MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor Evropská studia Využívání nástroje evropské občanské iniciativy v CR: Problémy a jejich možná řešení Bakalářská práce Daniela Drozenová Vedoucí práce: Mgr. Petra Kuchyňková, Ph.D. UČO: 439783 Obor: Mezinárodní vztahy - Evropská studia Imatrikulační ročník: 2014 Brno, 2017 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci s názvem „Využívání nástroje evropské občanské iniciativy v ČR: Problémy a jejich možná řešení" vypracovala sama a pouze za použití uvedených zdrojů. V Brně dne 2 Daniela Drozenová Poděkování Děkuji Mgr. Petře Kuchyňkové, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnovala. 3 Abstrakt Cílem práce, která je pojata jako práce analytická, tedy policy páper, je zjistit, jaký zájem lze prozatím zaznamenat ze strany České republiky a českých občanů o využívání nástroje ECI, identifikovat nej důležitější problémy s využíváním tohoto nástroje v českém prostředí, a doporučit možná řešení těchto problémů. Výchozím empirickým předpokladem je, že v ČR prozatím existuje poměrně nízké povědomí o tomto nástroji, a že čeští občané obecně o jeho využívání nejeví mnoho zájmu. Cílem by tedy mělo být i zjištění důvodů, proč tomu tak je, prozkoumání různých možností řešení této suboptimální situace a vygenerování doporučení. Z teoretického hlediska se text opírá o východiska teorie participativní demokracie, nicméně práce s teorií nepatří k primárním cílům. V souladu s cíli práce nejprve v první části mapuje dosavadní českou účast v iniciativách (úspěšných) s vyžitím dat dostupných na stránkách Evropské komise (účast českých občanů jakožto signatářů iniciativ i členů příslušných výborů), a to v porovnání s jinými členskými státy EU. Druhá část se zaměřuje na hlubší zkoumání zkušeností českých účastníků jednotlivých inciativ s tímto nástrojem, a na případné hledání důvodů nízké participace či zájmu v českém kontextu. Pro sběr dat zde byly využity také dotazníky a (polo)standardizované rozhovory s českými participanty podílejícími se na podpoře iniciativ. Zvláštní pozornost je v tomto kontextu věnována iniciativě For only one time, jako zatím jediné ECI vzešlé z českého prostředí, jejíž představitelé a podporovatelé se ale nakonec rozhodli při prosazení návrhu na zrušení střídání letního a zimního času, využít jiné cesty. Poslední část je věnována návrhům řešení problému a závěrečným doporučením týkajícím se změn, které by měly být provedeny jednak u samotného nastavení ECI (prodloužení lhůty pro sběr podpisů a zavedení asistenčních nástrojů), v právním prostředí ČR (opuštění od povinnosti uvádět osobní identifikační číslo), u organizátorů ECI (propagace iniciativ na webových stránkách, a to i v českém jazyce) a také s ohledem na samotné občany ČR (zvýšení povědomí o možnostech participace). 4 Obsah Seznam schémat 7 Použité zkratky 8 1 Úvod 9 1.1 Cíle práce, hlavní otázky a použitá metodologie 11 1.2 Relevantní literatura 12 1.3 Limity analýzy 13 1.4 Struktura práce 13 2 Kontext problému: Evropská občanská iniciativa jako nástroj participativní demokracie 15 2.1 Participativní demokracie na úrovni EU 16 2.2 Evropská občanská iniciativa a její podmínky 18 2.2.1 Kategorizace ECI a jejich přehled 21 2.3 Participativní demokracie v České republice 22 2.4 ECI a její specifické podmínky v České republice 23 3 Úspěšné iniciativy a česká účast na nich 24 3.1 Charakteristika České republiky jako členského státu 25 3.2 Česká účast na úspěšných iniciativách 27 3.2.1 Porovnání účasti na výborech a dosažení potřebné podpory v ČR s ostatními státy EU 27 3.2.2 Propagace úspěšných ECI v ČR 29 3.3 Česká účast na výborech dalších iniciativ 30 3.4 Shrnutí analýzy české participace na dosud úspěšných iniciativách 30 4 Hlavní faktory ovlivňující problém 31 4.1 Dotazníkové šetření 32 4.1.1 Výběr vzorku a návratnost 33 4.1.2 Vyhodnocení dotazníků 34 4.2 Specifický případ iniciativy For only one time 36 4.2.1 Zkušenosti organizátorů FOOT 36 4.3 Hlavní problémové prvky a jejich systematizace 38 5 Návrhy řešení 39 5.1 Nastavení ECI 39 5.2 Změny v právních podmínkách a nastavení ČR 40 5.3 Změny organizace jednotlivých ECI 41 5 5.4 Postoje občanů ČR k evropské integraci 42 6 Závěry a doporučení 43 Zdroje 45 Primární zdroje 45 Sekundární literatura 46 Přílohy 48 6 Seznam schémat Schéma č. 1: Podmínky pro úspěšnost ECI 19 Schéma č. 2: Procesuálni stránka ECI 20 Schéma č. 3: Kategorizace iniciativ 21 Schéma č. 4: Témata úspěšných iniciativ 27 Schéma č. 5: Účast států na výborech a dosažení potřebné podpory 28 Schéma č. 6: Kontaktované ECI 34 7 Použité zkratky ČR Česká republika ECI European citizen's initiative (Evropská občanská iniciativa) EK Evropská komise EP Evropský parlament ES Evropská společenství EU Evropská unie FOOT Iniciativa For only one time SEU Smlouva o Evropské unii SFEU Smlouva o fungování Evropské unie 8 1 Úvod Evropská společenství a následně Evropská unie se po dlouhou dobu musely vypořádávat s problémem určité izolace a vzdálenosti institucionálních struktur, legislativního a rozhodovacího procesu od občanů. Tato situace byla navíc až do roku 1979, kdy proběhly první přímé volby do Evropského parlamentu, umocněna tím, že zde nebyl žádný orgán, který by vyjadřoval a reprezentoval politickou vůli občanů. Ani po této změně se ale občané nemohli řádně účastnit legislativního procesu, a tak pocit vzdálenosti od „Bruselu", jakožto centra rozhodování politických a byrokratických elit (často chápaný jako tzv. demokratický deficit), narůstal, a spolu s přenášením pravomocí národních států na evropské instituce navíc sílil. Možnost, jak takovouto situaci částečně změnit, a jak posílit účast občanů E U na unijním legislativním procesu nabídla i evropská občanská iniciativa, která byla zavedena Lisabonskou smlouvu, jakožto nástroj, kterým by E U mohla překonat vzniklý demokratický deficit. ECI totiž umožňuje občanům, pokud samozřejmě splní stanovená kritéria, vyzvat Evropskou komisi, aby vypracovala legislativní návrh týkající se iniciativy předložené občany, čímž tak dává občanům možnost přímo se podílet na unijních záležitostech. Jedná se tak o první instrument přímé demokracie, díky kterému mohou evropští občané být v bezprostředním spojení s institucemi EU. Nutno ale podotknout, že z časového hlediska je občanská iniciativa poměrně novým nástrojem a do současné doby (začátek 2017) byly úspěšně uzavřeny pouze 3 podané iniciativy. Nabízí se tak zároveň otázka, nakolik občané E U o tento nástroj vůbec jeví zájem, případně jaké jsou problematické body, které od jeho užívání mohou odrazovat, či komplikovat úspěšnost prosazení iniciativ. V této souvislosti je také nutno podotknout, že ačkoli se ECI týká občanů E U jako takových, je uplatňován princip, který zároveň sleduje počet nasbíraných podpisů v jednotlivých státech, a pro úspěch iniciativ je nutné dosáhnout v určitém počtu států stanoveného kvora. Multinárodní princip je pak patrný i u výborů, které vznikají za účelem prosazení ECI. Roli tedy hraje i to, jak jsou ve členských státech občané aktivní, a jaký jeví zájem o účast na ECI, ať již formou podpisů, nebo podáváním samotných iniciativ a participací ve výborech. Proto je zajímavé podívat se také na problematiku dosavadní účasti občanů na ECI v jednotlivých členských státech, což si právě klade za cíl tato práce, která je zaměřena primárně na Českou republiku. 9 Co se týče samotného nástroje ECI, aby Česká republika mohla patřit mezi stanovených 7 států, podpora jejíchž občanů je nutná pro to, aby se návrhem iniciativy zabývala Evropská komise, muselo by být nasbíráno alespoň 15750 (do 1.7. 2014 to bylo 16 500) podpisů1 , což vzhledem k počtu obyvatel přibližně 10,5 milionu představuje poměrně malé číslo. Tohoto čísla ale u žádné z dosud úspěšných ECI dosaženo nebylo. Z výsledků průzkumů Eurostatu (Eurobarometr 2013, 2014, 2015, 2016) (viz. dále) navíc vyplývá, že v českém prostředí mezi občany většinou převládá pocit vzdálenosti od rozhodování v Evropské unii a od unijního dění, a s tím i pocit nemožnosti tuto situaci nějak ovlivnit. Jedním z podnětů k sepsání práce se stal i případ iniciativy týkající se zrušení střídání letního a zimní času, který vzešel právě z českého prostředí, ale jeho podporovatelé se k prosazení návrhu v poslední době rozhodli zvolit jiné cesty než ECI. Vztah občanů České republiky k využívání nástroje evropské občanské iniciativy tak spolu se zmíněným případem nakonec nerealizované iniciativy za zrušení střídání letního a zimního času, představuje zajímavé téma, na které je tato analytická práce zaměřena. Práce si klade za cíl zjistit (s využitím poznatků na základě vlastního výzkumu), jak si ČR stojí v porovnání s ostatními členskými sáty ohledně účasti na využívání nástroje ECI, a j aké mohou být hlavní důvody předpokládané nízké účasti, a problémy s využíváním nástroje ECI v českém kontextu. Na základě těchto zjištění budou následně navržena možná řešení této situace. Důvodem pro tuto změnu se stala úprava počtu europoslanců s ohledem na rozšíření o Chorvatsko, neboť počet europoslanců je rozhodujícím pro stanovení limitů pro jednotlivé členské státy. 10 í.i Cíle práce, hlavní otázky a použitá metodologie Práce je pojata jako policy study2 týkající se využívání nástroje ECI, tedy nástroje participativní demokracie se zaměřením na jedinečný kontext České republiky. Analýza se soustředí na období od spuštění fungování nástroje ECI na základě Lisabonské smlouvy a příslušné sekundární legislativy3 , tedy od 1.4. 2012, do 1.2.2017. Cíle práce jsou následující: 1) Zjistit, jaký zájem lze ve zkoumaném období zaznamenat ze strany České republiky a českých občanů o nástroj ECI. První otázka tedy zní: Jaká je česká účast na iniciativách v porovnání sjinými členskými státy EU? V této části budou využita především data dostupná z relevantních internetových stránek Evropské komise a stránek příslušných výborů vzniklých za účelem podpory iniciativ. Na základě těchto dat, týkajících se především úspěšných iniciativ, bude zmapováno, j aká je účast států na iniciativách, jaké trendy lze vypozorovat s ohledem na charakter participujících států, a jaká je pozice ČR. Zjištěné poznatky budou dále prověřovány v dalších částech práce. 2) Identifikovat nejdůležitější problémy a případné důvody nízké participace či zájmu v kontextu českého prostředí na základě zkušeností českých účastníků jednotlivých iniciativ s tímto nástrojem. Druhá sada otázek proto zní: Jaké jsou zkušenosti českých účastníků iniciativ s nástrojem ECI? Jaké lze vysledovatfaktory ovlivňující participaci či zájem o ECI v českém prostředí? 2 Policy study je jedním z dvou typů policy páperu. Na rozdíl od druhého typu, policy analysis, je delší, obsahuje spíše obecná doporučení, a je adresována odborné veřejnosti. Policy analysis je naopak zaměřena na ty, kteří přímo dělají politická rozhodnutí, zaměřuje se na specifické otázky, a její sdělení musí být maximálně jasné ajednoduché. (Young, Quin 2002: 19-20) 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě aprováděcí nařízení Komise (EU) č. 1179/2011 ze dne 17. listopadu 2011. 11 Tato část bude vycházet (vedle sekundární literatury) především ze zjištění na základě dotazníků a polo/standardizovaných rozhovorů s respondenty z řad českých účastníků výborů či českých zástupců, které jednotlivé iniciativy podpořily. Zvláštní pozornost zde bude zaměřena i na případ iniciativy For only one time, jakožto první iniciativy, která vzešla z českého prostředí a jejíž představitelé a podporovatelé se ale nakonec rozhodli pro prosazení návrhu na zrušení střídání letního a zimního času, využít jiné cesty. Dílčím cílem tak bude zjistit, co je vedlo k tomuto rozhodnutí, a jak toto rozhodnutí zapadá do celkového kontextu hodnocení ECI, jakožto nástroje participativní demokracie a zkušeností, které mají zaangažovaní čeští občané. 3) Na základě informací získaných z předešlých částí představit možnosti řešení a doporučení pro zlepšení situace týkající se využívání nástroje ECI v českém prostředí. V neposlední řadě je důležitým cílem policy páperu navrhnout možná řešení zjištěné situace, jejich následná evaluace na základě potenciálních praktických dopadů a generace doporučení. 1.2 Relevantní literatura Evropská občanská iniciativa je poměrně nový nástroj. Přesto ale o jeho obecném nastavení a možnostech týkajících se jeho využití jako nástroje participativní demokracie existuje mnoho oborných článků, pocházejících i z doby před jeho zakotvením do primárního práva, neboť se o jeho zavedení uvažovalo už ve Smlouvě o Ústavě pro Evropu. Mezi tyto práce patří například i článek českého autora R. Fröhlicha z roku 2010, který se zabýval nastavením prováděcího nařízení ECI před jeho přijetím a jeho problémovými prvky (Fröhlich 2010). Po začátku fungování ECI se navíc výzkum přenesl i na rovinu získávání informací o jejím fungování od samotných představitelů jednotlivých iniciativ. Do této skupiny patří i práce Tomáše Manosoglu a Markéty Pitrové z roku 2014 (Pitrová, Manosoglu 2014). Tyto dvě práce nám tak mohou poskytnout náhled na problémové prvky vyplývající ze samotného nastavení ECI, a být tak relevantním podkladem i pro tuto práci. Samotné využívání ECI v českém prostředí nebylo ale dosud zmapováno, a stejně tak je zde omezený výzkum týkající se vůbec fungování české participativní demokracie. Z tohoto důvodu tak musíme získané poznatky propojit s vlastním šetřením, 12 které se zaměří na kontext České republiky, všechny dané poznatky sloučit a pokusit se následně navrhnout řešení problému. 