Bakalářská práce se zaobírá postoji k jedinců s koktavostí a
naráží na problematiku stereotypizace balbutiků. Práce je
rozdělena na teoretickou a empirickou část. Hlavní témata
teoretické práce byla: koktavost jakožto narušená komunikační
schopnost, dosavadní výzkumu v oblasti měření postojů k
balbutikům, stereotyp koktavosti a možnosti jeho zmírnění.
Empirická část dokumentuje průběh kvantitativního výzkumu, v
němž jsou pomocí české verze dotazníku POSHA-S měřeny postoje k
balbutikům. Výzkumný soubor byl tvořen jedinci z běžné
populace, kteří byli rozděleni do tří skupin dle zkušenosti s
balbutiky. Právě vliv zkušenosti na postoje respondentů je v
práci zkoumán. První skupinu, tvořili jedinci v přímém kontaktu
s balbutiky, druhá skupina se skládala z jedinců, jež s
balbutiky zkušenost neměli žádnou. Třetí skupina s balbutiky
nebyla v přímém kontaktu, ale prostřednictvím videa získala,
před vyplněním dotazníku, nepřímou zkušenost spojenou s edukací
o koktavosti.
Některé aspekty postojů ke koktavosti poukazovaly na
stereotypizaci ze strany výzkumného souboru, avšak hlavní
proměnná dotazníku POSHA-S, „Celkový skór“, vypovídala o
celkovém mírně pozitivním dojmu z balbutiků. Tato proměnná se
napříč skupinami signifikantně nelišila. Zkušenost s balbutiky
dle výsledků nemá statisticky významný vliv na postoje k nim.
Při analýze položek bylo zjištěno, že skór třetí skupiny v
proměnné „Přesvědčení o balbuticích“ je signifikantně ze všech
nejvyšší. Umožnění nepřímého edukativního kontaktu s balbutiky
tedy mělo pozitivní vliv na přesvědčení respondentů, avšak
nikoli na změnu jejich reakcí na koktavost.