Diplomová práce se zaměřuje na koncepci příbuzenství z pohledu
dítěte školního věku. Jejím cílem bylo zjistit, jaký mají děti
přehled v příbuzenské terminologii, jak umí rozlišovat osoby
nejen v kruhu nejbližší rodiny, ale také širší příbuzenskou
strukturu a jak míra jejich znalostí souvisí s vybranými
faktory (pohlaví, počet dětí v rodině, složení domácnosti,
velikost sídla, region, vyznání, frekvence setkávání s
prarodiči a se širším příbuzenstvem, navštěvovaný ročník ZŠ,
zubní věk). Studie se zúčastnilo 166 jedinců školního věku z
celého Slovenska. Údaje z dotazníkového šetření byli
analyzovány pomocí kvantitativních metod. Při zpracování
odpovědí ve formulářích bylo každému dítěti na základě předem
stanovených kritérií přidělené skóre, reprezentující jeho
vědomosti o příbuzenské problematice. V závislosti na zkoumaném
faktoru byli jedinci rozděleni do dvou nebo více kategorií,
které byly mezi sebou porovnávány. Ukázalo se, že obecné
znalosti příbuzenské terminologie se u dětí zdokonalují s
přibývajícím věkem. Jedinci, žijící v společné domácnosti s
oběma rodiči, dokážou tato pojmenování aplikovat v praxi lépe
než ti, kteří bydlí jenom s jedním rodičem. Ze všech zkoumaných
faktorů však pouze region ovlivňoval jak obecné, tak konkrétní
vědomosti respondentů.