M A S A R Y K O V A
U N I V E R Z I T A
F A K U L T A S P O R T O V N Í C H S T U D I Í
Vliv vybraných
nutričních prostředků
na kvalitu spánku
Diplomová práce
J I Ř Í B A Y E R
Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Hlinský
Katedra podpory zdraví
Obor Kondiční trenér
Brno 2022
MUNI
SPORT
V L I V V Y B R A N Ý C H NUTRIČNÍCH P R O S T Ř E D K Ů N A KVALITU S P Á N K U
Bibliografický záznam
Autor:
Název práce:
Studijní program:
Studijní obor:
Vedoucí práce:
Rok:
Počet stran:
Klíčová slova:
Jiří Bayer
Fakulta sportovních studií
Masarykova univerzita
Katedra podpory zdraví
Vliv vybraných nutričních prostředků na kvalitu
spánku
Kondiční trénink a aplikovaná kineziologie
Kondiční trénink
Mgr. Tomáš Hlinský
2022
106
Spánek, randomizovaná, jednoduše zaslepená,
zkřížená studie kontrolovaná placebem, doplňky
stravy, regenerace, hokej
2
V L I V V Y B R A N Ý C H NUTRIČNÍCH P R O S T Ř E D K Ů N A KVALITU S P Á N K U
Bibliographic record
Author:
Title of Thesis:
Jiff Bayer
Faculty of Sports Studies
Masaryk University
Division of Health Promotion
Effect of chosen nutritional aids on sleep quality
Degree Programme: Strength and conditioning training and applied
kinesiology
Field of Study:
Supervisor:
Year:
Number of Pages:
Keywords:
Strength and conditioning training
Mgr. Tomas Hlinsky
2022
106
Sleep, randomized, single-blind, placebocontrolled,
crossover study, supplements,
regeneration, hockey
3
V L I V V Y B R A N Ý C H NUTRIČNÍCH P R O S T Ř E D K Ů N A KVALITU S P Á N K U
Anotace
Tato diplomová práce zkoumá vliv suplementace směsi tvořené extrakty
bylin (kozlík lékařský mučenka pletní, chmel otáčivý), aminokyselin
(1-tryptofan, 1-theanin, 1-glycin), hořčíku a vitaminu B6 na kvalitu spánku
u hokejového týmu. Výzkum měl podobu randomizované, jednoduše
zaslepené, zkřížené studie kontrolované placebem, které se zúčastnilo
15 osob (22.2 ± 2 let, 83.7 ± 7.2 kg, 183.2 ± 9.2 cm). Sportovci absolvovali
dva výzkumné bloky, během kterých konzumovali denně 6 kapslí
s nutrienty nebo placebem. Mezi bloky byla týdenní-washout pauza.
Cílem studie bylo zjistit, jak se projeví suplementace na skóre Pittsburského
dotazníku, wellness dotazníku a aktigrafickém měření.
4
V L I V V Y B R A N Ý C H NUTRIČNÍCH P R O S T Ř E D K Ů N A KVALITU S P Á N K U
Abstract
This diploma thesis examines the effect of a supplement combination
consisting of a mixture of herbs extracts (valerian, passionflower,
hops), amino acids (1-tryptophan, 1-theanine, 1-glycine), magnesium, and
vitamin B6 on the quality of sleep among an ice-hockey team. The study
has a form of a randomized, single-blind, placebo-controlled crossover
study and tracks 15 subjects (22.2 ± 2 years, 83.7 ± 7.2 kg 183.2 ± 9.2
cm). The athletes completed two research blocks, during which they
consumed 6 capsules of nutrients or a placebo capsule daily. Between
the blocks was a week-long washout break. The aim of this study was to
find out how the supplementation protocol affects the Pittsburgh questionnaire
score, the wellness questionnaire, and the actigraphic mea­
surements.