1.3 Limity analýzy Z časového hlediskaj e občanská iniciativa stále poměrně novým nástrojem, a do současné doby (začátek 2017) byly úspěšně uzavřeny pouze 3 podané iniciativy. Analýza a její zjištění tak mohou být ovlivněny a limitovány i touto situací. Dalším limitem může být i samotné zmapování reálné české účasti, vzhledem k tomu, že neexistují žádné dostupné zdroje, které by všechny tyto informace poskytovaly. Velkou roli při sběru dat proto hrají informace poskytnuté samotnými zástupci iniciativ, jejich ochota se o ně podělit, případně informace, které mají uvedeny na svých webových stránkách. Limity souvisí ale také se samotným dotazníkovým šetřením. V prvé řadě je to problém nízké návratnosti a validity dotazníkového šetření - zda se podaří postihnout všechny problémové prvky, se kterými se využívání nástroje ECI v českém prostředí setkává. Zároveň se také může stát, že respondenti neodpoví na otázku dostatečně, případně pravdivě. Toto jsou ale rizika vyplývající ze samotné podstaty dotazníkového šetření a rozhovorů, jakožto technik sběru dat, a je nutné si je při jejich využívání uvědomovat. Tyto limity lze částečně zmírnit využíváním doplňkových dat v podobě již existujících poznatků ze sekundární literatury. 1.4 Struktura práce S ohledem na metodologii a cíle bude struktura práce rozdělena do několika základních částí. Nejprve bude představen hlavní problém a jeho kontext. Evropská občanská iniciativa bude charakterizována jako nástroj participativní demokracie a budou definovány její podmínky s pomocí aplikace teorie participativní demokracie, jak na úrovní EU, tak i na úrovni ČR. Zároveň budou představeny podmínky, které je nutné naplnit, aby občané E U mohli nástroje ECI využít. Následně bude zmapována česká účast v iniciativách v porovnání s jinými členskými státy, a prezentovány faktory, které mohou ovlivňovat percepci ECI v českém prostředí a její reálné využívání. Zdrojem poznatků o těchto faktorech bude jednak sekundární literatura a jednak vlastní výzkum uskutečněný prostřednictvím dotazníků a polo/strukturovaných rozhovorů. V rámci této části bude také zpracován dílčí případ iniciativy za zrušení střídání letního a zimního času For only one time. 13 Poslední část na základě poznatku, které se týkají participace českých občanů na ECI a faktorů, které mohou stávaj ící stav ovlivňovat, navrhne různé alternativy řešení a zhodnotí j ej ich dopady na definovaný problém. 14 2 Kontext problému: Evropská občanská iniciativa jako nástroj participativní demokracie Evropská občanská iniciativa je koncipována jako první nástroj participativní demokracie v EU, který se snaží zapojit občany do podílení se na procesu tvorby unijních politik. Samotná teorie participativní demokracie se začala rozvíjet v 60. a 70. letech 20. století v USA spolu s vzestupem občanských práv, a spolu s hnutím mládeže, jehož členové byli svázáni především společnou nechutí k válce ve Vietnamu. Její základy a původní myšlenky můžeme nalézt ale už v dílech Jeana-Jacquese Rousseaua, Johna Stuarta Milla či George Douglase Howarda Cola. J. J. Rousseau, francouzský filozof z 18. století, se ve svém díle „O společenské smlouvě" zmiňuje o přímé participaci občanů, kteří si sami v zákonodárném shromáždění vytváří zákony, a následně je schvalují. (Pateman 1970: 22-24) Podle anglického filozofa J. S. Milla politická participace plní především roli vzdělávací, ale i obranou (tedy ochranu před panovníkem) a integrační, díky které vzniká mezi lidmi sounáležitost. (Ibidem: 28-35) G. D. H. Cole, anglický ekonom z přelomu 19. a 20. století, vytvořil teorii moderní industriálni společnosti, přičemž právě participace je ve středu této teorie. Podle něj je nutné, aby participace byla ve všech sférách, a to jak v průmyslové, tak i v politické, čímž dojde k zajištění toho, že skutečně budou vyslyšeny zájmy jednotlivců přímo, a ne skrze přenesenou artikulaci zvolenými zástupci. (Ibidem: 35-37) Samotný pojem participativní demokracie je spojován především s Carole Pateman a její prací „Participation and Democratic Theory" z roku 1970 (Floridia 2013), která vychází právě z prací Rousseaua, Milla a Cola, a vytváří alternativu k, v té době dominantnímu, konceptu demokracie reprezentativní, ve kterém převažuje participace v podobě výběru politických zástupců. Toto omezení participace občanů vycházelo především ze strachu z nebezpečí účasti politicky nevzdělaných lidí na rozhodování, čímž by mohla být ohrožena stabilita prostředí, nebo by mohlo dojít k jeho radikalizaci. Tyto obavy navíc byly umocněny vznikem totalitních režimů a jejich akcentací masové participace občanů. (Pateman 1970: 2). Participativní demokracie je naopak postavena na přímém jednání občanů, kteří disponují určitými pravomocemi a rozhodují o věcech, které ovlivňují jejich životy. (Floridia 2013) 15 Předpokládá přímé zapojení občanů, nejen na pracovišti, ale především ve společnosti jako takové. Jejich zapojení může sloužit i jako forma vzdělávání, která následně vede ještě k větší, a především lepší participaci. (Vick 2015) Pozornost věnovaná participativní demokracii v 60. a 70. letech dočasně ustoupila do pozadí v 80. letech 20. století spolu se vzestupem politického konzervatismu. V 90. letech 20. století a na začátku století 21. ale opět zažívá jistý vzestup. (Floridia 2013) Příkladem může být případ Porto Alegre4 , či právě zapojení nástrojů participativní demokracie na úrovni EU. 2.1 Participativní demokracie na úrovni EU Počátky evropské integrace v 50. letech 20. století jsou spíše spojovány s ekonomickými myšlenkami než s myšlenkami na demokracii5 a na zapojení občanů do politických procesů. Všechny instituce, včetně Evropského parlamentu (tehdy Shromáždění), měly své zástupce voleny nepřímo, a občané členských států byli bez možnosti ovlivnit přímo dění na úrovni Společenství, kam se navíc přesouvaly kompetence z úrovně národní. Evropská integrace byla v rukou elit a vzdálená od občanů. (Lukšič, Bahor 2010) Určitá změna přišla v roce 1979 s prvními přímými volbami do EP, který tím získal legitimitu pro reprezentativní demokracii, a konečně se stal institucí, která byla zástupcem občanů. O jejich přímé participaci ale nelze hovořit a myšlenky na ni byly upozaděny až do 90. let 20. století, kdy se participativní demokracie stala tématem debaty o budoucnosti evropské integrace, a byla považována za jakýsi prostředek, který může vyřešit vzniklou mezeru a pocit vzdálenosti mezi institucemi E U a občany EU. (Ibidem) Přesun pozornosti směrem k občanské společnosti ajejímu zapojení do rozhodovacích procedur EU je spojován především s Maastrichtskou smlouvou a úvahami o tom, že by občané mohli přispět k větší legitimitě Unie. (Kutay 2015) S Maastrichtskou smlouvou tak vzniká pojem „občan EU", který získává první práva a možnosti, jak se podílet na unijním dění. Vstup do nového tisíciletí přinesl další debaty, a to jak v souvislosti s nej větším rozšířením Unie o postkomunistické státy, tak i s přípravou Smlouvy o Ústavě pro Evropu, která také zmiňovala prvky participativní demokracie, včetně zavedení ECI. Po jejím odmítnutí následovalo 4 Brazilské město, kde od začátku 90. let 20. století došlo k většímu zapojení občanů, a to především díky vzniku tzv. Participativního rozpočtu., v jehož rámci mají občané města možnost rozhodovat o využití prostředků, (participativnirozpocet.cz n.d.) 5 Princip demokracie byl zmíněn teprve až v preambuli Jednotného evropského aktu. (Lukšič, Bahor 2010) 16 v Evropské unii tzv. období reflexe, které si kladlo za cíl zahájit širší diskuzi o evropských politikách a budoucnosti E U za účasti občanů. (Evropská komise 2005) Teprve s Lisabonskou smlouvou je ale občanská společnost plně akceptována v rámci unijního rozhodování, a v článku 11 SEU jsou jí přiznány nové možnosti, včetně nástroje ECI, kterými může ovlivnit dění na úrovni EU: „/. Orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie. 2. Orgány udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností. 3. Za účelem zajištění soudržnosti a transparentnosti činností Unie vede Evropská komise s dotčenými stranami rozsáhlé konzultace. 4. Nejméně jeden milion občanů Unie pocházejících z podstatného počtu členských států se může ujmout iniciativy a vyzvat Evropskou komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázkám, k nimž je podle mínění těchto občanů nezbytné přijetí právního aktu Unie pro účely provedení Smluv. " - článek 11 SEU Evropská integrace se tak od svého počátku znatelně posunula směrem od žádného k většímu zapojení občanů. Občané E U tak dnes disponují hned několika možnostmi, kterými se mohou podílet na evropské politice.6 6 Například díky možnosti volit přímo zástupce do Evropského parlamentu, podávat k němu petici, účastnit se veřejných konzultací iniciovaných Evropskou komisí, ale i díky možnosti obracet se na evropského ombudsmana, a samozřejmě také možnosti využívat nástroje ECI. 17 2.2 Evropská občanská iniciativa a její podmínky Evropská občanská iniciativa vznikla právě jako nástroj participativní demokracie, díky kterému mají občané E U od dubna 2012 možnost vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla právní předpis v oblasti, která náleží do její kompetence. (Schnelbach 2011) Podle Zelené knihy Komise by ECI především měla posílit hlas občanů, zvýšit tak veřejnou debatu, a napomoci vybudovat skutečný evropský veřejný prostor. (Komise 2009). ECI byla zavedena Lisabonskou smlouvou (čl. 11 SEU). Smlouvaje ale ve vztahu k ní velice stručná. Pravidla a postupy pro její fungování, j sou proto upraveny nařízením přijatým Evropským parlamentem a Radou E U v únoru 2011. Právě v něm byly stanoveny podmínky, které je potřeba splnit, aby navrhovaná iniciativa mohla být předložena Komisi, a které vyžadují spolupráci napříč různými členskými státy. 18 Schéma č. 1: Podmínky pro úspěšnost ECI 1) Téma návrhu ECI musí patřit do oblasti, ve které Evropská komise může navrhovat právní akty. Iniciativa nesmí být šikanózní, bezdůvodná, a především nesmí odporovat hodnotám E U uvedených v článku 2 SEU7 . (Frochlich 2010) 2) Minimální počet členských států, které musí iniciativu podpořit, byl nastaven na 7, tedy na čtvrtinu členských států. (Komise 2009) 3) Minimální počet občanů příslušného členského státu byl stanoven tak, aby odrážel odlišnosti v počtu obyvatel jednotlivých členských států.8 (Ibidem) Byly tak stanoveny minimální limity pro jednotlivé státy vypočítané na základě vynásobení počtu europoslanců koeficientem 750.9 (Frochlich 2010) 4) Minimální věkový limit byl stanoven na základě pasivního volebního práva do Evropského parlamentu.10 (Ibidem) 5) Musí být ustanovena organizovaná struktura, díky které bude vůbec možné návrh iniciativy prosadit. Každá iniciativa proto musí mít svůj výbor složený ze sedmi občanů pocházejících z různých členských států, přičemž jeden z nich je zvolen zástupcem, který bude plnit funkci prostředníka mezi výborem a orgány EU. (Komise 2010) 7 „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnotyjsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů." 8 Má se tak předejít situaci, kdy iniciativu bude podporovat vysoký počet občanů jednoho státu, ale pouze zanedbatelný počet druhého. 9 Tabulka s přesně stanovenými limity pro každý členský stát je uvedena v příloze č. 1. 1 0 Problematickým bodem se v tomto případě ale stalo to, že v Rakousku je hranice posunuta na 16 let, zatímco v ostatních zemích EU je stanovena na 18 let. 19 Zároveň byl také stanoven proces pro předkládání iniciativy. Schéma č. 2: Procesuálni stránka ECI Ustanovení výboru Zvolení 7 členů výboru ze 7 členských států. Ustanovení zástupce a jeho náhradníka. 0Registrace a počátek sběru podpisů Předložení informací o předmětu, cílech a finančních zdrojích Komisi. Komise rozhoduje o tom, zda iniciativa vůbec spadá mezi její pravomoci a zda náleží do oblasti působnosti Smluv a splňuje náležité podmínky. Komise registruje iniciativu a uveřejňuje ji na jejích webových stránkách. Začíná sběr podpisů k prohlášení o podpoře limitovaný na 12 měsíců. 0Ověřování prohlášení o podpoře Ověřování vnitrostátními orgány v členských státech, které shromáždily podpisy. Na ověřování mají orgány 3 měsíce. 7 Předložení iniciativy Komisi Během 3 měsíců se zástupci Komise sejdou s organizátory a projednají návrh. Komise vydává oficiální vyjádření a uvádí, jaké kroky hodlá podniknout. (ec.europa.eu 2017c) Poslední fáze se tak vztahuje k poměrně ožehavé otázce: Přestože iniciativa splní stanovené podmínky a nasbírá potřebné podpisy, ve finále vše záleží na Komisi. (Frôchlich 2010) A i když organizátoři projdou složitým procesem pro předložení návrhu iniciativy, nemají žádné záruky, které by zajistily, že jejich návrh bude skutečně přijat. Z tohoto důvodu se tak samotný nástroj ECI může zdát nepřitažlivým, složitým, či dokonce zbytečným. 20 2.2.1 Kategorizace ECI a jejich přehled Jednotlivé iniciativy můžeme rozdělit do několika kategorií, které vypovídají o tom, v jaké fázi procesu přijímání se nachází, případně v jaké fázi návrh iniciativy skončil. Z tohoto hlediska tak můžeme rozlišit 5 různých kategorií ECI - úspěšné, neuzavřené, stažené, s nedostatečnou podporou a zamítnuté. Schéma č. 3: Kategorizace iniciativ Úspěšné Iniciativy, u kterých se jejím organizátorům podařilo získat potřebný počet prohlášení o podpoře a splnit další podmínky Neuzavřené Iniciativy, u kterých stále probíhá sběr prohlášení o podpoře, případně jeho výsledky ještě nebyly předány Komisi Stažené Iniciativy, které byly samotnými organizátory staženy Nedostatečná podpora Iniciativy, kterým se nepodařilo získat dostatečný počet prohlášení o podpoře Zamítnuté Iniciativy, které nesplňují podmínky pro jejich registraci11 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ze stránek Evropské komise (ec.europa.eu 2017a) Úspěšné iniciativy byly doposud (konec ledna 2017) uzavřeny pouze 3, což představuje poměrně malé číslo oproti 18 iniciativám, kterým se nepodařilo získat dostatečný počet prohlášení, 20 iniciativám, které byly Komisí zamítnuty, či 14, které byly samotnými organizátory staženy. Na konci ledna 2017 bylo možné v kategorii neuzavřených nalézt 6 iniciativ, přičemž z toho 4 byly stále ve fázi sběru podpisů. (Celkový přehled podaných iniciativ uvedených na stránkách Evropské komise můžeme vidět v tabulce v příloze č. 2.) 1 1 Spadají mimo kompetence Komise, jsou v rozporu s hodnotami EU a Smluv, jsou šikanózní či bezdůvodné, případně nebyl ustanoven výbor pro jejich prosazení. 