interaktivního způsobu jej upravuje (edituje) na základě zpětné
vazby poskytnuté informačním systémem.1 3 5
2.7 Vyhledávací strategie
Jednou z nutných podmínek úspěšného vyhledávání informací
v databázi je volba správných vyhledávaných výrazů, na základě jejichž
kombinace se pak volí vhodná vyhledávací strategie136
- plán celkového
postupu při vyhledávání informací.1 3 7
Existuje několik druhů vyhledávacích strategií, z nichž
za nejvýznamnější považuji tyto:
• Strategie stavebních kamenů. Při této strategii se využívá
historie vyhledávání jako nástroje reformulace rešeršních
dotazů. Postup při hledání je následující:
1 3 5
BEAULIEU, Micheline - ROBERTSON, Stephen. Evaluating interactive systems in TREC.
Journal of the American society for information science, January 1996, vol. 47, no. 1, p. 86.
ISSN 0002-8231
136 EFTHIMIADIS, Efthimis N . Query expansion. Annual review of information science
& technology [online]. 1996, vol. 31 [cit. 27.1.2009]. ISSN 0066-4200
URL: :< http://faculrv.wasMngton.edu/eftMnus/pubs/Pubs/qe-arist/QE-arist.html >
1 3 7
BATES, Marcia J. Information search tactics. Journal of the American society
for information science, July 1979, vol. 30, no. 4, p. 207. ISSN 0002-8231
59
1. Obsah rešeršního požadavku je rozložen do několika
různých tematických skupin - faset, z nichž každá
obsahuje jeden nebo více vyhledávaných výrazů.
2. Pojmy v každé z faset se uspořádají do jednoduššího
rešeršního dotazu.
3. Tyto jednodušší rešeršní dotazy jsou za pomoci
booleovských operátorů spojeny v j eden složitější rešeršní
dotaz.
• Strategie rostoucí perly („snowballing approach" - „zvětšující
se sněhové koule"). Zpočátku se vyhledává pouze jeden
nej výstižnější výraz pro každou tematickou skupinu rešeršního
požadavku s cílem vyhledat alespoň jeden záznam. Tyto výrazy
jsou následně spojeny booleovským operátorem AND, případně
proximitními operátory. Po přidání výrazů obsažených uvnitř
vyhledaného záznamu či vyhledaných záznamů do rešeršního
dotazu dochází k reformulaci původního rešeršního dotazu. Jsou
nalezeny další záznamy, které se použijí k další reformulaci
rešeršního dotazu a tento proces se opakuje tak dlouho, dokud
není vyhledán dostatečný počet záznamů k uspokojení
informační potřeby.
60
• Strategie osekávaní („successive fraction" - „postupné
lámání"). Jedná se o opak strategie rostoucí perly. Na počátku
vyhledávání je zadán jednoduchý, široce formulovaný rešeršní
dotaz, který je následně zužován.1 3 8
'1 3 9
'1 4 0
Pojem „vyhledávací strategie" má ještě další dimenzi: jedná se také
o konkrétní oblast informační vědy zabývající se teorií, principy a praxí tvorby
a užívání vyhledávacích strategií a taktik.1 4 1
2.8 Vyhledávací taktiky
Součástí vyhledávacích strategií jsou vyhledávací taktiky - pohyby
směrem k další fázi vyhledávání představující jednoduché posuny blíže
k uživatelovu cíli, kterým je nalezení informací. Pro každou situaci, která
při vyhledávání informací může nastat, jsou vhodné jiné vyhledávací taktiky.
Patří mezi ně např.:
EFTHIMIADIS, Efthimis N . Query expansion. Annual review of information science
& technology [online]. 1996, vol. 31 [cit. 27.1.2009]. ISSN 0066-4200
URL: :< http://facultv.wasMn^on.edu/eftMnus/pubs/Pubs/qe-arist/OE-arist.html >
1 3 9
CHU, Heting. Information representation and retrieval in the digital age. Medford:
Information Today, 2003, p. 84-86. ISBN 1-57387-172-9
HO gTOCK, Wolfgang G. Information retrieval: Informationen suchen und finden. München:
Oldenburg, 2007, S. 478-479. ISBN 3-486-58172-4; ISBN 978-3-486-58172-0
1 4 1
BATES, Marcia J. Information search tactics. Journal of the American society
for information science, July 1979, vol. 30, no. 4, p. 207-208. ISSN 0002-8231
61
• CHECK - zhodnocení tematického obsahu původního
rešeršního požadavku a kontrola jeho shody s vyhledávanými
výrazy;
• CORRECT - kontrola pravopisu ve vyhledávaných výrazech;
• REDUCE - snížení počtu vyhledávaných výrazů v rešeršním
dotazu;
• SUB - volba obsahově specifičtějších vyhledávacích výrazů (tj.
výrazů, které jsou významově podřazeny původním
vyhledávaným výrazům);
• FIX -vyhledávání výrazů obsahujících přípony a předpony.
2.9 Výsledky rešerše
2.9.1 Relevance apertinence
Úspěšné hledání informací vede k získání relevantních informací
z informačních zdrojů - tj. takových informací, které uspokojí informační
potřebu uživatele. Relevanci je možné chápat jako vztah mezi dvěma prvky A
a B, přičemž prvkem A může být:
BATES, Marcia J. Information search tactics. Journal of the American society
for information science, July 1979, vol. 30, no. 4, p. 207-208. ISSN 0002-8231
62
• tradiční či elektronický dokument,
• reprezentace dokumentu, tj. např. záznam dokumentu v databázi
či citace dokumentu,
• konkrétní informace, která je částí dokumentu či jeho
reprezentace,
a prvkem B může být:
• konkrétní problém, k jehož řešení potřebuje uživatel informace;
• informační potřeba, která je v podstatě subjektivní reprezentací
problému v mysli uživatele - proto není totožná s problémem
uživatele, neboť uživatel svůj problém nemusí vnímat správně;
• informační požadavek, který je vyjádřením informační potřeby
v přirozeném jazyce;
• rešeršní dotaz, který je překladem informační potřeby (či spíše
informačního požadavku) do umělého jazyka informačního
systému (zejména spojení důležitých pojmů z informačního
požadavku booleovskými operátory).1 4 3
Při vyhledávání informací však spíše než o skutečnou objektivní
relevanci jde o pertinenci - subjektivní relevanci vnímanou uživatelem,
závislou na jeho cílech, postojích, zájmech, osobnosti atd.1 4 4
MIZZARO, Stefano. Relevance: the whole history. Journal of the American society
for information science, September 1997, vol. 48, no. 9, p. 811. ISSN 0002-8231
144 p i i x o w , J. Citace podle: STOCK, Wolfgang G. Information retrieval: Informationen
suchen und finden. München: Oldenburg, 2007, S. 405. ISBN 3-486-58172-4; ISBN
978-3-486-58172-0
63
2.9.2 Přesnost a úplnost
Usilujeme nejen o relevanci vyhledaných záznamů, ale ve většině
případů též o úplnost vyhledávání, tj. o nejvyšší možný počet záznamů. Pokud
zadáváme hodně široce formulovaný rešeršní dotaz, zvyšuje se
pravděpodobnost, že budou vyhledány všechny relevantní záznamy, ale
vedle silně relevantních záznamů bývá vyhledána též spousta záznamů s velmi
nízkou mírou relevance. Přesnost vyhledávání se tedy snižuje. V důsledku toho
pak musí uživatel trávit více času procházením celého souboru vyhledaných
záznamů a vyřazováním těch méně relevantních - „prokousává se spoustou
haraburdí, aby našel klenoty".
Naproti tomu úzce formulované rešeršní dotazy zaměřené na přesnost
vyhledávání, tj. na vysokou relevanci vyhledaných záznamů, zvyšují riziko
toho, že některé relevantní záznamy nebudou vyhledány.
Požadavky na přesnost a úplnost rešerše se liší v závislosti
na informačních potřebách uživatelů - v průběhu času se tedy mění spolu
• • 146
s nimi.
3
BELL, Suzanne S. Librarian's guide to online searching. Westport: Libraries Unlimited,
2006, p. 28. ISBN 1-59158-326-8
1 4 6
CHOWDHURY, G. G. Introduction to modern information retrieval. 2nd ed. London:
Facet, 2004, p. 251. ISBN 1-85604-480-7
64
2.9.3 Grafické znázornění možných výsledku rešerše
Na základě relevance vyhledaných záznamu lze dospět k celkem pěti
možným výsledkům vyhledávání, které se dají graficky vyjádřit.
Předpokládejme, že
• každý záznam v databázi je buď relevantní nebo nerelevantní, tj.
částečná relevance se nepřipouští,
• v databázi existuje alespoň jeden relevantní záznam,
• u všech níže uvedených výsledků představuje vnější kruh
množinu všech záznamů (relevantních i nerelevantních)
obsažených v databázi:
Diagram 1: Výsledek rešerše A
Byly vyhledány pouze relevantní záznamy, a to všechny. V databázi
neexistuje žádný relevantní záznam, který by nebyl vyhledán, ale ani žádný
nerelevantní záznam, který by byl vyhledán. Množinu všech vyhledaných
záznamů a současně množinu všech relevantních záznamů v databázi
představuje vnitřní mřížkovaný kruh.
Jedná se o ideální, většinou obtížně dosažitelný výsledek vyhledávání.
65
Diagram 2: Výsledek rešerše B
Vnitřní svisle pruhovaný kruh nalevo představuje množinu všech
vyhledaných záznamů, z nichž však ani jeden není relevantní. Vnitřní
tečkovaný kruh napravo představuje množinu všech relevantních záznamů,
z nichž však ani jeden není vyhledán.
Jedná se o nejhorší dosažitelný výsledek vyhledávání.
Diagram 3: Výsledek rešerše C
Větší vnitřní kruh vyplněný tečkovanou mřížkou představuje množinu
všech vyhledaných záznamů, z nichž jsou některé relevantní a některé nikoliv.
Jeho podmnožinou je menší vnitřní kruh vyplněný nepřerušovanou čárovou
mřížkou - množina všech vyhledaných relevantních záznamů. Stejně jako
u výsledku A byly všechny relevantní záznamy vyhledány a v databázi
neexistuje žádný relevantní záznam, který by nebyl vyhledán.
66
Tento výsledek vyhledávání může být uspokojivý pouze
za předpokladu, že počet vyhledaných nerelevantních záznamů není příliš
vysoký.
Diagram 4: Výsledek rešerše D
Vnitřní svisle pruhovaný kruh představuje množinu vyhledaných
záznamů (relevantních i nerelevantních), vnitřní vodorovně pruhovaný kruh
představuje množinu relevantních záznamů (vyhledaných i nevyhledaných).
Jejich kostkovaný průnik pak představuje množinu vyhledaných relevantních
záznamů. Ve svisle pruhovaném srpku se nacházejí záznamy, které byly
vyhledány, ale nejsou relevantní, zatímco ve vodorovně pruhovaném srpku se
nacházejí záznamy, které jsou relevantní, ale nebyly vyhledány. Platí tedy, že
množina vyhledaných záznamů (vnitřní svisle pruhovaný kruh) obsahuje
relevantní i nerelevantní záznamy a že nebyly vyhledány všechny relevantní
záznamy v databázi, pouze jejich část reprezentovaná průnikem obou vnitřních
kruhů.
Jedná se o nej obvyklejší výsledek vyhledávání. Uživatel
při vyhledávání usiluje o to, aby množství záznamů nacházejících se v obou
srpcích vnitřních kruhů tohoto diagramu (tj. mimo kostkovaný průnik) bylo co
• • ~w 147
nejnizsi.
1 4 7
K E N T , Allen. Information analysis and retrieval. New York: Becker and Gates, 1971,
p. 164-165. ISBN 0-471-46995-5
67
Diagram 5: Výsledek rešerše E
Ke čtyřem možným výsledkům vyhledávání podle Allena Kenta si
dovoluji připojit ještě jeden, jehož grafické vyjádření je v podstatě totožné
s výsledkem C.
Větší vnitřní kruh vyplněný malými tečkami představuje množinu
všech relevantních záznamů, z nichž jsou některé vyhledány a některé nikoliv.
Jeho podmnožinou je menší vnitřní kruh vyplněný velkými tečkami - množina
všech vyhledaných relevantních záznamů. Byla vyhledána pouze část
relevantních záznamů, ale žádný nerelevantní záznam vyhledán nebyl.
Tento výsledek vyhledávání se objevuje v případech, kdy je téma
vyhledávání definováno velmi úzce a uživatel nepožaduje velké množství
záznamů.
68
2.9.4 Zobrazení výsledku rešerše
U zobrazení výsledku rešerše je v některých databázích možné zvolit
konkrétní pole záznamu, která budou zobrazena (př. pouze autor a název
dokumentu).
V mnoha databázích lze také stanovit maximální počet záznamů, který
bude zobrazen na jedné stránce.
2.9.5 Manipulace s výsledky rešerše
Z možností manipulace se záznamy bývají standardně poskytovány
tyto:
• výběr relevantních záznamů,
• řazení záznamů podle různých kategorií (relevance, autora,
názvu, roku vydání, počtu citací atd.),
• organizování vyhledaných záznamů do skupin podle kategorií,
• tisk,
• uložení,
• odeslání e-mailem,
• export.1 4 9
'1 5 0
CHU, Heting. Information representation and retrieval in the digital age. Medford:
Information Today, 2003, p. 177. ISBN 1-57387-172-9
1 4 9
CHU, Heting. Information representation and retrieval in the digital age. Medford:
Information Today, 2003, p. 177. ISBN 1-57387-172-9
1 5 0
RESNICK, Marc L. - V A U G H A N , Misha W. Best practices and future visions for search
user interfaces. Journal of the American societyfor information science and technology, April
2006, vol. 57, no. 6, p. 785. ISSN 1532-2882
69
2.10 Teoretická analýza rešeršního procesu:
závěrečné shrnutí
Existují dva základní druhy vyhledávání informací - browsing neboli
procházení databáze bez nutnosti zadávat konkrétní vyhledávané výrazy
a základní či pokročilé vyhledávání, při němž se vyhledávané výrazy zadávají
do vyhledávacích polí.
Při rešeršním procesu uživatel nejprve volí vyhledávané výrazy, které
uspořádá do rešeršního dotazu. Výsledek vyhledávání podle prvotního
rešeršního dotazu vyhodnotí a na základě tohoto vyhodnocení rešeršní dotaz
případně edituje. Po editaci je výsledek rešeršního dotazu znovu vyhodnocen
a cyklus se opakuje, dokud není dosaženo vyhovujícího výsledku vyhledávání.
Následuje výběr konkrétních záznamů odpovídajících informační potřebě
a jejich uložení či zaslání na e-mail.
Vyhledávání může být omezeno prostřednictvím limitů vyhledávání
a/nebo specifikací konkrétních polí záznamu, v nichž se má vyhledávaný výraz
vyskytovat. Vyhledávané výrazy mohou být kráceny zástupnými znaky.
Vztahy mezi nimi mohou být vyjádřeny booleovskými operátory AND, OR,
NOT, případně proximitními operátory.
Existují tři možné druhy editace rešeršního dotazu: manuální editace
výhradně uživatelem, automatická editace výhradně informačním systémem
a interaktivní editace uživatelem za podpory informačního systému.
70
Plán celkového postupu při vyhledávání informací se označuje jako
vyhledávací strategie. Mezi vyhledávací strategie patří zejména strategie
stavebních kamenů, strategie rostoucí perly a strategie osekávaní.
Vztah mezi obsaženou informací a informační potřebou uživatele se
u jednotlivých záznamů v databázi liší. To znamená, že záznamy jsou různě
relevantní. Subjektivní relevance vnímaná uživatelem se nazývá pertinence.
Uživatel usiluje o to, aby vyhledávání bylo přesné, tj. aby byly
vyhledány záznamy s co nejvyšší relevancí, ale také, aby bylo úplné, tj. aby byl
vyhledán co nejvyšší počet záznamů. Požadavky na přesnost a úplnost rešerše
se liší podle informačních potřeb uživatelů.
S vyhledanými záznamy lze manipulovat - např. je řadit podle různých
kategorií, ukládat, odesílat na e-mail či exportovat.
71
3. ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE
NA ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITĚ
v
3.1 Základní informace o České zemědělské
univerzitě
Česká zemědělská univerzita v Praze je veřejnou vysokou školou. Byla
založena v roce 1906, poměrně nedávno - v roce 2006 - tedy oslavila sté
výročí svého založení.1 5 1
Sestává celkem ze sedmi fakult a institutů:
• Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů,
• Fakulta lesnická a dřevařská,
• Fakulta životního prostředí,
• Institut tropů a subtropů,
• Institut vzdělávání a poradenství,
• Provozně ekonomická fakulta,
• Technická fakulta.
Pro celou Českou zemědělskou univerzitu zajišťuje knihovnické
a informační služby (tedy včetně rešeršních služeb) Studijní a informační
centrum České zemědělské univerzity.152
1 . 1
Česká zemědělská univerzita. O ČZU: základní informace [online]. 7.3.2006 [cit.
16.4.2009]
URL: < http://www.czu.cz/cs/7F299 >
1 . 2
Česká zemědělská univerzita. Fakulty a součásti [online]. Praha: 2006 [cit. 16.4.2009]
URL: < http://www.czu.cz/cs/7F310 >
72
3.2 Rozcestník volně dostupných informačních
zdrojů
Odkazy na důležité volně dostupné informační zdroje pro obory
studované na České zemědělské univerzitě se nacházejí na průběžně
aktualizovaném rozcestníku volně dostupných informačních zdrojů
(http://www.sic.czu.cz/?r=1681).
