MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ K a t e d r a m e d i á l n í c h s t u d i í a ž u r n a l i s t i k y Mediální obraz „kauzy Czechtek 2005" optikou teorie morální paniky B a k a l á ř s k á d i p l o m o v á p r á c e L i b u š e K o l á ř o v á Vedoucí práce: PhDr. Jaromír Volek, Ph.D. UČO: 144287 Obor: SPSP - ZUR Imatrikulační ročník: 2003 Brno, 2007 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii. V Brně, 5.1.2008 1 Děkuji vedoucímu práce PhDr. Jaromíru Volkovi, Ph.D., bez jehož pomoci by tato práce nevznikla. 2 „S tvrdým jádrem inspirátorů technoparty j sou trpké zkušenosti v celé Evropě. Žádné tančící děti to nejsou... Toto jádro tvoří nebezpečně posedlí lidé s anarchistickými sklony, přitom mezinárodně propojení. Provokují masivní, alkoholem a drogami přiživované silácké demonstrace proti pokojné společnosti... K tomu připojme terorizování obyvatelstva hlukem, špínou a dalšími útrapami, a to v celém okruhu sousedících obcí, jimiž tyto karavany projíždějí, o těch v přímém sousedství ani nemluvě. Přitom nutno také počítat s narušováním životního prostředí i elementární hygieny, rizika šíření AIDS, žloutenky, salmonely atp. až po zamoření celých lokalit odpadky." (Jiří Paroubek, Lidové noviny, 2. 8.2005, Technaři nejsou tančící děti, ale nebezpeční lide) „Tak už víme, co si premiér Paroubek přivezl z nedávné návštěvy komunistické Číny. Něco, co v Česku už dlouho nebylo, naposledy někdy v lednu nebo v listopadu 1989. Jednoduchý návod, jak se vypořádat se živly, které se mu jako předsedovi vlády moc nelíbí. Obrněné transportéry, vodní děla a slzný plyn na ně. O víkendu se takoví živlové objevili v Mlýnci. A bylo jich hodně, což Paroubka upřímně vystrašilo. Tak použijme metody totalitních zemí, zavelel premiér v pátek svému ministru vnitra Bublanovi. Vždyť pošlapali cizí trávu! A vůbec vypadali hodně divně. V pátek se česká policie proměnila ve Veřejnou bezpečnost." (Jan Kubita, Lidové noviny, 1. 8.2005, Paroubkův Čínský zásah) 3 Obsah 1. Úvod 6 2. Souvislosti „kauzy Czechtek 2005" 7 2.1 Elektronická hudba, freetekno kultura a Czechtek 7 2.2 Politická situace 10 2.3 „Kauza Czechtek 2005" 11 3. Výzkumný kontext 14 3.1 Morálni panika 14 3.2 Nastolování agendy 19 3.3 Zpravodajské hodnoty 20 3.4 Mediální obraz 22 4. Model morálni paniky 23 4.1 Definice morálni paniky 23 4.2 Model morálni paniky použitý ve studii 24 4.3 Grafická podoba modelu morálni paniky použitého ve studii 26 5 Identifikace výzkumného problému 27 5.1 Základní výzkumné otázky a hypotézy 27 5.2 Metoda 30 6. Výzkumný vzorek a j eho charakteristiky 31 6.1 Výběr médií 31 6.1.1 Charakterištika deníku Právo 31 6.1.2 Charakteristika deníku Lidové noviny 32 6.2 Vymezení výběrového souboru a analytická jednotka 32 6.2.1 Sub -análytická j ednotka 33 7 Analytická část 34 7.1 Základní charakteristiky výzkumného souboru 34 7.2 Pokrytí kauzy 36 7.3 Rozložení článků 38 7.4 Využití titulků 40 7.5 Využití fotografií 43 7.6 Zastoupení novinářských žánrů 48 7.7 Zpravodajské hodnoty 49 4 7.8 Dílčí závěry 52 8 Indikátory morální paniky 56 8.1 Negativní predikce a informování o ne-událostech 57 8.2 „Kauza Czechtek" a sociálně vlivní aktéři 60 8.2.1 Zprostředkovatelský kód v redakčních textech 60 8.2.2 Autorské texty 62 8.3 Návrhy řešení 64 8.4 Voxpopuli 65 8.5 Dílčí závěry 67 9 Mediální obraz aktérů kauzy 69 9.1 Mediální obraz účastníků Czechteku 70 9.2 Mediální obraz policie 73 9.3 Mediální obraz Jiřího Paroubka 78 9.4 Kvalitativní rozdíly ve využití titulků 80 9.5 Narace o hlavních aktérech: Odlišnosti v konstrukci příběhu o „kauze Czechtek 2005" mezi L N a Právem 81 9.5.1 Období před policejním zásahem proti technoparty 82 9.5.2 První fáze policejního zásahu proti technoparty 82 9.5.3 Hlavní fáze policejního zásahu proti technoparty 83 9.5.4 První týden po policejním zásahu proti technoparty 84 9.5.1 Druhý týden po policejním zásahu proti technoparty 87 9.6 Morální panika a „veřejný nepřítel" 88 9.6.1 Lidové noviny 88 9.6.2 Právo 89 9.7 Dílčí závěry 90 10. Závěr 94 11. Použitá literatura 100 12. Jmenný rej střik 103 13 Seznam grafů a tabulek 104 14 Anotace 106 15 Příloha 1: Čtenost deníků L N a Právo dle vybraných ukazatelů 108 16 Příloha 2: Kódovací klíč 110 17 Příloha 3: Frekvenční tabulky - označování účastníci, policie, Jiří Paroubek.... 115 10 Příloha 4: Fotografie 116 5 1 ÚVOD Tato bakalářská práce se zabývá rekonstrukcí mediálního obrazu „kauzy Czechtek 2005". Média pomocí rutinních postupů vytvářejí vlastní, na realitě nezávislé obrazy událostí. Cílem této práce bylo popsat anatomii tvorby kauzy prostřednictvím dvou českých médií - Lidových novin a Práva. V polovině léta 2005 se měl jako zatím každý rok konat Czechtek, největší festival tzv. „freetekno scény", většinou ilegální či pololegální festival s nevalnou pověstí, úřady však doposud tiše tolerovaný. Média na zvěsti o jeho začátku reagovala vcelku klasickými zprávami o podivných individuích překračujících české hranice, předpovídáním místa, na kterém bude narušen klid a pořádek, případně na neschopnost vlády se s podobnými akcemi vypořádat. Policie tento rok ale proti účastníkům Czechteku zasáhla a během víkendu 30. -31. července 2005 byly zraněny desítky lidí, účastníků i policistů. Czechtek se rázem stal událostí číslo jedna pro všechna česká média. Studie je analýzou chování dvou vybraných médií ve specifické situaci, kterou představuje „kauza Czechtek", pro niž je charakteristický silně emocionálně nabitý konflikt mezi členy veřejnosti a politickým aparátem a je tak příspěvkem ke studiu chování médií v atypických událostech. V první části práce jsou uvedeny teoretické rámce, ze kterých práce vychází. Popsána je morální panika, nastolování agendy a zpravodajské hodnoty. Nastíněny j sou i souvislosti, ve kterých je možno kauzu chápat. Druhá část je věnována výzkumu. Nejdříve jsou představeny metody a analyzovaný materiál. Poté jsem zkoumaný soubor podrobila kvantitativní analýze, což umožnilo zjistit, jakými konstrukčními postupy a nástroji deníky kauzu konstruovaly, zda se v těchto postupech a nástrojích projevily indikátory morální paniky. Reflektovala jsem také, jaký byl výsledný mediální obraz hlavních aktérů kauzy. V závěru práce je zkoumaný soubor podroben i kvalitativní analýze, která umožnila hlubší interpretaci textů a podrobnější zkoumání konstrukce mediálního obrazu hlavních aktérů kauzy. 6 2 SOUVISLOSTI „KA UZY CZECHTEK 2005" „Kauza Czechtek" se vytvořila okolo velmi specifické události, jakou je festival elektronické hudby, který byl navíc spojený s nepříliš početnou a veřejnosti nepříliš známou subkulturou. Považuji proto za důležité nejprve v hrubých rysech nastínit, co vlastně Czechtek byl a jak vznikl. V kapitole jsem popsala i politickou situaci v České republice v létě 2005 a v posledním oddíle jsem načrtla i vývoj celé kauzy. 2.1 Elektronická hudba, freetekno kultura a Czechtek Czechtek byl jednou z nej větších evropských událostí tzv."freetekno kultury", ale také multižánrovým festivalem elektronické hudby. Následující text shrnuje historii elektronické hudby a vysvětluje, kdo jsou příslušníci „freetekno komunity", kteří festival pořádali. Poslední část přibližuje historii Czechteku. Vznik elektronické hudby se datuje do 80. let, kdy vznikl jednak hudební styl house a jednak styl techno. Oba hudební žánry pocházejí z USA, přičemž za kolébku house bývá považováno Chicago a původ techna je spojován s městem Detroit. Zajímavé je, že ve vlasti svého původu, Spojených státech amerických elektronická hudba nikdy nedosáhla takové popularity, jako v Evropě. Pro vysvětlení, jak vznikl Czechtek, je rozhodující především historie hudebního stylu techno.1 Prvními průkopníky nového žánru se stali mladí alternativci, především z řad Afroameričanů. Brzy se techno rozšířilo i do Evropy, kde se setkalo s jiným fenoménem, novodobými nomády2 , jejichž původ můžeme, podle specifičtějších znaků hledat jak mezi "dětmi květin" přelomu 60. a 70. let, tak i mezi odmítači společnosti z řad nezaměstnaných anarchistických punkerů, squatterů a bezdomovců 80. let, o nichž se hovoří 1 Definice hudebního žánru techno je obtížná. O elektronické hudbě nebylo vydáno příliš literatur a elektronické zdroje se často rozchází. Navíc se elektronická hudba během 90. let rozvinula do mnoha žánrů a jednotliví umělci si také vymýšleli nové názvy pro svůj vlastní hudební styl. V současnosti jsou tak hranice mezi jednotlivými druhy elektronické hudby velmi nekonkrétní. Přesto uvádím alespoň jednu definici, která se pokouší odpovědět na otázku, co je techno: „Techno se skládá z celých melodických vrstev bez nebo s basovou linkou. Tyto vrstvy jsou vytvářeny především analogovými hudebními nástroji a syntetyzátory... rychlostí okolo 150 úderů za minutu. Pro techno je charakteristické, že nemá zpěvovou linku, a pokud má, je minimální." (Saunders 1996:196) Hudba, která se hraje na akcích typu Czechtek a je nejčastěji označovaná jako „tekkno", má pak asi 160-190 úderů za minutu. 2 „New Age Travellers" 7 jako o bočním produktu thatcherismu. Tato poměrně velká skupina mladých lidí žila kočovným způsobem života, či zakládala svérázné „indiánské" teepee vesnice v horách Velké Británie. Spojení techna a životního stylu novodobých nomádů dalo základ pozdějšímu vzniku freetekno komunity. Počátkem 90. let vzniklo ve Velké Británii (a Beneluxu) ideální klima pro rozkvět elektronické scény. V Londýně i Amsterdamu byla vybudovaná kvalitní klubová scéna okolo stylu house. Navíc existovala silná alternativní migrující scéna. Dalšími důležitými faktory byly technologický pokrok, který měl za následek cenovou dostupnost hudebních aparatur a mobilních telefonů. Ale také velmi diskutovaný boom pilulky extáze, o jejíž důležitosti pro vznik technoscény by se dalo diskutovat, ale vliv extáze na obrovský rozmach rave a techno party už je neoddiskutovatelný. Od poloviny 80. let se ve Velké Británii konají „rave party".3 Právě do těchto podmínek přichází nový impuls ze zámoří, techno. Evropa brzy přebírá rozhodující úlohu ve vývoji nového hudebního žánru, který se z Británie šíří do dalších zemí: především do Francie, Španělska, Německa, ale i dalších. „Rave party" měly ve Velké Británii na konci 80. let desetitisícovou návštěvnost a trvaly i několik dní. Ilegalita, obrovské rozměry festivalů a panika okolo psychedelických drog způsobila, že část veřejnosti, médií i politiků začala volat po zákoně, který by „problém" rave party vyřešil. Tyto snahy vyústily v roce 1994 v přijetí Zákona o kriminální justici a veřejném pořádku.4 Legislativní úprava v podstatě postavila „rave party" mimo zákon. Rok 1994 tedy znamenal pro britskou a v podstatě pro celou evropskou elektronickou scénu obrovský přelom. Lidé, kteří se rozhodli zákon respektovat, se vrátili zpět do klubů a na legálně pořádané party5 . Alternatívnejší skupiny uskupené hlavně okolo novodobých nomádů se vydaly do kontinentální Evropy. Tato větev dala základ tomu, co je dnes označováno jako freetekno kultura, tj. subkultuře mládeže6 3 Rave party má podobu většinou ilegální hudební produkce konané pod širým nebem či v průmyslových halách a trvá až několik dní. V počátcích byly „rave party" spojeny spíše s housem než s technem. 