21 2.3 Participativní demokracie v České republice Vznik prvního novodobého nezávislého státu, Československa, se datuje na 28.10. 1918. Nový stát byl založen na principech parlamentní republiky. Participace občanů byla ale omezena pouze na účast ve volbách a disponování právem petičním. Stát se navíc musel vypořádávat s několika problémy, které vycházely z vysokého počtu národnostních menšin, později i z problémů v ekonomice po velké hospodářské krizi, vznikajícího německého nacionálne socialistického hnutí v sousedství i v samotné republice, a také z vysokého počtu politických stran, které měly negativní vliv na roztříštěnost politického systému a vyvolávaly v něm konflikty. Demokratický režim přesto přetrval až do roku 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda, a definitivně byl pak rozbit v březnu 1939, kdy Německo území obsadilo, a po celé období následující druhé světové války ho okupovalo. (Olivová n.d.) Po druhé světové válce byly republika i demokracie na krátko obnoveny. V roce 1948 se Československo ale definitivně ocitlo v sovětské sféře vlivu, a demokratické principy byly potlačeny. Politická participace občanů se tak znovu omezila na účast ve volbách, které navíc nebyly zcela svobodné. Zkušenost s reálnou politickou participací tak byla mizivá. K obnovení demokracie dochází až změnou režimu na konci roku 1989. Začíná se také rozvíjet i politická participace občanů, o čemž svědčí například i to, že už v roce 1990 byla do právního sytému zakotvena možnost pořádat místní referenda (Júptner, Valušová, Kruntorádová, 2014). V roce 1993 dochází k rozdělení Československa, a od té doby můžeme hovořit o politickém systému České republiky. Zatímco v ostatních státech Evropy můžeme nalézt poměrně širokou škálu prvků participativní demokracie, ČR jich využívá pouze omezený okruh, a to především ve formě konání referend či možnosti podání petice (Ibidem), a samozřejmě ve formě možnosti účastnit se voleb, včetně přímých voleb prezidenta od roku 2013. Přímé volby politických činitelů ale jinak na našem území nemají velkou historickou tradici.12 1 2 Mezi lety 2010-2013 za vlády Petra Nečase ale byly pokusy o implementaci přímých voleb do čela městských úřadů. (Juptner, Valušová, Kruntorádová, 2015) 22 Institut referenda se také stal důležitým nástrojem participace občanů, a to především na úrovni místní a regionální.1 3 Tato referenda se většinou týkají rozhodování o záležitostech na dané úrovni - například o poplatcích, o regionálním rozpočtu či uspořádání orgánů. (Júptner, Valušová, Kruntorádová, 2014) Jejich problémem ale je nízká účast, neboť voliči nejsou dostatečně seznámeni s problematikou referenda, a referenda se tak následně stávají neplatnými. (Mlsná n.d.) Na úrovni ČR tedy můžeme nalézt participativní nástroje, a i přes jejich nedostatky mají občané možnost podílet se na veřejné politice. (Ibidem) Na druhou stranu zkušenost s participací není velká, a počet prvků přímé participace oproti jiným státům 1 4 je také poměrně malý. 2.4 ECI a její specifické podmínky v České republice V případě ECI v rámci ČR existuje speciální zákon, který upravuje její fungování na našem území. Jedná se o zákon č. 191/2012 Sb. z 25. dubna 2012 o Evropské občanské iniciativě, který přebírá vše podstatné z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1179/2011 ze dne 17. listopadu 2011, ale zároveň zpřesňuje elektronický sběr podpisů na našem území. Fyzický sběr podpisů pak v tomto zákoně zůstává nedotčen. Tento zákon také mimo jiné stanovuje, že pro sběr podpisů je vyžadováno i tzv. osobní identifikační číslo, jehož poskytování ale přináší otázky o tom, zda je tento další údaj pro vyjádření podpory opravdu nutný z hlediska následného ověření totožnosti, či zda nepřináší pouze další byrokratické zatížení. V některých jiných členských státech tato čísla vyžadována nejsou. (EHSV 2015) 1 3 Na úrovni celostátní se referendum v ČR konalo pouze jednou v roce 2003, kdy se rozhodovalo o vstupu do EU. Za tím účelem ale musel být v roce 2002 přijat speciální zákon, neboť v ČR žádný obecný zákon o celostátním referendu neexistuje (Úřad vlády 2016). V roce 2015 ale vláda schválila návrh zákona o celostátním referendu, které má být vyhlášeno, pokud o něj požádá 250 000 lidí, a mohlo by se týkat otázek vnitřní nebo zahraniční politiky. (Lidovky.cz 2015) Tento zákon ale dosud nebyl schválen Parlamentem. 1 4 Na Slovensku byla například zavedena lidová iniciativa, která umožňuje občanům navrhovat změny ústavy či podávat legislativní návrhy. V Rakousku lidové hlasování umožňuje odvolání prezidenta občany, a další prvky můžeme nalézt např. i ve Slovinsku, v Maďarsku či Lotyšsku. (obcan.ecn.cz 2008) 23 3 Úspěšné iniciativy a česká účast na nich Do současné doby byly tedy úspěšně uzavřeny pouze 3 iniciativy. Na jejich základě budou v následujících části sledovány trendy týkající se využívání nástroje ECI v členských státech EU, se zaměřením na Českou republiku. V úvahu bude bráno tematické zaměření, např. to, zda se inciativy týkají spíše materiálních témat (např. ekonomických), či jsou spíše hodnotově, post-materialisticky zaměřené. Dále také bude sledováno, zda ČR, s ohledem na účast na těchto úspěšných iniciativách, vykazuje společné prvky s ostatními členskými státy, které vykazují podobné charakteristiky. Předpoklad je přitom takový, že v případě nových členských států, případně zemí s podobnou historickou zkušeností, mohou mít na její aktivitu v rámci využívání nástroje ECI vliv například krátká zkušenost se členstvím v E U či obecně politická kultura spjatá se zkušeností s nedemokratickým režimem, a tím pádem i nižší zkušenost ohledně participace občanů na věcech veřejných. Bude také sledována účast států na úspěšných iniciativách z hlediska jejich geografického umístnění a velikosti, a v neposlední řadě bude brán v úvahu také postoj ČR k E U a svému členství v E U jako takovému s ohledem na výsledky šetření Eurobarometru, neboť musíme brát v úvahu, že ECI je nástroj pocházející z unijní úrovně, proto je třeba při sledování faktorů ovlivňujících postoj k němu a k j eho využívání brát v úvahu i obecně otázku důvěry v E U jako organizaci. Tato část si tak klade za cíl vysledovat obecné faktory, které by mohly ovlivňovat českou účast na ECI. Tato zjištění budou následně zohledněna při sestavování dotazníků, popřípadě otázek pro rozhovory, a v dalších částech práce. 24 3.1 Charakteristika České republiky jako členského státu Česká republika z hlediska své historie patří do kategorie států, které můžeme označit jako postkomunistické1 5 , a vzhledem k přistoupení do E U v roce 2004 patří ke státům novým.1 6 Leží ve střední Evropě, a z hlediska velikosti patří ke státům střední velikosti.17 Zároveň je také státem, který dlouhodobě zastává k E U spíše skeptičtější postoje. Důvody pro toto tvrzení jsou podloženy výsledky šetření Eurobarometru („My voice counts" a „The sense of European citizenship"), a také účastí na volbách do Evropského parlamentu. Výsledky průzkumu „My voice counts" z let 2013-2016 (viz. příloha č. 5) ukazují, že Česká republika18 patří ke státům, které příliš nevěří tomu, že jejich hlas v Evropské unii něco znamená, a zdaleka nedosahují v těchto průzkumech výsledků unijního průměru. Mezi lety 2013 až 2014 lze sice zaznamenat jistý posun směrem k pozitívnej Šímu postoji, následující roky ale opět přinesly pokles, v jehož důsledku se ČR ještě více vzdálila od unijního průměru, a posunula se blíže směrem ke státům, které v této otázce zaujímají nejvíce pesimistický postoj. Stejně tak na výsledcích průzkumu „The sense od European citizenship" z let 2013-2016 (viz. příloha č. 6.) je vidět, že značná část respondentu z řad českých občanů se necítí být zároveň občany EU. Ačkoli i zde můžeme mezi lety 2013 a 2014 vidět posun směrem k pozitivnějšímu postoji, následující roky opět přináší pokles, stej ně j ako u výsledků „My voice counts", a i zde občané ČR zaujímají jeden z nejvíce pesimistických postojů.1 9 1 5 Jedná se o ty členské státy EU, které byly v minulosti součástí východního bloku: Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko. Mezi komunistické státy patřila i NDR tedy současná východní část Spolkové republiky Německo. Zařazení Německa je tak poněkud komplikovanější. V této práci Německo řazeno mezi postkomunistické státy nebude, ale pokud by vykazovalo nějaké výrazné odchylky v porovnání s dalšími „staršími" členskými státy EU, bude tato skutečnost brána v potaz. 1 6 Přistoupení států dle jednotlivých vln rozšiřování ES/EU viz. příloha č. 3. 1 7 Rozdělení států EU podle velikosti viz. příloha č. 4. 1 8 Podobně jako Kypr, Estonsko, Itálie, Řecko, Velká Británie, Lotyšsko a další. 1 9 Společně s Kyprem, Řeckem, Bulharskem, Itálií a VB. 25 Stejně tak i v posledních dvou volbách do Evropského parlamentu můžeme pozorovat, že ČR patřila jak v roce 2009, tak v roce 2014 ke státům s nízkou účasti,2 1 a v roce 2014 byla dokonce účast CR druhá nejhorší v rámci EU. Nicméně je nutné vzít v úvahu, že účast poklesla téměř ve všech členských státech.2 3 S ohledem na zmíněná data lze tedy zhodnotit, že ČR (ve sledovaném období 2013-2016 patřila mezi státy, pro které platí (dle výsledků průzkumu Eurobarometru), že nadpoloviční většina (konkrétně více než 65 %) respondentů z řad občanů nesouhlasí s tím, že by jejich hlas měl v EU váhu, a stejně tak se více jak 40 % respondentů necítí být zároveň občany EU. Z pohledu účasti ve volbách do Evropského parlamentu pak česká volební účast v posledních dvou volbách nedosáhla 30 %, přičemž poslední česká volební účast byla dokonce druhou nejnižší v EU, a nedosáhla ani 20 %. ČR tak ve všech těchto třech kategoriích, které se týkají vztahu občanů k E U i k participaci na unijním dění jako takovém zaujímá poměrně skeptickou pozici, což může mít následně i dopad na vztah k ECI jakožto unijnímu nástroji v českém prostředí a k jeho využívání. 2 0 Ve sledovaném období 2012-2017 proběhly pouze jedny volby do EP v roce 2014, abychom ale mohli sledovat, zda došlo k nějaké změně, byla zaměřena pozornost i na volby v roce 2009. 2 1 Tabulka shrnující účast členských států na volbách do EP je uvedena v příloze č. 7. 2 2 Státem s nejnižší volební účastí bylo v roce 2009 i v roce 2014 Slovensko. 2 3 V některých státechjako je Kypr nebo Lotyško byl tento propad navíc o více než 15 procentních bodů. Výjimku představuje pouze Francie, Chorvatsko, Litva, Nizozemsko, Rumunsko, Řecko, VB a Švédsko, kde účast nepoklesla. 26 3.2 Česká účast na úspěšných iniciativách Všechny 3 doposud úspěšné iniciativy se týkají post-materialistických hodnot, tedy takových hodnot, které upřednostňují kvalitu života a sebevyjádření nad ekonomickými tématy, a kladou tak důraz například na environmentálni témata, svobodu slova či rovnost pohlaví. (Inglehart 2007) Zdá se tedy, že tato témata vyvolávají obecně na celounijní úrovni větší zájem než témata materiální povahy, což ovšem nemusí být případem České republiky. Schéma č. 4: Témata úspěšných iniciativ Iniciativa Cíl Stop vivisection Snaha ukončit pokusy na zvířatech One of us Zákaz a zastavení financování aktivit, které předpokládají zničení lidských embryí především v oblastech výzkumu, rozvojové spolupráce a veřejného zdraví Water and sanitaion are a human right Zajistit lidské právo na vodu a hygienu a podporovat zajištění vody a hygieny jako základní veřejné služby pro všechny Zdroj: Vlastní zpracování 3.2.1 Porovnání účasti na výborech a dosažení potřebné podpory v CR s ostatními státy EU Následující tabulka představuje shrnutí toho, jak se členským státům E U dařilo naplnit stanovené limity počtu prohlášení, a jaké bylo národnostní zastoupení ve vzniklých výborech úspěšných iniciativ. 27 Schéma č. 5: Účast států na výborech a dosažení potřebné podpory Výbor(x/3) Dosažení potřebné podpory (x/3) Belgie 2 1 Bulharsko 1 0 Česká republika 0 0 Dánsko 0 0 Estonsko 0 0 Finsko 0 2 Francie 3 2 Chorvatsko 0 1 Irsko 0 0 Itálie 3 3 Kypr 0 1 Litva 0 2 Lotyšsko 0 1 Lucembursko 0 2 Maďarsko 1 3 Malta 0 1 Německo 2 3 Nizozemsko 1 2 Polsko 1 2 Portugalsko 0 1 Rakousko 0 2 Rumunsko 0 1 Řecko 0 2 Slovensko 0 3 Slovinsko 0 2 Spojené království 3 0 Španělsko 2 3 Švédsko 2 0 Zdroj: Vlastní zpracování Z pohledu na tabulkuje patrná silná pozice Francie, Itálie a Německa. Tedy členských států, které je možné označit jako velké státy ležící v západní či jižní Evropě a patřící mezi nej starší členy EU. Z nových statuje rozhodně zajímavá pozice postkomunistického Maďarska, Polska ale i Slovenska, jehož účast na volbách do Evropského parlamentu je sice nej nižší a vykazuje 2 4 Čísla v jednotlivých řádcích ukazují, kolikrát měl daný stát zastoupení ve výboru, a kolikrát se mu podařilo splnit potřebný limit počtu podpisů u tří dosud úspěšných iniciativ. Podrobné tabulky shrnující informace o výsledcích úspěšných iniciativ jsou uvedeny v příloze č. 8. 28 tak podobné tendence jako Česká republika, ale v rámci doposud úspěšných iniciativ se občanům Slovenska podařilo dosáhnout stanoveného počtu podpisů pro všechny 3 iniciativy. V ostatních postkomunistických státech je pak podpora slabá, což je patrné právě i u České republiky či Estonska, tedy dvou států z této skupiny, které nenaplnily ani jednou kvótu, ani neměly žádné zastoupení ve výborech. Slabá podpora je také patrná obecně u malých států, což můžeme vidět na příkladu Irska či Kypru. Za zmínku stojí i pozice Spojeného království - tedy státu se spíše skeptičtější pozicí občanů k unijním záležitostem (tedy státu s podobnou pozicí k E U jako má ČR), jehož občané sice zaujali místo ve všech výborech, ale ani jednou se zde nepodařilo dosáhnout stanoveného limitu podpory ECI. Česká republika tak rozhodně není jediným státem, který by zaostával v podpoře jednotlivých iniciativ, a vykazuje mnohdy společné prvky s jinými státy z řad postkomunistických států i států se skeptičtějším postojem k možnosti participace na unijním dění. 3.2.2 Propagace úspěšných ECI v CR Co se týče další podpory a propagace ze strany České republiky pro 3 úspěšné iniciativy, je zde také patrný určitý odstup. Například u iniciativy Stop vivisection je těžké najít jakékoli informace o podpoře a propagaci ze strany ČR, a také na rozdíl od zbylých dvou ani její oficiální webové stránky nejsou přeloženy do češtiny, což může být právě při propagaci zde nedostatkem. Stop vivicestion je také navíc iniciativou, která nasbírala v ČR nejmenší počet podpisů (4075). O zbylých dvou iniciativách je pak možné najít nějaké informace na webových stránkách, a dokonce i o jejích podporovatelích. Iniciativa „Voda je lidské právo" pak na sebe připoutala pozornost pravděpodobně i tím, že se za její podporu postavily i veřejně známé osobnosti jako Marta Kubišová či Ondřej Vetchý. Jak už bylo ale zmíněno, ani jedna z iniciativ v ČR nedosáhla potřebného počtu podpisů. Propagace iniciativ tak může být dalším faktorem, který může ovlivnit následný sběr podpisů. 