Jedná se o odkazy na následující informační zdroje:
• informační zdroje o zemědělství a potravinářství, mezi nimi
zejména (kromě jiných):
o webové stránky zemědělských institucí:
• Ústav zemědělské ekonomiky a informací
(http://www.uzei.cz/);
• Ministerstvo zemědělství ČR (http://www.mze.cz/);
• National Agricultural Library
(http://www.nal.usda.gov/);
o internetové zemědělské portály:
• Agronavigátor (http://www.agronavigator.cz/);
• Agris: agrární www portál (http://www.agris.cz/);
• Agroweb: internetový zemědělský portál
(http ://www. agroweb.cz/);
• Agripedia (http://www.ca.uky.edu/agripedia/);
• informační zdroje o lesnictví, mezi nimi zejména
(kromě jiných):
73
o Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
(http://www.vulhm.cz/);
o Silvarium.cz: lesnicko-dřevařský server
(http://www.silvarium.cz/);
o Lesnická práce: časopis pro lesnickou vědu a praxi
(http ://lesprace. silvarium. cz/);
o Lesnictvi.cz: server o lese, lesnictví a životním prostředí
(http://www.lesnictvi.cz/);
• informační zdroje o souvisejících vědních oborech, tj.
o botanice, biologii, chemii, zoologii, ekologii, genetice,
parazitológii;
• informační zdroje o ekonomii a právu;
• knihovny a jejich katalogy;
• internetové vyhledávače;
• praktické informace (např. jízdní řády, portál veřejné správy
3.3 Odborné databáze
Česká zemědělská univerzita zajišťuje svým studentům
a zaměstnancům přístup k odborným databázím, který je omezen na univerzitní
síť.
1 , 3
Česká zemědělská univerzita: Studijní a informační centrum. Služby: informační zdroje:
rozcestník zdrojů [online]. 2006 [cit. 16.4.2009]
URL: < http://www.sic.czu.cz/7Fl681 >
74
Tyto databáze lze roztřídit následovně:
• bibliografické, které obsahují pouze sekundární záznamy
dokumentů, k nimž nejsou připojeny plné texty;
o zemědělské:
• Agricola,
• CAB Abstracts,
o geologické:
• GeoBase,
• GeoRef,1 5 5
o ostatní:
• Biological Abstracts (biologie),
• Zoological Abstracts (zoologie),
• Environmental Science and Pollution Management
(životní prostředí),
• Food Science and Technology Abstracts
(potravinářství),
• plnotextové, které umožňují přístup i k plnému textu dokumentu
v elektronické podobě;
o multidisciplinárně zaměřené:
• rozhraní EBSCOhost zahrnující více databází,
• Knovel,
• ScienceDirect,
• SpringerLink,
• Wiley Interscience,
1 , 4
Česká zemědělská univerzita: Studijní a informační centrum. Služby: informační zdroje:
databáze [online]. 28.8.2006 [cit. 16.4.2009]
URL: < http://www.sic.czu.cz/7Fl680 >
1 3 3
Česká zemědělská univerzita: Studijní a informační centrum. Služby: informační zdroje:
databáze: bibliografické [online]. 28.8.2006 [cit. 16.4.2009]
URL: < http://www.sic.czu.cz/7Fl682 >
75
o ostatní:
• EnviroNetBase (životní prostředí a ekologie),
• ProQuest Agriculture Journals (zemědělství),1 5 6
• citační, které jsou zaměřeny na citační vazby mezi záznamy;
o Scopus,
o rozhraní Web of Knowledge zahrnující:
• Web of Science - databázi citačních rejstříků
mapující citační vazby mezi dokumenty,
• Current Contents Connect - databázi aktuálních
obsahů jednotlivých čísel odborných periodik,
• Journal Citation Reports - databázi zpřístupňující
informace o registrovaných periodikách, zejména
jejich průměrnou citovanost (impact faktor).157
Následuje stručná charakteristika odborných bibliografických databází
Biological Abstracts a CAB Abstracts, u nichž je v dalším textu analyzována
efektivita rešeršní činnosti.
1 . 6
Česká zemědělská univerzita: Studijní a informační centrum. Služby: informační zdroje:
databáze:plnotextové [online]. 28.8.2006 [cit. 16.4.2009]
URL: < http://www.sic.czu.cz/7Fl683 >
1 . 7
Česká zemědělská univerzita: Studijní a informační centrum. Služby: informační zdroje:
databáze: citační [online]. 28.8.2006 [cit. 16.4.2009]
URL: < http://www.sic.czu.cz/7Fl684 >
76
3.3.1 Biological Abstracts a CAB Abstracts
Biological Abstracts je odbornou bibliografickou databází záznamů
článků z oborů souvisejících s biologií, mezi které patří zejména zemědělství,
biochemie, biotechnologie, botanika, ekologie, životní prostředí,
mikrobiologie, toxikologie. Databáze obsahuje cca šest miliónů záznamů
článků vydaných v časovém rozmezí od roku 1969 do současnosti. Abstrakty
obsahuje 90% z nich. Během jednoho roku bývá do databáze přidáno cca
360 000 nových záznamů.1 5 8
'1 5 9
CAB Abstracts je odbornou bibliografickou databází záznamů článků
ze zemědělství, lesnictví a příbuzných disciplín - zejména z živočišné
a rostlinné výroby, chovu zvířat, pěstování a ochrany rostlin, genetiky, lesního
inženýrství, veterinární medicíny či rozvoje venkova. Obsahuje více než čtyři
milióny záznamů článků vydaných v časovém rozmezí od roku 1973
do současnosti. Abstrakty obsahuje 95% z nich. Během jednoho roku bývá
do databáze přidáno cca 180 000 nových záznamů.1 6 0 1 6 1
Obě databáze byly do března 2009 provozovány Českou zemědělskou
univerzitou na uživatelském rozhraní SilverPlatter WebSpirs, vyvinutém
v polovině 90. let společností SilverPlatter Information, která se v létě 2001
spojila se společností Ovid Technologies.
3
Wolters Kluwer Health: Ovid. Products and services: Biological Abstracts [online],
12.2.2009 [cit. 17.4.2009]
URL: < http://www.ovid.com/site/catalog/DataBase/24.isp >
1 , 9
Albertina icome Praha. Produkty a služby: Biological Abstracts [online]. [2008] [cit.
17.4.2009]
URL: < http://www.aip.cz/produkt.php?produkt=574 >
1 6 0
Wolters Kluwer Health: Ovid. Products and services: CAB Abstracts [online]. 12.2.2009
[cit. 17.4.2009]
URL: < http://www.ovid.com/site/catalog/DataBase/31.isp >
1 6 1
Albertina icome Praha. Produkty a služby: CAB Abstracts [online]. [2008] [cit. 17.4.2009]
URL: < http://www.aip.cz/produkt.php?produkt=122 >
77
Po dlouhodobé kooperaci obou společností na projektu bylo v říjnu
2007 představeno nové uživatelské rozhraní OvidSP, mající integrovat výhody
rozhraní SilverPlatter WebSpirs a rozhraní Ovid Gateway. Název nového
rozhraní na obě tato rozhraní odkazuje.1 6 2
'1 6 3
V březnu 2009 přechází na nové rozhraní OvidSP i Česká zemědělská
univerzita. Staré rozhraní SilverPlatter WebSpirs a nové rozhraní OvidSP jsou
vzájemně porovnávány v části „Komplexníanalýza uživatelského rozhraní".
Albertina icome Praha. Produkty a služby: náš partner: Wolters Kluwer Health: Ovid
[online]. [2008] [cit. 17.4.2009]
URL: < http://www.aip.cz/partner.php7partneF8 >
1 6 3
Albertina icome Praha. WebSpirs končí, ať žije OvidSP! [online]. 17.2.2009 [cit. 17.4.2009]
URL: < http://www.aip.cz/novinka.php?novinka=2174 >
78
4. VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ
V ODBORNÝCH DATABÁZÍCH NA ČESKÉ
ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITĚ
v
4.1 Informační požadavky na České zemědělské
univerzitě
4.1.1 Charakteristika uživatelů a jejich informačních
potřeb
Rešeršní služby na České zemědělské univerzitě využívá pět kategorií
uživatelů:
• pedagogové České zemědělské univerzity,
• studenti doktorandského studia na České zemědělské univerzitě,
• studenti magisterského studia na České zemědělské univerzitě,
• studenti bakalářského studia na České zemědělské univerzitě,
• externí uživatelé.
Informace potřebují nejčastěji za účelem vypracování kvalifikační
práce. Studenti doktorandského studia a pedagogové si v některých případech
touto cestou obstarávají výchozí podklady pro výzkum.
79
4.1.2 Provádění rešerší v databázích: konkrétní příklady
z praxe na České zemědělské univerzitě
Konkrétní příklady rešerší ze své praxe rešeršéra na České zemědělské
univerzitě j sem rozdělila do několika nej obvyklejších typů rešeršních dotazů,
k nimž byly jednotlivé rešerše přiřazeny na základě formulace prvotního
rešeršního dotazu. Vycházela jsem z členění Allena Kenta.1 6 4
Příklady rešerší byly zvoleny tak, aby v předkládaném vzorku byly
zastoupeny nejen různé typy rešeršních dotazů, ale také různé typy průběhů
celkového rešeršního procesu.
Omezila jsem se pouze na příklady rešerší v databázích Biological
Abstracts, CAB Abstracts a Zoological Record, které jsou na České
zemědělské univerzitě přístupné z jednoho uživatelského rozhraní - do března
2009 z rozhraní WebSpirs, v březnu 2009 proběhl přechod na nové rozhraní
OvidSP. Proto zdůrazňuji, že všechny níže uvedené rešerše byly vypracovány
v rozhraní WebSpirs.
Průběhy rešeršního procesu byly rekonstruovány na základě dostupných
evidenčních materiálů České zemědělské univerzity.
V případech vyhledávání v konkrétních polích záznamu se vyhledávalo
v těchto polích:
KENT, Allen. Information analysis and retrieval. New York: Becker and Gates, 1971,
p. 166-169. ISBN 0-471-46995-5
80
• TI - „ Title ": název dokumentu,
• DE— „Descriptors": předmětové termíny specifikující hlavní
tematické oblasti dokumentu (pouze CAB Abstracts, Zoological
Record),
• TS-„Subject Terms": předmětové termíny specifikující hlavní
tematické oblasti dokumentu (pouze Biological Abstracts),
• OR - „Organisms": název organismu (pouze Biological
Abstracts),
• PS - „Parts, Structures and Systems of Organisms": orgány
v těle (pouze Biological Abstracts),
• 77V- „ Taxa Notes ": širší skupiny organismů,
• AB - „Abstracts ": abstrakt dokumentu,
• LA - „Language ": jazyk dokumentu.
Všech osm příkladů rešerší má jednotnou strukturu:
• formulace rešeršního požadavku;
• způsob komunikace uživatele s rešeršérem; jedná se v šesti
případech o komunikaci osobní, ve dvou případech
o komunikaci e-mailovou;
• názvy databází, v nichž byla rešerše vypracována (Biological
Abstracts, CAB Abstracts, Zoological Record);
• analýza rešeršního požadavku, spočívající ve:
o stanovení výchozích vyhledávaných výrazů v češtině,
o stanovení jejich anglických protějšků, synonym
a latinských názvů,
• prvotní formulace rešeršního dotazu (rešeršních dotazů);
81
• popis průběhu rešeršního procesu, zaměřený na editace (úpravy)
rešeršního dotazu (rešeršních dotazů), jejich důvody a počty
vyhledaných záznamů v jednotlivých fázích rešeršního procesu;
• konečná formulace rešeršního dotazu (rešeršních dotazů).
Jednoduché rešerše
Jde o vyhledání všech záznamů majících společnou jedinou vlastnost,
která je jednoznačně definována, např. všechny záznamy v databázi od určitého
autora nebo všechny záznamy v databázi, v nichž se vyskytuje určité slovo.
Příklad 1
Rešeršní požadavek:
Zakrslý králík
Komunikace s uživatelem:
osobní
Databáze:
Biological Abstracts
Zoological Abstracts
82
Analýza rešeršního požadavku:
Výchozí český výraz Vyhledávané výrazy
zakrslý králík • dwarf rabbit
Prvotní rešeršní dotaz:
„dwarfrabbit*"
Průběh rešeršního procesu:
Protože se jedná o velmi úzce vymezené téma, vyhledávání nebylo
omezeno na konkrétní pole záznamu. Tento postup byl dostačující,
neboť po zadání rešeršního dotazu byl vyhledán počet záznamů,
který byl uživatelem shledán jako vyhovující - 21 záznamů.
Konečný rešeršní dotaz:
shodný s prvotním: „dwarfrabbit*"
Logický součet
Vyhledávají se záznamy disponující alespoň jednou vlastností
z konkrétního výčtu dvou a více vlastností. Rešeršní dotaz obsahuje synonyma
nebo pojmy v hierarchickém vztahu spojené booleovským operátorem OR.
83
Příklad 2
Rešeršní požadavek:
Krytonosec kořenový (brouk, který škodí na máku)
Komunikace s uživatelem:
osobní
Databáze:
Biological Abstracts
CAB Abstracts
Analýza rešeršního požadavku:
Výchozí český výraz Vyhledávané výrazy
krytonosec kořenový • poppy weevil
• Stenocarus ruficornis (latinský
název)
Prvotní rešeršní dotaz:
„poppy weeviľ OR „stenocarus ruficornis"
3
ROTREKL, Jiří. Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) na máku a možnosti ochrany
[online] [2005] [cit. 22.3.2009].
URL: <http://wwwvupt.cz/dokumentv/rot 06 10.pdf>
84
Průběh rešeršního procesu:
Protože se jedná o velmi úzce vymezené téma, vyhledávání nebylo
omezeno na konkrétní pole záznamu. Tento postup byl dostačující,
neboť po zadání rešeršního dotazu byl vyhledán nízký počet
záznamů, který byl však uživatelem shledán jako vyhovující -
3 záznamy.
Konečný rešeršní dotaz:
shodný s prvotním: „poppy weeviŕ OR „stenocarus rufwornis"
Logický součin
Vyhledávají se záznamy disponující všemi vlastnostmi z konkrétního
výčtu dvou, případně více vlastností. Vyhledávané výrazy bývají spojeny
booleovským operátorem AND, případně proximitními operátory.
Příklad 3
Rešeršní požadavek:
Vliv šetrného hospodaření na rostlinná společenstva
Vliv šetrného hospodaření na ptačí společenstva
Komunikace s uživatelem:
osobní
85
Databáze:
Biological Abstracts
CAB Abstracts
Analýza rešeršního požadavku:
Výchozí český výraz Vyhledávané výrazy
šetrné hospodaření (tj. v souladu s přírodou
s minimální závislostí na vnějších vstupech)166
• ecological farming
rostlinná společenstva • plant communities
ptačí společenstva • bird communities
Prvotní rešeršní dotazy:
„ecological farming" in DE, TS, TI A N D „plánt communities"
mDE, TS, TI
„ecological farming" in DE, TS, TI A N D „bird communities"
mDE, TS, TI
Průběh rešeršního procesu:
Po zadání prvotního rešeršního dotazu nebyl vyhledán žádný
záznam. Výraz označující „rostlinná společenstva" - „plant
communities" - byl tedy převeden do singuláru na „plant
community". Ani po této úpravě dotazu nebyl vyhledán žádný
záznam. Dotaz byl tedy rozšířen krácením výrazu „plant
community" na plant*. Po zadání nového dotazu byl vyhledán
vyhovující počet záznamů - 30 záznamů.
1 6 6
ŠARAPATKA, Bořivoj et al. Ekologické zemědělství v praxi. Šumperk: PRO-BIO Svaz
ekologických zemědělců, 2006, s. 17.
86
Průběh rešerše byl obdobný jako u předchozího případu, tj.
po zadání rešeršního dotazu obsahujícího fráze „bird communities"
nebo „bird community" nebyl nalezen žádný záznam. Po rozšíření
dotazu krácením výrazu „bird community" na bird* byl vyhledán
nízký počet záznamů, který byl však uživatelem shledán jako
vyhovující - 3 záznamy.
Konečné rešeršní dotazy:
„ecological farming" m DE, TS, TI AND plant* in DE, TS, TI
^ecological farming" in DE, TS, TI AND bird* in DE, TS, TI
Příklad 4
Rešeršní požadavek:
Parazité na žábrech ryb
Komunikace s uživatelem:
e-mailová
Databáze:
Biological Abstracts
87
Analýza rešeršního požadavku:
Výchozí český výraz Vyhledávané výrazy
ryba • fish
žábry • gm
parazité na žábrech • gill parasites
Prvotní rešeršní dotaz:
(„gill parasite*" ANDfish*)in TS, TI
Průběh rešeršního procesu:
Po zadání prvotního rešeršního dotazu bylo vyhledáno 98 záznamů.
Byl přidán další vyhledávaný výraz:
Výchozí český výraz Vyhledávané výrazy
napadení • infestation
• invasion
• attack
Dotaz se změnil následovně:
(„gill parasite*" AND fish*) in TS, TI AND (infestat* OR inva
OR attack*) in AB, TS, TI
Bylo však vyhledáno pouze sedm záznamů.
88
Prvotní dotaz byl tedy zúžen jiným způsobem. V databázi
Biological Abstracts existují specializovaná pole záznamu - „Parts,
Structures and Systems of Organisms" pro orgány v těle a „Taxa
Notes" pro označení širších skupin organismů. Dotaz byl tedy
doplněn o (gill* in PS AND fish* in TN). Po zadání nového dotazu
byl vyhledán vyhovující počet záznamů - 30 záznamů.
Výsledek rešerše byl zaslán e-mailem uživateli. Důkazem
spokojenosti uživatele je skutečnost, že uživatel následně požádal
o objednání plných textů větší části článků.
