Masarykova univerzita Filozofická fakulta Bakalářská práce 2014 Jana Pacáková Masarykova univerzita Filozofická fakulta Kabinet informačních studií a knihovnictví I n f o r m a č n í studia a k n i h o v n i c t v í J a n a P a c á k o v é Citační analýza - přehledová studie B a k a l á ř s k á p r á c e V e d o u c í p r á c e : P h D r . M a r t i n K r č á l , D i s . 2014 Prohlašuji, žejsem diplomovoupráci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury Podpis autora práce Zde je místo na poděkování pro Martina Krčála, který je vedoucí bakalářské práce. Moc vám děkuji. Bibliografický záznam PACÁKOVÁ, Jana. Citační analýza přehledová studie. Brno, 2014. 76 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Martin Krčál, DiS. 6 Anotace Téma bakalářské diplomové práce je citační analýza, kterou jsem se rozhodla zpracovat jako podrobnou přehledovou studii. Jde o teoretické vymezení citační analýzy a jejího vývoje v průběhu historie, ale také pohled na praktickou stránku citační analýzy, jejích metod, nástrojů (např. Scopus a Web of Science) a možností reálného využití, které nám dává. Cílem diplomové práce je představit metodu citační analýzy. Diplomová práce je zaměřena teoreticky. Práce se věnuje také příbuzným disciplínám, jako jsou scientometrie, bibliometrie a bibliometrické zákony. Klíčová slova Citace, citační analýza, historie citační analýzy, citační mapy, citační rejstříky, citační software, Google Scholar, Scopus, Web of Science, bibliometrie, Lotkův zákon, Zipfův zákon, Bradfordův zákon, scientometrie, Impact factor Annotation Topic of thesis is citation analysis, which I decided to process as a summary study. It is theoretical delimination of citation analysis and its evolution during the history, but also a view on the practical side of citation analysis, its metods, tools, (for example Scopus a Web of Science) and options of real use, which it gives us. Goal of thesis is to introduce method of citation analysis. Thesis is theoretical. Thesis is dedicated also to similar discilines, as are scientometrics, bibliometrics and bibliometrical laws. Keywords Citations, citation analysis, history of citation analysis, citation maps, citation indexes, citation software, Google Scholar, Scopus, Web of Science, bibliometrics, Lotka's law, Zipf's law, Bradford's law, scientometrics, Impact factor 7 1. O b s a h Úvod 9 Bibliometrie 10 Bibliometrické zákony 16 Úvod 16 Bradfordův zákon 17 Lotkův zákon 21 Zipfův zákon 25 Impact Factor 29 Scientometrie 34 Scientometrické parametry časopisu: Chyba! Záložka není definována. Citační analýza: 37 Vznik a historie Citační analýzy: 42 Nástroje citační analýzy: 46 Web of Science 47 Google Scholar 51 Scopus 49 Srovnání: 53 Citační indexy 55 Citační mapy 60 Závěr 64 Seznam použitých zdrojů 68 8 Úvod Počátky vývoje citační analýzy jako samostatné disciplíny jsou úzce spjaté s bibliometrií. Na počátku 20. století F.J.Cole a N.B. Eales publikovali práci pro výzkum oboru anatomie pod názvem Statistická analýza literatury. Cílem práce bylo zmapovat zájem o obor v různých státech s využitím metod statistického rozložení. Citační analýza je jedna z metod bibliometrie, která zkoumá a kvantifikuje vztahy mezi dokumenty, autory, vědeckými institucemi, vědními oblastmi apod. na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Citační analýza má význam při profilování knihovních fondů a je také základem citačního mapování vědy pomocí konstrukce citačních sítí. Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou a měřením dokumentů, v nichž jsou šířeny poznatky vědy. Bibliometrie má praktické využití v knihovnictví a informační vědě. Vzájemný vztah bibliometrie, informetrie a scientometrie vyplývá ze vztahů mezi systémem vědy, knihovnictvím a vědeckou komunikací. Oblast zkoumání těchto disciplín se překrývá, všechny považují dokument jako důležitý objekt svých měření. Informetrické studie, založené na zkoumání dokumentů, j sou v podstatě studiemi bibliometrickými. Do budoucna může hrát měření vědy významnou roli při přerozdělování finanční výzkumným organizacím. Hlavní otázkou je, jak ovlivňuje citační analýza bibliometrií a jaký vztah má s novějšími obory měření vědy. Diplomová práce bude přínosná pro obor Informační studia a knihovnictví tak pro osoby, které v něm pracují. 9 Bibliometrie Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou a měřením dokumentů, v nichž jsou šířeny poznatky vědy. Bibliometrie má praktické využití v knihovnictví a informační vědě.1 Citační analýza je jedna z metod bibliometrie, která zkoumá a kvantifikuje vztahy mezi dokumenty, autory, vědeckými institucemi, vědními oblastmi apod. na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Citační analýza má význam při profilování knihovních fondů a je také základem citačního mapování vědy pomocí konstrukce citačních sítí.2 Bibliometrie je disciplína měření vědy, která vychází z kvantitativní analýzy záznamů dokumentů, které slouží ke komunikaci vědeckých poznatků. A. Pritchard definoval bibliometrii jako „aplikaci matematických a statistických metod na knihy a ostatní média komunikace.3 " Ve 20. letech vznikla statistická analýza vývoje vědy, kterou vytvořil knihovník britského patentového úřadu E. W. Hume. Tato studie vycházela z bibliografických záznamů ve vědeckých časopisech a vycházela z obdobných principů, jako předchozí výzkum. První analýza citací vznikla až v roce 1927, když dvojice autorů PLK.Gross a E.M.Gross spočítala a analyzovala citace článků ve vědeckých časopisech z oblasti chemie. Tato publikace byla na rozdíl od prvních dvou založená na citacích, ne bibliografiích. Na základě této práce se citační analýza postupně stala významnou oblastí bibliometrie. Poté nastal prudký nárůst aplikování citační analýzy.4 1 KÔNIGOVA, Marie. Úvod do bibliometrie: vysokoškolské skriptum pro 3.a 4.ročník studijního oboru 72-36-6 vědecké informace a knihovnictví, l.vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993, 74 s., pni. 2 Tamtéž. 3 BROADUS, R. N. Toward Definition of „Bibliometrics". Scientometrics. 1987, vol. 12, no. 5-6, s. 373-379. ISSN 0138-9130. Dostupné také z: http://www.springerlink.com/content/vl 11750nl4086384/ 4 BROADUS, Robert. Early Approaches to Bibliometrics. Journal of the American Societyfor 10 Počátky vývoje citační analýzy jako samostatné disciplíny jsou úzce spjaté s bibliometrií. Se vznikem oboru bibliometrie jsou spjatá dvě důležitá jména: N . B. Eales a F. J. Cole. V roce 1917 vyšla odborná práce pod názvem Statistická analýza literatury, na které se podíleli oba autoři. Šlo o rozbor vědecké literatury, který zkoumal přínos různých států a počet vydaných publikací (nebo časopiseckých článků) pro určitou vědní oblast. Cílem práce bylo zmapovat zájem o obor v různých státech s využitím metod statistického rozložení.5 O šest let později, v roce 1923, vydává E. W. Hulme dílo Statistická analýza historie vědy, kde je poprvé použitý termín statistická bibliografie. Moderní termín bibliometrie poprvé použil až v roce 1969 A. Pritchard.6 E. Garfield se podílel na vzniku Institute for Scientific Information, který byl založen v roce 1962. Soustředil se hlavně na indexaci starší literatury s využitím pro výzkumy v oblasti scientometrie. V roce 1963 začíná Institute for Scientific Information vydávat databázi Science Citation Index - SCI7 . V současné době má SCI pokrytí s vice než 10 000, které zasahují do mnoha vědeckých disciplin se značnou retrospektivou, která sahá až do roku 1900. Bibliometrie pracuje na principu několika základních předpokladů, ze kterých dále vychází při zkoumání vědy. Předpokladem číslo jedna je obecně známý fakt, že pokud má libovolný autor v úmyslu napsat dílo - ať už jde o vědecký článek, monografii nebo pouhý příspěvek do sborníku případně se pouze podílet na díle jako spoluautor, je nezbytně nutné, aby pro svou práci mohl nasbírat co nejvíce hodnotných pramenů, ze kterých bude vycházet při psaní. Jak již víme, při psaní vědecké práce je nutné najít jako podklady ověřené zdroje informací, které jsou pravdivé a u kterých se dá dohledat jejich původ. Information Science [online]. 1987, vol. 38, issue 2 [cit. 2013-10-12], 5 Tamtéž. 6 KRISTOFICOVA, Eva. Prostriedky hodnotenia knižničných a vedeckoinformačných procesov. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 1997, s. 8-10. ISBN 80-85165-62-7. 7 BROADUS, Robert. Early Approaches to Bibliometrics. Journal of the American Societyfor Information Science [online]. 1987, vol. 38, issue 2 [cit. 2013-10-12]. 11 Předpoklad číslo dvě nám říká, že pokud je určitý vědecký článek či jiné dílo často citováno ostatními vědci, znamená to, že jde o velmi kvalitní dílo a tím pádem má autor díla vysoký kredit ve svém vědním oboru. Díla vysoké kvality jsou často citována z toho důvodu, že méně známý autoři mohou využít jejich obsah - ať už jako argumenty pro podporu svých názorů, nebo odvolávání na ověřené informace. Vysoce citované články lze také využít jako zdroje odkazů na jiná díla obdobného zaměření, ze kterých při psaní vycházel autor článku. Tím se dostáváme ke třetímu předpokladu, který se týká Impact factoru. Pokud je článek - či články - obsažené ve vědeckém časopise hodně citované, znamená to, že časopis jako celek je obdobně hodnotný a kvalitní zdroj informací. Impact factor je ukazatel kvality vědeckých časopisů v určitém oboru a lze jej vypočítat z průměrného počtu citací vědeckých článků v konkrétním časopise za určité časové období. O Impact factoru pojednává samostatná kapitola, kterou najdete níže. Novější, příbuzné obory bibliometrie tvoří informetrie (zkoumá tok vědeckých informací a provádí kvantitativní měření v oblasti informančích systémů), kybermetrie (zkoumá využití bibliometrických metod na data, která obsahují webové stránky - př. statistika vstupů a výstupů, počet děl od různých autorů atd.) a scientometrie (zkoumá zákonitosti productivity v oblasti vědních oborů).8 O scientometrii v práci podrobně pojednává stejnojmená kapitola, kterou najdeme níže. 8 VAVŘIKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008. 32 s. Elektronický studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z WWW: http://textv.iinonice.cuni.cz/studiini-textv/vavrikova-lucie/vavrikova l.pdf/view. 12 Obr. 1: Zasazení bibliometrie do systému podobných vědních disciplín. Jedním z nej důležitějších prvků bibliometrie je analýza dokumentů, kterou vpodstatě tvoří kvantitativní měření záznamů. Pokud budeme zkoumat například dokumenty, které vznikají během procesu vědecké komunikace (tj. výměna informací v prostředí odborné komunity, teamu vědeckých pracovníků nebo skrze akademické a sociální sítě), pak se bude provádět kvantitativní analýza růstu vědecké literatury.9 Bibliometrické zákony tvoří teoretickou oblast bibliometrie, která se zaměřuje na zákonitosti rozptylu, růstu a stárnutí informací. Mezi nejvýznamnější bibliometrické zákony patří Lotkův zákon měření autorské produktivity, Bradfordův zákon rozptylu informací a Zipfův zákon lingvistické frekvenční analýzy. O bibliometrických zákonech pojendává obsáhlá kapitola stejného názvu, kterou v bakalářské práci najdeme níže. Možnosti využití bibliometrie jsou široké. Jako primární účel využití lze uvést mapování vědy - ať už jde o zkoumání rozptylu vědecké literatury, 9 VAVŘIKOVA, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008. 32 s. Elektronický studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z WWW: http://textv.jinonice.cuni.cz/stodijni4ex1v/vavrikova-lucie/vavrikova_l.pdf/view. 13 tématické zkoumání dokumentů nebo hodnocení jednotlivých publikací, autorů a vědeckých pracovišť. Metody bibliometrie také umožňují vyhledávání a následné vyhodnocování různých informací, které je možné využít ke zkoumání informačních potřeb osob (tj. výzkumníků, akademiků, vědců a uživatelů), tím pádem také ke sledování nových či stávajících jevů ze sociální informatiky. Citační rej střiky j sou databázové nástoje, které obsahují informace o tom, kde a jak často byla citovaná určitá vědecká práce. Citační rejstříky se využívají zejména pro provádění citační analýzy, protože s jejich využitím je možné provádět mapování vědy, sledovat význam autorů, vědeckých časopisů, oborů, institucí atd.10 Citační analýza tvoří jednu z hlavních bibliometrických metod, jde o analýzu dokumentu, která vychází ze zkoumání počtu citací dokumentu. Jedná se o otázku prestiže a významnosti autora, článku i celého časopisu, protože pokud je něčí práce hodně citovaná, znamená to, že je významná ve svém oboru a obsahuje velmi kvalitní informace. Pokud však chceme interpretovat výsledky citační analýzy objektivním způsobem, musíme vždy pamatovat na širší rámec propojení obou disciplín, totiž bibliometrie a citační analýzy. Nesmíme nikdy zapomínat ani na citační morálku, která je ať už pro autory, nebo výzkumníky - také velmi důležitá. Údaje získané prostřednictvím bibliometrického výzkumu mají v praxi velmi široké využití: vyhledávání informací, sledování tematického rozptylu dokumentů a citací. Zcela samozřejmými důsledky těchto krokuje hodnocení kvality vědeckých pracovníků, jejich prací a vědeckých institucí. Bibliometrický výzkum tedy slouží hlavně ke zkoumání informačních potřeb. Hlavní zdroj, ze kterého lze čerpat data, když provádíme bibliometrický výzkum, jsou bibliografické dokumenty, potažmo dne již spíše bibliografické databáze. Jako další pomůcku pro bibliometrickou analýzu můžeme využít i ověřené materiály s vysokou výpovědní hodnotou - nejčastěji jde o přehledy vědeckých publikací, které vybrala a sestavila např. vědecká instituce z určitého oboru, který si přejeme zkoumat.11 Bibliometrický výzkum zkoumá především citačních vazby dokumentů - pak se jedná vpodstatě o citační analýzu na poli významných vědeckých časopisů. O citační analýze podrobně pojednává samostatná kapitola této práce. Existují ale i další, neméně důležité oblasti bibliometrického výzkumu, které bychom neměli opomíjet: jako příklady můžeme zmínit třeba zoumání tvůrčího výkonu vědeckých pracovníků nebo nové trendy v oblasti publikační činnosti. Problémy bibliometrie:1 2 • Obecné problémy: problém se sběrem dat, zastarávání literatury, jazykové bariéry atd. • Spoluautorství - uvádění jmen v případě, že se na práci podílelo více autorů - vícenásobné autorství, problémy se předpojatostí autorů/recenzentů. • Citační problémy: autocitace, porušení zásad citační etiky, špatně provedené citace - chyby v citování, malá citovanost v určitých oborech nedostatky v objektivní zastoupení vědních disciplín. • Problémy z oborů vědy - nerovnoměrné zastoupení jednotlivých oborů, příliš rychle rostoucí obory, kolísání v čase, nerovnoměrné regionální vymezení dokumentů. • Impact factor: přednostní výběr multidisciplinárních časopisů, výběr časopisů na základě recenze, chybné údaje v ISI. 1 1 KÔNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie: vysokoškolské skriptum pro 3.a 4.ročník studijního oboru 72-36-6 vědecké informace a knihovnictví, l.vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993, 74 s., pni. 1 2 JELÍNKOVÁ, Blanka. Problémy bibliometrie [rukopis]. 