Disertační práce přispívá k poznání dějin moderního urbanismu a
územního plánování, které u nás stále nejsou dostatečně
reflektovány. Specifikem je zaměření na ekologicky šetrné
tendence, které byly ve vymezeném období překvapivě časté a
pestré. Za ekologicky šetrné tendence jsou přitom považovány
takové úvahy, plány, projekty a koncepce, které: a) kriticky
hodnotí nepříznivé zásahy člověka do přírodního prostředí; b)
předkládají v rámci urbanismu a územního plánování konkrétní
návrhy nápravy, ochrany a kultivace.
Práce stojí především na rozsáhlém průzkumu dobových materiálů,
zejména odborných a popularizačních periodik, sborníků, knih,
učebnic, ročenek, metodik, výzkumných zpráv a vychází také ze
studia vybraných územně plánovacích dokumentů a některých
krajinářských a regionálních studií.
Text sleduje přibližně půlstoletí vývoje ekologicky šetrných
tendencí v československém prostorovém plánování. Začíná u
počátků moderního českého urbanismu a územního plánování po
první světové válce, zachycuje proměny v meziválečném období,
přináší vhled do ekologicky šetrných studií a koncepcí za druhé
světové války, ale i do změn vzešlých z nástupu socialistického
systému v plánování a výstavbě. Práce pokračuje u velkých
urbanistických zásahů do české a slovenské krajiny a u
teoreticky i prakticky bohatých šedesátých let. Text končí
kolem roku 1970, kdy začalo další stádium vývoje
československého prostorového plánování.
Součástí disertační práce je také několik důležitých příloh:
přehled textů a projektů obsahujících ekologicky šetrné
tendence v československém urbanismu a územním plánování;
medailony nejvýznamnějších architektů (urbanistů a územních
plánovačů) a technických či přírodovědných odborníků zapojených
do prostorového plánování; přehledná chronologická tabulka s
nejdůležitějšími milníky vymezeného období.