4 „Criminal Justice A c f 5 V této době už je můžeme spojovat hlavně s technem 6 Subkultura mládeže je „typ subkultury vázaný na specifické způsoby chování mládeže, na její sklon k určitým hodnotovým preferencím, akceptování či zavrhování určitých norem, životní styl odrážející podmínky života. Subkulturu mládeže lze smysluplně vymezit a pochopit pouze ve srovnání s hodnotami, chováním a životním způsobem dospělých v jedné a téže společnosti. Většinou se předpokládá, že subkultura mládeže vzniká tam, kde se historicky a situačně zvýrazní odlišnosti životní filosofie a životního stylu mladých natolik, že se vytvoří specifický kulturní vzor chování." (Velký sociologický slovník 1996 : 1248) 8 spojené se specifickou hudbou a životním stylem, která spíše než revoltu proti státní moci vyznává její okázalou ignoraci, má svá vlastní pravidla a vyznává styl „udělej si sám"7 . Základ této svébytné subkultury tvoří „soundsystémy", skupiny lidí, kteří disponují vlastní hudební aparaturou a zázemím pro vytvoření hudební akce, přičemž si mnoho věcí samy vyrábějí. Tím, že britští novodobí nomádi rozšířili freetekno kulturu do Evropy nemám samozřejmě na mysli nějakou britskou invazi, ale spíš to, že se do kontaktu s alternativním životním stylem dostalo větší množství lidí a freetekno kultura získala více příznivců. V současné době je zemí s nej silnější „freetekno kulturou" zřejmě Francie, nicméně i v České republice má poměrně mnoho vyznavačů. Důležité je také dodat, že ne všechny soundsystémy migrují. Význam kočovných soundsystému byl rozhodující hlavně při rozšiřování nového hudebního a životního stylu. V současné době je většina soundsystému městských, což znamená, že jejich členové zůstávají po většinu roku na jednom místě a pořádají malé hudební produkce v rámci místa bydliště. V létě se pak účastní velkých festivalů po celé Evropě, případně sami pořádají menší hudební produkce pod širým nebem. V roce 1994 se konal i první festival Hostomice, který navštívilo pouze pár desítek účastníků, a nevyvolal žádný zájem médií. Vcelku bez povšimnutí existoval tři roky. Návštěvníků ale přibývalo zejména proto, že se na něm na rozdíl od jiných festivalů ektronické hudby nevybíralo vstupné. V roce 1997 na sebe festival poprvé obrátil značnou pozornost médií. Obraz vytvořený českými médii nebyl zrovna lichotivý. Festival začal mít problémy s policií a tak změnil strategii. Od roku 1998 je znám pod jménem Czechtek a migruje. Z obav, aby policie nebránila začátku Czechteku bylo místo akce do poslední chvíle utajeno a pozemky pro jeho konání byly často zabírány ilegálně. To nicméně nebránilo tomu, aby festivalu nadále stoupala návštěvnost. V roce 2003 zaznamenal Czechtek rekord. Odhaduje se, že ho navštívilo na 40 tisíc lidí. Monstrózní rozměry festivalu budily u části veřejnosti velké antipatie a apelovala na vládu, aby problém řešila. V roce 2004 policie po dvou dnech Czechtek rozehnala. Média i část veřejnosti si stěžovala, že policie nezareagovala dost rychle. V roce 2005 tehdejší premiér Jiří Paroubek před vypuknutím festivalu prohlásil, že je Czechtek ilegální a proti jeho účastníkům je třeba razantně zakročit. Policie v pátek 30. července 2005 zabránila začátku festivalu. Lidé, kteří na Czechtek mířili, odmítli opustit dálnici. V důsledku toho zkolaboval hlavní tah mezi Plzní a Rozvadovem. V noci na sobotu se podařilo několika tisícovkám účastníků na louku u Mlýnce na Tachovsku dostat. Odpoledne 7 „DIY", tedy „Do It Yourself' 9 policie zahájila zásah. Nasazeno bylo několik tisíc těžkooděnců, použita vodní děla a projektily se slzným plynem. Výsledkem zásahu byly desítky zraněných na obou stranách. Zásah rozdělil českou veřejnost a událost se zpolitizovala. V Praze, jiných českých městech i v zahraničí se konaly demonstrace proti policejnímu zákroku. Čtrnáct dní plnil Czechtek titulní stránky českých deníků.8 2.2 Politická situace V červnu roku 2002 vyhrála už podruhé volby do Poslanecké sněmovny ČSSD a s podporou lidovců a unionistů sestavila vládu, která se ve sněmovně opírala o převahu pouhého jednoho hlasu. Do premiérského křesla usedl Vladimír Spidla. Ve funkci ovšem nevydržel příliš dlouho. První ranou jeho pozici bylo zvolení Václava Klause prezidentem v únoru 2003. Další pak výrazný neúspěch ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2004. Spidla rezignoval a na jeho místo usedl v červenci Stanislav Gross. Ani on však funkci předsedy vlády dlouho nezastával. Po tříměsíční vládní krizi vyvolané aférou okolo financování bytu a nevyjasněných okolnostech podnikání ženy Šárky, podal společně s celou vládou demisi. Na jeho místo nastoupil 25. 4.2005 dosavadní ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Volební preference ČSSD se dle Centra pro výzkum veřejného mínění nacházela na dlouhodobém minimu 10,5%. Opoziční ODS by ve stejné době volilo třikrát více lidí. Jiří Paroubek, doposud ne příliš známý politik, vstoupil na politickou scénu neočekávaně rázně. Přestože byl kritizován za dílčí úpravy namísto reforem, byl jeho přístup velkou změnou oproti unylosti předchozích dvou premiérů. V hodnocení českého premiéra se česká společnost rozštěpila. U části občanů jeho chování vyvolalo reminiscence na papalášství komunistické éry s jejím jazykem a represivními způsoby vlády. Pro jinou část společnosti byly tytéž kroky a prohlášení symbolem razance, kterou dosud postrádala a politicky ji oceňovala. Přes spornou hodnotu průzkumů volebních preferencí, zde uvádím jejich vývoj, který ilustruje vývoj krize ČSSD a její zlom po nástupu Jiřího Paroubka. Graf 1 naznačuje, že image „rázného politika" zafungovala. 8 Na internetové adrese http://www.freetekno.cz/Public23/freetekno-shm8.pdf lze nalézt práci, která se historií elektronické hudby a Czechteku zabývá podrobněji. Obsahuje například části rozhovorů s členy českých soundsystemů, kteří vysvětlují pravidla freetekno kultury. 10 Graf 1: Vývoj volebních preferencí politických stran, leden - září 2005 2.3 „Kauza Czechtek 2005" V tomto místě jsem shrnula vývoj „kauzy Czechtek" v čase. Tento oddíl je důležitý proto, aby se čtenář seznámil, případně si připomenul, jaké události se v souvislosti s Czechtekem v létě 2005 staly. V třetí části analytické části, která se zabývá rozdíly v příbězích hlavních aktérů kauzy, také odpovídá rozdělení narací do fází tomuto dělení. Tabulka 1: Vývoj „kauzy Czechtek" v čase Období před začátkem Czechteku před pátkem 29. 7. 2005 Veřejnost neví, kde se bude Czechtek konat. České hranice překračují potenciální účastníci z celé Evropy. Spekuluje se, kde se festival uskuteční. Na webových stránkách Czechteku9 je uveřejněno prohlášení pořadatelů, že akce tento rok proběhne na legálně pronajaté louce. Na internetu se objevují falešné tipy na místo konání. První fáze policejního zásahu proti technoparty Pátek 29. 7. 2005 V noci ze čtvrtka na pátek se kamiony hlavních soundsystému shromažďují na jednom z plzeňských parkovišť, odkud společně pokračují až ke sjezdu z dálnice Mlýnec u Tachova. Policie kolonu sleduje. Několik kamionů se na vybranou louku dostane, ale okolo osmé hodiny ranní jedno z aut účastníků kvůli technické závadě sjezd zablokuje. Na dálnici D5 se tvoří kolona. Policie využívá situace a ani po odblokování sjezdu nechce na 9 www.freetekno.com 11 louku pustit další auta. Účastníci mířící na Czechtek odmítají pokračovat v jízdě, zablokují dálnici a protestují. Zástupce jednoho ze soundsystemů, který figuruje v roli pořadatele Czechteku tvrdí, že louka je legálně pronajatá a policie musí umožnit účastníkům vstup na pozemek. Policie naopak tvrdí, že majitel louky pronájem odvolal. Premiér Jiří Paroubek se z dovolené v Rakousku nechává slyšet, že je proti účastníkům potřeba co nejrazantněji zasáhnout, protože akce je ilegální. Majitel louky tvrdí, že souhlas neodvolal a policie lže. Hlavní fáze policejního zásahu proti technoparty sobota 30. 7.2005 Během noci z pátku na sobotu se na louku dostalo asi pět tisíc účastníků. Policie vyzývá, aby byl prostor vyklizen. Okolo půl čtvrté odpoledne zahajuje policie první vlnu zákroku. Do akce je nasazena tisícovka těžkooděnců. Účastnící odmítají louku opustit, policie je rozhání za použití vodního děla a dýmovnic se slzným plynem. Policie na místo přiváží i obrněný transportér. Účastníci kladou aktivní odpor a po policistech vrhají lahve, klacky a kameny. Při prvním zásahu není louka zcela vyklizena, několik tisíc účastníků na místě zůstává a některé soundsystémy hrají. Po setmění policie zahajuje druhou fázi zásahu a tentokrát se skutečně podaří Czechtek rozehnat. Do nedělního rána je zraněno více než sto lidí, policistů i účastníků. Jeden účastník zemře poté, co ho na dálnici srazil kamion, když se pokoušel na Czechtek dojít pěšky. Někteří z policistů měli při zásahu zakrytá identifikační čísla a vůči účastníkům se chovali agresivně. neděle 31. 7. 2005 Řada, převážně pravicových politiků zásah odsuzuje. Objevují se názory, že zásah byl politická objednávka Jiřího Paroubka. Ten, stejně jako ministr vnitra František Bublán, podobné názory odmítá a oba shodně tvrdí, že zásah policie provedla na pokyn státního zástupce. Proti zásahu se v Praze a Brně konají první dvě demonstrace. Zásah kritizuje i prezident Václav Klaus. První týden po policejním zásahu proti technoparty Pondělí 1. 8. 2005 neděle 7. 8. 2005 Státní zástupce tvrdí, že žádný pokyn nevydal a z titulu své funkce ani nemůže. K policejnímu zákroku se vyjadřují politici, veřejnost i známé osobnosti. V Praze na Letné a v několika českých městech se konají demonstrace proti zákroku. Protestující žádají demisi Jiřího Paroubka a Františka Bublaná. Zástupci demonstrantů ale odmítají s těmito dvěma politiky jednat. Jako prostředník mezi demonstranty a vládou se do kauzy zapojuje Václav Havel. Po celé republice se sepisují petice. Jedna petice policejní zásah odsuzuje a druhá naopak podporuje. Zahraniční účastníci Czechteku se přemístili do areálu kolejí na pražském Strahově. Dobrovolníci uklízejí louku u Mlýnce, která je po sobotním zásahu plná odpadků a střepů. Na internetu, v tisku i v televizi se objevují záběry z Czechteku, na kterých policisté používají nepřiměřené praktiky. Největší odezvu pak mají dva konkrétní případy. Záběry, na kterých čtyři policisté bijí na zemi ležícího účastníka a video, na kterém policista míří už zpacifikovanému účastníkovi zbraní na hlavu. Zásahem se zabývá 12 inspekce ministerstva vnitra. Koncem týdne se většina zahraničních účastníků Czechteku přesunuje do sousedního Slovenska na Slovtek. Pátek 5. 