29 3.3 Česká účast na výborech dalších iniciativ Co se týče dalších iniciativ - tedy těch s nedostatečnou podporou či stažených, tak ani zde nemůžeme nalézt větší počet Cechů zastoupených ve výborech. Výjimku tvoří pouze 2 stažené a 1 neúspěšná iniciativa, kdy Česká republika byla zastoupena ve výboru neúspěšné iniciativy „Suspension of the E U Climate & Energy Package" Miroslavem Romanovským. U stažených pak šlo o iniciativy „NEW DEAL 4 EUROPE FOR A EUROPEAN SPECIÁL PLAN FOR SUSTAINABLE DEVELOPMENT AND EMPLOYMENT" (Ivo Kaplan), a u iniciativy E U Directive on Dairy Cow Welfare (Romana Sonková). 3.4 Shrnutí analýzy české participace na dosud úspěšných iniciativách • ČR se nepodařilo dosáhnout stanoveného limitu počtu podpisů ani u jedné ze tří úspěšných iniciativ; • ČR neměla ani u jedné ze tří úspěšných iniciativ zastoupení ve výboru; • Celkově měla ČR zastoupení ve výboru dosud pouze u 3iniciativ - 2 stažených a jedné neúspěšné; • Propagace iniciativ v ČR se zdá být nedostatečná. 30 4 Hlavní faktory ovlivňující problém Následující část identifikuje hlavní faktory, které mohou ovlivňovat českou účast na ECI, a to na základě sekundární literatury, která se zaměřuje na nastavení a fungování ECI, na základě poznatků zčásti 3 (znaků, které jsou typické pro Českou republiku a země jí podobné), a následně na základě dotazníkového šetření, které se soustředí na samotnou ČR a iniciativy, které se jí přímo týkaly (týkají), a představuje tak zároveň i zdroj informací o vnímání a zkušenostech respondentů, kteří se ECI přímo účastnili. Jak už bylo zmíněno, ECI je poměrně novým nástrojem. I přesto ale o jejím obecném nastavení a možnostech týkajících se jejího využití jako nástroje participativní demokracie existuje mnoho odborných článků, pocházejících i z doby před jejím zakotvením do primárního práva, neboť se o jejím zavedení uvažovalo už ve Smlouvě o Ústavě pro Evropu. Po spuštění fungování ECI se pak navíc výzkum přenesl i na rovinu získávání dat o jejím praktickém fungování od samotných představitelů a účastníků jednotlivých iniciativ. Do této skupiny patří např. i práce Tomáše Manosoglu a Markéty Pitrové z roku 2014, která je přínosem tím, že představila jakýsi ideální model nastavení nástroje ECI. Autorům se dále podařilo analýzou vývoje ECI, jejího nastavení a fungování identifikovat hlavní problémové prvky. Konkrétně se jedná o: • Hranici celkového množství nasbíraných prohlášení o podpoře • Věkovou hranici pro podpis • Požadované minimální množství států • Hranici počtu prohlášení o podpoře v jednotlivých státech • Lhůtu pro sběr • Údaje vyžadované od signatářů • Registraci ECI • Závěrečné posouzení ECI Evropskou komisí - forma a lhůta • Neexistenci asistenčních nástrojů (překladatelé, finanční podpora...) (Pitrová, Manosoglu 2014: 169-170) Tyto problémové prvky do jisté míry korespondují i s problémovými prvky zmíněnými v článku českého autora R. Frôhlicha z roku 2010, který se zabýval nastavením prováděcího nařízení ECI před jeho přijetím. Je tedy možné považovat je za obecné faktory, které mohou ovlivňovat a problematizovat i zájem o ECI jako nástroj participativní demokracie v českém případě. 31 Z dosavadní analýzy dále vyplynulo několik skutečností, které je možné považovat za potenciálně vlivné faktory v rámci ČR jako členského státu EU: • ČR nemá mnoho zkušeností s participativní demokracií, a oproti jiným státům E U jsou také její nástroje participativní demokracie omezené; • V ČR existuje zákon, který upravuje specifické podmínky elektronického sběru podpisů; • ČR se řadí do skupiny států, které vyžadují při sběru podpisů pro ověření totožnosti uvedení tzv. osobního identifikačního čísla; • ČR zaujímá k iniciativám podobnou pozici jako státy, které mají obecně skeptičtější postoj k unijním záležitostem (jak vyplývá z šetření Eurobarometru); • Propagace iniciativ v ČR se zdá být nedostatečná. 4.1 Dotazníkové šetření Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jaké jsou zkušenosti českých účastníků iniciativ s nástrojem ECI, a jaké jsou podle jejich názoru faktory ovlivňující participaci na ECI, případně zájem o ni v českém prostředí. Samotný dotazník byl sestaven tak, aby co nejlépe zachytil zkušenost představitelů a podporovatelů iniciativ s nástrojem ECI v českém prostředí, a to i v porovnání s ostatními členskými státy. Zároveň byly zvoleny otázky tak, aby zohledňovaly výše zmíněné poznatky získané jednak ze sekundární literatury, a jednak z analýzy provedené v části 3. Dotazník byl celkově složený z 29 otázek, přičemž kombinoval jak otázky otevřené, tak uzavřené. Jeho celková podobaje uvedena v příloze č. 9. První část (otázky 1-9) se zaměřovala především na základní a obecnější informace o dané iniciativě a respondentovi a jeho zkušenostech s využíváním nástroje ECI. Jednalo se mimo jiné např. o to, jaké byly důvody pro využití cesty ECI k prosazení návrhu, jaká byla respondentova pozice při prosazování návrhu, jaké byly další cesty po ukončení ECI, a co stálo za případným neúspěchem prosazování návrhu. Další část byla zaměřena na porovnání české participace s jinými členskými státy (otázky 10-22). Na rozdíl od předchozích kapitol této práce, kde byla srovnávána především celková česká účast na výborech, či nasbíraná prohlášení o podpoře, se dotazník zaměřuje na rozdíly mezi podporou v ČR a dalších členských státech E U například v oblasti finanční podpory, na rozdíly ve spolupráci s dalšími organizacemi, či na zakládání speciálních výborů pro propagaci. Tyto otázky byly zvoleny především proto, že předchozí část naznačila, 32 že propagace v České republice je na poměrně nízké úrovni, a stejně tak podpora ze strany různých organizací j e také malá. Zároveň byly vždy otázky zaměřeny jak na samotnou Českou republiku, tak také i ve vztahu k ostatním státům EU. Cílem tak bylo porovnat pozici ČR s ostatními členskými zeměmi. Vzhledem k tomu, že v předchozí části práce také bylo zjištěno, že čeští občané nemají příliš pozitivní vztah k EU, byly do dotazníku zakomponovány také otázky (23 a 24) týkající se zájmu o prosazování návrhů na unijní úrovni. Dále se také dotazník zaměřil na samotné nastavení ECI a jeho problémové prvky (otázky 25-27), neboť v předchozí části bylo opět zjištěno, že zde existují faktory, které mohou mít dopad na úspěšnost iniciativy - jako například povinnost uvádět identifikační číslo, závěrečné posouzení úspěšnosti iniciativy v E K a další. Vzhledem k tomu, že celá ECI vychází z teorie participativní demokracie, v dotazníku nebyla opomenuta ani otázka (28) týkající se ohodnocení tohoto nástroje z hlediska občanské participace. 4.1.1 Výběr vzorku a návratnost Na základě informací ze stránek EK, případně jednotlivých internetových stránek založených na podporu daných iniciativ či získaných kontaktů od jiných podporovatelů, byl sestaven vzorek pro rozeslání dotazníků. Již v tomto bodě byl ale shledán problém s tím, že ne všechny iniciativy mají založeny své webové stránky, na kterých by se daly sehnat informace o iniciativě, a málokteré navíc mají na svých stránkách uvedeny podporovatele či kontakty, případně mezi nimi nejsou žádní z ČR. Celkově tedy bylo kontaktováno 8 podporovatelů iniciativ, přičemž odpovědi se vrátily od 5 z nich. Komunikace probíhala pomocí emailové korespondence. Samotné sestavení vzorku a jeho návratnost tak potvrdilo v úvodu zmiňovaný limit, který znemožňuje zmapovat celou dosavadní reálnou účast ČR na ECI. Nulová návratnost byla u iniciativ stažených, což může být pro následný výzkum nevýhodou. Na druhou stranu do jisté míry bychom ke staženým iniciativám mohli řadit i iniciativu FOOT, které bude následně věnován samostatný oddíl, jako specifickému případu iniciativy, která vznikla v českém prostředí. Zároveň i tyto skutečnosti potvrdily, že českých organizátorů iniciativ není mnoho, a tudíž česká zkušenost s využíváním nástroje ECI skutečně není příliš velká. 33 Schéma č. 6: Kontaktované ECI Název iniciativy Kategorie iniciativy Odpověď Voda a hygiena jsou lidská práva! Voda je veřejné dobro, ne komodita! Úspěšná Ano, 2x Jeden z nás Úspěšná Ne People4Soil - podepište občanskou iniciativu na záchranu půd v Evropě Neuzavřená Ano NEW DEAL 4 EURÓPE - PRO EVROPSKY SPECIÁLNÍ PLÁN PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ A ZAMĚSTNANOST Stažená Ne Směrnice E U o životní pohodě dojnic Stažená Ne European Free Vaping Initiative Nedostatečná podpora Ano Zastavení klimaticko-energetického balíčku E U Nedostatečná podpora Ne Bezpodmínečný základní příjem Nedostatečná podpora Ano 4.1.2 Vyhodnocení dotazníků Z odpovědí získaných od respondentů2 5 můžeme vyhodnotit závěr, že Česká republika nepatří mezi státy, které by iniciovaly podporu návrhů, ale spíše patří mezi státy, které se až následně připojují k jiným státům podílejícím se na prosazení návrhů s cílem jim v jejich snaze pomoci. Podpora ze strany ČR ale není příliš vysoká, o čemž svědčí i porovnání postojů ČR k ECI oproti jiným státům. Už v předchozí analýze úspěšných iniciativ bylo naznačeno, že propagace v ČR je na poměrně nízké úrovni, a stejně tak je to i s podporou ze strany různých organizací, přičemž propagace jejich prostřednictvím je také malá. Tato propagace může mít ale výrazný dopad na následnou úspěšnost. S tím pak korespondují i jednotlivé odpovědi respondentů, kteří často shledávají lepší postoj k návrhům spíše v zahraniční než u nás doma. Samotná podpora tak oproti zbytku E U pokulhává, což je konkrétně vidět například na odpovědích ohledně podpory ze strany českých organizací, zakládaných organizacích a výborech na úrovni ČR, případně i na finanční podpoře - tedy faktorech, které respondenti hodnotili oproti zbytku E U více negativně. Významnou pozitivní pozici k ECI mezi ostatními Konkrétní odpovědi respondentů jsou uvedeny v příloze č. 10. 34 státy E U pak podle šetření zaujímá Německo, což opět koresponduje s tím, co bylo zmíněno v části 3. Zároveň ale musíme zmínit, že svou roli zde hraje i již zmiňovaný tematický faktor, tedy to, jakému konkrétnímu tématu je iniciativa věnována, případně i to, jaká je konkrétně situace vdané oblasti vtom, kterém státě. Příkladem může být iniciativa „Voda je lidské právo!", u níž bylo těžké vysvětlit potřebu prosazení návrhu v naší zemi, kde je příslušná oblast privatizována, případně u iniciativy za „Bezpodmínečný základní příjem", kdy sice je podpora v ČR k návrhu nízká, ale jsou zde i státy, které se k tomuto návrhu stavějí negatívnej i. Česká republika tak projevuje méně zájmu o podporu ECI, a stejně tak podle respondentů Češi celkově projevují méně zájmu o prosazování návrhů na unijní úrovni, což opět koresponduje s tím, že Češi celkově v EU nemají důvěru. Byly také vyhodnoceny problémové prvky týkající se samotného nastavení ECI. Největším problémem je z pohledu všech respondentů nutnost uvádět osobní identifikační číslo, což odrazuje od samotného podpisu prohlášení o podpoře. Zajímavé také je, že tento prvek považují za problémový i zástupci iniciativy, která nemá dosud uzavřený sběr podpisů, a už nyní si uvědomují, že to bude jedna z příčin, kvůli které jejich návrh dostatečnou podporu nezíská. Odrazení od podpory kvůli identifikačnímu údaji pak ovlivňuje dosažení hranice počtu prohlášení o podpoře, tedy dalšího prvku, který byl zmíněný jako problémový. Dále je problémem také komunikace mezi jednotlivými státy, což je i faktor, který ovlivnil odpovědi v dotaznících, neboť je vidět, že ne všechny státy mají všechny informace, což má zajisté dopad i na samotný sběr a případné plánování společných akcí. Zajímavé jsou také výsledky hodnocení ECI jako nástroje participativní demokracie. Z odpovědí respondentů je patrné, že v samotném nastavení ECI existují problémové prvky, ale zároveň že ECI podle nich představuje možnost, jak zvýšit povědomí občanů o prosazovaných návrzích, a tedy o možnostech, které občané E U mají, pokud chtějí něco změnit. 