2005. 72 1., [5] 1. příl. 15 Bibliometrické zákony Úvod Měření v oblasti bibliometrie se zpravidla soustřeďuje na výpočet frekvence nějakého jevu, který se vyskytuje v souboru, který sledujeme během výzkumu. Během měření se snažíme přijít na to, jaká pravděpodobnost výskytu určitého jevu existuje. S využitím matematickostatistických metod lze vypočítat přesné údaje. Po teoretické stránce bibliometrických zákonů budou výsledky, ke kterým s jejich využitím dojdeme, odpovídat pravděpodobnostnímu rozložení těchto zákonů. Bibliometrické zákony lze popsat jako matematicko-statistické metody, které slouží k popisu obecných zákonitostí jevů. Jde tedy o teoretické práce, které vyjadřují statistický popis určitých údajů, jako je např. rozložení a zákonitosti růstu dokumentů, stárnutí publikací nebo rozptyl informací. Bibliometrické zákony tvoří teoretickou oblast bibliometrie. Mezi nej významnější bibliometrické zákony patří Lotkův zákon měření autorské produktivity, Bradfordův zákon rozptylu informací a Zipfův zákon lingvistické frekvenční analýzy. Tyto zákony vznikly v první polovině 20. století. Jejich popis a charakteristiku najdete v oddílech, zpracovaných níže. Kromě tří hlavních bibliometrickcýh zákonů existují i vedlejší zákony, které jsou však do jisté míry pouze na základní bibliometrické zákony, Mezi vedlejší zákony patří např. Priceův zákon rozložení, Senguptův zákon nebo Garfieldův zákon koncentrace. 16 Bradfordův zákon Bradfordův zákon je bibliometrický zákon, který popisuje rozložení publikací v určité oblasti vědy a výzkumu. Ve vědeckých disciplínách však tvoří většinu publikací vědecké oborové časopisy, proto bývá tento zákon někdy interpretován jako "rozptyl relevantních článků v odborných periodikách13 ." Pokud bychom nahlédli do České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy, nalezli bychom tuto definici Bradfordova zákona: „Bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. " Tento bibliometrický zákon formulovat v roce 193015 Samuel C. Bradford, který působil v Londýně jako knihovník Vědeckého Muzea v Jižním Kensingtonu (Science Museum of South Kensington). Citace Bradforodva zákona zní takto: "Pokudje nějaký počet časopisů X věnován určité problematice, tyto časopisy představují jakési jádro, které znázorníme graficky centrálním kruhem. Okolo kruhu můžeme utvořit kružnici tak, že do první kružnice umístíme tolik dalších nejbližších časopisů, aby počet článků o dané problematice byl stejný jak v kružnici, tak v jádru. Počet časopisů v první kružnici označíme Y. Do druhé kružnice umístíme další tematicky nejbližší časopisy, a to opět v takovém počtu, aby společně obsahovaly tolik článků k dané problematice jako jádro. Označme počet časopisů ve druhé kružnici jako Z. Analogicky můžeme utvořit další kružnice.16 " 13 KUCEROVÁ, Helena. Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace. 2011. Dostupné z: htlp://info.sks.cz/users/ku/ZIZ../KVANT.HTM. 14 JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-11-29]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc number=00000044l&local base=KTD. 1 3 SHENTON, Andrew. BradforďsLaw and its relevance to researchers. Educatuonfor information [online], 2009, vol. 27, issue 4, s. 217-230 [cit. 2013-10-13]. 16 KRISTOFICOVA, Eva. Prostriedky hodnotenia knižničných a vedeckoinformačných procesov. Vyd. 1. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR cl997, 157 s. ISBN 8085165627. 17 Obr. 2: Grafické znázornění zón. Představme si, že se zajímáme o určité téma a chceme se o něm dozvědět co nejvíce, ale zároveň hledáme jen ty nej kvalitnější informace. Podle Bradfordova zákona jsou dokumenty v určité oblasti rozděleny do tří skupin. Tyto skupiny, neboli zóny, se dají vyjádřit graficky jako rostoucí kruhy, jak vidíme na obrázku. Ústřední část vizuálního zobrazení Bradfordova zákona tvoří jádro, kde se nachází určitý počet základních dokumentů v nějakém vědním oboru, neboli X. Okolo jádra se nachází první zóna, která obsahuje druhou odmocninu z X, neboli druhou odmocninu ze základního počtu dokumentů. Nyní se dostáváme ke druhé zóně kolem jádra a první zóny, kde jsou obsaženy všechny dokumenty, které tvoří třetí odmocninu z X, tedy ze základního počtu dokumentů. Tato rovnice tvoří matematické znázornění Bradfordova zákona:1 7 X:Y:Z = X:nX:n2 X = l:n:tv 17 KRIŠTOFIČOVÁ, Eva. Prostriedkyhodnotenia knižničných a vedeckoinformačných procesov. Vyd. 1. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, cl997, 157 s. ISBN 8085165627. Pokud bychom stejným způsobem, jako je popsán výše, rozdělili libovolný počet vědeckých dokumentů, zjistili bychom, že ačkoli počet titulů jednotlivých časopisů se od sebe v každé ze zón liší, celkový počet časopiseckých článků navzdory tomu zůstává ve všech zónách zhruba stejný. To znamená, že v každé zóně se nachází jiný typ dokumentů podle toho, do jaké výše jsou pro nás relevantní. Nej relevantnější část dokumentů obsahuje jádro, kde se nachází vědecké časopisy, které často publikují články, co tematicky spadají do oblasti našeho zájmu. Zóna číslo 2 obsahuje sice větší počet vědeckých časopisů z našeho oboru, ale méně relevantních článku na téma, které zkoumáme. Zóna číslo 3 obsahuje největší počet vědeckých časopisů, které však oblasti našeho výzkumu mohou odpovídat spíš jen okrajově, anebo nemusí odpovídat vůbec. To znamená, že ve třetí zóně, na rozdíl od jádra, najdeme většinou články, které pro nás budou dosahovat nejnižší míry relevance. Fij>ure.Bradford nuc Icus ofdispers ion of journa Is and articlcs on physical activity published by Brazilian institutions and indexed in M L D U \ L Obr. 3: Vizuální znázornění Bradfordova zákona. Výzkumníci mohou vycházet z výsledků Bradfordova zákona, pokud hledají kvalitní zdrojový materiál z určité vědní disciplíny. Tímto způsobem 19 jsou schopni jednoduše najít ty nejvýznamnější časopisy s nejvyšším počtem relevantních článků, které mohou studovat. Bradfordův zákon se již od doby svého vzniku stal jedním z nej důležitějších matematických nástrojů pro analýzu dat v oblasti knihovnictví a informační vědy. Má široké praktické využití, protože je klíčovým nástrojem jak pro určení zastaralé literatury v oblasti vědy, tak pro hodnocení informačních pramenů ve vědních oborech. Výsledky, které získáme s využitím Bradfordova zákona, se dají použít i jako přehled o množinách relevantních dokumentů v určitém oboru. Jádro časopiseckých titulů nám umožňuje identifikovat vhodný materiál, který bychom měli zahrnout do akvizice knihovních fondů. Lotkův zákon Lotkův zákon je známý také pod názvem Zákon měření vědecké produktivity. Jeho autorem je Alfred J. Lotka a zákon byl poprvé publikován v roce 1926. Lotkův zákon lze využít k měření produktivity v oblasti vědecké práce.1 8 Zdeněk Jonák definuje v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV) Lotkův zákon jako: „ Zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce.19 " Lotka's Eaw of productivity ii i1 II Í ° r 3 I 0,2 V £ 0 , 1 I o 1 2 3 4 5 6 7 8 9 ID 11 12 Number of artworks created Obr. 4: Grafické znázornění Lotkova zákona. S použitím Lotkova zákona lze vypočítat, kolik autorů publikuje určitý počet článků v případě, že známe počet autorů, kteří publikovali 1 Lotkův zákon. In: Wikipedia: thefree encyclopedia [online]. SanFrancisco (CA): WikimediaFoundation, 2001- [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon 19 JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000510&local_base=KTD. 21 článek v dané tématické oblasti. Počet autorů, kteří tvoří více příspěvků, je totiž poměrně malý. Počet autorů s více příspěvky odpovídá asi polovině celkového počtu méně plodných autorů, kteří vytvořili jen jeden příspěvek. Tito autoři tvoří asi 60% z celkové množiny všechautorů. Eva Krištofičová ve své knize Prostriedky hodnotenia Knižničných a vědeckoinformačních procesov uvádí praktický příklad, který slouží k lepšímu pochopení zákonitostí Lotkova rozložení. Matematická rovnice Lotkova zákona2 0 : an =K/nr • an = počet autorů, kteří publikují n článků • n = počet publikovaných článků 1 aurorem • K = konstanta • r = konstanta, obvykle r = 2 Dle Lotkova zákona na každých 100 autorů/l článek připadá: • 25 autorů/2 články • 11 autorů/3 články • 6 autorů/4 články Tyto výsledky si můžeme ověřit, pokud v našich výpočtech vyjde konstanta K vždycky jako stejné číslo. K tomuto ověření lze využít následující matematickou rovnici: K =an.nr Pokud do této rovnice dosadíme konstantu r, který je rovná číslu 2, dojdeme ke shodným výsledkům: 2 0 KRIŠTOFIČOVÁ, Eva. Prostriedkyhodnotenia knižničných a vedeckoinformačných procesov. Vyd. 1. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, c!997, 157 s. ISBN 8085165627. Kl = 6.42 = 96 K2 = 11.32 = 99 K3 = 25.22 = 100 K4= 100.12 = 100 VLotkově rozložení jsou autoři rozděleni podle míry své produktivity, tedy podle počtu příspěvků, které na ně připadnou. Podle zákona existuje přímá souvislost mezi počtem autorů, kteří píší vědecké články a celkovým počtem příspěvků, které vytvořil každý z autorů. Vycházejme z předpokladu, že máme skupinu autorů, kteří jsou zaměření na nějakou vědeckou oblast a již dlouhou dobu publikují články ve vědeckých časopisech, co tematicky odpovídají dané oblasti. Pokud bychom tyto autory zkoumali z hlediska jejich produktivity, co se týká příspěvků otištěných v časopisech, došli bychom k názoru, že většina ze zkoumaných autorů není příliš produktivní, protože publikovala jen malý počet článků. SOOŮ • 4000 - u Number of authors Obr. 5: Grafické znázornění vztahu mezi počtem článků a autorů. Naproti tomu by se však vnáší skupině, kterou zkoumáme, vyskytovala i významná menšina produktivních autorů, kteří publikují velký 23 počet vědeckých článku. To znamená, že existuje závislost mezi počtem autorů a mírou produktivity, kterou tito autoři vykazují. Podle Lotkova zákona je celkový počet autorů, kteří publikují články určité kvality, nepřímo úměrný druhé odmocnině z počtu článků. Ze základních principů Lotkova zákona vychází jeden z vedlejších bibliometrických zákonů. Jedná se Priceův zákon: „ Označení pro empirická zjištění a hypotézy formulované D. J. de Solla Pricem pro oblast historie vědy a vědy o vědě, jež z kvantitativních analýz odvozují tvrzení o exponenciálním charakteru vývoje či rozložení zkoumaných jevů. Mezi nejznámější patří Priceův zákon o exponenciálním růstu počtu dokumentů a tvrzení, že polovina vědeckých článků je publikována druhou odmocninou počtu všech autorů.21 21 KUČEROVÁ, Helena. Priceův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000012796&local_base=KTD 24 Zipfův zákon „Zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím klíčových slov uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=l, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov.22 " Protože slova v přirozeném jazyce mají různou frekvenci výskytu, není jejich četnost nikdy rozložená rovnoměrně. V každém jazyce existují slova s velkou četností výskytu, kterých je však vždy menší počet než slov s malou četností výskytu. G.K.Zipf se zabýval otázkou přirozeného rozložení slov v delších textech podle velikosti v souvislosti s četností výskytu jednotlivých slov od těch nej frekventovanějších, až to ty nejméně využívané. Jeho poznatky z této oblasti jsou velmi podobné sParetovým rozložením. Zipf zjistil, že existuje relativně malý počet základních slov. Slova, která se v textu vyskytují často, tvoří pouze skupinu s malými počty jednotlivých slov. Naopak slova, která se v textu příliš často nevyskytují, tvoří skupinu s velmi velkými počty slov. Frekvence, tedy četnost určitého slova v textu, je nepřímo úměrná k pořadí (rank). Konstantu v rovnici tvoří násobek frekvence výskytu slova s jeho pořadím (rank). Slova, která se vyskytují v určitém dokumentu, jsou dle Zipfova zákona uspořádána podle četnosti výskytu. Každý jazyk má základy slovní zásoby, kde můžeme najít slova, která se budou v libovolném textu vyskytovat nejčastěji. Jde tedy o malou skupinu slov, která mají velkou 2 2 JONAK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000497&local_base=KTD. 25 četnost výskytu. Zipfův zákon řadí slova sestupným způsobem, takže slovo s nej vyšší mírou výskytu je označeno jako rank 1, druhé nejvíce frekventované slovo je označeno jako rank 2 atd. Terms ordered by frequency Obr. 6: Grafické znázornění osy četnosti výskytu slov. Podle Zipfova zákona je velikost dána kvantitativní charakteristikou slov. Frekvence slov v textu je nepřímo úměrná k pořadí slova (rank). Mezi velikostí S (size) a pořadím r (rank) existuje vztah, který lze vyjádřit matematickou rovnicí Zipfova zákona2 3 : F = k2/R • F =frekvence výskytu slov v textu • R = rank, pořadí slov v textu • K = Zipfova konstanta 2 3 BAILÓN-MORENO, R., E. JURADO-ALAMEDA, R. RUIZ-BAŇOS a COURTIAL J. P. Bibliometric laws: Empirical flaws of fit. Scientometrics. 