Tato diplomová práce se zabývá teorií aktuálního větného
členění a její rolí v rámci překladu. Jako výzkumný materiál
byly použity studentské překlady z angličtiny do češtiny.
Jelikož jsou principy větného pořádku slov v těchto jazycích
odlišné, lze předpokládat, že během překladu z angličtiny do
češtiny (jako do mateřského jazyka) se budou překladatelé
dopouštět chyb v podobě změny tematické struktury věty. Zatímco
lineární uspořádání věty je relativní a záleží na konkrétním
jazyce, interpretativní uspořádání je absolutní, nezávisí na
konkrétním jazyce a mělo by být v překladu zachováno. Změnou
tematické struktury věty může dojít buď k posunu významu
sdělení, nebo ke zpomalení procesu interpretace a třídění
informací na straně čtenáře. Diplomová práce poskytuje
teoretický podklad pro následný výzkum, a to vysvětlením
základních konceptů teorie aktuálního větného členění, uvedením
rozdílů mezi syntaktickým systémem anglického a českého jazyka,
a také pojednáním o interferenci, chybách v překladu a v
neposlední řadě zhodnocením dostupných zdrojů týkajících se
zkoumané problematiky. Praktická část je založena na analýze
studentských překladů odborných textů z angličtiny do češtiny,
ve kterých jsou porovnávána interpretativní uspořádání
originálních vět a překladových řešení. Cílem této diplomové
práce bylo určit, které typy vět jsou pro začínající
překladatele z hlediska aktuálního větného členění nejvíce
problematické.