(Ml v-* 1/5 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA G e o g r a f i c k ý ú s t a v NÁVRH NAUČNÉ STEZKY LITOVELSKÝM POMORAVÍM Bakalářská práce Petra Bušková Vedoucí práce: Mgr. Monika Šulc Michálková, Ph.D. et Ph.D. Brno 2015 Bibliografický záznam Autor: Název práce: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Petra Bušková Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Návrh naučné stezky Litovelským Pomoravím Matematika Matematika se zaměřením na vzdělávání, Geografie a kartografie se zaměřením na vzdělávání Mgr. Monika Šulc Michálková, Ph.D. et Ph.D. Akademický rok: 2014/2015 Počet stran: Klíčová slova: 49+20 Litovelské Pomoraví, naučná stezka, hydrologie, řeka Morava, střední škola, pracovní list Bibliographic Entry Author: Title of Thesis: Degree programme: Field of Study: Supervisor: Petra Bušková Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography The Proposal of Educational Trail in Litovelské Pomoravi Region Mathematics Mathematics with a view to Education, Geography and Cartography with a view to Education Mgr. Monika Šulc Michálková, Ph.D. et Ph.D. Academic Year: 2014/2015 Number of Pages: Keywords: 49+20 Litovelske Pomoravi, educational trail, hydrology, the river Morava, secondary school, worksheet Abstrakt V této bakalářské práci se věnujeme návrhu naučné stezky Litovelským Pomoravím, zaměřené na hydrologii. Naučná stezka by měla sloužit zejména k rozšíření středoškolské geografie i k ukázkovému měření a k výuce hydrologie na vysokých školách. Z tohoto důvodu je na každé ze sedmi tabulí vyznačena dvoustupňová informační hodnota. Tabule tedy obsahují hlavní téma z oblasti hydrologie, nadstavbové informace k tomuto tématu a podtéma, týkající se zejména fyzicko-geografické charakteristiky oblasti. V metodice je věnována náležitá pozornost zásadám k tvorbě naučných stezek. K informačním tabulím jsou vytvořené pracovní listy. Umožňují zhodnocení poznatků, které na stezce studenti získají. Návrh jedné tabule naučné stezky včetně pracovního listu byl prezentován a otestován na gymnáziu. Abstract In this bachelor thesis we engage in a design of an educational trail in Litovelské Pomoravím which is focused on hydrology. The educational trail should tent to the expansion of secondary school geography, illustrative measurement and teaching hydrology at universities. For this reason, at each of seven boards there are marked two degrees of information. Boards contain the main topic in the field of hydrology, advanced information on this topic and a subtopic, especially regarding to the physical-geographical characteristics of the area. The methodology is given due attention to principles of the creation of educational trails. Together with the information boards, there are created worksheets. Worksheets could evaluate information gained by students. One of the boards of educational trail together with the worksheet was presented and tested at a grammar school. Prírodovedecká fakulta Masarykova univerzita ZADANÍ BAKALÁRSKE PRACE Student: Petra Bušková Studijní program: Studijní obor: Matematika Geografie a kartografie se zaměřením na vzdělávání Matematika se zaměřením na vzdělávání Ředitel Geografického ústavu Prírodovedecké fakulty M U Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu M U určuje bakalárskou práci s tématem: Cílem práce je navrhnout trasu a obsahovou náplň naučné stezky Litovelským Pomoravím. Obsahovat by měla 6 až 8 naučných tabulí s převážně hydrologickým, geomorfologickým i komplexním fyzickogeografickým obsahem. Stezka by měla být určena pro rozšíření středoškolské geografie i pro ukázkové měření a výuku hydrologie na vysokých školách. Z uvedeného důvodu předpokládáme dvoustupňovou informační hodnotu, která bude pro jednotlivé zastávky uvedena. Stezka by měla být navržena tak, aby procházela nejzajímavějšími částmi Litovelského Pomoraví. Návrh náučné stezky Litovelským Pomoravím The Proposal of Educational Trail in Litovelské Pomoraví Region Zásady pro vypracování: Rozsah grafických prací: podle potreby Rozsah průvodní zprávy: cca 30-40 stan Seznam odborné literatury: HUBÁČKOVÁ, M. (2000): Litovelské Pomoraví ve vztahu k Ramsarské úmluvě, srovnám prístupu k chráněným územím v nivách u nás a ve světě. 77 s. KREJČÍ, L., MÁČKA, Z. (2006): Drevní hmota v říčních korytech - zdroje, objem, distribuce a interakce s fluviálníini tvary (případová studie z NPR Ramena řeky Moravy, CHKO Litovelské Pomoraví). In Geomorfologické výzkumy v roce 2006. 1. vyd. Olomouc, Univerzita Palackého Olomouc - Česká asociace geomorfologii, s. 117 - 122, ISBN 80-244- 1542-9., MÁČKA, Z., KREJČÍ, L. (2006): Plavená dřevní hmota (splaví) v korytech vodních toků případová studie z CHKO Litovelské Pomoraví. In Říční krajina 4. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 172-182. ISBN 80-244-1495-3. PEREČKOVÁ, N., MÁČKA, Z., KREJČÍ, L. (2009): Předběžné výsledky biogemorfologického výzkumu v NPR Ramena řeky Moravy (CHKO Litovelské Pomoraví). In Mezinárodní vědecká konference k 50. výročí geografie na PÍF UP v Olomouci. 2009. ISBN 978-80-244-2290-9., TRÁVNÍČEK, B. (1992): Botanický průvodce SZ částí CHKO Litovelské Pomoraví. 1, vyd. Olomouc, Univerzita Palackého, 68 s. ISBN 80-7067-164-5. Jazyk závěrečné práce: Vedoucí bakalářské práce: Podpis vedoucího práce: Datum zadání bakalářské práce: Datum odevzdáni bakalářské práce: čeština Mgr. Monika Šulc Michálková, Ph.D., Ph.D. říjen 2014 do 14. května 2015 RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu Se zadáním bakalářské práce souhlasím, jsem si vědom(a), že zadání práce je závazné. Převzal (a): dne Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, kteří mi pomáhali a podporovali mě nejen při tvorbě bakalářské práce, ale v průběhu celého studia. Zejména chci poděkovat Mgr. Monice Sulc Michálkové, Ph.D. et Ph.D. za ochotu a cenné rady. Dále děkuji Mgr. et MgA. Miroslavě Kolářové Sulcové za rady ke grafické stránce informačních tabulí a Mgr. Haně Němcové za umožnění výuky hodiny zeměpisu na gymnáziu. V neposlední řadě děkuji své rodině a partnerovi za trpělivost, podporu a pomoc. Acknowledgement This work was supported by the Slovak Research and Development Agency under the contract No. APVV-0625-11. This work was also supported by Visegrád fund - Strategic grant No.31210058. Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Moniky Sulc Michálkové, Ph.D. et Ph.D. a s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno, 2. května 2015 Jméno Příjmení OBSAH 1 ÚVOD 10 2 CÍLE PRÁCE 11 3 METODIKA 12 3.1 Metoda výzkumu 12 3.2 Metodika tvorby naučných stezek 13 3.2.1 Metodika tvorby trasy 13 3.2.2 Metodika tvorby informačních tabuli 14 4 NAUČNÉ STEZKY 16 4.1 Obecná charakteristika 16 4.2 Naučné stezky v CHKO Litovelské Pomoraví 17 5 CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ 19 5.1 Poloha CHKO Litovelského Pomoraví 19 5.2 Historie CHKO Litovelského Pomoraví 20 5.3 Fyzicko-Geografická charakteristika CHKO Litovelské Pomoraví 21 5.3.1 Geomorfologická charakteristika 21 5.3.2 Geologická a pedogeografická charakteristika 21 5.3.3 Hydrogeografická charakteristika 21 5.3.4 Klimageografická charakteristika 22 5.3.5 Biogeografická charakteristika 22 6 NÁVRH NAUČNÉ STEZKY A PEDAGOGICKÁ APLIKACE 25 6.1 První tabule naučné stezky 25 6.1.1 Obsah 1. tabule 25 6.1.2 Pracovní list k 1. tabuli naučné stezky 26 6.2 Druhá tabule naučné stezky 27 6.2.1 Obsah 2. tabule 27 6.2.2 Pracovní list ke 2. tabuli naučné stezky 28 6.3 Třetí tabule naučné stezky 29 6.3.1 Obsah 3. tabule 29 6.3.2 Pracovní list k 3. tabuli naučné stezky 30 6.4 Čtvrtá tabule naučné stezky 31 6.4.1 Obsah 4. tabule 31 6.4.2 Pracovní list k 4. tabuli naučné stezky 32 8 6.5 Pátá tabule naučné stezky 33 6.5.1 Obsah 5. tabule 33 6.5.2 Pracovní list k 5. tabuli naučné stezky 34 6.6 Šestá tabule naučné stezky 35 6.6.1 Obsah 6. tabule 35 6.6.2 Pracovní list k 6. tabuli naučné stezky 36 6.7 Sedmá tabule naučné stezky 37 6.7.1 Obsah 7. tabule 37 6.7.2 Pracovní list k 7. tabuli naučné stezky 38 6.8 Aplikace na gymnáziu v Pelhřimově 39 7 DISKUZE 40 8 ZÁVĚR 41 9 POUŽITÉ ZDROJE 43 9.1 Tištěné monografie 43 9.2 Elektronické zdroje 44 10 SEZNAM OBRÁZKŮ 48 11 SEZNAM PŘÍLOH 49 12 PŘÍLOHY 50 9 1 ÚVOD Cílem práce je navrhnout trasu a obsahovou náplň naučné stezky Litovelským Pomoravím, obsahující 6 - 8 zastávek s převážně hydrologickým, geomorfologickým i komplexním fyzickogeografickým obsahem. Stezka by měla být určena pro rozšíření středoškolské geografie i pro ukázkové měření a výuku hydrologie na vysokých školách, proto je předpokládána dvoustupňová informační hodnota. Středoškolská výuka nemusí nutně probíhat pouze v budově školy. V dnešní době začínají být více rozšířené různé formy výuky v přírodě, které studentům dodají potřebnou vyučovací variabilitu. Jednou z možností této interaktivní výuky jsou různé typy naučných stezek. Důkladně vytvořené naučné stezky vždy byly jednou z nejoblíbenějších forem vzdělávání a environmentálni výchovy. Autor stezky si může předem určit, pro který typ návštěvníků je naučná stezka vytvořena. Vybrala jsem si mému zaměření nejbližší cílovou skupinu i téma celé stezky. Tato naučná stezka bude sloužit primárně studentům středních škol, kteří si mohou zábavnou a zajímavou formou prohloubit znalosti nejen fyzické geografie. Pro náročnější návštěvníky a studenty vysokých škol bude přidána i část s nadstavbovými informacemi. Jako studentka geografie mám velmi blízko k přírodě, obzvláště k jedné z jejich nej důležitějších součástí, k vodě. Je málo věcí tolik fascinujících svou silou, nespoutaností a důležitostí jako právě tento živel. Největší zájem ve mně budí voda neovlivněná člověkem, možnosti, vidět přirozený vývoj vodních ploch a koryta řeky. Bohužel, v České republice stále ubývá těchto míst. V CHKO Litovelské Pomoraví můžeme pozorovat přirozené tvarování koryta řeky Moravy, množství meandrů a mokřadů i unikátní přírodní společenstva v okolí řeky. V posledních letech byl v přírodní rezervaci Kenický pozorován proces odřezávání meandru, který byl dokončený mezi 25. 2. a 2. 3. 2012. Je to geograficky velmi atraktivní jev, který není často k vidění. Mým druhým oborem studia je matematika, ke které mám také velmi silný vztah. Je to věda, která se dá velmi dobře aplikovat právě na hydrologii. Bohužel, studenti středních škol si většinou toto spojení neuvědomují. Na středních školách nezbývá čas na podrobnosti, které mohou být opravdu zajímavé. K účelu nejen propojení geografie s matematikou, ale také k hlubšímu poznání některých odvětví fyzické geografie by měla sloužit právě mnou navrhovaná naučná stezka. 10 2 CÍLE PRÁCE Cílem mojí práce je navrhnout trasu a obsahovou náplň naučné stezky, vedoucí CHKO Litovelské Pomoraví. Informační tabule budou zpracovány v grafickém formátu. Stezka by měla obsahovat 6 až 8 tabulí s převážně hydrologickým, geomorfologickým i komplexním fyzicko-geografickým obsahem. Stezka by měla být určena pro rozšíření středoškolské geografie i pro ukázkové měření a výuku hydrologie na vysokých školách. Měla by nabídnout studentům možnost prohloubit své znalosti z již zmíněných oblastí. Cílem je také pokusit se propojit hydrologické poznatky se základními poznatky z matematiky a ukázat možnosti využití matematických postupů. Zároveň má práce podpořit environmentálni vzdělávání a všeobecné povědomí o ochraně vody, ale i proti vodě (protipovodňová ochrana). Z uvedeného požadavku využitelnosti naučné stezky na středních i vysokých školách je předpokládána dvoustupňová informační hodnota. Nadstavbové informace budou na jednotlivých zastávkách graficky odděleny. Stezka by měla být navržena tak, aby procházela nejzajímavějšími částmi Litovelského Pomoraví. 