Anotace
Předmětem bakalářské práce „Ekonomické a s p e k t y předvolebního p r o g r a m u KSČ na
stránkách Rudého práva v r o c e 1 9 4 6 " j e r o z b o r hospodářských tezí a programových slibů
Komunistické s t r a n y Československa prezentovaných v p e r i o d i k u „Rudé právo" před v o l b a m i
d o Národního shromáždění v květnu 1 9 4 6 . V první části j e popsáno historické pozadí a
k o n t e x t v o l e b . Druhá část s e zabývá samotným výzkumem Rudého práva. N a k o n e c j s o u
výsledky výzkumu z h o d n o c e n y v závěru.
Annotation
T h e s i s o f " E c o n o m i c a s p e c t s o f e l e c t i o n p r o g r a m m e o f c o m m u n i s t p a r t y in 1 9 4 6 " is t o
a n a l y z e e c o n o m i c p r o p o s i t i o n s a n d p r o m i s e s , w h i c h t h e C o m m u n i s t P a r t y o f C z e c h o s l o v a k i a
p r e s e n t e d in t h e m a g a z i n e " R u d e p r a v o " b e f o r e t h e e l e c t i o n s t o t h e N a t i o n a l A s s e m b l y in
M a y o f 1 9 4 6 . T h e first part d e s c r i b e s t h e historical b a c k g r o u n d a n d c o n t e x t o f e l e c t i o n s . T h e
s e c o n d part d e a l s w i t h t h e r e s e a r c h o f „Rude p r a v o " itself. Finally, t h e r e s e a r c h results a r e
e v a l u a t e d at t h e e n d .
Klíčová slova
Československo, Komunistická s t r a n a Československa, r o k 1 9 4 6 , Rudé právo
Keywords
C z e c h o s l o v a k i a , t h e C o m m u n i s t P a r t y o f C z e c h o s l o v a k i a , t h e y e a r 1 9 4 6
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Ekonomické aspekty předvolebního programu KSČ na stránkách Rudého
práva v roce 1946 vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Denisy Nečasové, Ph.D. a uvedl v ní všechny
použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity
a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty M U .
V Brně dne 29. dubna 2013
vlastnoruční podpis autora
1
Obsah
Úvod 3
1. Literatura 3
2. Rudé právo jako pramen 4
Politicko - ekonomický vývoj od roku 1945 do roku 1946 6
1. Poválečné směřování země 6
2. Národní hospodářství 8
3. M o s t mezi východem a západem? 12
4. Květnové volby 13
Ekonomické aspekty předvolebního programu KSČ na stránkách Rudého práva 17
1. Agrární politika 17
2. Živnostenská politika 22
3. Zahraniční obchodní politika 31
4. Ostatní 34
Závěr 39
Použitá literatura 42
Rudé právo - pramen 42
2
Úvod
Cílem mé práce j e analýza ekonomických postojů Komunistické s t r a n y Československa před
v o l b a m i v r o c e 1 9 4 6 . T y t o klíčové v o l b y naší historie, které se odehrály v květnu,
d e t e r m i n o v a l y následné směřování našeho státu. Hospodářská p o l i t i k a centrálního
plánování, k t e r o u komunisté u p l a t n i l i p o úspěšném převzetí m o c i v únoru r o k u 1 9 4 8 , j e
v České r e p u b l i c e všeobecně známa. Praktické i teoretické fungování této p o l i t i k y j e d n e s
dobře zmapováno. Já však zkoumám odlišnou věc. Zaměřuji s e n a ekonomický p r o g r a m , jaký
komunisté p r e z e n t o v a l i před v o l b a m i v e svém vlastním p e r i o d i k u . Rudé právo totiž mělo
v tehdejší době p o d t i t u l „ústřední orgán komunistické s t r a n y Československa" a t a k
p r e z e n t o v a l o oficiální s t a n o v i s k a s t r a n y k různým problémům a záležitostem. Práce b y měla
sloužit j a k o případová s t u d i e , která a n a l y z u j e hospodářský p r o g r a m komunistické s t r a n y .
1. Literatura
C o se týče ekonomické p o l i t i k y komunistické s t r a n y p o r o c e 1 9 4 5 , t a k se jedná o dobře
z m a p o v a n o u o b l a s t . Tématem se zabývá například Lenka Kalinová v e své knize „Východiska,
očekávání a realita poválečné d o b y " . Ta dobře m a p u j e zvláště přechodné období m e z i
skončením války a v o l b a m i v r o c e 1 9 4 6 . Zaměřuje se na čistě p r a k t i c k o u p o l i t i k u a s e z n a m u j e
čtenáře přímo s d e t a i l y hospodářské p o l i t i k y komunistů a t o i n a nejnižších úrovních.
Václav Průcha j e a u t o r e m k n i h y „Hospodářské a sociální dějiny Československa 1 9 1 8 - 1 9 9 2 2.
díl, období 1 9 4 5 - 1 9 9 2 " , která p r o mě sloužila j a k o klíčová l i t e r a t u r a v mé práci. A u t o r
p o p i s u j e d o detailů všechny ekonomické a s p e k t y fungování nově osvobozeného státu. T a t o
k n i h a mě seznámila nejlépe s e k o n o m i c k o u r e a l i t o u let 1 9 4 5 - 1 9 4 6 a nevynechává žádné
odvětví československého hospodářství.
3
Kniha „Pravda o Československu 1 9 4 5 - 1 9 4 8 " , která byla napsána K a r l e m K a p l a n e m , s e
zabývá spíše politickými reáliemi, než národním hospodářstvím. Také s e obsáhleji věnuje
samotným květnovým volbám. Přesto i v této knize j s o u k nalezení o b r y s y hospodářské
p o l i t i k y komunistické s t r a n y Československa.
M é h o tématu s e dotýká i k n i h a „Dvě století střední E v r o p y " o d Jana Křena. T e n s e zabývá
Československem spíše z e zahraničně - politického p o h l e d u . Také p o p i s u j e tehdejší
p o l i t i c k o u realitu a zmiňuje i činy komunistů v hospodářské o b l a s t i .
2. Rudé právo jako pramen
Avšak referáty a články přímo z e stránek Rudého práva n e j s o u d o s u d analyzovány. Klíčovým
p r a m e n e m p r o m o u práci j s o u výtisky Rudého práva z d u b n a a května r o k u 1 9 4 6 , v kterých
j s e m prováděl s v o u analýzu a které m i byly zapůjčovány k ofocení v Moravské zemské
knihovně v Brně. Rudé právo sloužilo j a k o důležitý propagační deník komunistické strany.
Bylo také přímo tiskovým orgánem komunistické s t r a n y Československa, takže d o této bylo
přímo vtěleno. Deník s e začal vydávat v r o c e 1 9 2 0 , j a k j e často uváděno přímo v p e r i o d i k u
samotném.
N o v i n y j s o u t o velkoformátové, většinou s šesti až o s m i s t r a n a m i hustě popsanými tištěným
písmem. V každém čísle j e zmínka j a k o domácí, t a k o zahraniční politice. M n o u zkoumaná
vydání byla vytištěna před klíčovými v o l b a m i , takže j s o u zaplněna převážně předvolební
kampaní komunistů.
4
Při analýze t o h o t o p r a m e n u j s e m s e n e s e t k a l s většími problémy. Občas j s e m narazil na
n a t r h n u t o u stránku, n e b o těžce čitelný text, a l e n e p o t k a l mě žádný neřešitelný problém.
M u s e l j s e m s e vyrovnávat s e zastaralejší f o r m o u češtiny, a l e samozřejmě j s e m všemu
rozuměl. T e d y kromě j e d n o h o sousloví, které se v Rudém právu v s o u v i s l o s t i s ekonomickými
problémy v y s k y t u j e vícekrát a tím j e „životní míra". Z k o n t e x t u m i v y p l y n u l o , že t o t o sousloví
znamená něco j a k o „životní m i n i m u m " , n e b o spíše méně negativně nabité „věci nutné
k zabezpečení solidního života". V Rudém právu s e totiž vždy píše něco v e s m y s l u „každému
občanu b y s e měla zajistit životní míra" a t o t o sousloví j e používáno vždy v p o d o b n é m
k o n t e x t u .
Rudé právo jakožto stranický tisk se může jevit j e n j a k o p r o s t o r , k d e byl p r o g r a m vytištěn bez
úprav. Není t o a l e p r a v d a . Články n a stránkách t o h o t o p e r i o d i k a j s o u m n o h e m více konkrétní
a polemické, než b y j e h o p o d t i t u l „ústřední orgán komunistické s t r a n y Československa"
naznačoval. Často d o k o n c e n e j s o u úplně jednoznačně marxistické. Jedná se v podstatě o
silně levicový tisk, v e kterém n e j s o u žádné „tlusté nánosy" i d e o l o g i e , což j e překvapivé,
v z h l e d e m k t o m u , o jaký d r u h p e r i o d i k a se jedná.
Práce se skládá z historického e x k u r z u d o období let 1 9 4 5 - 1 9 4 6 , přičemž j s o u popisovány
hospodářské plány p r o celé období takzvané „třetí r e p u b l i k y " ( 1 9 4 5 - 1 9 4 8 ) . Dále j s e m
zařadil d o práce j a k o vlastní přínos analýzu dobového p r a m e n e - Rudého práva. Jedná se o
analýzu e k o n o m i c k o u , k t e r o u j s e m rozdělil d o čtyř k a p i t o l . T y s e zabývají komunistickými
názory v o b l a s t i agrární politiky, živnostenské politiky, zahraniční hospodářské p o l i t i k y a
dalších problémů.
5
Politicko - ekonomický vývoj od roku 1945 do
roku 1946
1. Poválečné směřování země
5. d u b n a 1 9 4 5 v závěrečné fázi války j e v osvobozených Košicích vyhlášen Košický vládní
p r o g r a m . V atmosféře s h o d y Londýnského a Moskevského e x i l u j e d o h o d n u t k o m p r o m i s
demokratů a komunistů. Komunisté j s o u n u c e n i vzdát se svých představ o okamžitém
převzetí m o c i a začínají p r o s a z o v a t p l a t f o r m u „Národní f r o n t y " , která měla sdružovat strany,
které s e aktivně účastnily b o j e p r o t i n a c i s m u - národní socialisty, l i d o v c e , sociální
d e m o k r a t y , k o m u n i s t y a d e m o k r a t i c k o u s t r a n u 1
.
T y t o s t r a n y s e také j a k o jediné m o h l y zpočátku účastnit politického života. Agrární s t r a n a a
další pravicové s t r a n y byly na základě logiky „kolektivní v i n y " zakázány, díky již zmiňované
k o l a b o r a c i s Říší. Novými orgány správy se měly stát národní výbory. T a k t e d y váhání
západních mocností a n a o p a k vstřícná politika SSSR zapříčinily v l n u sympatií k socialistickým
myšlenkám, které n a k o n e c n a p o m o h l y komunistům zvítězit v květnových volbách v roce
1 9 4 6 1
. Mnichovská d o h o d a byla p r o český národ velkým zklamáním z e západních spojenců,
přispěla v e l k o u měrou k poválečné o r i e n t a c i naší země na Sovětský svaz.
1
(Kaplan, 1990)
6
Systém národní f r o n t y , který n a v r h l o a p r o s a d i l o vedení komunistů, umožnil v z n i k umělé
koalice, k t e r o u s p o j o v a l společný Košický vládní p r o g r a m . P o příletu vlády národní f r o n t y
(předsedou vlády byl Zdeněk Fierlinger) d o P r a h y a příjezdu E d v a r d a Beneše zanikla Česká
národní r a d a . Je třeba říci, že většina území včetně P r a h y byla o s v o b o z e n a R u d o u armádou.
Američané o s v o b o d i l i j e n západní část Čech a jediné významné město - Plzeň2
.
O d 1 9 . května 1 9 4 5 d o 2 5 . října téhož r o k u vydává p r e z i d e n t Beneš řadu dekretů, které mají
zajistit „očistu" Českých zemí a S l o v e n s k a o d fašismu. D e k r e t y o „ M i m o ř á d n ý c h lidových
s o u d e c h " a „Konfiskaci majetků a přerozdělení půdy Němců, M a ď a r ů , jakož i zrádců a
nepřátel českého a slovenského národa" upravují obrovským způsobem m a j e t k o - právní
v z t a h y , jež se m e z i Čechy a Němci tvořily už o d třináctého století2
.