2005, Vol. 63, No. 2, s. 209D -229. 26 Obr. 7: Grafické znázornění Zipfova zákona. Princip nejmenšího úsilí je slovním vyjádřením vztahu mezi počtema frekvencí výskytu slov. Zipfův zákon rozložení říká: „jednotlivá slova se vyskytují v určitém statistickém rozdělení. Zhruba řečeno, vynásobení relativního pořadí slova v textu ajehofrekvenceje konstantní.24 " Pokud zkoumáme nějaký text, kde jsou slova dle četnosti svého výskytu seřazena sestupně, pak se bude jak pořadí, tak četnost výskytu u každého slova přibližně rovnat konstantě C. Konstanta C však může být různá, protože její velikost je závislá na délce daného textu. Princip nejmenšího úsilí (v originále Principle of Least Effort - PLE) charakterizoval G.K.Zipf jako „Předpokladem PLE je to, že jednotlivci vykonávající nějaký úkol použijí takový způsob, při kterém vynaloží HOUSER, Pavel. Science World.cz \ Novinky ze světa vědy a techniky: technologie, neživá příroda, člověk, biologie [online]. 5.12.02 [cit. 2011-10-13]. Co je to Zipfův zákon?. Dostupné z WWW: http://scienceworld.cz/lingvistika/co-je-to-zipfuv-zakon-3349. 27 pravděpodobně nejmenší množství obvyklé práce - least effort. " Princip nejmenšího úsilí se poprvé objevil v roce 1949 vZipfově knize Lidské chování a princip nejmenšího úsilí: Úvod do ekologie člověka. Princip nejmenšího úsilí platí nejen v knihovnickém kontextu, ale také se uplatňuje na všech úrovních vyhledávání informací od výběru zdroje po konkrétní kroky úpravy dotazu v po sobě jdoucích vyhledávání. Zipfův zákon významnou mírou prispel k rozvoji automatizovaného vyhledávání a rešeršních slovníků a vyhledávačů v oblasti internetu. Zipfův zákon lze však využít nejen v oblasti knihovnictví, ale také v informatice, lingvistice a v informační vědě. ^Theories of information behavior. Edited by Karen E. Fisher, SandaErdelez and Lynne (E.F.)McKechnie. Medford: InformationToday, c2005. Principleof Least Effort, p. 289-292. Dostupne z WWW: http:^ooks.google.com/books?id=116qzqhIj8wC&printsec=frontcover. ISBN 1-57387-230-X. 28 Impact Factor Impact Factor, neboli faktor dopadu, představuje průměrný počet citací průměrné publikace v daném vědeckém či odborném časopisu. Aby mohl být pro odborný časopis přidělený Impact Factor, musí být časopis zařazený do citačních rejstříků.26 Počátky historie Impact Factoru spadají do 50. let 20. století ve Spojených státech amerických. Jako první jej začal používat Institut pro vědecké informace (ISI, Institute for Scientific Information). ISI při použití Impact Factoru vycházel ze dvou základních věcí: šlo zaprvé o počet citací v současném roce na všechna díla publikovaná ve vědeckém časopise v předchozích dvou letech a zadruhé o počet nej důležitějších vědeckých článků (tj. zdrojové dokumenty), které vyšly v předchozích dvou letech. Impact Factor jako takový byl oficiálně objeven v roce 195 5.2 7 Pozornost tehdej ší vědecké obce se brzy soustředila na využití Impact Factoru, aby bylo možné vysledovat počet citací určitého článku v jiných pracích. Poznatky, získané s využitím Impact Factoru, nebyly důležité jen pro vědce, ale při práci je používali také pracovníci knihoven nebo členové akademické obce k hodnocení kvality vědeckých prací, výzkumníků, nebo celých institucí v určitém oboru. I navzdory tomu se však vyskytly různé pochybnosti o přesnosti Impact Factoru a o tom, zda by se měl, nebo neměl používat na poměření kvality vědecké produktivity. Dříve býval Impact Factor používán při měření statistického počtu citací. Dnes je to jeden z mnoha ukazatelů kvality vědeckých časopisů v určitém oboru. Jde o výpočet průměrného počtu citací článků, které byly publikovány v určitém časopise. Ty časopisy, které mají vyšší Impact 2 6 VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008. 32 s. Elektronický studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z WWW: http://textv.iinonice.cuni.cz/studiini-textv/vavrikova-lucie/vavrikova l.pdf/view. 2 7 CHATTOPADHYAY, Amit. How useful is journal impact factor?. Indian Journal of Dental Research [online]. 2009, vol. 20, issue 2 [cit. 2013-10-12]. Factor, jsou považované za přínosnější než časopisy s nízkým Impact Factorem. Časopis s vysokým faktorem dopadu označujeme jako impaktovaný časopis. Při výběru časopisů a sborníkuje vhodné řídit se kromě obvyklých kritérií také zařazením do citačních rejstříků. Články, co jsou otištěné v odborných časopisech, musely projít náročným výběrovým řízením. U časopiseckých článků je možné dohledat v citačních rejstřících jejich citovanost. Autoři, kteří jsou hodně citovaní, patří v oboru pravděpodobně mezi známé a kvalitní.2 8 Výpočet Impact Factoru je závislý na průměrném počtu citací, které byly zaznamenané v minulém roce na celkový počet článků, které vyšly v určitém časopise na poslední dva roky. A = počet citací článků z roku 2005, na počet článků, publikovaných v časopise za roky 2004 a 2003 B = počet článků a dalších prací, které byly publikované v časopise za roky 2004 a 2003 Impact factor za rok 2005 = A / B Number of citations in 2005, of the papers publishedin 2003 - 2004 Totalnumber of publishedpapers in 2003 - 2004 Obr. 8: Výpočet Impact Factoru. Impact Factor lze spočítat ze všech dostupných dat včetně autocitací (tj. autor, citující vlastní článek). Výpočet Impact Factoru bez autocitací bývá uveden pouze v záznamech o vědeckých časopisech. Impact Factor se dá využít pro hodnocení práce v oblasti vědy, je však nutné si uvědomit, že hodnoty Impact Factoru nevypovídají o významu jednotlivých autorů, ale o významu celého časopisu, ve kterém jsou otištěny GROESSER, Stefan. Dynamics of Journal Impact Factors. Systems Research and Behavioral Science [online]. 2012, vol. 29, issue 6, s. 624-644 [cit. 2013-10-12], jejich vědecké články. Mezi nej významnější faktory, které ovlivňují Impact Factor, patří následující: Faktory: Autocitace. Doba, po kterou již určitý časopis existuje. Datum vydání časopisu. Jazykové zaměření časopisu. Periodicita časopisu. Změny známého názvu časopisu. 5.0 4.5 4.0 3.5 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 0.5 0.0 • Cites from journal's own editorials 0 Cites to 'non-citable' docs • Base score 2 0 0 0 2001 2002 2 0 0 3 I M P A C T F A C T O R Y E A R 2004 Notes: Base score: Citations to articles and reviews ('citable documents'), excluding editorial self citations. Cites to non-citable docs: Citations to documents other than articles and reviews, for this journal letters and editorials ('free' citations). Cites for journal's own editorials: Citations in editorials published in the journal to articles and reviews published in the journal (editorial self citations). All citation counts are based on the impact factor window (citations in 2004 to documents published in 2002 and 2003), and are divided by the number of articles and reviews ('citable' documents) Obr: 9: Příklad grafického znázornění Impact Factoru během let. Problémy Impact Factor: • Některé časopisy j sou čteněj ší a také citovanej ší než jiné. Výše Impact factoru se liší obor od oboru, takže různé obory se nemohou srovnávat jeden s druhým. Rozdílné citační chování existuje v různých oborech. • Některé časopisy nemají žádný Impact Factor. Vysoký Impact Factor se automaticky nerovná vysoké kvalitě článku / časopisu. Autoři mohou citovat sebe, aby si mohli zvýšit Impact Factor. I nekvalitní články mohou být hojně citovány, a tím pádem mohou ovlivňovat Impact Factor celého časopisu - negativní citace jsou také citace. • Nejvíce citované jsou články v anglickém jazyce, články v jiných jazycích jsou citovány méně, to ovšem neznamená, že by byly méně kvalitní. Jen malý počet článků, které jsou nejčastěji citované, se vyskytuje v malém počtu vědeckých časopisů, ovlivňuje velké procento citací. Americký institut pro vědecké informace (ISI) každoročně prování celkové hodnocení Impact factoru pro oblast odborných a vědeckých časopisů. Vyhodnocení je uveřejněno ve Zprávě o časopisecké citovanosti, kterou ISI vydává. Kvalitní časopis: • Rychle akceptuje nové články • Reprezentuje svým obsahem nejen hlavní disciplíny z určitého oboru, ale také subdisciplíny. • Má kritický a referenční systém. • Publikuje rychle, přesně a pravidelně. • Časopis by měl mít pokrytí v citačních indexech. • Časopis by měl mít vysoké hodnoty citací vjiných odborných časopisech. • Autor článku by měl být odborník na danou oblast, o které píše. • V časopise by měly být uvedené kontaktní údaje o autorovi článku. • Články, otištěné v časopise, musí být opatřeny abstraktem a shrnutím, obojí nejlépe nejen v jazyce, kterým je článek napsaný, ale také v angličtině. • Každý článek musí obsahovat bibliografické odkazy a další příbuzné informace.29 NI, Chaoqun. Journal impact and proximity: An assessment using bibliographic features. Journal of the American Societyfor Information Science and Technology [online]. 2013, vol. 64, issue 4, s. 802- 817 [cit. 2013-10-12]. H - Index: H-trajectory 1985 1 9 9 0 1 9 9 5 2000 2005 2 0 1 0 2 0 1 5 Year Obr. 10: Hirshův indexjako graf. Hirschův index (h-index) je definován jako číslo udávající počet článku (h) s počtem citací, který je větší nebo stejně velký jako celkový počet článků (h). Hirshův index byl poprvé publikován v roce 2005, jeho autorem je J. E. Hirsh, Hirshův Index se dá srovnávat s Impact Factorem, protože stejně jako Impact Factor i Hirshův Index lze aplikovat na oblast odborných časopisů. H-Index je možné vypočítat z počtu citací autora, kterých dosáhly jeho články, publikované ve vědeckých časopisech. Čím více má článek citačních ohlasů, tím vyšší pořadové číslo má v tabulce. Výsledný H-index se pak rovná číslu, jaké má publikace přidělené v tabulce.30 I, E. Hirsch. An index to quantify an individual's scientific research output that takes into account the effect of multiple coauthorship. 2010 Scientometrie Jednou z možností, jak hodnotit kvalitu vědecké práce, je využít metody scientometrie. Scientometrie je měření vstupů a výstupů vědy metodami matematické a statistické analýzy, která zkoumá vědeckou produktivitu a její výslednou úspěšnost (prospěšnost). Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) definuje scientometrii jako: „Metody matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách. " Slovo "scientometrie" je vlastně anglický překlad, který vznikl z názvu monografie Naukometriya od ruského filosofa a matematika V.V. Nalimova. Scientometrie jako taková nicméně poprvé vznikla v 50. Letech 20. Století v USA a za její zakladatele jsou považování Eugene Garfield a Derek de Solla Price. Další důležitý mezník tvoří vznik vědeckého časopisu Scientometrics, vyšel poprvé v roce 1978.32 Scientometrii lze definovat jako vědu, která se zabývá měřením vědeckého poznání, což provádí s využitím vědeckých prací, které byly publikované během určitého časového období. Scientometrické měření dělí přízpěvky na dva druhy: individuální a institucionální. Pokud chceme posuzovat výkon v oblasti vědeckého publikování, nejvíce nás budou zajímat dvě věci, na kterých bude založené naše hodnocení: Za prvé se musíme zaměřit na to, zjistit přesný počet článků, které byly otištěné v uznávaných vědeckých časopisech. Zadruhé je nutné spočítat, kolikrát byly tyto články citované jinými autory vjejich pracích, které byly také publikované ve vědeckých časopisech. 3 1 JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc number=000002793&local base=KTD 3 2 GARFIELD, Eugene. From The Science of Science to Scientometrics : Visualizing the History of Science with HistCite Software. In Presented at 11 th ISSI Itnernational Conference [online], [s.l.] : [s.n.], 2007 [cit. 2011-05-27]. Dostupné z WWW: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/issispairi2007.pdf>. Obr. 11: Schéma scientometrie v rámci vědy. Scientometrické zkoumání vychází z metod bibliometrie a citační analýzy. Mimo to take souvisí s dalšími vědními obory, jako je např. sociologie, psychologie nebo lingvistika a analýza textu. Pro měření dopadu vědy se nejčastěji využívá matematicko-statistická analýza, která umožňuje výzkumníkům identifikovat charakteristiku autorů a dokumentů.3 3 Zdrojem dat pro scientometrické měření bývají nejčastěji elektronické databáze a citační rejtříky. Mezi hlavní zdroje dat patří vědecké database Scopus od společnosti Elsevier, Web of Science od společnosti Thomson Reuters a Google Scholar od Google. O těchto databázích pojednává bakalářská práce velmi podrobně v samostatné kapitole nazvané "Nástroje citační analýzy." Aby bylo možné využít postupy scientometrie pro měření vědy, musíme nejdříve definovat základní scientometrické prvky. Jako scientometrické prvky jsou označované indikátory, které tvoří nezbytné prvky scientometrického měření.3 4 Tři hlavní oblasti hodncení vědy tvoří citační indexy, Impact factor a H-Index. Jsou to témata, kterými se v rámci bakalářské práce budeme podrobně zabývat v následujících kapitolách. 3 3 VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008. 32 s. Elektronický studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z WWW: . Využití scientometrie: o Hodnocení výsledku vědecké práce, o Hodnocení pokroku disciplíny. o Vyhledávání výzkumníků nebo výzkumných týmů, co se zabývají podobnými tématy. o Hodnocení bibliografické práce. Bibliografické citace je formalizovaný odkaz na obsah, který pochází z jiného dokumentu. Citovanost tvoří počet citací jedné publikace v určitém období, např. Citovanost vědeckého časopiseu za jeden rok. Pojem autocitace používáme, když autor cituje ve své práci svá vlastní díla, nebo díla, u kterých je uveden jako spoluautor. Podobně mluvíme o autocitacích také tehdy, když autora cituje některý z jeho kolegů, kteří jsou sním uvedení v díle jako spoluautoři. Vzájemný vztah, co existuje mezi bibliometrií a scientometrií, by sed al definovat jako vztah mezi knihovnictvím a vědou. Oblast výzkumu se u těchto disciplín na určitých místech překrývá, protože bibliometrie a scietometrie využívají dokument jako jednotku pro měření. Scientometrie má za úkol sledovat a hodnotit komunikaci ve vědě, která je zprostředkovaná články v časopisech, konferenčními příspěvky, monografiemi, a další dokumenty. Scientometrie měří vstupy a výstupy vědecké oblasti prostřednictvím různých indikátorů, díky kterým je možné zkoumat vlastnosti vědeckých dokumentů nebo jejich autorů. 