11 3 METODIKA 3.1 Metoda výzkumu Prvním krokem pro tvorbu bakalářské práce bylo určení oblasti, kterou bude naučná stezka procházet. Pro splnění tohoto úkolu je nutné realizovat terénní výzkum. Bylo realizováno několik výjezdů do CHKO Litovelské Pomoraví a po rekognoskaci nejzajímavějších míst a terénu v jejich okolí byla předběžně navržena trasa naučné stezky. Bylo třeba najít oblast, kde lze pozorovat nejen hydrologické jevy a typické meandrování Moravy, ale i jedinečné lužní lesy s pestrou flórou a známky výskytu ojedinělých živočišných druhů (například bobra evropského). Z tohoto důvodu byly syntetizovány poznatky parciálních disciplín fyzické geografie. Při rekognoskaci terénu napomáhala fotodokumentace. Nasbírané informace byly verifikovány v základních mapách měřítka 1:10 000. Opět se zrealizoval terénní výzkum jednotlivých kabinetním výzkumem vytipovaných lokalit se zaměřením na jejich dostupnost. Byly analyzovány parciální složky fyzické geografie ve výše zmíněných lokalitách a navrženo zaměření jednotlivých informačních tabulí. Po terénním ověření syntetizovaných poznatků a seznámení se s pravidly tvorby naučné stezky byl vytvořen návrh realizace. Po navržení obsahu tabulí a jejich vypracování byly vytvořeny pracovní listy, přičemž ke každé tabuli se vztahuje právě jeden. Pracovní listy mají prověřit pozornost studentů a množství informací, které se z naučné stezky odnášejí. Pro ověření, zda jsou pracovní listy i samotné tabule naučné stezky sestavené vyhovujícím způsobem pro studenty středních škol, byla promítnuta jedna informační tabule v hodině zeměpisu ve třídě 7.P na gymnáziu v Pelhřimově. Rekognoskace terénu Verifikace kabinetním výzkumem Evaluace informačních tabulí a pracovních listů na gymnáziu Předběžný návrh naučné stezky Návrh realizace naučné stezky Výběr vhodných lokalit Analýza parciálních složek FG v lokalitách Syntéza poznatků Návrh umístění tabulí Tvorba Informačních tabuli a pracovních listů Obr. 1: Schéma použité metodiky 12 3.2 Metodika tvorby naučných stezek Je třeba se řídit určitými pravidly, jak tvořit nejen trasu, ale také jednotlivé zastávky naučné stezky (NS). Hlavním kritériem je samozřejmě atraktivita daného území. Trasa by měla spojovat nej důležitější a nej zajímavější místa oblasti. Vždy je třeba mít na mysli, že ať je oblast i trasa sebevíc zajímavá, nepřehledné značení může všechny návštěvníky odradit a NS bude nevyužívaná. Po konzultaci s profesionální grafičkou mi byla navržena tato vylepšení a základní pokyny k tvorbě tabulí: 1. Větší kontrast mezi podkladem a textem + klidné nerušivé pozadí. 2. Podstínované písmo není příliš vhodné. 3. S textem je nutné pracovat jako s obrazem, musí tzv. dýchat. Není dobré ho proto hustit od kraje do kraje rámečků ani formátu apod. To stejné platí pro loga, nedávají se do rámečku od kraje ke kraji, musí mít kolem sebe volný prostor. Pakliže jsou na bílém podkladu, bílý podklad kolem loga by měl být dostačující, aby v něm logo nepůsobilo nahuštěně. 4. Loga se umisťují k sobě, měly by být pohromadě někde v neutrální části tabule. Loga se nečíslují jako obrázek, ani se neuvádí popis a zdroj, pokud na ně není v textu odkaz. 5. V grafické úpravě platí, že méně znamená více. Bez zkušeností s grafikou je tedy lépe sazbu pojmout ve formátu co nejjednodušším způsobem. Odstavce, obrázky ani rámečky není dobré nechat "poletovat" nezávisle na sobě. Lepší je zvolit tzv. hladkou sazbu, kdy text plynule teče zarovnaný v bloku nebo blocích. Pro čitelnost je lepší volit užší odstavce než široké přes celou tabuli 6. Pokud není výtvarný záměr postaven na nápaditém řešení, pak je lepší zvolit jednoduchý princip úpravy, kdy jsou jednotlivé bloky textu a obrázky vůči sobě zarovnané, takříkajíc všechno lícuje se vším. 7. Lepší udělat grafiku jednoduchou, s geometricky zarovnanými prvky a takříkajíc bez nápadu, než s mnohými odskoky v zarovnání, efekty, rádoby nápaditými rámečky apod. 3.2.1 Metodika tvorby trasy Značení trasy NS musí být z uvedeného důvodu přehledné. Nejvíce se doporučuje ke značení bílý čtverec o rozměrech 10x10 cm s úhlopříčným zeleným pruhem o šířce 3 cm, vycházejícím z levého horního rohu. Pokud v nejbližším okolí již vede turistická stezka, je vhodné tyto trasy sjednotit. V tom případě je ale nutné návštěvníka informovat, kterých turistických značek se má v tomto úseku držet, v jakém místě se turistická trasa a NS sjednocují a kde se opět rozdělují. První značka za neznačeným úsekem by měla být větší a výraznější, aby se dala jen těžko přehlédnout - této značce se říká „volavka". (naucnoustezkou.cz, 2008a) V případě, že není trasa příliš složitá, je možné ke značení využít ukazatele. Přitom je třeba dbát na to, aby byl ukazatel na každé, i sebemenší křižovatce. Na každé ze zastávek NS je nutné informovat návštěvníka o druhu značení. Značení NS musí být z dálky viditelné za každých okolností (vegetace, sněhové závěje). Přestože má NS začátek a konec (je tedy jednosměrná), musíme ji vyznačit v obou 13 směrech. Je možné, že z druhého směru jsou pro někoho příhodnější podmínky na projití této stezky. Dalším důležitým pravidlem je zvolit kvalitní barvu. Pokud by mělo být značení stezky za rok nečitelné, byla by to zbytečná práce, (naucnoustezkou.cz, 2008a) Největším úskalím značení turistických tras a NS jsou křižovatky. Na každé křižovatce je třeba vyznačit směrovku, určující budoucí směr cesty. Pro ujištění návštěvníka se používá za křižovatkou v bezprostřední blízkosti ještě jedna značka. Rozhodně se nevyplatí spoléhat na předvídavost návštěvníka a používat méně značek. (naucnoustezkou.cz, 2008a) 3.2.2 Metodika tvorby informačních tabulí Informační tabule NS jsou vnímány jako jejich nej důležitější součást, proto by se měla věnovat jejich tvorbě náležitá pozornost. V České republice je jich poměrně velké množství, není tedy dobré vkládat úsilí do tvorby nezajímavých NS, které brzy upadnou v zapomnění. Protože konkurence je vysoká, je potřeba dávka nápaditosti, aby informační tabule opravdu zaujala. Obr. 2: Prožitková tabule naučné stezky v Českém Ráji (ceskyrajdetem.cz) Ať je však tabule sebevíc nápaditá, měla by stále splňovat některá pravidla. Na každé tabuli má být zřetelně uveden název NS a pořadové číslo zastávky společně s jejím názvem. Název zastávky by měl být vepsán jako podtitul názvu NS. Návštěvník chce také vědět, kde se právě nachází. Proto nesmíme zapomenout vložit na každou tabuli plánek trasy s vyznačeným místem aktuální zastávky. Na úvodní tabuli by měla být tato mapa podrobnější, na všech ostatních už stačí schematická mapa. Zastávky by měly být rozmístěny rovnoměrně po celé délce NS. (naucnoustezkou.cz, 2008b) Tabule NS nejsou stránky učebnice, proto by neměly obsahovat dlouhé nezáživné texty, obsahující nevysvětlené odborné termíny. Cílem NS není zahltit návštěvníka spoustou složitých pojmů a údajů, ale zaujmout ho. Tabule NS má návštěvníkům 14 poskytnout poučení příjemnou a srozumitelnou formou a zároveň v něm vzbudit zájem o danou problematiku. Text na informační tabuli by měl být co nejkratší, bez složitých souvětí a zbytečných přívlastků. Pro dobrou orientaci musí být přehledně rozčleněn, není třeba mít strach z výrazných nadpisů ani z barev. NS slouží zejména laikům, není proto nutné lpět na detailech a cizích slovech. Důležitá je zejména srozumitelnost. Samozřejmostí je i správný pravopis, celá NS ihned ztratí důvěryhodnost, pokud bude obsahovat gramatické chyby a překlepy, (naucnoustezkou.cz, 2008b) Při tvorbě grafického podtextu je nutné uvažovat do budoucna. Pokud bude barva textu a pozadí nedostatečně kontrastní, brzy se stane tabule nečitelná. Musíme uvažovat vyblednutí, ale také pohodlnost při čtení tabule. Proto není vhodné volit pozadí se vzorem, který by mohl zbytečně rušit čtenáře. Cistě bílé pozadí není ideální z důvodu oslnění sluncem, které vede k velmi nepohodlnému čtení. Každá tabule by měla obsahovat množství obrazového materiálu. Ten čtenáře zaujme a je přístupný nejširšímu spektru návštěvníků (dětem i dospělým). Je nutné vyvarovat se obrázků a fotografií v malém rozlišení, které budou na velké ploše působit rozmazaně a kazit tak dojem celé tabule. Grafy a tabulky by měly být co nejjednodušší opět z důvodu srozumitelnosti. (naucnoustezkou.cz, 2008b) Téma tabule by se mělo vztahovat k jevu, který je možné nalézt na dané NS. Ideálně by měla být tabule instalována přímo v místě výskytu tohoto jevu (u tabule, kde je zmíněn výskyt vzácných rostlin, má být návštěvník schopen tyto rostliny nalézt). Příjemným zpestřením pro návštěvníky NS mohou být poněkud méně tradiční podoby informačních tabulí. Nejenom děti ocení možnost vyklápění celých tabulí, nebo pouze jejich částí. Tabule nemusí být pouze rovná, může mít různé výběžky či prohlubně, čímž se dá například pěkně znázornit reliéf a tvar popisovaných jevů. Informační tabule ani nemusí mít obdélníkový tvar. I v tomto ohledu je fantazie a nápaditost tvůrce vítaná. Stále je třeba myslet na funkčnost a trvanlivost informačního panelu, (naucnoustezkou.cz, 2008b) Z důvodu vysoké finanční náročnosti tvorby informačních tabulí jsou dnes realizované i NS, které na informace běžně uváděné na tabulích nějakým způsobem odkazují. V místě zastávky může být odkaz na tištěného průvodce nebo dnes moderní QR kód. (naucnoustezkou.cz, 2008b) 15 4 NAUČNÉ STEZKY 4.1 Obecná charakteristika „Naučné stezky jsou vyznačené výchovně vzdělávací trasy vedoucí přírodně i kulturně pozoruhodnými územími a oblastmi. Na nich a při nich jsou vybrány některé významné objekty a jevy, které jsou na určených zastaveních zvlášť vysvětleny." (ČEŘOVSKÝ, 1989) NS jsou používány jako jedna z forem vzdělávání a výchovy k ochraně přírody a životního prostředí. Za tímto účelem jsou na trase stezky obvykle instalovány informační tabule, které dnes už nemají pouze klasický tvar (panel ve svislé poloze, stojící na dvou kůlech). Můžeme narazit na panely vychýlené o určitý úhel ze svislého směru, které méně narušují pohled do krajiny, ale také interaktivní formy panelů NS, které ocení zejména děti. Ne všechny NS jsou doprovázeny panely, na některých stezkách najdeme například pouze odkazy do tištěných průvodců. Nejmodernější formou je instalování malých tabulek s QR kódy, které si turista načte do mobilního telefonu, kde se mu po dekódování zobrazí příslušné informace, (ochranaprirody.cz, 2012) NS jsou hojně využívány po celém světě. Historicky první NS zřízená na území České republiky vznikla na počátku 40. let 20. století na Krásnolipsku přičiněním Rudolfa Kóglera. Významný rozvoj NS byl u nás zaznamenán v 60. letech 20. století. Dnes se v ČR můžeme projít po více než 400 trasách NS. Problémem je jejich životnost a potřeba údržby. Proto je dnes množství těchto tras bohužel prakticky