Avšak o o d s u n u Němců bylo r o z h o d n u t o až na Postupimské k o n f e r e n c i , k d e v y s l o v i l y v e l m o c i
svůj s o u h l a s (výjimku z o d s u n u představovali prokázaní antifašisté a k o d s u n u M a ď a r ů se
v e l m o c i p o s t a v i l y záporně). Komunisté v této době slibují půdu v pohraničí každému3
. Tímto
p o p u l i s m e m se snaží nalákat rolnické voličstvo bývalých Agrárníků d o svých volebních řad.
Další d e k r e t y se týkají znárodňování podniků (24. 1 0 . 1 9 4 5 ) , které zaměstnávají n a d 5 0 0
zaměstnanců, někde d o k o n c e i n a d 1 5 0 . Je třeba objasnit, že v této době b y l o s l o v o
„znárodnit" jaksi módní a každá z e s t r a n působících v ČSR měla znárodňování v určité míře v e
svém p r o g r a m u 2
. Také s e j e d n a l o o celoevropský t r e n d , který p r o n i k l d o všech koutů
k o n t i n e n t u a d o k o n c e i d o kolébky l i b e r a l i s m u , anglosaské Británie3
. Lidé d o u f a l i , že v r u k o u
státu n e b u d o u m a j e t k y f i r e m a n i jejich zaměstnanci již n i k d y ohroženi. N a rozdíl o d
pozdějších let s e však v této přechodné době podnikatelům za jejich p o d n i k y platí náhrady.
2
(Kaplan, 1990)
3
(Průcha, 2009)
7
2. Národní hospodářství
Již během války s e připravovaly plány na poválečné hospodářské uspořádání země. V c e n t r u
těchto s n a h byla zejména exilová vláda, a l e první i m p u l s vzešel překvapivě z řad domácího
o d b o j e . T e n zaslal v létě 1 9 4 1 d o Londýna svůj p r o g r a m poválečné sociální a hospodářské
přeměny včetně znárodnění velkého kapitálu4
. P r o g r a m byl d o s t i radikální a zapůsobil na
e x i l o v o u r e p r e z e n t a c i . „Byl t o hlas, který překvapil v době, k d y naše orgány a i n s t i t u c e za
h r a n i c e m i zabývaly s e p o u z e otázkami b o j e za osvobození r e p u b l i k y a ještě j e n e n a p a d l o a
n e m o h l o n a p a d n o u t , že j e třeba zabývat se i otázkami o b n o v y osvobozeného s t á t u " 5
. T a k t o
m l u v i l o p r o g r a m u člen exilové r e p r e z e n t a c e v Londýně, místopředseda sociální d e m o k r a c i e
B o h u m i l Laušman.
E d v a r d Beneš také p o t v r d i l nový kurz československé hospodářské politiky, když se o h r a d i l
p r o t i „buržoasní d e m o k r a c i i " , která p o d l e něj neměla d o s t o d v a h y zasáhnout důrazněji d o
sociálních a ekonomických problémů, které musí řešit společnost v e dvacátém století. P o d l e
exilové vlády bylo n u t n o sáhnout k opatřením strukturálním, čímž byly myšleny hlavně
nástroje kolektivizující a socializující politiky. Zajímavé také je, že Beneš počítal s tím, že
„liberální buržoasní d e m o k r a c i e s e p o dnešní světové válce d o svých dřívějších posic už vrátit
nemůže"6
. Všichni členové vlády v Londýně však byli t o h o názoru, že liberální d e m o k r a c i i lze
z a c h o v a t v e změněné formě dále. Sám Beneš byl zastáncem postupné (evoluční) c e s t y
směrem k sociálnímu státu. T e n t o nevyhnutelný p r o c e s byl v Evropě způsoben dvěma
f a k t o r y . Prvním bylo zchudnutí o b y v a t e l s t v a způsobené válkou, které n u t i l o vlády
k sociálnímu vyrovnávání rozdílů. Druhým důvodem byl c h a r a k t e r válečného hospodářství,
k d y s e p o d n i k y slučovaly d o velkých výrobních koncernů a b y l o všeobecně s o u z e n o , že
v r u k o u soukromníků (v horším případě ještě v r u k o u zahraničního kapitálu) b y t y t o k o l o s y
představovaly riziko p r o stát4
.
4
(Průcha, 2009)
5
(Berger, 1946, str. 52 - 53)
6
(Průcha, 2009, str. 46)
8
Náhrady za znárodněný zahraniční kapitál byly přiznány p o u z e subjektům z vítězných a
neutrálních zemí. Výše a způsob úhrady byly vyřešeny až na základě komplikovaných
mezivládních d o h o d . Československo b y l o nejvyspělejším státem v tehdejší nárazníkové zóně
m e z i východem a západem a t a k byl místní p r o c e s znárodnění sledován bedlivě západními
státy i Sovětským s v a z e m . P r e z i d e n t Beneš prohlásil v r o c e 1 9 4 6 „Sovětský svaz p r o v e d l
radikální socialisaci v t a k velkém měřítku p o prvé a učinil t a k c e s t o u revoluční. M y j s m e
k znárodnění průmyslu a b a n k dospěli j a k o první stát evropský c e s t o u d e m o k r a t i c k o u , s v o u
c e s t o u vlastní, československou, b e z násilí a vlastním pochopením hospodářských problémů
dneška"7
. Náš znárodňovací p r o c e s b y l široce chválen i v zahraničí, zejména z e s t r a n y
západních socialistických politiků8
.
Již v období „třetí r e p u b l i k y " totiž v z n i k l k o n c e p t důvěrně známý v pozdějších l e t e c h k
o n c e p t národních podniků. T y v z n i k a l y záměrným slučováním určitých odvětví ekonomické
činnosti d o větších celků. Počítalo se s úsporou a e f e k t i v i t o u , jelikož t a k b u d e vynecháno
s p o u s t y mezičlánků. Národní p o d n i k y byly n a p o j e n y přímo na m i n i s t e r s t v o financí, na jehož
účty p l y n u l y zisky podniků a z jehož fondů se platily i n v e s t i c e d o vybavení a další náklady
spojené s řízením p o d n i k u 8
.
Socializující t r e n d y j s o u t e d y vidět v e všech směrech. O bankovnictví s e například Beneš
domnívá, že b a n k y se s t a n o u i n s t i t u c e m i státními a všeobecně prospěšnými, c h c e tím
zabránit bankovním spekulacím a bezpracnému výdělku b e z práce. Předpovídají se agrární
r e f o r m y (částečná k o l e k t i v i z a c e a omezení maximálního m a j e t k u i n d i v i d u a ) . Veškerý t r h
b u d e p o d r o b e n striktní r e g u l a c i 8
.
7
(Průcha, 2009, str. 101)
8
(Průcha, 2009)
9
Důležité b y l o zajistit poválečnou o b n o v u e k o n o m i k y . Československo přišlo v e válce a
v rámci o k u p a c e o desítky tisíc lidí, další tisíce měli podlomené zdraví, trpěli podvýživou a
měli psychické problémy j a k o následky p o věznění. M n o h o Čechů bylo o d v e d e n o n a nucené
práce d o Německa a byl t a k přerušen j e j i c h rodinný život. Uzavřením vysokých škol a redukcí
škol středních byla přerušena plynulá p r o d u k c e kvalifikované pracovní síly. Lidské i materiální
ztráty vyvolané válkou a n a c i s t i c k o u p o l i t i k o u j s o u těžce vyčíslitelné. V y p l y n u l y z m i l i t a r i z a c e
a g e r m a n i z a c e českého hospodářství, n e b o z otevřeného loupení, vraždění a záměrného
ničení m a j e t k u při ústupu německých armád z Československého území9
.
Průmysl byl poškozen tím, že odvětví byla pretransformovaná čistě n a válečné účely. Byly
drancovány doly, n e o b n o v o v a l se strojní p a r k a byly odváženy zásoby, d o b y t e k a potravinová
p r o d u k c e . Uchvácena byla také výzbroj československé armády, která byla následně použita
v e válečných taženích d o západní, i východní E v r o p y . Byly zaznamenány i případy demontáže
továrních zařízení a jejich odvezení d o Německa, n a p r o t i t o m u v samotném protektorátu se
i n v e s t o v a l o minimálně. Němci d o k o n c e kradli a odváželi cenné historické a umělecké
předměty9
.
Z reparací bylo u h r a z e n o přibližně 0,3 % odhadovaných škod. O d h a d y se p o h y b o v a l y k o l e m
4 0 0 - 7 0 0 m i l i a r d českých k o r u n 9
. C o s e totiž týče pohledávek a reparací vůči Německu
(které tvořily d r t i v o u většinu), t a k k této p r o b l e m a t i c e s e vyjádřil m i n i s t r financí J a r o s l a v
Kabeš počátkem r o k u 1 9 4 6 : „Po vítězné válce j s m e v situaci člověka, který sice chytil zloděje,
který h o o k r a d l , a l e má si na něm j e n málo c o vzít, protože zloděj nakradené p r o m a r n i l a
okradených j e tolik, že mají j e n málo naděje n a t o , že h o donutí, a b y napáchané v d o h l e d n u
o d p r a c o v a l " 1 0
. T a k se t e d y staly Československé nároky a reparační požadavky vůči Německu
a R a k o u s k u d e f a c t o nedobytné. N a nátlak Sovětského s v a z u b y l o o d reparací ze s t r a n y
Maďarska později Československou vládou upuštěno. Odškodněni za válku a o k u p a c i j s m e
t e d y byli minimálně.
9
(Průcha, 2009)
1 0
(Průcha, 2009, str. 109)
10
Z ekonomického h l e d i s k a se stal problémem systém fungování podniků, zaměstnanosti a
m e z d . Československo sice r o s t l o rychlým t e m p e m , a l e přísné r e g u l a c e způsobovaly určitou
n e e f e k t i v i t u . Například p o d n i k y měly n e j e n f u n k c i e k o n o m i c k o u , a l e i sociální. Každý p o d n i k
m u s e l věnovat 1 0 % svých zisků na činnost podnikových zaměstnaneckých výboru, které
z těchto peněz dále zajišťovaly různá kulturní vyžití, zájezdy a podobně. Takováto p o l i t i k a by
byla očekávatelná v systému národních podniků, a l e t y t o p r a v i d l a platila i v e středně velkých
soukromých podnicích1 1
.
Dalším velkým problémem byla r a d i k a l i z a c e odborů. T y byly v drtivé většině silně navázány
na k o m u n i s t i c k o u s t r a n u a již na k o n c i války p r o s l u l y vytvářením revolučních g a r d z e svých
členů. T e h d y bylo jejich účelem chránit vybavení továren a podniků před pustošením ze
s t r a n y ustupující německé armády. Později však stali se o z b r o j e n o u silou komunistické
s t r a n y , která m o h l a k d y k o l i v provádět tlak n a m a j i t e l e podniků, n e b o n a p o l i t i c k o u
r e p r e z e n t a c i státu. Požadavky Revolučního odborového hnutí překračovaly ustanovení
Košického vládního p r o g r a m u . Odboráři požadovali znárodnění i menších podniků a
požadovali d o k o n c e , a b y zaměstnanecké výbory (později závodní rady) podniků byly
podřízeny o d b o r ů m . S tímto p r o g r a m e m b y d e f a c t o získali k o n t r o l u n a d většinou
e k o n o m i k y . T a k se dělo například v pohraničí, k d e právě revoluční g a r d y odborářů přebraly
p o d n i k y p o Němcích a plnily t a k úlohu podnikového vedení b e z a s i s t e n c e závodních r a d ,
n e b o podnikových ředitelů dosazených v l á d o u 1 1
(Kalinová, 2004)
11
O d b o r y s e snažily u r y c h l i t přechod Československa k s o c i a l i s m u a využívaly k t o m u tradiční
v e l k o u o d b o r o v o u o r g a n i z o v a n o s t v Českých zemích. N a k o n c i r o k u 1 9 4 5 b y l o v o d b o r e c h 6 3
% továrních dělníků n a území Československa1 2
. V naší e k o n o m i c e se t e d y silně p r o j e v o v a l y
socialistické t e n d e n c e . Komunistická s t r a n a zastávala z e všech s t r a n nejlevicovější
hospodářská s t a n o v i s k a a t y t o p a k p r e z e n t o v a l a i v e svém stranickém t i s k u - Rudém právu.
Myšlenky, které t a t o s t r a n a zastávala, měly v tehdejší době a s i t u a c i m a s o v o u p o d p o r u m e z i
o b y v a t e l i poměrně čerstvě osvobozeného státu.
3. Most mezi východem a západem?
Po válce mělo Československo i přes své potíže zřejmě nejvýhodnější hospodářskou pozici v e
střední Evropě. Bylo uznáno j a k o vítězný stát a již v době války n e b y l o terčem cíleného
bombardování spojeneckého l e t e c t v a . M ě l o také dostávat svůj díl z válečných reparací. N a
Postupimské k o n f e r e n c i nám v e l m o c i vyšly vstříc v otázce vysídlení německé menšiny. Obě
armády (západní i sovětská) o p u s t i l y z e m i krátce p o skončení bojů. Hospodářské zotavení
bylo rychlé a země měla již v e světě d o b y t u pozici tradičně demokratické společnosti1 3
.