35 4.2 Specifický případ iniciativy For only one time Následující sekce se věnuje iniciativě For only one time. Jedná se totiž o doposud jedinou iniciativu, která vzešla z českého prostředí, jejíž organizátoři původně zvažovali cestu k prosazení návrhu skrze nástroj Evropské občanské iniciativy, ale nakonec se rozhodli zvolit jiné cesty. Vzhledem k tomu, že se jedná o specifický případ, byl zvolen i specifický přístup k jejímu výzkumu a sběru dar (ryze kvalitativně a do hloubky prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru za účelem zjištění, zda získané poznatky budou korespondovat se zjištěními na základě sekundární literatury a dotazníkového šetření). Rozhovor byl přitom zaměřen na jejich zkušenosti s prosazováním návrhu v rámci Evropské unie., a na to, jak zkušenosti týkající se FOOT zapadají do celkového hodnocení ECI. 4.2.1 Zkušenosti organizátorů FOOT For only one time je inicitiva, jejímž cílem je zrušit střídání letního a zimního času u nás, ale kvůli předejití komplikacím způsobeným rozdílnými časy, i v celé EU. Jedná se ale především o příklad, který nám ukazuje bezprostřední českou zkušenost s využíváním nástroje ECI, který umožňuje spojení více zemí s cílem prosadit legislativní změnu na úrovni EU. A to bylo právě také cílem organizátorů FOOT. V současné době se ale jedná především o českou iniciativu, o čemž svědčí i to, že byla založena organizace pro podporu pouze na české úrovni, nikoli na unijní, či v jiných členských státech. Navíc v zahraniční neprobíhá aktivní sběr podpisů a v současné době je prosazována pro zrušení střídání letního a zimního času cesta na úrovni ČR, která je podle organizátorů „více osobní". Zároveň nám odpovědi také poskytly pohled na problémové prvky, se kterými se organizátoři museli vypořádávat - patřily mezi ně především administrativní a finanční překážky, které se týkají samotného nastavení ECI, jež má navíc nejistý výsledek. Na české úrovni byl pak opět zmiňován i problém nutnosti uvádět osobní identifikační číslo. Tyto překážky byly důvodem, proč se organizátoři FOOT rozhodli zvolit jiné cesty. Zároveň i organizátoři iniciativy FOOT vnímali menší zájmem o prosazování návrhů na unijní úrovni ze strany českých občanů. Opět se tak zde vyskytuje onen faktor nesounáležitosti s EU jako takovou. Jak ale organizátoři uvádí, pro zrušení střídání letního 36 a zimního času bude nutné následně prosadit návrh i na úrovni unijní, abychom předešli problémům spojených s rozdílnými časy například v rámci dopravy.26 Zjištění v případě FOOT tak korespondují i se zjištěními skutečně podaných iniciativ a to například v podobě shledaných problémových prvků nastavení ECI, zájmu o využívání nástroje ECI a povědomí o tomto nástroji, a také o nedůvěře ze strany českých občanů v možnost něco změnit, nota bene na unijní úrovni. Přepis celého rozhovoru je uveden v příloze č. 11. 37 4.3 Hlavní problémové prvky a jejich systematizace Na základě předchozích částí tedy můžeme identifikovat hlavní problémové prvky fungování ECI v českém prostředí, které mohou stát i za nízkým zájmem o její využívání, a zároveň je i rozdělit do několika kategorií: 1) Za prvé úspěšnost prosazení návrhu komplikuje samotné obecné nastavení ECI. V této kategorii tak byla jako problémová identifikována hranice počtu prohlášení 0 podpoře vjednotlivých státech, krátká lhůta pro sběr, neexistence asistenčních nástrojů, které mají negativní dopad na finanční, byrokratickou a časovou stránku prosazování návrhu, ale také závěrečné posouzení ECI Evropskou komisí, kvůli kterému se ECI někdy může jevit jako tupý nástroj, spíše než j ako nástroj participativní demokracie. 2) Další kategorie pak souvisí s nastavením právního prostředí a podmínek v ČR. Jedná se především o nutnost uvádět osobní identifikační číslo, které na jednu stranu možná přináší další byrokratickou zátěž, ale především mnoho lidí je nutností jej uvádět odrazeno od samotného podpisu prohlášení o podpoře. 3) Dále to jsou ale také prvky spojené se samotnou organizací jednotlivých ECI v ČR. Jedná se především o propagaci a podporu jednotlivých iniciativ, ať už skrze komunikační média, či pomocí získávání organizací, které by se postavily za podporu návrhu a podílely se také na jeho medializaci. Do této kategorie ale patří 1 komunikace mezijednotlivými státy, která se zdát být pro prosazení návrhu na unijní úrovni také zásadní. 4) V neposlední řade významnou roli hraje i specifická politická kultura a mentalita českých občanů, kteří nemají zájem o prosazování návrhů na unijní úrovni, a celkově j sou také nedůvěřiví k evropské integraci a k možnosti něco změnit - tyto prvky můžeme vidět jak na výsledcích průzkumů Eurobarometru, či na účasti ve volbách doEP, tak na nízké podpoře jednotlivých iniciativ - ať už zapojením se do výborů, či naplněním potřebné hranice pro sběr podpisů. Jako důležité faktory je zmínila i většina respondentů. 38 5 Návrhy řešení Je tedy jasné, že využívání nástroje Evropské občanské iniciativy se potýká hned s několika problémy, které mají negativní vliv na celkovou účinnost tohoto nástroje. Tato část tak představí možné návrhy řešení identifikovaných problémů se zaměřením na český kontext. 5.1 Nastavení ECI Analýza ukázala, že problémové prvky se nevyskytují pouze na úrovni ČR, ale změny by byly potřebné i na úrovni EU. Z pohledu autorky nejvíce přínosnou změnou by bylo prodloužení lhůty pro sběr podpisů, alespoň o 6 měsíců. Při současné lhůtě se totiž mnohdy samotní organizátoři musí potýkat s tím, že podporu z ostatních států získávají až ve chvíli, kdy už projekt běží, a tudíž následně v dalších státech je čas na sběr podpisů kratší, což může mít následně negativní dopad. Pozitivem tohoto návrhu řešení by tak bylo, že prodloužení této lhůty by pomohlo jak státům, které projekt iniciují, tak i těm, které se přidávají ke sběru podpisů až po vyzvání. Slabinou ale je, že samotné prodloužení lhůty sběru bude vyžadovat zásahy do legislativního nastavení ECI, a tedy zabere čas i energii při jeho realizaci, a zároveň bude také znamenat prodloužení celého procesu ECI, a tudíž bude vyžadovat i více času a více energie u samotných organizátorů ECI. Tato energie organizátorů může být ušetřena ale tím, že budou zavedeny na evropské úrovni nějaké asistenční nástroje, například v podobě toho, že iniciátoři budou moci využívat překladatele z Evropské komise, případně využívat odborníků, kteří jim pomohou s vytvořením webových stránek. Zavedení těchto nástrojů by tak mělo pozitivní dopad na úroveň organizátorů, a pomohlo jim zároveň vyřešit problémy s nedostatkem prostředků na takovéto akce. Naopak slabou stránkou tohoto návrhu řešení je, že tyto nástroje sama Evropská komise využívá, a se zvětšujícím se rozsahem úkolů v rámci E U by mohlo dojit k jejich přetížení. Co se týče hranice počtu prohlášení o podpoře v jednotlivých státech, tak ta by dle názoru autorky naopak měla zůstat zachována, neboť dostatečně zohledňuje rozdíly mezi jednotlivými státy. To, že byla respondenty označena za problémovou může být pravděpodobně způsobeno tím, že oni sami této hranice v ČR nedosáhli, a tudíž se jim může zdát přísná. Pokud se navíc podíváme na výsledky šetření Manosoglua a Pitrové, vidíme, že jejich respondenti naopak byli pro zavedení hranice jednotné na 143 000 podpisů, a tedy i mnohem přísnější (z pohledu ČR). (Pitrová, Manosoglu 2014: 171) 39 Poslední možností, jak zlepšit fungování na evropské úrovni by mohla být změna v rámci závěrečného posouzení ECI Komisí. Současný stav totiž z ECI dělá spíše neatraktivní, bezzubý nástroj, který nezaručuje úspěch ve formě vydání legislativy. Z tohoto důvodu by tak bylo vhodné zakotvení povinnosti vydat legislativní návrh, který by z ECI udělal opravdový nástroj participativní demokracie. Slabou stránkou tohoto návrhu aleje, že prosazení takového kroku na unijní úrovni je méně pravděpodobné, a pokud by k němu došlo, jeho implementace by opět zabrala čas. Na druhou stranu by ale pozitivem této změny mohlo být přilákání větší pozornosti k ECI, zvýšení důvěry v tento nástroj, a možná i celkově v Evropskou unii, která opravdu názor svých občanů vyslyší. Evropská komise se tak může pokusit o zlepšení fungování ECI hned na dvou úrovních tedy na úrovni změny legislativy, kdy by mohlo dojít právě ke změně pravidel ECI (prodloužením lhůty pro sběr, či zakotvením povinnosti vydat legislativní návrh), či na mnohem snáze realizovatelné rovině pomoci iniciátorům poskytnutím nějakých asistenčních nástrojů, které by značným způsobem mohly přispět ke snížení administrativní, časové a finanční náročnosti sběru podpisů. 5.2 Změny v právních podmínkách a nastavení ČR Jak ukázala předchozí šetrní, v České republice je sběr podpisů, a tedy i následná úspěšnost ECI, komplikována nutností uvádět osobní identifikační číslo, která nejenže zvyšuje byrokratickou zátěž, ale zároveň odrazuje mnoho osob od samotného podpisu. Z toho důvodu se zdá být vhodným řešením nevyžadování osobního identifikačního čísla, stejně jako to je například v jiných členských státech E U 2 7 , nebo v ČR v případě podpisu petice. Ověřování by probíhalo na základě jména a místa bydliště. Slabou stránkou návrhu je, že tato změna by vyžadovala zásah do specifické právní úpravy ECI v ČR, a tedy by zabrala opět určitý čas na změnu. Navíc se i zdá, že Česká republika v tomto bodě postupuje poněkud opačným způsobem, o čemž svědčí i zprávy, že pro navržení nezávislého (nestraníckeho) kandidáta na prezidenta nebude potřeba pouze 50 000 podpisů, ale zároveň by k těmto podpisům měla být připojena právě i osobní identifikační 2 7 Belgie, Dánsko, Německo, Estonsko, Finsko, Irsko, Nizozemí, Slovensko a Velká Británie. (Novák 2017) 40 čísla, (ceskatelevize.cz 2016) Silnou stránkou pak je, že tato změna by mohla zajistit více občanů ochotných podepsat návrh ECI, jak ostatně uváděli i samotní respondenti. 5.3 Změny organizace jednotlivých ECI Problémové prvky souvisí i se samotnou organizací jednotlivých ECI v ČR. V tomto bodě by tak pro lepší fungování zajisté prospělo, kdyby byl kladen větší důraz na propagaci iniciativ, a to například vytvářením webových stránek, kde se bude možné dočíst více informací o návrhu, a to především v českém jazyce, díky kterému si i ti, kdo neumí cizí jazyk, zjistí potřebné informace, a budou se moci rozhodnout, zda návrh podpoří. Pro organizátory v ČR se tak nabízí možnost buď se spojit s organizátory v j iných státech, kteří již mají vytvořené webové stránky vjejich jazyce, a domluvit se na vytvoření další jazykové verze stránek na jej ich webu, případně mohou vytvořit webové stránky vlastní. Pozitivem je, že tato počáteční medializace by navíc mohla pomoci přilákat podporu dalších organizací, které by se následně mohly také podílet na podpoře a propagaci návrhu. Slabinou ale je to, že vytváření webových stránek a jejich překlad klade na organizátory další finanční i časové nároky, což může být komplikací, a proto by zde bylo vhodné, kdyby organizátoři ECI mohli užívat již zmiňované asistenční nástroje poskytnuté Evropskou komisí. Dalším možným řešením je medializace přímo v novinách, případně ve zpravodajství ve veřejnoprávní televizi, čímž by propagace byla zacílena na větší skupinu. Na druhou stranu by se ale pravděpodobně jednalo pouze o jednorázovou záležitost, a další informace by stejně musely být poskytovány i jinde, což je slabou stránkou tohoto návrhu. Naopak silnou stránkou všech těchto forem medializace je, že by mohly přilákat více pozornosti k ECI jako takové, zajistit větší podporu pro prosazení návrhu, a zvýšit tak šance na úspěch. Co se týče samotné organizace, bylo by vhodné vylepšit komunikační prostředky mezi organizátory z jednotlivých států. Díky těmto komunikačním kanálům pak mohou být vyměňovány informace o podpoře, úspěších, či plánovány společné akce. Bylo by ale vhodné, aby tato komunikace mezi jednotlivými státy byla například v rukou konkrétní osoby. Pozitivem by tak bylo, že tato osoba by se na úrovni svého členského států mohla starat i o komunikaci s jednotlivými podporovateli, čímž by se mohlo zajistit, že komunikace nebude roztříštěná, informace by byly jednolité, a všichni by věděli, na koho se obrátit. Negativem ale je, že opět je nutné takovouto osobu zajistit a také zajistit potřebné zdroje pro její práci. Případnou alternativou by mohlo být zavedení např. nějaké společné elektronické databáze samotnými organizátory návrhu ECI, do které budou všechny 41 informace shromažďovány, a všem organizátorům, případně podporovatelům, k nim bude zajištěn snadný přístup. Slabinou aleje, že v případě celoevropské databáze by se organizátoři museli opět vypořádat s jazykovými bariérami, a samozřejmě také se zdroji na vytvoření takovéto databáze - v tomto případě ani ne tak finančními, jako lidskými, které by se postaraly o realizaci. 5.4 Postoje občanů ČR k evropské integraci Neúspěšnost ECI v ČR ale nesouvisí pouze s nastavením celého systému, nýbrž i s mentalitou samotných občanů, kteří v instituce E U nevěří, a ani v samotnou možnost něco změnit na této úrovni. To pak může mít dopad i na samotnou podporu v rámci ECI. Změna tohoto stavu je ale nejtěžší, a rozhodně to není záležitost, kterou by bylo možné změnit ze dne na den, ale naopak potrvá velmi dlouho, a musí jí předcházet jiné kroky. Prvním krokem by mělo být proto zvýšení celkového povědomí o Evropské unii, o jejím fungování, dopadech na každodenní život, a možnostech participace. Toho by bylo možné dosáhnout častějším pořádáním přednášek či vedením panelových diskuzí pořádaných například eurocentry, která o E U disponují dostatkem informací, a jsou také vybavena na jejich propagaci. Silnou stránkou tohoto návrhu řešení je, že nevyžaduje zakládání žádných nových kanceláří či organizací, které by se tímto problémem zabývaly, ale naopak využívá ty, které zde již fungují. Negativem je, že v České republice se spíše zdá, že většina občanů o tyto možnosti, jak se dozvědět něco více příliš nestojí. Další možností, jak zvýšit povědomí o E U by mohlo být zapojení veřejnoprávní televize, která by mohla vysílat dokumenty o fungování a dopadech aktivit EU, a případně se během zpravodajství více zaměřit na EU. Silnou stránkou by stejně jako v případě medializace celé ECI bylo, že tento návrh řešení je zacílen na mnohem větší skupinu občanů. Slabou stránkou je, že v případě vysílání dokumentů o E U se opět nabízí otázka, zda by jejich sledovanost nebyla nízká. Dobrým krokem, který by občanům mohl ukázat, že E U není jen záležitostí rozhodování elit, a slyší i jejich názory by mohlo být právě i zmiňované zavedení změn v nastavení ECI, a zajištění její větší úspěšnosti, tedy možností, jak sami občané mohou něco změnit. Opět se ale jedná o změny, jejichž výsledek bude vidět až po delší době. 42 6 Závěry a doporučení Tato práce se zabývala využíváním nástroje Evropské občanské iniciativy v České republice, přičemž z analýzy vyplynulo, že česká účast na iniciativách v porovnání s jinými státy je malá, o čemž svědčí i fakt, že žádná ze tří dosud úspěšných iniciativ nezískala v ČR dostatečnou podporu, a zároveň, že čeští občané nemají ani příliš mnoho zkušeností s podporou iniciativ přímo v zakládaných výborech. Česká republika ale na druhou stranu zastává podobnou pozici jako i některé ostatní státy Evropské unie, které s ní vykazují některé společné tendence ať už státy s podobnou