36 Citační analýza: Citační analýza je metoda hodnocení kvality a významu vědeckých publikací založená na sledování míry četnosti jejich citování. Jako aplikovaná metoda má citační analýza význam pro optimalizaci informačních toků a pro profilování knihovních fondů; je také základem citačního mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě.3 5 Autoři uvádí ve svém článku „Metoda citační analýzy" uvádí ve své práci velmi dobrou definici, která je natolik adekvátní, že je uvádím zde v plném znění: „ Tato metoda je založena na sledování citačního řetězce, začíná u autora původního článku a pokračuje k autorům, kteří tento článek ve svých pracích citovali. Uvedená metoda umožňuje vysledovat, zda jednotlivá práce, uveřejněná v určitém periodiku byla dalšími autory použita a odcitovaná, jinými slovy relativní důležitost této práce a také periodika, ve kterém byla uveřejněná, pro daný obor. Při použití této metody jsou autorům přidělovány tzv. citační indexy. Na úrovni časopisů je výsledkem citační analýzy stanovení ukazatele, který je i u nás známý pod názvem Impact Factor (IF). "36 Jinými slovy: Citační analýza umožňuje vysledovat autora konkrétního článku a prostřednictvím citačních odkazů také ostatní autory, kteří na článek odkazovali ve svých dalších dílech. Ze statistických údajů, jako je počet a frekvence citací, lze odvodit např. to, zda je článek dost kvalitní (tj. zdaje článek často citovaný) a obdobně to platí i pro časopis, ve kterém byl článek otištěn. Citační analýza pracuje jako statistika: aby bylo možné ji provést, potřebujeme použít velký soubor vstupních dat. Pokud nebude dostatek dat pro potřeby analýzy, nedojdeme k relevantním výsledkům. Čím menší datový soubor máme, tím větší je pravděpodobnost, že dospějeme k chybným výsledkům. Citační analýzu je vhodné využít, když se chceme soustředit na mezinárodní nebo více oborové fenomény. Jedním z klíčových předpokladů pro správně provedenou citační analýzu je úplnost citačních dat. Pokud se nám nepodaří zachytit do výzkumu nějaký hodně citovaný dokument, již nebude náš soubor dat úplný. Jinak vzniknou méně spolehlivá data. Vavříková definuje citaci jako: „Citace je znak vědecké komunikace, je znakem užití informace. Citace navzájem propojuje dokumenty, pomocí nich lze vymodelovat odbornou literaturu jako velkou síť dokumentů, které jsou spojeny citacemi. 3 3 KRIŠTOFIČOVÁ, Eva. Prostriedky hodnotenia knižničných a vedeckoinformačných procesov. Vyd. 1. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, cl997, 157 s. ISBN 8085165627. 3 6 KLÁN, Ing. Robert, Ing. Jarmila CIKÁNOVÁ a Mgr. Eva KRUPIĚKOVÁ. METODA CITAÉNÍ ANALÝZY. Lesnická práce: časopis pro lesnickou vědu a praxi [online]. 2007 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.silvarium.cz/lesnicka-prace-c-4-01/metoda-citacni-analyzy 37 Citace jsou dvojího druhu: citace a reference. Formálně reference ve vědecké komunikaci označuje použití informace, citace vyjadřuje příjem tohoto použití ve vědecké komunikaci. "37 Pokud nahlédneme do výkladového slovníku, najdeme tuto definici: Bibliografická citace je „soubor normovaných údajů o citovaném tištěném nebo elektronickém dokumentu (např. příjmení a jméno autora, název, vydavatel, edice, místo a rok vydání, počet stran, ISBN, elektronická adresa), který umožňuje jeho identifikaci a vyhledání. "38 Jde tedy o údaje, které popisují citovaný dokument - nebo jen určité části dokumentu, př. jedna kapitola, příspěvek ve sborníku atd. - Na základě citace lze dokument identifikovat a dohledat, např. v seznamu použité literatury, nebo přímo ve zdrojovém dokumentu. Citace je tedy odkaz na určitou část - nebo kapitolu, myšlenku, metodu atd. - jiného dokumentu. Citační odkaz musí mít vždy předem danou formu. Průměrná citovanost publikací se odlišuje obor od oboru. Abychom mohli být objektivní, měli bychom porovnávat citovanost pouze u autorů. Kteří působí ve stejném vědním oboru, jinak existuje riziko, že dospějeme ke zkresleným výsledkům. Pramen, z kterého čerpáme všechny potřebné údaje pro tvorbu bibliografické citace, je primární dokument - např. časopisecký článek nebo monografie. Pravidla pro tvorbu bibliografických citací popisují citační normy. 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Obr. 12: Počet naměřených citací během let. 3 7 VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008. 32 s. Elektronický studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/stodijni4exty/vavrikova-lucie/vavrikova_l.pdf/view. 3 8 KOHOUTEK, Rudolf. Pojem bibliografická citace. 2005. Dostupné z: http://slovnik-cizich- slov.abz.cz/web.php/slovo/bibliograficka-citace 38 Pravidla citování v soupisu použité literatury a odkazů v textu upravuje mezinárodně platná "citační norma" Citování umožňuje vyjádřit vzájemný vztah mezi různými dokumenty, tj. vztah mezi citující dokumentem a citovaným dokumentem. Bibliografický záznam dokumentu obsahuje všecky bibliografické údaje o určitém dokumentu, uspořádané podle citačních norem. Citaci tvoří odkaz na již existující bibliografický záznam zdrojového dokumentu.39 Pojem citovanost se používá jako označení pro počet citací určitého dokumentu, během daného časového období (př. citovanost dokumentu během uplynulých dvou let, atd.) Míra citovanosti dokumentů ve většině případů závisí na tom, jak přínosné jsou výsledky. Citovanost ve vědních oborech se liší disciplína od disciplíny, a proto je není možné objektivním způsobem porovnávat, pokud předtím neprovedeme postup normalizace dat. Normalizační postup však výrazně ovlivňuje výsledky, ke kterým bychom mohli dospět. Vzájemné citování je snadným prostředkem pro zvýšení Impact factoru, který je v oblasti vědy velmi důležitým ukazatelem produktivity (a kvality) autorů. Úspěch výzkumných projektů závisí především na podílu zúčastněných vědců, na vedení výzkumných skupin a na zajišťování prostředků na výzkum. Někteří autoři se citují zcela účelově, protože jsou většinou málo citovaní v dílech svých kolegů, a tím pádem jsou ve svém oboru i méně známí, než druzí. Jevem, který může do značné míry ovlivnit počty citací, je citování negativních výsledků. I nekvalitní dílo může mít vysokou citovanost, přestože nepřináší žádné nové poznatky. Je nutné si uvědomit, že neexistuje žádný rozdíl mezi kladnými a zápornými citacemi. Jedním z velkých problémů citační analýzy jsou autocitace. O autocitaci jde v případě, že autor ve svém vlastním článku cituje díla, na kterých se sám podílel, ať už jako přímý autor nebo jen spoluautor. Počet autocitaci může v průměru tvořit až polovinu z celkového počtu všech citací, nikdy se však uvádí i mnohem vyšší číslo - autocitace mohou u některých autorů představovat více než tři čtvrtiny z celkového počtu citací. Do celkového počtu citací, ze kterých odvozujeme citovanost dokumentu, by se ve většině případů autocitace neměly vůbec započítávat. Bohužel autocitace nelze z celkového počtu citací určitého autora nikdy zcela eliminovat, protože je jich velmi mnoho a vykytují se často. Problémy citační analýzy: * Normalizace výsledku citační analýzy může vést k nepřesným závěrům. * Oborové rozdíly: Pro humanitní a společenské obory nelze změřit výkon stejně, jako pro přírodní vědy. * Nerovnoměrné pokrytí různých disciplín vědy. * Nedostatečná nebo chybná data, ze kterých nelze vyvodit přesné výsledky. * Publikační zvyklosti: citační analýza je postavená hlavně na podkladu z vědeckých článků, méně z knižních dokumentů. * Kvalita výzkumu bývá přímo úměrná množství financí, které byly do výzkumu vložené. * Problémy Impact factoru: jde o hodnocení článků a autorů, ale ne o měřítko nebo indikace kvality. * Nerovnoměrné rozložení citací, z toho plynou vysoké hodnoty Impact factoru a dále nepřesné výsledky citační analýzy. Obr. 13: Grafické zobrazení dokumentů v citační analýze. Autoři, kteří často píší, své práce také často citují. Pokud je práce velmi dobrá, zpravidla přechází do více zdrojů (př. sborníky nebo odborné monografie), které jsou také více citované, protože většina lidí je považuje za ověřené a kvalitní. Obecně platí, že nejvyšší citovanost mívají vědecké review, přehledové a metodické články v impaktovaných časopisech. To, T., J. Phelan. A compendium of issues for citation analysis. 1999. Dostupné z: http://link. springer.com/article/10.1007/BF02458472 40 jak velkou míru citovanosti vykazuje určitý autor, závisí na mnoha faktorech. Každý obor vědy má trochu jiné citační zvyklosti. Citační analýzu je možné využít jako metodu pro zhodnocení kvality dokumentů a výkonu autorů ve vědecké oblasti. Prostřednictvím citační analýzy lze zjistit, jaké zdroje jsou v publikaci nejvíce citované. Dále můžeme zjistit, v jakých dalších dokumentech je zdroj také ocitován. Tím lze zjistit, jaké informační zdroje jsou nej důležitější pro různé vědní obory, nebo pro určitá témata. Citační analýza nám kromě základních skutečností - př. to, jak velmi nebo jak málo je jaký dokument citovaný - umožňuje najít citace, které často se objevují blízko sebe, to samé platí i pro autory. Citační analýzu lze aplikovat jako nástroj pro hodnocení nejen vědeckého výzkumu a publikací, ale i vědeckých a akademických institucí. Výsledky citační analýzy slouží jako významné podklady pro modelování vědeckého rozvoje, designu a zaměření výzkumů, a nové technologie. S citační analýzou úzce souvisí i Impact factor pro vědecké časopisy. Impact factor představuje měřítko dopadu článků, publikovaných v impaktovaných vědeckých časopisech, a jejich využití v oboru po praktické stránce. Vysoký Impact factor znamená, že autor je uznávaný člen vědecké komunity a jeho dílo vyvolalo u odborné veřejnosti velký ohlas. Využití Impact factoru nám umožňuje sledovat vývoj nej různějších vědních oborů ať už v celosvětovém měřítku, nebo se zaměřením na určité státy či instituce. O Impact factoru podrobně pojednává stejnojmenná kapitola, kterou v mé bakalářské práci najdete výše. Využití citační analýzy: 1) Nové trendy: sledování rozvoje oborů, států, regionů, institucí nebo teamů. 2) Knihovny: profilováni a inovace knihovních fondů, optimalizování informačních toků, sledování / výzkumy uživatelů a jejich spokojenosti se službami knihovny. 3) Věda: hodnocení přínosu vědeckých výsledků, citační analýza je nejvýznamnější metoda hodnocení kvality a významu vědeckých publikací. 4) Citační mapy: mapování vědy v citačních sítích, umožňuje sledovat četnosti citací, nej kvalitnější informační prameny, lze najít i přebytečné nebo zastaralé informační zdroje. Vznik a historie Citační analýzy: Počátky citační analýzy jsou pevně spjaté se vznikem a vývojem prvních citačních indexů. Nedílnou součástí odborné literatury, zejména v oblasti vědy a výzkumu, je seznam odkazů - či seznam použité literatury - který poukazuje na dokumenty, ze kterých autor při tvorbě svého díla vycházel. Dalo by se říct, že žádná odborná práce neexistuje sama o sobě, ale že je vždy součástí většího počtu dokumentů, které se zabývají stejnou tematikou. Obdobné dokumenty jsou totiž téměř vždy propojené vzájemnými odkazy.41 Bibliografické reference slouží především k tomu, abychom byli schopní identifikovat zdroje a dokumenty, ze kterých vycházeli při psané svých vlastních děj. Zpravidla se jedná o dokumenty, které svými myšlenkami a obsahem korespondují s obsahem díla, nebo o dokumenty se zaměřením na stejnou oblast vědy. Vědecká tradice citování se vyvíjela pomalu. Zpočátku však nic, co by se dalo označit za citace, neexistovalo. Až do období 16. století autoři neuváděli ve svých dílech žádné zdroje. V tehdejší době nebylo ničím neobvyklým, pokud někdo okopíroval práci svých předchůdců d vlastního díla, a to bez uvedení zdrojů, nebo původního autora práce. Až na sklonku 16. století začali autoři vědecké literatury do svých spisů uvádět odkazy na díla, ze kterých při psaní vycházeli, aby dodali svým pracím větší význam.4 2 Ačkoli názory na vznik prvních citací i nadále zůstávají mezi historiky nejednotné, jako nej pravděpodobnější možnost se její umístiti počátky využívání citačních odkazů do 18. století. Jako jedni z prvních začali používat odkazy ve svých dílech filologové a editoři textů, pozdějii se k nim připojily i historikové a další vědci. Dnes jsou citace nedílnou součástí téměř všech odborných publikací. Je naprosto nemožné necitovat, protože j inak by šlo o jasný případ plagiátorství. Citační analýza je odvětví bibliometrie, které se zabývá studiem těchto citačních vazeb mezi dokumenty. S vývojem citační analýzy souvisí i vývoj nových nástrojů a metod, které umožňují zpracovávat data pro potřeby výzkumu. Pravděpodobně ta nejednoduší technika, kterou můžeme použít, chceme-li zjistit, kolik citací získal jeden dokument, nebo více dokumentů během určitého časového úseku, je využít k tomuto účelu nějaký speciální nástroj, např. Web of Knowlenge nebo Web of Science. Pokud se nám s pomocí citačních databází a nástrojů podaří vypočítat přesný počet citací určitého dokument nebo článku, můžeme získaná data 4 1 SMITH, Linda C. Citation Analysis. 1981. Dostupné z: http://www.ugr.es/~benjanun/TPJ/citation- analysis.pdf 4 2 JEPPE, Nicolaisen. Citation analysis. Annual review of information science and technology [online]. 2007, vol. 41, issue 1, s. 609-641 [cit. 2013-10-12]. 