bezcílných. (ochranaprirody.cz, 2012) Ke značení NS se v ČR používá nejčastěji bílý čtverec o velikosti 10x10 cm s úhlopříčným zeleným pruhem o šířce 3 cm, vedeným z levého horního rohu. I zde se můžeme setkat s výjimkami. Stezky jsou například značené tzv. místním psaníčkem, nebo jiným specifickým symbolem (např. logo), (stezky.info, 2009) Obr. 3: Příklad značení naučné stezky (plzenskonakole.cz, 2012) NS se mohou držet různých témat, pro představu uvedu několik nej častějších. S faunou a flórou lesa a lesním hospodařením seznamují lesnické NS, vedoucí nejčastěji příměstským lesem či lesoparkem. Bývalým nalezištěm nerostných surovin a drahých kovů provádí hornické NS. S významnými geologickými lokalitami, skalními odkryvy a nalezišti zkamenělin pak seznamují geologické NS. Vlastivědné NS ukazují krajinu a její zajímavosti, s určitým chráněným územím komplexně seznamují přírodně ochranářské NS. Mezi dalšími je možno uvést i takové, které nevedou pouze přírodou, ale i městem. Historickým centrem města, architektonickými památkami nebo městským opevněním provádí turisty městské NS. Pro sportovně založené jedince jsou vytvořeny 16 sportovní NS, které se objevují v lesoparcích a sestávají z několika sportovišť, (stezky.info, 2009) V České republice převažují samoobslužné NS, kde návštěvník prochází trasu svým vlastním tempem a odnese si z ní množství informací, které uzná za vhodné. Existují také NS s průvodcovskou službou, na kterých provádí osoba obeznámená s danou problematikou. Kombinací těchto dvou možností vzniká stezka s kombinovaným výkladem. Tuto službu nabízí některé CHKO a zahrnuje možnost poskytnutí doprovodu při prohlídce. (ČEŘOVSKÝ, 1989) 4.2 Naučné stezky v CHKO Litovelské Pomoraví V CHKO Litovelské Pomoraví je zbudováno 5 NS. Stezky jsou zde v poměrně dobrém stavu a návštěvník si může vybrat trasu nejen podle náročnosti a délky, ale také podle tematiky. První NS se jmenuje Historie a příroda Litovle a okolí. Stezka je dlouhá 3,5 kilometrů a její součástí je 26 panelů. Je vhodná zejména pro pěší turistiku. Radí se k největším vnitro-městským NS svého druhu v ČR. Tematicky je stezka rozdělená do tří okruhů, které jsou vzájemně propojeny. Okruh Historická Litovel mapuje dějiny města již od jeho založení a představuje nejvýznamnější architektonické památky v historickém centru. Druhý okruh Kolem litovelských rybníků ukazuje nejen stavby a parky v blízkosti rybníků, ale i faunu a flóru v těchto rybnících. Poslední okruh má název Hvězda a provází návštěvníky pestrou mozaikou vlhkých louček, rákosin a mokřadů. (ochranaprirody.cz, 2015a) Tato NS je velmi příjemná, mezi informačními tabulemi není velká vzdálenost a návštěvník tak nemusí ujít daleko, aby se něco zajímavého dozvěděl. Stezka vede prostředím historického centra, kterým se Litovel opravdu může pyšnit. Hodnotím tuto stezku jako kvalitní. Další NS s názvem Kol kolem Olomouce se zaměřuje spíše na cyklisty a je 9,5 kilometrů dlouhá. Na trase je rozmístěných 11 informačních panelů. Stezka ukazuje návštěvníkům krásu přírody v bezprostřední blízkosti Olomouce a nabízí poznání několika různorodých krajinných typů. Tato naučná stezka prochází PR Plané loučky. (ochranaprirody.cz, 2015b) Druhou cyklistickou NS je 16 kilometrů dlouhá stezka Luhy Litovelského Pomoraví. Na trase nalezneme 13 panelů. Návštěvníci se zde seznámí s přírodovědnými, kulturními a historickými zajímavostmi krajiny Litovelského Pomoraví. (ochranaprirody.cz, 2015c) 17 i ľ 1 NAUČNÁ STEZKA LUHY LITOVELSKÉHO POMORAVI lvy prošla během historického období bouřlivým souvislý komplex lužniho lesa, kléry se láhl od i nivy řeky Moravv Během i vyklučen Zemědělská pude v i pro vetke zamokrem a lh*česne zaplavováni nebyla využívaná •aao pote. aat spté jako it-uky a pastviny pro koně a krávy ( až do začátku ML ssommi pr>padak> na iednoho sedláka 8-9 koni ). BÉ atewi- Původně souvislý komplex lužni ho .'•momrt až n U v v t l . zabitaicelou plochu i iiwooiiilku byl lunajPsiupne AMs^obiasti vykl •mé vsak pro w M zamokrení anécasne zapti Významným zásahem do podoby krajiny bylo take zřizováni •«•••••1 ve družte polovine 15. a v 16. století. Spotřeba ryb, jenž tvořily mrteiWou složku potravy { postní-; "Jlo ). byl mnohem vyšší než di.oSvynoay z rybníku byly vyšší než z te' "*ejšiho zemédélslvi Proto bytg «t>n>ky zřizovaný všude, kde to bylo možne a dosahovaly z n ě n é " l^okolr Horky se nachazely^'i rybníky : Horní, Dolní a Rozviid. bylo d o k o n á zz^ rybníku, z nichž největši byl Novy tfje h r a z ' právě stojíte. Rybníky vedle ryb hostily tež bohatou zvířenu : žáby. želv.-, bobry, vodní ptactvo - kachny, husy, potápky, volavky Kdysi zde ^dnve označovali pelikána Rybníky zanikly počátkem 19. iTrikaci zemědělské výroby a pě,*'ovani cukrovky, ttnich ploch došlo k podstatné změně celého rázu krajiny klimatu. V současné době se uvažuje o obnoveni některého ze zdejších nroniku Rybníček by měl být i v budovaném areálu ekologické výchovy Slunakov jenž vzniká na miste bývalého rybníka Rozviid Rybníky v okolí Horky a Skrbené v 18. 1 Zahradniček 2. Stňrý rybník 3. Záhumeňik 4. Počalek 5. Okosí n 6. Novy rybník ( mapový podklad z konce 19 století i ídrot archiv SCMKO LP Obr. 4: Tabule naučné stezky Luhy Litovelského Pomoraví (foto autorka, 2014) Stezka Luhy Litovelského Pomoraví je situována v terénu velmi příznivém pro cyklisty (poměrně dobře udržované asfaltové cesty bez kopců). Cyklistům jsou také přizpůsobeny vzdálenosti mezi informačními tabulemi. Pokud ale stezku prochází pěší turista, může se trasa zdát zdlouhavá a nudná. Tabule stezky hodnotím jako obsahově dobré, bohužel místy nečitelné příčinou mechanického poškození (viz Obr. 5). Romantický areál Nové Zámky je 9 kilometrů dlouhá NS pro pěší turisty. Tato stezka začíná v městě Litovel a táhne se po pravém břehu řeky Moravy lužními lesy vNPR Vrapač a PR Hejtmanka. Na trase je nainstalovaných 8 informačních panelů, které seznamují s přírodovědecky nej hodnotnějšími lokalitami CHKO Litovelské Pomoraví a se samotnou řekou Moravou, (ochranaprirody.cz, 2015d) Poslední NS v CHKO Litovelské Pomoraví je Třesín. Je to 6 kilometrů dlouhý okruh kolem obce Mladeč, který představuje přírodní, kulturní a historické zajímavosti vápencového bradla Třesín. Stezka je vhodná pro pěší turisty jako doplněk prohlídky známých Mladečských jeskyní. V průběhu stezky nalezneme 9 informačních panelů. (ochranaprirody.cz, 2015e) 18 5 CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ 5.1 Poloha CHKO Litovelského Pomoraví Chráněná krajinná oblast se rozprostírá na Moravě mezi městy Mohelnice a Olomouc (severozápadně od Olomouce). Centrum CHKO Litovelské Pomoraví se nachází ve městě Litovel. Správní členění České republiky jej řadí do Olomouckého kraje, převážně leží v okrese Olomouc, část pak zasahuje do okresu Šumperk. Svým tvarem celá oblast kopíruje tok řeky Moravy, je tedy protáhlá ve směru ze severozápadu na jihovýchod. Rozloha Litovelského Pomoraví je 93 km2 , čímž se z něj stává pátá nejmenší CHKO v České republice. (ochranaprirody.cz, 2015f) CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ 1:140 000 Petra BUŠKOVÁ, Brno 2015 Zdroj: Geoportál ČÚZK, AOPK ČR Obr. 5: CHKO Litovelské Pomoraví 19 5.2 Historie CHKO Litovelského Pomoraví CHKO Litovelské Pomoraví vzniklo dne 15. Listopadu 1990 vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 464/1990 Sb. (cittadella.cz, 2015). Součástí je 25 maloplošných zvláště chráněných území: 2 národní přírodní rezervace (NPR), 1 národní přírodní památka (NPP), 8 přírodních rezervací (PR) a 14 přírodních památek (PP). (ochranaprirody.cz, 2015, f) V roce 1993 byla mokřadní část oblasti zařazena do Ramsarského seznamu významných mokřadů. (HUBÁČKOVÁ, 2000) Oblast patří také do evropské soustavy chráněných území NÁTURA 2000. Je to ptačí oblast chránící zejména ledňáčka říčního, lejska bělokrkého a strakapouda prostředního, (cittadella.cz, 2015) Obr. 6: Vstup do CHKO Litovelské Pomoraví (foto autorka, 2014) 5.3 Fyzicko-Geografická charakteristika CHKO Litovelské Pomoraví 5.3.1 Geomorfologická charakteristika Demek (2006) uvádí, že CHKO Litovelské Pomoraví je součástí Hornomoravského úvalu (část Západních Vněkarpatských sníženin). Hornomoravský úval je příkopová propadlina o minimálním sklonu (0°54') vyplněná neogenními a kvartérními usazeninami. Osu celého úvalu tvoří sama řeka Morava se svou širokou nivou. Hornomoravský úval se dělí na několik částí, z nichž pro mé území nej významnej ší je Středomoravská niva. Nachází se ve střední části Hornomoravského úvalu a je tvořena akumulační rovinou nejen podél řeky Moravy, ale také podél dolní Bečvy. Sklon je v tomto území ještě nižší, než v celém Hornomoravském úvalu, a to 0°22'. V CHKO Litovelské Pomoraví je výšková členitost velmi malá, proto oblast řadíme mezi roviny. Střední výška Středomoravské nivy je 206,1 m n. m., s čímž souvisí vyskytující se vegetační stupně. V této oblasti nalezneme 2. a 3. vegetační stupeň (bukovo-dubový až dubovo-bukový v.s.). (DEMEK, 2006) 5.3.2 Geologická a pedogeografická charakteristika Převážná část geologického podloží v CHKO Litovelské Pomoraví je tvořena kvartérními sedimenty. Jsou to zejména říční sedimenty Moravy a jejích přítoků, kryté mladopleistocenní spraší a sprašovými hlínami. Výjimku tvoří vrch Třesín, budovaný spodnokarbonskými břidlicemi a drobami a zejména pak silně zkrasovělými devonskými vápenci. V této krasové oblasti jsou veřejnosti zpřístupněné Mladečské jeskyně s bohatými paleontologickými nálezy. (KOS, MARŠÁKOVÁ, 1997) V širším okolí řeky Moravy, které je poměrně často zaplavované, najdeme fluvizemě a fluvické subtypy glejů a černic z nivních sedimentů. Malou plochu zabírají vysoké říční terasy z písků a štěrkopísků a arenické subtypy kambizemí, hnědozemí a černozemí. (KOZÁK, 2009) 5.3.3 Hydrogeografická charakteristika Z hlediska hydrologie hraje v CHKO Litovelské Pomoraví významnou roli řeka Morava. Tato řeka patří se svou délkou 354 km k nej důležitějším a největším tokům České republiky a odvádí vodu do Černého moře. Plocha povodí má velikost 26 658 km2 . Morava pramení pod Králickým Sněžníkem v nadmořské výšce 1 370 m n. m. a protéká přes Mohelnickou brázdu Hornomoravským a Dolnomoravským úvalem. V místě, kde opouští řeka Morava Českou republiku, se stéká s Dyjí (na hranici s Rakouskem v nadmořské výšce 150 m n. m.). Po 354 kilometrech se vlévá do Dunaje na hranicích Slovenska a Rakouska u Devína v nadmořské výšce 135 m n. m. (NĚMEC, KOPP, 2009) Moravu řadíme k řekám stredomorského typu (oderského typu). Maximální průtoky zde registrujeme na jaře při tání sněhu, minimální pak koncem léta až začátkem podzimu. V CHKO Litovelské Pomoraví jsou zjišťovány průtoky v měrném profilu 21 Hynkov (Příkazy) na 251 kilometru řeky. Průměrný průtok je zde 20,80 m3 /s a průtok při stoleté vodě dosahuje 483 m3 /s. Do území CHKO se Morava vlévá na svém 237. říčním kilometru a opouští jej o 40 říčních kilometrů později na 277. kilometru. (PETYNIAK, 2012) Na vývoj geomorfologického tvaru koryta Moravy má velký vliv říční dřevo (plavené dřevo). Vzniká pádem stromu nebo jeho části do koryta toku a jeho následným unášením. Nejvýznamnější je působení říčního dřeva na středně velkých tocích. (KREJČÍ, MÁČKA, 2006) Předmětem ochrany