historickou zkušeností, či státy se skeptičtějším postojem k evropské integraci. Na základě poznatků ze sekundární literatury a na základě zkušeností českých účastníků iniciativ s nástrojem ECI se také podařilo identifikovat několik prvků, které mají na tuto situaci vliv, a mohou tak ovlivňovat participaci či zájem o ECI v českém prostředí. Tyto problémové prvky byly rozděleny do 4 kategorií podle toho, kde a jak mohou být podniknuty změny k jejich odstranění - tedy na úrovni EU a obecného nastavení podmínek ECI (hranice počtu prohlášení o podpoře vjednotlivých státech, krátká lhůta pro sběr, neexistence asistenčních nástrojů, závěrečné posouzení ECI ze strany EK), na úrovni ČR (nutnost uvádět osobní identifikační číslo), a na úrovni samotných organizátorů (propagace apodpora jednotlivých iniciativ, komunikace mezi jednotlivými státy). Zároveň ale byly identifikovány také prvky související se specifickou politickou kulturou a mentalitou českých občanů (nezájem o prosazování návrhů na unijní úrovni, nedůvěra k integraci a k možnosti něco změnit na této úrovni). Tyto problémové body by tak měly být odstraněny, či alespoň řešeny, přičemž změny by měly být provedeny právě na jednotlivých úrovních. • Nejsnáze realizovatelnými by měly být změny u samotných organizátorů, přičemž nej lepším řešením se zdá být dostatečná propagace iniciativ na webových stránkách, které by obsahovaly potřebné informace o návrhu, uskutečněných krocích a plánovaných akcích, ale také o možnostech, kterými návrh mohou podpořit a to jak jednotlivci, tak i různé organizace zabývající se tematikou návrhu. V ČR lze ale považovat za důležité, aby tyto informace byly dostupné i v českém jazyce. Pro zajištění správného chodu je také důležitá zmiňovaná komunikace mezi jednotlivými státy a výměna informací mezi nimi, tedy pověření nějaké osoby, která by se o tyto věci starala. Toto jsou nedostatky, které byly odhaleny během analýzy, 43 a jejich odstranění je možno změnit u samotných organizátorů, a jejich změna by tedy mohla být provedena nejsnáze. • Mnohem těžší budou změny v samotném nastavení podmínek ECI. Vzhledem k tomu, že organizátoři tyto problémové prvky shledávají, bylo by dobré, aby se Evropská komise k výzvě postavila čelem, a ukázala, že má opravdu zájem na tom udělat z ECI atraktivní nástroj a vyslechnout tak své občany.2 8 Změna by mohla začít u prodloužení lhůty sběru podpisů a zavedení alespoň nějakých asistenčních nástrojů, které by organizátorům pomohly například s překlady a technickými záležitostmi. • Na úrovni ČR by pak především mělo být zvažováno upuštění od povinnosti uvádět osobní identifikační číslo. • Celkově je ale důležité vůbec zvýšit povědomí o Evropské unii a o možnostech participace v České republice. Tento začátek, například v podobě pořádání přednášek, vedení panelových diskuzí eurocentry či vysílání televizních dokumentů o fungování a dopadech aktivit EU, by mohl být počátečním krokem, jak změnit názor Čechů na Evropskou unii jako takovou. Výše zmíněná doporučení by z evropské občanské iniciativy mohla udělat více atraktivní a funkční nástroj, a zároveň zvýšit participaci českých občanů na jejím využívání. 2 8 Pozitivem v tomto ohledu je, že Evropská komise má podle nařízení o evropské občanské iniciativě povinnost předkládat zprávu o fungování tohoto nařízení. První hodnocení bylo vydáno 31.3. 2015, a následně by každé tři roky mělo být předkládáno znovu, (ec.europa.eu 2017b) Existují tak zde určité tendence ke změnám v nastavení ECI, které zřejmě budou diskutovány v rámci unijních institucí. 44 Zdroje Primární zdroje • Eurobarometr 80: European Citizenship. European Commision. Autumn 2013a. • Eurobarometr 82: European Citizenship. European Commision. Autumn 2014a • Eurobarometr 84: European Citizenship. European Commision. Autumn 2015a. • Eurobarometr 86: European Citizenship. European Commision. Autumn 2016a. • Eurobarometr 80: Public Opinion in the European union. European Commision. Autumn 2013b. • Eurobarometr 82: Public Opinion in the European union. European Commision. Autumn 2014b, • Eurobarometr 84: Public Opinion in the European union. European Commision. Autumn 2015b. • Eurobarometr 86: Public Opinion in the European union. European Commision. Autumn 2016b. • Evropský hospodářský a sociální výbor (2015): Váš průvodce evropskou občanskou iniciativou, [on-line text]. Dostupné z: http://www.eesc.europa.eu/resources/docs/cs 15 438-citizens-initiative.pdf • LISABONSKÁ SMLOUVA (2009), Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvyfungování Evropské unie • Evropská komise zahajuje PLAN D pro demokracii, dialog a diskusi. • Plán D pro demokracii, dialog a diskuzi, Komise (2005) 494 v konečném znění. Brusel • NÁVRH NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O OBČANSKÉ INICIATIVĚ ZE DNE 31.3.2010, Komi se (2010) 119 v konečném znění. Dostupné z: http://ec.europa.eu/dgs/secretariat general/citizens initiative/docs/com 2010 119 cs. pdf • ZELENÁ KNIIHA O OBČANSKÉ INICIATIVĚ ZE DNE 11. LISTOPADU, Komise (2009)622 v konečném znění. Dostupná z: http://ec.europa.eu/dgs/secretariat general/citizens initiative/docs/com 2009 622 cs. pdf • Zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, Dostupný z: https ://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-191/zneni- 20140407 45 Sekundární literatura • FLORIDIA, Antonio. Participatory Democracy versus Deliberative Democracy: Elements for a Possible Theoretical Genealogy. Two Histories, Some Intersections. In: section" Four Decades of Democratic Innovation Research: Revisiting Theories, Concepts and Methods" in the panel" Historicising Deliberative Democracy" of the ECPR General Conference, Bordeaux, France. 2013. • FRÖHLICH, Radek, et al. Evropská občanská iniciativa. 2010. • INGLEHART, Ronald Franklin. Postmaterialism. Britannica.com [online]. 2007-07-11 [cit. 2017-02-13]. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/postmaterialism • JÜPTNER, Petr; VALUŠOVÁ, Pavla; KRUNTORÁDOVÁ, Ilona. Participation and elements of direct democracy in the Czech Republic: Part I. Viesoji Politika ir Administravimas, 2014, 13.4. • JÜPTNER, Petr; VALUŠOVÁ, Pavla; KRUNTORÁDOVÁ, Ilona. Participation and Elements of Direct Democracy in the Czech Republic: Part II. Viešoji politika ir administravimas, 2015, 14.2: 279-290. • KUTAY, Acar. Limits of Participatory Democracy in European Governance. European Law Journal, 2015, 21.6: 803-818. • LUKSIC, Andrej A.; B AHOR, Maj a. Participatory democracy within the EU: a solution for democratic gap?. Journal of Comparative Politics, 2010, 3.2. • MLSNÁ, Petr. Přímá demokracie a její ústavní parametry v českém ústavním pořádku. Dny veřejného práva, 141. • NOVAK, Petr. European Citizens' Initiative. Europarl.europa.eu [online]. 2017 [cit. 2017-03-27]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/atyourservice/en/displayFtu.html?ftuId=FTU 2.1,5.ht ml • OLIVOVÁ, Věra. Československá demokracie 1918-1938. In: Ceskanarodnilisty.cz [online], [cit. 2016-12-30]. Dostupné z: http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/profphdr-vera-olivova-drsc-ceskoslovenska-demokracie-1918-193 8.html • PATEMAN, Carole. Participation and democratic theory. Cambridge University Press, 1970. • PITROVÁ, Markéta. Postlisabonské procesy v Evropské Unii. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Mezinárodní politologický ústav, 2014. Monografie. ISBN 978-80-210-7777-5 • SCHNELLBACH, Christoph. The European Citizens' Initiative: a useful instrument for public participation?. 2011. • VICK, Jason. Participatory Versus Radical Democracy in the 21st Century: Carole Pateman, Jacques Ranciěre, and Sheldon Wolin. New Political Science, 2015, 37.2: 204-223. • YOUNG, Eóin; QUINN, Lisa. Writing Effective Public Policy Papers: Guidefor Policy Advisers in Central and Eastern Europe. Local Government and Public Service Reform Initiative, 2002. • Co je to participativní rozpočet? In: Participativnirozpocet.cz [online], [cit. 2017-02- 11]. Dostupné z: http://www.participativnirozpocet.cz/o%20participativn%C3%ADm%20rozpo%C4% 8Dtu 46 Evropská občanská iniciativa. Ec.europa.eu [online]. 2017-03-24 a [cit. 2017-03-25]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/citizens-initiative/public/welcome?lg=cs Evropská občanská iniciativa: Legislativní rámec pro evropskou občanskou iniciativu. Ec.europa.eu [online]. 2017-03-24 b [cit. 2017-05-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/citizens-initiative/public/legislative-framework Evropská občanská iniciativa: Postup. Ec.europa.eu [online]. 2017-03-24 c [cit. 2017-03-25]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/citizens-initiative/public/how-it- works/answer Kandidát na prezidenta bude zřejmě potřebovat kromě 50 tisíc podpisů i čísla občanek. In: Ceskatelevize.cz [online]. 2016-11-03 [cit. 2017-04-22]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1949591-kandidat-na-prezidenta-bude- zrejme-potrebovat-krome-50-tisic-podpisu-i-cisla-obcanek Minimální počet signatářů na členský stát. Ec.europa.eu [online]. 2017-03-24 d [cit. 2017-03-25]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/citizens- initiative/public/signatories?lg=cs Parlament začal projednávat zákon o celostátním referendu. In: Vlada.cz [online]. 2016- 03-11 [cit. 2016-12-30]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/pri-uradu- vlady/jiri-dienstbier/aktualne/parlament-zacal-projednavat-zakon-o-celostatnim- referendu-141224/ Population on 1 January. Ec.europa.eu [online]. 2016 [cit. 2017-02-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=tps00001&t ableSelection= 1 &f Přímá demokracie v EU. In: Občan.ecn.cz [online]. 2008-11-20 [cit. 2017-02-11]. Dostupné z: http://obcan.ecn.cz/index.shtml?apc=uj—1-237062 Vláda schválila zákon o celostátním referendu. In: Lidovky.cz [online]. 2015-07-13 [cit. 2016-12-30]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/vlada-schvalila-zakon-o-celostatnimreferendu-f4k-/zpravy-domov.aspx?c=A150713 115512 ln domov rof Výsledky evropských voleb 2014: Účast. Europarl.europa.eu [online]. [cit.-2017-03-25]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/elections2014- results/cs/turnout.html 47 Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1 - Minimální počet signatářů iniciativ v jednotlivých zemích 49 Příloha č. 2 - Celkových přehled dosud podaných iniciativ (k 31.1.2017) 50 Příloha č. 3 - Státy EU podle data přistoupení 53 Příloha č. 4 - Rozdělení států EU podle velikosti 54 Příloha č. 5 - Výsledky průzkumu „My voice counts" v letech 2013-2016 55 Příloha č. 6 - Výsledky průzkumu „The sense of European citizenship" v letech 2013-2016 57 Příloha č. 7 - Účast na volbách do EP v roce 2009 a 2014 (v %) 59 Příloha č. 8 - Sběr prohlášení o podpoře u úspěšných iniciativ 60 Příloha č. 9 - Dotazník 63 Příloha č. 10 - Odpovědi z dotazníků 66 Příloha č. 11 - Rozhovor s organizátory FOOT 74 48 Příloha č. 1 - Minimální počet signatářů iniciativ v jednotlivých zemích Iniciativy zaregistrované před 1. 7.2014 Iniciativy zaregistrované od 1.7. 2014 Belgie 16500 15750 Bulharsko 13500 12750 Česká republika Dánsko 9750 9750 Estonsko 4500 4500 Finsko 9750 9750 Francie 55500 55500 Chorvatsko 9000 8250 Irsko 9000 8250 Itálie 54750 54750 Kypr 4500 4500 Litva 9000 8250 Lotyšsko 6750 6000 Lucembursko 4500 4500 Maďarsko 16500 15750 Malta 4500 4500 Německo 74250 72000 Nizozemsko 19500 19500 Polsko 38250 38250 Portugalsko 16500 15750 Rakousko 14250 13500 Rumunsko 24750 24000 Řecko 16500 15750 Slovensko 9750 9750 Slovinsko 6000 6000 Spojené království 54750 54750 Španělsko 40500 40500 Švédsko 15000 15000 Zdroj: ec.europa.eu 2017d 49 Příloha č. 2 - Celkových přehled dosud podaných iniciativ (k 31.1.2017) Úspěšné • Stop vivisection • Jeden z nás • Voda a hygiena jsou lidská práva! Voda je veřejné dobro, ne komodita! Neuzavřené • Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy • Evropský nástroj volného pohybu • Vzdělávat nestačí - formování aktivních a odpovědných občanů • People4Soil - podepište občanskou iniciativu na záchranu půd v Evropě • Máma, táta a děti - Evropská občanská iniciativa za účelem ochrany manželství a rodiny (sběr ukončen k 1.12. 2016) • STOP PLASTIC IN THE SEA (STOP PLASTŮM V MOŘÍCH) (sběr ukončen k 19.10. 