Společenské tíhnutí směrem k politické levici však b y l o zřejmé, j a k j s e m již naznačil
v předešlém t e x t u . Malá socialistická r e v o l u c e už s e d e f a c t o odehrála v období
bezprostředně p o válce. Z m i z e l y totiž tradiční hospodářské vůdčí elity - velcí továrníci,
bankovní buržoazie a velkostatkáři. M n o z í podnikatelé také již t e h d y vyjadřují p o c h y b y
únikem svého kapitálu d o zahraničí. D o b a byla nejistá, a l e polosocialistický systém se ukázal
j a k o překvapivě efektivní. Druhá světová válka napáchala nepoměrně větší škody, než
světová válka první. Přišli j s m e v důsledku vysídlení také o téměř 3 m i l i o n y Němců. Přesto
probíhala o b n o v a rychleji, než p o v z n i k u Československa a náš stát b y l jediným státem, který
se svým t e m p e m o b n o v y v y r o v n a l západní Evropě1 3
.
1 2
(Kalinová, 2004)
1 3
(Křen, 2005)
12
Občané Československa tehdejší d o b y si přáli, a b y j e j i c h stát byl jakýmsi pomyslným m o s t e m
m e z i západním a východním světem (symbolizovaným Sovětským s v a z e m ) . Neuměli si ještě
představit svět „studené války", ke kterému měly tehdejší v e l m o c i již vykročeno.
4. Květnové volby
Proč se vlastně k o n a l y v o l b y ? M ě l y r e p r e z e n t o v a t určitou stabilizaci poměrů v ČSR, z v o l e b
mělo vzejít Ústavodárné národní shromáždění (ÚNS), jež b y přijalo n o v o u ústavu (ta byla
n a k o n e c přijata, a l e až p o únoru 1 9 4 8 ) . Je třeba ujasnit, že dočasné Národní shromáždění,
které v z n i k l o p o válce ( b e z řádných v o l e b ) nemělo p r a v o m o c i měnit ústavu. Zajímavé j e i t o ,
že o e x i s t e n c i nové s t r a n y (která b y se m o h l a účastnit v o l e b ) r o z h o d o v a l a s a m a Národní
f r o n t a ( t e d y 5 dominantních s t r a n ) . Takováto p r a x e j e z dnešního h l e d i s k a nepřijatelná a
zavání p r v k y n e s v o b o d y . O termínu v o l e b se r o z h o d o v a l o v l e d n u 1 9 4 6 a byl určen na 1 3 .
května 1 9 4 6 . Za zmínku stojí i rozdělení v o l e b n a d v a autonomní c e l k y (České země a
S l o v e n s k o ) , takže se v květnu k o n a l y „dvojí" v o l b y , d o j e d n o h o „Ústavodárného
shromáždění". KSČ byla z p r v u p r o t i a chtěla k a n d i d o v a t celostátně, avšak Demokratická
s t r a n a p o h r o z i l a , že b y v takovém případě s a m a převzala voličstvo bývalých Agrárníků a t a k
komunisté u s t o u p i l i a d o Slovenských v o l e b n a s a d i l i s v o u „satelitní" s t r a n u KSS
(Komunistická s t r a n a S l o v e n s k a ) 1 4
.
U nás působily čtyři s t r a n y . Česká s t r a n a národně socialistická - ČSNS ( v e d e n a P e t r e m
Z e n k l e m ) se p r o f i l o v a l a j a k o s t r a n a „ B e n e š o v c ů " a i přes svůj levicový p r o g r a m se stala
nejvýraznější opozicí vůči komunistům v rámci Národní f r o n t y . J a k o tradičně se s t r a n a
o r i e n t o v a l a zvláště n a střední v r s t v u (úřednictvo, malí živnostníci). S t r a n a měla téměř
6 0 0 0 0 0 č l e n ů 1 4
(Křen, 2005)
13
Další ze s t r a n - Československá s t r a n a lidová (ČSL, s předsedou J a n e m Šrámkem) šla d o v o l e b
j a k o jediná česká nesocialistická s t r a n a . Přesto byl její p r o g r a m z dnešního p o h l e d u také
v e l i c e levicový a staré křídlo s t r a n y až příliš ochotně s p o l u p r a c o v a l o s k o m u n i s t y , což vyústilo
v s p o r s mladými lidoveckými protikomunistickými radikály, který se táhl až d o
komunistického převratu1 5
. Také díky t o m u přinesly v o l b y lidovcům velké zklamání. S t r a n a
měla k o l e m 3 7 0 0 0 0 č l e n ů 1 7
.
Sociální d e m o k r a c i e byla p r o k o m u n i s t y asi nejbližším s p o j e n c e m (Zdeněk Fierlinger,
předseda sociálních demokratů, otevřeně p o d p o r o v a l k o m u n i s t y a byl iniciátorem
poúnorového sloučení své s t r a n y s KSČ). Sociální d e m o k r a c i i s e nepodařilo vytvořit dobrý,
alternativní p r o g r a m vůči komunistům a t a k n a k o n e c utrpěla v květnu výraznou porážku1 6
.
Přesto j e zajímavé, že p o volbách mění své vedení a vyostřují s v o u rétoriku vůči komunistům.
S t r a n a měla k o l e m 3 5 0 0 0 0 č l e n ů 1 7
.
Komunisté ( v e d e n i K l e m e n t e m G o t t w a l d e m ) využili n a p l n o svých mocenských p o z i c a o b l i b y
Sovětského s v a z u u o b y v a t e l s t v a . P r e z e n t o v a l i s a m i s e b e j a k o j e d i n o u čistou s t r a n u , která
n i k d y n e k o l a b o r o v a l a s Němci a jež s e vždy stavěla záporně k přijetí M n i c h o v a 1 6
. M n o z í lidé
t y t o myšlenky přejímali, a i když n i k d y předtím v dobách První r e p u b l i k y s k o m u n i s t y
n e s y m p a t i z o v a l i , t a k tentokrát j i m svůj hlas dali. S t r a n a měla přes m i l i o n č l e n ů 1 7
.
Na S l o v e n s k u se v o l e b účastnily čtyři s t r a n y , a l e p o u z e dvě měly reálnou šanci na úspěch.
S t r a n a práce (SP) a S t r a n a s l o b o d y (SL) v z n i k l y až p o válce, n e b y l y z a v e d e n y a měly minimální
p o d p o r u . Demokratická s t r a n a (Založena Jánem Ursínym, J o z e f e m L e t t r i c h e m , F e d o r e m
Hodžou a Jánem L i c h n e r e m ) sdružovala většinu demokratických sil S l o v e n s k a a podařilo sejí
také zaštítit p o d svá křídla veškerá slovenská křesťanská hnutí (zvláště obrázek DS j a k o s t r a n y
p r o katolíky p o m o h l na S l o v e n s k u k dobrému volebnímu výsledku, ateistická KSS neměla
t a k o v o u p o d p o r u ) . V e volební k a m p a n i zdůrazňovala i n d i v i d u a l i s m u s (za t o získala p o d p o r u
živnostníků), křesťanské h o d n o t y a p r e z e n t o v a l a s e j a k o s t r a n a s t ř e d u 1 5
.
(Kaplan, 1990)
(Kaplan, 1990)
(Křen, 2005)
KSS s v o u vlastní i d e n t i t u a n i neměla, těžila z t o h o , že se jí již p o válce podařilo ovládnout z
velké části bezpečnostní aparát na S l o v e n s k u a t e n t o p a k zneužívala v předvolební k a m p a n i k
d i s k r e d i t a c i členů demokratické s t r a n y . Komunisté v e d l i štvavou kampaň a snažili se o b v i n i t
ostatní demokratické s t r a n y , že spolupracují s bývalými „Luďáky". K o m u n i s t i c k o u s t r a n u
S l o v e n s k a p o d p o r o v a l i hlavně dělníci, bývalí slovenští partyzáni a nejchudší v r s t v a o b y v a t e l .
Území Československé r e p u b l i k y bylo p r o v o l b y rozděleno na 2 8 volebních krajů a v každém
z nich se přiděloval počet mandátů na základě celkového počtu t a m odevzdaných platných
Hlasů. Právo v o l i t měl každý občan, který dosáhl osmnácti let (prvorepubliková h r a n i c e
d v a c e t i let byla snížena n a p o p u d komunistů, kteří věřili v s i l n o u p o d p o r u mládeže).
Příslušníci Německé i Maďarské menšiny byli z v o l e b vyřazeni (v důsledku ztráty občanských
práv, v případě M a ď a r ů byly t y t o práva později o b n o v e n y ) , také o s o b y podezřelé z
k o l a b o r a c e n e b y l y připuštěny. Volební lístky se nesměly u p r a v o v a t (žádné preferenční hlasy
n e e x i s t o v a l y ) a v o l i l o se v n e d ě l i 1 8
.
V třísetčlenném Ústavodárném shromáždění měli mít Slováci p o u z e 6 9 mandátů a Češi 2 3 1 .
T e n t o s t a v byl důsledkem nespravedlivého volebního zákona (nevycházelo se z poměru
počtu o b y v a t e l , a l e z „volebních s e z n a m ů " schválených Národní f r o n t o u ) prosazeného
českými s t r a n a m i , který o m e z i l účast o b y v a t e l S l o v e n s k a u v o l e b až o j e d n u pětinu.
P o v i n n o s t volit ( o s v o b o z e n i byli občané n a d 7 0 let a zdravotně nezpůsobilí) byla
kompenzována možností v h o d i t bílý lístek a tím nevyjádřit p o d p o r u a n i jedné z e s t r a n 1 8
.
(Kaplan, 1990)
15
V o l b y t e d y byly připraveny a realitu tehdejší d o b y j s e m nastínil na předchozích stránkách.
Československo se nacházelo v situaci, která svědčila nejvíce právě komunistům. S p o l e h l i v o s t
Sovětského s v a z u , který „nikdy n e z r a d i l náš národ", jasná protiněmecká populistická politika
(v které k o m u n i s t y dorovnávali p o u z e národní socialisté)1 9
, o r i e n t a c e n a socializaci velkého
kapitálu (která byla oblíbena m e z i širokými v r s t v a m i ) a n a k o n e c přidělování majetků
v pohraničních o b l a s t e c h , které měli na s t a r o s t většinou lidé napojení n a k o m u n i s t i c k o u
s t r a n u a jí ovládané m i n i s t e r s t v a . Výjimečný výsledek v následujících volbách straně zajistily
právě všechny t y t o příznivé f a k t o r y .
(Křen, 2005)
16
Ekonomické aspekty předvolebního programu
KSČ na stránkách Rudého práva
1. Agrárni politika
Primárni ekonomický s e k t o r (jehož součástí j e zemědělství) tvořil p o válce stále významnou
část Československého hospodářství. V e světle t o h o t o j e důležité si uvědomit, že agrární
p o l i t i k a měla zásadní vliv n a rozhodování voličů a p r o t o b y l o p r o K o m u n i s t i c k o u s t r a n u
výhodné, že m i n i s t r e m zemědělství byl slovenský k o m u n i s t a Július Ďuriš. Stal s e jím v e vládě
Zdeňka F i e r l i n g e r a (první vláda na území osvobozeného Československa) v r o c e 1 9 4 5 2 0
.
Stranické plány v o b l a s t i zemědělského s e k t o r u byly d o s t i podrobně popsány v e
vydání Rudého práva z e d n e 4. d u b n a 1 9 4 6 . Obsáhlý článek s názvem „Výstavba naší
osvobozené v e s n i c e " , jehož a u t o r e m j e J. Nepomucký, p o p i s u j e t e z e agrární p o l i t i k y
komunistické s t r a n y a hlavně nám přibližuje j e d n u z nejdůležitějších částí předvolební
kampaně.
Hlavním s l i b e m komunistů b y l o vypracování d v o u plánů. Prvním z nich b y l krátkodobý plán
na zajištění výživy o b y v a t e l s t v a . V Československu n e b y l y problémy s h l a d e m j a k o
v sousedním rozbombardovaném a okupovaném Německu. Stejně však výživa o b y v a t e l b y l a
v poválečném „ d i v o k é m " období nedostatečná. T e n t o s t a v p o d l e Rudého práva způsobilo
„deptání české v e s n i c e za válečného období způsobené německými o k u p a n t y a j i m
přisluhujícími agrárními v e l m o ž i " 2 1
. Bylo třeba zajistit sklizeň v pohraničí, o d k u d byli
vysídlováni původní němečtí zemědělci. Komunisté n a v r h o v a l i zajistit d o s t a t e k pracovních
sil n a polích f o r m o u dobrovolnických mládežnických brigád, které měly být zaktivizovány
hlavně v létě 1 9 4 6 2 1
.
