V této bakalářské práci analyzujeme vývoj charakteristické
frekvence rychlé variability trpasličí novy typu SU UMa V1504
Cyg během
přechodu ze vzplanutí do klidového stadia s využitím dat z
družice
Kepler s režimem krátké kadence (58,8 s). Ze 112
vybraných vzplanutí extrahujeme charakteristické
frekvence v 19 časových intervalech pokrývajících 4,75 dne
pomocí dvou
nezávislých metod: PDS analýzy a metody AFP. Oba přístupy
poskytují shodný výsledek: charakteristická frekvence plynule
klesá z
1,8 mHz v blízkosti maxima vzplanutí na 0,4 mHz
v klidovém stadiu, bez jakékoliv nespojitosti. Tento výsledek
vylučuje scénář, ve kterém se střídají víceré nezávislé zdroje
variability, a naopak ukazuje, že se jeden zdroj plynule vyvíjí
společně s přechodem akrečního disku mezi stavy. Shoda mezi
výsledky PDS a AFP potvrzuje nestandardní metodu AFP jako
komplementární nástroj pro sledování vývoje frekvencí.
Porovnání s dynamickou časovou škálou umístilo pozorované
frekvence do střední až vnější části disku, zatímco výpočet
viskózní časové škály přiřadil frekvenci ve vzplanutí
k vnitřním oblastem disku, v souladu s nedávnými numerickými
simulacemi modelu diskové nestability. Ani jedna z interpretací
plně nevysvětluje pozorovaný vývoj a fyzikální mechanismus
způsobující pokles frekvence teda zůstává otevřený.