8. 2005 Senát odsuzuje zákrok na Czechteku a požaduje „důkladné vyšetření událostí". Druhý týden po policejním zásahu proti technoparty od pondělí 8. 8. 2005 Pokračují demonstrace, ale počet demonstrujících je menší než první týden. Jarek Nohavica skládá píseň o Czechteku, v Ostravě se objevují billboardy s obrázkem Paroubka a popiskem „český řezník". Je vytvořena senátní komise pro prošetření policejního zákroku. Pokračují politické výpady, především mezi ODS a ČSSD. 13 3 VÝZKUMNÝ KONTEXT Práce vychází ze sociálně-konstruktivistického paradigmatu a vjejím centru stojí teorie morální paniky, chápaná především na základě prací Folk Devils andMoral Panics Stanleyho Cohena a Moral Panics and the Media Chase Critchera. Zároveň jsem mediální obraz „kauzy Czechtek" chápala jako specifický případ nastolování agendy a první analytická část tak pracuje s teorií nastolování agendy a teorií zpravodajských hodnot. V následujících oddílech jsou popsány všechny koncepty, ze kterých práce vychází. 3.1 Morální panika Termín morální panika označuje sociální reakci hromadného znepokojení založeného na dojmu, že určitá osoba, stav či skupina osob představuje hrozbu pro společnost. Centrálním tématem je pocit ohrožení určité hodnoty či skupiny hodnot, které společnost považuje za důležité. Pro toto hromadné zděšení je charakteristické, že je neadekvátní a přehnané a je generováno na základě emočně přehnaných, často až nepravdivých verzí událostí. Pojem morální panika poprvé použil Stanley Cohen ve své práci Folk Devils and Moral Panics. Tento koncept definuje jako situaci, kdy je „nějaká událost, osoba či skupina lidí označena za hrozbu sociálních hodnot a zájmů" (Cohen, 2002:9). Cohenova práce vychází ze sociálněkonstruktivistického paradigmatu, jehož základní tezí je, že lidské chápání reality je konstruováno sociálně.1 0 Média jsou v rámci sociálně-konstruktivistického paradigmatu instituce a jako takové potvrzují a předávají sociální řád. Předávat sociální řád mohou různým způsobem. Například selektivním výběrem událostí, které zařazují do diskurzu a tím ovlivňují, čemu budou jejich konzumenti věnovat pozornost a co budou považovat za důležité (viz. 3.2 Nastolování agendy). Do mediálního sdělení může také být v průběhu jeho vytváření novináři zakódován, ať už vědomě nebo nevědomě, určitý význam, „soubor návrhů, které podavatel příjemcům nabízí jako návod, jímž by se měli řídit." (Buton, Jirák 2001: 84). Jako předávaný vzorec chování. Tento koncept, označovaný jako preferované čtení v rámci mediálních studií popsal Stewart Hall a McQuail jej shrnuje: „preferované čtení je kontaminace doslovných či běžných významů ideologickým podtextem. (McQuail 1999: 270) „Často zastávaným názorem je, že média neúmyslně podporují hodnoty, které jsou ve státě nebo v komunitě dominantní, a to prostřednictvím směsice osobních a institucionálních 10 Viz. Berger, Luckmann 1999 14 rozhodování, vnějšího tlaku a anticipace očekávání a potřeb širokého a heterogenního publika. Silnější a kritičtější verze tohoto postoje vnímají média jako zásadně konzervativní, což je způsobeno tržními silami, požadavky fungování a zavedenými způsoby práce." (McQuail 1999: 399) Z tohoto předpokladu vychází i teorie morální paniky, podle které média ve společnosti fungují jako důležitý uchovatel status quo a to zejména, poněkud paradoxně, díky velké pozornosti, kterou věnují deviantnímu chování. „Pozornost, kterou věnují média deviantnímu chování, je současně formou uznání sociálního řádu a participací na konstituování morálních hranic společnosti.... Prezentace deviantního chování v jej ich podání má ve většině případů podobu veřejných lekcí o povaze základních hodnot a skupinové identitě dané komunity." (Volek 2000: 103) Tím, že média definují, co je deviantní chování, zároveň také definují, které chování je v dané společnosti žádoucí a jaké hodnoty vyznává. Cohen, stejně jako předtím Becker, ale i jiní tvrdí, že deviace je spíše určitou kategorií konstruovanou v průběhu interakce mezi údajným delikventem a jinými lidmi, hlavně představiteli1 1 sociální kontroly. Společnost určuje pravidla i to, jak budou využita (Cohen 2002: 12-13) „Deviace je vytvářena těmi, kteří mobilizují k sankcím a nálepkují.1 2 " (Critcher 2003: 11) Reakce označovaná jako morální panika se nejčastěji objevuje v případech, kdy existuje ve společnosti nejistota a neznalost ohledně určitého jevu a „...dominantní společenský řád neposkytuje jasnou odpověď, jak daný problém řešit." (Volek 2000: 98) Tyto obavy vyústí v označení viníků, k označení viníků za deviantní a případně i k jejich sociální exkluzi. Cohenovo pojetí morální paniky má původ v autorově zájmu o subkultury mladých lidí. Všiml si, že příslušníci těchto subkultur bývají často vnímáni jako hrozba pro sociální řád. V době, kdy napsal Folk Devils andMoral Panics, tak byli veřejností negativně vnímáni například rockeři či Helľs Angels. Tyto skupiny byly silně spojovány s negativními charakteristikami jako násilí, provokování veřejnosti, užívání drog, vandalismus atd. Morální panika ale nemusí být vytvářena pouze okolo subkultur. Veřejným nepřítelem1 3 se může stát i konkrétní osoba, skupina, osoby s určitými shodnými charakteristikami i objekt či instituce.14 11 „Agents" 12 Becker ve své práci Outsiders (1963) položil základy teorii nálepkování (Labeling Theory). Podle Beckeraje identita jednotlivce a jeho chování ovlivněno, nebo vytvářeno tím, jakým způsobem je jednotlivec popisován a kategorizován jinými členy společnosti. Teorie vychází z tendence majority označovat minority, nebo ty, kteří nezapadají do nějaké společenské normy, lingvistickými nálepkami. Tyto nálepky podporují vznik stereotypů. Stereotypní představy pak ovlivňují chápání minority majoritou, ale i chápání „sama sebe" členů minority. 13 Pojem „Folk devil" by se dal přeložit i jako „ďábel mezi námi" nebo „nepřítel lidu". V práci však používám výraz „veřejný nepřítel", který považuji za nejvýstižnější. 15 Morální paniky nejsou záležitostí pouze poslední doby.15 Stačí připomenout například procesy s čarodějnicemi. Frekvence jejich výskytu se však v poslední době značně zvýšila, což lze připsat hlavně nesrovnatelně vyšší rychlosti sociálních změn v moderní společnosti. Další historickou změnou je to, že dnešním nej významnějším distributorem morálních panik jsou jednoznačně média a to především média zpravodajská. Média tvoří, upravují a zveličují význam jednotlivých událostí, osob či skupin osob a přetvářejí je v národní problém. To, že je někdo nebo něco vnímáno jako „veřejný nepřítel" není zásluhou objektivních charakteristik, ale zásluhou mediální reprezentace, mediálního obrazu. Cohen na konkrétní kauze identifikuje některé ze způsobů, jakými média posilovala morální paniku vytvořenou okolo „Mods a Rockers16 ". V rozboru zpravodajství o událostech z východní Anglie, kde se odehrála ojedinělá, vcelku bezvýznamná bitka mezi Mods a Rockers, ukazuje Cohen tři základní postupy: 14 Koncept „veřejného nepřítele" je jedním z ústředních pojmů teorie morální paniky. Označuje jev, osobu či skupinu osob, která je společností označena za narušitele řádu. Cohen ve své práci ukazuje, že za veřejného nepřítele jsou často označovány subkultury mládeže nebo přesněji „různé formy kultury mládeže (původně téměř výhradně z dělnické třídy, ale poslední dobou často ze třídy střední nebo ze společenství studentů)."(Cohen 2002: 4) Nejsou ale veřejným nepřítelem v každém případě. V předmluvě ke třetímu vydání Cohen původní koncepci „veřejného nepřítele" rozšiřuje. Na případech morální paniky, které se ve Velké Británii udály po prvním vydání knihy (1972) tak podle něj byly za „veřejného nepřítele" označeny například psychoaktivní drogy (případ Leah Betts, 1995), pedofilové, případně rodiče zneužívající děti (především 80. léta, nej významnější byl případ Cleveland, 1987), svobodné matky (období teacherismu, kampaň probíhala především mezi lety 1991- 1993) případně imigranti (90. léta). (Viz Cohen 2002: xiii-xxi) Ve jmenovaných případech není subkultura mládeže veřejným nepřítelem ani jednou. I když morální panika okolo psychoaktivních drog souvisela panikou okolo raves, tanečních party, jejichž účastníci, členové subkultury, byli za veřejného nepřítele označováni také. Goode a Ben-Yehuda ve své práci Moral Panics: The Sociál Construction of Deviance dokonce rozebírají, zda se stalo veřejným nepřítelem AIDS. Dochází ovšem k závěru že ne, neboť strach veřejnosti z AIDS nebyl přehnaný. V případě morální paniky okolo násilí mezi mladistvými pak bývají za „veřejného nepřítele" často označována média, případně jiné formáty populární kultury (komixy, filmy). 15 Konkrétní případy morální paniky v médiích popisuje například kniha Construction Crime - Perspectives on Making News and Sociál Prob lems. Jmenuje například případ z roku 1922 z Clevelandu (v tomto případě se jedná o americký Cleveland ve státě Ohio) Místní noviny dramaticky navýšily pokrytí zločinů, zatímco kriminalita se zvýšila jen mírně. Byla tak proti nim vznesena žaloba, podle které média zbytečně alarmovala veřejnost. A ve výsledku vyvolala nebezpečné tendence, kdy veřejnost tlačila policii do potlačování procesních a ústavních práv obžalovaných. V 30. a 40. letech v amerických médiích dominoval strach ze sexuálních zločinů, který byl obvykle vyvolán masivním mediálním pokrytím ojedinělého sexuálního zločinu, většinou spáchaného na dítěti. Výsledkem byly změny v zákonech 28 států. V 80.letech se pak objevil strach z drog, v USA konkrétně v souvislosti s crackem. Morální paniky nejsou ovšem záležitostí pouze USA. Critcher (2003) i Thompson (1998) popisují případ morální paniky okolo extáze a tanečních party ve Velké Británii, který se objevil rovněž v 80. letech a vyústil v roce 1994 v přijetí Criminal Justice Act) Posledním,koho v souvislosti s popisem kauz morální paniky jmenuji, je Springhal, který ve své knize Youth, Popular Culture and Moral Panics: Penny Gaffs to Gangsta-Rap popisuje jednotlivé kauzy mezi roky 1830-1996 vyvolané novými formáty populární kultury jako například hollywoodskými filmy o gangsterech v 30. letech či komiksy v letech 40. a 50. 16 Mods a Rockers byly dvě odlišné subkultury mládeže vytvořené okolo různých hudebních žánrů. Jedna se vůči druhé striktně vymezovala. Poznávacím znakem Mods byl hlavně oblek a skůťr, příslušník Rockers se pak dal identifikovat mimo jiné dle kožené bundy a silného motocyklu. 