2 0
(Průcha, 2009)
2 1
(Nepomucký, 1946)
17
Další nástroje docílení zlepšené p r o d u k c e j s o u t y p i c k o u ukázkou komunistické, hospodářské
i d e o l o g i e . Problémy s e zemědělstvím měly být totiž řešeny s k r z e průmysl a t o se t a k mělo
stát záminkou p r o těžkou i n d u s t r i a l i z a c i . Rudé právo totiž zdůrazňuje „potřebu výroby c o
nejvíce umělých h n o j i v v našich t o v á r n á c h " 2 2
. M ě l o b y se také využít znárodněných podniků
k výrobě traktorů, žacích a secích strojů a mlátící g a r n i t u r y . Strojová výroba s e měla stát c o
nejlevnějšía nízkých c e n mělo být dosaženo s k r z e m a s o v o u a plánovanou výrobu.
Určitý předvolební p o p u l i s m u s lze spatřovat i v e slibu strany, že zajistí zemědělcům
„spravedlivé c e n y j e j i c h p r o d u k c e , pracovní o b l e k y , potřebné dříví, uhlí a n a f t u " 2 2
. T o vše
s k r z e m a s o v o u c e n t r a l i z o v a n o u výrobu a skvělé v z t a h y s e Sovětským S v a z e m , s e kterým bylo
počítáno j a k o s hlavním surovinovým d o d a v a t e l e m 2 2
.
Další k a p i t o l o u j e scelování pozemků. Z d e bylo p r o straníky nutné n e v y h r o c o v a t i d e o l o g i i a
t a k se nepíše přímo o k o l e k t i v i z a c i , n e b o o záboru zemědělských p l o c h . Rudé právo
naznačuje, že jaksi j e p r o přínos národa, a b y s e p o z e m k y zemědělců s c e l o v a l y , p o k u d si t o
o n i s a m i přejí. K t o m u měla být posléze u p r a v e n a legislativa tak, a b y t e n t o p r o c e s byl c o
nejjednodušší a nejvýhodnější p r o participující zemědělce. Zvláště v pohraničí s e počítalo se
v z n i k e m velkých zemědělských společenstev (družstev). V této době se ještě nemluví o
jednotných zemědělských družstvech tak, j a k si j e představujeme d n e s (ty v z n i k a l y až p o r o c e
1 9 4 8 ) . A l e o určitých náznacích r o z m a c h u družstevnictví s e lze v Rudém právu dočíst, jelikož
je vyjádřena „důsledná p o d p o r a družstevnictví na venkově j a k o prostředku zlevnění
d i s t r i b u c e a snížení výrobních nákladů z e m ě d ě l c e " 2 2
.
Komunisté také žádají zavedení zdravotního a sociálního pojištění p r o zemědělce, a b y si ti
m o h l i „užívat výhod j a k o státní zaměstnanci"2 2
. Diskusi o výši příspěvků d o systému
nechávají otevřenou. Starobní důchod b y s e měl vyplácet každému zemědělci, který
prokazatelně o d p r a c u j e 1 0 let v zemědělství, což j e z dnešního p o h l e d u v rámci E v r o p y
poměrně pokrokový přístup2 2
.
(Nepomucký, 1946)
18
Dlouhodobý plán počítal s elektrifikací v e s n i c . Důvodem p r o zavedení elektrického p r o u d u
bylo „ulehčení práce zemědělcům, jejich ženám i dětem a zvýšení kulturního života na
v e s n i c i " 2 3
.
Vesnickým školstvím a j e h o r o z m a c h e m s t r a n a podmiňuje ustání o d l i v u o b y v a t e l s t v a z v e s n i c
d o měst za městskými povoláními. Je poměrně překvapivé, že t r e n d u r b a n i z a c e byl přítomen
i bezprostředně p o skončené válce (během které byl život na v e s n i c i výrazně lehčí, než život
v e městě). Píše se o „vyrovnání zemědělství s průmyslem, v e s n i c e s m ě s t e m " 2 3
. Celý článek
je ukončen větou „Je málo národů s o u d r u z i a soudružky, s t a k vyspělými a pracovitými
zemědělci, j a k o má náš český n á r o d 2 3
" . P r a v d o u o p r a v d u bylo, že naše zemědělství bylo v e
světovém srovnání na kvalitativní špičce2 4
.
Komunistická s t r a n a měla vždy propracovaný systém a g i t a c e m e z i l i d m i . Byla v přímém
k o n t a k t u s voličstvem a c h o v a l a se ke všem l i d e m t a k , a b y si ti poté připadali významní a
důležití. S l i b o v a l a dělníkům, malým a středním zemědělcům a d o k o n c e i úředníkům, že
veškerá m o c v budoucím uspořádání r e p u b l i k y b u d e patřit j i m .
O přímém k o n t a k t u s e zemědělskou r o d i n o u s e v referátu píše následující. „ M á m e - l i v naší
r e p u b l i c e sociální problém, p a k tímto problémem j e zemědělská žena. T a , která zajišťuje
r e p r o d u k c i a zázemí r o d i n y a vždy byla n u c e n a žiti v nuzných p o m ě r e c h " 2 3
. A u t o r slibuje jít
na p o m o c zemědělským ženám „ t e m p e m ú d e r n í k ů " 2 3
a slibuje, že komunistická s t r a n a j a k o
jediná j e s c h o p n a důsledně provést e l e k t r i f i k a c i kuchyně, v y b a v i t domácnost v o d o v o d y a
moderním vybavením a n a h r a d i t veškeré těžké ruční práce stroji. Opět také ženám j e
slibována bezplatná zdravotní péče. „V některých krajích naše ženy nastupují zpět d o práce
3, n e b o 4 d n y p o p o r o d u a j e t o m u t a k , že v e svých 4 5 l e t e c h , nejlepším věku, j s o u již staré
bezzubé stařeny"2 3
.
(Nepomucký, 1946)
(Průcha, 2009)
19
O zdravotní a hygienické situaci s e píše j a k o o katastrofální a v i n a j e n a l e z e n a „v posledních
třiceti l e t e c h " 2 5
. Komunisté vlastně viní období o k u p a c e a předchozí tržní hospodářství
z t o h o , že zanedbávají malé zemědělce. „Bylo t o m u t a k , že n a v e s n i c i m o h l s t o n a t j e n t e n ,
k d o měl hodně p e n ě z " 2 5
. Všechny jejich m n o u popsané plány j s o u zajímavé tím, že j d o u
n a p r o s t o v o p o z i c i k tržnímu hospodářství (komunisté neslibují, že l i d e m umožní si více
vydělat a něco k o u p i t , komunisté přímo slibují t y t o věci v y r o b i t a jaksi j e „ d o d a t " na v e n k o v ,
dle mého názoru f o r m o u nějakého přídělu).
C o se týče k u l t u r y a žen zemědělců, t a k j e opět připomínána n u t n o s t osvěty a
organizovaných zájezdů umělců. Je zajímavé, jaký j e t o m u t o p r o g r a m u věnovaný velký
p r o s t o r . J a k o b y n a výživu, r o z v o j a b l a h o b y t na v e s n i c i měly vliv vystoupení divadelních
umělců v e vesnických kulturních d o m e c h a hostincích. Z a u t o r o v a líčení t o však t a k vyplývá.
„Zřizování d o m ů k u l t u r y a osvěty, které j s o u v krátkodobém i d l o u h o d o b é m plánu nové
zemědělské politiky, b u d o u ještě vyžadovat čas, práci a peníze, avšak zorganizování zájezdů
našich nejlepších národních umělců na v e n k o v musí začít i h n e d " 2 5
.
O necelý měsíc později se již s o u d r u h J o s e f Smrkovský (předseda Národního pozemkového
f o n d u ) n a stránkách Rudého práva chlubí tím, že za rozhodující p o d p o r y komunistické s t r a n y
bylo konečně vyřešeno z velké části vlastnické „ v a k u u m " na T r u t n o v s k u . T e n t o článek je
zajímavý tím, j a k asi f u n g o v a l a předvolební p o l i t i k a v pohraničních o k r e s e c h . Volební
výsledky o měsíc později ukázaly, j a k o b r o v s k o u p o d p o r u komunisté měli v pohraničí
( p o d p o r u ze s t r a n y nového mnohonárodnostního o b y v a t e l s t v a pohraničí migrujícího
z vnitrozemí a z e S l o v e n s k a ) . Komunisté zastávali d r t i v o u většinu všech relevantních úřadů
k přidělování půdy a o b y v a t e l s t v o b y l o přesvědčeno, že veškerá politika v této o b l a s t i
(politika h o d n o c e n a v e l i c e kladně širokým o b y v a t e l s t v e m ) vzniká p o u z e díky k o m u n i s t ů m 2 6
.
(Nepomucký, 1946)
(Průcha, 2009)
20
Článek se nazývá „4 0 0 0 dekretů o vlastnictví půdy rozdáno" a zaměřuje s e především n a
komunistické zásluhy. J a k o b y právě komunisté t y t o d e k r e t y rozdávali, i když legislativa
k t o m u t o účelu stvořená byla průsečíkem mezistranickým. „Tímto významným dějinným
a k t e m s e stává 4 0 0 0 zemědělských r o d i n dědičnými vlastníky české půdy v pohraničí, jež se
konečně p o několika staletích stává z d r o j e m a požehnáním českého l i d u " 2 7
. T a k uměli
komunisté dovedně využívat i národního p a t o s u a j m e n o v a l i s e těmi, kteří p o několika
staletích vrátili naši českou půdu d o r u k o u našeho národa. Zajímavostí j e p r o mě i
vyzdvihování o d v a h y přistěhovalců, kteří m i m o t o , že s e musí naučit hospodařit na p r o ně
neznámé půdě, t a k ještě stále musí čelit „útokům a rejdům Německé r e a k c e z p o z a h r a n i c " 2 7
.
Zemědělská politika komunistů byla v e l i c e úspěšná. Během krátké poválečné d o b y v s t o u p i l o
přímo d o komunistické s t r a n y asi m i l i o n z e m ě d ě l c ů 2 8
. Nemalá část v e n k o v a stála pevně
pevně za k o m u n i s t y , byli p o l i c h o c e n i komunistickými podbízivými řečmi, byli „uplaceni"
p o z e m k y p o Němcích a byli zklamáni předválečnou p o l i t i k o u pravicové agrární strany, která
údajně měla hájit jejich zájmy, a l e n a k o n e c hájila většinou p o u z e zájmy velkostatkářů a
v nejtěžších chvílích národa zradila r e p u b l i k u a k o l a b o r o v a l a s Třetí říší. Jedním z klíčových
okamžiků naší h i s t o r i e j e právě oklamání naších zemědělců a jejich p o d p o r a komunistické
straně v následujících volbách (která s e j i m poté za krátkou d o b u v e l m i v y m s t i l a ) . Stojí za
zmínku, že v m n o h e m více agrární z e m i , S l o v e n s k u , přijali zemědělci „patronát" nikoliv
komunistický, a l e demokratický a jejich zájmy z d e byly hájeny D e m o k r a t i c k o u s t r a n o u spíše
než socialistickými s i l a m i .
(Smrkovský, 1946)
(Průcha, 2009)
21
2. Živnostenská politika
Na 8. S j e z d u KSČ byla j e d n o u z prioritních otázek politika směrem k živnostníkům. S o u d r u h
Josef H o r n p a k nastínil v e svém referátu předvolební p r o g r a m komunistů v této hospodářské
o b l a s t i n a stránkách Rudého práva.
V úvodu výtisku rozebírá historický vývoj v z t a h u komunistů k soukromému podnikání. N a
j e d n u s t r a n u chválí živnostníky, že se připojili k všemu lidu p o první světové válce a
v y b u d o v a l i r e p u b l i k u , n a d r u h o u s t r a n u kritizuje činnost živnostenské s t r a n y . Ta p o d l e něj
o p u s t i l a původní myšlenku stát s e o p o r o u drobných živnostníků a „spojila zájmy
živnostnictva s e zájmy velkokapitálu a drobní a střední živnostníci a solidní obchodníci na
t u t o p o l i t i k u brzy d o p l a t i l i " 2 9
. J o s e f H o r n dále p o p i s u j e vtělení živnostenské s t r a n y „ d o
područí agrární p a r t a j e " 2 9
a úpadek českého podnikání. Živnostenské předáky obviňuje
d o k o n c e nepřímo i z velké hospodářské krize, k d y p o d l e něj „jejich v i n o u b u j e l y j e n zlé květy
mamutích podniků, zrálo j e n o v o c e kapitalistických zisků"2 9
.