2016) Stažené • Leťsfly2Europe: Umožnit uprchlíkům legální a bezpečnou cestu do Evropy! • Wake up Europe! Chraňme evropský demokratický projekt • Vi vili att WHO:s rekommendationer efterföljs. Cannabis ska bii avkriminaliserat med regiering. • "A 1'écoute" • MOVEUROPE • NEW DEAL 4 EUROPE - PRO EVROPSKÝ SPECIÁLNÍ PLÁN PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ A ZAMĚSTNANOST • Turn me Off! • Teach for Youth - Upgrade to Erasmus 2.0 • Kündigung Personenfreizügigkeit Schweiz • European Initiative for Media Pluralism • End Ecocide in Europe: A Citizens' Initiative to give the Earth Rights • Let me vote • Směrnice EU o životní pohodě dojnic • Single Communication Tariff Act Nedostatečná podpora • Spravedlivá doprava v Evropě - rovné zacházení pro všechny pracovníky v dopravě • Sociální Evropa je naléhavě nutná! Za posílenou spolupráci členských států proti chudobě v Evropě • V zájmu spravedlivější Evropy je nutné potírat fiktivní společnosti • European Free Vaping Initiative • Weed like to talk • Evropská iniciativa za pluralitu v médiích 50 • H EKI1AIAEYIH AEIZEÜMHN THN YnOAOHZEII ITO EAAEIMMA! • ACT 4 Growth • Let me vote • Skoncujme s ekocidou v Evropě: Občanská iniciativa za uznání práv Země • Bezpodmínečný základní příjem (BZP) - prozkoumání cesty k emancipačním podmínkám sociálního zabezpečení v EU • Single Communication Tariff Act • 30 km/h udělá z našich ulic prostor vhodn pro život • Central public online collection platform for the European Citizen Initiative • Zastavení klimaticko-energetického balíčku EU • Pour une gestion responsable des déchets, contre les incinérateurs • Za kvalitní evropské vzdělání pro všechny • Fraternitě 2020 - Mobilita. Pokrok. Evropa. Zamítnuté • STOPTTIP • Vite l'Europe sociale ! Pour un nouveau critěre européen contre la pauvreté • Ethics for Animals and Kids • A new EU legal norm, self-abolition of the European Parliament and its structures, must be immediately adopted. • The Supreme Legislative & Executive Power in the EU must be the EU Referendum as an expression of direct democracy. • Our concern for insufficient help to pet and stray animals in the European Union • Right to Lifelong Care: Leading a life of dignity and independence is a fundamental right! • To hold an immediate EU Referendum on public confidence in European Government's (EG) competence. • Minority SafePack - one million signatures for diversity in Europe • Stop cruelty for animals • Cohesion policy for the equality of the regions and sustainability of the regional cultures • Ensemble pour une Europe sans prostitution légalisée • Enforcing selfdetermination Human Right in the EU • Unconditional Basic Income • Creation d'une Banque publique européenne axée sur le développement social, écologique et solidaire • ONE MILLION SIGNATURES FOR "A EUROPE OF SOLIDARITY" • Abolición en Europa de la tauromaquia y la utilización de toros en fiestas de crueldad y tortura por diversion. • My voice against nuclear power 51 • Fortalecimiento de la participacion ciudadana en la toma de decisiones sobre la soberania colectiva • Recommend singing the European Anthem in Esperanto Zdroj: vlastní zpracování na základě zdrojů ze stránek E K (ec.europa.eu 2017a) 52 Příloha č. 3 - Státy EU podle data přistoupení Zakládající členové Itálie, Německo, Francie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko 1973 Dánsko, Velká Británie, Irsko 1981 Řecko 1986 Španělsko, Portugalsko 1995 Finsko, Švédsko, Rakousko 2004 Malta, Slovinsko, Polsko, Litva, Slovensko, Maďarsko, Česko, Estonsko, Lotyšsko, Kypr 2007 Bulharsko, Rumunsko 2013 Chorvatsko Zdroj: Vlastní zpracování 53 Příloha č. 4 - Rozdělení států EU podle velikosti Co se týče otázky určení hranice mezi velkými a malými státy, nepanuje jasný konsenzus o jejím vymezení. Jedním z možných řešení je rozlišit státy E U podle jejich populace.1 Tabulka níže tak rozlišuje státy na malé, střední a velké, přičemž malé jsou státy s podílem na celkové populaci E U menším než 1 % , a velké nad 7 %. Velké státy Střední státy Malé státy Německo Rumunsko Irsko Francie Nizozemsko Chorvatsko Itálie Belgie Litva Velká Británie Řecko Slovinsko Španělsko Česká republika Lotyšsko Polsko Portugalsko Estonsko Švédsko Kypr Maďarsko Lucembursko Bulharsko Malta Rakousko Dánsko Slovensko Finsko 1 Populace států EU viz. ec.europa.eu 2016. 54 Příloha č. 5 - Výsledky průzkumu „My voice counts" v letech 2013-2016 Výsledky průzkumu „My voice counts" z listopadu 2013 QA19a.3. Please tell me to what extent you agree or disagree with each of the following statements. My voice counts in the EU 2% 2% 3% 8% 6% 5% 5% 3% 9% 2% 3% 5% 2% 1% 5% 4% 4% 11% 10% 7% 7% 5% 2% 3 ~j 4 e % 52% M S 54* ^ 2» 22 MS ^ ™ . 66% « « * 7 J „ 76% 2S ™ su u i% J\ FT,'. •K BE 5E MT HR LU DE NL PL Fl HU FR AT IE EUľS SI SK E-G LT JK RO EE PI F S II LV EL CY •n iE; I Total 'Agree' • Tolal 'Disagree' •on'l know Zdroj: Eurobarometr 2013b Výsledky průzkumu „My voice counts" z listopadu 2014 • 72.1. Please toll me tö what extant you agree or disagree with each of the following statements. My voice counts in the EU 3% 5% 4% 4% e% 5% 3% 6% 11% 11% 5% 4% 9% 5% 10% 6% 6% 7% 10", 5% 54^ S 66% 66% SE DK Fl NL HR AT BE DE MT PL LU HU RO SK BG FR IE EU2B Sil C2 (í ü ť c : : o § * v c ^ o * v n < < * U «. 15% 7% 8% 5% 16% e% 1% 11% 4% 70. -66% C K ' i "Ľ? Kom ^ 26% 25% 24% 23% 23% z 1 „ IlllllllllLT UK ES PT EE IT EL LV CY • * £ Ö Ä I f ŕ 5 I "-(-.'I Agree I Total 'Disagree' Zdroj: Eurobarometr 2014b 55 Výsledky průzkumu „My voice counts" z listopadu 2015 QA18a_3 Please tell me to what extent you agree or disagree with each of the following statements. Th* EU's voice counts In the world (%) i 1 4 5 5 4 9 6 S 6 3 4 g 3 4 7 13 5 11 7 13 6 3 13 5 I 5 llO 4 fi 9 10 5E MT F l H DK LT PL [E NL LU HR BE DE LV EG SK ES EU2Ě EE FR EL RO HU B T o U l 'Ayrtt;' H ÍLHiil DiiLiyrc;^ • Don't knuw c: st= = Srn II JK AT 3 JT CV Zdroj: Eurobarometr 2015b Výsledky průzkumu „My voice counts" z listopadu 2016 D72.1 Please tell me to what extent yau agree or disagree with each of the following statements. My voice counts in the EU (%) Z 5 4 1 3 4 7 B 4 17 6 6 9 10 6 7 3 5 4 7 6 17.1 5 I 6 9 S 10 5 1 S: IJK M Mi Fl Al lit I IK ILJ Ml II IK) PI l l í i f L U S I lí 'I hi. : ,l tK I {./ I f S II IV II if I. iTcftal 'Agree' I fntal 'Disagree' Don't know Zdroj: Eurobarometr 2016b 56 Příloha č. 6 - Výsledky průzkumu „The sense of European citizenship" v letech 2013-2016 Výsledky průzkumu „ The sense of European citizenship " z listopadu 2013 QD3.1. For u c h of ihe following statements please loll me to what extent It corresponds or not to your own opinion You (Ml you v * • citizen of the EU 0% 2 * 0% 1% 1% 1% 0% 0% 1% 0% 1% 5% IN 0% 1% 1% 1% 0% 0% 2% 1% 3*10% IS IS 0% 2% 0% 2 * 15%2 4 % 27%J6%27% 28% 30% 30%30% 31%37% 35%37%38%40%40%«2%42%4 0 %42%4 „ 45% t 6 » , 50% 54% M . , 56% j ^ . . LU MT Fl DE EE OK SK BE ES SE IE PL LI Al SI HUEU28NL HR PT FR RC I Total 'Yes' • Total 'No' Don't know IV BO CY IT EL UK Zdroj: Eurobarometr 2013a Výsledky průzkumu „The sense of European citizenship" z listopadu 2014 QD2.1. For each of the following statements, pleas? tell me [owhat extent it corresponds or not lo your own opinion. You feel you are a citize n of the EU 1% 1% 2% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 0 % 1% 1% 1% 3% 2% 1% 1% 0% 2% 5% 0% 1% ,1% 3% 3% 10ft 5 % | % 6 ^ ^ F Ä ^ j ^ ™ 4 J i a ^ g j 1 1 % 14% JJJf 11% 10% 12J • 1 « is%=r is*i™ai* I T * " ? 1 7 % 1 ^ 2 - 2D*si!i.a«.M S a/USA"jai*sin LLT MT EE ES ÜK SE Fl IE DE AT LT SK BE RO LV HJ FR ML EUSS PL SI HR I Yet, definitely • Yas. 1o same extent I No. noc really • Mo. denn ic y nol 0% Iři". i % 0 % 0 % i% r* 2« ie%24%23% 9% 26% i2fli • " 24% • 3 g ^ Ulili^ 1 6 % 1 5 % 1 6 % 1 4 % l 3 > t • • • • • •UK EL CY PT BŮ IT £ £ Ü ¥ i ) Zdroj: Eurobarometr 2014a 57 Výsledky průzkumu „The sense of European citizenship" z listopadu 2015 QD2.1 For each of the following statements, please tell me to wtiat extent it corresponds or not to your own opinion. You foal you m a citizen of the E(J f%) 0 1 0 1 1 2 1 1 2 2 0 0 0 5 L I 2 0 1 2 1 3. 2 | l | l 0 1 0 1 4 4 6 7 S 5 7 1 U -•' I'? 17 IS 15 6 9 , 10 10 11 3 7 11 B in 141 IE llB 21 13 20 27 - - • • • - • • • • • • • • • • • • • • I • - - • i - 1 7 2 0 20 * - - * - 2 5 ™ ? r • 3? • i 33 3S 35 31 llll •liiiiliiííiLU MT IT DK IE ES FI 3 DE EE EE PT SE PL HU St LV NL HREUJfiAT BO FR.ICZ • Ye s, definitely BYe s. to some extent • No, not really • No. definitely not • Don't know I L4 1 =t= m i i H UK EL IT CY EG Zdroj: Eurobarometr 2015a Výsledky průzkumu „The sense of European citizenship" z listopadu 2016 QD2.1 For each of the following statements, please tell nie to what e xte nt it corresponds or not to your own opinion. Vou feel you are a citizen of the EU {%} 0 1 1 0 0 1 0 1 2 1 1 1 1 1 1 0 1 0 2 1 0 2 l j l l O l 1 0 4 J ^ _ 6 _ _ 4 _ 4 _ 5 _ J ^ 6 J ^ 6 7 8 G 6 _f_ 3 10 10 H_ 14 H la] 16 \1T_ 14 23 £5_ 7 - - , S a - - 1 6 » i6 is is 1 6 a JO £ • • • • • • • i | | i LU Ml Fl ES PT PL IE DE Et 5E W LI LV 5K SJ BE HU N L BO EU28 Ar řR HR Ufl CZ ICY ]1 BG EL • Yc:-., definitely • v is>. tu sunn: uxturil • No, not really U N o , definitely nut • Don't krlv, I Zdroj: Eurobarometr 2016a 58 Příloha č. 7 - Účast na volbách do EP v roce 2009 a 2014 (v %)2 2009 2013 2014 Evropská unie 42.97 - 42.61 Belgie 90.39 89.64 Bulharsko 38.99 35.84 Česká republika 28.22 18.20 Dánsko 59.54 56.32 Estonsko 43.9 36.52 Finsko 38.6 39.10 Francie 40.63 42.43 Chorvatsko 20.84 25.24 Irsko 58.64 52.44 Itálie 65.05 57.22 Kypr 59.4 43.97 Litva 20.98 47.35 Lotyšsko 53.7 30.24 Lucembursko 90.76 85.55 Maďarsko 36.31 28.97 Malta 78.79 74.80 Německo 43.27 48.10 Nizozemsko 36.75 37.32 Polsko 24.53 23.83 Portugalsko 36.77 33.67 Rakousko 45.97 45.39 Rumunsko 27.67 32.44 Řecko 52.61 59.97 Slovensko 19.64 13,05 Slovinsko 28.37 24.55 Spojené království 34.7 35.60 Španělsko 44.87 43.81 Švédsko 45.53 51.07 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ze stránek Evropského parlamentu (Europarl.europa.eu n.d.) 2 Ve sledovaném období 2012-2017 proběhly pouze jedny volby do EP v roce 2014, abychom ale mohli sledovat, zda došlo k nějaké změně, byla zaměřena pozornost i na volby v roce 2009. 59 Stop vivisection (2012) Členové výboru Národnost členů výboru André MENACHE Spojené království zástupce Gianni TAMINO Itálie náhradník Ingegerd ELVERS Švédsko Daniel FLIES Belgie Claude REISS Francie Nuria QUEROL VIŇAS Španělsko Robert MOLENAAR Nizozemí Počet prohlášení o podpoře shromáděných v době registrace Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie 0 12 598 4075 4610 2502 12495 61818 Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko 0 3333 690325 533 4737 3167 1291 Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko 26948 1662 164304 9909 38824 11305 9208 Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko 1645 1652 12055 19507 16472 47194 7661 Počet signatářů: 1 173 130 Počet zemí, které splnily limit 9 One of us (2012) Členové výboru Národnost členů výboru Patrick Gregor PUPPINCK Francie zástupce FilippoVARI Itálie náhradník Josephine QUINTAVALLE Spojené království Jakub BALTROSZEWICZ Polsko Manfred LIEBNER Německo Edith FRIVALDSZKY Maďarsko Alicia LATORRE Španělsko Počet prohlášení o podpoře shromáděných v době registrace Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie 5478 906 11468 7563 2417 1230 83503 Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko 12778 6679 623947 6407 11646 9132 5469 Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko 45933 23017 137874 27271 235 964 65564 24973 Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko 110405 52977 31951 3481 26298 144827 2468 Počet signatářů: 1721626 Počet zemí, které splnily limit 18 Water and sanitation are a human right! Water is a public good, not a commodity! (2012) Členové výboru Národnost členů výboru Anna-Marie PERRET Francie zástupce Jan Willem GOUDRIAAN Belgie náhradník Frank BSIRSKE Německo Annelie NORDSTRÖM Švédsko Ivan KOKALOV Bulharsko Rosa Maria PAVANELLI Itálie Dave PRENTIS Spojené království Počet prohlášení o podpoře shromáděných v době registrace Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie 40549 1406 7575 _?_ 516 14589 0 Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko 0 2513 65223 2924 13252 393 5566 Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko 18245 1635 1236455 21469 3962 13964 57643 Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko 3176 33220 20988 17546 7104 58051 11579 Počet signatářů: 1659543 Počet zemí, které splnily limit 13 Příloha č. 9 - Dotazník 1. Uveďte název Vaší iniciativy 2. Jaký je současný stav Vaší iniciativy? a) Úspěšná b) Neuzavřená c) Stažená d) Nezískala dostatečnou podporu 3. Jaký byl důvod pro zvolení ECI k prosazení Vašeho návrhu? 4. Bylo prosazení této iniciativy Vaší první zkušeností s participací na úrovni EU? a. Ano b. Ne 5. Pokud Vaše předchozí odpověď byla „NE", můžete specifikovat Vaši předchozí zkušenost? 6. Jaká byla/je Vaše pozice při prosazování návrhu? a. Člen občanského výboru b. Zástupce podporovatelské organizace c. Organizátor iniciativy na úrovni ČR" d. Jiná (prosím doplňte jaká): 7. Jaká byla Vaše další cesta pro prosazení Vašich cílů po ukončení ECI? (Na tuto otázku neodpovídejte, pokud Vaše iniciativa stále nebyla uzavřena.) 8. Pokud Vaše iniciativa nezískala dostatečnou podporu, co podle Vás bylo toho příčinou? 9. Pokud Vaše iniciativa byla stažena, co podle Vás bylo toho příčinou? 10. Jak byste ohodnotili celkový postoj občanů EU k návrhu Vaší iniciativy? a. Pozitivní b. Negativní c. Neutrální 11. Jak byste ohodnotili celkový zájem občanů ČR k návrhu Vaší iniciativy? a. Pozitivní b. Negativní c. Neutrální 12. Ve které zemi shledáváte největší zájem ze strany respondentů pro Vaši iniciativu? Vaši odpověď můžete specifikovat. 13. Spolupracovali jste/spolupracujete s nějakými jinými českými organizacemi při prosazování Vašeho návrhu ECI? a. Ano b. Ne 63 14. Pokud Vaše předchozí odpověď byla „ANO", můžete tyto organizace uvést, případně alespoň uvést počet těchto českých organizací? 15. Můžete porovnat podporu pro Vaši ECI ze strany českých organizací s podporou z organizací z ostatních členských států EU? 16. Byly založeny nějaké speciální organizace/výbory pro podporu Vašeho návrhu a především propagaci na úrovni ČR? a. Ano b. Ne 17. Pokud Vaše předchozí odpověď byla „ANO", můžete uvést jaké? 18. Byly založeny nějaké speciální organizace/výbory pro podporu Vašeho návrhu a především propagaci v jiných členských státech případně na unijní úrovni? a. Ano b. Ne 19. Pokud Vaše předchozí odpověď byla „ANO", můžete uvést jaké? 20. Můžete porovnat počet osob z ČR, které se podílely/podílejí na podpoře Vaší iniciativy s počtem z jiných členských států? 21. Můžete porovnat velikost finanční podpory z ČR pro Vaši iniciativu s velikostí podpory z jiných členských států? 22. Jak byste celkově ohodnotili českou účast na Vaší iniciativě v porovnání s jinými členskými státy EU? 23. Domníváte se, že Češi projevují méně zájmu o prosazování návrhů na unijní úrovni, případně je to podle Vás naopak? 24. Co podle Vás stojí za případným zájmem či nezájmem? 25. Shledáváte nějaké problémové prvky ECI? (Můžete označit více odpovědí, a případně je i specifikovat) a. Hranice celkového množství nasbíraných prohlášení o podpoře b. Minimální množství států c. Hranice počtu prohlášení o podpoře v jednotlivých státech d. Věková hranice pro podpis e. Údaje vyžadované od osob, které chtějí iniciativu podpořit f. Lhůta pro sběr g. Závěrečné posouzení úspěšné iniciativy Komisí h. Potřebné finanční zdroje i. Komunikace mezi jednotlivými státy j. Komunikace s orgány EU 64 k. Propagace iniciativy v médiích I. Jiné: m. Žádné problémové prvky neshledávám 26. Mají podle Vás výše uvedené problémové prvky dopad na podporu ECI ze strany České republiky? a. Ano b. Ne 27. Pokud Vaše předchozí odpověď byla „ano", tak jaký a proč? 28. Jak byste celkově ohodnotili Evropskou občanskou iniciativu jako nástroj participace občanů na unijním či celkově politickém dění? 29. Pokud máte nějaké další komentáře, o které byste se rádi podělili, můžete je zde také uvést. 