Konečný rešeršní dotaz:
(„gill parasite*" AND fish*) in TS, TI AND gill* in PS AND fish*
mTN
Logický součin logických součtů
Jsou dány dva či několik konkrétních souborů vlastností. Vyhledávají
se záznamy disponující alespoň jednou vlastností z každého daného souboru
vlastností.
Tento typ rešeršního dotazu lze symbolicky vyjádřit např. následovně:
(aj OR a2) AND (bj OR b2)
Záznam je vyhledán, jestliže disponuje některou z těchto kombinací
vlastností:
89
1. aj AND bj
2. a} AND b2
3. a2 AND bj
4. a2 AND b2
5. a; AND a2 AND bj
6. a; AND a2 AND £2
7. a2 AND b, AND Z>2
8. a; AND é ; AND Z>2
9. a; AND a2 AND b, AND é2
Příklad 5
Rešeršní požadavek:
Životní cyklus lýkožrouta smrkového (Ips typographus) v různých
gradačních fázích na klasických lapácích
Komunikace s uživatelem:
osobní
Databáze:
Biological Abstracts
CAB Abstracts
Zoological Record
Analýza rešeršního požadavku:
Výchozí český výraz Vyhledávané výrazy
lýkožrout smrkový • bark beetle
• Ips typographus (latinský název)
90
životní cyklus • life tables
• life cycle
• life periods
• life phases
gradace (soubor všech jevů ve vývoji
populace od počátku zvyšování její početnosti
až po návrat k původnímu stavu)167
• gradation
lapák • trap tree
Prvotní rešeršní dotaz:
(„bark beetle" OR Jps typographic1
) in OR, DE, TS, TI AND (Jife
table*" OR Jife cycle*" OR Jife period*" OR Jife phase*" OR Jrap
tree" OR gradat*) in DE, TS, TI
Průběh rešeršního procesu:
Po zadání prvotního rešeršního dotazu bylo vyhledáno 74 záznamů.
Tento počet záznamů byl uživatelem shledán jako vyhovující.
Konečný rešeršní dotaz:
shodný s prvotním: („bark beetle" OR Jps typographus") in OR, DE,
TS, TI AND (Jife table*" OR Jife cycle*" OR Jife period*" OR Jife
phase*" OR Jrap tree" OR gradat*) in DE, TS, TI
1 6 7
Gradace. Terminologický slovník výkladový zemědělsko-potravinářský [online] [cit.
21.3.2009].
URL: < http://www.agronavigator.cz/ts/ >
91
Logický součin prvků a logických součtů
Ke čtyřem typům rešeršních dotazů podle Allena Kenta si dovoluji
připojit ještě jeden.
Jsou dány:
• konkrétní soubory dvou a více vlastností a
• samostatné vlastnosti, které do žádného souboru vlastností
nenáležejí ajsou chápány jako samostatné prvky.
Vyhledávají se záznamy disponující všemi samostatnými vlastnostmi
a zároveň alespoň jednou vlastností z každého souboru vlastností.
Tento typ rešeršního dotazu lze symbolicky vyjádřit např. následovně:
(a; OR a2 OR a3) AND b
(a; OR a2) AND (bj OR b2) AND c AND d
Příklad 6
Rešeršní požadavek:
a) Výskyt sovy pálené
b) Četnost populace sovy pálené
c) Reintrodukce sovy pálené
Komunikace s uživatelem:
osobní
92
Databáze:
Biological Abstracts
Zoological Record
Analýza rešeršního požadavku:
Výchozí český výraz Vyhledávané výrazy
sova pálená • Tyto alba (latinský název)
• barn owl
výskyt • occurence
populace • population
četnost • frequency
biotop (přírodní prostředí, které je osídleno
souborem organismů - biocenózou)1 6 8 1 6 9
• biotope
reintrodukce (opětovná introdukce, tj.
opětovné zavádění biologických druhů
do oblasti)1 7 0
• reintroduction
Prvotní rešeršní dotazy:
a) („tyto albď OR „barn owl") in OR, TS, DE, TI AND occurence
mDE, TS, TI
b) („tyto albď OR „barn owl") in OR, TS, DE, TI
AND (population* ORjrequen* OR biotope*) mDE, TS, TI
Biotop. Terminologický slovník výkladový zemědělsko-potravinářský [online] [cit.
21.3.2009].
URL: < http://www.agronavigator.cz/ts/ >
1 6 9
Biocenóza. Terminologický slovník výkladový zemědělsko-potravinářský [online] [cit.
21.3.2009].
URL: < http://www.agronavigator.cz/ts/ >
1 7 0
Introdukce. Naučný slovník zemědělský: 2: e-j. 1. vyd. Praha: Ustav vědeckotechnických
informací, 1968, s. 985.
93
c) („tyto albď OR „barn owľ) in OR, TS, DE, TI
AND reintroduction in DE, TS, TI
Průběh rešeršního procesu:
Po zadání prvotního rešeršního dotazu byl vyhledán pouze jeden
záznam. Dotaz byl tedy rozšířen krácením výrazu occurence
na occur*. Po zadání nového dotazu byl vyhledán vyhovující počet
záznamů - 33 záznamů.
Po zadání prvotního rešeršního dotazu byl vyhledán příliš vysoký
počet záznamů - 478 záznamů. Do dotazu byl tedy přidán anglický
výraz pro hnízdo nest, upravený na nest*. Po zadání nového dotazu
byl vyhledán vyhovující počet záznamů - 59 záznamů.
Již po zadání prvotního rešeršního dotazu byl vyhledán vyhovující
počet záznamů - 7 záznamů.
Konečné rešeršní dotazy:
(tyto alba OR barn owl) in OR, TS, DE, TI AND occur* in DE, TS,
TI
(tyto alba OR barn owl) in OR, TS, DE, TI AND (population* OR
frequen* OR biotope*) in DE, TS, TI AND nest* in DE, TS, TI
shodný s prvotním: (tyto alba OR barn owl) in OR, TS, DE, TI
AND reintroduction in DE, TS, TI
94
Příklad 7
Rešeršní požadavek:
Produkční schopnost douglasky tisolisté se zaměřením na ČR záznamy
dokumentů v češtině, v angličtině, a v němčině
Komunikace s uživatelem:
e-mailová
Databáze:
Biological Abstracts
CAB Abstracts
Analýza rešeršního požadavku:
Výchozí český výraz Vyhledávané výrazy
douglaska tisolistá • Douglas fir
produkce • production
objem • volume
Prvotní rešeršní dotaz:
(czech OR english OR germarí) in LA AND douglasfir in OR, DE,
TS, TI AND (volume ORproduct*) in DE, TS, TI
Průběh rešeršního procesu:
Po zadání prvotního rešeršního dotazu bylo vyhledáno
489 záznamů. Po přidání územního určení czech se dotaz změnil
následovně:
95
czech AND (czech OR english OR germarí) in LA AND douglas fir
in Oi?, TS, n AND (vo/wwe ORproduct*) in DE, TS, TI
Bylo vyhledáno pouze sedm záznamů. Specifikace územního určení
byla rozšířena na (czech OR europe). Po zadání nového dotazu bylo
vyhledáno 59 záznamů. Tento počet záznamů byl shledán
dostačujícím (vzhledem k tomu, že uživatel ve svém e-mailem
zaslaném rešeršním požadavku neuvedl požadovaný počet
záznamů) a zaslán uživateli na e-mail.
Uživatel však prostřednictvím e-mailu požádal o úpravu rešerše tak,
aby se počet vyhledaných záznamů pohyboval mezi 100 a 200.
Původní dotaz byl tedy rozšířen tak, aby byly vyhledány i záznamy,
u kterých se vyskytují výrazy (volume OR product*) též
v abstraktu, tj. (volume OR product*) in AB, DE, TS, TI. Po zadání
nového dotazu byl vyhledán vyhovující počet záznamů -
144 záznamů. S tímto výsledkem rešerše byl uživatel již spokojen.
Konečný rešeršní dotaz:
(czech OR europe) AND (czech OR english OR germarí) in LA
AND douglas fir in OR, DE, TS, TI AND (volume OR product*)
in AB, DE, TS, TI
Příklad 8
Rešeršní požadavek:
Kontaminace půd rizikovými prvky v urbanizovaných oblastech ČR
96
Komunikace s uživatelem:
osobní
Databáze:
CAB Abstracts
Analýza rešeršního požadavku:
Výchozí český výraz Vyhledávané výrazy
půda
rizikové prvky • risk elements
• hazard elements
těžké kovy • heavy metals
urbanizace • urbanization
Prvotní rešeršní dotaz:
(„heavy metals" OR „risk elements" OR „hazard elements") in DE,
TI AND soil* in DE, TI AND urban* in DE, TI
Průběh rešeršního procesu:
Po zadání prvotního rešeršního dotazu bylo vyhledáno
414 záznamů. Obdobně jako u předchozího příkladu bylo přidáno
územní určení czech*. Bylo vyhledáno pouze šest záznamů, proto
bylo nutné dotaz rozšířit. Po nahrazení územního určení czech*
územním určením „centrál europe" byl vyhledán pouze jeden
záznam. Výsledek původní rešerše s územním určením czech* byl
tedy uložen a uživatel byl požádán o specifikaci konkrétních
rizikových prvků, které jej zajímají, za účelem tvorby dalších
rešeršních dotazů. Uvedl tyto rizikové prvky:
97
Výchozí český výraz Vyhledávané výrazy
olovo • lead
• plumbum (latinský název)
arzén • arsenic
kadmium • cadmium
zinek • zinc
Pro každý zvýše uvedených rizikových prvků byl vytvořen
samostatný rešeršní dotaz, obsahující územní specifikaci „centrál
europe" a jazykové omezení (czech OR english) in LA. Bylo
vyhledáno 23 záznamů o olovu, 4 záznamy o arzénu, 15 záznamů o
kadmiu a 19 záznamů o zinku. Tyto počty záznamů byly uživatelem
shledány j ako vyhovuj ící.
Konečné rešeršní dotazy:
• rizikové prvky obecně:
(„heavy metals" OR „risk elements" OR „hazard elements") in DE,
TI AND soil* in DE, TI AND urban * in DE, TI AND czech *
• olovo:
{czech OR english) in LA AND „centrál europe" AND soil* in DE,
TI AND urban* in DE, TI AND (lead ORplumbum) in 7)7; TI
• arzén:
(czech OR english) in L<4 AND „centrál europe" AND so/Y* in DE1
,
77 AND z/réíOT * in DE, TI AND arsew/c * in DE, TI
• kadmium:
(czech OR english) in AND „centrál europe" AND so/Y* in 7)75,
77 AND wréaw * in DE, TI AND cadmi * in 7)7:, 77
98
• zinek:
(czech OR english) in LA AND „centrál europe" AND soil* in DE,
TI AND urban * in TI AND zwc * in DE, TI
4.1.3 Obecné znaky rešeršního procesu
Na České zemědělské univerzitě jsou uspokojovány různé informační
potřeby. Od charakteru informační potřeby se odvíjí průběh rešeršního procesu.
V některých případech je vyhovující počet záznamů vyhledán již
po prvním zadání rešeršního dotazu. U velmi úzce vymezených témat ani není
třeba omezit vyhledávání na konkrétní pole záznamu.
Není-li po prvním zadání rešeršního dotazu vyhledán vyhovující počet
záznamů, je třeba rešeršní dotaz editovat. Editaci lze provést několika akcemi:
• připojením dalších vyhledávaných výrazů booleovskými
operátory;
• nahrazením zadaných výrazů souvisejícími výrazy, tj. slovy
stejného či podobného významu, nadřazenými, podřazenými
atd.
• specifikací konkrétních polí záznamu, v nichž mají být výrazy
vyhledány;
• krácením vyhledávaných výrazů.
99
Nutnou podmínkou vyhledání dostatečného počtu záznamů
odpovídajících informační potřebě uživatele je dobrá komunikace
mezi rešeršérem a uživatelem v průběhu rešeršního procesu.
4.2 Analýza efektivity rešeršní činnosti v odborných
bibliografických databázích Biological Abstracts
a CAB Abstracts z hlediska rešeršéra
K analýze efektivity rešeršní činnosti byly zvoleny dvě odborné
bibliografické databáze, které jsou na České zemědělské univerzitě vzhledem
ke svému obsahovému zaměření hojně využívány: Biological Abstracts a CAB
Abstracts.
Kritéria pro analýzu byla stanovena na základě odborné
171 172 173
literatury. ' ' Jejich rozbor vychází ze zkušeností autorky a z dostupné
uživatelské podpory.1 7 4
'1 7 5
'1 7 6
'1 7 7
'1 7 8
1 7 1
BELL, Suzanne S. Librarian's guide to online searching. Westport: Libraries Unlimited,
2006, p. 228-233. ISBN 1-59158-326-8
1 7 2
CHOWDHURY, G. G. Introduction to modern information retrieval. 2nd ed. London:
Facet, 2004, p. 246-247. ISBN 1-85604-480-7
1 7 3
OTHMAN, Roslina - HALIM, Nor Sahlawaty. Retrieval feature for online databases:
common, unique and expected. Online information review, 2004, vol. 28, no. 3, p. 200-210.
ISSN 1468-4527
174
BiologicalAbstracts/RRM®Database Guide [online]. 29.10.2007 [cit. 14.4.2009]
URL: < http://www.ovid.com/site/products/ovidguide/biosis.htm >
175
CAB Abstracts (CABA) Database Guide [online]. 20.9.2007 [cit. 14.4.2009]
URL: < http://www.ovid.com/site/products/ovidguide/cabadb.htm >
176
EEL WebSpirs™ User's Guide [online]. [2005] [cit. 28.3.2009]
URL:< ftp://ftp.silverplatter.com/software/webspirs5 l/Documentation/WS5 lUserManual.pdf >
177
OvidSF: stručný návod kpoužití. Praha, Bratislava: Albertina icome, 2009. [8] s.
178
[OvidSPHelp] [online]. 2009, [cit. 14.4.2009].
URL: < http://www.ovid.com/help/documentation/ovidsp/index.htm >
100
Analýza sestává ze dvou částí, a to:
• komplexní analýza uživatelského rozhraní a
• porovnání nabídky polí pro věcné údaje záznamu u databází
Biological Abstracts a CAB Abstracts.
4.2.1 Komplexní analýza uživatelského rozhraní
Obě zvolené databáze byly na České zemědělské univerzitě do března
2009 provozovány v uživatelském rozhraní WebSpirs. V březnu 2009, tedy
v průběhu tvorby této diplomové práce, se uskutečnil přechod na nové
uživatelské rozhraní OvidSP.
Cílem komplexní analýzy uživatelského rozhraní bylo porovnání
aktuálního uživatelského rozhraní OvidSP s dříve provozovaným referenčním
uživatelským rozhraním WebSpirs podle předem stanovených kritérií. Zjištěná
fakta byla následně zahrnuta do vyhodnocení efektivity rešeršní činnosti
v databázích Biological Abstracts a CAB Abstracts, které jsou v současné době
Českou zemědělskou univerzitou provozovány na rozhraní OvidSP.
Uživatelská rozhraní WebSpirs a OvidSP byla porovnávána
podle těchto kritérií:
• úvodní obrazovka s volbou databází,
• struktura hlavní obrazovky,
• režimy vyhledávání,
• zobrazení vyhledaných záznamů po zadání rešeršního dotazu,
101
• možnosti manipulace se záznamy,
• hi storie vyhl edávání,
• uživatelská podpora,
• vizuální podoba.
Byly analyzovány pouze ty možnosti uživatelských rozhraní, které jsou
(v případě rozhraní OvidSP) nebo byly (v případě rozhraní WebSpirs) dostupné
v síti České zemědělské univerzity.
Text, který následuje, je doplněn přílohami č. 1 a 2 s komentovanými
obrázky příslušných částí obou uživatelských rozhraní. Příloha č. 1 obsahuje
obrázky uživatelského rozhraní WebSpirs, příloha č. 2 obsahuje obrázky
uživatelského rozhraní OvidSP. Komentáře k obrázkům byly vytvořeny
autorkou.
4.2.1.1 Úvodní obrazovka s volbou databází
Rozhraní WebSpirs dělí na úvodní obrazovce jednotlivé databáze
na větší množství krátkých úseků podle stáří záznamů, zpravidla v délce
jednoho roku. V minulosti, kdy byly rychlosti vyhledávání v systémech
pomalejší, se jednalo o úsporu času,1 7 9
avšak v dnešní době se toto rozdělení
jeví neefektivním - pokud uživatel potřebuje rešerši v konkrétním časovém
úseku, může jej zadat až v rámci rešeršního dotazu. Velké množství položek
v přehledu úseků databází také snižuje celkovou přehlednost úvodní
obrazovky.
1 7 9
BLAIR, Joanna. A comparison of Biological Abstracts on EBSCO, OVTD, Silverplatter
andISI Web of Knowledge. Charleston advisor, April 2005, vol. 6, no. 4, p. 7. ISSN
1525-4011
102
Rozhraní OvidSP taktéž dělí na úvodní obrazovce jednotlivé databáze
na úseky podle stáří záznamu. Úseků databází v rozhraní OvidSP, tedy
i položek v úvodním přehledu, je však daleko méně - konkrétní zkoumané
databáze Biological Abstracts a CAB Abstracts jsou rozděleny pouze na dva
úseky.
Pouze v rozhraní OvidSP je možné připojit se kliknutím na název
databáze do jedné konkrétní zvolené databáze.
V rozhraní OvidSP získá uživatel před započetím práce se systémem
více informací o databázi vzhledem k tomu, že na úvodní obrazovce se
nacházejí přímé odkazy na elektronického průvodce konkrétní databází
„Database Field Guide".