16 1.) Přehánění a zkreslování: : Médium věnuje události příliš velkou pozornost, vychází neadekvátně vysoké množství článků. Objevují se zkreslení typu „byly zničeny všechny diskotéky na promenádě", v případě, že na promenádě funguje právě jedna diskotéka. Nadsazují se počty mrtvých, zraněných, škod na majetku a rozsah násilností. Formálně se jedná například o bombastické titulky, emotivní jazyk či prezentování neověřených zpráv jako faktů. 2.) Predikce: Mediální texty se snaží vyvolat dojem, že události se budou opakovat a to nejhorší teprve přijde. Objevují se negativní predikce o tom, že se nepříjemné události budou opakovat a „výtržníci znovu udeří." Pokud se sebenaplňující proroctví nevyplní, může se stát, že média informují o ne-událostech. Reportéři mohou být na základě falešných tipů posláni někam, kde se buď nic nestane, nebo se alespoň nic zpravodajsky zajímavého neděje. Média pak mohou produkovat titulky typu „dva podivně vypadající potencionální delikventi kráčejí po ulici". 3.) Symbolizace: „komunikace a obzvláště komunikace masová závisí na symbolické síle slov a obrazů. Původně neutrální slovo tak může být obaleno významy symbolizujícími kompletní ideje nebo emoce. Například Pearl Harbor, Hiroshima..."(Cohen 2002: 23) Proces symbolizace na příslušníkovi subkultury Mod vypadal následovně. Slovo „Mod" se stalo symbolem určitého statusu (delikventního nebo deviantního), předměty (účes, oblečení a další atributy...) se staly symbolem tohoto slova a tak se předměty samotné staly symbolem tohoto (delikventního) statusu a také emocí sním spojených. Ben-Yahuda v symbolizaci identifikuje mocenský aspekt a tvrdí: „sociální aktéři z různých specifických symbolicko-morálních světů se pokouší prosadit nadvládu své verze morality a snaží se tím buď získat moc, či k tomu této moci využívají a tak stigmatizují a označují za deviantní jisté jiné části populace, které obývají jiné symbolicko-morální světy." (Ben-Yehuda 1990: 97) Sociální jev označovaný jako morální panika má svůj charakteristický průběh i charakteristické účastníky. Některé z nich jmenuje Cohen v úvodním odstavci práce, který je často citován jako shrnutí klíčových myšlenek celé práce: „Zdá se, že jsou společnosti jak nyní, stejně jako v každém dějinném období vystaveny epizodám morální paniky. Jistý stav, událost, člověk či skupina lidí jsou náhle definovány jako hrozba pro společensky uznávané hodnoty a zájmy, jejich povaha je 17 masovými médii prezentována ve stylizované a stereotypizované podobě. Morální barikády jsou vystavěny editory, biskupy, politiky a jinými „správně smýšlejícími" lidmi. Sociálně vlivní aktéři vyslovují své diagnózy a řešení. Jsou vytvořeny, či spíše vynuceny, způsoby jak se se situací vyrovnat. Objekt morální paniky pak buď vymizí, je nahrazen jiným, nebo se rozmělní a stane méně viditelným." (Cohen 2002: 9) Dle Critchera tento text opomíjí několik důležitých aktérů. Především „veřejného nepřítele". První a druhá odrážka sice jasně k tomuto termínu odkazuje, nicméně neříká zcela jasně, že musí existovat „viník"1 7 , centrální figura, ke které se vztahují negativní symbolizace a negativní predikce. Posledním důležitým opomenutým aktérem je veřejné mínění. (Critcher 2003: 12-13) Morální panika vyvolává ve společnosti silné emoční reakce a přitahuje pozornost velké části veřejnosti. Toho často média využívají a dále posilují emočně nabitý charakter svých sdělení tím, že dávají prostor „vox populi". Tento odstavec poslouží jako jádro modelu morální paniky v médiích, a proto věnuji na tomto místě ještě několik řádek Thompsonovi, který shrnuje základní teze morální paniky následovně1 8 : 1) Něco nebo někdo je identifikován jako hrozba pro hodnoty či zájmy 2) Tato hrozba je snadno rozeznatelnou formou prezentována v médiích 3) Vzniká rapidní nárůst zájmu veřejnosti 4) Na situaci reagují autority a „opinion makers" 5) Panika opadá nebo vyvolává sociální změny (Thomson 1998: 8) Tím, kdo spouští morální paniku bývá dle Volka (2000:108) většinou mocenská elita a jejím cílem je odvrácení pozornosti od skutečných problémů. Kromě elity ji mohou spouštět také profesionální, náboženské nebo vzdělávací instituce či lobbystické skupiny 1 9 17 To reflektují např. Goode a Ben-Yehuda na příkladu strachu vyvolaného kontaminovanými potravinami, které „nejsou morální panikou, neboť v nich nefiguruje ani „veřejný nepřítel", ani jiný objekt nepřátelství." (Critcher 2003:24) 18 Sám Thompson pak rysy fenoménu morální paniky popisuje také následovně: • má povahu kampaně • obrací se k lidem znepokojeným fragmentací či destrukcí sociálního řádu • morální směrnice j sou v kauze nej asné • část politické a mediální scény dychtí vést kampaň a prohlašuje tento záměr za snahu potlačit stav obecného ohrožení • skutečné příčiny problému zůstávají nepovšimnuty 19 Goode a Ben-Yehuda se též zabývají stejnou otázkou. Identifikují tři modely možných zdrojů spouštějících morální paniku: (l)Morální panika vznikla mezi lidmi (grassroot model), ve kterém je původcem široká veřejnost, (2) Morální paniku vytvořilyelity (elite-engineered model) kdy morální paniku spouští elitní skupina, aby odvedla pozornost od reálných problémů společnosti a (3) Morální panika vznikla v zájmových skupinách (interest-group model), kdy spouští paniku zájmové skupiny zejména středních vrstev společnosti. 18 3.2 Nastolování agendy Svoji analýzu jsem pojala jako specifický případ nastolování agendy, tedy prosazování témat do diskurzu média. V kapitole o morální panice jsem mimo jiné uvedla, že jedním ze způsobů, jakým média předávají sociální řád, je jejich selektivita ve výběru událostí, které se stanou předmětem mediálního konstruování. Tento proces reflektuje právě teorie nastolování agendy Média nevěnují pozornost všem událostem, které se ve světě dějí. K publiku se dostanou jen ty události, které média uznají za důležité. Nastolování agendy označuje proces, ve kterém jsou do veřejného diskurzu prosazována témata, která vyselektovala média. Výběr událostí, které se stanou předmětem mediálního konstruování, probíhá rutinními postupy, především na základě zpravodajských hodnot. Během procesu tvorby mediálního sdělení je události přiřazována určitá důležitost, na základě které je přiřazena i priorita mediálnímu sdělení, které událost reflektuje. Zvýznamňování „probíhá jednak výběrem novinářského žánru a jednak formální prezentací konkrétního obrazu - umístěním na straně, jeho pozicí, délkou a přiřazením titulku." (Numerato 2000: 43) Důležitá je také kvantita sdělení, vývoj v čase, charakter sdělení (např. míra využití ikonických sdělení) a další. Zároveň je pro média důležité, aby příjemci sdělení věřili, že média zobrazují skutečnost věrohodně. Jak tedy vypadá proces přetváření reálné události v ji zobrazující mediální sdělení? V práci Michaela Kunczika Základy masové komunikace je proces popsán následovně: Nejprve reálné události procházejí selektivním výběrem. Tento výběr se řídí jednak principy zpravodajských hodnot a jednak je obvykle v redakci jistá vlivná osoba (obvykle šéfredaktor), kterou teorie nastolování agendy označuje jako „gatekeepera". Tato osoba funguje jako filtr" a má velkou roli v posuzování, které reálné události se stanou mediálními sděleními a které nikoliv. Dále dochází k simplifikaci události, vytváří se narativní příběh o ní (kdo a v j aké roli bude v příběhu figurovat). V této fázi je již reálná událost převedena do mediálního sdělení. Dále média přiřadí sdělení určitou důležitost, což nemusí být vědomé. Strukturace sdělení dle jejich důležitosti probíhá zavedenými mechanismy (kvantita sdělení o události, editoriální členění velikost titulků atd.., vizuální členění, míra konfliktnosti...) Tím je vytvořen výsledný mediální obraz události. Tento obraz pak ovlivňuje, o kterých událostech a tématech budou jejich příjemci uvažovat a jak o nich budou uvažovat. Teorii nastolování agendy budu využívat především v první části analýzy, kdy budu sledovat, jaké konstrukční editoriální 19 postupy deníky použily při tvorbě mediálního obrazu „kauzy Czechtek" a pokusím se zjistit, zda se rutinní postupy konstrukce mediálních sdělení ukázaly pro deníky jednotící či nikoliv. 3.3 Zpravodajské hodnoty Jaké faktory ovlivňují to, že jistá událost bude vybrána za vhodnou pro mediální sdělení a jiná nikoliv? Tuto otázku si mediální teoretici kladou již velmi dlouho. Jeden z nej známějších konceptů odpovídající na tuto otázku je teorie zpravodajských hodnot (News Values). Pojem zpravodajské hodnoty poprvé použil Walter Lippman ve 20. letech 20. století. Od té doby se několik dalších autorů pokusilo o vytvoření seznamu charakteristik, které ovlivňují, zda se událost stane předmětem mediálního konstruování či nikoliv. Norští analytikové Johan Galtung a Marie Rugeová formulovali hypotézu, že událost má větší pravděpodobnost stát se zprávou, vyhovuje-li jistým formálním, organizačním, kulturním a ideologickým kritériím. Koncept pochází ze studie Structure ofForeign News z roku 1965. Tvoří jej 12 bodů. Platí, že událost má tím větší pravděpodobnost stát se mediálním sdělením, čím více následujících charakteristik splňuj e: 1) Frekvence: „Frekvence je časové rozpětí, které událost potřebuje ke svému rozvoji. Čím více toto časové rozpětí odpovídá periodickému způsobu vycházení médií, tím větší je pravděpodobnost, že se stane zprávou." (Kunczik 1995: 120) 2) Intenzita: Událost v jistém aspektu překračuje práh pozornosti média: např. v negativitě. 3) Jednoznačnost: Jasnost, nerozporuplnost. Média mají tendenci k simplifikaci a k vytváření stereotypů v mediálním zobrazování. 4) Blízkost 5) Konsonance (shoda s očekáváním publika) 6) Neočekávanost (překvapení) 7) Kontinuita Pokud se událost jednou stala zprávou, média jí věnují pozornost i nadále 8) Kompozice 20 Snaha o vyváženost zpravodajství. Média vybírají zprávy, které se v jistých aspektech „vyvažují, doplňují". 9) Vztah k elitním národům 10) Vztah k elitním osobám 11) Personalizace Tendence médií k vyprávění události skrze příběh jednotlivce. Tato hodnota vychází z předpokladu, že přítomnost konkrétních a identifikovatelných aktérů události usnadňuje médiím tvorbu. Události, jež lze podat jako projevy či důsledky jednání konkrétních osob, mají tedy větší naději na zveřejnění než abstraktní děje či obecné zprávy. 