4 3 Tamtéž. 42 využít i jinými způsoby, než pouze jako podklady pro citační analýzu - data lze využít pro výpočet Impact factoru. Sčítání citací a bibliografické sdružování byly hlavními metodami citační analýzy v 60. letech 20. století, ale v 70. letech se většina výzkumníků zaměřila spíše na využívání co-citační analýzy. Co-citační analýza lépe slouží potřebám mapování vědy. K počátkům vzniku citačního indexování okolo 50 let 20. Století v USA vedly hlavně tři nej významnější faktory vlivu. Zaprvé šlo o to, že po druhé světové válce byla tehdejší vláda Spojených států amerických ochotná vydat nemalé částky peněz, které byly vloženy do oblastí výzkumu a vědy. Vědecká komunita, které bylo umožněno využít státní finance, začala tvořit a vydávat velké množství publikací a tím pádem se rozšířil až dosud poměrně úzký okruh dokumentů, publikovaných v odborných knihách, nebo ve vědeckých časopisech. Prudký nárůst vědecké literatury vyžadovat nějaký efektivní způsob, který by sloužil ke snadnému vyhledávání dokumentů a jejich co nej přesnějšímu 44 popisu. Dosavadní metody ručního popisu dokumentů již nebyly dostatečně rychlé, ani efektivní na to, aby si dokázaly udržet krok s rychlým tempem růstu nové vědecké literatury. Ruční popis dokumentů byl časově náročný a navíc kladl velké nároky i na pracovníky knihoven, kteří vykonávali tuto práci. Prvním důležitým faktorem, který ovlivnil vznik citačního indexování, byla potřeba vytvořit nějaký nový a spolehlivější způsob, jak organizovat informace. Druhý faktor spočíval v nedostatečnosti věcného popisu dokumentů, který již nestačil pro potřeby výzkumníků. V tehdejší době byl věcný popis dokumentů pomalý, a proto zřetelně zaostával za rychlým tempem přísunu nových materiálů do seznamů / rejstříků literatury. Navíc ve věcném popisu dokumentů se skrývala určitá omezení, která znesnadňovala vyhledávání dokumentů. Jedním z problémů věcného popisu byla terminologie terminologie, vhodná pro jednu vědní disciplínu, už nemusela mít stejný význam pro odborníky z jiného oboru. Pokud se odborníci pracovníci nedokázali orientovat ve více než jednom oboru zároveň, měli jen malou šanci, že se jim podaří pokrýt všechny termíny a najít pro svou práci co nej lepší výběr literatury.45 Třetím faktorem, co vedly ke vzniku citačního indexování, byl nástup komputerizace - neboli zavádění výpočetní techniky, hlavně počítačů která probíhala v padesátých letech, s sebou přinesla nové možnosti jak ukládat, tvořit a sestavovat data. To vedlo k částečnému odstranění většiny problémů, které souvisely s ručním popisem dokumentů.4 6 V roce 1917 - F.J.Cole a N.B. Eales společně vydali dílo pod názvem Statistická analýza literatury z oblasti výzkumu anatomie, ve kterém pro 4 4 History of Citation Indexing. In: Web of Science [online]. Thomson Reuters, 2014 [cit. 2014-03-26], Dostupné z: http://wokinfo.com/essays/history-of-citation-indexing/ 4 5 Tamtéž. 4 6 Tamtéž. 43 zkoumání téma využili metody statistického rozložení. O pět let později, v roce 1923 vytvořil knihovník britského patentového úřadu E. W. Hume statistickou analýzu vývoje vědy. Vycházel z bibliografických záznamu v časopisech ze 17 sekcí Mezinárodního katalogu vědecké literatury. První analýza citací vznikla až v roce 1927. Podíleli se na ní P.L.K.Gross a E.M.Gross. Šlo o citační analýzu článků otištěných ve vědeckých časopisech z oblasti chemie.47 Eugene Garfield byl jedním z prvních výzkumníků, kteří se v padesátých a v šedesátých letech zabývali organizací poznatků a vědeckých informací. Věnoval se projektu, který zkoumal automatizaci a organizaci vědecké literatury z oblasti medicíny. Povšiml si, že seznamy časopiseckých článků byly velmi závislé na bibliografických citacích primárních dokumentů, které autorům článků posloužily jako zdroje informací, které následně využili ve svých vlastních dílech. Prostřednictvím citací je možné sledovat přístup autora k informacím a jeho metodologii, využitou pro vyhledávání ověřených zdrojů. Pokud nahlížíme na citace jako na termíny pro vyhledávání dokumentů, citační záznamy bychom mohli využít obdobným způsobem, jako klíčová slova nebo, v případě řízeného slovníku, jako deskriptory, tedy preferované pojmy. 15 července v roce 1955 vydal Eugene Garfield významný článek, pojednávající o citačním indexování: "Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas." V tomto článku Garfield popisoval možnosti inovativních informačních nástrojů, které by měly v budoucnu pomoci výzkumníkům zrychlit proces výzkumu, vyhodnotit dopady jejich práce a samozřejmě také sledovat citace.48 V roce 196149 založil Eugene Garfield ISI (Institute for Scientific Information), roce 1992 jej získala společnost Thomson Corporation (Thomson Reuters). Science Citation Index je nyní přístupný skrze databázi Web of Science. Science Citation Index je možné využít k vyhledávání počátků různých myšlenek nebo nápadů z oblasti vědy. Dnes je Eugene Garfield považován za zakladatele oborů bibliometrie a scientometrie. Počátkem šedesátých let pracoval Garfield na dvou projektech: první projekt byla tvorba citační databáze, obsahující patentovou literaturu z oblasti chemie. Druhým projektem, který započal v roce 1962 a zahrnoval v sobě Garfiledův ISI - Institute for Scientific Information, byl index publikací z oblasti genetiky, který sponzorovala United States National Institutes of Health. Tento projekt zahrnoval tři retrospektivní databáze, které pokrývaly odbornou literaturu s různými počty publikačních seznamů v každé z nich. 4 7 KRIŠTOFIÉOVÁ, Eva. Prostriedky hodnotenia knižničných a vedeckoinformaéných procesov. Vyd. 1. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, cl997, 157 s. ISBN 8085165627. 4 8 YANCEY, Rodney. THOMSON REUTERS. Fiftyyears of citation indexing and analysis. 2005. Dostupné z: http://wokinfo.com/essays/50-years-citation-indexing/ 4 9 GARFIELD, Eugene. AMERICM SOCIETY FOR ENGINEERING EDUCATION. Citation Indexes: Closing the informational gap betweem the pure and applied science. 1963. Dostupné z: http://garfield.library.upenn.edu/papers/ciclosinginfogapl963.pdf 44 Garfield došel k názoru, že databáze s co nej širším rozsahem zdrojů poskytuje velmi komplexní a úplné pokrytí publikací, na rozdíl od úzce orientovaných citačních indexů, které se soustředí pouze na jednu danou oblast vědy. Bylo v ní možné dojít až k nejen známým vědeckým časopisům, které byly primárně zamřené najeden konkrétní obor (v tomto případě šlo o genetiku), ale i k velkému počtu ostatních časopisů, které publikovaly články o genetice spíše sporadicky nebo jen příležitostně. Automatizovaný systém, vytvořený Garfiledem, dokázal standardizovat položky záznamů z široké škály publikovaných materiálů. Citační indexování se ukázalo být jako efektivní způsob jak organizovat informace, na rozdíl od zastaralého věcného popisu dokumentů. Science Citation Index byl zpřístupněn pro uživatele v roce 19635 0 . Dnes SCI zahrnuje více než 5 000 časopiseckých titulů z 150 vědeckých disciplín. V současné době se jedná o citační index s největší šířkou pokrytí vědeckých časopisů. V roce 1964 představil Garfield první verzi Science Citation Index jako pětidílnou tištěnou edici, která zahrnovala seznam 613 časopisů s 1,4 miliony citací. Za dva roky později byl již SCI k dispozici jako kazeta. Později byl SCI přístupný na CD-ROM, spolu s citačními rejstříky Sociál Sciences a Arts & Humanities. Tak vznikl Web of Science. Na konci roku 1971 obsahovalo SCI více než 27 milionů záznamů o 10 milonech publikovaných položek. Pokrytí SCI je mezinárodní a multidisciplinární - z asi 600 časopiseckých titulů, kterými SCI disponovalo v roce 1964, se rychle přehouplo na 2400 titulů, napočítaných v roce 1972. Vtom samém roce se také Institute for Scientfic Information (1 SI) začal zabývat systematickou analýzou citační v časopisech z oblasti vědy a technologie. Započal sběr dat, založených na všech dostupných citačních odkazů, které vznikly v roce 1969, ve 2200 časopisech, co byly zahrnuté ve SCI. Výsledný vzorek obsahoval zhruba milion citací knih, časopisů, vědeckých prací atd. Výsledky výzkumu byly použity pro rozvoj SCI.5 2 Web of Science je hlavní součástí ISI Web of Knowledge, která podporuje různé úrovně vědeckého a akademického výzkumu. Tvoří kvalitní platformu, která v sobě kombinuje vyhledávání obsahu, nástroje pro vyhledávání, analýzu a organizaci obsahu. Seznam vědecké literatury, uspořádaný podle citací, přinesl nové možnosti pro výzkum i studium. 5 0 KRIŠTOFIÉOVÁ, Eva. Prostriedky hodnotenia knižničných a vedeckoinformaéných procesov. Vyd. 1. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, cl997, 157 s. ISBN 8085165627. 5 1 Science Citation Index - Answers to frequently asked questions . Revue Internationale De La Documentation. Vol. 32, 1965, No 3, pi 12-116 '2 GARFIELD, E. Citation analysis as a tool injournal evaluation. Science 17847 1-79, 1972. Dostupné z: http://www.elshami.eom/Terms/I/impact%20factor-Garfield.pdf 45 Nástroje citační analýzy: Citační analýza v podstatě sestává z přehledu o celkovém počtu citací. Pokud budeme provádět akademický výzkum, budeme automaticky potřebovat posoudit kvalitu zdrojů, se kterými se chystáme pracovat. Jedním z mnoha způsobů, co slouží k posouzení kvality dokumentuje zaměřit se na počet citací dokumentu, abychom zjistili, kolikrát byla určitá publikace citována jinými výzkumníky. Celkový počet odkazů, ve kterých byla publikace citována výzkumníky nebo jinými autory, udává velikost dopadu publikace na určitý vědní obor. Pokud je např. nějaký článek ve vědeckém časopise často citován, znamená to, že obsahuje kvalitní informace. Podobným způsobem lze navíc i najít další dokumenty, které by nás mohli zajímat - stačí se podívat na seznam dokumentů, ve kterých se objevují citace první publikace, ze kterých jsme vycházeli při hledání. Nástroje citační analýzy nám umožňují spočítat citace z různých množin publikací. Pokud budeme provádět citační analýzu, existuje řada nástrojů, které nám mohou pomoci s prací. Mezi nej známější nástroje citační analýzy patří Web of Scinece, Google Scholar, Scopus. ISI Webof SCIENCE, Web of Science Web of Science je multioborově zaměřená bibliografická a citační databáze od americké společnosti Thomson Reuters. V současné době je Web of Science jedním z předních informačních zdrojů pro světový výzkum. Poskytuje přístup do vice než 12 000 globálních vědeckých časopisů z různých oborů, předplacených u vydavatelství a dostupných na webu. Web of Science by se díky svému zaměření na získávání zdrojových dat pro bibliometrii dal přirovnat k on-line verzi klasických citačních databází jako je např. Science Citation Index. Databáze obsahuje citace dokumentů, bibliografické záznamy, abstrakty článků z časopisů i plné texty. Mezi doplňkové údaje v databázi patří profily autorů, informace o míře citovansti, referencích a ediční údaje ke článkům. Web of Science je primárně určen pro akademické pracovníky, informační profesionály a výzkumníky z různých oborů. Pro Web of Science je samozřejmostí vysoká kvalita obsahu, multidisciplinární databáze, rozsáhlé možnosti navigace a regionální vyhledávání. Hlavní přínosy: • Souvislé pokrytí, které umožňuje vyhledávání skrze všechen dostupný obsah. • Nástroje analýzy, které slouží k objevení schémat a trendů. • Vyhledávání citačních referencí, které umožňují vyhledat články, publikované již dříve. • Vizuální a grafická reprezentace citační aktivity. • Poskytuje přístup k obsahu, který je kvalitní, zorganizovaný, a pochází z více disciplín. • Umožňuje identifikovat současné trendy, které jsou užitečné jak pro vyhledávání, tak pro akvizici. Web of science má široké možnosti využití: lze sledovat míru citovansti u článků otištěných ve vědeckých časopisech, databáze má retrospetivní záběr až do roku 1900. V citační databázi probíhá každý týden pravidelná aktualizace bibliografických údajů i abstraktů u časopiseckých článků. ISI W e b of K n o w l e d g e ™ n * * * * , « ^ « ^ $ Search j Cited Reference Search j Advanced Search ! Search History j Marked List i.O; Web of Science® Search tor I Ail document types Article Abstract ot Published Item Art Exhibit Review Select one or more from the list ebove -.no v Example, oil spill' A N D "North S e a " A N D v Example; oil spill" A N D "North S e a ' Add Another Field » 111 Document Type Topic Title Author Group Author j Publication Name |Year Published In lAddress [Language Document Tvoe In |2.oprc_ Obr 14: Ukázka rozhraní Web of Science. Citační databázi Web of Science tvoří několik částí, rozdělených podle vědních oborů, na které se zaměřují. Jedná se o soubor vysoce kvalitních databází. Najdeme zde široký záběr témat: společenské vědy, humanitní vědy a přírodní vědy, včetně databází zaměřených na chemii, Index Chemicus Current Chemical Reactions. Navíc obsahuje i sborníky z konferencí o přírodních vědách a humanitních vědách. V databázi lze vyhledávat multioborové časopisy v globálním i regionálním pokrytí. Databáze pomáhá identifikovat články a časopisy s nejvyšším impact factorem. Můžeme najít kvalitní články ještě dříve, než byly poprvé otištěné v časopisech. Uvidíte, kde přední výzkumníci publikují svá díla, a tím pádem možná najdete potenciální spolupracovníky. K databázi Web of Science je připojený praktický citační manažer EndNoteWeb, který vytváří a spravuje bibliografické citace. Usnadňuje vyhledávání, psaní a vytváření bibliografií v jednom souvislém procesu. Scopus Scopus Scopus je víceoborová bibliografická a citační databáze od společnosti Elsevier, která vznikla v roce 2002. Poskytuje přístup k literatuře z oblasti vědy. Scopus je multioborová databáze, soustřeďuje se na obory techniky, medicíny, sociálních a přírodních věd. Databáze nabízí retrospektivu až do roku 1996 a lze v ní vyhledávat i starší dokumenty. n r< pi jjopuE, - tule Sijrrti ^ * iKIp ^WftW.SCOflTJ&.CMllJiííipilS/iUlňtí.Uíl •C!