Obě rozhraní nabízejí již na úvodní obrazovce nápovědu k práci
v systému. V rozhraní OvidSP je dokonce možné zvolit světový jazyk,
ve kterém bude systém s uživatelem komunikovat.
V rozhraní OvidSP chybí možnost zrušení aktuálního označení všech
úseků databází, ve kterých se má vyhledávat. Vzhledem k menšímu množství
těchto úseků však tato volba není nutná; uživateli za tímto účelem postačuje
opětovné kliknutí na zaškrtávací pole vedle označení úseku databáze.
V rozhraní OvidSP také chybí funkce „Suggest Databases", která
vyhledává konkrétní úseky databází, v nichž jsou obsaženy záznamy obsahující
ve kterémkoliv poli zadaný výraz. Tato funkce taktéž není nezbytná - jednak
vzhledem k menšímu množství položek a jednak proto, že uživatel, jemuž je
znám základní obsah databází, které jsou prostřednictvím rozhraní nabízeny, je
103
schopen zvolit vhodné databáze samostatně, v závislosti na charakteru své
informační potřeby.
Obě rozhraní nabízejí návrat na úvodní obrazovku v průběhu další práce
se systémem. Tím je umožněna opětovná volba databází, v nichž se bude
vyhledávat.
4.2.1.2 Struktura hlavní obrazovky
V rozhraní OvidSP není na rozdíl od rozhraní WebSpirs historie
vyhledávání integrována v režimech vyhledávání, což se jeví přehlednějším.
V tomto rozhraní je rovněž lépe řešena manipulace s výsledky vyhledávání,
při níž jsou parametry manipulace voleny přímo na hlavní obrazovce,
bez nutnosti otevírat další okno. Díky mobilitě sekce „Search History",
duplicitě sekce „Results Manager" a rozdělení hlavní obrazovky do čtyř
vizuálně oddělených sekcí se struktura hlavní obrazovky rozhraní OvidSP jeví
uživatelsky pohodlnější a příjemnější.
4.2.1.3 Režimy vyhledávání
Obě rozhraní nabízejí několik režimů vyhledávání, více vyhledávacích
možností nabízí rozhraní OvidSP.
Obě rozhraní disponují režimem vyhledávání „Find Citation"
na základě předloženého souboru položek záznamu k vyplnění, přičemž
rozhraní OvidSP nabízí více těchto položek.
104
Vzájemně analogické jsou:
• Režimy vyhledávání „Search" v rozhraní WebSpirs
a ,^ádvanced Ovid Search" v rozhraní OvidSP, přičemž v obou
rozhraních lze vyhledávat podle tématu, podle autora a podle
názvu. V rozhraní OvidSP lze též vyhledávat podle periodika
a mapovat klíčová slova. V rozhraní WebSpirs je dostupné
vyhledávání v jakémkoliv poli záznamu. Tento typ vyhledávání
je v rozhraní OvidSP zastoupen samostatným režimem
vyhledávání „Basic Search" a doplněn upozorňováním
na pravopisné chyby a/nebo vyhledáváním záznamů, které
obsahují též související výrazy.
• Režimy vyhledávání ^dvanceď v rozhraní WebSpirs
a ,ftdulti-Field Search" v rozhraní OvidSP, v němž je možné
přidávat další řádky do formuláře a tvořit tak i složitější rešeršní
dotazy.
• Režimy vyhledávání „Index" v rozhraní WebSpirs a „Search
Fields" v rozhraní OvidSP, v němž je na rozdíl od rozhraní
WebSpirs možné vyhledávat zadaný výraz ve více polích
záznamu.
Komplexní režim vyhledávání „Search Tools" v rozhraní OvidSP
zahrnuje několik specializovaných nástrojů pro vyhledávání pořadačích znaků.
Jeden z nich plní funkci režimu vyhledávání „Thesaurus" v rozhraní WebSpirs.
Na rozdíl od něj však přehledně prezentuje umístění pořádacího znaku
v hierarchii, umožňuje spojení zvolených pořadačích znaků booleovskými
operátory a také zobrazení rozsahu významu pořádacího znaku.
105
Obě rozhraní nabízejí expertní režim vyhledávání se samostatným
textovým polem pro přímou tvorbu rešeršních dotazů bez pomůcek. U rozhraní
OvidSP se jedná o režim vyhledávání „SilverPlatter Search". U rozhraní
WebSpirs se jedná o režim vyhledávání „Search Historý\ který je spojen
s možností kombinování dříve zadaných rešeršních dotazů z historie
vyhledávání.
Rozhraní OvidSP nabízí mnohem více možností omezení vyhledávání
prostřednictvím limitů než rozhraní WebSpirs.
4.2.1.4 Zobrazení vyhledaných záznamů po zadání rešeršního
dotazu
Obě rozhraní umožňují uživateli individualizaci některých parametrů
zobrazení záznamů. Více možností nabízí rozhraní WebSpirs. Ty, které nabízí
navíc oproti rozhraní OvidSP, jsou však buď zanedbatelné (zejména způsob
označení polí v záznamu) nebo dostupné v rozhraní OvidSP v sekci „Search
History".
U obou rozhraní lze zvolit počet zobrazených záznamů na stránce
a pole záznamu, která mají být zobrazena. Volby souborů těchto polí se jeví
praktičtější v rozhraní OvidSP. Vněm je např. přesně uvedeno, jaká pole
obsahuje volené zobrazení záznamu (volba „Citation (Title, Author, Source)"),
a nabízí volbu společného zobrazení všech polí záznamu, která mají
pro uživatele nejvyšší informační hodnotu - „Citation + Abstract + Subject
Headings". Obě rozhraní nabízejí uživateli možnost výběru konkrétních polí
v záznamu k zobrazení.
106
Rozhraní WebSpirs umožňuje uživateli zvolit, zda bude po zadání
rešeršního dotazu zobrazen výsledek vyhledávání nebo historie vyhledávání.
Tato volba není v rozhraní OvidSP potřebná, neboť na jeho hlavní obrazovce
se objevuje obojí jako dvě oddělené sekce.
Rozhraní OvidSP nabízí v rámci voleb zobrazení vyhledání dokumentu
ve vybraných internetových informačních zdrojích a zobrazení odkazů
na knihovny, které by měly dokument vlastnit. Tyto volby jsou v rozhraní
WebSpirs řešeny prostřednictvím speciálních polí v záznamu.
Oproti rozhraní WebSpirs zobrazuje rozhraní OvidSP v režimu „Basic
Search" z důvodu lepší orientace ve výsledku vyhledávání míru relevance
záznamu prostřednictvím jedné až pěti hvězdiček a v případě
personalizovaného přihlášení umožňuje vkládat a editovat poznámky
k jednotlivým záznamům.
4.2.1.5 Možnosti manipulace se záznamy
Obě rozhraní disponují možností vyhledat záznamy podobné
zvolenému záznamu stiskem tlačítka „Find Similar". U rozhraní WebSpirs se
jedná o jedinou možnost dodatečné editace výsledku vyhledávání mimo režimy
vyhledávání. Rozhraní OvidSP nabízí kromě této možnosti ještě uživatelsky
velmi přívětivé dodatečné zúžení rešeršního dotazu na záznamy obsahující
konkrétní hodnoty polí a v režimu „Basic Search" řazení podle přidělených
hvězdiček na základě relevance a rozšíření vyhledávání o související výrazy.
107
V rozhraní WebSpirs se volí nejprve ikona označující akci (tj. např.
tisk, uložení) a až poté parametry manipulace. Rozhraní OvidSP nabízí opačné
pořadí, které se jeví uživatelsky příjemnějším vzhledem k tomu, že parametry
manipulace se volí přímo na hlavní obrazovce. Kromě toho jsou ikony
v rozhraní WebSpirs v rámci hlavní obrazovky dosti vizuálně nevýrazné.
Pohodlné pro uživatele je duplicitní umístění sekce „Results Manager"
v horní a v dolní části hlavní obrazovky u rozhraní OvidSP.
Nabízené volby polí záznamu, s nimiž bude manipulováno, jsou u obou
rozhraní totožné s volbami polí pro zobrazení záznamu (viz předchozí
podkapitola). Rozhraní OvidSP nabízí navíc volbu formátu záznamů a řazení
záznamů podle konkrétního pole záznamu sestupně či vzestupně.
4.2.1.6 Historie vyhledávání
V rozhraní WebSpirs je historie vyhledávání integrována do jednoho
z režimů vyhledávání. Rešeršní dotazy v něm lze přímo bez pomůcek zadávat,
po označení v zaškrtávacím poli pak odstraňovat, editovat,
po personalizovaném přihlášení ukládat, dále tvořit spojením
pomocí booleovských operátorů z dříve zadaných rešeršních dotazů nové
složitější rešeršní dotazy.
108
Rozhraní OvidSP disponuje samostatnou sekcí „Search Historý\ která
je od vyhledávacího panelu oddělena, nelze v ní tedy přímo zadávat rešeršní
dotazy. Na rozdíl od rozhraní WebSpirs ovšem nelze realizovat dodatečnou
editaci rešeršních dotazů (resp. lze až po uložení), což se jeví negativním.
Odstraňovat a ukládat rešeršní dotazy rozhraní OvidSP umožňuje, stejně jako
tvorbu složitějších rešeršních dotazů z dříve zadaných rešeršních dotazů
spojením pomocí booleovských operátorů. V tomto případě jsou v rozhraní
OvidSP na rozdíl od rozhraní WebSpirs dříve zadané rešeršní dotazy
zastoupeny nikoliv přímo svými formulacemi, ale svými pořadovými čísly.
Přehled zadaných rešeršních dotazů obsahuje u obou rozhraní
zaškrtávací pole, pořadová čísla rešeršních dotazů, formulace rešeršních
dotazů, počty vyhledaných záznamů a odkazy na zobrazení vyhledaných
záznamů. Obě rozhraní umožňují třídit výsledky vyhledávání podle databází či
úseků databází. V rozhraní OvidSP je navíc uveden typ vyhledávání. Rozhraní
OvidSP také umožňuje adresné šíření informací prostřednictvím e-mailu nebo
RSS.
V rozhraní OvidSP jsou mezi rešeršní dotazy v sekci „Search History"
řazeny také manipulace s vyhledanými záznamy, což se však vzhledem
k celkovému charakteru sekce jeví matoucím.
Obě rozhraní umožňují uložení a následné zobrazení, editaci,
přejmenování či mazání historií vyhledávání. Rozhraní OvidSP nabízí více
typů uložení a umožňuje připojení komentáře. Menu pro manipulaci
s uloženými historiemi vyhledávání v rozhraní OvidSP je pro uživatele
přehlednější vzhledem k tomu, že všechny možnosti manipulace jsou dostupné
z jedné obrazovky. Toto rozhraní navíc nabízí možnost kopírování historie
vyhledávání a možnost jejího odeslání e-mailem.
109
U rozhraní OvidSP je možné zobrazit buď úplný přehled rešeršních
dotazů nebo pouze několik posledních rešeršních dotazů. Sekci „Search
History" může uživatel dle svých preferencí umístit nad vyhledávací panel
nebo pod vyhledávací panel.
4.2.1.7 Uživatelská podpora
Obě rozhraní poskytují komplexní uživatelskou podporu ke svému
prostředí, uživatelskou podporu k jednotlivým databázím i základní pokyny
pro vyplňování některých formulářů.
Rozhraní WebSpirs nabízí kromě toho na hlavní obrazovce samostatné
odkazy na zobrazení základních pravidel pro práci s prostředím.
Rozhraní OvidSP umožňuje zobrazení uživatelské podpory
k jednotlivým databázím též v samostatném okně po kliknutí na symbol „/'"
u názvu příslušné databáze na úvodní obrazovce.
4.2.1.8 Vizuální podoba
Jako přívětivější pro oko uživatele se jeví rozhraní OvidSP vzhledem
k neagresivním, ale přesto výrazným barvám - světle zelené a světle modré.
Slabinou tohoto rozhraní je však příliš malá velikost písma.
110
4.2.2 Porovnaní nabídky polí pro věcné údaje záznamu
Záznamy v obou zkoumaných databázích, tj. v Biological Abstracts
i v CAB Abstracts, sestávají stejně jako v každé jiné databázi z polí
obsahujících hodnoty. Záznamy v každé z těchto databází zahrnují pole, která
jsou pro danou databázi specifická vzhledem k charakteru obsahu
a uživatelskému určení databáze. Databáze Biological Abstracts a CAB
Abstracts byly tedy porovnány podle nabídky polí pro věcné údaje záznamu.
Zjištěná fakta byla následně zahrnuta do vyhodnocení efektivity rešeršní
činnosti v databázích Biological Abstracts a CAB Abstracts na rozhraní
OvidSP.
Nabídka polí pro věcné údaje záznamu v databázi Biological Abstracts:
Databáze Biological Abstracts disponuje těmito poli pro věcné údaje
záznamu:
• BC-„Biosystematic Codes": číselný biosystematický kód
taxonu podle souboru autorit BIOSIS v hranatých závorkách,
následovaný latinským slovním označením;
• CB - „ Chemicals and Biochemicals": název chemické nebo
biochemické látky;
• CC-„Concept Codes": číselný kód příslušného odvětví
biologie (např. všeobecná imunologie, studium krevních buněk)
podle souboru autorit BIOSIS v hranatých závorkách,
následovaný slovním označením;
• DS - „Diseases ": název nemoci;
• GE - „ Geopolitical Locations ": název geografické lokace;
• GN- „ Gene Name ": název genu nebo rodiny genů;
111
• MC - „Major Concepts ": širší tematická oblast;
• MI - „Miscellaneous Descriptors": specifikace tématu převzatá
přímo z primárního dokumentu;
• MQ-„Methods & Equipment": název vědecké metody nebo
přístroje;
• OR - „ Organisms ": latinský název organismu;
• PS - „Parts, Structures & Systems of Organisms": název části
organismu na makromolekulami úrovni;
• SQ — „Sequence Data": číselné vyjádření molekulární
sekvence;
• ST-„Super Taxa": číselný biosystematický kód organismu
podle souboru autorit BIOSIS v hranatých závorkách,
následovaný všemi latinskými názvy úrovní taxonomického
třídění v pořadí od nejnižší k nejvyšší;
• TM „ Time ": název geologické časové periody;
• TN - „Taxa Notes": název konkrétní skupiny organismů,
následovaný anglickými názvy skupin organismů na vyšší
taxonomické úrovni.
Hodnoty polí BC a CC jsou hypertextovými odkazy. Hodnoty polí CB,
DS, GE, GN, MQ, OR, PS, SQ a TM mohou být doplněna souvisejícími
odbornými informacemi v heslech.
Ukázka některých polí s vyplněnými hodnotami v režimu úplného
zobrazení záznamu j e obsažena v příloze č. 2 (obr. 29).
Vyhledávání ve více výše uvedených polích záznamu najednou
umožňují tato speciální vyhledávací pole v databázi:
112
• Cl- „Chemical Information": vyhledávání v polích CB, GN
• HW- „Heading Words ": vyhledávání ve všech věcných údajích
záznamu;
• KW nebo MP - „Default Fields for Unqualified Searches":
vyhledávání v názvu, v abstraktu a ve všech věcných údajích
záznamu;
• RN— „Registry Numbers ": vyhledávání číselného identifikátoru
chemické látky podle Chemical Abstracts Service (úsek
American Chemical Society)1 8 0
v polích CB a SQ.
Nabídka polí pro věcné údaje záznamu v databázi CAB Abstracts:
Databáze CAB Abstracts disponuje těmito poli pro věcné údaje
záznamu:
• BT „Broad Terms": širší vyjádření tématu, které je
významově nadřazeno údajům v polích OD a GL;
• CC - „CABICODES": slovní označení tematické oblasti,
doplněné alfanumerickým kódem podle CABICODES,
sestávajícím ze dvou písmen a tří čísel a umístěným v hranaté
závorce;
• GL - „ Geographic Location ": geografická lokace;
• ID - „Identifiers": volné slovní vyjádření tématu mimo řízený
slovník CAB Thesaurus;
180
CAS Registry and CAS Registry Numbers. 26.3.2009 [cit. 15.4.2009]
URL: < http://www.cas.org/expertise/cascontent/registry/regsvs.html >
113
• OD - „ Organism Descriptors": latinské slovní označení
organismu;
• SH —„Subject Headings": předmětové heslo řízeného slovníku
CAB Thesaurus.
Hodnoty všech výše uvedených polí s výjimkou pole CC jsou
hypertextovými odkazy. Hodnoty polí BT, GL, OD, a SH odpovídají pořádacím
znakům řízeného slovníku CAB Thesaurus.
Vyhledávání ve více výše uvedených polích záznamu najednou
umožňují tato speciální vyhledávací pole v databázi:
• DE - „Descriptor Index ": vyhledávání v polích GL, OD a SH;
• HW- „Heading Words ": vyhledávání ve všech výše uvedených
věcných údajích záznamu s výjimkou kódů CABICODES;
• RN- „CAS Registry Numbers": vyhledávání číselného
identifikátoru chemické látky podle Chemical Abstracts Service
(úsek American Chemical Society)1 8 1
v polích HW.