5
V L I V V Y B R A N Ý C H NUTRIČNÍCH P R O S T Ř E D K Ů N A KVALITU S P Á N K U
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv vybraných nutričních
prostředků na kvalitu spánku zpracoval sám. Veškeré prameny
a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány
v textu a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
V Brně 27. května 2021
Jiří Bayer
7
V L I V V Y B R A N Ý C H NUTRIČNÍCH P R O S T Ř E D K Ů N A KVALITU S P Á N K U
Poděkování
Především bych chtěl velmi poděkovat panu Mgr. Tomáši Hlinskému za
vedení, rady a pečlivost při plánování mé práce a výzkumu. Musím vyzdvihnout
také jeho ochotu se mnou řešit mé výzkumné téma kdykoliv
jsem potřeboval.
Mé velké díky dále patří mému skvělému kamarádovi Bc. Denisi
Veľkému, který mi byl oporou a pomocníkem při organizaci výzkumu a
také Ing. Pavlu Mizerovi za pomoc při tvorbě kapslovaných vzorků, jež
byly ve výzkumu užity.
Výzkum by nebylo možné provést bez účasti hokejistů
z univerzitního týmu HC MUNI. Tímto jim náleží můj velký vděk za
ochotu a účast a především Mgr. Patriku Matovi, který zde působí jako
manažer a pomáhal mi s organizací.
Mockrát bych chtěl také poděkovat Mgr. Tomáši Vespalci Ph.D. za
poskytnutí aktigrafů a pomoc při jejich nastavení a vyhodnocení.
Děkuji svým kamarádům - Bc. Pavlu Dorňákovi a Romanu Tichému
za jejich čas a cennou pomoc při získávání či vyhodnocení statistických
dat.
Za pomoc při vyhodnocení výsledků děkuji dále Mgr. Martinu Seberovi
Ph.D., jež mi poskytl soubor s algoritmem k výpočtu výsledků
Pittsburského dotazníku.
V neposlední řadě také děkuji všem ostatním lidem, kteří mi byli
psychickou oporou při zpracování této práce - mé rodině, mé přítelkyni
a ostatním kamarádům, které zde jmenovitě neuvádím.
9
O B S A H
Obsah
Seznam obrázků 13
Seznam tabulek 14
Seznam pojmů a zkratek 15
1 Úvod 16
2 Syntéza poznatků 17
2.1 Spánek a fyziologie spánku 17
2.1.1 Non-REM fáze 19
2.1.2 REM fáze 21
2.2 Řízení spánku 22
2.2.1 Cirkadiánní rytmus 22
2.2.2 Homeostatický mechanismus 24
2.2.3 Neurotransmitery 24
2.3 Význam spánku a následky spánkové deprivace 27
2.3.1 Spánek a sport 28
2.4 Spánková hygiena 30
2.5 Hodnocení kvality spánku 33
2.5.1 Objektivní metody 33
2.5.2 Subjektivní metody 34
2.6 Vybrané nutrienty na podporu spánku 35
2.6.1 Kozlík lékařský (Valeriana officinalis) 36
2.6.2 Mučenka pletní (Passiflora incarnata L) 37
2.6.3 Chmel otáčivý (Humulus lupulus L) 39
2.6.4 L-tryptofan 40
2.6.5 L-theanin 42
2.6.6 L-glycin 43
2.6.7 Hořčík 44
10
O B S A H
2.6.8 Pyridoxin (B6) 46
3 Cíle výzkumu, výzkumné otázky a hypotézy 48
3.1 Cíl výzkumu 48
3.2 Výzkumné otázky 48
3.3 Hypotézy 48
4 Metodika 49
4.1 Výzkumný soubor 49
4.2 Průběh výzkumu 49
4.3 Použité metody 51
4.3.1 PSQI dotazník 51
4.3.2 Wellness dotazník 51
4.3.3 Aktigrafické měření 52
4.4 Zkoumané látky 53
4.5 Statistická analýza 54
5 Výsledky 55
5.1 Pittsburský dotazník 55
5.1.1 Subjektivní kvalita spánku 56
5.1.2 Spánková latence 57
5.1.3 Délka spánku 58
5.1.4 Efektivita spánku 59
5.1.5 Narušení spánku 60
5.1.6 Užití léků na spaní 61
5.1.7 Obtíže při denních činnostech kvůli ospalosti 62