- - 0 B C Ľ P U S Y . U : Eaitiv find relevant reiuru frem a*er i4Fooa petr-revícned tutlej. • Basic Search Advanced Search Author Search . h for I I AND __ f Lim i* tf>: Date Range .^riji^i ŕ PwWIshed I All yean __ta-ifreiefír_J C Addid to Scopus m t^e last | Ť __ tfoys Sublet Area s trt| AmcCe Titls. Abstraci. Keywords __ rn[Anjcbe Tlíte. Abi-rracr Key^ocds __ It ., 5erjn-.li 11 nearJ Document Ty|*e F All r health ľ Life S C I C I K E E I A_ľicultuia! and Biological Eclence-s i Chemistry f~~ Physlei Engineering |~ Eartti and Environmental Science* [ Psycholggy T Economics, Business and Manacjeroent . , S-iinn:li ' •:;li.-.-ir Li Stirtti MiilWr Mini* 1 RWjItf S : J I I I : . V 1 *etient Obr. 16: Ukázka uživatelského rozhraní databáze Scopus. Scopus je propojené se ScienceDirect, databází, kde lze vyhledávat časopisecké články s fulltextovým přístupem pro uživatele. Součástí databáze je analytický nástroj Journal Analyzer, který slouží ke zkoumání oborných časopisů. Databáze Scopus umožňuje mimo jiné také sledovat H-Index, který udává, kolik článků od určitého autora má vyšší míru citovanosti, než je pořadí vědeckého článku podle míry citací. H-Index, podobně jako impact 49 factor, udává význam výzkumníků a vědeckých pracovníku z různých oborů vědy. Databáze je rozdělena na více částí z různých vědních oborů: najdeme zde přírodní vědy (biologie, zemědělství atd.), společenské a humanitní vědy (psychologie, ekonomie, humanitní vědy adt), vědy o neživé přírodě (chemie, fizika, matematika atd.) a vědy o zdraví (medicína, veterinární medicína). Obsah databáze: • Vědecké časopisy • Články a abstrakty • On-line zdroj e • Patenty • Sborníky • Příspěvky z konferencí Databáze Scopus celkově obsahuje záznamy zhruba z 18 000 vědeckých časopisů, z toho připadá více jako 16 000 na časopisy, které prošly procesem recenze. Asi k 1 800 časopisům je poskytován Open access. Pokud bychom se podívali na rozložení záznamů z hlediska téma, pak by připadlo na přírodní vědy 4 300 titulů, vědy o neživé přírodě 7 200 titulů, vědy o zdraví 6 800 titulů a společenské a humanitní vědy 5 300 titulů. Googles c h o l a r C ? Google Scholar Google Scholar je webový nástroj určený k vyhledávání odborné literatury od společnosti Google, která vznikla v roce 2004. Jde o volně dostupný zdroj, který lze používat zadarmo a uživatelé nemusí kupovat licenci. Služba slouží zejména k vyhledávání elektronických kopií fyzických dokumentů, nejčastěji jde o vědecké časopisy, knihy nebo odborné práce. Služba Google Scholar vyhledává odborné texty, ať už v elektronické nebo tištěné formě, a přidává k nim i doplňkové informace pro uživatele: sem spadají např. informace o míře citovanosti dokumentu, o zdroji a dostupnosti, ediční údaje a údaje o autorovi. V Google Scholar lze vyhledávat informace z mnoha oborů a zdrojů, např: • recenzované články • dizertační práce • knihy • abstrakty a články, • preprinty Google Scholar má univerzální pokrytí, kde však převládají přírodní vědy, medicína a informatika. Služba Google Scholar využívá relevantní zdroje, které pochází od oborných organizací: akademických nakladatelství, odborných společností, archivů, adt. Funkce služby Google Scholar: • Vyhledávání rozmanitých zdrojů z jednoho místa • Hledání článků, abstraktů a citací • Nalezení celého článku v knihovně či na webu • Informace o klíčových článcích v jakémkoli vědním oboru 51 •' -*f datastream UK a... • \ E s p e n l a u b : Data?... j'-* Datastream retur... © EtKtnasRKesrr... [J] Management lite... ]_|" Electronic Jour <- O ft © 5cholar.goagle.ca.uk/schafar7hl-en&q-^ ^ ^ V'-'ee l™ages Videos Macs Haws Shopping Gmail more T Scholar Preferences | Sign in SCholSr l^atastream °P& n p ffefS Search Scholar Articles and patents 0 anytime Q include citations - ["••'] Create em-ail alert Results 1 - 1 0 of about 11,400. [0.22 sec) Earnings management around UK open offers i Incsi 3 Es:en!aub... - The European Journal of.... 2009 • informaworld.com ... 2.1 Sample selection Our original sample includes all open offers of ordinary shares by UK-listed industrial firmsfromJanuary 1991 to December 1995 resulting m 231 ; offers. ... Accounting and return data arefromDatastream ... Cited by 11 - Related articles - All 6 v^abf^ What role taxes and regulation? A second look at open market share buvback activity in the UK D Oswald... - Journal of Business Finance & ... 2004 - Wiley Online Library ... Less: Investment trusts, venture capital firms and Lloyds insurers. (1.307). Non-UK-incorporated firms, [77). ... Announcements of shares repurchased in the open market 1.346 Total. 1.614. ... At least one firm-year for which Datastream item No. 1101 (Capital issues: is less than zero. ... Cited by 44 - Related articles - BL Direct - All 11 versions Datastream returns and UK open offers S Espenlaub. A Iqbal... - The European Journal of.... 2009 - informaworld.com We report a fundamental error in Datastream equity data for share prices and return indices relating to a failure to make any capital adjustments for UK open offers before February 2002. We re-examine the findings of Iqbal. Espenlaub and Strong (2000). correcting for this error. ... Cited by 2 - R^l?^: y'-.-r-i- - All 3 versions Long-Term Performance Following Rights Issues and Open Offers in the UK P Ngatuni J Capstaff... - Journal of Business .... 2007 - Wiley Online Library ...Table 2. Distribution of the Sample of UK Open Offers Made During the Period 1991-95 ...The sample consists of open offers by companies listed on the London Stoc* Exchange [LSE ... The primary sources of data are Extel Financial Publications and DataStream International. ... Cited by 5 - Related articles - EL Direct - All 10 versions The Seasoned-Equity Issues of UK Firms: Market Reaction and Issuance Method Choice E Barnes... - Journal of Business Finance & ... 2006 - Wiley Online Library Obr. 15: Ukázka rozhraní Google Scholar.. Služby Google Scholar umožňuje uživateli zjistit, kolikrát byl citován v jiné vědecké literatuře zdroj, ve kterém byl článek otištěn a podrobnosti o autorovi článku. Uživatelé mohou sledovat citovanost svých vlastních článků, včetně vizuálního zobrazení v podobě citačních grafů. Jednotlivé články lze sdružovat do souvisejících množin. Citační metriky se počítají a aktualizují automaticky, i Seznam článků lze aktualizovat automaticky. Uživatel má možnost zvolit si individuální nastavení. Výhody Google Scholar: • Multioborový obsah. • Celosvětové j azykové pokrytí. • Snadný způsob zadávání vyhledávacích dotazů. • Vhodné pro akademické prostředí. • Lze propojit s fondy akademických knihoven. • Dostupné zdarma. • Odkazy na relevantní literaturu. Srovnání: Následující tabulka zobrazuje srovnání tří nejznámějších nátrojů citační analýzy: jde o srovnání Web of Science, Google Scholar a Scopus. Ve srovnání najdete informace o zaměření, obsahu, silných a slabých stránkách jendotlivých nástrojů. Tabulka byla převzatá ze stránek Research & Technology Guides. Citaci a odkaz na stránky najdete zde: Zdroj: Comparing Citation Analysis Sources. In: Research & Technology Guides [online]. 2013 [cit. 2013-12-31]. Dostupné z: http://guides.lib.umich.edu/content.php?pid=98218&sid=736298 Web of Science Zaměření Věda. technologie. sociální védy, umění a humanitní vědy Části Science Citation Index — zpět do 1900 Sociál Sciences Citation Index- backtol956 Arts & Humanities Citation Inde. -zpět do 1975 Conference Proceedings -zpět do 1990 Pokrytí Pres 12,000 časopisů Časový rozptyl Některé časopisy jdou zpět až do 1900 Aktualizace lx za týden Silné stránky -Větší hloubka složekSilné stránky pro vědecké časopisy - často využívá citační zprávy, impactfactor a Iv ndex -Více se zaměřuje na výzkumy v U.S. - často zahrnuje citační mapování pro lepší vizuální prezentaci Slabé stránky - Lze najít nižší počet citacíSlabé stránky vzhledem chybám, které se vyskytují v citacích, (ať už díky autorům, nebo díky rozdílným citačním stylům použitým v časopisech) což vede k spatnému indexování - Drahé Scopus Věda, techno oge. inženýrství, medicína, uméní a humanitní vědy 19,5CC čascpsú 44.4 millionů záznamu - 23 millionů záznamů zahrnuje odkazy zpět až dol996 (73%zahrnují odkazy) 21 millionů před 1996, záznamy jdou zpět až do 1823 l-2x za týden - Userfriendly uživatelské rozhraní - Širší pokrytí časopisů (16, 500 versus 10,000 in WOS) -Seznam odkazů lze stáhnout -Zaměřuje se více mezinárodně než WoS -Zahrnuje více než 1.200 titulů v Open Access Google Scholar Medicína, věda, technika, umění a humanitní vědy, business, sociální védy Zemědělské vědy - 4,873 titulů Medicína - 10,196 titulů (včetně 100% pokrytí ťtu ů z Med "nei Přírodní vědy >9,BO0 titulů Sociální vědy > 5,300 titulů Umění a humanitní vědy -1,439 titulů (většina titu lů jde zpět až do 2002) Výběr z Pub Med, IEEE, American Institute of 'hysics, National Academy of Sciences, iJature.com, American Medical Association nd dalších medicínských časopisů Ingenta, SpringerLink,Wiley Interscience, ;am bridge journals, Taylor and Francis. Sage •ublications, Blackwell-Synergy, OCLC First earch a další Open access k časopisům and tiskům Online disertace and diplomové práce Neuvedeno Teoreticky vše, co je dosupné na webu - Hledání citací je zpětné limitováno ien do roku 1996 -Slabé pokrytí v sociálních vědách, jmění a humanitních vědách ] J průměru jednou na měsíc Podává komplexní obraz dopadu v indexech iteré nejsou pokryty ve WOS a Scopus. Zahrnuje peer-reviewed články, diplomov nráce. knihy, abstrakty a č lániy od akademických vydavatelů, profesioná Iních sdružení, řepožitářů tisků, univerzit a mnoha dalších vědeckých organizací Lepší pokrytí a více materiá I ůn ež ve W0 S a Scopus Pokrytí mezinárodní a ve více jazycích Omezené možnosti vyh ledávání Nepřesné počty citací, způsobené zahrnutím nevědeckých zdrojů, jako např. tudijní materiály z kurzů, promoční stránky a stránky s obsahem Irelevantní citace Problémy s exportem citací - Neexistuje způsob, jak zjistit, jaké zdroje jsou při vyhledávání zahrnuty, a jaké ne Vyhledávání omezené tím, coje na webu Lze vyhledat i špatné citace, jako novinové články atd. 54 Citační indexy Citační indexy jsou databáze, které sledují citační ohlas na publikované odborné texty. Jsou důležité hlavně pro oblast, kde se rozhoduje o finančních fondech pro vědu a výzkum. Výsledky vědeckých výzkumů bývají nejčastěji uveřejňované jakou součást článků v oborových periodikách, neboli v impaktovaných časopisech. Citační indexy primárně slouží k tomu, aby bylo možné objektivně posoudit kvalitu publikací - nejčastěji jsou to vědecké časopisy a články, které tvoří odborné zdroje pro vědeckou práci. Citační index je soupis všech publikovaných materiálů, citovaných ve sledovaných pramenech v běžném roce. Pomocí citačních indexů můžeme zjistit citovanost dokumentů. Citované práce jsou uvedené pod autorovým jménem chronologicky podle data vydání. Záznam obsahuje název časopisu, kde práce vyšla, jeho ročník a stranu. Citační index obsahuje jména autorů citovaných jinými autory a bibliografické odkazy. Nejčastěji bývá uspořádán abecedně.5 3 Citační indexy byly vytvořeny proto, aby bylo možné sledovat, jaké ohlasy mezi vědeckou komunitou vzbudila určitá publikace. Citační indexy umožňují výzkumníkům sledovat, kde a kolikrát byla publikace ocitovaná. První počátky vzniku citačních indexů spadají do roku 195054 . Mezi nej významnější citační indexy patří Science Citation Index (SCI), který vznikl v Institute of Scientific Information (ISI) roce 196 155 . Na vzniku SCI se podílel Eugene Garfield. Science Citation Index má retrospektivu pro publikace až do roku 1900. Nyní obsahuje více než 7000 odborných periodik z 150 vědních oborů.5 6 '3 KRIŠTOFIČOVÁ, Eva. Prostriedky hodnotenia knižničných a vedeckoinformačných procesov. Vyd. 1. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, cl997, 157 s. ISBN 8085165627. '4 GARFIELD, E. Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation. Science. 1955, č. DOI: 10.1126/science. 122.3159.108. 5 5 Tamtéž. 5 6 GARFIELD, E. "Science Citation Index." Science Citation Index 1961, 1, p.v-xvi, 1963. CITATION INDEX Oui turn Bum of ihm ••••ti by ÁMSAJH I Hftmeti -.«•« ( j í f r - - C . í i l l ITH-it fntm Mcullurtical I ini --: i: i ľ : 1 •tilumt i paff Both these auhůrs etud •'.1 rl f jr-:ctt< « Otu K' M . i w l GjMeolojy msdartd Htm — Säurt« I n d u fnfry fer arriflí r*<50f H tfUcA _ matu ffitmct tů nW / « S J paptr mi, - • S a m p l e D i s p l a y AN S A N E L U V — n A M J suw/ S O L U M M A N S A R A I 11T AM J R O f N T Q 1 « t i M U M CHHI IT AT tOLI 1 WAGNER C METALL ľ-6 ANSAPIA — H A M J G A S T R O S N T t P . 0 L M ANDEflSSC A AUER SURG H í K M K K P V A . " L S U S MR} J t i M l WAYMt KS AM R M S P .• ANSARI AH • i A M J o a r r r r O V M C I M P & T T l L A M HORMC-MĚ M E " «0 P6RT1UTV STÍfllLTPf 21 m _ — STRLíVS FA 0 8 S T E T OVN ' — V O U N Q J K 1ÍS t r 73 g? ' I4 1« n • . ľi 97 H u 741 •7 1 » 2 »7 A N S E A U M R — - - W P R E S S CANTOR 9 ANSELItt F ACT METALL *4S vr U C R H H 0 0 M A 0 M A C A O I M P E Z A ľ M J SOL ST CH M T AM NUCL SOC 20 BL » V > A S p T A M N U C L S S O U R C E I N D E X E N T R Y PEZATM • T A M O U V B V L A S S E M P O R T I E R J H A G E N M U L . P — ( F R ) RAHE EARTH NITRIDE R . U Ü R I C E S JSOLSTCH UK-JI1-J*: « 7 I M ťiflnf /řím cum i du/Adf journal abbre\iůhoň • iunt putt a\ tOl Coiuuii ílu S o u r « Indii sttuOH of ihe SCI !ttAfjof j-dpAtc j/tformanon ott ail ŕ w j rMMj ,-i C l u * . [kou Inden. ( J ř f sample brio*) C o d s ImbcKC T v - j í o f Sourt-e Item; oracle, reports ir:-jin.il paptrs. tK boot rtv\rwi!frvm The Siricntiit*. Seltne« ar N m i m i cvrrtctioHt. tmu. tK. tdltonal - i . . . r " i . . . iVfflJ ůbout utatvtdyols fmbytes, obtataritx, tle i limrt, ťdwvmniáľaRiMl. *íf. íiAír.