Jiná speciální vyhledávací pole v databázi umožňují alternativní
postupy vyhledávání v údajích podle CABICODES:
181
CAS Registry and CAS Registry Numbers [online]. 26.3.2009 [cit. 15.4.2009]
URL: < http://www.cas.org/expertise/cascontent/registry/regsvs.hrml >
114
• CW-„CABICODES Words": vyhledávání pouze ve slovních
údajích pole CC;
• XC - „Exploded CABICODES Codes": na rozdíl od pole CC
jsou po zadání kódu obecné tematické úrovně vyhledány
všechny záznamy týkající se daného tématu, tj. vyhledávání není
omezeno na záznamy, které s tématem souvisejí pouze
na obecné úrovni;
o Příklad: Kód LL000 se pojí se slovním označením Animal
Science (General). Po zadání rešeršního dotazu LL000
in XC budou vyhledány všechny záznamy, u nichž
hodnota pole CC začíná LL..., tj. např. i LL145 Wool
Producing Animals (Zvířata produkující vlnu), zatímco
po zadání rešeršního dotazu LL000 in CC budou
vyhledány pouze záznamy, které obsahují v poli CC kód
LL000, a kód LL145 tedy vyhledán nebude.182
Rozdíly mezi nabídkou polí pro věcné údaje záznamu v databázi Biological
Abstracts a v databázi CAB Abstracts:
Obě databáze disponují obsahově specifickými poli pro věcné údaje
záznamu. V databázi Biological Abstracts se jedná o 15 polí, v databázi CAB
Abstracts se jedná o šest polí. V databázi Biological Abstracts může být většina
polí doplněna souvisejícími odbornými informacemi v heslech. Záznam
v databázi Biological Abstracts tak poskytuje velmi podrobný obraz
primárního dokumentu, avšak velký počet polí může uživateli ztížit orientaci
v záznamu.
182
CABICODEAlphabeticalList [online]. [2002] [cit. 15.4.2009]
URL: < http://www.cabi.org/guides/cabicodes.htm >
115
Orientaci v databázi CAB Abstracts usnadňuje skutečnost, že hodnoty
všech polí pro věcné údaje záznamu s výjimkou pole CC jsou hypertextovými
odkazy.
Hodnoty některých polí v obou databázích odpovídají pořádacím
znakům konkrétních systémů věcného pořádání informací - u databáze
Biological Abstracts se jedná o soubor autorit BIOSIS, u databáze CAB
Abstracts se jedná o klasifikační systém CABICODES a o řízený slovník CAB
Thesaurus.
Vyhledávání v databázi Biological Abstracts usnadňují speciální
vyhledávací pole Cl, HW a KW, která umožňují vyhledávat v několika polích
záznamu najednou. Databáze CAB Abstracts také disponuje speciálními
vyhledávacími poli tohoto typu - konkrétně DE a HW.
4.2.3 Vyhodnocení efektivity rešeršní činnosti
v odborných bibliografických databázích Biological
Abstracts a CAB Abstracts
4.2.3.1 Vyhodnocení uživatelského rozhraní
Rozhraní OvidSP disponuje oproti rozhraní WebSpirs následujícími
klady:
116
• Jeho úvodní obrazovka s volbou databází je rozdělena na menší
počet úseků databází podle stáří záznamů, což ji činí
přehlednější.
• Do každého úseku databáze na úvodní obrazovce se lze připojit
kliknutím na označení databáze, neboť položky v přehledu
úseků databází jsou zároveň hypertextovými odkazy.
• Je možné zvolit světový jazyk, ve kterém bude systém
s uživatelem komunikovat.
• Parametry manipulace s výsledky vyhledávání se volí přímo
na hlavní obrazovce.
• Hlavní obrazovka je přehledně rozdělena do čtyř vizuálně
oddělených sekcí.
• Nabízí se možnost výběru z většího počtu režimů vyhledávání.
• Nabízí se mnohem více možností omezení vyhledávání
prostřednictvím limitů.
• Přímo na hlavní obrazovce lze zvolit kritérium třídění záznamů.
• V případě personalizovaného přihlášení existuje možnost
vkládání a editace poznámek k jednotlivým záznamům.
• Podsekce „Search Aiď nabízí interaktivní způsob dodatečné
editace výsledků vyhledávání.
• Sekce „Results Manager" pro manipulaci s výsledky
vyhledávání je duplicitní - nachází se v horní i v dolní části
hlavní obrazovky.
• Historie vyhledávání se nachází ve vizuálně oddělené sekci.
• Převládá světle zelená a světle modrá barva, které jsou výrazné,
ale nikoliv agresivní a lahodí tedy oku uživatele.
Bylo shledáno také několik záporů:
117
• Rešeršní dotazy v historii vyhledávání lze dodatečně editovat až
po uložení historie vyhledávání.
• Zpětná orientace v systémem zaznamenaném průběhu
rešeršního procesu je někdy obtížná vzhledem k tomu, že dílčí
dříve zadané rešeršní dotazy jsou ve formulaci aktuálního
rešeršního dotazu zastoupeny nikoliv přímo svými formulacemi,
ale pouze svými pořadovými čísly.
• Zahrnutí manipulací s vyhledanými záznamy mezi rešeršní
dotazy v historii vyhledávání je matoucí. Spíše by pro ně měla
být zřízena samostatná sekce či podsekce.
• Jednotlivé druhy manipulace se záznamy (,^4ctions" v sekci
„Results Manager") nejsou vzájemně odlišeny, všechny jsou
jednotně označeny ,Jrom [pořadové číslo rešeršního dotazu]
keep [výčetpořadových čísel vyhledaných záznamů]".
• Byla zvolena příliš malá velikost písma.
Z výše uvedeného ovšem vyplývá, že klady uživatelského rozhraní
OvidSP jasně převládají nad zápory. Lze jej tedy označit za uživatelsky
přívětivé a za uživatelsky přívětivější než rozhraní WebSpirs, které bylo
Českou zemědělskou univerzitou provozováno dříve.
4.2.3.2 Vyhodnocení nabídky polí pro věcné údaje záznamu
Databáze Biological Abstracts disponuje vyšším počtem polí pro věcné
údaje záznamu než databáze CAB Abstracts - záznamy v ní tedy poskytují
dosti podrobné obrazy primárních dokumentů, uživatel se v ní ovšem může
z důvodu velkého počtu polí hůře orientovat.
118
Orientaci v databázi CAB Abstracts uživateli usnadňuje skutečnost, že
hodnoty všech polí pro věcné údaje záznamu s výjimkou pole CC jsou
hypertextovými odkazy.
Vyhledávání v obou databázích je usnadněno existencí speciálních
vyhledávacích polí umožňujících vyhledávání v několika polích záznamu
najednou.
Obě databáze se opírají o konkrétní systémy věcného pořádání
informací.
Záznamy v databázích Biological Abstracts i CAB Abstracts jsou tedy
zpracovány na dostatečné odborné úrovni a poskytují uživateli odpovídající
představu o obsahu primárních dokumentů.
4.3 Dotazníkové šetření míry využívání odborných
databází uživateli
4.3.1 Cíle dotazníkového šetření
Do dotazníkového šetření, jehož hlavním cílem bylo zjištění míry
využívání odborných databází uživateli na České zemědělské univerzitě, byly
zařazeny tři charakteristické fakulty České zemědělské univerzity:
119
• Fakulta agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů;
• Fakulta lesnická a dřevařská;
• Fakulta životního prostředí.
Byly stanoveny dvě kategorie oslovených respondentů:
• akademičtí pracovníci České zemědělské univerzity (tj.
pedagogové a studenti doktorandského studia) a
• studenti magisterského studia na České zemědělské univerzitě
(studenti bakalářského studia byli z dotazníkového šetření dodatečně
vynecháni z důvodu malé obeznámenosti s odbornými databázemi).
Respondentům byl předložen dotazník obsahující osm otázek, které
mohly být doplněny komentářem.
Zjišťovala se tato fakta:
• postoj respondentů k vyhledávání informací v odborných
databázích (otázky č. 1,4, 6);
• význam vyhledávání informací v odborných databázích
pro respondenty (otázky č. 2 a 3);
• míra využívání pokročilých metod vyhledávání informací
v odborných databázích (otázka č. 5);
• míra využívání konkrétních odborných databází přístupných
na České zemědělské univerzitě (otázka č. 7);
• uživatelské hodnocení odborných databází Biological Abstracts
a CAB Abstracts (otázka č. 8).
120
Overovala se mj. platnost následujících výzkumných hypotéz:
/. Osobní postoj respondentů k vyhledávání informací
v odborných databázích je převážně kladný.
II. Většina respondentů využívá odborné databáze k vyhledávání
informací alespoň jedenkrát za měsíc.
III. Pokročilé metody vyhledávání v odborných databázích jsou
častěji využívány akademickými pracovníky než studenty.
Při přípravě dotazníkového šetření i při zpracování získaných údajů se
postupovalo podle odborné literatury.1 8 3
'1 8 4
'1 8 5
'1 8 6
'1 8 7
Text dotazníku je uveden v příloze č. 3.
BELL, Suzanne S. Librarian's guide to online searching. Westport: Libraries Unlimited,
2006, p. 228-233. ISBN 1-59158-326-8
1 8 4
CHOWDHURY, G. G. Introduction to modern information retrieval. 2nd ed. London:
Facet, 2004, p. 246-247. ISBN 1-85604-480-7
1 8 3
D I S M A N , Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002.
374 s. ISBN 80-246-0139-7
1 8 6
MISOVIC, Ján. V hlavní roli otázka: (průvodce přípravou otázek v sociologických
a marketingových výzkumech). Praha: [s. n], 2001. 67 s. ISBN 80-238-6500-5
187 OTHMAN, Roslina - HALÍM, Nor Sahlawaty. Retrieval feature for online databases:
common, unique and expected. Online information review, 2004, vol. 28, no. 3, p. 200-210.
ISSN 1468-4527
121
4.3.2 Výzkumný vzorek
Bylo přímo osloveno celkem 30 studentů magisterského studia
a 30 akademických pracovníků. Procentní zastoupení respondentů
ze zkoumaných fakult ve výzkumném vzorku odpovídá u obou uživatelských
kategorií (tj. u studentů i u akademických pracovníků) procentnímu zastoupení
všech potenciálních uživatelů ze zkoumaných fakult v kompletním počtu
potenciálních uživatelů z celé České zemědělské univerzity v roce 2008.
Číselné údaje potřebné pro stanovení procentních podílů byly získány
osobní komunikací s odpovědnými zaměstnanci České zemědělské univerzity telefonickým
rozhovorem s vedoucí studijního oddělení na rektorátu České
zemědělské univerzity Ing. Marikou Černou ze dne 27.2.2009 a osobním
rozhovorem s informační pracovnicí Studijního a informačního centra České
zemědělské univerzity Bc. Evou Svobodovou ze dne 6.3.2009.
Tabulka 1: Zastoupení fakult podle statutu respondenta
Fakulta/Status respondenta
Studenti Akademičtí pracovníci
Fakulta/Status respondenta
Počet % Počet %
Fakulta agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů 14 48% 16 53%
Fakulta lesnická a dřevařská 7 22% 6 2 1 %
Fakulta životního prostředí 9 30% 8 26%
Celkový součet 30 100 % 30 100 %
122
Graf 1: Zastoupení fakult podle statutu respondenta
Odborní
pracovníci
Studenti
0%
( 71
50% 100%
• Fakulta agrobiologie,
přírodních a
potravinových zdrojů
I Fakulta lesnická a
dřevařská
• Fakulta životního
prostředí
Na základě identifikačních údajů, které respondenti v dotaznících
uvedli, byly zjištěny další charakteristiky osloveného výzkumného vzorku:
• pohlaví,
• věk,
• poměr prezenční a kombinované formy studia u studentů,
• poměr pedagogů a doktorandů mezi akademickými pracovníky,
• délka působení akademických pracovníků v oboru.
Pohlaví:
Tabulka 2: Zastoupení pohlaví podle statutu respondenta
Pohlaví/Status respondenta
Studenu Akademičtí pracovníci
Pohlaví/Status respondenta
Počet % Počet %
Muž 13 43% 16 53%
Zena 17 57% 14 47%
Celkový součet 30 100 % 30 100 %
123
Graf 2: Zastoupení pohlaví podle statutu respondenta
Odborní
pracovníci
Studenti
~2i
5
I ~
• Muž
• Žena
0% 50% 100%
Všichni studenti ve výzkumném vzorku patřili do věkové kategorie do 30 let.
Tabulka 3: Zastoupení věku u akademických pracovníků
Věk Počet Zastoupení (%)
do 30 let 17 57%
31-40 let 7 23 %
41-50 let 2 7 %
51-60 let 1 3 %
61 a více let 3 10%
Celkový součet 30 100%
Graf 3: Zastoupení věku u akademických pracovníků
• do 30 let
• 31-40 let
• 41-50 let
• 51-60 let
• 61 a více let
124
Forma studia u studentů:
Tabulka 4: Zastoupení formy studia u studentů
Forma studia Počet Zastoupení (%)
Prezenční 27 90%
Kombinovaná 3 10%
Celkový součet 30 100%
Graf 4: Zastoupení formy studia u studentů
• Prezenční
• Kombinovaná
Poměr pedagogů a doktorandů mezi akademickými pracovníky:
Tabulka 5: Poměr pedagogů a doktorandů mezi akademickými pracovníky
Status Počet Zastoupení (%)
Pedagog 18 60%
Doktorand 12 40%
Celkový součet 30 100%o
Graf 5: Poměr pedagogů a doktorandů mezi akademickými pracovníky
• Pedagog
• Doktorand
125
Délka působení akademických pracovníků v oboru:
Tabulka 6: Délka působení akademických pracovníků v oboru
Délka působení v oboru Počet Zastoupení (%)
do 5 let 14 47%
6-10 let 7 23 %
11-20 let 5 16%
21-30 let 2 7%
31a více let 2 7%
Celkový součet 30 100%
Graf 6: Délka působení akademických pracovníků v oboru
• do 5 let
• 6-10 let
• 11-20 let
• 21-30 let
• 31 a více let
Jak je uvedeno výše, procentní zastoupení jednotlivých fakult
ve výzkumném vzorku bylo předem stanoveno.
Zastoupení pohlaví bylo u studentů i u akademických pracovníků
v poměru zhruba 1:1. Mezi oslovenými studenty nepatrně převládaly ženy
(57 %), mezi oslovenými akademickými pracovníky naopak mírně převládali
muži (53 %).
126
Co se týče věku, všichni oslovení studenti patřili do věkové kategorie
do 30 let, stejně jako nadpoloviční většina oslovených akademických
pracovníků - 57 %. Na druhém místě se u akademických pracovníků ocitla
věková kategorie 31-40 let s 23 %. Pouze jedna pětina oslovených
akademických pracovníků byla tedy starší 40 let.
Oslovení studenti byli z velké většiny - z 90 % - studenty prezenčního
studia.
Mezi oslovenými akademickými pracovníky mírně převládali
pedagogové (60 %) nad doktorandy (40 %).
Skoro polovina akademických pracovníků (47 %) měla za sebou praxi
v oboru kratší než pět let.
4.3.3 Tabulky, grafy a zjištění kjednotlivým otázkám
Respondenti, kteří zvolili u otázky č. 3 odpověď „nevyužívám vůbec", již
zbytek dotazníku nemuseli vyplňovat. Na otázku č. 8 odpovídali pouze ti
respondenti, kteří v otázce č. 7 označili odborné bibliografické databáze
Biological Abstracts a CAB Abstracts.
U vyhodnocení otázek č. 1-6 byly odpovědi uspořádány podle statutu
respondenta (tj. student nebo akademický pracovník).
127
4.3.3.1 Otázka č. 1: Osobní postoj respondenta k vyhledávání
informací v odborných databázích
Tabulka 7: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 1
Odpověď/Status respondenta
Studenti Akademičtí pracovníci
Odpověď/Status respondenta
Počet % Počet %
Kladný © 12 40% 25 83 %
Neutrální © 17 57% 5 17%
Záporný © 1 3 % 0 0 %
Celkový součet 30 100 % 30 100 %
Graf 7: Osobní postoj respondenta k vyhledávání informací v odborných databázích
Odborn
pracovníci
Studenti
Z
• Kladný
• Neutrální
• Záporný
0% 50% 100%
Zjištění:
U nadpoloviční většiny studentů (57 %) je osobní postoj k vyhledávání
informací v odborných databázích neutrální. Záporný postoj se objevuje pouze
u jednoho studenta, zbytek studentů (40 %) zaujímá kladný postoj.
Mezi akademickými pracovníky jasně převládá kladný osobní postoj
k vyhledávání informací v odborných databázích (83%). Neutrální postoj
zaujímá méně než jedna pětina akademických pracovníků a záporný postoj se
mezi akademickými pracovníky neobjevuje vůbec.
128
Respondenti byli v otázce vyzváni nejen k označení svého osobního
postoje k vyhledávání informací v odborných databázích, ale také k uvedení
alespoň jednoho vysvětlení.
Důvody kladného postoje jsou nejčastěji uváděny tyto:
• vysoká kvalita a aktuálnost informací obsažených v odborných
databázích,
• z ní plynoucí nezbytnost využívání odborných databází při
vyhledávání informací potřebných pro účely zpracování
diplomové práce u studentů či pedagogické a vědecké činnosti
u akademických pracovníků,
• zjednodušení a urychlení práce,
• možnost získání plných textů některých článků v elektronické
podobě.
S výjimkou jednoho studenta neuvádí jednoznačně záporný osobní
postoj k vyhledávání informací v odborných databázích nikdo z respondentů.
Respondenti s neutrálním postojem upozorňují na problémy
při vyhledávání informací v odborných databázích:
• absence všeobecného přehledu uživatelů o existenci
a dostupnosti odborných databází (výstižně vyjádřena jedním
respondentem z řad studentů: „Chtěl bych odborné databáze
používat, ale nemám ponětí, kdeje hledat"),
• j azyková bariéra,
• nedostatečná úroveň schopnosti vyhledání relevantních
informací (ta je také důvodem záporného postoje jednoho
ze studentů, který svou odpověď doplňuje komentářem:
„Většinou nic nenajdu"),
• omezený přístup k plným textům článků.