5.1.8 Celkové PSQI skóre 63
5.2 Wellness dotazník 64
5.3 Aktigrafické měření 66
5.3.1 Spánková latence 66
5.3.2 Efektivita spánku 67
11
O B S A H
5.3.3 Celkový čas strávený v posteli 68
5.3.4 Celkově prospaný čas 69
5.3.5 Noční probouzení 70
5.4 Shrnutí výsledků 70
6 Diskuse 72
6.1 Pittsburský dotazník 74
6.2 Wellness dotazník 75
6.3 Aktigrafie 77
6.4 Závěrečné zhodnocení 78
7 Závěr 81
Použité zdroje 83
Příloha A Informovaný souhlas 98
Příloha B Pittsburský dotazník (týdenní modifikace) 102
Příloha C Wellness dotazník (online) 105
12
S E Z N A M O B R Á Z K Ů
Seznam obrázků
Obrázek 1. Spánkové cykly a fáze
Obrázek 2. EEG záznam různých stavů CNS
Obrázek 3. Cirkadiánní rytmus melatoninu
Obrázek 4. Spánková deprivace a riziko autonehody
Obrázek 5. Závislost zranění na počtu naspaných hodin během 21. měsíců
u adolescentů
Obrázek 6. Design jednoduše zaslepené, zkřížené, randomizované studie
kontrolované placebem
Obrázek 7. Aktigraf wGT3X-BT
Obrázek 8. Nutrienty/placebo pro účastníky
Obrázek 9. Faktory ovlivňující spánek
Obrázek 10. Skóre komponent wellness dotazníku
13
S E Z N A M T A B U L E K
Seznam tabulek
Tabulka 1. Stádia spánku a jejich rozložení během noci.
Tabulka 2. Charakteristika výzkumného výzkum.
Tabulka 3. Obsah a dávkování experimentální a placebo směsi.
Tabulka 4. Počet bodů účastníků v jednotlivých výzkumných situacích.
Tabulka 5. Wellness skóre všech účastníků v průběhu celého výzkumu.
Tabulka 6. Přehled výsledků.
14
S E Z N A M P O J M Ů A Z K R A T E K
Seznam pojmů a zkratek
CNS - centrální nervová soustava
EEG - elektroencefalografie
EFSA - Evropský úřad pro bezpečnost potravin
ESS - Epworthská škála spavosti
GABA - kyselina gama-aminomáselná
LNAA - velké neutrální aminokyseliny
LSEQ - Leedský dotazník hodnocení spánku
MOV - mezinárodní olympijský výbor
NMDA - N-methyl-D-asparagová kyselina
PSG - polysomnografie
PSQI - Pittsburský index kvality spánku
REM - rapid eye movement (rychlý pohyb očí)
RES - retikulárně aktivační systém
SCN - suprachiazmatické jádro
SSW - slow wave sleep (spánek s pomalými vlnami)
SÚKL - státní ústav pro kontrolu léčiv
VLPO - ventrolaterální preoptická oblast
5HTP - 5-hydroxytryptofan
15
ÚVOD
1 Úvod
Tato diplomová práce se zabývá spánkem a výzkumem legálních nutričních
prostředků, které by mohly vést ke zlepšení jeho kvality u hokejového
týmu.
Kvalitní spánek je základním pilířem zdravého životního stylu každého
člověka a sportovce především. Komplexnost propojení spánku,
zdraví, nálady, únavy nelze popřít a spánek je tak předpokladem pro
optimální adaptaci a výkonnost. Dle mé předešlé rešerše studií však
existuje velké procento sportovců, kteří hodnotí svůj spánek jako nedostatečný.
V období soutěže či závodu se mohou tato procenta dramaticky
zvýšit.
Poslední roky jsem zaznamenal mnoho suplementů v prodejnách
se sportovní výživou ale také v lékárnách, jejichž cílem je optimalizovat
a zlepšit kvalitu spánku (Magne B6, HypnoX forte, Calmin atp.). Přestože
nelze popřít, že doplňky stravy jsou vždy pouze „doplňky" celkové
životosprávy, může mít jejich použití pozitivní vliv na zdraví, výkon či
obojí.