12) Negativita Jeden z nej známějších výroků o médiích říká: „Spatná zpráva je dobrá zpráva. " (Hartley 1990: 79) Výstižně tak vyjadřuje důležitost negativity jako zpravodajské hodnoty. Události s tragickými, nepříjemnými důsledky mají větší šanci stát se zprávou. V práci se zaměřím pouze na některé z výše uvedených dvanácti zpravodajských hodnot. Konkrétně na personalizaci, negativitu, vztah k elitním osobám a vztah k j iným národům2 0 . K tomuto radikálnímu zúžení pozornosti mě vedou kromě omezeného rozsahu práce ještě další důvody. Sledování některých zpravodajských hodnot je z povahy výzkumné jednotky nerelevantní či pouze okrajové. Blízkost by zřejmě byla zaznamenána ve většině textů, neboť událost se stala v České republice. Kompozice je spojena s vyvážeností obsahu média jako celku a já se věnuji pouze vybraným textům. Sledování frekvence a kontinuity, prahu pozornosti, souznění a překvapení má smysl sledovat v případech, kdy je předmětem zkoumání celá struktura nastolovaných témat. V této studii se však zabývám v podstatě pouze jednou konkrétní událostí, kterou je zásah na technoparty. Jednoznačnost a stereotypizaci pak postihnu ve třetí části analýzy, kde se pokusím zjistit, kteří z aktérů vystupovali v pozitivních a negativních rolích a zda některý z nich mohl být stereotypizován do role „veřejného nepřítele". Teorii zpravodajských hodnot využiji v první části analýzy, kdy se pokusím identifikovat, skrze které zpravodajské hodnoty byl mediální obraz „kauzy Czechtek" konstruován a kterých aspektů a události si tak deníky na kauze všímaly. 20 Nebudu tak rozlišovat „elitnost" národa. 21 3.4 Mediální obraz V práci používám pojem mediální obraz, který označuje soubor mediálních textů zobrazujících určitou reálnou událost. Mediální obraz ale není totéž, co reálná událost. Proto krátce zmíním, jak vztah reálné události a jejího mediálního obrazu chápeme. Pokud byla určitá událost během výše zmíněného procesu nastolování agendy uznána za hodnou pozornosti médií, byla o ní vytvořena sada konkrétních sdělení. Část sociální reality se stala předmětem mediálního konstruování, stala se součástí veřejné agendy, byla zakódována do znakového systému a tím jednak objektivizovaná a jednak odtržena od původního kontextu. V této fázi již můžeme mluvit o mediálním obrazu události. Koncepce mediálního obrazu se skládá z mnoha proměnných. Pro účely této analýzy tak musím chápání mediálního obrazu zúžit a ze škály proměnných se budu zabývat pouze některými. Všímat si budu technologického a novinářsko-profesního diskurzu a také mediálního obrazu osob vystupujících v „kauze Czechtek". 22 4 MODEL MORÁLNÍ PANIKY Použitý model morálni paniky vychází jednak z Cohenova pojetí a jednak z „modelu vyvolávaní morálni paniky"21 (Critcher 2003: 16-19). Model spojuje teoretickou a analytickou část práce. Jsou v něm uvedeny charakteristiky morální paniky, které jsou následně převedeny na rysy morální paniky v médiích. Současně jsou v modelu vyjmenovány i konkrétní způsoby, kterými jsem konkrétní jevy sledovala. Model postihuje celou strukturu, jak ve studii sleduji, zda mediální obraz „kauzy Czechtek" mohl podpořit vznik či rozvoj sociálního fenoménu morální paniky ve společnosti. 4.1 Definice morální paniky Nejprve shrnu, co bylo řečeno v kapitole o morální panice : Morální panika označuje sociální reakci hromadného znepokojení. Pro toto znepokojení je charakteristické, že je neadekvátní a přehnané (1) a je generováno na základě emočně přehnaných (3), často až nepravdivých verzí událostí (6). Centrálním tématem je pocit ohrožení určité hodnoty či skupiny hodnot (4). Morální panika označuje situaci, ve které je stav, událost, člověk či skupina lidí náhle (2) definována jako hrozba pro společensky uznávané hodnoty (4), jejich povaha je prezentována ve stylizované podobě „veřejného nepřítele" (5). Sociálně vlivní aktéři vyslovují své návrhy na řešení situace (7). Jsou vytvořeny způsoby, jak se se situací vyrovnat (8). Morální panika vyvolává ve společnosti silné emoční reakce a přitahuje pozornost velké části veřejnosti. (9) Objekt morální paniky pak vymizí, nebo se rozmělní a stane méně viditelným (10). 21 „Eliciting Model" 22 Čísla v odstavci odkazují k odrážkám v následujícím oddíle 23 4.2 Model morální paniky použitý ve studii 1.) Velká pozornost Morální panika je charakteristická tím, že je neadekvátní a přehnaná. Předpokládám tedy, že se tato neadekvátnost a přehnanost projeví i v pokrytí kauzy. Jelikož nemohu definovat, jaká pozornost je „přehnaná", budu předpokládat, že pokrytí kauzy bude vysoké: téma „kauza Czechtek" se rozšíří na většinu stran deníku a téma bude ve vrcholné fázi pokrytí události dominovat agendě média. 2.) Dynamický průběh V definici také uvádím, že je stav, událost, člověk či skupina lidí náhle definován jako hrozba. Kampaň s rysy morální paniky by tedy měla mít dynamický průběh. To by ostatně naznačovala i poslední, desátá odrážka v definici. Domnívám se tedy, že kauza Czechtek by měla vykazovat dynamičnost, to znamená, že by měl být zaznamenán strmý nárůst i strmý pokles tématu „kauza Czechtek" v agendě média. 3.) Produkce sdělení s vysokým emočním potenciálem Morální panika je generována na základě emočně přehnaných verzí událostí. Mohu se tedy důvodně domnívat, že kampaň morální paniky by měla obsahovat sdělení s vysokým potenciálem vyvolávat emoce. Sdělení s vysokým potenciálem vyvolávat emoce jsou jednak fotografie. Symbolická síla obrazuje vyšší než síla psaného textu. Příjemce chápe obraz jako reálnější. Dále publicistické žánry, neboť nejsou poznamenány takovou snahou o zpravodajskou objektivitu jako žánry zpravodajské. Požadavek objektivity ve zpravodajských žánrech totiž vede k tomu, že: „většina západních médií volá (ve zpravodajství) po určité praxi neutrálního, informativního referování o událostech." (McQuail 1999: 285). Za sdělení s vysokým emočním potenciálem lze také pokládat to, které je personifikované a zobrazuje události ad hominem. Vyprávění skrze lidský příběh je emotivnější než vyprávění ad factum. Konkrétní osoby slouží jako objekt identifikace. 4.) Ohrožení společensky uznávané hodnoty Jak už bylo řečeno, v centru morální paniky je pocit ohrožení určité hodnoty či skupiny hodnot. Média by tak měla v agendě nastolovat témata ohrožování společensky důležitých hodnot. Pojem chápu v kontextu současné České republiky, tedy svrchovaného, jednotného a 24 demokratického právního státu založeného na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Společensky uznávané hodnoty jsou pak chápány na základě Základní listiny práv a svobod a v kauze Czechtek jsou relevantní: ochrana života, zdraví, nedotknutelnost osoby (nikdo nesmí být vystaven krutému, ponižujícímu zacházení), právo vlastnit majetek (a ochrana majetku), dále pak svoboda sdružovat se a svobodná soutěž politických sil (ochrana demokracie). Předpokládám, že společensky uznávané hodnoty jsou ty, které uvádí Listina základních práv a svobod a dále pak ty, které jsou chráněné zákonem. V práci tento bod reflektuji sledováním zpravodaj ské hodnoty negativita. 5.) Veřejný nepřítel Klíčovým bodem teorie morální paniky je existence „veřejného nepřítele". V médiích by tak měl existovat objekt, ke kterému se vztahuje většina negativních symbolizací a jeho mediální obraz je výrazně negativní. Na základě frekvenční analýzy jsem určila tři aktéry, kteří v článcích o „kauze Czechtek" figurovali nejčastěji. Účastníci Czechteku (subkultura), policie (instituce) a premiér Jiří Paroubek (osoba). 6.) Predikce Morální panika bývá generována na základě emočně přehnaných až nepravdivých verzí událostí. V práci tak sleduji, zda se ve vzorku objeví jeden ze tří postupů2 3 podporujících vznik morální paniky, které identifikoval Cohen. Konkrétně postup „predikce". Jedná se o manipulativní techniku médií, která se snaží posílit pocity ohrožení. Skládá se ze dvou částí. Vyslovování negativních predikcí a informování o ne-událostech. Za negativní predikci v práci považuji takové sdělení, které vyslovuje předpoklad, že v budoucnu bude ohrožena nějaká společensky důležitá hodnota. Média se tak snaží vyvolat dojem, že to nej horší teprve přijde. Za ne-událost je pak považováno takové sdělení, které informuje o události, která se nestala. Původní koncept ne-události jako sdělení, které informuje o události, která se nestala neboje zpravodajsky nezajímavá, tak zužuji. Důvodem je problematičnost v definici toho, co je zpravodajsky nezajímavé. 23 Další procesy jsou přehánění a zkreslování. Přehánění částečně reflektuje kategorie velká pozornost. Zkreslování nelze sledovat, protože neporovnávám mediální obraz s reálnými událostmi. Nelze tak posoudit které údaje jsou oproti skutečnosti nadsazené. Zkreslování tak částečně reflektuje kategorie neudálost, tedy informování o událostech které se nestaly. Symbolizací, třetí z definovaných procesů, v práci reflektuje koncept „veřejného nepřítele" a třetí část analýzy. 25 7.) Ke kauze se vyjadřují sociálně vlivní aktéři Morální panika se tvoří nejčastěji v situacích, kdy existuje nejistota ohledně nějakého jevu. Morální limity jsou nejasné. Různé skupiny a osoby se tak snaží získat přístup do médií a tuto nejistotu nahradit vlastními verzemi morality. Dalo by se tak předpokládat, že sociálně vlivní aktéři se ke „kauze Czechtek" budou snažit vyjadřovat. Mohou figurovat jako autoři článků (ke kauze se vyjadřovali tak, že psali vlastní články) a také se mohou vyjadřovat ústně před novináři (a následně jsou jejich postoje zprostředkovány v článcích psaných redakcí). 8.) Vyslovují se řešení, jak zabránit opakování událostí Dalším rysem morální paniky je, že se vytvářejí způsoby, jak se se situací vyrovnat. Pokud by tak v souvislosti s „kauzou Czechtek" morální panika vznikla, měla by v agendě médií figurovat sdělení, která obsahují návrh na řešení situace. Texty, které obsahují návrh, jak zabránit tomu, aby se podobná kauza opakovala. 9.) Veřejné mínění Morální panika vyvolává ve společnosti emoční reakce a přitahuje pozornost velké části veřejnosti. Toho často média využívají a dále posilují emočně nabitý charakter svých sdělení tím, že dávají prostor „hlasu lidu". V práci jsem se pokusila zjistit, zda se v agendě médií v souvislosti s kauzou objevilo „vox populi". 10. ) Objekt morální paniky pak vymizí, nebo se stane méně viditelným Sledování této kategorie jsem vynechala, neboť nepokrývám kauzu v dlouhodobém horizontu. Tento defekt částečně vynahrazuje sledování dynamičnosti kauzy. Viz. „Dynamický průběh". 4.3 Grafická podoba modelu morální paniky použitého ve studii Na následující straně je graficky znázorněný celý koncept morální paniky v médiích, jak jsem jej chápala v této práci. Přehledně tak ukazuje, v kterých částech analýzy jsou jednotlivé hypotézy zařazeny (řada 2). Dále jsou vněm uvedeny identifikované rysy morální paniky v médiích (řada 3) a konkrétní způsob, kterým jsem v práci ověřovala, zda se v mediálním obraze „kauzy Czechtek" projevily charakteristiky typické pro morální paniku v médiích. 