Bakterie si během evoluce vyvinuly množství mechanismů, díky
nimž odolávají útokům bakteriofágů. Jedním z nich je proces
abortivní infekce, který je charakteristický normálním počátkem
fágové infekce, avšak na rozdíl od ostatních typů obranných
systémů zde nedochází k rozvoji lyze. Šíření infekce je tak v
dané populaci zastaveno, nicméně pro napadenou buňku je proces
letální, a proto bývá někdy přirovnáván k eukaryotické
apoptóze. Na molekulární úrovni interferují abortivní systémy s
různými buněčnými funkcemi a zastavují fágovou infekci na
úrovni replikace, transkripce, translace či sbalování virionů.