Většina studií zaměřujících se na doplňky stravy a výživu obecně
vznikala v posledních dekádách a stále existuje mnoho látek jejichž potenciál
je zatím neprozkoumán či není dostatek kvalitních studií, které
jednoznačně prokazují účinnost/neúčinnost daných látek. Nedostatečně
prozkoumaná oblast byla mou velkou motivací pro volbu tohoto tématu,
který pokládám za velice aktuální. Další mojí motivací je možná
návaznost a praktická využitelnost tohoto tématu, neboť pokud bude
prokázána účinnost, budu mít možnost vytvořit skutečný doplněk stravy
díky investorům v originální formě - nápoje. Pro potvrzení účinnosti
samozřejmě nestačí jedna studie, ale mým cílem je zpracovat metodicky
kvalitní výzkum, jenž může přispět kritickými a objektivními objevy.
Z toho důvodu využiji více prostředků, kterými lze zjistit kvalitu spánku
a konkrétním cílem bude zhodnotit, jak se konzumace vybrané směsi
nutrientů projeví na subjektivně vnímané či objektivně měřené kvalitě
spánku.
16
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
2 Syntéza poznatků
V této kapitole se teoreticky zabývám spánkem a vybranými nutrienty.
V několika dalších podkapitolách se pokusím rozvést fyziologii a význam
spánku, a také vybrané nutrienty jež mohou ovlivnit kvalitu spán­
ku.
2.1 Spánek a fyziologie spánku
Spánek je „přirozený fyziologický proces, který se v různé míře a intenzitě
vyskytuje u všech vyšších obratlovců. Na rozdíl od bdělého stavu, v němž
živočichové projevují nejrůznější druhy chování, lze spánek charakterizovat
jako stav klidu, volní motorické inaktivity a relaxace" (Rokyta, 2000,
s. 339)
Značnou část života člověk prospí. Spánek má pro náš život obrovský
význam a můžeme jej přirovnat k esenciálním základům jako například
potrava či voda (Prusiňski, Šonka, 1993). Spánek je chápán jako
snížený stav vědomí umožňující zotavení těla a obnovu zásob energie
nervových buněk (Pstružina, 1994; Prusiňski, Šonka, 1993). Mnoho pokusů
na zvířatech dokazuje, že spánková deprivace vede ke zhoršení
všech funkcí organismu, klesání jeho výkonnosti, schopnosti učit se a
objevují se neurologické potíže (Vašutová, 2009).
Spánek je cyklický proces. Vzniká každou noc a také i jeho struktura
má cyklický charakter. Jde o dynamický proces, při kterém se střídají
různé hloubky spánku. Rozlišujeme spánkové cykly a fáze. Jeden spánkový
cyklus je tvořen dvěma fázemi. První fáze představuje spánek pomalý,
synchronizovaný, známý jako non-REM/NREM/SWS1
. Druhá fáze
je rychlý, desynchronizovaný spánek s rychlými pohyby očí označován
REM2
(Rokyta, 2000).
Každá fáze je charakterizována specifickými elektrofyziologickými,
vegetativními a endokrinními změnami. Typická architektura nočního
spánku mladých lidí sestává ze 4-6 cyklů, které trvají přibližně 90 mi-
1
Z anglického „slow wave sleep" - spánek s pomalými vlnami na EEG.
2
Z anglického „rapid eye movement" - rychlý pohyb očí.
17
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
nut, avšak je zde veliká variabilita a cyklus tak může trvat 20-170 minut.
Během cyklu se střídají NREM a REM fáze, které na sebe navazují
plynulými přechody (Vašutová, 2009; Trojan, 2003; Rokyta, 2000). Mezi
přechody jednotlivých cyklů se mohou objevit krátké úseky bdělosti,
které si člověk nepomatuje (Idzikowski, 2012). Rozložení spánkových
cyklů a fází lze vidět na obrázku 1.
spánkový cyklus
1 1 1 1 1 1 1 T -
22 23 21 1 2 3 4 5 0
Obrázek 1. Spánkové cykly a fáze (upraveno, Rokyta, 2000, s. 339)
Spánek a jednotlivé spánkové fáze lze rozlišit podle elektroencefalografického
záznamu (EEG). EEG přístroje měří bioelektrickou činnost
mozku. Hlavní součástí EEG je krátkodobá změna elektrického napětí vlna.