CHKO Litovelské Pomoraví je zejména neregulovaný tok řeky Moravy, díky němuž můžeme pozorovat četné meandry, mrtvá ramena a další známky přirozeného vodního toku. Díky neregulovánosti jsou oblasti v bezprostřední blízkosti toku často zaplavované, což vedlo v minulosti ke vzniku lužních lesů. Obr. 7: Měrný profil Hynkov (pmo.cz, 2013a) 5.3.4 Klimageografická charakteristika Podle Quitta (1971) patří celá oblast CHKO Litovelské Pomoraví do teplých oblastí, konkrétně se jedná o oblast T2. Pro tuto třídu je charakteristický vysoký počet letních dnů (50 - 60 za rok). Počet dnů s průměrnou teplotou vyšší než 10 °C je zde během roku také vysoký (160 - 170), naopak dnů s teplotou pod bodem mrazu na tomto území mnoho není, ať už se jedná o mrazové dny (100-110) nebo dny ledové (30 - 40). Co se týče průměrných teplot během roku, příliš se neliší od celorepublikového průměru. V lednu dosahuje průměrná teplota -2 °C až -3 °C, v dubnu už je to 8 °C až 9 °C, v červenci 18 °C až 19 °C a v říjnu je zde nejčastěji teplota mezi 7 °C a 9 °C. Úhrn srážek je nejvyšší během vegetačního období, v průměru 350 - 400 mm. V zimním období naměříme pouze 200 - 300 mm srážek. Pokud bychom sečetli dny v roce, ve kterých spadne více než 1 mm srážek, došli bychom k průměrné hodnotě 90 - 100 dnů. Sněhovou pokrývku v CHKO Litovelské Pomoraví nalezneme 40 - 50 dnů v roce. 5.3.5 Biogeografická charakteristika Podle Culka (2013) patří oblast do Litovelského bioregionu, který kopíruje tvar CHKO Litovelského Pomoraví (tvar protažen SZ-JV směrem o ploše 641 km2 ). Dominuje zde 3. dubovo4jukový vegetační stupeň s velkým komplexem lužních 22 lesů a neregulovanými toky. Mimo nivu na oglejených sedimentech převažují hygrofilní typy dubohabřin. V oblastech, které nezabírají lužní lesy, nalezneme louky, výše položené oblasti jsou zorněny. Bioregion je tedy tvořen dvěma odlišnými částmi. V nivní části se nacházejí četné lesní a břehové porosty, louky a vodní plochy, naproti tomu v částech mimo nivu převažuje orná půda. V aluviu převažuje přirozená druhová skladba s převažujícím jasanem a o něco méně častým dubem letním. Mimo nivu se rozprostírají kromě dubohabřin také fragmenty bučin a jehličnaté kultury. Louky dnes zabírají menší plochu než v 70. letech 20. století, kdy začaly být rozorávány. Dnes je zde tendence louky znovu obnovovat. Vodní plochy jsou zastoupeny rozvětvenou řekou Moravou a Desnou a několika rybníky a zatopenými pískovnami. (CULEK, 2013) Tab. 1: Plošná struktura území bioregionu (CULEK, 2013) Lesy travní porosty zemědělská krajina speciální kultury vodní plochy sídla doly a skládky listnaté Jehličnaté travní porosty pestrá polní speciální kultury vodní plochy sídla doly a skládky km2 59,7 3,5 11,5 23,0 457,1 4,7 8,7 72,3 0,0 % 9,3 0,6 1,8 3,6 71,3 0,7 1,4 11,3 0,0 Tab. 2: Zastoupení dřevin v lesních porostech [%] (CULEK, 2013) Sm Bo BIKs Jd Md Oj h Db Bk Hb Jv Lp Js Tp Ol Vr Bř Ak Ols 11,5 2 - + 3,6 0,1 29,7 1,1 4,2 2,1 13,7 16,3 2,8 6,8 0,2 5 0,3 0,6 Culek (2013) dále uvádí, že vegetace je tvořená na vyvýšených místech dubohabřinami hercynského typu, přičemž na severních svazích přechází dubohabřiny do bučin karpatského typu. Výjimečně zde najdeme i fragmenty teplomilných doubrav a v těsném okolí řeky bažinné olšiny. Z neobvyklých typů luk stojí za zmínku slatinné louky a některé typy rašelinné vegetace. Stěžejní roli sehrává přítomnost půdní vlhkosti, kterou zajišťuje tok řeky Moravy. Morava patří do lipanového až parmového pásma a našly zde domov nejrůznější běžné i vzácné druhy ryb. Nalezneme zde na 250 druhů ptáků, z nejvýznamnějších zmíním Obr. 8: Sasanka hajní v lužním lese u řeky Moravy (foto autorka, 2015) 23 strakapouda jižního, břehuli říční, moudivláčka lužního a luňáka červeného. V 90. letech byl do této oblasti reintrodukován bobr evropský, kvůli kterému se v poslední době přou ochránci zvířat a lesníci (bobr zde už zničil značnou část lesa). Nejvýraznější obojživelník na březích řeky Moravy je mlok skvrnitý, hmyz zastupuje například šidélko přilbovité a kobylka zavalitá. CHKO Litovelské Pomoraví je velmi bohaté na živočišné i rostlinné druhy, díky čemuž je oblast chráněná nejen v českém, ale i v evropském měřítku. Kromě CHKO bylo v této oblasti zřízeno 24 maloplošných zvláště chráněných území (MZCHU), chránící přírodní ráz toku řeky Moravy a zároveň lužní lesy (PR Litovelské luhy, PR Kenický, NPR Ramena řeky Moravy). 24 6 NÁVRH NAUČNÉ STEZKY A PEDAGOGICKÁ APLIKACE Byl vytvořen návrh sedmi informačních tabulí a navíc úvodní tabule, kde jsou shrnuta témata všech následujících tabulí NS. Dále je zde popsán účel celé NS (zaměřeno zejména na studenty středních škol). Úvodní tabule je zobrazena vPříl. 4. Na závěr byla provedena pedagogická aplikace návrhu stezky a pracovních listů na gymnáziu v Pelhřimově a jednoduchými statistickými metodami byly zpracovány výsledky. 6.1 První tabule naučné stezky 6.1.1 Obsah 1. tabule První tabule NS (Příl. 5) se zabývá hydrologickou klasifikací. Zmiňuje zde čtyři nejznámější klasifikace. Jsou zaznamenány chronologicky a u každé jsou uvedeny její klady a zápory. Zároveň je vysvětlen postup při číslování toku podle jednotlivých klasifikací. První z nich je Graveliova klasifikace, která čísluje toky od ústí do moře. Tok ústící do toku řádu 1 má řád 2 a takto se postupuje dál. Druhá, od Roberta E. Hortona, je vystavena na principu, podle kterého má tok u svého pramene řád 1. Při soutoku dvou toků stejného řádu vzniká tok o řád vyšší a jednomu z původních toků se zpětně přiřadí nově vzniklý řád. Další je Strahlerova klasifikace, která je podobná Hortonově, ale toky se zpětně nepřečíslují. Vliv každého přítoku se pokusil zdůraznit ve své klasifikaci Shreve. Opět se začíná číslováním od pramene, kde získá tok řád 1. Při každém soutoku se řády původních dvou toků sčítají. V rámci informací vyššího stupně jsou uvedeny 3 zákonitosti uspořádání říční sítě podle Hortona. První udává, že počet toků určitého řádu klesá geometrickou řadou spolu se stoupajícím číslem řádu. Druhý popisuje geometrické stoupání průměrné délky toku určitého řádu spolu s rostoucím číslem řádu. Poslední zákonitostí je geometrické stoupání průměrné plochy povodí toku s rostoucím číslem řádu. Podtématem je na první tabuli chráněná krajinná oblast. Student se zde seznámí s rozdělením zvláště chráněných území v České republice i s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Dále jsou uvedeny základní informace o CHKO Litovelské Pomoraví. Vzorový pracovní list k této tabuli se nachází v Příl. 12. Obr. 9: Číslování toku podle Strahlera 25 6.1.2 Pracovní list k 1. tabuli naučné stezky 1. Určete řád řeky Moravy v Graveliově hydrologické klasifikaci 2. Uveďte rozdíl mezi hydrologickou klasifikací podle Hortona a podle Strahlera. Která z těchto klasifikací je novější? 3. Na obrázcích vyznačte řády hydrologické klasifikace řeky Moravy podle: a) Strahlera b) Shreva 4. Rozdělte zvláště chráněná území ČR na velkoplošná a maloplošná: Národní přírodní památka, Národní přírodní rezervace, Chráněná krajinná oblast, PP, Přírodní rezervace, NP Velkoplošná Maloplošná Vyjmenujte všechny národní parky České republiky 26 6.2 Druhá tabule naučné stezky 6.2.1 Obsah 2. tabule Druhá tabule (Příl. 6) se věnuje pozorování ledových jevů na vodních tocích. Je zde zmíněna kryologie, zkoumající toto odvětví hydrologie. Na začátku jsou uvedeny dvě hlavní skupiny ledových jevů, tedy ledové kry a plovoucí tříšť. Pozorování ledových jevů v ČR se omezuje na zkoumání krajních a průměrných dat výskytu pevných a pohyblivých ledových útvarů, zkoumání krajních a průměrných hodnot trvání ledové pokrývky a zaznamenávání maximální výšky ledové pokrývky. Je rozlišen led vznikající na hladině řeky a pod hladinou. Tabule popisuje vývoj ledových ker (vznik miskovitého tvaru kry) a vznik úplného zámrzu vodního toku. Pro počítání pokrytí řeky ledem je uvedena rovnice, která ukazuje závislost rychlosti a šířky toku na množství ledových ker. Vyšší informační stupeň zastupuje rozdělení řek do pěti typů podle ledového režimu. Čtyři typy závisí na zeměpisné šířce, poslední pak na nadmořské výšce, v jaké se tok nachází. Prvním typem jsou řeky vysokých zeměpisných šířek, které zcela promrzají, druhý typ zastupují řeky, na nichž se každoročně opakuje dlouhodobý zamrz. Třetí jsou řeky s proměnlivostí ledového režimu, kde zimy s výskytem ledových jevů převládají. Čtvrtý typ řek zamrzá pouze krátce a posledním typem jsou horské řeky a bystřiny s proměnlivým ledovým režimem v čase i prostoru. Podtématem je z důvodu přítomnosti stromů poničených bobry biogeografie. Popisována je zde typická fauna i flóra Litovelského Pomoraví i přítomný 3. vegetační stupeň (dubovo-bukový). Také je zmíněn vývoj hospodářských ploch v okolí Moravy a ekologické dopady výskytu bobra evropského. Vzorový pracovní list k této tabuli se nachází v Příl. 13. Obr. 10: Strom zničený bobrem (foto autorka, 2015) 27 6.2.2 Pracovní list ke 2. tabuli naučné stezky 1. Jak se nazývají dva hlavní ledové jevy pozorované na řekách? 2. Ve kterém vegetačním stupni leží CHKO Litovelské Pomoraví? 3. Jak se nazývá často zaplavovaný les, rozprostírající se kolem řek? 4. Doplňte křížovku a nalezněte tajenku 1) obojživelník z břehů Moravy s výrazným černo žlutým zbarvením 2) horizontální tvar ledové kry 3) druh ledu, který pluje v malých kouscích řekou 4) hlodavec, který těší ochránce přírody, ale trápí lesníky 5) správný název petrklíče, rostoucího kolem řeky Moravy 6) velká loď rozrážející ledové kry 7) odvětví hydrologie, které zkoumá led 1 2 3 4 I 5 _ 6 7 I I I 5. Na řece široké 5 metrů je při rychlosti toku 2,8 m/s pozorováno 72% pokrytí ledovými kry. O několik kilometrů níž má stejná řeka 150 % původní šířky a je pozorováno stejné pokrytí, jako v prvním hlásném profilu. Jakou rychlostí řeka proudí ve druhém hlásném profilu? 28 6.3 Třetí tabule naučné stezky 6.3.1 Obsah 3. tabule Třetí tabule (Příl. 7) se nachází u měrného profilu Hynkov a tematicky se zabývá měřením vodních stavů a průtoků. Studenti mají možnost se zde seznámit s využitím těchto hydrologických charakteristik i s rozdělením vodoměrných stanic podle způsobu měření (vodočetné, registrační a automatické hydrologické stanice). Jsou zde popsány základní přístroje a měrné pomůcky. Hlavními jsou vodočet (vodoměrná lať), limnigraf a hydrometrická vrtule. Na tabuli je vysvětlen princip měření průtoku rozličnými metodami, přičemž u některých jsou uvedeny i základní vztahy pro výpočet. Průtok se měří u malých toků do měrné nádoby, u vydatnějších toků se využívá měrných přepadů, které mohou mít odlišný geometrický tvar. Nej častější metoda měření průtoku je hydrometrování pomocí hydrometrické vrtule. V nadstavbových informacích jsou uvedeny moderní metody měření průtoků. Mezi tyto patří indikátorová metoda (přidání chemikálie), ultrazvuková metoda (vlastnosti šíření zvukové vlny) a metoda elektromagnetické indukce (proud vody se využívá jako vodič, naměřená velikost indukovaného napětí je přímo úměrná rychlosti proudění vody). Podtéma hydrogeografie nejprve zopakuje základní středoškolské poznatky o vodstvu ČR (rozdělení území na tři umoří) a poté se zaměří na popis této části fyzické geografie přímo v CHKO Litovelské Pomoraví, konkrétně řeky Moravy. Jsou zde uvedeny základní charakteristiky řeky, tedy její délka, plocha povodí, lokalizace pramenu i ústí. Vzorový pracovní list k této tabuli se nachází v Příl. 14. Obr. 11: Pramen řeky Moravy pod Králickým Sněžníkem (dolnimorava.cz) 29 6.3.2 Pracovní list k 3. tabuli naučné stezky 1. Doplňte název popisovaných hydrologických charakteristik a přístrojů: a. hladinoměr fungující na principu plováku, který automaticky snímá a graficky zaznamenává vodní stavy v průběhu celého dne b. lať, která bývá ve svislé nebo šikmé poloze a odečítají se z ní vodní stavy c. tato fyzikální veličina udává objem vody, který proteče měrným profilem za jednotku času d. výška vodní hladiny vzhledem k nule vodočtu, používá se k výpočtu dalších hydrologických charakteristik e. počet otáček tohoto přístroje za určitý časový úsek se přepočítává na rychlost toku 2. Přiřaďte následující řeky k umoří: Sázava, Morava, Ostravice, Moravice, Labe, Jihlava, Svratka, Radbuza, Odra Severní moře Černé moře Baltské moře 3. Kde pramení řeka Morava a do které řeky se vlévá? 