Tehdejší k a r t e l y p o p i s u j e j a k o „pijavice, vznášející s e n a d dílnami a krámy a přinášející
žebráckou m o š n u " 2 9
. P r a c u j e i s určitými údaji o úpadku československého podnikání
v třicátých l e t e c h . Nezmiňuje však změnu celosvětové hospodářské s i t u a c e a zvýšené výdaje
na o b r a n u z důvodu ohrožení Německem. C o d l e mého názoru j e na a u t o r o v i článku t y p i c k y
komunistické j e fakt, že viní určitou s k u p i n u lidí (domácí pravicové p o l i t i k y a velké p o d n i k y )
ze zavinění hospodářské krize, za k t e r o u už z p o v a h y její celosvětové věci n e m o h l i být
zodpovědní.
(Horn, Komunisté pro podropu poctivého živnostenského podnikání, 1946)
22
V článku lze v y s l e d o v a t i předvolební kampaň komunistů. KSČ j e chválena, že j a k o pokroková
s t r a n a si j e vědoma n u t n o s t i spojení dělnické třídy s ostatními v r s t v a m i pracujícího lidu a t o
už o d svého samotného v z n i k u . Je vyzdvihován její dlouhodobý kladný poměr
k živnostenskému podnikání a t e n d e n c e k ochraně soukromého m a j e t k u a zvláště osobního
vlastnictví proti bankám a v e l k o p o d n i k ů m 3 0
. „Když s e 5. května v y h r n u l a z podzemí naše
veliká Komunistická s t r a n a Československá, s t r a n a všenárodní, stala s e v netušené míře i
s t r a n o u živnostníků a o b c h o d n í k ů " 3 0
.
Komunisté se chválí založením nesčetných řemeslnických a živnostnických komisí. T y t o
sdružení však i d l e článku hrají p o u z e osvětovou a i d e o l o g i c k o u roli. K o m u n i s t y řízený
„Ústřední svaz československých řemesel" se stává p l a t f o r m o u p r o veřejné p r o j e v y
největších komunistických pohlavárů3 0
.
S o u d r u h R u d o l f Slánský například n a j e h o s j e z d u p r o n e s l n a p r o s t o klíčový projev, který se
týká p r o g r a m u komunistů: „Komunisté neprosazují a n i zestátnění, a n i združstevnění m a j e t k u
živnostníků a obchodníků. Komunisté respektují a b u d o u r e s p e k t o v a t i soukromý m a j e t e k
všech těch, kdož h o nabyli p o c t i v o u a m n o h d y těžkou prací s v o u , svých otců a dědů. B u d o u
r e s p e k t o v a t i m a j e t e k malých a drobných podnikatelů, živnostníků a obchodníků. Takovýto
m a j e t e k b u d o u komunisté n e j e n r e s p e k t o v a t , nýbrž b u d o u takový m a j e t e k také chránit.
Všechno jiné j e lží a takové lži rozšiřují ti, kdož b y chtěli návrat k těm poměrům, k d y k a r t e l y a
karteláři, b a n k y a bankéři s v o u pirátskou p o l i t i k o u ničili e x i s t e n c e tisíců živnostníků a
obchodníků, k d y o n i j e s u c h o u c e s t o u vyvlastňovali"3 0
.
(Horn, Komunisté pro podropu poctivého živnostenského podnikání, 1946)
23
Střední v r s t v y poválečné g e n e r a c e j s o u chváleny, jelikož údajně u nich nastal radikální o b r a t
a v ě d o m ě s e postavili p o b o k dělníků a ostatních v r s t e v pracujícího lidu, s nímž uzavřeli
bratrský svazek. „Komunistická s t r a n a Československa stává s e s t r a n o u i živnostníků,
řemeslníků a obchodníků, kteří poznávají, že k této, o d níž byli isolování B e r a n y , N a j m a n y ,
Mlčochy a C h a l u p y d e m a g o g i c k o u lží, mají j a k o k jediné straně, která n e s e l h a l a , m n o h e m
blíže nežli k o s t a t n í m " 3 1
. Výčet j m e n r e p r e z e n t u j e předáky agrární a živnostenské strany.
S t a v tehdejšího podnikáni j e charakterizován smíšeně. Řemeslo (jakožto o p o r a
komunistického učení) j e h o d n o c e n o d o s t i kladně a j e u něj posvěcen p u n c „zdravého
podnikání". U obchodního podnikání zjišťuje p a n H o r n „ m n o h o zjevů negativních"3 1
. T r n e m
v o k u j e k o m u n i s t o v i hospodářská r o z l e h l o s t obchodního podnikání a džungle v e l k o o b c h o d u .
T o t o vše dává za v i n u nacistické o k u p a c i , jejíž j e t o dědictví, a p r o t o t o musí býti vykořeněno.
Nejhorším příznakem „ n e m o c i " v českém hospodářství j e parazitní v e l k o o b c h o d ,
charakterizovaný bezpracnými důchody a kořistnickými zisky podnikatelů3 1
.
V e l i c e zajímavá j e kritika byrokratického p r o c e s u v zestátněných podnicích. Hospodářské
dějiny odhalují, že poválečné hospodářství Československa již b y l o jaksi polostátní. O
zestátnění velkých podniků s e j e d n a l o již n a zasedání v Košicích 5. Května 1 9 4 5 3 2
. P r o g r a m
z n á r o d n e n i a zkonfiskování m a j e t k u n e b y l t e h d y ještě přesně specifikován, a l e již o něm bylo
r o z h o d n u t o . Z dnešního p o h l e d u se následně j e d n a l o o obrovské m a j e t k y , který však n a
rozdíl o d d o b y pozdější byly vládou o d k o u p e n y ( p o k u d s e n e j e d n a l o o m a j e t e k nepřátel a
zrádců)3 2
.
(Horn, Komunisté pro podropu poctivého živnostenského podnikání, 1946)
(Průcha, 2009)
24
Nečekané p r o mě bylo odhalení přesného byrokratického problému státních podniků
samotným komunistickým t e o r e t i k e m . A lépe b y t o n e n a p s a l a n i skalní zastánce volného
t r h u : „V distribučním s t y k u m e z i jednotlivými odvětvími našeho zestátněného průmyslu sedí
j a k o žáby n a p r a m e n i cizopasníci n a d i s t r i b u c i o d výrobce ke spotřebiteli. Nachází se z d e celá
řada zbytečných článků, takže každý výrobek denní potřeby n e j e n že prochází samotným
o b c h o d e m , nýbrž prochází několika r u k a m a a t o d o k o n c e několikrát. Každý solidní obchodník
pak právem pranýřuje takovýto aparát"3 3
. Je zajímavé číst t y t o věty a vidět v nich p r a v d i v o u
reflexi, která s e může z r o d i t p o u z e v atmosféře s v o b o d y v o l b y . Ničeho p o d o b n é h o n e b y l i
komunisté s c h o p n i dalších 4 0 let, i když t y „cizopasné žáby n a p r a m e n i v e státním průmyslu"
se přemnožily právě až za j e j i c h panování.
K o n k u r e n c e j e označena také za negativní jev. „Distribuční síť maloobchodní j e příliš rozlehlá
a neskýtá solidnímu obchodníkovi možnost klidné e x i s t e n c e " 3 3
. Komunisté t e d y nabízí jakýsi
hybridní systém, k d y n a j e d n u s t r a n u podnikání b u d e soukromé a o c h r a n a m a j e t k u naprostá,
avšak v s t u p d o podnikání b u d e extrémně ztížen a k o n k u r e n c e u t l u m e n a . Důsledky takového
ochranářského počínání j s o u l e h c e domyslitelné. V z n i k l a b y v r s t v a státem chráněných
vysokoziskových obchodníků, kteří b y se n e m u s e l i obávat tržní k o n k u r e n c e , jelikož j a k o v e
středověku směrem k řemeslům, b y i z d e komunisté j a k o staří králové z a v e d l i cechovní
privilegia směrem k o b c h o d u a podnikání. T e n t o systém však n i k d y n e v s t o u p i l v p l a t n o s t . Je
důležité si při čtení t o h o t o všeho uvědomit, že s e jedná z velké části p o u z e o předvolební
p r o p a g a n d u a agitaci s k r z e hlásnou t r o u b u komunistů - Rudé právo.
(Horn, Komunisté pro podropu poctivého živnostenského podnikání, 1946)
25
Roznašečem všelijakých nešvarů j e také Ústřední svaz o b c h o d u . T e n j e kritizován opakovaně
v celém článku jakožto rejdiště r e a k c e (způsobeno s největší pravděpodobností tím, že t e n t o
svaz stál v o p o z i c i vůči programovým myšlenkám KSČ). T a t o o b d o b a naší dnešní hospodářské
k o m o r y sloužila k ochraně zájmů podnikatelů. Je navrhována důsledná r e o r g a n i z a c e svazu
bez určeného klíče k ní. Což značí zřejmý p o k u s komunistů d o s t a t d o s v a z u své lidi a převzít
v něm m o c . Také f o r m o u „zdemokratizování" t o h o t o s v a z u , k d y j e požadováno, a b y
rozhodující práva měli i zaměstnanci podnikatelů. A t o d o k o n c e i při d i s t r i b u c i a určování
cenové politiky. T a t o d e m o k r a t i z a c e j e vágně popsána a v praxi měla v y p a d a t asi nějak tak,
že na podnikové radě hlasují majitelé a zaměstnanci středních podniků, k d e j e třeba
d i s t r i b u o v a t výrobky a za jaké c e n y . Takovýto p r o g r a m j e a l e přímo v o p o z i c i s centrálním
plánem prosazovaným Gottwaldovskými k o m u n i s t y , protože vynechává klíčovou pozici právě
o n o h o centrálního plánovače/úředníka3 4
.
Vysvětlení vztahů m e z i živnostníky a dělnickými spotřebními družstvy bylo důležité z t o h o
důvodu, a b y s e postrašení podnikatelé přestali komunistů bát a ukončili svůj „demagogický
boj p r o t i d r u ž s t v ů m " 3 4
a místo t o h o se společně zaměřili na společného nepřítele velkokapitál,
nepřítele všeho lidu. A u t o r ujišťuje čtenáře, že n i k d o nemá v plánu nadržovat
družstvům proti soukromému podnikání a t o a n i v o b l a s t i daňového zatížení. Takovéto řeči
označuje za p o m l u v y zpátečníků. Združstevňování označuje za p r o c e s nevyhnutelný p r o
očištění hospodářství p o o k u p a n t e c h . Jedná s e t e d y j e n o „převod m a j e t k u d o r u k o u dobrých
českých lidí"3 4
. Je důležité si opět uvědomit, že a u t o r mluví o spotřebních družstvech, která
jaksi s e v následující době díky faktickému naprostému zániku soukromého podnikání s e již
nějak zásadně n e v y z d v i h o v a l a .
M á s e také zakročit p r o t i velkopodnikatelům, kteří v e s n a z e u n i k n o u t před zestátněním,
n e b o a b y si zajistili „bezpracné zisky", t a k s a m i se združstevnili. Tvrdý p o s t u p p r o t i těmto
„lžidružstvům" j e údajně v maximálním zájmu r e p u b l i k y 3 4
.
(Horn, Komunisté pro podropu poctivého živnostenského podnikání, 1946)
26
Komunisté v určitých věcech naznačovali i jejich osobité centralistické t e n d e n c e . V tehdejší
r e p u b l i c e e x i s t o v a l a určitá f o r m a hospodářské samosprávy (oblastní hospodářské orgány),
které se snažily k o o r d i n o v a t obchodní a živnostenskou činnost v určité o b l a s t i . Komunisté
v p a r l a m e n t u důsledně p r o s a z o v a l i , a b y se hospodářská samospráva i n t e g r o v a l a d o
ústředních orgánů (ústřední svazy), přibližně na úrovni tehdejších krajů3 5
.