Pokud se tyto vlny opakují, hovoříme o určitém rytmu. Podle Prusiňskiho
a Šonky (1993) se dle frekvence vlny a rytmy rozlišují na:
1) Alfa vlnu a rytmus s frekvencí 8 až 13 Hz3
, neboli 8 až 13 vln za
sekundu.
2) Beta vlnu a rytmus s frekvencí 14 až 30 Hz.
3) Theta vlny o frekvenci 4 až 7 Hz.
4) Delta vlny o frekvenci 0,5 až 3,5 Hz.
5) Ostré vlny s trváním od 80 do 200 milisekund.
6) Vlny s trváním do 80 milisekund - hroty.
7) Složené prvky, např. spojení hrotu a pomalé vlny.
3
Hertz - jednotka frekvence
18
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
2.1.1 N o n - R E M fáze
Během non-REM fáze spánku lze pozorovat synchronizovanou pomalou
EEG aktivitu typu theta a delta. Z bdění přecházíme do spánku přes určitá
stádia. V každém stádiu se člověk prohlubuje hlouběji do procesu
spánku. Nejprve přecházíme z bdění do dřímoty a během tohoto úvodního
stádia (nonREM stádium 1) se postupně snižuje úroveň bdělosti
v senzorických a motorických systémech, klesá pravděpodobnost probuzení,
svalový tonus i reflexní vzrušivost. Vzrůstá synchronizace EEG
rytmu a klesá frekvence. Dále se snižuje srdeční frekvence, dechová
frekvence a tlak. V této fázi dochází často ke svalovým křečím na základě
impulzů vedoucích z mozkových center do svalů. Tyto křeče mohou
člověka také krátce probudit (Plháková, 2013; Trojan, 2003)
Po tomto přechodném stádiu následuje dřímota, povrchní spánek a
hluboký spánek. V průběhu těchto změn dále oslabuje ve vyšších funkčních
systémech centrální nervové soustavy (CNS) bdělost a je obtížnější
se probudit. V druhém stádiu (nonREM 2) lze na EEG pozorovat nakupené
vlny s frekvencí 10-14 Hz (obr. 2, část B na další straně). Oproti
první fázi je mnohem složitější člověka probudit. Mozek dokáže zaznamenat
zvuk, ale samovolně nedovolí probuzení (Kassin, 2007; Trojan,
2003).
Další dvě stádia se vyznačují klesající frekvencí do theta až delta
rytmu. Během postupného snižování vigility je stále udržován určitý
stupeň tonusu kosterního svalstva, zachován příjem z receptoru i
schopnost jejich rozlišení. I aktivita vegetativních funkcí je postupně
omezena: dýchání je pravidelnější, pomalejší a snižuje se srdeční frekvence
(Trojan, 2003). V předposlední fázi (nonREM 3) je téměř nemožné
se probudit. Stává se to však ve výjimečných případech jako je pláč
dítěte, který dokáže zaregistrovat čerstvý rodič (Kassin, 2007). O třetí
fázi hovoříme, pokud na EEG tvoří delta vlny 20-50 %. Jestliže je delta
vln více než 50 %, hovoříme o takzvané fázi nonREM 4. Tato fáze je
nejhlubší stádium nonREM spánku (Plháková, 2013). Pokud bereme
v úvahu, že spánek je nezbytný pro regeneraci sil vydaných během bdění,
tak to platí zejména pro závěrečnou fázi delta-rytmu non-REM spánku
(Trojan, 2003).
19
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
NonREM spánek se tedy skládá ze čtyř fází. V novém manuálu
Americké Akademie spánkové medicíny se však může 3. a 4. stádium
slučovat do jednoho stádia hlubokého spánku.
Postupně během noci se délka nonREM spánku ve spánkových cyklech
zkracuje viz. obrázek 1 (Plháková, 2013).
SMC
ESC
HIPP
MRF
PRF
E M G
n—«V*»
EYES.
EKG
I • III |I | 11)1 I I 11)1 1 I
M | » ii M»l
u m u 1i i i i i u u u u
PLETH
l'l i»| i > »f'l»
11 |l 111111 l>tMljl<4>Uf.
