Cílem práce je zaplnění mezery v současném vědění o tuzemské residenční suburbanizaci: Přestože se v posledních letech objevila řada především sociálně geografických studií suburbánního prostředí, pohled samotných obyvatel nově postavených domů a ulic v jeho vědeckých reprezentacích téměř chybí. Jak vnímají, prožívají a interpretují lidé žijící v rychle se rozrůstajících obcích jejich proměnu? Jaké kvality lidé v novém prostředí hledají, jaké nacházejí? Jak reflektují proces rozhodování, stěhování a zabydlování v novém místě? A jak jejich příchod ovlivňuje život obyvatel, kteří se přistěhovali či v obci bydleli před nimi? Skrze analýzu narativů vytvořených v rámci kvalitativních rozhovorů, jsem se snažila porozumět: 1) zkušenosti s fenoménem suburbanizace, s bydlením v suburbanizovaných oblastech. Přestože na prvním místě mé výzkumné otázky stálo porozumění zkušenosti, vnímám a sleduji tuto zkušenost jako relační, vztahovou. Zajímají mne tedy: 2) interpretace pozic participantů a jejich jednání a také, jak interpretují jednání a pozice ostatních aktérů (jak se k sobě vztahují, jaké pozice vůči sobě zaujímají, jak jsou v jejich výpovědích konstruovány kategorie osob a hranice mezi nimi a jak se tyto vztahují k jejich jednání). Práce je rozdělena tři hlavní části. V teoretickém oddíle pojednávám o vývoji suburbanizace, nikoliv však prostřednictvím sledování jejího rozsahu či komparace různých zemí, ale spíše ji sleduji jako historicky ukotvený fenomén, který úzce souvisí s proměnami kultury bydlení i s proměnou společenských norem a vztahů na obecnější úrovni. Nejprve se zaměřuji na fenomén suburbanizace v jeho historickém kontextu, dále na teorii sociálních sítí a představení konceptu komunity a sousedství, jejich vztah k místu a prostoru a jejich specifickému použití ve studiích suburbánního prostředí. Prostor věnuji také kulturní teorii sociálních a symbolických hranic, relační teorii a jejich využití při interpretaci suburbanizace jako určitého vzorce spotřeby, výrazu vkusu a sociální distinkce. Přehled zakončuji představením studií reprezentací suburbanizace v populární (především americké filmové) kultuře, zdrojům i zrcadlení specifické suburbánní imaginace. Ukazuji, jak její silně stereotypizovaný negativní obraz slouží jako oblíbené a významné označované, tak zároveň jako označující pro kontradiktorní povahu západní modernity. Samostatná podkapitola je věnována také výzkumu fenoménu suburbanizace v České republice a také ve středoevropském prostoru s důrazem na vymezení hlavních linií dosavadního bádání. Historický kontext prostoru vlastního empirického šetření je stručně představen v kapitole o vývoji města Brna a jeho předměstí, hlavních populačních změnách, které ovlivňují také současnou situaci, historickém formování suburbánního typu výstavby. V metodologické části práce pak popisuji vlastní terénní šetření, jež mělo podobu 37 nestrukturovaných hloubkových rozhovorů s vybranými residenty okrajových brněnských městských částí či příměstských obcí, a to jak s jejich oficiálními reprezentanty, nově příchozími i stávajícími obyvateli. Představuji dvě hlavní fáze výzkumu a proměnu jeho zaměření směrem od případových studií ke zkoumání individuální zkušenosti, a také od tematické analýzy k analýze narativů. Ve třetím a čtvrtém oddíle prezentuji výsledky vlastního kvalitativního výzkumu. Nejprve se věnuji „narativům touhy“ – ukazuji, jaké hodnoty jsou pro nově příchozí obyvatele s jejich prostředím spojeny (příroda a krajina, bezpečí, čistota, svoboda atp.), jak interpretují své potřeby a svá rozhodnutí a také celý proces hledání nového místa bydlení a zabydlování se v něm. Následuje část „narativů soužití“, v níž se zaměřuji na vztahy mezi různými skupinami obyvatel v obcích tak, jak se objevily v hloubkových rozhovorech, sleduji formování lokálních identit, vzájemné označování a kategorizace obyvatel a jejich důsledky pro život v dotčených obcích, skrze jejich interpretace v rámci výzkumných rozhovorů. Zabývám se tedy vnímáním a prožíváním dynamického procesu vznikání nových pospolitostí s ohledem na jejich fungování ve vztahu k širším významovým, normativním a společenským strukturám.