-iir/l /wm meetings n w í w s u ř r w r w i inrwífj. mj^nfli* trritwi. lialabait -r •• C I I L M Nl R P W ,•1 complete Jetcnpnan of each Saum Item cad* appears in the SCI C o d a A CoavtflUant: C i u u o n Incki ttcrtem of litt uuinttmuial maitnal /SI 4 Journal A c m J i o R VumÄ4fr PATENT CITATION INDEX ttftrtmtt • H J . OWrf reftWKt jtar 3 4 1 0 a i 7 j - I M » MCCLCUAM JU APPl US f fUSC--) K C POLTM-PLAST 9? H U A M O J us J I C R FOOD 1 HETtRO CM reftmet iippln'aiiíin rtánt rtftrtfict viOHrtir* X li »7 37 7 7: Příklad citačního indexu s anglickými vysvetlivkami. 56 Citační databáze Science Citation Index se skládá z několika částí, z nichž každá má různé zaměření: • Science Citation Index Expanded - přirodni a technické vědy • Sociál Science Citation Index - společenské vědy • Art and Humaties Citation Index - humanitní vědy a uměni Citační databáze odkazují na autority a analyzují dopad publikovaných výzkumů - jinými slovy je lze využít k tomu, abychom zjistili, jaké zdroje byly použity, kdo daný článek citoval a na jakých podkladech byl založen. Tím pádem můžeme zjistit, jak určitá práce, která byla známá a hojně citovaná, ovlivnila další autory a jejich vlastní výzkum. Citační indexy bychom mohli definovat jako množiny bibliografických záznamů, doplněné souborem bibliografických citací, které se vztahují k dílům. Přehled citací lze použít coby podklad pro hledání jiné odborné literatury, se kterou si přejeme pracovat - stačí prohlédnout dokumenty, ze kterých již čerpal autor článku, nebo ty publikace, ve kterých byl daný článek ocitovaný. Citační index se skládá ze tří částí: seznam citované literatury, tvořený bibliografickými záznamy o dokumentech, ve kterých jsou citace, seznam citující literatury, tvořený bibliografickými záznamy o sledovaných citacích, a permutovaný předmětový registr, který slouží k zaznamenávání předmětových termínů všech autorů, kteří jsou zahrnutí do citačního indexu.57 Citační indexy nám umožňují zjistit, které články (popřípadě, spíš kteří autoři článků) jsou nejvíce citovaní ve vědeckých oborech, kde působí. Vědecký pracovník by měl mít vlastní publikační činnost, a publikační činnost by měla být přínosná a kvalitní. Citační indexy mají široké možnosti využití: mezi největší přínosy citačních indexů patří to, že umožňují posoudit kvalitu a význam publikujících autorů, vědeckých časopisů, jednotlivých vědních disciplín, výzkumných pracovišť atd. S použitím citačních indexů lze vysledovat, kde a jak často byl citovaný určitý dokument. Citační indexy tedy slouží k mapování vědy. 3 7 KRIŠTOFIČOVÁ, Eva. Prostriedky hodnotenia knižničných a vedeckoinformačných procesov. Vyd. 1. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, cl997, 157 s. ISBN 8085165627. Citation Legacy of Wilson 1961 20 20- 1960 1955 1970 1975 1980 1965 1990 1995 2000 year Obr: 18: Příklad grafu ze Science Citation Index. Citační indexy bývají často doplněné o oborové databáze, a tím pádem mají uživatelé možnost získávat informace, které jsou více komplexní. Databáze jsou nejčastěji licencované a v anglickém jazyce. V citačních indexech ale mohou být chyby, které zkreslují výsledky. Jsou to hlavně špatné citace a autocitace. O autocitacích mluvíme tehdy, když určitý autor ve svých dílech odkazuje na jiné dílo, které sám napsal. O autocitace jde i v případě, že autor cituje dílo, u kterého je uveden pouze jako jeden z více autorů, kteří se společně podíleli na vzniku díla. Autocitace bychom neměli zahrnovat mezi citace, je však alarmující, jak velké procento tvoří. Problémy citačních indexů • Nejvíce citované bývají práce, které jsou jen úzce zaměřené ve svém oboru. • Srovnávat bychom měli jen příbuzné obory, jinak nebude mít srovnání dostatečně objektivní váhu. • Nelze srovnávat dva odlišné obory vědy, protože každý obor je jiný v každém oboru se vyskytují jiné citační zvyklosti. 58 • Vědecké práce, které zasahují do více oborů zároveň, jsou pochopitelně i více citované než jiné práce, protože je citují lidé z obou oborů současně. • Autocitace - tj. když autor cituje své vlastní dílo - bychom měli odlišovat od běžných citací. • Problém představují negativní citace, které nelze rozeznat od citací pozitivních. • Existuje nebezpečí práce "citační mafie." Je-li naším cílem sledovat odbornou literaturu, měli bychom při práci využít služeb, co poskytují mezinárodní vědecké databáze Journal Citation Reports a Web of Science. O databázích Web of Science, Google Scholar a Scopus pojednává v této práci samostatná kapitola, nazvaná Nástroje citační analýzy. Mezi volně dostupné citační rejstříky, které mají velký význam, patří CiteBase a CiteSeerX. CiteBase Citační index Citebase je experimentální služba a scientometrické OA vyhledávací zařízení, které vyvinula Southamptonská Univerzita (university of Southampton) ve Spojených státech amerických v roce 2005. Index Citebase slouží k vyhledáván citací vědecké literatury z oblastí matematiky, fyziky, informační vědy, a příbuzných oborů. Mimo jiné, Citebase schromažďuje a indexuje data z archivu OAI-PMH (Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting), který se používá pro zajištění interoperability různých repositářů. Citebase poskytuje uživatelům přístup i ke starším referencím a méně známým dokumentům, které pochází z archivů autorů.5 8 CiteSeerX CiteSeerX je vyhledávací zařízení a digitální knihovna, která se zaměřuje na oblast vědecké literatury, primárně jde o počítačovou vědu a o informančí vědu. CiteseerX vyvinula NEC Research Institute v roce 1997 ve městě New Jersey ve Spojených státech amerických. Na rozdíl od klasické digitální knihovny poskytuje CiteseerX praktickou službu pod názvem Automatická indexace vědeckých článků (Autonomous Citation Indexing ACI). Mezi další nadstandartní služby, které CiteSeerX nabízí pro uživatele, patří automatická indexace metadat, tvorba citačních statistik a citační kontext.59 Citebase.org. [2010]. Dostupné z: http://www.citebase.org/ CiteSeerX. 2007. Dostupné z: http://citeseerx.ist.psu.edu/ Citační mapy S citační analýzou úzce souvisí i pojem citační mapování. Tento pojem se používá pro označení vizualizace citační analýzy. Citační mapa je grafická representace, která zobrazuje vztahy, tvořené citačními referencemi a citovanými články. Nej důležitější zdroje dat pro citační mapování tvoří citační rejstříky. Výsledkem citačního mapování je grafické znázornění citačních vazeb.60 Citační mapa je grafická representace, která zobrazuje vztahy, tvořené citačními referencemi a citovanými články. Nej důležitější zdroje dat pro citační mapování tvoří citační rejstříky. Ke tvorbě citačních map je možné využít vizualizační nástroje a techniky. Existuje celá řada softwarových nástrojů a technik, využívaných pro tvoru citačních map. Protože takových nástroj je celá řada, každý je vhodný pro odlišný způsob analýzy dat. Nástroje lze využít v průběhu bibliometrického. Některé nástroje pro tvorbu citačních map tvoří následující příklady: • Bibexcel Bibexcel je freewarový program, vytvořený pro akademické a neziskové účely. Program je možné využít k analýze bibliografických dat nebo textových dat, upravených podobným způsobem. Bibexcel obsahuje nástroje pro převod a práci s nashromážděnými daty. Výsledky analýzy lze převést do programu Excel, kde dochází k dalšímu zpracování dat.61 • CiteSpace CiteSpace je volně dostupná aplikace v jazyce Java, která slouží k visualizaci trendů a schémat ve vědecké literatuře. CiteSpace nabízí řadu funkcí, např. schémata sítí, tvorba tematických oblastí, clusterová analýza a další. Hlavní zdroj pro získávání vstupních dat je databáze Web of Science, ale CiteSpace má přístup k datům i z databází PubMed, arXiv, ADS, a NSF Award Abstracts.62 6 0 POKORNÝ, Antonín. Citační analýza. In: KISK: Kabinet Informačních studií a knihovnictví [online], [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Cita%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDza 6 1 BibExcel. [2010]. Dostupné z: http://www8.umu.se/inforsk/Bibexcel/ 6 2 CiteSpace: 2003. Dostupné z :http://www8.umu.se/inforsk/Bibexcel/. 60 • Network Workbench Network Workbench je softwarový nástroj určený pro vizualizaci dat z vědeckých databází. Nástroj umožňuje online přístup do většiny databází a nahrávání dat z těchto zdrojů. NWB nabízí pokročilé vizualizační nástroje, které lze využít pro tvorbu citačních map.63 • Science of Science (Sci2) Sci2 je modulární set nástrojů, určený speciálně pro studium vědy. Sci2 podporuje časovou, prostorovou, tématickou a síťovou analýzu a visualizaci vědeckých databází na individuálním, lokálním nebo globálním levelu.6 4 • VOSviewer VOSViewer je volně dostupný počítačový program, který je primárně určen pro analýzu bibliometrických sítí. Program lze využít např. pro tvorbu citačních map publikací, autorů nebo co-citačních sítí. VOSviewer je napsaný v programovacím jazyce Java a funguje na většině hardwarových platformách ve většině operačních systémů.6 5 O citačním mapování se nejčastěji dočteme v kontextu reprezentace informací. Pokud je naším cílem zmapovat určitou oblast vědy, budeme vycházet z dat vzniklých z použití citací. Pokud použijeme metody citačního mapování, můžeme nejlépe rozpoznat, kdo z výzkumníků cituje jaké vědecké články, a tím pádem i to, které články jsou považovány vědeckou obcí za nej kvalitnější, a tudíž jsou také nejvíce citované. Mapování vědy, potažmo mapování citací, je v bibliometrii velmi důležité téma. Cílem mapování je vytvořit srozumitelnou reprezentaci pomyslných spojů mezi objekty, které tvoří citační síť. Mapování vědy 6 3 Network Workbench: A workbench for Network Scientists. 2010. Dostupné z: http://www8.umu.se/inforsk7Bibexcel/ 6 4 Sci2 Tool: A tool for Science of Science Research / Practice. 2010. Dostupné z: http://www8.umu.se/inforsk/Bibexcel/ 6 5 VOSviewer. 2013. Dostupné z: http://www8.umu.se/inforsk/Bibexcel/ zobrazuje strukturu a rozložení dynamických aspektů vědeckého výzkumu ()(> Pokud budeme chtít provádět mapování vědy, naším cílem bude vytvořit citační síť, která bude co nejlépe popisovat způsob, jak jsou strukturované specifické oblasti vědy a výzkumu. Citační síť je řízený graf, zpravidla velkého rozsahu, který ukazuje, jak výzkumníci publikují své práce, jak spolupracují (nebo soutěží) jeden s druhým, a upozorňuje na práce významných autorů. Objekty v citační mapě jsou nejčastěji zobrazeny jako součásti grafu nebo sítě, Rozlišujeme několik druhů citačních sítí, např. oborové, univerzální, nebo tematické. iActa Source: ISJ Web ůl Knowledge™ .wMihomsofisciefailiceom k21J9> ŕ M » P ) v ^ H ^ Mm,M Obr. 19: Příklad citační mapy vědeckého článku. Citační síť lze definovat také jako shluk dokumentů, který je propojen prostřednictvím vazeb mezi svými prvky. Pokud zobrazíme citační síť jako graf, pak vrcholky tohoto grafu budou tvořit záznamy dokumentů, které byly zahrnuté do množiny dokumentů. Hrany grafu budou tvořené vazbami mezi citacemi dokumentů.6 7 6 6 COBO, M.J., A.G. LÓPEZ-HERRERA, E. HERRERA-VIEDMA a F. HERRERA. Science Mapping Software Tools: Review, Analysis, and Cooperative Study Among Tools. JOURNAL OF THE AMERICAN SOCIETY FOR INFORMATION SCIENCE AND TECHNOLOGY,. 2011, č. 62. DOI: 10.1002/asi. 6 7 Katuščák, Dušan, Matthaeidesová, Marta a Nováková, Marta. Informačná výchova: terminologický a výkladový slovník: odbor knižničná a informačná veda. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1998. 375 s. Edícia terminologických a výkladových slovníkov, Zv. 6. ISBN 80-08-02818-1. 62 Mapování vědy se používá pro názornou reprezentaci skladby různých vědeckých oborů, výzkumů, a výsledků, které z nich vyplívají. Podklady pro mapy, vytvořené tímto způsobem, vychází z citační analýzy, která poskytuje potřebná data. Workflow vědeckého mapování se skládá z následujících sedmi kroků: • Vyhledávání dat. • Předzpracování dat. • Extrahování citační sítě. • Normalizace dat. • Citační mapování. • Analáza dat. • Visualizace dat.68 Na konci workflow již zbývá pouze interpretovat získané informace a na jejich základě vytvořit určitá stanoviska, která vyplývají z našich závěrů. Kvalita výsledků, ke kterým výzkumník dojde, je přímo úměrná kvalitě zpracovaných dat.69 Závěrem zbývá shrnout, že analýza dat prostřednictvím mapování vědy umožňuje výzkumníkům získat užitečné znalosti. Mapováním vědy vzniká hodnotný náhled na vývoj výzkumné oblasti, hodnocení vědeckého pracoviště, kterou se zabýváme, a také na přetrvávající schémata a nové trendy, které se vyskytují v dané oblasti. SMALL, Henry. Visualizing science by citation mapping. In: J. Am. Soc. Inf. Sci., 50: 799-813. Tamtéž. 