Mnohočetná léková resistence je jednou z nejčastějších příčin
selhání protinádorové terapie. Jedná se o stav, kdy jsou
nádorové buňky odolné k mnoha typům léčiv bez strukturní, či
funkční podobnosti. Je tedy snaha nalézt látky, které by byly
schopny rezistenci překonávat. Tato práce se zabývá studiem 15
flavonoidů izolovaných z Morus alba (morušovník bílý), o
většině z nichž nejsou biologické účinky známé.  Studium je
zaměřeno na schopnost překonat rezistenci leukemických linií.
Rezis-tence je v jednom případě zapříčiněna nadprodukcí
membránové pumpy P-glykoproteinu. Modulace tohoto transportéru
pomocí přírodních látek může mít široké využití v kombinaci s
konvenčními cytostatiky, které jsou substrátem P-gp. Ve druhém
případě je resistence dána poruchami apoptózy. Je tedy snaha
najít lát-ky, které mohou indukovat jiný typ buněčné smrti
(například nekroptózu) a tuto rezistenci obejít.
Schopnost blokovat P-gp byla prokázána u moracinu O, moracinu
P, mulberrofura-nu A, mulberrofuranu B, albanolu B, albafuranu
C a mulberrosidu C. Všechny tyto látky měly i schopnost
potencovat cytotoxicitu DOXO. Nejvýraznější cytotoxický efekt
vykazoval albanol B, který také zastavoval buněčný cyklus v
G2/M fázi.  Dále to byl morusin, který měl větší cytotoxický
efekt na rezistentní linie. Po jeho půso-bení docházelo k
hromadění buněk v sub-G1 fázi buněčného cyklu a také ke štěpení
PARP. Podobnou cytotoxicitu vykazoval mulberrofuran B, po jehož
působení taktéž docházelo k hromadění buněk v sub-G1 a byl
detekován c-PARP jako marker apoptózy. Cytotoxicita byla dále
prokázána u kuwanonu C, kuwanonu S, kuwanonu U a kuwanonu H,
méně u albafuranu C. Tyto látky působily více na neresistentní
linie. I v jejich případě docházelo k hromadění buněk v sub-G1
fázi.