Komunisté s e snažili m a x i m a l i z o v a t své volební šance všeobecně štědrou p o l i t i k o u v o b l a s t i
majetků pozůstalých p o Němcích. Stejně j a k o v zemědělské politice, t a k i v o b l a s t i
živnostenské byly slibovány všemožné výhody a darování. S i t u a c e r o k u 1 9 4 6 byla taková, že
9 6 0 0 0 živností (zabavených N ě m c ů m a zrádcům) b y l o spravováno takzvanými národními
správci3 5
. Komunisté slibují c o nejrychlejší předání těchto majetků d o r u k o u českých lidí. T a t o
fráze j e n a p r o s t o identická s t o u , která se použila i při popisování rozdělování půdy p o
o k u p a n t e c h . Hlavní podíl z koláče b y měli d o s t a t partyzáni (v jejichž řadách měli komunisté
silný vliv) a neurčitá k a t e g o r i e „dobrých českých vlastenců". „Proto p r o s a z u j e m e , a b y c h o m
nyní předali živnosti a o b c h o d y p o d národní správou poctivým českým l i d e m , zasloužilým
vlastencům a l i d e m z vlasteneckého o d b o j e d o dědičného vlastnictví"3 5
.
Daňové p r i n c i p y j s o u u v e d e n y zajímavou liberální úvahou „živnostníci se musí věnovati své
produktivní práci a potřebným službám a nikoliv pochůzkám p o finančních úřadech, j e
každému dobře známo, že p r o malého živnostníka j e styk s finanční správou něco krajně
nepříjemného, přičemž j e na jedné straně podezírán, že své daně neplatí a n a druhé straně
s p l e t i t o s t daňových předpisů m u neumožňuje, a b y p o c h o p i l všechny požadavky finanční
správy"3 5
. Problémy živnostníků v berní o b l a s t i j s o u t e d y v s k u t k u nadčasové. A úvodní s l o v o
k o m u n i s t y j e p r o ně v e l i c e sympatické.
(Horn, Komunisté pro podropu poctivého živnostenského podnikání, 1946)
27
Zvláště směrem k malým živnostem j e v e d e n a v e l i c e pozitivní rétorika. A u t o r článku vychází
ze statistik z r o k u 1 9 3 7 , k d y 3 8 6 0 0 0 z 6 3 7 0 0 0 poplatníků daně výdělkové nemělo více než
„9 0 0 0 Kč zdaňovaného výtěžku", t j . z i s k u 3 6
. J d e t e d y o více než p o l o v i n u všech živnostníků
v ČSR, většinou drobní řemeslníci a obchodníci. N a v r h u j e se t e d y jednotné zdanění všech
těchto daňových subjektů, což mě osobně připadá d o s t i rozumné. Byla b y určena částka,
k t e r o u b y tito lidé byli n u c e n i platit, t a k a b y při svých daňových přiznáních p o u z e uváděli,
jestli nepřesáhli roční částku 9 0 0 0 kč a úřadu b y se neuvěřitelně b y r o k r a t i c k y u l e v i l o , jelikož
by v e d l p o u z e s e z n a m plátců a n e b y l b y n u c e n vše k o n t r o l o v a t a účetně přepočítávat.
Samozřejmě ekonomická t e o r i e naznačuje, že b y s e t a k každý p o d n i k a t e l maximálně snažil,
a b y j e h o zisky nepřesáhly oněch 9 0 0 0 kč, což b y t l u m i l o d o určité míry hospodářství. S t a l o
by se praxí, že b y bylo výhodnější založit dvě f i r m y s menšími zisky, než j e d i n o u větší se zisky
většími a j e možné, že b y docházelo k deformacím t r h u . Avšak celkově t o byl p o d l e mě k r o k
správným směrem, a u t o r a článku n a p a d l o , že minimalizováním kontaktů s finanční správou
by živnostník získal m n o h e m více času p r o své podnikání. Komunisté nabídli k o n c e p c i , při
které b y se n e m u s e l a měřit daň minimálně 3 0 0 tisícům podnikatelům, a ušetřily b y se vysoké
náklady správní. Škoda j e n , že veškeré t y t o i n f o r m a c e a plány j s o u v e světle pozdějších
událostí opět klamné.
P r o b l e m a t i k o u s e zabývá i pozdější článek z 2 5 . d u b n a s názvem „Jednotné zdanění
živnostníků". „Žádný malý p o d n i k a t e l - živnostník, n i k d y nerozuměl t o m u , proč má platit daň
důchodovou, všeobecnou výdělkovou a daň z o b r a t u . P r o něho t o byly stále j e n daně, které
bylo n u t n o p l a t i t i " 3 7
. Zmiňují se t u i nepříjemnosti spojené s vyplňováním všech daňových
spisů, při kterém si podnikatelé m u s e l i často najímat někoho, k d o t o m u rozumí. „Živnostník
neměl čas na písařinu, když se m u s e l starati o t o , a b y p i l n o u prací s v o u uhájil častokrát
j e n o m t o své nuzné živobytí"3 7
. Zákony j s o u p o d l e komunistické s t r a n y navrženy špatně,
d o k o n c e byly záměrně stvořeny tak, a b y obyčejný p o d n i k a t e l j i m n e m o h l porozumět.
3 6
(Horn, Komunisté pro podropu poctivého živnostenského podnikání, 1946)
3 7
(Právo, Jednotné zdanění živnostníků, 1946)
28
Na daňový zákon totiž p o d l e článku nestačí a n i u n i v e r z i t a . P o p i s u j e s e i p r a x e , k d y berní úřad
častokrát údajně zasílal větší výpis zisků, než byla realita (což zvyšovalo příslušnou daň) a p o d .
Komunisté odkazují na t r e n d v e světovém zákonodárství, k d y se jednotná daň zavádí v e
Francii a Jugoslávii a slibují voličstvu, že b r z y p o volbách t u t o daň v p a r l a m e n t u prosadí.
Zajímavé j e , že také naznačují, že j e třeba d o s a d i t lepší lidi d o finanční správy, protože
dosavadní úředníci s e v e starém systému neosvědčili3 8
.
Sociální pojištění p r o o s o b y samostatně výdělečné činné v této době n e e x i s t o v a l o (podobně
j a k o u zemědělců, kteří se v té době vymezují, avšak v podstatě j s o u t o také živnostníci).
Komunisté představili plán standardního všeobecného zabezpečení, j a k h o známe d n e s .
Vládní p o d p o r a j e slíbena zejména obchodníkům, kteří byli postiženi válkou a okupací3 9
.
K této otázce se vyjadřuje jiný článek, který j e založený na referátu s o u d r u h a Antonína
Zápotockého. O n a k o m i s e k o l e m něj vytvořená stvořili plán celonárodního pojištění, resp.
„národního pojištění". T e n t o k o n c e p t představují komunisté jakožto n o v i n k u a v názvosloví
t o nadřazují sociálnímu pojištění. „Pracujícím musí být zajištěna dostatečná o c h r a n a jejich
zdraví a zabezpečeno důstojné stáří, p r o t o b u d e současné sociální pojištění překováno d o
pojištění n á r o d n í h o " 4 0
. T a t o speciální k o m i s e v y p r a c o v a l a plán, k d y pojištění zaměstnanecké
b u d e doplněno o pojištění zemědělců a živnostníků (jak j s e m p o p i s o v a l již v dřívějším t e x t u )
a celý národ t a k b u d e nově pojištěn. „Proto nechť národní pojištění z a h r n e všechny pracující,
nechť j i m p o s k y t n e potřebnou o c h r a n u zdraví a zabezpečí životní míru v případě nezaviněné
ztráty v ý d ě l k u " 4 0
. Obsaženy j s o u i realistické postřehy, komunisté správně předpokládají
poválečný v z e s t u p hospodářství a životní úrovně. P r o t o navrhují, a b y zpočátku národní
pojištění, resp. zajištění o b y v a t e l s t v a , bylo poměrně nízké a k t o m u dotované státem a
velkými p o d n i k y Československými. Počítají s tím, že j a k b u d e p o s t u p e m času e k o n o m i k a
růst, t a k samotné daně bohatě pokryjí celý pojišťovací systém, který komunisté v y m y s l e l i .
Zavedení d o p r a x e má být p o etapách a nejlépe s p o d p o r o u ostatních parlamentních s t r a n 4 0
.
(Právo, Jednotné zdanění živnostníků, 1946)
(Horn, Komunisté pro podropu poctivého živnostenského podnikání, 1946)
(Právo, Národní pojištění co nejdříve!, 1946)
29
Živnostník tehdejší d o b y j e ujištěn, že s o c i a l i s m u s hlásaný a prováděná k o m u n i s t y p r o něj
není nebezpečím. „Socialismus j e j e d i n o u bezpečnou zárukou t o h o , že n i k d o z lidu, a n i
z živnostníků n e b u d e v e svém životě, v e své e x i s t e n c i a se s v o u budoucností odkázán na
ošemetnou, záludnou h r u osudových náhod v e vlnobití kapitalistické společnosti, v pěstním
právu mocných p r o t i slabším a slabších p r o t i nejslabším"4 1
. Komunisté nabízejí poctivé
zhodnocení živnostníkovy práce, nabízejí sociální smír m e z i dělníky a p o d n i k a t e l i .
Jednoduše napsáno, v socialistické společnosti má být živnostník člověkem dobře zajištěným
a oceňovaným. J e h o soukromý m a j e t e k a obchodní činnost slíbili komunisté p o d p o r o v a t a
chránit. Přesto se komunistická s t r a n a n i k d y n e m o h l a právě o živnostníky, a n i obchodníky
opřít, protože t i t o lidé většinou dokázali správně z h o d n o t i t obrovská rizika spojená s v o l b o u
této nové síly. Sám J o s e f H o r n v e svém jiném článku s chválivým názvem „Živnostníci j d o u
s n á m i " uvádí, že 1 5 % všech československých drobných a středních živnostníků j e členy
komunistické s t r a n y 4 2
. Neznamená t o samozřejmě, že p o u z e těchto patnáct p r o c e n t
podnikatelů k o m u n i s t y později v o l i l o , každopádně j e v e l i c e pravděpodobné, že většina
živnostníků s e n a k o n e c r o z h o d l a p r o j i n o u s t r a n u .
(Horn, Komunisté pro podropu poctivého živnostenského podnikání, 1946)
(Horn, Živnostníci jdou s námi, 1946)
30
3. Zahraniční obchodní politika
Mezivládní jednání a d o h o d y j s o u zmiňovány v k o n t e x t u komunistické p o l i t i k y a i d e o l o g i e . Je
zřejmé, že t a k b r z y p o válce n e b y l a rétorika vůči západu t a k vyhrocená, j a k o v pozdějších
l e t e c h . Přesto j e možno v y s l e d o v a t určité náznaky počínající ideologické bitvy. V e vydání
Rudého práva z 2. d u b n a 1 9 4 6 j e v y t i s k n u t kritický článek na a d r e s u U N R R A (Správa
Spojených národů p r o p o m o c a o b n o v u ) , která zajišťovala poválečnou p o m o c Evropě. Název
článku E m i l a L o e b l a „Dává U N R R A skutečně z a d a r m o ? " již mluví sám za s e b e . E m i l L o e b l píše
z p o z i c e přednosty Československého úřadu p r o hospodářskou p o m o c a o b n o v u .
Komunisté varují, že p o m o c řízená a koordinována z N e w Y o r k u může být zneužita
i m p e r i a l i s t i c k o u A m e r i k o u k prosazování své vlastní mocenské politiky. Možnost, že by
kapitalistická společnost založená n a tržním hospodářství poslala j e n t a k nezištně
hospodářskou p o m o c cizí z e m i j e vylučována j a k o n e m o ž n á 4 3
.
T a t o p o m o c byla v praxi zajišťována f o r m o u přídělových lístků. Proč byli komunisté obezřetní
k p o m o c i z e s t r a n y Spojených národů? Sídlo O S N bylo v N e w Y o r k u a zvláště v poválečném
období hrály p r i m v celé o r g a n i z a c i Spojené státy Americké. T y s e také většinovou měrou
podílely n a zasílané p o m o c i 4 4
.
Emil L o e b l t e d y o d h a l u j e něco n a p r o s t o nečekaného a t o j e fakt, že náš národ obětoval
m n o h e m více, než činí t a t o p o m o c . Obětovali j s m e s p o u s t u životů i majetků a p o m o c ze
s t r a n y O S N j e vlastně n a p r o s t o směšná v z h l e d e m k t o m u t o . Také s e nesmí z a p o m e n o u t n a
to, že k nám sice proudí p o m o c primárně z A m e r i k y , a l e byl t o právě Svaz sovětských
socialistických r e p u b l i k , jehož armády o s v o b o d i l y většinu našeho území. Stejně t a k nelze
vyčíslit ztráty o d b o j e a t a k d á l e 4 3
.
(Loebl, 1946)
(Křen, 2005)
31
N a k o n e c ještě dodává, že i Československá r e p u b l i k a přispívá d o fondů Spojených národů a
t a k nesmíme z a p o m e n o u t , že v rámci p o m o c i vlastně nepřímo k nám p l y n o u i naše peníze4 5
.