129
V souvislosti s nezbytností využívání odborných databází
při vyhledávání informací potřebných pro účely zpracování diplomové práce
u studentů uvádí jedna studentka kombinovaného studia, že by uvítala možnost
dálkového přístupu k odborným databázím i odjinud než z areálu České
zemědělské univerzity.
4.3.3.2 Otázka č. 2: Význam vyhledávání v odborných databázích
pro práci či pro studium
Tabulka 8: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 2
Odpověď/Status respondenta
Studenti Akademičtí pracovníci
Odpověď/Status respondenta
Počet % Počet %
Nezbytné 6 20% 27 90%
Užitečné 23 77% 3 10%
Bezvýznamné 1 3 % 0 0 %
Celkový součet 30 100 % 30 100 %
Graf 8: Význam vyhledávání v odborných databázích pro práci či pro studium
• Nezbytné
• Užitečné
• Bezvýznamné
130
Zjištění:
Vyhledávání v odborných databázích shledává valná většina
akademických pracovníků (90 %) nezbytným. Jeden akademický pracovník
v komentáři k otázce výslovně uvádí, že „bez informací to dnes nejde", další
zdůrazňuje důležitou roli zpětné vazby a nevyhýbá se při tom hovorové
češtině: „Bez porovnání snovými výsledky by bylo studium a výzkum
na houby."
Naproti tomu více než tři čtvrtiny studentů (77 %) shledávají
vyhledávání v odborných databázích „pouze" užitečným. Bezvýznamným jej
shledává j en jeden student, z akademických pracovníků nikdo.
4.3.3.3 Otázka č. 3: Frekvence využívání odborných databází
při práci či při studiu
Tabulka 9: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 3
Odpověď/Status respondenta
Studenti Akademičtí pracovníci
Odpověď/Status respondenta
Počet % Počet %
Využívám třikrát a vícekrát za měsíc 3 10% 21 70%
Využívám jedenkrát až dvakrát za měsíc 7 23 % 5 17%
Využívám občas (méně než jedenkrát za měsíc) 14 47% 4 13%
Nevyužívám vůbec 6 20% 0 0%
Celkový součet 30 100 % 30 100 %
131
Graf 9: Frekvence využívání odborných databází při práci či při studiu
• Využívám třikrát a
vícekrát za měsíc
• Využívám jedenkrát
až dvakrát za měsíc
• Využívám občas
• Nevyužívám vůbec
Zjištění:
Necelá polovina studentů (47 %) využívá odborné databáze pouze
občas, tj. méně než jedenkrát za měsíc. Jedna pětina studentů je nevyužívá
dokonce vůbec.
Z akademických pracovníků využívají odborné databáze skoro tři
čtvrtiny třikrát a vícekrát za měsíc. Není mezi nimi nikdo, kdo by je nevyužíval
vůbec.
V několika případech respondenti z řad studentů i z řad akademických
pracovníků v komentáři k otázce upozorňují na skutečnost, že frekvence
využívání databází nezůstává během roku stejná, ale mění se, a to zejména
v závislosti na aktuálních zadáních výzkumných projektů.
4.3.3.4 Otázka č. 4: Obtížnost vyhledávání informací v odborných
databázích
Počínaje touto otázkou bylo z dalšího zpracování výsledků dotazníkového
šetření vynecháno šest respondentů z řad studentů, kteří zvolili u otázky č. 3
odpověď „nevyužívám vůbec".
Odborní
pracovníci
Studenti
/Z
ZZ1
0% 50% 100%
132
Tabulka 10: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 4
Odpověď/Status respondenta
Studenti Akademičtí pracovníci
Odpověď/Status respondenta
Počet % Počet %
Velmi těžké 0 0 % 0 0 %
Spíše těžké 18 75% 6 20%
Spíše snadné 6 25% 19 63%
Velmi snadné 0 0 % 5 17%
Celkový součet 24 100 % 30 100 %
Graf 10: Obtížnost vyhledávání informací v odborných databázích
Si
Odborní
pracovníci
Studenti
• Spíše těžké
• Spíše snadné
• Velmi snadné
^7
0% 50% 100%
Do grafu nebyla zahrnuta varianta odpovědi ..Velmi těžké" vzhledem k tomu, že nebyla zvolena
žádným z respondentů.
Zjištění:
Tři čtvrtiny studentů shledávají vyhledávání informací v odborných
databázích spíše těžkým, jedna čtvrtina spíše snadným. Jednoznačné odpovědi
„velmi těžké" a „velmi snadné" nezvolil žádný student.
Naproti tomu mezi akademickými pracovníky shledává většina (63 %)
informací v odborných databázích spíše snadným, ostatní pak buď v poměru
1:1 buď spíše těžkým nebo naopak velmi snadným.
V komentáři k otázce respondenti uvádějí, že vyhledávání informací
v databázích je třeba se naučit, a specifikují problémy, s s nimiž se setkávají:
133
• j azyková bariéra,
• nedostatečná informovanost o možnostech databází,
• potíže s tvorbou rešeršních dotazů.
Ve dvou případech byla zmíněna role rešeršních služeb Studijního
a informačního centra České zemědělské univerzity, které šetří čas a pomáhají
uživatelům řešit problémy.
4.3.3.5 Otázka č. 5: Pokročilé metody vyhledávání v odborných
databázích
Tabulka 11: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka ě. 5
Rozšířené vyhledávací formuláře
Odpověď/Status respondenta
Studenti Akademičtí pracovníci
Odpověď/Status respondenta
Počet % Počet %
Vůbec nevyužívám 6 25% 2 6%
Občas využívám 14 58% 17 57%
Často využívám 4 17% 11 37%
Celkový souěet 24 100 % 30 100 %
Graf 11: Rozšířené vyhledávací formuláře
• Vůbec nevyužívám
• Občas využívám
• Často využívám
134
Tabulka 12: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 5
Booleovské operátory
Odpověď/Status respondenta
Studenti Akademičtí pracovníci
Odpověď/Status respondenta
Počet % Počet %
Vůbec nevyužívám 20 84% 11 37%
Občas využívám 2 8% 7 23 %
Často využívám 2 8% 12 40%
Celkový součet 24 100 % 30 100 %
Graf 12: Booleovské operátory
Odborní
pracovníci
Studenti
z: 7
0% 50% 100%
• Vůbec nevyužívám
• Občas využívám
• Často využívám
Tabulka 13: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 5
Kombinování dotazů v historii vyhledávání
Odpověď/Status respondenta
Studenu Akademičtí pracovníci
Odpověď/Status respondenta
Počet % Počet %
Vůbec nevyužívám 13 54% 12 40%
Občas využívám 10 42% 11 37%
Často využívám 1 4 % 7 23 %
Celkový součet 24 100 % 30 100 %
Graf 13: Kombinování dotazů v historii vyhledávání
Odborní
pracovníci
Studenti
, 0 z: • Vůbec nevyužívám
• Občas využívám
• Často využívám
0% 50% 100%
Tabulka 14: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 5
Krácení slov
Odpověď'/Status respondenta
Studenti Akademičtí pracovníci
Odpověď'/Status respondenta
Počet % Počet %
Vůbec nevyužívám 16 67% 14 47%
Občas využívám 7 29% 9 30%
Často využívám 1 4 % 7 23 %
Celkový součet 24 100 % 30 100 %
Graf 14: Krácení slov
Odborní
pracovníci
Studenti
0%
/ st
50% 100%
• Vůbec nevyužívám
• Občas využívám
• Často využívám
136
Tabulka 15: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka ě. 5
Vyhledávání citačních vazeb
Odpověď/Status respondenta
Studenti Akademičtí pracovníci
Odpověď/Status respondenta
Počet % Počet %
Vůbec nevyužívám 13 54% 10 33 %
Občas využívám 9 38% 11 37%
Často využívám 2 8% 9 30%
Celkový součet 24 100 % 30 100 %
Graf 15: Vyhledávání citačních vazeb
Odborní
pracovníci
Studenti
.č • Vůbec nevyužívám
• Občas využívám
• Často využívám
0% 50% 100%
Zjištění:
Často využívá pokročilé metody vyhledávání v odborných databázích
pouze zlomek studentů. Nejméně využívanou pokročilou metodou vyhledávání
je u nich vyhledávání pomocí booleovských operátorů - 84% z nich
pomocí nich vůbec nevyhledává. Jako nejvyužívanější pokročilou metodu
vyhledávání u studentů lze označit vyhledávání prostřednictvím rozšířených
vyhledávacích formulářů, kterou využívají celkem tři čtvrtiny studentů.
137
U akademických pracovníků je zastoupení všech tří jednotlivých
frekvencí v podstatě rovnoměrné u všech zkoumaných metod pokročilého
vyhledávání s výjimkou vyhledávání prostřednictvím rozšířených
vyhledávacích formulářů, které využívá celkem 94 % z nich. Také u nich je to
tedy ze všech zkoumaných metod pokročilého vyhledávání nejčastěji
využívaná metoda.
Jeden respondent v komentáři k otázce doporučuje zlepšit
informovanost uživatelů o možnostech a způsobech využití těchto metod
vyhledávání.
4.3.3.6 Otázka č. 6: Spokojenost se znalostmi vyhledávání
v odborných databázích
Tabulka 16: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka ě. 6
Odpověď/Status respondenta
Studenti Akademičtí pracovníci
Odpověď/Status respondenta
Počet % Počet %
Naprosto nespokojen(a) 6 25% 2 7%
Pouze částečně spokoj en(a) 17 71 % 25 83 %
Zcela spokoj en(a) 1 4 % 3 10%
Celkový souěet 24 100 % 30 100 %
Graf 16: Spokojenost se znalostmi vyhledávání v odborných databázích
Odborní
pracovníci
Studenti
^ ~ s
0% 50% 100%
• Naprosto
nespokojen(a)
• Pouze částečně
spokojen(a)
• Zcela spokojen(a)
138
Zjištění:
Částečná spokojenost se znalostmi vyhledávání v odborných databázích
jasně převládá u studentů (71 %) i u akademických pracovníků (83 %).
Respondenti, kteří zvolili tuto variantu odpovědi, si dobře uvědomují,
že je třeba znalosti průběžně doplňovat. Svědčí o tom tyto komentáře
akademických pracovníků k otázce: „Nikdy není pozdě se něčemu přiučit." „Ještě
je pořád co zlepšovat." - a zejména „Ideální to nebude nikdy, je třeba
stále učit se, učit se, učit se, jak řekl klasik."
4.3.3.7 Otázka č. 7: Využívání konkrétních odborných databází
Přehled odborných databází v otázce je uspořádán stejně jako na webových
stránkách České zemědělské univerzity.1 8 8
'1 8 9
'1 9 0
'1 9 1
Ke každému názvu
databáze je připojeno zaškrtávací pole. Respondenti označovali databáze, které
využívají nebo které někdy využili.
188
Česká zemědělská univerzita v Praze: Studijní a informační centrum: služby: informační
zdroje: databáze [online]. 28.8.2006 [cit. 16.4.2009]
URL: < http://www.sic.czu.cz/7Fl680 >
189
Česká zemědělská univerzita v Praze: Studijní a informační centrum: služby: informační
zdroje: databáze: bibliografické [online]. 28.8.2006 [cit. 16.4.2009]
URL: < http://www.sic.czu.cz/7Fl682 >
190
Česká zemědělská univerzita v Praze: Studijní a informační centrum: služby: informační
zdroje: databáze: plnotextové [online]. 28.8.2006 [cit. 16.4.2009]
URL: < http://www.sic.czu.cz/7Fl683 >
191
Česká zemědělská univerzita v Praze: Studijní a informační centrum: služby: informační
zdroje: databáze: citační [online]. 28.8.2006 [cit. 16.4.2009]
URL: < http://www.sic.czu.cz/7Fl684 >
139
Tabulka 17: Využívání konkrétních odborných databází uspořádané sestupně podle
poetu oznaěení - otázka ě. 8
Ndzev databdze Druh databáze Počet označení
Web of Science Citační 46
ScienceDirect Plnotextová 27
SpringerLink Plnotextová 19
Biological Abstracts (BA) Bibliografická 17
CAB Abstracts Bibliografická 13
Agricola Bibliografická 12
Journal Citation Reports Citační 12
Current Contents Connect Citační 10
Zoological Record Bibliografická 8
Knovel Plnotextová 8
Environmental Science and Pollution Management
(ESPM)
Bibliografická 7
Scopus Citační 6
Food Science and Technology Abstracts (FSTA) Bibliografická 5
EBSCOhost Plnotextová 5
EnviroNetBase Plnotextová 5
Wiley Interscience Plnotextová 5
GeoBase Bibliografická 3
ProQuest Agriculture Journals Plnotextová 3
GeoRef Bibliografická 1
140
Graf 17: Využívání konkrétních odborných databází uspořádané sestupně podle poetu
označení
• Web of Science
• ScienceDirect
• Springe rLink
• Biological Abstracts (BA)
• CAB Abstracts
• Agricola
• Journal Citation Reports
• Current Contents Connect
• Zoological Record
• Knovel
• Environmental Science and Pollution Management (ESPM)
• Scopus
• Food Science and Technology Abstracts (FSTA)
• EBSCOhost
• EnviroNetBase
• Wiley Interscience
• GeoBase
• ProQuest Agriculture Journals
• GeoRef
Zjištění:
Nejvíce využívanou databází je citační databáze Web of Science. Jeden
respondent v komentáři k otázce přiznává, že právě tuto databázi využívá
ze všech nejvíce: „Web of Sciencejasně vede."
141
Následují plnotextové databáze ScienceDirect a SpringerLink.
Z bibliografických databází jsou nejvíce využívány Biological Abstracts, CAB
Abstracts a Agricola.
Nejméně využívanou databází je bibliografická databáze GeoRef, která
je označena pouze jednou.
Jeden respondent v komentáři k otázce poznamenává, že využívá
zejména plnotextové databáze, neboť upřednostňuje plné texty článků
před abstrakty. Jiný respondent uvádí, že s databázemi, které neoznačil, nemá
zkušenosti a že pokud Studijní a informační centrum uspořádá školení, rád se
zúčastní. Absenci všeobecného přehledu uživatelů o existenci a dostupnosti
odborných databází, která byla zmiňována již v komentářích k otázce č. 1,
potvrzuje komentář jednoho studenta k této otázce, vyjadřující údiv
nad počtem dostupných databází: „Onoje toho tolik, jo???"
4.3.3.8 Otázka č. 8: Hodnocení odborných databází Biological
Abstracts a CAB Abstracts ajejich uživatelského rozhraní
V průběhu března 2009, kdy bylo toto dotazníkové šetření prováděno, probíhal
na České zemědělské univerzitě u obou hodnocených databází, tj. Biological
Abstracts a CAB Abstracts, přechod ze staršího uživatelského rozhraní
WebSpirs na nové uživatelské rozhraní OvidSP. Do konce března 2009 byl
uživatelům nastaven duální přístup, v rámci něhož měli databáze dostupné
na obou uživatelských rozhraních. Proto bylo respondentům u této otázky
umožněno zvolit z obou uživatelských rozhraní to, které budou hodnotit.
Stupnice známek byla stanovena od nej lepší 1 do nej horší 5.
142
Na tuto otázku odpovědělo celkem 16 respondentů, z nichž 11 hodnotilo starší
rozhraní WebSpirs a 5 nové rozhraní OvidSP. Každou z databází Biological
Abstracts a CAB Abstracts ohodnotilo 12 respondentů.
Tabulka 18: Hodnocení uživatelského rozhraní WebSpirs- otázka č. 8
Kritérium
Známka
Kritérium
1 2 3 4 5
Nabízené možnosti vyhledávání 1 7 3 0 0
Snadnost vyhledávání 2 6 2 1 0
Úspěšnost vyhledávání 0 5 5 1 0
Plynulost navigace 0 4 7 0 0
Možnosti zobrazení výsledků vyhledávání 0 4 6 1 0
Možnosti manipulace s výsledky vyhledávání 1 6 3 1 0
Barevné řešení 1 8 2 0 0
Používané písmo 1 7 3 0 0
143
Graf 18: Hodnocení uživatelského rozhraní WebSpirs
Nabízené možnosti
vyhledávání
Snadnost vyhledávání
Úspěšnost vyhledávání
Plynulost navigace
Možnosti zobrazení
výsledků
Možnosti manipulace s
výsledky
Barevné řešení
Používané písmo
• Známka 1
• Známka 2
• Známka 3
• Známka 4
100%
144
Tabulka 19: Hodnocení uživatelského rozhraní OvidSP - otázka č. 8
Kritérium
Známka
Kritérium
1 2 3 4 5
Nabízené možnosti vyhledávání 2 3 0 0 0
Snadnost vyhledávání 1 2 2 0 0
Úspěšnost vyhledávání 1 0 4 0 0
Plynulost navigace 2 1 2 0 0
Možnosti zobrazení výsledků vyhledávání 1 3 1 0 0
Možnosti manipulace s výsledky vyhledávání 1 2 1 1 0
Barevné řešení 2 2 1 0 0
Používané písmo 1 2 2 0 0
Graf 19: Hodnocení uživatelského rozhraní OvidSP
Nabízené možnosti
vyhledávání
Snadnost vyhledávání
Úspěšnost vyhledávání
Plynulost navigace
Možnosti zobrazení
výsledků
Možnosti manipulace s
výsledky
Barevné řešení
Používané písmo
• Známka 1
• Známka 2
• Známka 3
• Známka 4
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Tabulka 20: Hodnocení databáze Biological Abstracts - otázka č. 8
Kritérium
Známka
Kritérium
1 2 3 4 5
Obsahové pokrytí 1 7 4 0 0
Členění záznamu do jednotlivých polí 1 2 9 0 0
Obsahjednotlivých polí záznamu 0 8 4 0 0
Nápověda 0 5 6 1 0
Celková uživatelská přívětivost 1 5 6 0 0
146
Graf 20: Hodnocení databáze Biological Abstracts
Obsahové pokrytí
Členění záznam u do
polí
Obsah polí záznamu
Nápověda
Celková uživatelská
přívětivost
0% 20% 40% 60% 80%
1
y y y
yy
y y y y
y
100%
• Známka 1
• Známka 2
• Známka 3
• Známka 4
Tabulka 21: Hodnocení databáze CAB Abstracts - otázka č. 8
Kritérium
Známka
Kritérium
1 2 3 4 5
Obsahové pokrytí 3 8 1 0 0
Členění záznamu do jednotlivých polí 2 7 3 0 0
Obsahjednotlivých polí záznamu 2 7 3 0 0
Nápověda 1 7 4 0 0
Celková uživatelská přívětivost 1 7 4 0 0
147
Graf 21: Hodnocení databáze CAB Abstracts
Obsahové pokrytí
Členění záznamu do
polí
Obsah polí záznamu
Nápověda
Celková uživatelská
přívětivost
• Známka 1
• Známka 2
• Známka 3
• Známka 4
Zjištění:
Valná většina respondentů hodnotila obě databáze i obě uživatelská
rozhraní známkami 2 a 3.
