Precizní úpravu optických vlastností organických fluoroforů lze
obvykle dosáhnout pomocí dobře známých substituentů a jejich
elektronových efektů, které umožňují přesné nastavení
absorpčních a emisních maxim. Tyto sloučeniny však často
vykazují pouze malé Stokesovy posuny, což svědčí o minimální
geometrické reorganizaci mezi základním a excitovaným stavem.
Naproti tomu systémy s výraznějším Stokesovým posunem jsou
klíčové pro pokročilé fluorescenční aplikace, jako je
vícekanálová mikroskopie, nebo některé moderní metody
fluorescenční mikroskopie s vysokým rozlišením. V tomto
projektu se zabývám deriváty 9-iminopyroninu vykazujícími
výrazné Stokesovy posuny, přičemž se zaměřuji na samostatné
příspěvky 9-acyliminoskupiny a můstku v poloze 10 xanthenového
skeletu. K izolaci vlivu substituce v poloze 9 byl použit
kyslíkový můstek, neboť má zanedbatelný vliv na fotofyzikální
vlastnosti jádra xanthenu. Experimentálním přístupem cílím k
základnímu pochopení vztahů mezi strukturou a fotofyzikálními
vlastnostmi xanthenových fluoroforů s velkým Stokesovým
posunem. Tyto poznatky poskytují racionální základ pro cílený
návrh xanthenových barev se specifickými fotofyzikálními
profily pro pokročilé fluorescenčních techniky.