Jednoduše p a n L o e b l jakožto představitel úřadu, který hospodářskou p o m o c koriguje,
zastává v e l i c e zvláštní s t a n o v i s k a . V článku n e j s o u s t o p y jakéhokoliv vděku směrem
kdárcovským státům. Lze l e h c e o d h a l i t , že komunisté se báli vzrůstající p o p u l a r i t y U S A
v Československu. A l e celkově článek vyzývá spíše k obezřetnosti, není přímo útočný.
Hospodářským jednáním m e z i SSSR a ČSR s e přikládá zvláštní důraz. Je zmíněna zahraniční
návštěva našeho m i n i s t r a o b c h o d u d r . H u b e r t a R i p k y v Sovětském s v a z u 4 6
. Klíčová v tehdejší
době byla otázka d o p r a v y , jelikož Československo očekávalo hospodářskou p o m o c z e s t r a n y
SSSR. Z dnešního p o h l e d u kuriózní s i t u a c e , jelikož Sovětský svaz byl válkou m n o h e m více
poničen a i dlouhodobě hospodářsky zaostalejší než Československá r e p u b l i k a .
J e d n a l o s e však o pragmatický Stalinův čin, jelikož chtěl zajistit p o d p o r u Čechů a Slováků p r o
myšlenku k o m u n i s m u . Sovětský svaz, který nejvíce trpěl a přesto j e s c h o p e n vyvážet
p o t r a v i n y , t o byl přece p r o obyčejného člověka největší důkaz, j a k o u c e s t o u b y se společnost
měla ubírat. M i m o t o byli Sověti o c h o t n i otevřít svůj t r h p r o výrobky Československého
těžkého a strojírenského průmyslu. Obrovský sovětský t r h se jevil j a k o země zaslíbená,
zvláště když přihlédneme k j e h o geografické blízkosti a domnělé spotřebitelské v e l i k o s t i .
Všechno se zdálo být n a p r o s t o skvělé. S pomocí dobrotivého Sovětského s v a z u j s m e se měli
hospodářsky vyšvihnout n a v r c h o l a čekat n a e k o n o m i c k y příjemnou b u d o u c n o s t 4 6
.
(Loebl, 1946)
(Právo, Hospodářská jednání mezi SSSR a ČSR, 1946)
32
Bylo také n u t n o vyřešit otázku, j a k s e p o s t a v i t směrem k Německu a reparacím. Jak vyčíslit
domácí škody způsobené válkou a okupací? Článek o t o m t o tématu s e o b j e v u j e v Rudém
právu 2 6 . D u b n a .
Vyčíslování škod se dělo na pozadí soudního p r o c e s u s h l a v o u německé m o c i n a území Čech,
bývalým p r o t e k t o r e m K. H. F r a n k e m . T e n byl obžalován z těžkých válečných zločinů a s o u z e n
mimořádným lidovým s o u d e m v P r a z e . T e n t o p r o c e s j e v Rudém právu často zmiňován.
Zvláštní důraz j e k l a d e n na zrádce. Komunisté n i k d y n e o p o m e n o u zdůraznit o h r o m n o u
obětavost svých vlastních odbojářů a partyzánů, své znatelné ztráty na životech v období
o k u p a c e . Z a zrádce j s o u označeni staří agrárníci a j i m podobní. O všech takovýchto lidech
referují komunisté j a k o o představitelích předválečného režimu, přičemž s e zřejmě
p s y c h o l o g i c k y snaží působit na lidi tak, a b y zavrhli vše, c o bylo typické p r o Československo
před válkou (včetně f o r m y vlády a hospodářského systému)4 7
.
U s o u d u s bývalým říšským p r o t e k t o r e m b y l předložen důležitý hospodářský znalecký
p o s u d e k , jehož významem b y l o sečíst všechny ztráty způsobené válkou a okupací. T y j s o u
vyčísleny na 7 0 0 m i l i a r d k o r u n , což j e z dnešního p o h l e d u těžce vyčíslitelné číslo. Píše s e o
ničení průmyslu („Zapojením průmyslu na k o n c e r n y říšské byla u nás t l u m e n a výroba a
ničeny průmyslová o d v ě t v í " ) 4 7
.
Zmiňuje se také pustošení zemědělství, které bylo podobně j a k o průmysl v y s t a v e n o těžké
zkoušce. Komunisté řeší, kolik lesů a orné půdy b y l o přes válku z t r a c e n o . „Tyto škody
z a n e c h a l y hluboké s t o p y v našem celém životě, o h r o z i l y naši výživu a zdraví. Z d e německá
p o l i t i k a směřovala p r o t i samým kořenům naší národní e x i s t e n c e " 4 7
. A u t o r zmiňuje p o k l e s
úrody o b i l o v i n o 4 3 % , stejně t a k i celkový p o k l e s u pěstování téměř všech p l o d i n . Z těchto
všech faktů byla n a k o n e c určena o n a s u m a 7 0 0 m i l i a r d k o r u n 4 7
. A u t o r ukončuje článek větou
„Taková j e b i l a n c e německé o k u p a c e a spolupráce zrádců s německými fašisty"4 7
.
(Právo, Němci nám způsobili za 700 miliard škod, 1946)
33
4. Ostatní
V úvaze „Jak a proč v hospodářství naší r e p u b l i k y " dávají komunisté n a j e v o s v o u i d e o l o g i i .
K šťastné b u d o u c n o s t i j e třeba z b a v i t velkoburžoazii politické m o c i , jakož i m o c i
hospodářské. T o s e a l e již stalo poválečným vyvlastňováním, takže t e n t o p o l i t i c k o ekonomický
cíl b y l d l e Rudého práva již v y p l n ě n 4 8
. „To byl revoluční s m y s l zestátňovacích
d e k r e t ů " 4 8
Národohospodářská k o n f e r e n c e KSČ v y d a l a také sborník 2 4 referátů (zasloužilých soudruhů),
dle kterého b y se dále mělo hospodářsko - p o l i t i c k y pokračovat v naší z e m i . V článku j e
zmíněn i obvyklý n e d u h a t o „ n e p o m ě r m e z i produktivní a neproduktivní prací v továrnách,
zkoumají s e příčiny t o h o t o z j e v u " 4 8
. Je napsáno, že relativně k ostatním evropským státům
má Československo značné úspěchy v poválečné r e k o n s t r u k c i . Z e všech referátů j e patrné, že
rozhodující podíl na r e k o n s t r u k c i a výstavě r e p u b l i k y má KSČ4 8
.
Z ekonomického h l e d i s k a j e zajímavá i energetická k o n c e p c e . Článek věnovaný t o m u t o
tématu se o b j e v u j e v Rudém právu 6. d u b n a 1 9 4 6 . P r o b l e m a t i k a mladé k o n c e p c e atomové
e n e r g i e (jaderných elektráren) j e popisována n e j e n z úhlu technického, a l e i f i l o s o f i c k o společenského.
Je popsán p o s t u p štěpení jádra a přiznány zásluhy v t o m t o o b o r u hlavně
Spojeným státům Americkým. Avšak Sovětský svaz převzal i n i c i a t i v u , což j e líčeno j a k o jasná
cesta k využití jaderné e n e r g i e . A l e v t o m t o období j e zatím vše v e fázi koncepcí, avšak
s vytyčeným jasným cílem. V článku j e chválen Sovětský svaz, který se „ku prospěchu l i d s t v a "
snaží využít a t o m o v o u e n e r g i i p r o praktické účely a zkoumá ji za účelem výroby e n e r g i e .
D o k o n c e s e v článku píše, že objevením atomové p u m y a p o k r o k e m přírodních věd se
p o t v r d i t komunistický vědecký m a t e r i a l i s m u s a vyvrátily s e všechna náboženství4 9
.
(Právo, Jak a proč v hospodářství naší republiky, 1946)
(Právo, Atomová energie, 1946)
34
O p r o t i obvyklé rétorice t o h o t o p e r i o d i k a j e v e l m i n e o b v y k l e silně kritizován západ. Američtí
kapitalisté j s o u viněni z t o h o , že strašením a t o m o v o u p u m o u s e snaží ovládnout svět,
zároveň že tímto chováním záměrně odsouvají změnu světového řádu (světovou
k o m u n i s t i c k o u r e v o l u c i ) . Také na rozdíl o d SSSR údajně používají a zkoumají a t o m o v o u
e n e r g i i p o u z e p r o potřeby světové války5 0
.
Článek zabývající se průmyslovou organizací v pohraničí řeší problémy spojené s vysídlením
Němců z Československého státu. A u t o r e m j e předseda osidlovacího výboru j m é n e m K r e y s a .
T e n píše o n u t n o s t i urychleného osídlení zpustlého pohraničí, jelikož jedině t a k lze předejít
k r a c h u tamějších průmyslových p o d n i k ů 5 1
. T y j s o u rozděleny d o tří kategorií.
V první k a t e g o r i i j s o u p o d n i k y s výrazným podílem Čechů (českých dělníků). T y t o mají být za
státní p o d p o r y ponechány v p r o v o z u a subvencovány d o k u d n e b u d o u pracovní ztráty
spojené s o d c h o d e m Němců n a h r a z e n y dělníky jiných národností, které b u d o u později
osídlovat naše pohraničí. Důkazem t o h o , j a k silná byla přítomnost Němců v pohraničí, j e
právě t o , že v této k a t e g o r i i ( p o d n i k y , které b u d o u f u n g o v a t dál b e z přerušení) j e
zaměstnáno 2 8 6 0 0 0 dělníků, z čehož 1 4 2 0 0 0 tvoří Němci. Za t y j e třeba najít náhradu a
p r o v o z y d o t o v a t v přechodné době, k d y b u d o u mít n e d o s t a t e k pracovních s i l 5 1
.
V druhé k a t e g o r i i j s o u p o d n i k y , k d e b u d e výroba přechodně p o z a s t a v e n a a výhledově j e
počítáno s obnovením plného p r o v o z u . Třetí k a t e g o r i i tvoří průmyslové k a p a c i t y poškozené,
n e b o přebytečné, které b u d o u t r v a l e zrušeny5 1
.
Přednostně se má stát zaměřit na v l a k o v o u d o p r a v u , jelikož t a j e klíčová v o d s u n u
Německého o b y v a t e l s t v a . A u t o r uvádí, že v současné době ( d u b e n 1 9 4 6 ) vysílá
Československo 4 vlakové s o u p r a v y obsazené Němci denně d o s p o j e n c i okupovaného
Německa. Je nutné zvýšit t o t o číslo n a 7, a b y o d s u n proběhl řádně a včas, p r o t o j e třeba
přidělit další pracovní síly a vlakové s o u p r a v y k uskutečnění této v ě c i 5 1
.
5 0
(Právo, Atomová energie, 1946)
5 1
(Kreysa, 1946)
35
S o u d r u h K r e y s a také správně tuší, že pohraniční o b l a s t i b u d o u výhledově chudší než
vnitrozemí a musí s e počítat s dlouhým časovým obdobím, než z d e výroba dosáhne
předválečného s t a v u . Chválí se také k o m u n i s t y prosazované d e k r e t y o vlastnictví přidělené
půdy. Jak j s e m již dříve v článku zmiňoval, t a k m i n i s t e r s t v o zemědělství b y l o kontrolováno
k o m u n i s t y . P r o veškerou zemědělskou p l o c h u a u s e d l o s t i byli určeni správci z řad Čechů
(resp. i z dalších „spolehlivých n á r o d ů " Československa) a d e k r e t y zajišťovaly, že t i t o správci
se stali právoplatnými majiteli j i m i spravovaných p l o c h a nemovitostí. Tímto si komunisté
zajišťovali jejich p o d p o r u v b u d o u c n o s t i , také však zajistili m a j e t k o v o u j i s t o t u n u t n o u p r o
opravdový r o z v o j pohraničních oblastí5 2
.
M i g r a c e z vnitrozemí a S l o v e n s k a byla aktivně podporována. Nájmy bytů byly uměle sníženy,
a b y se přestěhování s t a l o e k o n o m i c k y zajímavé. Z fondů národní o b n o v y byly uvolněny
f i n a n c e n a jednorázový osídlovací příspěvek, který byl s p o d p o r o u komunistů p o s k y t n u t
n e j e n pracovníkům v e veřejných službách, a l e i pracovníkům v soukromých podnicích5 2
. Je
zřejmé, že aktivní p o d p o r a přistěhovalců a vstřícní politika vůči správcům majetků p o
Němcích způsobily situaci, k d y se pohraniční o k r e s y staly baštou komunistické s t r a n y .