U rozhraní WebSpirs jsou ze zkoumaných kritérií nejlépe hodnocena ta,
která souvisejí s vizuální podobou rozhraní, tj. barevné řešení a používané
písmo, dále pak nabízené možnosti vyhledávání a snadnost vyhledávání.
Nejhůře je u tohoto rozhraní hodnocena plynulost navigace.
148
Výsledky hodnocení rozhraní OvidSP bohužel nejsou dostatečně
vypovídající vzhledem k malému počtu respondentů (5), kteří si toto rozhraní
zvolili k hodnocení.
U databáze Biological Abstracts je ze zkoumaných kritérií nejlépe
hodnoceno obsahové pokrytí a obsah polí záznamu. Nejhůře je hodnoceno
členění záznamu.
U databáze Biological Abstracts je ze zkoumaných kritérií nejlépe
hodnoceno rovněž obsahové pokrytí. Z ostatních kritérií není výrazně špatně
hodnoceno žádné. Nej častěj šíje u této databáze hodnocení známkou 2.
4.3.3.9 Komentáře mimo obsah otázek
Ve vyplněných dotaznících se objevily některé komentáře, které sice
přímo nesouvisejí s obsahem komentovaných otázek, ale stojí za zmínku,
neboť poskytují cenné podněty pro zlepšování služeb uživatelům.
Respondenti by uvítali větší možnosti přístupu k plným textům článků
přímo z plnotextových databází. Jeden oslovený akademický pracovník
z Fakulty lesnické a dřevařské v této souvislosti poznamenává, že Česká
zemědělská univerzita nenabízí přístup k plným textům řady kmenových
periodik pro obor lesnictví, a uvádí konkrétní názvy některých z nich.
Akademickým pracovníkům, obzvláště těm, kteří pracují doma, by
pomohla možnost vzdáleného přístupu do databází předplacených Českou
zemědělskou univerzitou i mimo univerzitní síť.
149
4.3.4 Vyhodnocení dotazníkového šetření míry využívání
odborných databází uživateli
Bylo zjištěno, že odborné databáze jsou daleko více využívány
akademickými pracovníky než studenty.
Nejvíce využívanými databázemi jsou Web of Science a plnotextové
databáze ScienceDirect a SpringerLink.
U hodnocených databází Biological Abstracts a CAB Abstracts je
uživateli velmi dobře hodnoceno obsahové pokrytí, u databáze Biological
Abstracts je hůře hodnoceno členění záznamu.
Dotazníkové šetření poukázalo na některé problémy:
• absence všeobecného přehledu uživatelů o existenci
a dostupnosti odborných databází,
• absence povědomí uživatelů o možnostech jednotlivých
databází,
• nedostatečná úroveň schopnosti vyhledání relevantních
informací,
• jazyková bariéra plynoucí z nedostatečné úrovně znalosti
anglického jazyka,
• omezený přístup k plným textům článků,
• nemožnost vzdáleného přístupu do databází předplacených
Českou zemědělskou univerzitou i mimo univerzitní síť.
150
Ze tří výzkumných hypotéz se plně potvrdila hypotéza č. III. Hypotézy
č. I a č. II se potvrdily pouze v kategorii akademických pracovníků.
Mezi studenty magisterského studia je totiž osobní postoj k vyhledávání
informací v odborných databázích u nadpoloviční většiny (57 %) neutrální.
Kladný postoj k němu tedy zaujímá méně než polovina - 40 % z nich, což
vyvrací hypotézu č. I. Hypotéza č. II byla u studentů magisterského studia
rovněž vyvrácena, neboť celkem 67 % oslovených studentů využívá odborné
databáze k vyhledávání informací pouze občas, tj. méně než jedenkrát
za měsíc, nebo vůbec ne.
Předpokládám, že pokud by byli do výzkumu zahrnuti studenti
bakalářského studia, kteří jsou s odbornými databázemi obeznámeni daleko
méně, snížil by se procentní podíl jak studentů, kteří zaujímají kladný postoj
k vyhledávání informací v odborných databázích, tak i studentů, kteří v nich
vyhledávají informace alespoň občas.
151
ZÁVĚR
Uživatel vyhledává informace proto, aby uspokojil své informační
potřeby a tím zaplnil mezery ve svém znalostním fondu.
Z všeobecných teoretických poznatků o vyhledávání informací vyplývá,
že existují v podstatě tři základní předpoklady úspěšného vyhledávání
informací:
1. Přehled o dostupných informačních zdrojích. Pro studenty
vysokých škol a pro akademické pracovníky jsou vysoce
relevantními informačními zdroji speciální elektronické
informační systémy zaměřené na profesionální informace
ke specifickým vědním oborům - odborné databáze obsahující
sekundární záznamy dokumentů, složené z polí obsahujících
hodnoty. Podle sekundárního záznamu si uživatel může vytvořit
alespoň přibližnou představu o primárním dokumentu a o jeho
obsahu.
2. Umění převést informační potřebu do rešeršního dotazu.
Charakter informací, které mají být v odborné databázi
vyhledány, určuje uživatel prostřednictvím rešeršního dotazu,
vyjadřujícího informační potřebu. Obsahem rešeršního dotazu
jsou nejen jednotlivé vyhledávané výrazy, ale také jejich bližší
specifikace, např. výskyt v konkrétních polích záznamu,
a vzájemné vztahy mezi nimi, vyjádřené pomocí logických
operátorů.
152
3. Umění dospět postupnými editacemi rešeršního dotazu
k vyhovujícímu výsledku vyhledávání. V mnoha případech není
po zadání prvotního rešeršního dotazu vyhledán vyhovující
počet záznamů nebo vyhledané záznamy nejsou dostatečně
relevantní. Tehdy je třeba rešeršní dotaz upravovat - editovat,
optimálně dokud uživatel není s výsledkem vyhledávání
spokojen.
V této diplomové práci byla zkoumána situace ohledně využívání
odborných databází na České zemědělské univerzitě se zaměřením
na bibliografické databáze Biological Abstracts a CAB Abstracts, a sice dvěma
způsoby:
• analýzou efektivity rešeršní činnosti v odborných
bibliografických databázích Biological Abstracts a CAB
Abstracts z hlediska rešeršéra a
• dotazníkovým šetřením míry využívání odborných databází
uživateli.
Jak bylo několikrát zmíněno, v průběhu března 2009 přecházela Česká
zemědělská univerzita ze staršího uživatelského rozhraní WebSpirs, na kterém
byly obě výše uvedené databáze provozovány, na nové uživatelské rozhraní
OvidSP. Analýzou obou rozhraní z hlediska rešeršéra bylo zjištěno, že nové
rozhraní je celkově přehlednější, má pružnější navigaci a nabízí více možností
režimů vyhledávání i limitů vyhledávání. Byly odhaleny pouze tři slabé stránky
nového uživatelského rozhraní:
153
• příliš malá velikost písma,
• nutnost uložení historie vyhledávání pro dodatečnou editaci
rešeršních dotazů,
• horší zpětná orientace v zaznamenaném průběhu rešeršního
procesu.
U databází Biological Abstracts a CAB Abstracts byla rovněž
z hlediska rešeršéra porovnávána nabídka polí pro věcné údaje záznamu.
Záznamy v obou databázích jsou zpracovány na dobré odborné úrovni
a poskytují uživateli odpovídající představu o obsahu primárních dokumentů.
Uživatelům usnadňuje vyhledávání existence speciálních vyhledávacích polí
umožňujících vyhledávání v několika polích záznamu najednou. Záznamy
v databázi Biological Abstracts obsahují více polí pro věcné údaje, což může
zapříčinit horší orientaci uživatelů v záznamech.
V dotazníkovém šetření míry využívání odborných databází uživateli
bylo zjištěno, že odborné databáze jsou daleko více využívány akademickými
pracovníky než studenty. Skoro tři čtvrtiny akademických pracovníků je
využívají třikrát a vícekrát za měsíc.
Dotazníkové šetření potvrdilo některé závěry, k nimž se dospělo
v analýze efektivity rešeršní činnosti v odborných databázích z hlediska
rešeršéra:
154
• U staršího rozhraní WebSpirs byla uživateli špatně hodnocena
plynulost navigace, která je u nového rozhraní OvidSP lepší
(bohužel nebylo možné porovnat uživatelské hodnocení u obou
rozhraní z důvodu příliš nízkého počtu respondentů, kteří
hodnotili nové rozhraní).
• U databází Biological Abstracts i CAB Abstracts bylo uživateli
velmi dobře hodnoceno obsahové pokrytí.
• U databáze Biological Abstracts, jejíž záznamy obsahují hodně
polí pro věcné údaje, bylo uživateli špatně hodnoceno členění
záznamu do jednotlivých polí.
Z dotazníkového šetření vyplynuly některé podněty pro zlepšování
služeb uživatelům na České zemědělské univerzitě. Je žádoucí:
• zvýšit povědomí uživatelů o odborných databázích
a o možnostech, které poskytují;
• zlepšit schopnost uživatelů orientovat se v informačních
zdrojích a vyhledávat v nich informace,
• zajistit uživatelům přístup k většímu množství plných textů
článků;
• umožnit uživatelům vzdálený přístup do odborných databází
i mimo počítačovou síť České zemědělské univerzity.
155
SEZNAM DIAGRAMŮ, TABULEK A GRAFŮ
Diagram 1: Výsledek rešerše A
Diagram 2: Výsledek rešerše B
Diagram 3: Výsledek rešerše C
Diagram 4: Výsledek rešerše D
Diagram 5: Výsledek rešerše E
Tabulka 1: Zastoupení fakult podle statutu respondenta
Tabulka 2: Zastoupení pohlaví podle statutu respondenta
Tabulka 3: Zastoupení věku u akademických pracovníků
Tabulka 4: Zastoupení formy studia u studentů
Tabulka 5: Poměr pedagogů a doktorandů mezi akademickými pracovníky
Tabulka 6: Délka působení akademických pracovníků v oboru
Tabulka 7: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 1
Tabulka 8: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 2
Tabulka 9: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 3
Tabulka 10: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 4
Tabulka 11: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 5
Rozšířené vyhledávací formuláře
Tabulka 12: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 5
Booleovské operátory
Tabulka 13: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 5
Kombinování dotazů v historii vyhledávání
Tabulka 14: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 5
Krácení slov
Tabulka 15: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 5
Vyhledávání citačních vazeb
Tabulka 16: Odpovědi uspořádané podle statutu respondenta - otázka č. 6
Tabulka 17: Využívání konkrétních odborných databází uspořádané sestupně podle počtu
označení - otázka č. 8
Tabulka 18: Hodnocení uživatelského rozhraní WebSpirs- otázka č. 8
Tabulka 19: Hodnocení uživatelského rozhraní OvidSP - otázka č. 8
Tabulka 20: Hodnocení databáze Biological Abstracts - otázka č. 8
Tabulka 21: Hodnocení databáze CAB Abstracts - otázka č. 8
156
Graf 1: Zastoupení fakult podle statutu respondenta
Graf 2: Zastoupení pohlaví podle statutu respondenta
Graf 3: Zastoupení věku u akademických pracovníků
Graf 4: Zastoupení formy studia u studentů
Graf 5: Poměr pedagogů a doktorandů mezi akademickými pracovníky
Graf 6: Délka působení akademických pracovníků v oboru
Graf 7: Osobní postoj respondenta k vyhledávám informací v odborných databázích
Graf 8: Význam vyhledávání v odborných databázích pro práci či pro studium
Graf 9: Frekvence využívání odborných databází při práci či při studiu
Graf 10: Obtížnost vyhledávání informací v odborných databázích
Graf 11: Rozšířené vyhledávací formuláře
Graf 12: Booleovské operátory
Graf 13: Kombinování dotazů v historii vyhledávání
Graf 14: Krácení slov
Graf 15: Vyhledávání citačních vazeb
Graf 16: Spokojenost se znalostmi vyhledávání v odborných databázích
Graf 17: Využívání konkrétních odborných databází uspořádané sestupně podle počtu
označení
Graf 18: Hodnocení uživatelského rozhraní WebSpirs
Graf 19: Hodnocení uživatelského rozhraní OvidSP
Graf 20: Hodnocení databáze Biological Abstracts
Graf 21: Hodnocení databáze CAB Abstracts
157
POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE
1. Albertina icome Praha. Produkty a služby: Biological Abstracts [online],
[2008] [cit. 17.4.2009]
URL: < http://www.aip.cz/produkt.php?produkt=574 >
2. Albertina icome Praha. Produkty a služby: CAB Abstracts [online]. [2008]
[cit. 17.4.2009]
URL: < http://www.aip.cz/produkt.php?produkt=122 >
3. Albertina icome Praha. Produkty a služby: náš partner: Wolters Kluwer
Health: Ovid [online]. [2008] [cit. 17.4.2009]
URL: < http://www.aip.cz/partner.php?partner=8 >
4. Albertina icome Praha. WebSpirs končí, aťžije OvidSP! [online]. 17.2.2009
[cit. 17.4.2009]
URL: < http://www.aip.cz/novinka.php?novinka=2174 >
5. ARAGHI, Gholamreza Fadaie. Users satisfaction through better indexing.
Cataloguing & classification quarterly, 2005, vol. 40, no. 2, p. 5-17.
ISSN 0163-9374
6. ARMS, William Y. Digital libraries. London: MIT Press, 2000. x, 287 p.
ISBN 0-262-01880-8
158
7. ARMSTRONG, Chris. - LARGE, Andrew. Search strategies: some general
considerations. In Manual of online search strategies: volume III: humanities
and social science. Aldershot: Gower, 2001. p. 1-22.
ISBN 0-566-08305-1
8. BATES, Marcia J. Information search tactics. Journal of the American
societyfor information science, July 1979, vol. 30, no. 4, p. 205-214
ISSN 0002-8231
9. BAWDEN, David. Citations. In Manual of online search strategies: volume
III: humanities and social science. Aldershot: Gower, 2001. p. 23-98.
ISBN 0-566-08305-1
10. BEAULIEU, Micheline - ROBERTSON, Stephen. Evaluating interactive
systems in TREC. Journal of the American society for information science,
January 1996, vol. 47, no. 1, p. 85-94.
ISSN 0002-8231
11. BECKER, Joseph. - HAYES, R. M . Information storage and retrieval:
tools, elements, theories. New York: John Wiley & Sons, 1963, xi, 448 p.
12. BELKIN, Nicholas J. Helping people find what they don't know.
Communications of the ACM, August 2000, vol. 43, no. 8, p. 58-61.
ISSN 0001-0782
13. BELL, Suzanne S. Librarian's guide to online searching. Westport:
Libraries Unlimited, 2006. xvii, 268 p.
ISBN 1-59158-326-8
159
14. Biological Abstracts/RRM® Database Guide [online]. 29.10.2007 [cit.
14.4.2009]
URL: < http://wvvw.ovid.com/site/products/ovidguide/biosis.htm >
15. BLAIR, Joanna. A comparison of Biological Abstracts on EBSCO, OVID,
Silverplatter and ISI Web of Knowledge. Charleston advisor, April 2005,
vol. 6, no. 4, p. 5-11.
ISSN 1525-4011
16. BORGMAN, Christine L. Why are online catalogs still hard to use?
Journal of the American society for information science, July 1996, vol. 47,
no. 7, p. 493-503.
ISSN 0002-8231
17. CAB Abstracts (CABA) Database Guide [online]. 20.9.2007 [cit.
14.4.2009]
URL: < http://www.ovid.com/site/products/ovidguide/cabadb.htm >
18. CABICODE Alphabetical List [online]. [2002] [cit. 15.4.2009]
URL: < http://www.cabi.org/guides/cabicodes.htm >
19. CAS Registry and CAS Registry Numbers [online]. 26.3.2009 [cit.
15.4.2009]
URL: < http://www.cas.org/expertise/cascontent/registry/regsys.html >
20. CHOWDHURY, G. G. Introduction to modern information retrieval. 2nd
ed. London: Facet, 2004. 474 p.
ISBN 1-85604-480-7
160
21. CHRISTOFFEL, Michael - SCHMITT, Bethina. Accessing libraries as
easy as a game. Second international workshop on visual interfaces to digital
libraries [online]. Portland, Oregon, 18.7.2002 [cit. 30.1.2009],
URL: < http://vw.indiana.edu/visual02/slides-christoffel.pdf>
22. CHU, Heting. Information representation and retrieval in the digital age.
Medford: Information Today, 2003. 248 p.
ISBN 1-57387-172-9
23. COMPEAU, Deborah R. - HIGGINS, Christopher. A. Computer
self-efficacy: development of a measure and initial test. Management
information systems quarterly, June 1995, vol. 19, no. 2, p. 189-211.