4. Pomocí hydrometrické vrtule se nám podařila změřit rychlost toku 5 m/s. Říční profil má v tomto místě tvar rovnoramenného lichoběžníka. Dno profilu je široké 5 m, šířka celé řeky je 11 m. Maximální hloubka toku v tomto profilu jsou 2 m. Jaký je průtok? 30 v 6.4 Čtvrtá tabule naučné stezky 6.4.1 Obsah 4. tabule Čtvrtá tabule naučné stezky (Příl. 8) popisuje laterální pohyb koryta. Obsah koreluje s lokalizací zastávky v přírodní rezervaci Kenický (v roce 2012 se tu protrhla meandrová šíje). Je uvedeno proč řeka meandruje (snaha dostat se do rovnovážného stavu), rozdíl mezi volnými a nucenými zákruty a konečně popis nárazového a nánosového břehu. Studenti jsou seznámeni s meandrovým pásem a se způsobem výpočtu indexu sinuosity vodního toku. Tabule popisuje vývoj meandru až po vznik mrtvého ramena, k čemuž jsou využity grafické prezentace. Informace vyššího řádu zastupuje popis ovlivnění laterálního pohybu koryta Coriolisovou silou. Díky síle způsobené zemskou rotací se odchylují proudnice řek na severní polokouli doprava a na jižní polokouli doleva. Z tohoto odchýlení plyne podmývání pravých břehů na severní polokouli a tím i jejich zvýšení. Na jižní polokouli jsou zvýšeny levé břehy toků. Podtématem je na čtvrté tabuli geomorfologie, kde je uvedena geomorfologická klasifikace Litovelského Pomoraví a charakteristika Hornomoravského úvalu. Vzorový pracovní list k této tabuli se nachází v Příl. 15. Obr. 12: Nárazový břeh na řece Moravě (foto autorka, 2014) 31 6.4.2 Pracovní list k 4. tabuli naučné stezky 1. Spojte pojmy se stejným významem. Výsepní břeh Nárazový břeh Konvexní břeh Jesepní břeh Nánosový břeh Konkávni břeh 2. Na obrázku vyznačte meandrový pás, délku koryta a délku doliny. 3. Co se stalo v roce 2012 na Kenickém meandru? 4. Zapište geomorfologickou klasifikaci CHKO Litovelské Pomoraví. 5. Pomocí indexu sinuosity (Is) se rozhoduje, jaký tvar má vodní tok. Pro meandrující vodní tok platí: Is > 1,5. Spočítejte, zda jsou řeky z následujících příkladů meandrující. a. vodní tok A je o 30 % delší než dolina, ve které teče b. prvních 1/5 řeky B protéká dolinou o délce 4 km, na zbylých 20 km toku připadá 12 km doliny 32 6.5 Pátá tabule naučné stezky 6.5.1 Obsah 5. tabule Tématem páté tabule naučné stezky (Příl. 9) je měření množství splavenín ve vodním toku. Je zde popsán vznik říčních splavenín a jejich rozdělení na dvě hlavní skupiny: plaveniny a dnové splaveniny. Množství plavenin v toku se nazývá kalnost a udává se v mg/l, případně g/m3 . Na tabuli je uveden způsob výpočtu kalnosti toku. Dalším zmíněným pojmem je lapák, pomocí kterého se měří množství dnových splavenín. Vzorec pro tento výpočet je uveden v nadstavbových informacích. Specifický odtok splavenín udává průtočné množství za rok vztažené k 1 km2 povodí. Tato hodnota určuje míru eroze v povodí. Význam splavenín je prezentován na pojmu hladová voda. Tento jev se vyskytuje často pod hrázemi, za kterými voda ztrácí sedimenty a vzniká tak mohutná hloubková eroze. Podtéma litogeografie a pedogeografie úzce souvisí s říčními sedimenty. Je popsáno geologické podloží vLitovelském Pomoraví (zejména kvartérní sedimenty). V oblasti s vápencovým podložím jsou Mladečské jeskyně, které jsou veřejně přístupné. V okolí řeky Moravy najdeme půdy fluvizemě a fluvické subtypy glejů a černic z nivních sedimentů. Vzorový pracovní list k této tabuli se nachází v Příl. 16. Obr. 13: Splaveniny ve vyschlém rameni řeky Moravy (foto autorka, 2014) 33 6.5.2 Pracovní list k 5. tabuli naučné stezky 1. Na jaké dvě skupiny se dělí splaveniny a jaký je mezi nimi rozdíl? 2. K jaké erozi vede efekt hladové vody? 3. Jaký je počet měrných stanic ČR, které se zabývají měřením splavenín? a. 67 b. 54 c. 47 4. Jak se měří množství plavenin? a. voda proudí otvorem do lapáku, částice se usazují a voda dalším otvorem vytéká b. odebere se vzorek do měrné nádoby, ze které se nechá později voda vypařit, nebo se přefiltruje c. vypočítá se množství zeminy, která erodovala boční a hloubkovou erozí 5. Jaká je hodnota specifického odtoku splavenín z 1 km2 povodí, pokud za rok odteče 12 tun splavenín z povodí o výměře 80 ha? a. 0,15 t/km2 b. 1,5 t/km2 c. 15 t/km2 6. V nádobě o objemu 7 1 zůstane po odparu 4,9 g plavenin. Jaká je kalnost řeky? a. 70 mg/l b. 700 mg/l c. 7000 mg/l 7. V jaké části řeky dochází k největšímu usazování splavenín? a. horní tok b. střední tok c. dolní tok 34 v 6.6 Šestá tabule naučné stezky 6.6.1 Obsah 6. tabule Šestá tabule (Příl. 10) se zaměřuje na měření teploty vody a s tím související podtéma klimageografii. Vysvětluje způsoby i periodu, s jakou je měřena teplota toků v ČR. Dále jsou popsány faktory změn teploty vody v průběhu dne (vodnost řeky, teplota přízemní vrstvy atmosféry) a faktory lokálních změn teploty vody (průtok podzemními krasovými prostorami, dlouhé zastínění). Na našich řekách je denní amplituda teploty vody ve slunečném dni 1-2 °C. Nejvyšší výkyvy během roku zaznamenáme na řekách středních zeměpisných šířek a to až 30 °C. (NETOPIL, 1984) Je zmíněno využití tabulek četností a součtových čar četnosti výskytu teplot a příklady hodnot pro řeky ČR. Tabule vysvětluje použití n-letých klouzavých průměrů (zhlazení výkyvů teplot toku) a uvádí vzorec výpočtu pro n=3. V nadstavbových informacích jsou prezentovány teploty vodních nádrží (jezer). Rozděluje vodní nádrže na teplé, chladné a studené. Celé rozdělení se odvíjí od přímé či nepřímé teplotní stratifikace. Jevu, kdy je v celém jezeru stejná teplota (při intenzivním promíchávání) se říká homotermita. Klimageografie představuje členění České republiky podle Quitta (1971). Jsou vysvětleny základní pojmy, jako je letní den, mrazový den a ledový den. CHKO Litovelské Pomoraví je zařazeno do oblasti T2, která je v textu charakterizována. Vzorový pracovní list k této tabuli se nachází v Příl. 17. Graf průměrných ročních teplot toku a jejich tříletých klouzavých průměrů — průměrné roční teploty — tříletý klouzavý průměr i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i 1990 1992 1994 1996 1996 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 rok Obr. 14: Graf průměrných ročních teplot toku a jejich tříletých klouzavých průměrů 35 6.6.2 Pracovní list k 6. tabuli naučné stezky 1. Kolikrát denně a jakým způsobem se v ČR měří teplota vodního toku? 2. V jakých zeměpisných šířkách mají řeky během roku rozdíly teploty až 30 °C? 3. Čím mohou být vyvolány lokální změny teploty vody? 4. Při které teplotě má voda nejvyšší hustotu? V hlubokých jezerech je to vždy teplota vody u dna. 5. Do které klimatické oblasti řadíme CHKO Litovelské Pomoraví podle Quitta? 6. Co znamenají následující pojmy? Letní den Mrazový den Ledový den 7. Vypočítejte pro dané průměrné roční teploty toku tříleté klouzavé průměry a zaneste do grafu. Graf průměrných ročních t&plot toku 8.7 8.6 8.5 8,4 o 8,3 ™ S.2 IL & '1 jE 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 o 8,3 ™ S.2 IL & '1 jE 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 o 8,3 ™ S.2 IL & '1 jE 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 o 8,3 ™ S.2 IL & '1 jE 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 o 8,3 ™ S.2 IL & '1 jE 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 o 8,3 ™ S.2 IL & '1 jE 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 o 8,3 ™ S.2 IL & '1 jE 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 o 8,3 ™ S.2 IL & '1 jE 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 o 8,3 ™ S.2 IL & '1 jE 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 o 8,3 ™ S.2 IL & '1 jE 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 o 8,3 ™ S.2 IL & '1 jE 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 201D 2011 2012 rok 36 6.7 Sedmá tabule naučné stezky 6.7.1 Obsah 7. tabule Poslední tabule NS (Příl. 11) se věnuje povodňové ochraně. Začíná rozdělením povodní na dešťové, sněhové a smíšené, z dalších druhů jsou okrajově zmíněné lavinové, technické a splaveninové povodně (blokovobahenní proudy). U hlavních tří typů je popsán jejich vznik (u dešťových povodní jsou rozlišeny povodně z přívalových dešťů a z trvalých srážek). Ochranu před povodněmi stanovuje dokument Strategie ochrany před povodněmi na území ČR z roku 2000. Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány, které se řídí povodňovými plány. Hlavními povodňovými orgány jsou povodňové komise (PK) ve spolupráci s Integrovaným záchranným systémem. V České republice se vyhlašují 3 stupně povodňové aktivity (bdělost, pohotovost, ohrožení), které jsou v tabuli popsány. Možnosti ovlivnění povodní krajinou jsou popsány v nadstavbových informacích. Patří sem například infiltrace vody horninovým podložím nebo retenční schopnost lužních lesů, luk, rybníků, jezírek a mokřadů. Je uveden příklad povodně v roce 1997, při které ani rozsáhlé komplexy lužních lesů v Litovelském Pomoraví nezabránily ničivé povodni v Olomouci. Podtématem sedmé tabule jsou staré mapy. Je zmíněn účel těchto map a dále jsou graficky prezentovány a popsány jednotlivá vojenská mapování (I. vojenské mapování: josefské, II. vojenské mapování: Františkovo a III. vojenské mapování: Františko-josefské). Vzorový pracovní list k této tabuli se nachází v Příl. 18. Obr. 15: Stupně povodňové aktivity (chmi.cz) 37 6.7.2 Pracovní list k 7. tabuli naučné stezky 1. K čemu hlavně sloužilo mapování v minulosti? 2. Přiřaďte následující výroky a mapování: velká část sbírky je ztracená mapování prováděli vojáci „ od oka " mapování z doby nástupu průmyslové revoluce I. vojenské mapování II. vojenské mapování III. vojenské mapování 3. Jak se nazývá dokument z roku 2000, kterým se řídíme při ochraně před povodněmi? 4. Popište 3 stupně povodňové aktivity. 5. Doplňte chybějící slova z textu do křížovky. Podle příčiny vzniku rozlišujeme povodně na (1) a (2), objevující se při rychlém oteplení vjarním nebo zimním období. Jejich kombinací vznikají povodně (3). Ve spojitosti s povodněmi se v České republice vyhlašují 3 stupně povodňové aktivity. První se také nazývá (4), druhému se říká (5) a třetí stupeň, při němž vzniká bezprostřední nebezpečí, je stupeň (6). 