RESP
A B c
Obrázek 2. EEG záznam různých stavů CNS (Trojan, 2003, s. 679)
A - Stav bdění: Rychlá kortikální a subkortikální aktivita.
B - Non-REM spánek: kortikální vřetena a pomalé vlny, hipokampové hroty s vysokou
amplitudou, pomalé retikulární vlny, pozvolná redukce aktivity šíjových svalů
C - REM spánek: rychlá kortikální aktivita podobná stavu A. Pomalá rytmická aktivita
vhipokampu (5 Hz]. Úplné vymizení EMG aktivity šíjových svalů, pohyby očí. Zpomalení
srdečního rytmu, nepravidelnost dýchacího rytmu.
SCM - senzomotorická kůra, ESC - gyrus ectosylvius, HIPP - hipokampus, MRF - mezencefalická
RF, PRF - nukleus reticularis ponsis, EMG - aktivita šíjových svalů, EYES
- pletyzmogram4
horní končetiny, RESP - rytmus dýchání.
Pletysmografie - metoda umožňující posoudit změny v krevním řečišti.
20
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
V řízení nonREM fáze se uplatňuje část koncového mozku (telencefalon).
Bazálni část uvolňuje neurotransmitery, které zastavují aktivitu
retikulárně aktivačního systému (RES). Jde především o kyselinu gamma-aminomáselnou,
somostatin a kortikostatin. Podnětem pro navození
NREM fáze je jádro solitérního traktu (nukleus tractus solitarius) a
jiné části mozkového kmene. Roli má také thalamus vysílající výboje
k mozkové kůře. Tělo je dále propojeno s autonomním nervovým systémem.
V plné aktivitě je během nonREM parasympatikus. Dýchání je
prováděno automaticky a ke změnám dochází pouze v případě snížení/zvýšení
hladiny kyslíku a oxidu uhličitého v krvi (Plháková, 2013).
2.1.2 REMfáze
REM fáze spánku je druhá základní charakteristická fáze spánku. V této
fázi dochází k rychlému metabolismu mozku. EEG se synchronizuje ve
vyšších frekvenčních pásmech, a to především do beta rytmu. Při kortikální
beta-aktivitě je zvýšena bioelektrická aktivita amygdaly, nukleus
caudatus a ventrálního hipokampu (obrázek 2 - část C). Během nonREM
fáze spánku si můžeme všimnout klesající reaktivity mozkové kůry,
ale u REM fáze dosahuje reaktivita téměř úrovně bdělosti. Klesá také
aktivita svalů šíje, obličeje i končetin, což vede až k úplné ztrátě tonusu.
Dalším rysem REM fáze jsou rychlé pohyby očních bulbů pod víčky, svalové
záškuby čelisti, končetin, či celého trupu. S obdobím zvýšené svalové
aktivity během REM fáze je spojován výskyt snů. Některé endokrinní
funkce např. aktivita adenohypofýzy (růstový hormon, adrenokortikotropní
hormon, tyreotropní hormon) dosahují maxima právě
během REM fáze (Plháková, 2013; Trojan, 2003). Délka REM fáze se
během noci postupně prodlužuje viz. obrázek 1.
V centru řízení této fáze je mozkový kmen - Varolův most. Na základě
EEG jsou vypozorovány 2 typy neuronů účastnící se REM fáze. Jde
o cholinergní neurony, produkující neurotransmitery acetylcholin nebo
serotonin a noradrenalin. Tyto buňky se nachází ve Varolově mostu.
Jedná se o „REM-off" a „REM-on" neurony. „REM-on" neurony vylučují
acetylcholin a podněcují vznik REM fáze. Naproti tomu „REM-off neurony
ji zastavují díky produkci serotoninu a noradrenalinu (Nevšímalová,
Šonka, 2007). Z hlediska autonomního nervového systému je
v aktivaci převážně sympatikus. Srdeční frekvence se mění v závislosti
21
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
na výskytu rychlých pohybů očí a může zrychlovat i zpomalovat. Dýchání
je nepravidelné a prohloubené (Plháková, 2013).
Správné rozložení jednotlivých stádií spánku u zdravého dospělého
jedince zobrazuje tabulka 1:
Tabulka 1. Stádia spánku a jejich rozložení během noci (Vašutová, 2009).
