'A A MASARYKOVA UNIVERZITA . flL . FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ A EVROPSKÝCH STUDIÍ - " " c C T O A O A O ~ _\ . O A O A O A O A O A O A O A O A O A O A O A O A O A O A O A O A O A O A O A O A Oponentský posudek na magisterskou diplomovou práci Lukáše Cupciho „Japonská politika voči jadrovým zbraniam po roku 2006". Předložená magisterská práce věnuje pozornost problematice případného japonského překročení jaderného prahu zejména v souvislosti s vývojem severokorejského jaderného programu. Práce pojednává o velmi aktuálním tématu. Jeho volba je však asi poslední záležitostí, kterou mohu v souvislosti s prací hodnotit pozitivně. Obsahová i formální stránka textu je velmi diskutabilní a problematická. Nedostatečná či nedopracovaná je již samotná metodologie. Dle mého názoru, pro takto koncipované téma nebylo vhodné volit jeho zpracování jen na základě užití konceptu strategické kultury. Dosažený obraz není a ani nemůže být kompletní. Pokud by se jednalo pouze o snahu zpracovat práci o japonské strategické kultuře, text by byl o trochu snáze akceptovatelný. V souvislosti se zvoleným tématem by bylo vhodnější koncept strategické kultury použít pouze komplementárně, jako nástroj dotvoření celkového obrazu japonského přístupu k otázce vnímání a role jaderných zbraní. Pozornost měla být věnována užití hlavních teorií mezinárodních vztahů, jež by v tomto případě bylo velmi užitečné a vhodné a v jejich rámci také proliferačním teoriím. Autor tak mohl aplikovat různé modely (akce a reakce, domácích struktur), což by napomohlo tomu, že by finální text měl mnohem větší výpovědní hodnotu. Takto jsou sice do jisté míry zohledňovány vnější bezpečnostní faktory (severokorejská hrozba), nicméně jsou ignorovány další možné motivy a vlivy, jež by Japonsko mohly k získání jaderných zbraní vést (např. oslabení amerických bezpečnostních garancí). Když autor zůstal pouze u konceptu strategické kultury, stálo za to mnohem důkladněji věnovat pozornost jejím zdrojům, například vlivu porážky Japonska ve 2. světové válce a následné okupaci, jež na poválečný vývoj a charakter japonské společnosti i politiky měly zásadní vliv. I generační MASARYKOVA UNIVERZITA. FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ. Joštova 10. 602 00 Brno tel.: +420 549 491 911 • fax: +420 549 491 920 • www.fss.muni.cz Bankovní spojeni: KB Brno-město, č.ú.: 85636621/0100 • IČ: 00216224 • DIČ: CZ00216224 O A O A O A O A O A O A O • A O A O A O A O A O A O A O A O A O A O A O str. i/z A O A O A O A O A . O A . O A A O A O A O A O A O A Q A změna je zdrojem strategické kultury, o němž mohlo být pojednán mnohem více, než autor soudí (s. 17; dlouhověkost ani schopnost starších skupin v populaci zvládnout moderní komunikační prostředky nezavdává důvodu k ignorování generační výměny jako důležitého faktoru, jenž může strategickou kulturu významně ovlivnit a proměnit). Autor se rovněž mohl zaměřit na strategické subkultury, jejich nositele a v souvislosti s nimi zkoumat jejich vnímání a postoje vůči jaderným zbraním. Za zmínku stojí také formální stránka textu, která je naprosto nepřijatelná a už sama o sobě pro mne představuje nepřekonatelnou překážku pro úspěšné obhájení práce. Text byl kompletován na poslední chvíli, zbrkle a překotně. Důkazem mohou být poznámky, jež autor zapomněl smazat u výzkumných otázek (s. 7). Text je nepřehledný, místy lze obtížně rozeznat rozdíl mezi hlavním textem a poznámkami pod čarou, kde jsou občas nedůležité informace a naopak také velmi podstatné, jež měly být zahrnuty do hlavního textu. Rozhozený je také seznam použité literatury. Na základě výše uvedeného doporučuji text přepracovat, doplnit a také lépe upravit jeho vzhled. Práce v současné podobě nesplňuje požadavky kladené na práce tohoto typu. Navrhuji hodnotit ji stupněm „nevyhovující" (F). V Brně 29.5.2012 PhDr. Petr Suchý, Ph.D.