65 Příloha č. 10 - Odpovědi z dotazníků 1. Název iniciativ Respondent 1 People4Soil - podepište občanskou iniciativu na záchranu půd v Evropě Respondent 2 Voda a hygiena jsou lidská práva! Voda je veřejné dobro, ne komodita! Respondent 3 Bezpodmínečný základní příjem (BZP) - prozkoumání cesty k emancipačním podmínkám sociálního zabezpečení v E U Respondent 4 Voda a hygiena jsou lidská práva! Voda je veřejné dobro, ne komodita! Respondent 5 European Free Vaping Initiative 2. Jaký je současný stav Vaší iniciativy? Respondent 1 Neuzavřená Respondent 2 Úspěšná Respondent 3 Nedostatečná podpora Respondent 4 Úspěšná Respondent 5 Nedostatečná podpora 3. Jaký byl důvod pro zvolení ECI k prosazení Vašeho návrhu? Respondent 1 Byli jsme vyzváni partnery ze zahraniční, abychom se připojili Respondent 2 Připojili jsme se po tom, co iniciativu spustili evropští odboráři Respondent 3 Vedení diskuze, možnost kontaktu s dalšími lidmi z jiných zemích Respondent 4 Spatné návrhy ze strany E U ohledně vody a zhoršení postavení zaměstnanců - byli jsme vyzváni připojit se Respondent 5 Snaha spojit síly s kolegy z dalších zemí 4. Bylo prosazení této iniciativy Vaší první zkušeností s participací na úrovni EU? Respondent 1 Ano Respondent 2 Ano Respondent 3 Ne Respondent 4 Ano Respondent 5 Ano 66 5. Pokud Vaše předchozí odpověď byla „NE", můžete specifikovat Vaši předchozí zkušenost? Respondent 1 X Respondent 2 X Respondent 3 Vedení seminářů, pořádání konferencí, poradenství politikům Respondent 4 X Respondent 5 X 6. Jaká byla/je Vaše pozice při prosazování návrhu? Respondent 1 Organizátor iniciativy na úrovni CR Respondent 2 Organizátor iniciativy na úrovni CR Respondent 3 Organizátor iniciativy na úrovni CR Respondent 4 Organizátor iniciativy na úrovni CR Respondent 5 Zástupce podporovatelské organizace 7. Jaká byla Vaše další cesta pro prosazení Vašich cílů po ukončení ECI? Respondent 1 X Respondent 2 Projednávání v EK a EP Respondent 3 Probíhá dalších výzkum a diskuze o možnostech prosazení na všech úrovních, včetně celosvětové Respondent 4 Projednávání v E K a EP Respondent 5 Snaha o osvětu na toto téma, propagace 67 8. Pokud Vaše iniciativa nezískala dostatečnou podporu, co podle Vás bylo příčinou? Respondent 1 Iniciativa (pravděpodobně nezíská podporu z důvodů neschopnosti hlavních iniciátorů komunikovat s jednotlivými organizátory, ale především z důvodů povinnosti uvádění čísel osobních dokladů při podpisu iniciativy, na to jsme v ČR hákliví) Respondent 2 X Respondent 3 Nebylo to ani hlavním cílem, cílem byla diskuze, snaha využít participativního mechanismu, kterých v ČR moc není Respondent 4 X Respondent 5 Nechtěli bojovat za svá práva a raději řeší otázky nižšího významu jako to, že musejí uvádět osobní údaj 9. Pokud Vaše iniciativa byla stažena, co podle Vás bylo toho příčinou? 3 Respondent 1 X Respondent 2 X Respondent 3 X Respondent 4 X Respondent 5 X 10. Jak byste ohodnotili celkový postoj občanů EU k návrhu Vaší iniciativy? Respondent 1 Neutrální Respondent 2 Pozitivní - příkladem je Německo Respondent 3 Neutrální - debata je polarizovaná, někdo podporuje, někdo je proti Respondent 4 Pozitivní Respondent 5 Pozitivní 3 Žádný z respondentů není z iniciativy, která by byla stažena. 68 11. Jak byste ohodnotili celkový zájem občanů ČR k návrhu Vaší iniciativy? Respondent 1 Negativní Respondent 2 Negativní - těžko se vysvětlovala potřeba u něčeho, co je v CR privatizováno Respondent 3 Neutrální - debata je polarizovaná, někdo podporuje, někdo je proti, ale v ČR o tom většina lidí vůbec neslyšela... Respondent 4 Neutrální Respondent 5 Pozitivní 12. Ve které zemi shledáváte největší zájem ze strany respondentů pro Vaši iniciativu? Respondent 1 Kvůli problému s komunikací nemáme informace Respondent 2 Německo Respondent 3 Německo, Rakousko, mimo E U Švýcarsko - tam probíhá debata už od 80. let Respondent 4 Respondent 5 Španělsko 13. Spolupracovali jste/spolupracujete s nějakými jinými českými organizacemi při prosazování Vašeho návrhu ECI? Respondent 1 Zatím ne Respondent 2 Respondent 3 Ano Respondent 4 Ano Respondent 5 Ne 14. Pokud Vaše předchozí odpověď byla „ANO", můžete tyto organizace uvést, případně alespoň uvést počet těchto českých organizací? Respondent 1 X Respondent 2 Respondent 3 Alternativa zdola, Ekumenická akademie, další spíše neformálně Respondent 4 Oborové svazy Respondent 5 X 69 15. Můžete porovnat podporu pro Vaši ECI ze strany českých organizací s podporou z organizací z ostatních členských států EU? Respondent 1 Kvůli problému s komunikací nemáme informace Respondent 2 Horší podpora Respondent 3 V jiných státech to šlo lépe, tam se vedla diskuze už mnohem dříve, bylo to tak jednodušší Respondent 4 Negativní postoj Respondent 5 Byla horší, ECI byla spíše podpořena prodejci daného sortimentu 16. Byly založeny nějaké speciální organizace/výbory pro podporu Vašeho návrhu a především propagaci na úrovni ČR? Respondent 1 Ne Respondent 2 Ne Respondent 3 Ne - chtěli j sme se vyhnout byrokratizaci Respondent 4 Ne Respondent 5 Ne 18. Byly založeny nějaké speciální organizace/výbory pro podporu Vašeho návrhu, a především propagaci v jiných členských státech, případně na unijní úrovni?" Respondent 1 Ne Respondent 2 Ano Respondent 3 Ne - chtěli j sem se vyhnout byrokratizaci Respondent 4 Ne Respondent 5 Ano 19. Pokud Vaše předchozí odpověď byla „ANO", můžete uvést jaké? Respondent 1 X Respondent 2 Iniciativa EPSU Respondent 3 X Respondent 4 X Respondent 5 EVUN 70 20. Můžete porovnat počet osob z ČR, které se podílely/podílejí na podpoře Vaší iniciativy s počtem z jiných členských států? Respondent 1 Kvůli problému s komunikací nemáme informace Respondent 2 Oproti jiným státům jsme nesplnili počet podpisů Respondent 3 Nejvíce Rakousko, Německo, Švýcarsko, my jsem tak ve středu, naopak nejméně pozornosti v Bulharsku, VB a Rumunsku Respondent 4 Velice malá účast Respondent 5 Podpora na konci žebříčku 21. Můžete porovnat velikost finanční podpory z ČR pro Vaši iniciativu s velikostí podpory z jiných členských států? Respondent 1 Žádná v CR, v ostatních státech nevíme kvůli problémům s komunikací Respondent 2 Nemáme informace Respondent 3 Stejně jako u předchozí otázky Respondent 4 Žádná Respondent 5 Využili jsem spíše internetových médií, finanční podpora nebyla tak relevantní pro naše téma 22. Jak byste celkově ohodnotili českou účast na Vaší iniciativě v porovnání s jinými členskými státy EU? Respondent 1 Kvůli problému s komunikací nemáme informace Respondent 2 Slabá Respondent 3 Je podporována, ale v jiných státech získává podporu větší Respondent 4 Malá počtem, ale i tak důležitá Respondent 5 Nízká 71 23. Domníváte se, že Češi projevují méně zájmu o prosazování návrhů na unijní úrovni, případně je to podle Vás naopak? Respondent 1 Respondent 2 Projevují méně zájmu Respondent 3 Unijní úroveň přitahuje více pozornosti - na malé české se o to moc nezajímají Respondent 4 Méně zájmu Respondent 5 Méně zájmu, spíše převládá myšlenka, nějak bylo, nějak bude 24. Co podle Vás stojí za případným zájmem či nezájmem? Respondent 1 Respondent 2 Respondent 3 Nemají přehled Respondent 4 Strach z toho, že musí uvádět nějaké své osobní údaje Respondent 5 Občané spojují jakoukoli snahu o boj za svá práva se vzpomínkami na předchozí politický řád 25. Shledáváte nějaké problémové prvky ECI? Respondent 1 Hranice počtu prohlášení o podpoře v jednotlivých státech, údaje vyžadované od osob, které chtějí iniciativu podpořit, komunikace mezi jednotlivými státy Respondent 2 Údaje vyžadované od osob, které chtějí iniciativu podpořit Respondent 3 Hranice počtu prohlášení o podpoře v jednotlivých státech, údaje vyžadované od osob, které chtějí iniciativu podpořit, lhůta pro sběr, potřebné finanční zdroje, propagace iniciativy v médiích Respondent 4 Údaje vyžadované od osob, které chtějí iniciativu podpořit Respondent 5 Hranice počtu prohlášení o podpoře v jednotlivých státech, údaje vyžadované od osob, které chtějí iniciativu podpořit, lhůta pro sběr, komunikace mezi jednotlivými státy, propagace iniciativy v médiích 72 26. Mají podle Vás výše uvedené problémové prvky dopad na podporu ECI ze strany České republiky? Respondent 1 Ano Respondent 2 Ano Respondent 3 Ano Respondent 4 Ano Respondent 5 Ano 27. Pokud Vaše předchozí odpověď byla „ano", tak jaký a proč? Respondent 1 Komunikace - nikdo nemá dostatečné informace, a to má následně i dopad na sběr. Citlivost za poskytování osobních dat odrazuje od podpisu Respondent 2 Nechtějí připojovat osobní údaj k podpisu Respondent 3 Lhůta - státy se většinou přidávají až když se to rozeběhne, a pak ty nově přidané mají méně času Respondent 4 Nepodepíší, protože nechtějí dávat svůj údaj Respondent 5 Odmítali připojit podpis kvůli osobnímu údaji 28. Jak byste celkově ohodnotili Evropskou občanskou iniciativu jako nástroj participace občanů na unijním či celkově politickém dění? Respondent 1 Je to alibismus ze strany EU. Dává nám najevo, že tudy cesta nevede. Respondent 2 Zvyšuje povědomí o možnosti, jak ovlivňovat kroky politiků Respondent 3 Možnost propagace návrhů, medializace Respondent 4 Dobrá možnost, jak prosadit požadavky, i když ne u všech to vyšlo Respondent 5 Málo účinná bez úprav problémových prvků 73 Příloha č. 11 - Rozhovor s organizátory FOOT Můžete stručně nastínit, co je cílem Vašeho návrhu a jaká je Vaše motivace pro jeho prosazení? Cílem je zrušení střídání letního a zimního času u nás, potažmo v celé Evropě, protože jsme součástí EU, a bylo by velmi komplikované mít rozdílné časy napříč evropskými státy, například z důvodu dopravy. Naopak střídání letního a zimního času má mnoho negativních důsledků (např. ovlivňuje zdraví lidí, narušuje organizaci práce, má vliv na životní biorytmy). Bylo navíc prokázáno, že ekonomické důvody, které vedly k jeho ustanovení, jsou mylné, a změnou času nedochází k úsporám. Co stálo za Vaším rozhodnutím zvolit původně pro prosazení Vašeho cíle nástroj ECI? Chtěli jsme zrušit evropskou směrnici, a k tomu je zapotřebí využít příslušné nástroje, kterými tohoto cíle je možné dosáhnout. Z tohoto důvodu tak byla zvažována Evropská občanská iniciativa, která se ale ukázala být administrativně velice náročnou. Důvodem byla především také snaha docílit celoevropské koordinace všech členských států v rámci této změny. Byly založeny nějaké speciální organizace/ výbory pro podporu, a především propagaci Vašeho návrhu na úrovni ČR? Případně jaké? Byla založena Demokracie v Evropě, o.s, která stojí za iniciativou For Only One Time směřující ke zrušení změn času v Evropě. Byly založeny nějaké speciální organizace/ výbory pro podporu, a především propagaci Vašeho návrhu v jiných členských státech či na unijní úrovni? Případně jaké? Žádné takové organizace založeny nebyly. Byly z Vaší strany podniknuty nějaké další kroky, které by ulehčily prosazení návrhu v rámci ECI? Proběhla série jednání v ustanoveném Výboru občanů v rámci EU, a byly vypracovány studie o dopadech střídání letního a zimního času. 74 Můžete porovnat počet osob z ČR, které se podíleli/podílejí na podpoře Vaší iniciativy s počtem z jiných členských států? U nás se jedná o skupinu 6 lidí, která tuto iniciativu podporuje. V zahraničí není žádný aktivně zapojený člověk, který by iniciativně sbíral podpisy či jinak aktivně pracoval pro FOOT. Můžete porovnat velikost finanční podpory z ČR pro Vaši iniciativu s velikostí podpory z jiných členských států? Žádná finanční podpora nebyla - a to ani ze strany ČR ani ze zahraničí. Co považujete za případné problémové prvky prosazení Vašeho návrhu pomocí nástroje Evropské občanské iniciativy? V tuto chvíli se potýkáme s neskutečně velkou byrokracií. Administrativní překážky byly také důvodem, proč bylo neustále odkládáno spuštění ECI. Setkávali jsme se s tím, že lidi od podpisu odrazovala i nutnost uvést identifikační údaje4 . Rozhodně také není od věci zmínit i velkou finanční náročnost. Co stálo za Vaším rozhodnutím zvolit jiné cesty než Evropskou občanskou iniciativu? Důvodem byly právě ony problémové prvky - neskutečně velká byrokratická zátěž a také finanční náročnost celého projektu navíc s nejistým výsledkem. Vnímáte nějaké rozdíly mezi podporou pro Váš návrh ze strany občanů ČR a ze strany občanů jiných členských zemí EU? Bohužel nemám srovnání, protože cizí státní příslušníci se s touto iniciativou nepotkali, a tudíž ji ani neměli šanci podpořit. Domníváte se, například, že Češi projevují méně zájmu o prosazování návrhů na unijní úrovni, případně je to podle Vás naopak? Ano, zjistil jsem, že Češi nemají zájem a možná i víru v to, že se dá něco změnit. 4 Poznámka autora: K samotnému podpisu nedošlo, ale před tím byla zahájena fáze „předregistrace", kdy se občané mohli k návrhu připojit, a následně jejich hlas měl být automaticky převeden do oficiálního sběru prohlášení a podpoře. 75 Co podle Vás stojí za případným zájmem či nezájmem? Díky byrokratickým překážkám je celý tento proces příliš zdlouhavý a neosobní. Navíc se většinou o to Češi začnou zajímat ve chvíli, kdy se čas fakticky mění, v období mezi těmito změnami o tuto iniciativu není příliš zájem. Jaké plánujete nyní kroky k prosazení Vašeho návrhu, a jaký je současný stav? Snažím se s návrhem uspět na vládě a zároveň připravuji petici. Naše kroky jsou proto nyní spíše zaměřeny na úroveň našeho státu, a následné prosazení změny na základě návrhu z členského státu. Jaké jsou podle Vás výhody těchto Vašich kroků (alternativních cest) oproti nástroji ECI, a to o především v kontextu prosazování nástroje v České republice? Jsou konkrétní, více osobní, a podle našeho názoru účinnější. Domníváte se, že tyto alternativní cesty získají mezi občany České republiky větší podporu? Jsem o tom přesvědčen. 76