26 Morální panika Vliv na konstrukční postupy a nástroje (kap.7) Indikátory (kap.8) Vliv na mediální obraz aktérů (kap..9) dynamický průběh téma se rozšiřuje do většiny analýz, stran téma v některých dnech dominuje agendě média produkce sdělení s vysokým emočním ^potenciálem^ ohrožení společensky uznávané hodnoty predikce ke kauze se vyjadřují sociálně vlivní aktéři náhlý nárůst i pokles plochy článků v čase využívam dramatických fotografií dominující zpravodaj, hodnotou negativita převaha publicistic. žánrů vyslovování negativních predikcí informování o ne-událostech sociálně vlivní aktéři jsou autory článků v redakčních článcích citováni sociálně vlivní aktéri vysoké poměrné zastoupení personifikace verejne mínění verejný nepřítel negativní obraz výskyt vox populi mediální obraz účastníci Czechteku mediální obraz policie mediální obraz premiér Jiří Paroubek 5 IDENTIFIKACE VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU Výzkum by měl potvrdit nebo vyvrátit, zda strategie deníků při konstrukci mediálního obrazu „kauzy Czechtek" měly potenciál pro vznik či rozvoj sociálního fenoménu morální paniky. Zároveň by měl výzkum ukázat, zda se mezi deníky, z nichž jeden má levo-středovou a druhý pravo-středovou politickou orientaci, objevily rozdíly ve strategiích konstruování mediálního obrazu. 5.1 Základní výzkumné otázky a hypotézy V této části práce byly stanoveny tři základní výzkumné otázky pro analytickou část. 1.) Jaké konstrukční postupy a nástroje používaly Lidové noviny a Právo pří tvorbě mediálního obrazu „kauzy Czechtek"? Vzhledem k tomu, že „kauzu Czechtek" chápu jako specifický případ nastolování agendy, budu sledovat, jakým způsobem deníky přiřazovaly tématu důležitost. Zvýznamňování probíhá jednak výběrem novinářského žánru a jednak formální prezentací konkrétního obrazu. Důležitá je také kvantita sdělení, vývoj v čase, charakter sdělení (např. míra využití ikonických sdělení) Zabývat se budu také tím, které ze sledovaných zpravodajských hodnot deníky nejčastěji využívaly. Teorie nastolování agendy i teorie zpravodajských hodnot předpokládají jisté rutinní postupy v konstrukci mediálních sdělení, proto předpokládám, že se konstrukční postupy Lidových novin (LN) a Práva nebudou výrazně lišit: „ kauza Czechtek " má v obou denících velmi podobné poměrné zastoupení strukturapoužitých novinářských žánrů se mezi deníky výrazně neliší křivka pokrytí tématu „ kauza Czechtek " v čase je pro oba deníky téměř shodná deníky využívají fotografií podobným způsobem deníky ve shodné míře využívají velké titulky mezi deníky neexistuje výraznější rozdíl v míře zastoupení vybraných zpravodajských hodnot (negativita, personifikace, vztah k elitním osobám, vztah kjiným národům) 27 Dále se pokusím zjistit, zda se v konstrukčních postupech a nástrojích objevily rysy morální paniky. Pokud by mediální obraz „kauzy Czechtek" podpořil vznik nebo rozvoj morální paniky ve společnosti, měly by se v konstrukčních postupech a nástrojích projevit vlivy charakteristické pro morální paniku v médiích. Velká pozornost články o „ kauze Czechtek " se postupně rozšiřují zjedné konkrétní strany většiny stran domácího zpravodajství a publicistiky téma „kauza Czechtek" ve vrcholné fázi pokrytí kauzy dominuje agendě domácího zpravodajství a publicistiky Dynamický charakter - je zaznamenán náhlý nárůst a následný strmý pokles plochy sdělení s tématem „kauza Czechtek" v čase Produkce sdělení s vysokým emočním potenciálem publicistické žánry převažují nad žánry zpravodajskými zfotografií mají nejvyšší procentuální zastoupení záběry z policejního zásahu, které jsou nej dramatičtější druhou nejčastěji využívanou zpravodajskou hodnotou je personifikace, která posiluje emocionální akcentaci mediálních sdělení Téma ohrožování společensky uznávaných hodnot dominující zpravodajskou hodnotou je negativita, která nejlépe reflektuje ohrožování společensky uznávaných hodnot 2.) Projevily se v konstrukčních postupech a nástrojích Lidových novin a Práva indikátory morální paniky? Jedním z indikátorů morální paniky je predikce, která se skládá z vyslovování negativních predikcí a informování o ne-událostech. v denících jsou vyslovovány negativní predikce deníky informují o ne-událostech 28 V situaci morální paniky mají sociálně vlivní aktéři snahu vyslovovat prostřednictvím médií své verze morality. v redakčních textechjsou zprostředkovávány názory a postoje sociálně vlivných aktérů Zároveň by se měla snaha sociálně vlivných aktérů o ovlivnění vývoje kauzy projevit tím, že budou psát autorské články. v denících se objevují články, jejichž autoremje sociálně vlivný aktér Charakteristickým rysem morální paniky je i to, že se hledají řešení, jak zabránit opakování událostí. v redakčních textech se objevují sdělení, jež obsahují návrh na řešení situace Morální panika přitahuje pozornost velké části společnosti a média posilují emočně nabitý charakter sdělení tím, že dávají prostor „hlasu lidu". ve vzorkuje zaznamenán výskyt vox populi 3.) Jaký byl výsledný mediální obraz účastníků Czechteku, policie a Jiřího Paroubka v Lidových novinách a Právu? Lidové noviny jsou pravo-středový liberálně zaměřený deník, zatímco Právo je deník levostředový (viz. Kapitola 6.1). Předpokládám, že se rozdíly v politické profilaci deníků projeví ve výsledném mediálním obrazu účastníků Czechteku, policie a Jiřího Paroubka. Deník Právo by se měl stavět na stranu sociálnědemokratického premiéra, podporovat zásah, hájit policii a exkludovat účastníky Czechteku. V Lidových novinách, které mají liberální orientaci a mladší čtenářskou základnu, by měla být situace obrácená s negativním obrazem premiéra a policie a pozitivním mediálním obrazem účastníků Czechteku. - mediální obraz sociálnědemokratického premiéra Jiřího Paroubka je pozitivnější v Právu - Právo věnuje více prostoru vyjádření policie -Právo věnuje více prostoru vyjádřením Jiřího Paroubka - mediální obraz účastníků Czechtekuje pozitivnější v Lidových novinách - Právo více zdůrazňuje cizí státní příslušnost účastníků Czechteku a také více poukazuje na odlišnosti ve vzhledu a zvycích účastníků Czechteku 29 V centru morální paniky stojí „veřejný nepřítel", objekt, ke kterému se vztahuje většina negativních symbolizací. - V Lidových novinách i v Právu je mediální obraz účastníků, policie, nebo Jiřího Paroubka výrazně negativní - Vnaraci Práva a Lidových novinje některý z aktérů označován jako hrozba pro společensky uznávané hodnoty ajsou mu připisovány delikventní charakteristiky 5.2 Metoda Hlavním tématem práce je odhalit, zda Lidové noviny a Právo při pokrývání „kauzy Czechtek" využily konstrukčních postupů a nástrojů, které podporují vznik či rozvoj morální paniky. Cílem této práce ale není zjišťovat, jak dané mechanismy působí na čtenáře. Cílem je popsat ty, které se vyskytují v daných médiích. Jedná se o případovou studii, která kombinuje kvantitativní a kvalitativní prvky. Všechny proměnné byly kvantifikovány a podrobeny obsahové analýze v programu SPSS 13.0 Většina proměnných je kvantitativně měřitelná, ale objevují se i jevy, které nelze v kvantitativní rovině popsat. V závěru práce je využito interpretativní sociologické čtení a reflektovány jevy, které nelze kvantitativně měřit. Slovo případová v názvu upozorňuje, že se jedná o analýzu pouze a jen tohoto konkrétního případu. Závěry práce nelze aplikovat na širší soubor. 30 6 VÝZKUMNÝ VZOREKA JEHO CHARAKTERISTIKY 6.1 Výběr médií Pro analýzu jsem vybrala dva české deníky, které se liší jak politickou profilací, tak čtenářskou základnou. Srovnání strategií Práva a Lidových novin při konstruování „kauzy Czechtek" považuji za zajímavou ukázku toho, jak se české „nezávislé" deníky zachovaly v atypické situaci, kterou je „kauza Czechtek". Zásah proti technoparty je svým charakterem neočekávanou negativní událostí a tak se tato práce řadí do oblasti studií, které zkoumají chování médií při katastrofách, živelných pohromách... 6.1.1 Charakteristika deníku Právo a jeho čtenářů Deník Právo bývá považován za levicově orientovaný a blízký Sociální demokracii, nicméně nemám k dispozici výsledky výzkumu, který by tento fakt dokládal. Dle údajů Media projektu byl průměrný náklad ve zkoumaném období 169 895 výtisků a čtenost 545 tisíc2 4 . V příloze 1 zařazuji výsledky výzkumů Media projektu, které srovnávají míru čtenosti deníků Lidové noviny a Právo v populaci dle demografických charakteristik. Vzhledem k tomu, že Právo má v populaci téměř dvojnásobnou míru čtenosti2 5 , je třeba se na výsledky dívat z tohoto hlediska. Jednotlivé grafy vykazují výrazné odlišnosti v charakteristikách čtenářské základny a mohou ukazovat na levicovější preference u konzumentů Práva a pravicovější u konzumentů Lidových novin. Struktura čtenářů by mohla mít vliv také na strukturu nastolovaných témat. Právo má silnější zastoupení ve věkových skupinách 40-49 let a 70-79 let, ale výrazně zaostává v míře čtenosti ve skupině 20-39 let. Mezi čtenáři Právaje menší procento vysokoškoláků a středoškoláků s maturitou. Z regionů nad Lidovými novinami nejvýrazněji dominuje v Moravskoslezském, Ústeckém a Plzeňském kraji a také v kraji Vysočina. Právo čte menší procento ekonomicky aktivních. Ve skupině ekonomicky neaktivních převažují důchodci, mezi ekonomicky aktivními pak řadoví zaměstnanci. 24 data pro druhé a třetí čtvrtletí roku 2005 25 Míra čtenosti deníku Právo je v populaci 6,1% oproti míře čtenosti 3,5% u L N 31 6.1.2 Charakteristika deníku Lidové noviny a jeho čtenářů Deník Lidové noviny je zaměřen na pravicovějšího čtenáře a je v zásadě kritický vůči Sociálním demokratům. Průměrný náklad L N byl dle Media projektu ve zkoumaném období 70 116 výtisků a čtenost asi 320 tisíc. Průměrná míra čtenosti v populaci byla 3,5%. Mezi čtenáři je vyšší poměrná čtenost mezi mladými lidmi ve věku 20-39 let, výrazně převažují čtenáři ze sídel s velikostí nad 100 tisíc obyvatel, z regionů pak Praha, Karlovarský, Jihomoravský a Pardubický kraj. Procento čtenosti je výrazně vyšší u vysokoškoláků, vedoucích pracovníků a soukromých podnikatelů. L N čtou spíše ekonomicky aktivní lidé. Z ekonomicky neaktivních pak mají nej vyšší čtenost mezi studenty a kategorií ostatní ekonomicky neaktivní. 6.2 Vymezení výběrového souboru a analytická jednotka Analyzováno bylo v obou případech čtrnáct dní, což znamená 28 novinových vydání, které vyšly mezi 28. červencem 2005 a 12. srpnem 2005. Soubor má povahu vyčerpávajícího vzorku. Analyzovány byly všechny texty, které obsahují klíčové slovo „Czechtek". Soubor není vyčerpávající vzhledem ke všem obsahům. Analyzováno bylo přibližně pouze prvních osm stran, tedy ty, které zobrazují problematiku domácího zpravodajství a také strany publicistiky. Z technických důvodů nebyly do analýzy zahrnuty texty z letních příloh. Výběr článků byl proveden mechanickou cestou a do analýzy byly zařazeny texty, ve kterých figurovalo slovo „Czechtek" v různých formách. Za výzkumnou jednotku analýzy jsou považovány všechny články a fotografie s popiskem, které obsahují klíčové slovo a nacházejí se na titulní straně, stranách domácího zpravodajství nebo na stranách vymezených publicistice a ohlasům čtenářů. Při rozhodování, které fotografie zařadit do výzkumu byla rozhodujícím faktorem přítomnost klíčového slova v popisku, nebo přiřazení fotografie k článku, které klíčové slovo obsahuje. Celkem tak bylo pro analýzu vybráno 282 článků a 118 fotografií. 