38 6.8 Aplikace na gymnáziu v Pelhřimově Pro evaluaci vytvořených tabulí NS i pracovních listů byla využita hodina zeměpisu na gymnáziu v Pelhřimově. Studentům septimy byly vysvětleny cíle bakalářské práce a byla jim představena celá naučná stezka se zaměřením na 3. tabuli s tématem „Měření vodních stavů a průtoků". Prvních 20 minut vyučovací hodiny byla tabule prezentována a současně byly zjišťovány dosavadní vědomosti studentů. Znalosti týkající se rozdělení České republiky na umoří a také základních údajů o řece Moravě (prameniště, ústí) byli na poměrně dobré úrovni. V oblasti měření vodních stavů a průtoků studenti tápali. Bylo zřejmě, že většina studentů již slyšela pojem vodočet nebo hydrometrická vrtule, ovšem konkrétní užití těchto pomůcek neznali. Po prezentaci informační tabule dostal každý student pracovní list, vztahující se k tomuto tématu. Ten obsahuje 4 otázky, ze kterých mohou studenti získat maximálně 13 bodů. První otázka zjišťuje názvy základních hydrologických charakteristik a přístrojů, zde si studenti vedli spíše průměrně. Ve druhé otázce je úkolem přiřadit devět řek ke správným umořím. Výsledky tohoto úkolu nemile překvapili zejména vyučující zeměpisu v této třídě. Přesto, že se Pelhřimov nachází velmi blízko evropskému rozvodí v Nové Bukové, velké množství studentů nedokázalo správně zařadit řeku Jihlavu. Třetí otázka se ptala, kde pramení Morava a kam se vlévá. Zde si byli téměř všichni jistí. Posledním úkolem byl výpočet průtoku ze zadané rychlosti toku a parametrů říčního profilu tvaru rovnoramenného lichoběžníka. Zde studenti příliš neváhali se vzorcem k výpočtu obsahu lichoběžníka a většinou úkol bez problémů zvládli. Ukázky dvou vypracovaných pracovních listů se nachází v přílohách. Vyplněné pracovní listy jsou vložené vPříl. 19 aPříl 20. Krabicový graf úspěšnosti studentu v pracovním listu T -- • Medián • 25%-75% X Min-Max * Extrémy 2. úkol 3. úkol Obr. 16: Krabicový graf úspěšnosti studentů v pracovním listu Krabicový grál odpovědí na dotazník Po vyplnění pracovních listů byl každý student podroben krátkému dotazníku se třemi otázkami. Studenti zde odpovídali zaškrtnutím místa na škále mezi NE a ANO. První otázka se ptala na zájem studentů o výuku v terénu. Výsledkem byl u většiny studentů vysoký zájem, ovšem našli se i studenti s absolutním nezájmem o výjezdy do terénu. Druhá otázka evaluovala prezentovanou naučnou stezku. Ptala se studentů, zda by je právě tato stezka zaujala. Odpovědi ukázaly, že by navrhovaná NS poměrně zaujala. Poslední otázka se týkala obtížnosti pracovního listu. Na otázku, zda byl pro studenty pracovní list obtížný, se odpovědi velmi lišily, nicméně výsledkem byla přijatelná obtížnost. T IV- 7iz ~ m : --Va = Obr. 17: Krabicový graf odpovědí na dotazník 39 7 DISKUZE Navržená naučná stezka je v CHKO Litovelské Pomoraví jedinečná pro své hydrologické zaměření. Nachází se zde stezky komplexně popisující historickou i fyzickogeografickou charakteristiku, nicméně žádná z nich není rozvinutější směrem k pedagogickým cílům. K této NS jsou vytvořené pracovní listy, umožňující zhodnocení nabytých znalostí studentů zejména středních škol. Zároveň se stezka jako jediná věnuje hydrologii z technické stránky (způsoby měření) v terénu k tomuto účelu velmi příhodném. Obsahy tabulí na rozdíl od dalších NS reagují na nedávné události (protržení meandrové šíje Kenického meandru). Trasy dalších NS v Litovelském Pomoraví vedou veskrze po široké zpevněné cestě. Naopak navrhovaná NS má potenciál k přilákání dobrodružnějších turistů díky svému terénnímu rázu. 40 8 ZÁVĚR Cílem práce bylo navrhnout trasu a obsahovou náplň naučné stezky Litovelským Pomoravím. Obsahovat měla 6 až 8 naučných tabulí s převážně hydrologickým a geomorfologickým i komplexním fyzicko-geografickým obsahem. Stezka by měla být určena pro rozšíření středoškolské geografie i pro ukázkové měření a výuku hydrologie na vysokých školách, proto je předpokládána dvoustupňová informační hodnota. Stezka by měla být navržena tak, aby procházela nej zajímavějšími částmi Litovelského Pomoraví. Trasa navrhované NS začíná u obce Střen a táhne se kolem Hynkova k Horce nad Moravou. Prochází většinou v těsné blízkosti řeky Moravy po pěšinách nebo asfaltových cestách. V průběhu jsou k vidění meandry, plavené dřevo i stromy zničené bobry. Trasa vede poblíž měrného profilu Hynkov a Kenického meandru, protrženého v roce 2012. Mapy trasy jsou v přílohách 1 - 3. Ke každé tabuli je vytvořen jeden pracovní list. Při tvorbě pracovních listů byla snaha o různorodost otázek (testové otázky, zakreslování do obrázků, přiřazování, křížovky a další). Stezka zahrnuje 7 informačních tabulí. Každá tabule obsahuje hlavní téma týkající se hydrologie, podtéma týkající se zejména fyzicko-geografické charakteristiky CHKO Litovelské Pomoraví a rámeček s informacemi druhého stupně vztahující se k hlavnímu tématu. První tabule se zabývá hydrologickou klasifikací. Zmiňuje zde čtyři nej známější klasifikace. Jsou zaznamenány chronologicky a u každé jsou uvedeny její klady a zápory. Zároveň je vysvětlený postup při číslování toku podle daných klasifikací. V nadstavbových informacích jsou uvedeny zákonitosti uspořádání říční sítě podle Hortona. Podtématem je chráněná krajinná oblast, kde je připomenuto základní rozdělení chráněných území ČR a jsou uvedeny základní informace o CHKO Litovelské Pomoraví. Pracovní list k 1. tabuli zahrnuje pět otázek, mezi nimiž je i zakreslení řádu toku do obrázku a zařazení vyjmenovaných chráněných území mezi maloplošná a velkoplošná. Druhá tabule se věnuje pozorování ledových jevů na vodních tocích. Zmíněn je pojem kryologie. Na začátku jsou uvedeny dvě hlavní skupiny ledových jevů, tedy ledové kry a plovoucí tříšť. Tabule popisuje vznik ledových jevů i způsob jejich pozorování v ČR. V nadstavbových informacích je uvedeno rozdělení řek do pěti typů podle ledového režimu. Protože se v blízkosti zastávky nachází stromy poničené bobry, je jako podtéma zvolená biogeografie oblasti. Je zde uveden vegetační stupeň a typické rostlinné a živočišné druhy. V pracovním listu ke 2. tabuli najdeme 5 úkolů, z nichž jeden je křížovka, jeden jednoduchý matematický příklad a tři otázky s krátkou odpovědí. Třetí tabule je situována u měrného profilu Hynkov. Zabývá se měřením vodních stavů a průtoků a ukazuje nejen základní přístroje k měření, ale také vztahy pro výpočet průtoku. V nadstavbových informacích jsou zmíněny moderní metody měření průtoků (indikátorová metoda, ultrazvuková metoda, metoda elektromagnetické indukce). Jako podtéma je zvolena hydrogeografie, kde je studentům připomenuto rozdělení ČR do tří umoří. Dále se podtéma zaměřuje na řeku Moravu a podává základní informace o tomto 41 toku. V pracovním listě jsou čtyři úkoly. Na dva z nich se odpoví jedním až dvěma slovy (názvy popisovaných přístrojů, poloha pramenu Moravy), třetí úkol je přiřadit řeku ke správnému umoří a v posledním úkolu se počítá průtok. Tento pracovní list byl použit v hodině zeměpisu na gymnáziu v Pelhřimově. Zaměření čtvrté tabule se opět váže k její lokaci - ke Kenickému meandru. Hlavní téma je laterální pohyb koryta, kde je popsán zejména vznik a vývoj meandru a ukázány další charakteristiky, například sinuosita a její výpočet. V informacích druhého stupně je uveden efekt působení Coriolisovi síly na břehy toků. Podtématem tabule je geomorfologie, ve které se uvádí geomorfologické zařazení území a jeho základní charakteristiky (sklon terénu). Pracovní list zahrnuje pět úkolů. Dva úkoly se dají splnit krátkou odpovědí, jeden je zacílen na jednoduchý výpočet (sinuosita toku) a ve zbylých dvou studenti zakreslují do obrázku a spojují odpovídající si pojmy. Na páté tabuli jsou uvedeny způsoby měření splavenín. Splaveniny jsou nejprve rozděleny na plaveniny a dnové splaveniny a je popsán jejich vznik. Opět nechybí jednoduché vzorce pro výpočty (specifický odtok splavenín). V nadstavbových informacích je uveden a vysvětlen vzorec pro výpočet průtoku splavenín. Podtéma litogeografie a pedogeografie charakterizuje území CHKO Litovelské Pomoraví. V pracovním listu k 5. tabuli je sedm otázek, z nich ve dvou musí student vysvětlit dané pojmy a zbylých pět otázek je testového charakteru (ke třem je zapotřebí velmi jednoduchý výpočet). Šestá tabule se zaměřuje na měření teploty vody. Vysvětluje způsoby i periodu, s jakou je měřena teplota toků v ČR, faktory změn teploty vody v průběhu dne a faktory lokálních změn teploty vody. Ukazuje využití statistických metod, jako jsou n-leté klouzavé průměry. V informacích druhého stupně jsou uvedeny zákonitosti teploty vody ve vodních nádržích (teplotní stratifikace). Jako podtéma je zvolena klimatografie opřená o Quittovo rozdělení ČR. Je popsána oblast T2, do které patří CHKO Litovelské Pomoraví. Pracovní list zahrnuje sedm otázek. Na pět z nich student odpoví maximálně dvěma slovy, v jedné vysvětlí dané pojmy a posledním úkolem je spočítat a zakreslit do grafu tříleté klouzavé průměry průměrné roční teploty toku. Poslední tabule se věnuje povodňové ochraně. Jsou uvedeny základní druhy povodní, povodňové orgány a charakterizovány tři stupně povodňové aktivity. Možnosti ovlivnění povodní krajinou jsou popsány v nadstavbových informacích (lužní lesy, rybníky). Podtématem sedmé tabule jsou staré mapy. Zde zmíněna a graficky ukázána vojenská mapování (josefské, Františkovo a Františko-josefské). V pracovním listu je pět otázek. Ve třech z nich studenti napíší slovní odpověď, v jedné výrok k odpovídajícímu vojenskému mapování a posledním úkolem je doplnění křížovky. Bakalářská práce splnila stanovené cíle. Navíc byly vypracovány pracovní listy a byla ověřena jejich funkčnost a kvalita stezky při hodině zeměpisu na pelhřimovském gymnáziu ve třídě 7.P (30 studentů). 42 9 POUŽITÉ ZDROJE 9.1 Tištěné monografie CULEK, Martin a kolektiv. 2013. Biogeografické regiony České Republiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 2013. 447 s. ISBN 978-80-210-6693-9. ČEŘOVSKÝ, Jan; ZÁVESKÝ, Aleš. 1989. Stezky k přírodě. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 1989. 239 s. ISBN 80-85282-88-7. DEMEK, Jaromír a kolektiv. 2006. Zeměpisný lexikon ČR, Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. DUB, Oto. 1957. Hydrológia, hydrografia, hydrometria. 1. vyd. Bratislava: Slovenské vydavateľstvo technickej literatúry, 1957, 484 s. HUBÁČKOVA, M . (2000): Litovelské Pomoraví ve vztahu k Ramsarské úmluvě, srovnání přístupu k chráněným územím v nivách u nás a ve světě. 77 s. KOS, Jan; MARS AKOVA, Marie. 1997. Chráněná území České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 1997. 247 s. ISBN 80-86064-01-8. KOZÁK, Josef a kolektiv. 2009. Atlas půd České republiky. 2. upr. vyd. Praha: ČZU Praha. 2009. 150 s. ISBN 978-80-213-2008-6. MÁČKA, Z., KREJČÍ, L. (2006): Plavená dřevní hmota (splaví) v korytech vodních toků případová studie z CHKO Litovelské Pomoraví. In Říční krajina 4. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 172-182. ISBN 80-244-1495-3. NEMEC, Jan; KOPP, Jan. 2009. Vodstvo a podnebí v České republice. Praha: Consult Praha 2009. 256 s. ISBN 80-903482-7-0. NETOPIL, Rostislav a kolektiv. 1984. Fyzická geografie I. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 1984. 272 s. QUITT, E. 1971. Klimatické oblasti Československa. Brno: Academia, 1971. TRIZNA, Milan. 