ISSN 0276-7783
24. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [online],
2004 [cit. 16.11.2008],
URL: < http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd >
25. Česká zemědělská univerzita. Fakulty a součásti [online]. 2006 [cit.
16.4.2009]
URL: < http://www.czu.cz/cs/?r=310 >
26. Česká zemědělská univerzita. O CZU: základní informace [online],
7.3.2006 [cit. 16.4.2009]
URL: < http://www.czu.cz/cs/?r=299 >
161
27. Česká zemědělská univerzita v Praze: Studijní a informační centrum.
Služby: informační zdroje: databáze [online]. 2006 [cit. 16.4.2009]
URL: < http://www.sic.czu.cz/?r=1680 >
28. Česká zemědělská univerzita v Praze: Studijní a informační centrum.
Služby: informační zdroje: databáze: bibliografické [online]. 28.8.2006 [cit.
16.4.2009]
URL: < http://www.sic.czu.cz/?r=1682 >
29. Česká zemědělská univerzita v Praze: Studijní a informační centrum.
Služby: informační zdroje: databáze: citační [online]. 28.8.2006 [cit.
16.4.2009]
URL: < http://www.sic.czu.cz/?r=1684 >
30. Česká zemědělská univerzita v Praze: Studijní a informační centrum.
Služby: informační zdroje: databáze: plnotextové [online]. 28.8.2006 [cit.
16.4.2009]
URL: < http://www.sic.czu.cz/?r=1683 >
31. Česká zemědělská univerzita v Praze: Studijní a informační centrum.
Služby: informační zdroje: rozcestník zdrojů [online]. 2006 [cit. 16.4.2009]
URL: <http://www.sic.czu.cz/?r=1681 >
32. ČÍŽEK, Jakub. Google Book Search chce být „Centrálním mozkem
lidstva "[online]. 1.11.2008 [cit. 6.12.2008],
URL: < http://www.zive.cz/Clanky/Google-Book-Search-chce-byt-Centralnimmozkem-lidstva/sc-3
-a-144283/default. aspx >
162
33. DAVIS, Fred D. Perceived usefulness, perceived ease of use, and user
acceptance of information technology. Management information systems
quarterly, September 1989, vol. 13, no. 3, p. 319-340.
ISSN 0276-7783
34. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha:
Karolinum, 2002. 374 s.
ISBN 80-246-0139-7
35. DOMBROVSKA, Michaela. Informační gramotnost: funkční gramotnost
v informační společnosti. Inforum 2002: 8. konference o profesionálních
informačních zdrojích [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2002 [cit.
17.11.2008],
URL: < http://www.inforum.cz/inforum2002/prednaska37.htm >
36. DRABKOVA, Kateřina. Informační potřeby, vnímání knihoven
a informačních zdrojů ve společnosti (se zaměřením na akademické prostředí).
Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ustav české literatury
a knihovnictví. Kabinet knihovnictví, 2007. 110 s. Vedoucí diplomové práce
Mgr. Věra Jurmanová Volemanová.
37. EFTHIMIADIS, Efthimis N . Query expansion. Annual review
of information science & technology [online]. 1996, vol. 31 [cit. 27.1.2009],
ISSN 0066-4200
URL: < http://faculty.wasmngtoned^ >
163
3S.ERL WebSpirs1
User's Guide [online]. Sandy, London: Ovid
Technologies, [2005] [cit. 28.3.2009]
URL: < ftp://ftp.silverplatter.com/software/webspirs5l/Documentation/WS5lUserManual.pdf >
39. GAUS, Wilhelm. Dokumentations- und Ordnungslehre: Theorie
und Praxis des Information Retrieval. 4. überarbeitete und erw. Aufl. Berlin:
Springer, 2003. 466 S.
ISBN 3-540-43505-0
40. HARAVU, L. J. - NEELAMEGHAN, A. Text mining and data mining
in knowledge organization and discovery: the making of knowledge-based
products. Knowledge organization and classification in international
information retrieval. Binghamton: Haworth, 2003, p. 97-113.
ISBN 0-7890-2355-5
41. HOMOLA, Karel. Otevírání informačních bran aneb o užitečnosti
odhalování tajemství životu prospěšných i škodlivých informačních toků: návod
kfunkčnímu porozumění informacím o relativizaci postmoderních pluralitních
vývojových nároků globalizující se informační gramotnosti. Brno: Evoluční
vydavatelství, 2003. [142] s.
ISBN 80-239-1341-7
42. INGWERSEN, Peter. Information retrieval interaction [online]. London:
Taylor Graham, 1992. X , 246 p. [cit. 31.1.2009]
ISBN 0-947568-54-9
URL: < http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm >
164
43. JACSO, Peter. Don't kiss Boolean good-bye. Information today, 1994,
vol. 11, no. 2, p. 22.
ISSN 8755-6286
44. KENT, Allen. Information analysis and retrieval. New York: Becker
and Gates, 1971. xii, 367 p.
ISBN 0-471-46995-5
45. KLING, Rob - ELLIOTT, Margaret. Digital library design for organization
usability. SIGOISBulletin, December 1994, vol. 15, no. 2, p. 60-69.
ISSN 0894-0819
46. KOMLODI, Anita - MARCHIONINI, Gary - SOERGEL, Dagobert.
Search history support for finding and using information: user interface design
recommendations from a user study. Information processing and management,
January 2007, vol. 43, no. 1, p. 10-29.
ISSN 0306-4573
47. KUHLTHAU, Carol C. Inside the search process: information seeking
from the user's perspective. Journal of the American society for information
science, June 1991, vol. 42, no. 5, p. 361-371.
ISSN 0002-8231
48. KUPERSMITH, John. Technostress in the bionic library, [online], 1998
[cit. 17.11.2008],
URL: < http://www.jkup.net/bionic.html >
165
49. LANCASTER, Frederick Wilfrid. Information retrieval systems:
characteristics, testing and evaluation. New York: John Wiley & Sons, 1968.
xiv, 222 p.
50. LICKLIDER, J. C. R. libraries of the future. 2nd ed. Cambridge:
Massachusetts Institute of Technology, 1965. xviii, 219 p.
51. LINE, Maurice. Draft definitions: information and library needs. Aslib
proceedings, February 1974, vol. 26, no. 2, p. 87.
ISSN 0001-253X
52. L Y M A N , Peter - VARIAN, Hal R. How much information 2003? [online],
2003 [cit. 17.11.2008],
U R L : < http://www2.sims.berkeley.edu/research/projects/how-much-info-2003 >
53. M A C K A Y , D. M . What makes a question? The listener, 5.5.1960, no. 63,
p. 789-790.
54. MARCHIONINI, Gary. Interfaces for end-user information seeking.
Journal of the American society for information science, march 1992, vol. 43,
no. 2, p. 156-163.
ISSN 0002-8231
55. MISOVIC, Ján. V hlavní roli otázka: (průvodce přípravou otázek
v sociologických a marketingových výzkumech). Praha: [s. n.], 2001. 67 s.
ISBN 80-238-6500-5
166
56. MIZZARO, Stefano. Relevance: the whole history. Journal of the
American society for information science, September 1997, vol. 48, no. 9,
p. 810-832.
ISSN 0002-8231
57. MLEZIVA, Emil. Diktatura informací: jak s námi informace manipulují.
Plzeň: Aleš Čeněk, 2004. 133 s.
ISBN 80-86898-12-1
58. Naučný slovník zemědělský: 2: e-j. 1. vyd. Praha: Ustav
vědeckotechnických informací, 1968, 1218 s.
59. NEELAMEGHAN, A. - IYER, Hemalata. Information organization to
assist knowledge discovery: case studies with non-bibliographic databases.
Knowledge organization and classification in international information
retrieval. Binghamton: Haworth, 2003, p. 115-130. ISBN 0-7890-2355-5
60. NEL, Johannes G. The information seeking process: is there a sixth sense?
Mousaion, 2001, vol. 19, no. 2, p. 23-32.
ISSN 0027-2639
61. NICHOLAS, David. Assessing information needs: tools, techniques
and conceptsfor the Internet age. 2nd ed. London: Aslib, 2000. xii, 163 p.
ISBN 0-85142-433-3
62. NICKERSON, Raymond S. Why interactive computer systems are
sometimes not used by people who might benefit from them. International
journal of human-computer studies, 1999, vol. 51, no. 2, p. 307-321.
ISSN 1071-5819
167
63. OKERSON, Ann. The online e-resources environment after 10 years:
expectations meet reality. Electronic resources and consortia = Dianzi zi xun
ziyuanyu xueshu lianmeng. 1st ed. New York: Haworth Press, 1998, p. 37-63.
ISBN 957-619-038-X
64. OTHMAN, Roslina - HALIM, Nor Sahlawaty. Retrieval feature for online
databases: common, unique and expected. Online information review, 2004,
vol. 28, no. 3, p. 200-210. ISSN 1468-4527
65. [OvidSPHelp] [online]. 2009, [cit. 14.4.2009].
URL: < http://www.ovid.com/help/documentation/ovidsp/index.htm >
66. OvidSP: stručný návod kpoužití. Praha, Bratislava: Albertina icome, 2009.
[8] s.
67. PALMQUIST, Ruth A. - K I M , Kyung-Sun. Modeling the users
of information systems: some theories and methods. Electronic resources: use
and user behavior. 1st ed. New York: Haworth Press, 1998, p. 3-25.
ISBN 0-7890-0372-4
68. PAPIK, Richard. Vliv kvantitativního růstu informací na psychiku člověka
s důrazem na vizuální vnímání. Možnosti efektivnějšího příjmu informací. Acta
bibliothecalia et informatica. Opava: Slezská univerzita, 1996, s. 73-86.
ISBN 80-85879-87-5
168
69. PAPÍK, Richard. Vyhledávání informací I.: umění či věda? Národní
knihovna: knihovnická revue [online]. 2001, roč. 3, č. 1 [cit. 17.11.2008],
ISSN 0862-7487
URL: < http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0101/0101018.html >
70. PAPÍK, Richard. Vyhledávání informací II.: uživatelské rozhraní a vlivy
oboru „human-computer interaction". Národní knihovna: knihovnická revue
[online]. 2001, roč. 3, č. 2 [cit. 29.1.2009],
ISSN 0862-7487
URL: < http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0102/0102081.html >
71. POKORNÝ, Jaroslav - SNÁŠEL, Václav - KOPECKÝ, Michal.
Dokumentografwké informační systémy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum,
2005. 184 s.
ISBN 80-246-1148-1
72. PROCTOR, Edward. Boolean operators and the naive end-user: moving
to AND. Online, 2002, vol. 26, no. 4, p. 34-37.
ISSN 0146-5422
73. RATZAN, Lee. Understanding information systems: what they do and why
we need them. Chicago: American Library Association, 2004. 253 p.
ISBN 0-8389-0868-3
74. RESNICK, Marc L. - VAUGHAN, Misha W. Best practices and future
visions for search user interfaces. Journal of the American society
for information science and technology, April 2006, vol. 57, no. 6, p. 781-787.
ISSN 1532-2882
169
75. RIJSBERGEN, C. J. van. Information retrieval. 1st ed. London:
Butterworths, 1975. 152 p. ISBN 0-408-70717-8
76. ROTREKL, Jiří. Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) na máku
a možnosti ochrany [online] [2005] [cit. 22.3.2009],
URL: <http://www.vupt.cz/dokumenty/rot 06 10,pdf>
77. RŮŽIČKA, Michal. Informace a dobro. Praha: Ježek, 1993. 82 s.
ISBN 80-901625-2-5
78. SEDLÁČKOVA, Eva. Informační gramotnost - cesta k učící se
společnosti. Informační gramotnost: sborník příspěvků z konference, konané
27. listopadu 2002 v Moravské zemské knihovně. Brno: Moravská zemská
knihovna, 2003, s. 36-44.
ISBN 80-7051-151-6
79. SHAPIRA, Bracha - TAIEB-MAIMON, Meirav - NEMETH, Yael.
Subjective and objective evaluation or interactive and automatic query
expansion. Online information review, 2005, vol. 29, no. 4, p. 375-376.
ISSN 1468-4527
80. SHIRI, Ali - REVIE, Crawford. Query expansion behavior within a
thesaurus-enhanced search environment: a user-centered evaluation. Journal
of the American societyfor information science, February 2006, vol. 57, no. 4,
p. 462-478.
ISSN 1532-2882
170
81. SHNEIDERMAN, Ben. Designing the user interface: strategyfor effective
human-computer interaction. 2nd ed. Reading: Addison-Wesley, 1992. 573 p.
ISBN 3-89913-442-7
82. SKLENAK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a Internet. 1. vyd.
Praha: C. H. Beck, 2001. xvii, 507 s.
ISBN 80-7179-409-0
83. SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. Praha: Albatros, 1981. 337 s.
84. SPINK, Amanda - SARACEVIC, Tefko. Interaction in information
retrieval: selection and effectiveness of search terms. Journal of the American
societyfor information science, August 1997, vol. 48, no. 8, p. 741-761.
ISSN 0002-8231
85. SPINK, Amanda - WILSON, Tom - ELLIS, David - FORD, Nigel.
Modeling users' successive searches in digital environments [online]. D-Lib
Magazine, April 1998, vol. 4, no. 4 [cit. 29.1.2009],
ISSN 1082-9873
URL: < http://www.dlib.org/dlib/april98/04spink.html >
86. STOCK, Wolfgang G. Information retrieval: Informationen suchen
undfinden. München: Oldenburg, 2007, xi, 599 S.
ISBN 3-486-58172-4
ISBN 978-3-486-58172-0
171
87. SVOBODA, Martin. Elektronické zdroje - biologičtí uživatelé? Služby
knihoven v elektronickém prostředí. Praha: Státní technická knihovna, 2000,
s. 3-5.
ISBN 80-86504-01-8
88. ŠARAPATKA, Bořivoj et al. Ekologické zemědělství vpraxi. Šumperk:
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, 2006, 502 s.
ISBN 978-80-903583-0-0
89. ŠKRNA, Jindřich. Interaktivní vyhledávání informací. Národní knihovna:
knihovnická revue [online]. 2002, roč. 13, č. 1 [cit. 18.1.2009],
ISSN 0862-7487
URL: < http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0201/0201007.html >
90. TAYLOR, Robert S. Question-negotiation and information seeking
in libraries. College & research libraries, May 1968, vol. 29, no. 3, p. 178-194.
ISSN 0010-0870
91. TEDD, Lucy A. - LARGE, Andrew. Digital libraries: principles
and practice in a global environment. München: Saur, 2005. 280 p.
ISBN 3-598-11627-6
92. TENOPIR, Carol. Are you a super searcher? Library journal, 1.3.2000,
vol. 125, no. 4, p. 36-37.
ISSN 0363-0277
93. TENOPIR, Carol. Database use in academic libraries. Library journal,
1.5.1999, vol. 124, no. 8, p. 36-38.
ISSN 0363-0277
172
94. TENOPIR, Carol. The emotions of searching. Library journal, 1.9.1994,
vol. 119, no. 14, p. 134-135.
ISSN 0363-0277
95. Terminologický slovník výkladový zemědělsko-potravinářský [online] [cit.
21.3.2009].
URL: < http://www.agronavigator.cz/ts/ >
96. THONG, James Y. L. - HONG, Weiyin - TAM, Kar-Yan. Understanding
user acceptance of digital libraries: what are the roles of interface
characteristics, organizational context and individual differences? International
journal of human-computer studies, September 2002, vol. 57, no. 3,
p. 215-242.
ISSN 1071-5819
97. TOMAIUOLO, Nicholas G. End-user perceptions of a graphical user
interface for bibliographic searching: an exploratory study. Computers
in libraries, January 1996, vol. 16, no. 1, p. 33-38.
ISSN 1041-7915
98. TURNBULL, Don. Augmenting information seeking on the World Wide
Web using collaborative filtering techniques [online]. [2001], [cit. 30.1.2009],
URL: < http://web.utk.edu/~dania/2005/Information%20Seeking.doc >
99. VICKERY, Brian C. - VICKERY, Alina. Information science in theory
andpractice. 3rd rev. ed. München: Saur, 2004. xiii, 400 p.
ISBN 3-598-11658-6
173
100. VTCKERY, Brian C. Techniques of information retrieval. London:
Butterworths, 1970. viii, 262 p.
101. VTRKUS, Sirje. Information literacy and learning. Libraries without walls
5: the distributed delivery of library and information services: proceedings
of an international konference held on 19-23 September 2003, organized by the
Centre for Research in Library and Information Management (CERLIM),
Manchester Metropolitan University. London: Facet, 2004, p. 97-108.
ISBN 1-85604-511-0
102. VLASÁK, Rudolf. Světový informační průmysl. Praha: Karolinum, 1999.
341 s.
ISBN 80-7184-840-9
103. WILSON, T. D. Human information behavior. Informing Science, 2000,
vol. 3, no. 2, p. 49-55.
ISSN 1521-4672
104. Wolters Kluwer Health: Ovid. Products and services: Biological
Abstracts [online]. 12.2.2009 [cit. 17.4.2009]
URL: < http://vvww.ovid.com/site/catalog/DataBase/24.jsp >
105. Wolters Kluwer Health: Ovid. Products and services: CAB Abstracts
[online]. 12.2.2009 [cit. 17.4.2009]
URL: < http://www.ovid.eom/site/catalog/DataBase/31 ,jsp >
174
PŘÍLOHY
Příloha č. 1: Uživatelské rozhraní WebSpirs (obrázky s komentářem)
Příloha č. 2: Uživatelské rozhraní OvidSP (obrázky s komentářem)
Příloha č. 3: Dotazník „Využívání odborných databází na CZU'