32 6.2.1 Sub-analytická jednotka Vzhledem k tomu, že voláncích nelze najít pouze jedno vyznění, je třeba jejich význam hledat v menších kategoriích. To je zvláště důležité v kauzách jako je Czechtek, kde proti sobě stojí polarizované vize a z globálního pohledu nelze tyto polarizované vize zachytit. V druhé a třetí části tak v některých případech používám technickou pomůcku: rozdělení článků do odstavců. Sub-analytickou jednotku tak tvoří jeden odstavec článku, titulek nebo podtitulek. Zároveň je porovnávání odstavců méně zkresleno co do délky textu, než srovnávání článků. 33 7 ANAL YTICKÁ ČÁST V následující části přistoupím k vlastní analýze, která má několik částí. První se zaměřuje na to, jaké konstrukční postupy a nástroje používaly Lidové noviny a Právo při tvorbě mediálního obrazu „kauzy Czechtek". Pozornost je v tomto bodě zaměřena na editoriální postupy a využívání zpravodajských hodnot. V druhé části analýzy se pokusím zjistit, zda se v textech objevují indikátory morální paniky. Poslední část bude věnována výslednému mediálnímu obrazu účastníků, policie a Jiřího Paroubka. První dvě části pátrají po shodách (rutinní postupy při konstrukci mediálních sdělení, indikátory morální paniky) zatímco ve třetí je zaměřena na odlišnosti (mediální obraz aktérů, rozdíly v naracích). V samotném závěru se pokusím odpovědět na to, zda v deníku Lidové noviny a Právo je některý ze tří aktérů zobrazován velmi negativně a mohl by tak v kauze figurovat v roli „veřejného nepřítele". 7.1 Základní charakteristiky výzkumného souboru V úvodu analytické části uvádím pro přehlednost tabulku, ve které jsou uvedeny základní hodnoty pro deníky L N a Právo. Jako celková plocha je v tabulce označena plocha všech textů s tématem „kauza Czechtek", které byly zařazeny do výzkumu. Vzhledem k tomu, že analyzovány byly pouze strany s problematikou domácího zpravodajství a publicistiky, mělo jedno vydání L N v pondělí, úterý a čtvrtek sedm stran, v ostatních dnech stran šest.2 6 Plocha vydání se šesti stranami byla 6952,25cm2 a sedmistránkového2 7 8149,25cm2 . Deník Právo pak měl ve středu a ve víkendovém vydání osm stran, v ostatních dnech stran sedm.28 Plocha sedmistránkového vydání byla 8442,75cm2 , osmistránkového 9668,25cm2 . 26 Deník Lidové noviny měl v úterý, středu a pátek 20 stran, v ostatních dnech 24 stran. Ve všedních dnech šestistránkovou přílohu, ve víkendovém vydání pak desetistránkovou. Za titulkou následovala strana Komentáře, politika. Strana tři byla Téma dne. Následovala jedna až dvě strany domácího zpravodajství, dvě až tři strany zpravodajství zahraničního a jedna až dvě strany publicistiky. Další strany se věnovaly zajímavostem, ekonomice, vědě, kultuře a sportu. 27 Rozměry jedné strany L N byly 45,5x3 lem přičemž pro potřeby analýzy jsem brala v potaz pouze tu část strany, která je potištěná, ve většině případů tedy 28,5x 42 cm. Plocha jedné strany je tak 1197cm2 . To ovšem neplatilo pro první a druhou stranu, od kterých byla odečtena plocha záhlaví a tiráže. 28 Deník Právo měl ve zkoumaném období v úterý, čtvrtek a pátek 20 stran plus osm stran přílohy, v ostatních dnech pak 24 stran. Za titulkou následovalo čtyři až pět stran domácího zpravodajství, dvě až tři strany zpravodajství zahraničního, jedna až dvě strany regionů, jedna až dvě strany publicistiky a další strany věnované kultuře, ekonomice, inzerci a sportu. 34 Tabulka 2: Základní charakteristiky výzkumného souboru, LN, Právo L N Právo Souhrnná plocha (plocha stran domácího zpravodajství a publicistiky za celé zkoumané období) 105 710,5 cm2 121 875 cm2 Celková plocha (plocha všech sdělení s tématem „kauza Czechtek") 28 305,lcm2 (26,8% souhrnné plochy) 33 355,25cm2 (27,4% souhrnné plochy) Fotografie 6078 cm2 (73 fotografií) (21,5% celkové plochy) 5418 cm2 (45 fotografií) (16,2% celkové plochy) Články 129 153 Tabulka 2 ukazuje, že poměrné zastoupení sdělení s tématem „kauza Czechtek" na ploše stran domácího zpravodajství a publicistiky bylo u obou deníků velmi podobné. Celková plocha sdělení o kauze představovala u L N 26,8% souhrnné plochy a u Práva 27,4%. Lze tak přijmout hypotézu o velmi podobném poměrném zastoupení sdělení s tématem „kauza Czechtek" v denících. Naopak hodnoty pro využívání fotografií vykazují velké odlišnosti jak v počtu, tak v poměrném zastoupení na celkové ploše textů s tématem „kauza Czechtek". L N otiskly více fotografií než Právo. Fotografie v L N měly větší plochu a mírně vyšší poměrné zastoupení (21,5%) na celkové ploše než fotografie v Právu (16,2%). Způsob, jak deníky pracovaly s fotografií, dále reflektuje oddíl 7.6. 35 7.2 Pokrytí kauzy Graf 2: Poměrné zastoupení tématu „kauza Czechtek" na stranách domácího zpravodajství a publicistiky, LN, Právo Poměrné zastoupení tématu „kauza Czechtek" v agendě média v čase Graf 2 ukazuje poměrné zastoupení tématu „kauza Czechtek" v agendě média. V jednom grafu je znázorněna jak křivka pro L N , tak křivka pro Právo. Křivky znázorňují poměr celkové plochy2 9 k souhrnné ploše3 0 v jednotlivých dnech. U modré křivky, která ukazuje vývoj poměrného zastoupení tématu v L N je vrcholem úterý 2. srpna 2005, kdy články o kauze zabíraly více než 60% celkové plochy. Hlavním titulkem bylo „Žalobci usvědčují Bublaná ze lži". Menší titulky z první strany pak zněly „Prezident: zásah byl hrubá chyba" a „Technaři nejsou tančící děti, ale nebezpeční lidé". L N v tento den mimo jiné věnovaly „kauze Czechtek" dvě strany „Názorů"3 1 ' Strana „Téma dne" byla nadepsána menším titulkem „Jak viděli zásah policie objektivem kamery přímí účastníci" a větším „Policisté řvali, že by nás nejradši zabili". Většinu strany zabíraly fotografie z policejního zásahu. Následuje poměrně strmý pokles křivky. Druhý méně výrazný vrchol je den 4. srpna 2005. Hlavním titulkem bylo „Protesty po celé zemi" a kauze byly znovu vyhrazeny dvě strany „Názorů". V dalších dnech křivka poměrně prudce klesá. V poslední den výzkumného období se náhle znovu zvedne. Tato odchylka je způsobena tím, že L N uveřejnily celou jednu stranu karikatur. Na titulní straně byl dne 12. srpna 2005 otisknut článek spekulující o tom, že Jiřímu Paroubkovi kvůli zásahu klesá popularita. U růžové křivky, která ukazuje poměrné zastoupení plochy článků s tématem „kauza Czechtek" v Právu, je první vrchol také úterý 2. srpna 2005. V listu bylo v tento den 29 Plocha sdělení s tématem „kauza Czechtek" 30 Plocha stran domácího zpravodajství a publicistiky 31 Názory = strany L N vymezené publicistice 36 uveřejněno velké množství poměrně krátkých článků o kauze. Nejvyšší bod křivky je svíce než 50% zastoupením tématu v agendě média den 6. srpna 2005, kdy jsou na titulní straně Práva hned čtyři články zařazené do analýzy. Dva z nich jsou poněkud obsáhlejší. První z nich informuje o tom, že Senát označil zákrok za nepřiměřený. Druhý s titulkem „Noc hrůzy skončí trestním oznámením" pojednává o tom, jak zdrogovaní účastníci Czechteku napadli jednu z místních obyvatelek. V dalších dnech křivka rychle klesá. Pokud srovnám pokrytí kauzy mezi deníky, zjistím, že se odlišuje. Křivka poměrného zastoupení tématu v agendě Právaje vůči křivce L N opožděná. Nejvyšším bodem je 6. srpen 2005, což představuje čtyřdenní zpoždění oproti L N . Musím tak odmítnout hypotézu, že křivky pokrytí kauzy v čase jsou v denících shodné. Tato odlišnost by mohla znamenat, že L N spíše reflektovaly samotný zásah proti technoparty a Právo věnovalo více pozornosti souvisejícím událostem (demonstrace, politické střety...) V grafu 2 lze vidět i náhlý nárůst a následný strmý pokles plochy sdělení s tématem „kauza Czechtek" v čase. Křivka L N v počátku výzkumného období rostla velmi prudce. Následoval i poměrně strmý pokles. V poslední den výzkumného období se trend obrátil a křivka náhle začala znovu narůstat. Tato deviace byla způsobena uveřejněním téměř celé jedné strany karikatur. Poměrně prudký nárůst následovaný prudkým poklesem byl zaznamenán i u křivky celkové plochy článků v deníku Právo. Zároveň lze pro oba deníky přijmout i další z hypotéz. Totiž, že téma „kauza Czechtek" bude v určitých dnech vývoje kauzy dominovat agendě domácího zpravodajství a publicistiky. Plocha všech sdělení zařazených do analýzy přesáhla v L N 2. srpna 2005 60% souhrnné plochy domácího zpravodajství a publicistiky. V Právu přesáhla 6. srpna 2005 50% souhrnné plochy. 37 7.3 Rozložení článku na stranách domácího zpravodajství a publicistiky Graf 3: Rozložení článků na stranách domácího zpravodajství a publicistiky, LN Rozložení článků s tématem "kauza Czechtek" na stranách domácího zpravodajství a publicistiky, LN -počet stran, na kterých se téma Naskytuje - počet stran domácího zpravodajství a publicistiky J? JP J? J? fé> fé> fé> fé> JP JP JP A f A f A f A f % f % f % f % f „f % f 'f % f % f % f % f % f rg>- ,fV \ y ' N v O ' • plocha fotografie - celková plocha sdělení s tématem kauza Czechtek Graf 8: Poměrné zastoupení fotografií v čase, LN Poměrné zastoupení fotografie na celkové ploše sdělení s tématem "kauza Czechtek" / / / / / / / / / / / / / / / / -LN Grafy 7 a 8 ukazují vývoj plochy fotografií v čase a procentuální zastoupení fotografie na celkové ploše všech sdělení s tématem „kauza Czechtek" v LN. Údaje v prvním dnu jsou u procentuálního zastoupení zkreslené použitím velké fotografie u krátkého článku. Největší plochu3 7 měly fotografie v L N dne 1. srpna 2005, v pondělí těsně po policejním zákroku na technoparty. Největší poměrové zastoupení pak měly fotografie 30. srpna 2005, tedy ve víkendovém vydání, které reflektovalo začátek zásahu: ucpanou dálnici, střety mezi policií a účastníky, kteří odmítali místo opustit. V obou dnech je poměrné zastoupení vyšší než 30%. Podívejme se konkrétně, jaké fotografie L N v těchto dnech uveřejnily. Na titulní straně byla dne 30. srpna 2005 velká fotografie rozzlobené účastnice Czechteku. Za jejími zády stál kordon policistů. „Policie rozehnala Czechtek" bylo hlavní zprávou dne. „Kauze Czechtek" se věnovala i strana „Téma dne", které znělo: „Policie ukončila akci dřív, než vůbec začala". Na této straně L N otiskly několik menších fotografií: účastníci chystající reprobedny; zatýkání a fotografie skrze policejní kordon, za kterým sedí mladík na zemi. Celková plocha sdělení 37 Největší plocha věnovaná fotografiím činí konkrétně 1120,2cm2 44 nebyla v tento den ještě příliš velká, neboť nereflektuje hlavní zásah, který se odehrál až