2012. Klimageografia a hydrogeografia. Bratislava: Geo-grafika. 2012. 144 s. ISBN 978-80-89317-20-2. 43 9.2 Elektronické zdroje Co je naučná stezka: Stezky.info [online]. 2009 [cit. 19. ledna 2015]. Dostupný z WWW: . Fotogalerie: GEOtest [online]. 2014 [cit. 7. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Geoportál [online]. 2014 [cit. 18. prosince 2014]. Dostupný z WWW: . HAJDUCH, Ondřej. Vodstvo ČR: Geografický web [online]. 2010 [cit. 7. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . HERBER, Vladimír; JAKUBÍNSKÝ, Jiří. Říční povodně a záplavy. Z1313 Přírodní hrozby a rizika v krajině [online]. 2013 [cit. 19. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Historie a příroda Litovle a okolí: Agentura ochrany přírody a krajin České republiky [online]. 2015a [cit. 21. ledna 2015]. Dostupný z WWW: . Hydrometrická vrtule OTT C31: Hydrometrics s.r.o. [online]. 2014 [cit. 7. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví: Cittadella [online], [cit. 3. ledna 2015]. Dostupný z WWW: . I. vojenské (josefské) mapování - Morava, mapový list č.27: Laboratoř geoinformatiky [online]. 2015a [cit. 15. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . II. vojenské (Františkovo) mapování - Morava, mapový list 0 6 I V : Laboratoř geoinformatiky [online]. 2015b [cit. 15. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . III. vojenské mapování - 1 : 25 000, mapový list 4158 2: Laboratoř geoinformatiky [online]. 2015c [cit. 15. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . 44 Jak nejlépe značit naučnou stezku: Naučnou stezkou [online]. 2008a [cit. 19. ledna 2015]. Dostupný z WWW: . Jezy Litovel aHynkovmají nové vybavení zádrannými pivky: Povrf 2013a [cit. 14. března 2015]. Dostupný z WWW: . Klimatické regiony ČR: MIG Energy Saving Paint [online], [cit. 28. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Kol kolem Olomouce: Agentura ochrany přírody a krajin České republiky [online]. 2015b [cit. 21. ledna 2015]. Dostupný z WWW: . KOPAČ, Jiří. Olomouc pod vodou - první den povodně 1997. Podívejte se: Olomoucký deník [online]. 1997 [cit. 12. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Labem, Smutnou, Loděnicí a Milevským potokem protéká již 50. letá povodeň: Povodně aktuálně, počasí online [online]. 2013 [cit. 12. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Ledové bariéry zvedaly hladiny řek, po nočním ochlazení už mírně klesají: PovodíMoravy [online]. 2012c [cit. 7. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Luhy Litovelského Pomoraví: Agentura ochrany přírody a krajin České republiky [online]. 2015c [cit. 21. ledna 2015]. Dostupný z WWW: . Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 15. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Mezi novými divy světa je Amazonka nebo Stolová hora: Novinky.cz [online]. 2011 [cit. 9. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Naučná stezka pro pěší a cyklisty - Líňská okružní trasa: Plzenskonakole.cz [online]. 2012 [cit. 19. ledna 2015]. Dostupný z WWW: . Naučná stezka Prožitkový geopark Český ráj v areálu Šťastná země: Český Ráj dětem [online], [cit. 19. ledna 2015]. Dostupný z WWW: . 45 Naučné stezky v České republice: Stezky u nás [online], [cit. 19. ledna 2015]. Dostupný z WWW: . Nenáročná cykloturistika Litovelským pomoravím: Kolo.cz [online]. 2011 [cit. 5. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Odběry vzorků: Labicom [online]. 2015 [cit. 9. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . PETYNIAK, Otmar. Analýza současného vývoje reliéfu Kenického meandru, [online]. 2012 [cit. 19. února 2015]. Dostupný z WWW: . Plovákový limnigraf: NPKE [online]. 2006 [cit. 7. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Podoba a texty informačních panelů naučné stezky: Naučnou stezkou [online]. 2008b [cit. 19. ledna 2015]. Dostupný z WWW: . POKORNÝ, Zbyněk. Bobr evropský: Chov zvířat [online]. 2014 [cit. 7. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Průvodce informacemi Hlásné a predpovední povodňové služby ČHMTJ pro veřejnost: Český hydrometeorologický ústav [online], [cit. 18. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Přístroj na měření ORP a teploty vody YSI ORP15: Aqua monitoring [online], [cit. 12. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Romantický areál Nové Zámky: Agentura ochrany přírody a krajin České republiky [online]. 2015d [cit. 21. ledna 2015]. Dostupný z WWW: . RUDA, Aleš. Klimatologie a hydrogeografie pro učitele [online], [cit. 9. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Rusko zprivatizuje flotilu deseti jaderných ledoborců: iDNES.cz [online]. 2011 [cit. 7. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . 46 O \ř •v RUZICKA, Tomáš. Naučme se dělat naučné stezky. Agentura ochrany přírody a krajin České republiky [online]. 2012, roč. 5, č. 3 [cit. 19. ledna 2015]. s. 24-25. Dostupný z WWW: . Sasanka hajní: Wikipedie [online]. 2015a [cit. 7. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Správa CHKO Litovelské Pomoraví a KS Olomouc: Agentura ochrany přírody a krajin České republiky [online]. 2015f [cit. 21. ledna 2015]. Dostupný z WWW: . Stupeň povodňové aktivity: Wikipedie [online]. 2015b [cit. 7. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Tipy na výlety v okolí Dolní Moravy: Dolní Morava [online], [cit. 14. března 2015]. Dostupný z WWW: . Třesín: Agentura ochrany přírody a krajin České republiky [online]. 2015e [cit. 21. ledna 2015]. Dostupný z WWW: . V Raškově je dosažený druhý stupeň povodňové aktivity: Povodí Moravy [online]. 2012b [cit. 7. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Výletní plavby na raftech po řece Moravě historickou Olomoucí a CHKO Litovelské Pomoraví: Kudy z nudy [online]. 2012 [cit. 12. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . Vzorkování plavenin: Ekotechnika spol. s.r.o. [online], [cit. 9. dubna 2015]. Dostupný z WWW: . 47 10 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Schéma použité metodiky 12 Obr. 2: Prožitková tabule naučné stezky v Českém Ráji (ceskyrajdetem.cz) 14 Obr. 3: Příklad značení naučné stezky (plzenskonakole.cz, 2012) 16 Obr. 4: Tabule naučné stezky Luhy Litovelského Pomoraví (foto autorka, 2014) 18 Obr. 5: CHKO Litovelské Pomoraví 19 Obr. 6: Vstup do CHKO Litovelské Pomoraví (foto autorka, 2014) 20 Obr. 7: Měrný profil Hynkov (pmo.cz, 2013, a) 22 Obr. 8: Sasanka hajní v lužním lese u řeky Moravy (foto autorka, 2015) 23 Obr. 9: Číslování toku podle Strahlera 25 Obr. 10: Strom zničený bobrem (foto autorka, 2015) 27 Obr. 11: Pramen řeky Moravy pod Králickým Sněžníkem (dolnimorava.cz) 29 Obr. 12: Nárazový břeh na řece Moravě (foto autorka, 2014) 31 Obr. 13: Splaveniny ve vyschlém rameni řeky Moravy (foto autorka, 2014) 33 Obr. 14: Graf průměrných ročních teplot toku a jejich tříletých klouzavých průměrů 35 Obr. 15: Stupně povodňové aktivity (chmi.cz) 37 Obr. 16: Krabicový graf úspěšnosti studentů v pracovním listu 39 Obr. 17: Krabicový graf odpovědí na dotazník 39 48 11 SEZNAM PŘÍLOH Pni. 1: Trasa naučné stezky CHKO Litovelské Pomoraví 50 Příl. 2: První a druhý úsek trasy naučné stezky v CHKO Litovelské Pomoraví 51 Prii. 3: Třetí a čtvrtý úsek trasy naučné stezky v CHKO Litovelské Pomoraví 52 Příl. 4: Úvodní tabule naučné stezky 53 Příl. 5: První tabule naučné stezky 54 Příl. 6: Druhá tabule naučné stezky 55 Příl. 7: Třetí tabule naučné stezky 56 Příl. 8: Čtvrtá tabule naučné stezky 57 Příl. 9: Pátá tabule naučné stezky 58 Příl. 10: Šestá tabule naučné stezky 59 Příl. 11: Sedmá tabule naučné stezky 60 Příl. 12: Vzorový pracovní list k 1. tabuli naučné stezky 61 Příl. 13: Vzorový pracovní list ke 2. tabuli naučné stezky 62 Příl. 14: Vzorový pracovní list k 3. tabuli naučné stezky 63 Příl. 15: Vzorový pracovní list k 4. tabuli naučné stezky 64 Příl. 16: Vzorový pracovní list k 5. tabuli naučné stezky 65 Příl. 17: Vzorový pracovní list k 6. tabuli naučné stezky 66 Příl. 18: Vzorový pracovní list k 7. tabuli naučné stezky 67 Příl. 19: Vypracovaný pracovní list k 3. tabuli naučné stezky (a) 68 Příl. 20: Vypracovaný pracovní list k 3. tabuli naučné stezky (b) 69 49 12 PRÍLOHY Příl. 1: Trasa naučné stezky CHKO Litovelské Pomoraví TRASA NAUČNÉ STEZKY V C H K O L I T O V E L S K É P O M O R A V Í 0 0.25 0.5 1 km l i i i I i i i I 1:25 000 — trasa naučné stezky ^ zastávka naučné stezky I I úsek stezky Petra B U Š K O V Á . Brno 2015 Zdroj: Geoportál ČÚZK 50 Příl. 2: První a druhý úsek trasy naučné stezky v CHKO Litovelské Pomoraví TRASA NAUČNÉ STEZKY V C H K O L I T O V E L S K É P O M O R A V Í PRVNÍ ÚSEK STEZKY DRUHÝ ÚSEK STEZKY 0 100 200 400 m 1 t | | | | t | | — trasa naučné stezky © zastávka naučné stezky 1:10000 Petra B U Š K O V Á , Brno 2015 Zdroj: Geoportál ČÚZK 51 TRASA NAUCNE STEZKY tretí usek stezky V C H K O L I T O V E L S K E P O M O R A V I ČTVRTÝ ÚSEK STEZKY rsl 0 100 200 400 m I i i i I i i i I 1:10 000 trasa naučné stezky zastávka naučné stezky Petra B U S K O V A . Brno 2015 Zdroj: Geoportál ČÚZK Pfíl. 4: Úvodní tabule naučné stezly NAUCNA STEZKA V CHKO LITOVELSKE POMORAVI ZAMĚŘENÁ NA HYDROLOGII VSKÉ po^ TRASA NAUCNE STEZKY V CHKO LITOVELSKE POMORAVÍ Irasa naučné stezky 9 zastávka naučné stezky aktuální pozice Petra B U S K O V A , Brno 2015 Zdroj Geoportál ČÚZK Klíčové zdroje: TRIZNA, Milan. 2012. Klimageografia a hydrogeografia. Bratislava: Geo-grafika. 2012. 144 s. ISBN 978-80-89317-20-2. NETOPIL, Rostislav a kolektiv. 1984. Fyzická geografie I. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 272 s. DUB, Oto. 1957. Hydrológia, hydrografia, hydrometria 1. vyd. Bratislava: Slovenské vydavateľstvo technickej literatury, 1957, 484 s. HERBER, Vladimír; JAKUBÍNSKÝ, Jiň. Řiční povodně a záplavy. Z1313 Přírodní hrozby a rizika v krajině [online]. 2013. [cit. 19. dubna 2015]. Dostupný z WWW: Vítáme Vás na naučné stezce, vedoucí chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví. Trasa je zvolena tak, aby vedla rozmanitým terénem a ukázala návštěvníkům nejzajímavější místa této oblasti. Stezka je určena především studentům středních škol jako rozšíření výuky hydrologie a motivace k jejímu dalšímu studiu. Každá ze sedmi tabulí je věnovaná jedné ze základních částí hydrologie (v tmavých rámečcích jsou uvedené informace zejména pro studenty VŠ) Obsahuje také informace o C H K O Litovelské Pomoraví zejména z pohledu dílčích fyzicko-geografických disciplín (v rámečcích). Níže je uveden seznam témat informačních tabulí. 1. Hydrologická klasifikace, chráněná krajinná oblast 2. Pozorování ledových jevů, biogeografie 3. Měření vodních stavů a průtoků, hydrogeografie 4. Laterální pohyb koryta, geomorfologie 5. Měření množství splavenín, litogeografie a pedogeografie 6. Měření tepoty vody, klimageografie 7. Povodňová ochrana, staré mapy Obr. 1: C H K O Litovelské Pomoraví (foto autorka, 2014) Obr. 2: Meandrující Morava (kolo.cz, 2011) Prii. 5: První tabule naučné stezky T R A S A N A U C N E S T E Z K Y V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ 0.25 0.5 1:25 000 trasa naučné stezky • zastávKa riauíré stezKy aktuální pozice Obr. 5: CHKO Litovelské Pomoravi chráni krásné scenérie přirodnihotoku řeky Moravy (kolo.cz, 2011) C Chráněná území ČR tVELKOPLOŠNÁ ZVLÁŠTĚ"] [MALO PLOŠNÁ ZVLÁŠŤF| (OBECNĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ J [CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ J [cHRÁNÉNÁ ÚZEMI^ rod ní park (NP) Významný krajinný - Národní přírodní matka - Piíiíxirii Dunaj -> Černé moře, řád 2 7. Uveďte rozdíl mezi hydrologickou klasifikací podle Hortona a podle Strahlera. Která z těchto klasifikací je novější? Vždy při soutoku dvou toků stejného řádu vzniká tok o řád vyšší. Horton (1945) jednomu z původních toků zpětně přiřadí nově vzniklý řád, Strahler (1952) už toky nepřečísluje. Novější je Strahlerova klasifikace. 