V jiném článku j e řešena p r o b l e m a t i k a dávek z m a j e t k u . Levicové směřování tehdejší „třetí
r e p u b l i k y " p o t v r z o v a l y i nové daňové zákony. V tehdejším p a r l a m e n t u s e projednával zákon
o dávce z majetkového přírůstku a dávce z m a j e t k u . Čeští a slovenští komunisté z a s a h o v a l i
d o projednávaného zákona zvláště v neprospěch větších korporací (akciové společnosti,
těžařské společnosti, b a n k y , obchodní společnosti a velké lesnické závody). Požadovali
zrušení veškerých daňových úlev p r o t y t o přední p o d n i k y Československa. Veškeré d o d a t k y
komunistů byly následně včleněny d o zákona a t e n byl v jejich formě přijat v p a r l a m e n t u
potřebnou většinou, což se p r e z e n t u j e j a k o veliký úspěch p r o obyčejného člověka5 3
.
(Kreysa, 1946)
(Právo, Dávky z majetku, 1946)
36
Problémy s c e n a m i základních potřeb a hlavně p o t r a v i n byly p o válce značné . O b y v a t e l s t v o
požadovalo, a b y zasáhla vláda. Rudé právo se k problému vyjadřuje poměrně těsně před
v o l b a m i 2 8 . d u b n a . S t r a n a požadovala okamžitou revizi c e n , t a k a b y p o t r a v i n y byly dostupné
i nejchudším občanům. Kritika zaznívá i na a d r e s u uskutečňovatelů p r o g r a m u U N R R A - „ P ř i
stanovení c e n p o t r a v i n z dodávek U N R R A mělo s e přihlížeti k t o m u , a b y t y t o c e n y byly
v s o u l a d u s c e n a m i p o t r a v i n domácí p r o d u k c e " 5 5
. Překvapivě totiž právě t y t o p o t r a v i n y , které
k nám byly dodávány hlavně z U S A a z dalších zemí málo zasažených válkou (Austrálie,
K a n a d a ) , byly předraženy. Vlády přijímajících států totiž m o h l y t y t o p o t r a v i n y oceňovat d l e
svého uvážení. Komunisté tvrdí, že byli ostatními s t r a n a m i přehlasováni k t o m u , a b y t y t o
p o t r a v i n y z fiskálních důvodů byly předraženy a n e s l y t a k d o s t a t e k peněz d o státního
rozpočtu5 5
.
V článku se o b j e v u j e s p o u s t a obviňování a zastávání se nejchudších. „Ty nejzákladnější
p o t r a v i n y b y si měli být s c h o p n i opatřit i chudí lidé, zejména r o d i n y s velkým počtem dětí a
důchodci, jejichž zdraví b y l o válkou nejvíce p o d l o m e n o " 5 5
. Při určování c e n s e p o d l e Rudého
práva m u s e l a stát někde c h y b a , protože domácí p r o d u k c e j e již výrazně levnější, než
p o t r a v i n y distribuované z mezinárodní p o m o c i . Za viníka j s o u vágně označeny p o u z e ostatní
politické s t r a n y 5 5
.
V e l m i zajímavé j e také vyjádření Rudého práva k plýtvání veřejnými z d r o j i , které se
v p e r i o d i k u o b j e v u j e 4. května. V tehdejší době se j e d n a l o o pronájmu Obecního d o m u
v P r a z e soukromníkovi. Tehdejší vedení pražské r a d n i c e o této otázce j e d n a l o a r o z h o d l o se
Obecní d ů m p r o n a j m o u t pražskému sdružení podnikatelů. Komunisté n e s o u h l a s i l i , jelikož
údajně o b j e k t g e n e r o v a l vysoký zisk a n a v r h o v a l i p o u z e j m e n o v a t d o Obecního d o m u
ředitele n a návrh pražské r a d y 5 6
.
(Průcha, 2009)
(Právo, Potraviny na body jsou předražené, 1946)
(Právo, Proti rozhazování obecního majetku, 1946)
37
Komunisté obviňují ostatní s t r a n y z machinací a přímo vyzývají Národní socialisty a l i d o v c e n a
radnici, a b y přestali s e svým nekompetentním chováním a a b y o h r o m n é zisky p l y n u l y d o
radniční p o k l a d n y , místo d o k a p e s jednotlivců napojených zvláště na národní socialisty. Dále
pak všichni komunisté na p r o t e s t odešli z e schůze pražského národního výboru. „Komunisté
jasně prohlásili, že n e l z e brát odpovědnost za t a k špatnou finanční p o l i t i k u , která poškozuje
obecné hospodářství"5 7
. Závěrem článku následuje ujištění, že komunisté b u d o u vždy
e n e r g i c k y v y s t u p o v a t p r o t i jakékoliv formě rozhazování státního m a j e t k u 5 7
.
(Právo, Proti rozhazování obecního majetku, 1946)
38
Závěr
M ý m úkolem b y l o zabývat se ekonomickými a s p e k t y předvolebního p r o g r a m u komunistické
s t r a n y Československa n a stránkách Rudého práva v r o c e 1 9 4 6 . Rozebíral j s e m t e d y
programové sliby a t e z e , na které j s e m při své analýze dobových vydání Rudého práva
narazil.
Předvolební kampaň komunistů byla v e d e n a d o s t i p o p u l i s t i c k y a agresivně. Je zajímavé, že
útoky byly málokdy v e d e n y konkrétně p r o t i nějaké politické straně, n e b o konkrétnímu státu
(výjimku tvoří Spojené státy Americké, které j s o u kritizovány již v této době na stránkách
Rudého práva přímo). Komunisté spíše obviňují celý starý režim, celé společenské
uspořádání postavené na l i b e r a l i s m u . Při čtení jejich referátů a článků j e zřejmé, j a k
atraktivně se tehdejším občanům m u s e l a t a t o s t r a n a jevit. Byli nezatíženi minulostí,
nepodíleli s e na Mnichovské „zradě", a n i n a jakékoliv k o l a b o r a c i s nacisty. Pochybné období
v l e t e c h 1 9 3 9 - 1 9 4 1 j e z a p o m e n u t o , n a stránkách Rudého práva se o t o m t o nemluví.
Z r a z o v a l i výhradně agrárníci, j a k j e v z p o m e n u t o téměř v každém článku. P o k u d b y člověk
čerpal p o u z e z výtisků Rudého práva, m u s e l b y dojít k názoru, že téměř všichni k o l a b o r a n t i
na území Československa byli Agrárníci. V článcích s e téměř nevyskytují a n i „Luďáci", n e b o
jiná kritizovatelná politická síla.
Proč byla t a k zdůrazňována z r a d a agrární s t r a n y j e zřejmě způsobeno její o b l i b o u v období
let 1 9 1 8 - 1 9 3 8 . T a t o s t r a n a měla před válkou veliký počet voličstva, o které teď stáli právě
komunisté. Ti t a k m u s e l i ukázat, že politika této s t r a n y byla vždy zastaralá a že o n i j s o u teď
dominantní síla na „ t r h u " politických s t r a n .
39
Ekonomickým tématům j e věnován poměrně velký p r o s t o r . Komunisté jasně konkretizují své
p o s t o j e v e všech o b l a s t e c h hospodářské p o l i t i k y . Z dnešního p o h l e d u j e zvláštní, j a k se
témata opakují. M n o h o k r á t s e stalo, že j s e m si přečetl článek a p a k s e o d v a c e t dní později
o b j e v i l v Rudém právu článek téměř obdobný, se stejnými faktickými i n f o r m a c e m i , p o u z e
s jiným názvem. T a k vlastně opakují své názory a požadavky neustále d o k o l a . Z jejich
p r o g r a m u j e vždy zřejmá vyhraněnost. Prosazují se o maximální znárodňování n e j e n velkých,
ale i středních a menších podniků. Ovládají radikální o d b o r y , požadují důslednou
společenskou změnu založenou na rovnostářských p r i n c i p e c h s o c i a l i s m u a vždy zdůrazňují,
že p o k u d si volič v y b e r e právě j e , t a k z e svých požadavků n a rozdíl o d ostatních nesleví.
Tak se vlastně prezentují j a k o nejzásadovější politická síla v Československu. Dobře t o lze
vidět n a p o l i t i c e vedené směrem k německé menšině. Rudé právo a komunistická s t r a n a
společně vsadili na nacionalistický P o p u l i s m u s a striktní p o l i t i k u směrem k N ě m c ů m . V e
svých článcích uvádějí vždy horní hranici vypočítané s u m y válečných škod. Chtějí také
o d s u n o u t Němce v c o největším počtu a c o n e j r y c h l e j i . P r i o r i t u této p o l i t i k y chtějí posvětit i
maximálním zapojením dopravních prostředků a podobně. M a j e t e k N ě m c ů a zrádců p a k
chtějí rozdělit Čechům a dalším národům Československa. Chytře právě o n i ovládají většinu
úřadů s přidělováním majetků spojených a t a k si v e l m i často přičítají zásluhy za t e n t o návrat
pohraničí d o českých r u k o u . P r o t o s e s p o u s t a článků věnuje konkrétním případům, k d y byl
národním správcům půdy, n e b o m a j e t k u předány t y t o d o dědičného vlastnictví.
Sovětský svaz j e tradičně prezentován j a k o jediná záruka, jediná stálice v „bouřlivých
v o d á c h " proměnlivé mezinárodní politiky. N a hospodářskou p o m o c z e západních zemí j e
pohlíženo s nedůvěrou, j e prezentována j a k o něco, c o může mít postraní úmysly.
40
Samotná komunistická s t r a n a j e popisována zcela n e k r i t i c k y . Je t o nová živelná síla, která
přinese Československu skvělou b u d o u c n o s t . Lidé píšící odborné články d o Rudého práva
j s o u vždy označeni j a k o skvělí komunističtí odborníci. Jak j s e m již zmínil předtím, rétorika
není a l e kritická k ostatním stranám Národní f r o n t y . T y j s o u kritizovány j e n okrajově (za
špatné hospodaření se státním m a j e t k e m , n e b o že neprosazují důrazná s t a n o v i s k a
k německé otázce, znárodňování a zrádcům z řad agrárníků). A l e celkově Rudé právo ani
nemůže být k ostatním stranám příliš kritické, jelikož k o n c e p t Národní f r o n t y se v e l m i
v y z d v i h u j e .
Zkoumáním dobových výtisků Rudého práva s e m i t e d y podařilo vytvořit určitý přehled o
programových plánech komunistů. S těmito t e z e m i šli třináctého května 1 9 4 6 komunisté d o
p r o ně příznivě načasovaných v o l e b , které měly r o z h o d n o u t o b u d o u c n o s t i našeho státu a
občanské společnosti.
41
Rudé právo - pramen
Horn, J. (5. 4 1946). Komunisté pro podropu poctivého živnostenského podnikání. Rudé právo, str. 1.
Horn, J. (1. 4 1946). Živnostníci jdou s námi. Rudé právo .
Kreysa, J. (5. 4 1946). Průmyslová organizace v pohraničí. Rudé právo .
Loebl, E. (2. 4 1946). Dává UNRRA skutečně zadarmo? Rudé právo, str. 2.
Nepomucký, J. (4. 4 1946). Výstavba naší osvobozené vesnice. Rudé právo, str. 1.
Právo. (6. 4 1946). Atomová energie. Rudé právo.
Právo. (7. 4 1946). Dávky z majetku. Rudé právo .
Právo. (16. 4 1946). Hospodářská jednání mezi SSSR a ČSR. Rudé právo, str. 3.
Právo. (18. 4 1946). Jak a proč v hospodářství naší republiky. Rudé právo, str. 3.
Právo. (25. 4 1946). Jednotné zdanění živnostníků. Rudé právo .
Právo. (24. 4 1946). Národní pojištění co nejdříve!
Právo. (26. 4 1946). Němci nám způsobili za 700 miliard škod. Rudé právo .
Právo. (28. 4 1946). Potraviny na body jsou předražené. Rudé právo.
Právo. (4. 5 1946). Proti rozhazování obecního majetku. Rudé Právo .
Smrkovský, J. (30. 4 1946). 4000 dekretů o vlastnictví půdy rozdáno. Rudé právo .
Berger, O. (1946). Velké dílo: Hospodářsko - politický profil československého znárodnění. Praha: Dělnické
nakladatelství. Strany 52 - 53
Použitá literatura
Kalinová, L. (2004). Východiska, očekávání a realita poválečné doby. Praha: Ústav pro soudobé dějiny
AVČR.
Kaplan, K. (1990). Pravda o Československu 1945 -1948. Praha: Panoráma.
Křen, J. (2005). Dvě století střední Evropy. Praha: argo. Strany 3 9 8 - 4 1 0
Průcha, V. (2009). Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918-1992 2. díl, období 1945-1992.
Brno: Doplněk. Strany 27 - 1 8 9
42