v sobotu odpoledne. I v tento den se tak projevilo zkreslení způsobené použitím velkých fotografií u krátkého textu. V pondělním vydání 1. srpna 2005 použily L N hned devět fotografií. Na titulní straně v kolonce „V listu" byly otištěny dvě malé fotografie. Vpravo rozesmátá dívka, vlevo těžkooděnec s obuškem. „Paroubkova policie vs. tančící děti" zněl titulek. Uprostřed strany byla velká fotografie dvou vyplašených účastníků Czechteku. Asiatku s fotoaparátem v ruce objímá mladík s šátkem přes pusu. V pozadí jsou vidět rozmazané siluety těžkooděnců.3 8 Graf 9:Vývoj plochyfotografií v čase, Právo Plocha fotografií Právo 0 öJ 0 öJ 0 öJ 0<£ Jp Jp Jp jp Jp Jp Jp jp A> JP Aty- <§>• <$•• Ny V °y zřejmí lie. Tich líí bylo mnohem vfc. Ministr vnitra lhal nejméně dvakrát, když tvrdil, ).t: v. II a Je souhlasil s účastí pouhých |iadeslúlidí. Ministr Bublán je tedy lhář a navíc- nezabránil evidentní! Lidové noviny totÜüivFT I zdramatizoval NPt n ^ * ! ^ D O V Á N I : kde a za kolik, přehled webů 1 8 t f i r u r t f1 1 1 ! M O V I H V Vedra vystřídaly b o u ř e jedna z nich zabíjela »den z technařů zemřel, slkem 80 zraněných Markéta Pudlova. Jan Rychetský. Jaroslav Vesety CzechTek se zvrhl v bojiště Meant i sob-rtu niMihli ti iK-BMn0.im IwhnopirllrrtiTtk «'•"•" L r ,1 Pti I«T- dflílo inoru -Itrmm. ľraníni m nhou -trurunh- J«len -ihtiařů dokonce ftfliíri. li. pnHfc ho vrazilo ipbo a n., E M »utii. tBatM r'"n i '"1 'o^1 " * z pilku na soholu „, , nuly a* " louku arnice ti 5 nedaleko vc>Mlynct Ostími parto• » lAohiich " K b « 0 1 ty doOt piiky W J'T>pc jich odři riylo kolem 'rľŕjnhu policie ijiifenal» najiteli ivkolnich poremku Jy. Ti posicie fvbl< otrummi. tni po dohode - i zaMupcnn suedo vnlytn nicim. Jj~ podařím." tftl nájemce •K i i iVI >al in walo rychli spad dví rn pole přijelo íedeól Právo . Tcvhnafe prj P0 "" rie vyisal*. »hy opu.hli kT lu nic P+e* »VUIL desíti «*,ndv>vtemů -chyle mc Ariel. V pul PA" * * n í u h * Iřlkoodrncú dalo v roj""*' "» —nip Tevhnih nadivil., ale pak ' * >li-, n,™ plynem a dW vodní Jeti Kdo « pHbliiil. dosial! pendrekem Postup j™ řttíil Ulwt uprosifed pole. kde domd vyhřívaly soundsyMemy Technafi intir policistům do cesry notunui uekolik náiiadlků. ak i tmo phrtäíkn p.^ sIczctmiMdrDci r>Udtí De»illy policistu ncmíly píi zásahu vidiielni idcniiľi kaini í iOa a některé chycení Leihnaře ph •nootÉJnl tLuilU NULIHI dodat, be kdyJ padl rxivali. lí pro níníjiký m najdou" piohndil muJ. jení p<.řid pfehlířel teren Přijel t Kailovýv-h Varu. ah* /de s vln. -i na.^1 sUríiho vyni Prý pracuje ve Statni kluJM, .4 proto raději jméno jinMc\ PoliciMé vyllaíili nŕk cre lidi k'auáalm^ Judc'druhŕ kolo." První týden po zákroku proti technoparty „Nemlaťte děti", Lidové noviny, 4. srpna 2005, titulní strana „Su nebezpečná, zmlaťte mě", Lidové noviny, 3. srpna, strana 3 CzechTeku. Tehdy řekl. že není důvod na místo inspekci posílat, nebo( je lam státní zástupce, s nímž policie své kroky konzultuje. Později se ukázalo, ze stárni zástupce nemá se zásahem nic společného. Okolnostmi zásahu se nejspíš bude zabývat vedeni ČSSD. které na dnešek neplánovaně svolalo zasedání svého grémia. .Původní mělo byt grémium v pátek, ale přeložilo ň na středu. Hlavne kvůli dovoleným."' tvrdila včera místopředsedkyně strany Jana Vaňhová. Jenže premiér Paroubek právě kvůli doholené nepřijede. ..Po zasedáni vydáme k okolnostem zásahu stanovisko." slíbila mluvili ČSSD Lucie Vaverová. S odkazem na zasedaní grémia odmítla zprostředkovat vyjádřeni stranického Sela Stanislava Grosse. Faktem je. ze dnes uí i někteří významní sociálni demokraté poraduji vyšetřeni údajné policejní brutality k icchnařúrn. ..Zatím mim informace jen i médií. Kaídot'.klľré i > slcdky |sou hrůzné. Je prolo třeba, aby se víim zabýval sněmovní branně-bezpečnostní výbor a inspekce ministra vnitra." tvrdí například bývalý náměstek ministra vnitra a poslanec Petr Ihl Policejní prezidium včera také změnilo údaje o počtu zraněných policistů. Celkově jich bylo K<*. K původně 47 tak přibylo dalších 42 Policisti podle mluvčí policejního prezidia Blanky Knsinnvé utrpěli mimo jiné zlomeniny, olřes mozku a zhmožděni páteře. Narůst zraněných je podle Kosinové způsoben Um Je původně zveřejněné čltlo M vztahovalo k tobole 30. července a ke rraněnlm, kiera byla oicifnvána přímo na mUlé a v prů Svědectví účastníků CzechTeku 2005 Marcel Novotný: Nase tii auta jeiapryĚpo dálnici. Kdyi to poslední předjíždělo policejni oktávku, tak na ně zatroubilo. Oktávka je předjela a zastavila. Než stihl kámoš vypnout motor, tak ho pět policajtů vytáhlo ven a řezali ho nejdfiv venku a pak i v jejich tranzitu. Spolujezdce vytáhli oknem a dali mu pár ran. V autě byly 1 dvě holky, ty zmlátili taky. Přitom jedine, co udělali, bylo. že zatroubili na policejní auto. 2 protokolu s Ondřejem H.: thtěl jsem odjet, ale protože jsem si před tlm vypil nějaký alkohol a nemohl jsem řídit, tak jsem se snažil domluvit s některým z policistů. Bylo mi řečeno, že máme sedět v autě. Při druhém razantním zákroku najednou přiletěla do auta oknem u řidiče dýmovnice. Hned přiletěla druhá a my jsme oba vyskočili ven. Policisté se nám smáli a fikali, a( vypadneme. Když jsme se snažili dýmovnici vyndat, tak nás napadli a zbili, a proto jsme raději utekli. Petr Ubojacký: Neodpovídám šabloně úÉKtníka technopactý. Jsem daňový poplatník ,i jol |wni w bavit na „modernf jarmark". Proto mé konsternuje policista, který ml radu kilometrů před tilům odepřel přistup na veřejnou komunikaci» slovy .dál nepojedete, protože jste „Stolní fotbal", Lidové noviny, 4. srpna 2005, strana 3 „Vymeteme s vámi", Právo, 4. srpna 2005, strana 2 „Tomfy, slzák, rozbušky", Právo, 2. srpna 2005, strana 5 a přemíra i''náramnímií feSerií" konstatoval že organizátoři si pozemek prona- n í m . l i k y , protože podobně akce jsou onMseiu' ODS, které noví- ' ^ B u W a r i ^ 0 s v é re- jali legální, m í l a policie d o t y č n é Podle DolejSe vSak kulhá srov- v jejich mateřských zemích caaaV r ^ e ľ í ^ f su-anríí*- o ^ a c i neuvazuje. Jm (OOSj V sowstost s vyotaí se ptal. nad | vtastné mame. i s rwwtrem vritra Bubiaaou lednai Ne ia všechno ehäejští' aev mluvíiho Hejn y 3 f i o n e n í . . . ik celé Iv manérry a náásan* proti CzerhTeku přiznal, ze celá akce bude uerstvu vnitra hodní ftírnčni. Zasahující policisté nk na proplacení přesčasů iriplalků. Kolik lo ale bude tit zatím nedokáži odhad»jte. zanedlouho se to dorvim vtak dodal, ze m í neja min pnlicwú a ůcasUifjpárty. cot jsou větíl škody j nit 'ilt1 Wcnchii I avíni LoMlecniko^i řV i i tiťnt lincrnei -J- iikA ..iiíeJlni mrdiuin pro Si1 *1 1 1 n - o h ^ t r reafiiic h páftäC pr.->n CrcchTcku ingařina pi^IitiW - * K. jřihv-riilciv oVi! f nermibtoKenl íCVh*f\'vl na Vysoké ífcvle umfrlcckoJ fcvr.Rroiriřii»íioirtf«kiipí'. ' tor. inspirovanou mp-hodv vikend sc jeho ncjnovrjftrilv liítovikc hiwpúJcc ikiorkou. |ťwv i 1 n 3 ri] ..Mel pšbffl v hlaví pi-«ft pivin komunistům, ale to nijak semklo, j i ' « "pratamift] rroohu jiným Amerika autor pwnr, ktera m i nu heílo Plnou parnu nack täsah ale nereagovali jen auwCni hudbv, ..duchovní sprilechnafi" Přidali se punkechl lexry jsou patřičné ostře nepuhlikovaiclnc vyraíy na politiků nejdou daleko. N i i mjbn.• asrupuji foikah- I.IĽ'1 j prvních imrfifil svou píše*a « tujou deo." Jarek Nahavitommni zpěvarka s kytarou j uplakane konMaiuie. íe .,dřnio. co vlidcc jim nafidtl, ni- nichnepoUwval^ehorimj''. nika řjda restů. t>d slovních t („FatW premiére. pcxUvite -apeni. Pňinuri popmusk poi pin> Poitaknji po privitKih. pouUí piľvniy Poílapou jiy. pfeniii produkci potravin. JÍÍOU proóieray, poklesnou pst./ ce. Poradni patinu, pomysf aroubcL. Potud podlehneme I iié. poíIjpiHi pomatenci priI pozemky Pravicová penodiI asou po podobných přehma' posílí propagandu, popřou PákoIQ politickou práci "]. až po jvcnr mystifikace. • 7 i led ty patři treba fiktívni h skopráva o pořádáni i 1 . :•. ile nepotvnenjch xpiiv proíe o tomto víkendu na louce zeflec KropáČka nciialeko Loun I ročník CzechDech. Jde o kaliíni sraz skalních příznivců dei'ky. na kiery se •jířdrji dethoapely r celé Evropy. Tentokrát ukutefní pod hejlem .Do po• dechu", co? je il .>•.• huna •cbcrcfieiie na vtlc a výdr? terých dechovkajú. Leten se dá lávai ickordm účast trombonisuhiitú a pfiĽesiuje asi lískovka npctiilů Jako IrailiíDÍ » postljií Whem cesty ferneitm a luiSkem (takzvané dävänl ni do iperyj." p[fc se V czprävfi zverně na iniemetu. v;il s'jptio či-nn! len na nás násilí, přece nic I jiného nás nezastaví, ať J hlavně krew teíe, I o to jim šlo v tu rianojchvili! j Ti iid4 « t e ď boji v té zemí néco dělal, j Nechlějí žít tam. kdese budou | dějiny opakovat! ' A kde 10 jsme. když platíme za i násilí! Snad cítime, ie by vice chudí užili těch hnusných papírů, o který tady v tomhle světě jde... j A ta uic-chno, že jsme si chtěli jenom zatančit a hrát!!! Anonymní folková ipevačka. Krásný mladý holky jslvšely hudbu, na polích a loukách, hrála dosti nahlas, děla jím to dobře, ale najednou je ticho... kam ty auta jedou, to ty bedny vezou? Paroubku.ty.... táhni už do tuuľlu, mlat si vlastni děti, a nezkoušej to na nás!!! Tohle už tu bylo, když jsme byli malí. my tě tady nechcem, atak si koukej sbalit! Kam ty auta jedou, co ty bedny vezou! Kam ly auta jedou, to na CiechTek jedou!!! Punková Skupina Skretiule Uplynula sezona, leto v plném proudu, dovolena u Rakousku, nikdo o niíem neví. Zas jetu CzechTek! Hej. tak plnou parou back! Já říkám plnou parou back! Babám, socani, jste jedna parta, nechci vás vijét, rudá je vaše karta! Všichni se máte dávno za co srydětl Za perzekuce, buzeraváni. pendreky, fizlováni! Hej. tak plnou parou back! lá říkám plnou parou backi Hip-hoper Udo K. Chystáme další plakáty, říká autor kampaně lad vylepit billboardy mi iktsám Paroubek, říká enatricetilely Mirek Pifka, itel rádia Heiax, který Ostravě vyvěsil iest 'lesinleh billboardů. H ROBERT MALEC KY Jnk JMe MU n..|..,,| yytepjf po Irate hllllumrily pil1 !']'.' srUiJciu tni lu víhl. ale vnuVI *u> p.m p.iruuhek *výtii rJl»a!ieni ( «ililrl.il, ř í " I KII fi'ih.ih hj I snímku wwtekvAiru, iwlogickv, .leíiiy Clovfik kilkul»e]uMi •pl H první pohled i-n.iii. u- K flurtitf lltríl /.npljtťinill l n i u n . techniky, vnulníkn i ilnihľ strnnů /jhrái, které Sly lak maíi- IHNwlialjsiu' Vili . trochu i'i i -11 • • u i-.iiii|r.nii pruli LNA i f ' M r ^ ŕ t a k ŕ j e í t e n ŕ j u l t í Určili hudnu dal^j, protože exfev lujcgraltcký návrh, který <,t mi vci plochu. Myslili V jitusn -.my^lĽ. ano. není lo lak, íe bychom ty Itillhoardy proti (1 bývalému premiérovi Grossovi jen kopírovali, i ř í LM Kolik phikůlil JM<. vyvřsiU? ke pitiirviiH plakáty vylepit. •" l»» ri»/ťM| , v L.IL\' Vii •• mi návrhy. nelxi ik-set Pockimc na výviij íe kiui/y u iiviJinie, lenili QU4c BBCO reagoval ,£ -j_ 121