8. Na obrázcích vyznačte řády hydrologické klasifikace řeky Moravy podle: b) Strahlera b) Shreva 9. Rozdělte zvláště chráněná území ČR na velkoplošná a maloplošná: Národní přírodní památka, Národní přírodní rezervace, Chráněná krajinná oblast, PP, Přírodní rezervace, NP Velkoplošná Maloplošná Chráněná krajinná oblast Národní přírodní památka NP Národní přírodní rezervace PP Přírodní rezervace 10. Vyjmenujte všechny národní parky České republiky Krkonošský národní park, NP Šumava, NP České Švýcarsko, NP Podyjí 61 Příl. 13: Vzorový pracovní list ke 2. tabuli naučné stezky PRACOVNÍ LIST KE 2. TABULI NAUČNÉ STEZKY 1. Jak se nazývají dva hlavní ledové jevy pozorované na řekách? ledové kry a plovoucí tříšť 2. Ve kterém vegetačním stupni leží CHKO Litovelské Pomoraví? 3. vegetační stupeň (dubovo-bukový) 3. Jak se nazývá často zaplavovaný les, rozprostírající se kolem řek? lužní les 4. Doplňte křížovku a nalezněte tajenku 1) obojživelník z břehů Moravy s výrazným černo žlutým zbarvením 2) horizontální tvar ledové kry 3) druh ledu, který pluje v malých kouscích řekou 4) hlodavec, který těší ochránce přírody, ale trápí lesníky 5) správný název petrklíče, rostoucího kolem řeky Moravy 6) velká loď rozrážející ledové kry 7) odvětví hydrologie, které zkoumá led 1 M L O K 2 M I S K A 3 T R I S T 4 B 0 B R 5 P R V O S E N K A 6 L E D O B O R E C K R Y O L O G I E 5. Na řece široké 5 metrů je při rychlosti toku 2,8 m/s pozorováno 72% pokrytí ledovými kry. O několik kilometrů níž má stejná řeka 150 % původní šířky a je pozorováno stejné pokrytí, jako v prvním hlásném profilu. Jakou rychlostí řeka proudí ve druhém hlásném profilu? PiBiVí = p2B2v2 5.2,8 = 1,5.5. v2 v2 = 1,87 m/s 62 Příl. 14: Vzorový pracovní list k 3. tabuli naučné stezky PRACOVNÍ LIST K 3. TABULI NAUČNÉ STEZKY 1. Doplňte název popisovaných hydrologických charakteristik a přístrojů: a. hladinoměr fungující na principu plováku, který automaticky snímá a graficky zaznamenává vodní stavy v průběhu celého dne limnigraf b. lať, která bývá ve svislé nebo šikmé poloze a odečítají se z ní vodní stavy vodočet c. tato fyzikální veličina udává objem vody, který proteče měrným profilem za jednotku času průtok d. výška vodní hladiny vzhledem k nule vodočtu, používá se k výpočtu dalších hydrologických charakteristik vodní stav e. počet otáček tohoto přístroje za určitý časový úsek se přepočítává na rychlost toku hydrometrická vrtule 2. Přiřaďte následující řeky k umoří: Sázava, Morava, Ostravice, Moravice, Labe, Jihlava, Svratka, Radbuza, Odra Severní moře Černé moře Baltské moře Sázava Morava Ostravice Labe Jihlava Moravice Radbuza Svratka Odra 3. Kde pramení řeka Morava a do které řeky se vlévá? Pramení pod Kralickým Sněžníkem (1 370 m n. m.) a po 354 km se vlévá do Dunaje 4. Pomocí hydrometrické vrtule se nám podařila změřit rychlost toku 5 m/s. Říční profil má v tomto místě tvar rovnoramenného lichoběžníka. Dno profilu je široké 5 m, šířka celé řeky je 11 m. Maximální hloubka toku v tomto profilu jsou 2 m. Jaký je průtok? 11 m 5 m _ ( l l + 5).2.5 , Q = = 80 m/s Q = v.S S = (a + c).va Q = (a + c). va. v 63 Příl. 15: Vzorový pracovní list k 4. tabuli naučné stezky 1. Spojte pojmy se stejným významem. Výsepní břeh • Nárazový břeh Jesepní břeh • Nánosový břeh Konvexní břeh Konkávni břeh 2. Na obrázku vyznačte meandrový pás, délku koryta a d ny. 3. Co se stalo v roce 2012 na Kenickém meandru? Protržení meandrové šíje 4. Zapište geomorfologickou klasifikaci CHKO Litovelské Pomoraví. provincie: Západní Karpaty, soustava: Vněkarpatské sníženiny, podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny, celek: Hornomoravský úval (podcelek: hlavně Středomoravská niva) 5. Pomocí indexu sinuosity (Is) se rozhoduje, jaký tvar má vodní tok. Pro meandrující vodní tok platí: Is > 1,5. Spočítejte, zda jsou řeky z následujících příkladů meandrující. Tok A není meandrující. b. prvních 1/5 řeky B protéká dolinou o délce 4 km, na zbylých 20 km toku připadá 12 km doliny a. vodní tok A je o 30 % delší než dolina, ve které teče 1,3. x x 1,3 4 - = 20 5 5+20 4+12 / s = 1, 56 Tok B je meandrující. 64 Příl. 16: Vzorový pracovní list k 5. tabuli naučné stezky PRACOVNÍ LIST K 5. TABULI NAUČNÉ STEZKY 1. Na jaké dvě skupiny se dělí splaveniny a jaký je mezi nimi rozdíl? Plaveniny a dnové (vlastní) splaveniny. Plaveniny jsou částečky volně plovoucí ve vodě. dnové splaveniny se pohybují po dně. 2. K jaké erozi vede efekt hladové vody? hloubková eroze 3. Jaký je počet měrných stanic ČR, které se zabývají měřením splavenín? a. 67 b. 54 c. 47 4. Jak se měří množství plavenin? a. voda proudí otvorem do lapáku, částice se usazují a voda dalším otvorem vytéká b. odebere se vzorek do měrné nádoby, ze které se nechá později voda vypařit, nebo se přefiltruje c. vypočítá se množství zeminy, která erodovala boční a hloubkovou erozí 5. Jaká je hodnota specifického odtoku splavenín z 1 km2 povodí, pokud za rok odteče 12 tun splavenín z povodí o výměře 80 ha? a. 0,15 t/km2 b. 1,5 t/km2 c. 15 t/km2 6. V nádobě o objemu 7 1 zůstane po odparu 4,9 g plavenin. Jaká je kalnost řeky? a. 70 mg/l b. 700 mg/l c. 7000 mg/l 7. V jaké části řeky dochází k největšímu usazování splavenín? a. horní tok b. střední tok c. dolní tok 65 Příl. 17: Vzorový pracovní list k 6. tabuli naučné stezky PRACOVNÍ LIST K 6. TABULI NAUČNÉ STEZKY 1. Kolikrát denně a jakým způsobem se v ČR měří teplota vodního toku? měří se při ranním odečtu vodních stavů (lx denně) teploměrem s ochranným krytem, nebo digitálním teploměrem 2. V jakých zeměpisných šířkách mají řeky během roku rozdíly teploty až 30 °C? střední zeměpisné šířky 3. Čím mohou být vyvolány lokální změny teploty vody? zastínění delšího úseku toku, průtok krasovými prostorami 4. Při které teplotě má voda nejvyšší hustotu? V hlubokých jezerech je to vždy teplota vody u dna. 4°C 5. Do které klimatické oblasti řadíme CHKO Litovelské Pomoraví podle Quitta? teplá oblast, konkrétně T2 6. Co znamenají následující pojmy? Letní den je den, kdy stoupne teplota nad 25 °C Mrazový den je den, kdy teplota klesne pod 0 °C Ledový den je den, kdy teplota nestoupne nad 0 °C 7. Vypočítejte pro dané průměrné roční teploty toku tříleté klouzavé průměry a zaneste do grafu. Graf průměrných ročních teplot toku 8.7 8.6 8.5 8,4 u 8,3 ť 8,2 3 [ 8,1 -2 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 u 8,3 ť 8,2 3 [ 8,1 -2 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 u 8,3 ť 8,2 3 [ 8,1 -2 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 u 8,3 ť 8,2 3 [ 8,1 -2 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 u 8,3 ť 8,2 3 [ 8,1 -2 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 u 8,3 ť 8,2 3 [ 8,1 -2 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 - 8.7 8.6 8.5 8,4 u 8,3 ť 8,2 3 [ 8,1 -2 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 u 8,3 ť 8,2 3 [ 8,1 -2 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 u 8,3 ť 8,2 3 [ 8,1 -2 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 8.7 8.6 8.5 8,4 u 8,3 ť 8,2 3 [ 8,1 -2 8,0 7,9 7.8 7.7 7.6 i i 1 1 ii 1 i ii i i ii i 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 200S 2L109 2010 2011 2012 rok (8,6+8,4+7,9)/3 =8,3 (8,4+7,9+8)/3=8,l (7,9+8+8, l)/3=8 (8+8,l+8,2)/3=8,l (8,l+8,2+7,7)/3=8 (8,2+7,7+8, l)/3=8 (7,7+8,1+8,5)73=8,1 (8,l+8,5+8,3)/3=8,3 (8,5+8,3+7,8)/3=8,2 (8,3+7,8+8,2)/3=8,l (7,8+8,2+7,7)73=7,9 66 Příl. 18: Vzorový pracovní list k 7. tabuli naučné stezky PRACOVNÍ LIST K 7. TABULI NAUČNÉ STEZKY /. vojenské mapování II. vojenské mapování III vojenské mapování 1. K čemu hlavně sloužilo mapování v minulosti? především k administrativním a vojenským účelům 2. Přiřaďte následující výroky a mapování: velká část sbírky je ztracená mapování prováděli vojáci „ od oka " mapování z doby nástupu průmyslové revoluce 3. Jak se nazývá dokument z roku 2000, kterým se řídíme při ochraně před povodněmi? Strategie ochrany před povodněmi na území CR 4. Popište 3 stupně povodňové aktivity. První SPA (bdělost) - je třeba věnovat zvýšenou pozornost řece nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí. Druhý SPA (pohotovost) - nastává ve chvíli, kdy nebezpečí povodně přeroste ve skutečný povodňový jev, ale řeka se ještě nerozlila a nevznikají škody mimo koryto. Uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce a patřičné orgány provádí opatření ke zmírnění průběhu povodně. Třetí SPA (ohrožení) - zde už hrozí bezprostřední nebezpečí nebo vznikají větší škody. Při 3. SPA bývají ohroženy životy a majetek v záplavovém území. 5. Doplňte chybějící slova z textu do křížovky. Podle příčiny vzniku rozlišujeme povodně na (1) a (2), objevující se při rychlém oteplení vjarním nebo zimním období. Jejich kombinací vznikají povodně (3). Ve spojitosti s povodněmi se v České republice vyhlašují 3 stupně povodňové aktivity. První se také nazývá (4), druhému se říká (5) a třetí stupeň, při němž vzniká bezprostřední nebezpečí, je stupeň (6). B 2 S N O T H T O H O T 0_ V O v H V O M N 67 Příl. 19: Vypracovaný pracovní list k 3. tabuli naučné stezky (a) PRACOVNI LIST K 3. TABULI N A I C N E STEZKY 1. Doplňte název popisovaných hydrologických charakteristik a přístrojů: 2 k \ 1 Q J a. hladinoměi fungující na principu plováku, který automaticky snímá a graficky zaznamenává vodní sta\ j v průběhu celého dne ,.R.V\Q^íří-.£ ý lať, která bývá ve svislé nebo šikmé poloze a odečítají se z ní vodní stavy .^^<^S^A....\^\'(e i/ Kde pramení řeka Morava a do které řeky se vlévá? 5?"^ 4. Pomocí hydrometrické vrtule se nám podařila změřit rychlost toku 5 m/s. Říční profil má v tomto místě tvar rovnoramenného lichoběžníka. Dno profiluje široké 5 m. šířka celé řeky je 11 m. Maximální hloubka toku v tomto profilu jsou 2 m. Jaký je průtok? JfrJ&L ...<^:~SJM ty 68 Příl. 20: Vypracovaný pracovní list k 3. tabuli naučné stezky (b) PRACOVNÍ LIST K 3. TABULI NAUČNÉ STEZKY 1. Doplňte název popisovaných hydrologických charakteristik a přístrojů: hladinoměr fungující na principu plováku, který automaticky snímá a graficky zaznamenává vodní stavy v průběhu celého dne lať. která bývá ve svislé nebo šikmé poloze a odečítají se z ní vodní stavy y o d o ^ V v ^ ^ / tato fyzikální veličina udává objem vody. který proteče měrným profilem za jednotku času Q,A.JftwWUtr^ )&f výška vodní hladiny vzhledem k nule vodočtu. používá se k výpočtu dalších hydrologických charakteristik X počet otáček tohoto přístroje za určitý časový úsek se přepočítává na rychlost toku Přiřaďte následující řeky k umoří: Severní moře Černé moře Baltské moře \ / M c r c , \ j 3. Kde pramení řeka Morava a do které řeky se vlévá? .y^?.9?.CÍ\ )^y.9>\Aír.^r.y.'.{X>...Sédtá^íŕ.r^fřyf) ....ÚQ..3.tt.¥).^.i