63 Závěr Závěrem bakalářské práce již zbývá jen krátce shrnout vše podstatné: Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou a měřením dokumentů, v nichž jsou šířeny poznatky vědy. Citační analýza je jedna z metod bibliometrie, která zkoumá a kvantifikuje vztahy mezi dokumenty, autory, vědeckými institucemi, vědními oblastmi apod. na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Počátky vývoje citační analýzy jako samostatné disciplíny jsou úzce spjaté s bibliometrií. Ve 20. letech vznikla statistická analýza vývoje vědy, kterou vytvořil knihovník britského patentového úřadu E. W. Hume. První analýza citací vznikla až v roce 1927, když dvojice autorů autoři PLK.Gross a E.M.Gross spočítala a analyzovala citace článků ve vědeckých časopisech z oblasti chemie. Bibliometrické zákony tvoří teoretickou oblast bibliometrie, která se zaměřuje na zákonitosti rozptylu, růstu a stárnutí informací. Mezi nej významnější bibliometrické zákony patří Lotkův zákon měření autorské produktivity, Bradfordův zákon rozptylu informací a Zipfův zákon lingvistické frekvenční analýzy. Možnosti využití bibliometrie jsou široké. Jako primární účel využití lze uvést mapování vědy - ať už jde o zkoumání rozptylu vědecké literatury, tématické zkoumání dokumentů nebo hodnocení jednotlivých publikací, autorů a vědeckých pracovišť. Metody bibliometrie také umožňují vyhledávání a následné vyhodnocování různých informací, které je možné využít ke zkoumání informačních potřeb osob (tj. výzkumníků, akademiků, vědců a uživatelů), tím pádem také ke sledování nových či stávajících jevů ze sociální informatiky. Scientometrie má za úkol sledovat a hodnotit komunikaci ve vědě, která je zprostředkovaná články v časopisech, konferenčními příspěvky, monografiemi, a další dokumenty. Scientometrie měří vstupy a výstupy vědecké oblasti prostřednictvím různých indikátorů, díky kterým je možné zkoumat vlastnosti vědeckých dokumentů nebo jejich autorů. Vzájemný vztah, co existuje mezi bibliometrií a scientometrií, by sed al definovat jako vztah mezi knihovnictvím a vědou. Oblast výzkumu se u těchto disciplín na určitých místech překrývá, protože bibliometrie a scietometrie využívají dokument jako jednotku pro měření. Citační analýza je metoda hodnocení kvality a významu vědeckých publikací založená na sledování míry četnosti jejich citování. Citační analýza umožňuje vysledovat autora konkrétního článku a prostřednictvím citačních odkazů také ostatní autory, kteří na článek odkazovali ve svých dalších dílech. Ze statistických údajů, jako je počet a frekvence citací, lze odvodit např. to, zdaje článek dost kvalitní (tj. zdaje článek často citovaný) a obdobně to platí i pro časopis, ve kterém byl článek otištěn. Citování umožňuje vyjádřit vzájemný vztah mezi různými dokumenty, tj. vztah mezi citující dokumentem a citovaným dokumentem. Bibliografický záznam dokumentu obsahuje všecky bibliografické údaje o určitém dokumentu, uspořádané podle citačních norem. Citaci tvoří odkaz na již existující bibliografický záznam zdrojového dokumentu. Pojem citovanost se používá jako označení pro počet citací určitého dokumentu, během daného časového období (př. citovanost dokumentu během uplynulých dvou let, atd.) Míra citovanosti dokumentů ve většině případů závisí na tom, jak přínosné jsou výsledky. Citovanost ve vědních oborech se liší disciplína od disciplíny, a proto je není možné objektivním způsobem porovnávat, pokud předtím neprovedeme postup normalizace dat. Normalizační postup však výrazně ovlivňuje výsledky, ke kterým bychom mohli dospět. Vzájemné citování je snadným prostředkem pro zvýšení Impact factoru, který je v oblasti vědy velmi důležitým ukazatelem produktivity (a kvality) autorů. Úspěch výzkumných projektů závisí především na podílu zúčastněných vědců, na vedení výzkumných skupin a na zajišťování prostředků na výzkum. 65 S citační analýzou úzce souvisí i Impact factor pro vědecké časopisy. Impact factor představuje měřítko dopadu článku, publikovaných v impaktovaných vědeckých časopisech, a jejich využití v oboru po praktické stránce. Vysoký Impact factor znamená, že autor je uznávaný člen vědecké komunity a jeho dílo vyvolalo u odborné veřejnosti velký ohlas. Impact Factor, neboli faktor dopadu, představuje průměrný počet citací průměrné publikace v daném vědeckém či odborném časopisu. Počátky historie Impact Factoru spadají do 50. let 20. století ve Spojených státech amerických. Využití Impact factoru nám umožňuje sledovat vývoj nej různějších vědních oborů ať už v celosvětovém měřítku, nebo se zaměřením na určité státy či instituce. O Impact factoru podrobně pojednává stejnojmenná kapitola, kterou v mé bakalářské práci najdete níže. Nástroje citační analýzy nám umožňují spočítat citace z různých množin publikací. Pokud budeme provádět citační analýzu, existuje řada nástrojů, které nám mohou pomoci s prací. Mezi nej známější nástroje citační analýzy patří Web of Scinece, Google Scholar, Scopus. Počátky citační analýzy jsou pevně spjaté se vznikem a vývojem prvních citačních indexů. Eugene Garfield byl jedním z prvních výzkumníků, kteří se v padesátých a v šedesátých letech zabývali organizací poznatků a vědeckých informací. Počátkem šedesátých let pracoval Garfield na dvou projektech: první projekt byla tvorba citační databáze, obsahující patentovou literaturu z oblasti chemie. Druhým projektem, který započal v roce 1962 a zahrnoval v sobě Garfiledův ISI - Institute for Scientific Information, byl index publikací z oblasti genetiky, který sponzorovalo United States National Institutes of Health. Citační indexy jsou databáze, které sledují citační ohlas na publikované odborné texty. Jsou důležité hlavně pro oblast, kde se rozhoduje o finančních fondech pro vědu a výzkum. Výsledky vědeckých výzkumů bývají nejčastěji uveřejňované jakou součást článků v oborových periodikách, neboli v impaktovaných časopisech. Citační indexy primárně slouží k tomu, aby bylo možné objektivně posoudit kvalitu publikací nejčastěji jsou to vědecké časopisy a články, které tvoří odborné zdroje pro vědeckou práci. Citační mapa je grafická representace, která zobrazuje vztahy, tvořené citačními referencemi a citovanými články. Nej důležitější zdroje dat pro citační mapování tvoří citační rejstříky. Ke tvorbě citačních map je možné využít vizualizační nástroje a techniky. Seznam použitých zdrojů • BAILON-MORENO, R., E. JURADO-ALAMEDA, R. RUIZ-BANOS a COURTIAL J. P. Bibliometric laws: Empirical flaws of fit. Scientometrics. 2005, Vol. 63, No. 2, s. 209 • -229. • BibExcel. [2010]. Dostupne z: http://www8.umu.se/inforsk/Bibexcel/ • BROADUS, Robert. Early Approaches to Bibliometrics. Journal of the American Societyfor Information Science [online]. 1987, vol. 38, issue 2 [cit. 2013-10-12], • Citebase.org. [2010]. Dostupne z: http://www.citebase.org/ • CiteSeerX. 2007'. Dostupne z: http://citeseerx.ist.psu.edu/ • CiteSpace: 2003. Dostupne z: http://www8.umu.se/inforsk/Bibexcel/ • COBO, M.J., A G . LOPEZ-HERRERA, E. HERRERA-VIEDMA aF. HERRERA. Science Mapping Software Tools: Review, Analysis, and Cooperative Study Among Tools. JOURNAL OF THE AMERICAN SOCIETY FOR INFORMATION SCIENCE AND TECHNOLOGY, 2011, c. 62. DOI: 10.1002/asi. • Comparing Citation Analysis Sources. In: Research & Technology Guides [online], 2013 [cit. 2013-12-31]. Dostupne z: http://guides.lib.umich.edu/content.php?pid=98218&sid=736298/ • GARFIELD, E. "Science Citation Index." Science Citation Index 1961, 1, p.v-xvi, 1963. • GARFIELD, E. Citation analysis as a tool in journal evaluation. Science 17847 1-79, 1972. Dostupne z: http://www.elshami.eom/Terms/I/impact%20factor-Garfield.pdf • GARFIELD, E. Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation. Science. 1955, c. 122. DOI: 10.1126/science.l22.3159.108. • GARFIELD, Eugene. AMERICM SOCIETY FOR ENGINEERING EDUCATION. Citation Indexes: Closing the informational gap betweem the pure and applied science. 1963. Dostupne z: http://garfield.library.upenn.edu/papers/ciclosinginfogapl963.pdf • GARFIELD, Eugene. From The Science of Science to Scientometrics : Visualizing the History of Science with HistCite Software. In Presented at 11 th ISSI Itnernational Conference [online]. 2007 [cit. 2011-05-27]. Dostupne z: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/issispain2007.pdf/ • GROESSER, Stefan. Dynamics of Journal Impact Factors. Systems Research and Behavioral Science [online]. 2012, vol. 29, issue 6, s. 624-644 [cit. 2013-10-12], • History of Citation Indexing. In: Web of Science [online]. Thomson Reuters, 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupne z: http://wokinfo.com/essavs/history-of-citation- indexing/ 68 • HOUSER, Pavel. Science World.cz \ Novinky ze světa vědy a techniky: technologie, neživá příroda, člověk, biologie [online]. 5.12.02 [cit. 2011-10-13]. Co je to Zipfův zákon?. Dostupné z: http://scienceworld.cz/lingvištika/co-je-to-zipfuv-zakon-3349. • CHATTOPADHYAY, Amit. How useful is journal impact factor?. Indian Journal of Dental Research [online]. 2009, vol. 20, issue 2 [cit. 2013-10-12]. • J., E. Hirsch. An index to quantify an individual's scientific research output that takes into account the effect of multiple coauthorship. 2010 • JELÍNKOVÁ, Blanka. Problémy bibliometrie [rukopis]. 2005. 72 L, [5] 1. příl. • JEPPE, Nicolaisen. Citation analysis. Annual review of information science and technology [online]. 2007, vol. 41, issue 1, s. 609-641 [cit. 2013-10-12], • 1 JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-11-29], Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000441&local_base=KTD. • JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-12-01], Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000510&local_base=KTD. • JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc number=000002793&local base=KTD • JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000497&local_base=KTD. • Katuščák, Dušan, Matthaeidesová, Marta a Nováková, Marta. Informačná výchova: terminologický a výkladový slovník: odbor knižničná a informačná veda. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1998. 375 s. Edícia terminologických a výkladových slovníkov, Zv. 6. ISBN 80-08-02818-1. • KLÁN, Ing. Robert, Ing. Jarmila CTKÁNOVÁ a Mgr. Eva KRUPIĚKOVÁ. METODA CITAENI ANALÝZY. Lesnická práce: časopis pro lesnickou vědu a praxi [online]. 2007 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.silvarium.cz/lesnicka-prace-c-4-01/metoda- citacni-analýzy • KOHOUTEK, Rudolf. Pojem bibliografická citace. 2005. Dostupné z: http://slovnik- cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/bibliograficka-citace • KÔNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie: vysokoškolské skriptum pro 3. a 4. ročník studijního oboru 72-36-6 vědecké informace a knihovnictví, l.vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993, 74 s., příl. • KRISTOFIČOVÁ, Eva. Prostriedky hodnotenia knižničných a vedeckoinformačných procesov. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 1997, s. 8-10. ISBN 80- 85165-62-7. • ^UČEROVÁ, Helena. Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace. 2011. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ.,/KVANT.HTM. 69 • KUČEROVÁ, Helena. Priceův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-12-02], Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc number=000012796&local base=KTD • Lotkův zákon. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001- [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lotk%C5%AFv z%C3%Alkon • Network Workbench: A workbenchfor Network Scientists. 2010. Dostupné z: http://www8.umu. se/inforsk/Bib excel/ • NI, Chaoqun. Journal impact and proximity; An assessment using bibliographicfeatures. Journal of the American Societyfor Information Science and Technology [online]. 2013, vol. 64, issue 4, s. 802-817 [cit. 2013-10-12]. • POKORNÝ, Antonín. Citační analýza. In: KISK: Kabinet Informačních studií a knihovnictví [online], [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Cita%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDza • Sci2 Tool: A toolfor Science of Science Research / Practice. 2010. Dostupné z: http://www8.umu. se/inforsk/Bib excel/ • Science Citation Index - Answers to frequently asked questions. Revue Internationale De La Documentation. Vol. 32, 1965, No 3, pl 12-116 • SHENTON, Andrew. BradforďsLaw and its relevance to researchers. Educatuon for information [online]. 2009, vol. 27, issue 4, s. 217-230 [cit. 2013-10-13], • SMALL, Henry. Visualizing science by citation mapping. In: J. Am. Soc. Inf. Sci., 50: 799-813. • SMITH, Linda C. Citation Analysis. 1981. Dostupné z: http://www.ugr.es/~benjamin/TRI/citation-analysis.pdf • T., J. Phelan. A compendium of issues for citation analysis. 1999. Dostupné z WWW: http://link.springer.com/article/10.1007/BF02458472 • Theories of information behavior. Edited by Karen E. Fisher, SandaErdelez and Lynne (E.F.)McKechnie. Medford: InformationToday, c2005. Principleof Least Effort, p. 289-292. Dostupné z: http://books.google.com/books?id=116qzqhIj8wC&printsec=frontcover. ISBN 1- 57387-230-X. • VAVŔÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008. 32 s. Elektronický studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Ustav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_l.pdf/view. • VOSviewer. 2013. Dostupné z: http://www8.umu.se/inforsk/Bibexcel/ • YANCEY, Rodney. THOMSON REUTERS. Fifty years of citation indexing and analysis. 2005. Dostupné z: http://wokinfo.com/essays/50-years-citation-indexing/ 70 Seznam vyobrazení: • Obr. 1. Zdroj: http://dc370.4shared.com/doc/NOdc4LqO/preview.html • Obr. 2: Zdroj: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm • Obr. 3: Zdroj: http://www.scielo.br/scielo.php?pid=S0034- 89102010000500013&script=sci arttext&tlng=en • Obr. 4: Zdroj: http://kbender.blogspot.cz/2012/10/a-thematic-compilation-of-3200- german.html • Obr. 5: Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Lotkas_law • Obr. 6: Zdroj: http://nordbotten.com/ADM/ADM book/F4-7-TermDesc.htm • Obr. 7: Zdroj: http://c-facultv.chuo-u.ac.ip/~rhotta/course/2009a/hellog/2012-05-04-1 .html • Obr. 8: Zdroj: http://www.biochemia-medica.com/content/role-and-relevance-bibliographic- citation-databases • Obr. 9: Zdroj: http://www.emeraldinsight.com/content_images/fig/2780640201001.png • Obr. 10: Zdroj: http://blogs.plos.org^iologue/2012/10/19/why-i-love-the-h-index/ • Obr. 11. Zdroj: http://blogs.ubc.ca/dean/2012/06/altmetrics-bibliometrics-cybermetrics- scientometrics-webometrics/ • Obr. 12. Zdroj: http://www.webology.org/2011/v8nl/a86.html • Obr. 13. Zdroj: http://www.webology.org/2011/v8nl/a86.html • Obr. 14Zdroj: http://ksu.edu.sa/AboutKSU/HighlycitedResearchers/Pages/awareness.aspx • Obr. 15 Zdroj: http://googlesystem.blogspot.cz/2010/05/email-alerts-for-google-scholar.html • Obr. 16Zdroj: http://www.istl.org/06-winter/databases4.html • Obr. 17 Zdroj: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/vladivostok.html • Obr. 18 Zdroj: http://nelson.beckman.illinois.edu/courses/neuroethol/models/cockroach_walking/cite_wilso n.html • Obr. 19 Zdroj: http://images.webofknowledge.com/VVOKRS513R8. l/help/WOS/hp_citati on_map.html 71