II. NREM spánek asi 50 %
REM spánek asi 25 %
III. a IV. NREM (delta) asi 20 %
spánek
I. NREM asi 4 %
bdělost méně než 1 %
2.2 Řízení spánku
Struktury, které spánek řídí se nacházejí zejména v hypotalamu a horní
části mozkového kmene. V tomto směru je nejvíce prozkoumaná takzvaná
ventrolaterální preoptická oblast (VLPO). Neurony VLPO indukují
spánek tím, že potlačují aktivitu jader podílející se na bdělosti. Inhibice
je zprostředkována inhibičními transmitery gama-amino-máselnou kyselinou
(GABA) a glycinem (Nevšímalová, Šonka, 2007). Dle Nováka a
Kunčíkové (2011) je spánek regulován dvěma základními mechanismy
- cirkadiánním mechanismem a homeostatickým mechanismem.
2.2.1 Cirkadiánní rytmus
Cirkadiánní rytmus je jedním z rytmů člověka, ovlivňující, jak se člověk
cítí v určitou denní dobu. Tento rytmus najdeme u každého živočicha
žijícího déle než několik dní. Nejde pouze o regulaci spánku a bdění, ale
o všechny fyziologické procesy (např. tělesná teplota). Cirkadiánní rytmus
jsou jako vnitřní hodiny (pacemaker), které vysílají signál do všech
ostatních částí mozku a orgánů. Pacemaker je suprachiazmatické jádro
(SCN) s velkým shlukem neuronů nacházející se v hypotalamu, přesněji
nad křížením očních nervů - chiasma opticum. (Nolen-Hoeksema, An-
22
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
tóninová, 2012; Novák, Kunčíková, 2011; Walker, 2017). SCN je párový
orgán, který se nachází v hypotalamu a reaguje na zevní podněty - především
střídání světla a tmy. Cirkadiánní mechanismus se opírá také o
biologické vlivy (příjem potravy, pohyb) a společenské faktory (pracovní
doba, interakce). Tyto události dokážou seřídit biologické hodiny
a nastavit je na 24 hodin. Z tohoto důvodu ani jedinci postižení slepotou
neztratí úplně svůj rytmus. Vnitřní hodiny jsou také ovlivněny individuálními
rozdíly.
U některých osob nastává vrchol bdělosti ráno a ospalost se dostavuje
hned při setmění - ranní typ (asi 40 % populace). Večerní typy naopak
preferují pozdější dobu usínání, ale také vstávání (asi 30 % populace).
Zbývající procento populace patří k nevyhraněným typům (Kassin,
2007; Walker, 2017).
Nejdůležitějším hormonem, produkovaným epifýzou (šišinkou)
vmezimozku je melatonin. Melatonin se účastní řízení cirkadiánní rytmu
tím, že jakmile nastane tma, dojde ke zvýšení jeho koncentrace na
pokyn SCN. Účinek spočívá v signalizaci, že je čas jít spát a při navození
spánku. Produkce začíná okolo 8-9 hodiny večerní (v závislosti na světle).
Vrcholu dosahuje zhruba v polovině noci spícího. V druhé polovině
se hladina melatoninu snižuje až k ranním hodinám, kdy vstoupí do
mozku světlo skrze oči a produkce se zastaví (Walker, 2017).
IpgmIJ
70 noc Izhasnulo)
ML
50_
S, 40_
c
5
20_
A
r1
\
j \ k
io_
o_
v v . ~ * \J V \
1 1 1 1
9 12 15 18 2
i i i i
1 24 i 6 9
/hodiny/
Obrázek 3. Cirkadiánní rytmus melatoninu (Rokyta, 2000, s. 335)
23
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
Díky technologickému pokroku je v současné době velké téma
nadměrná expozice především modré složky světla z displeje telefonu,
televize či počítače. Tato expozice vede k potlačení sekrece melatoninu
a oddaluje nástup spánku. Epidemiologické studie ukazují, že toto potlačení
může vést ke zdravotním rizikům. Např. u dělníků pracujících na
směny se zjistilo větší riziko prsního a kolorektálního karcinomu (Brainard
et al., 2015; Cho et al., 2013; Figueiro et al., 2011)
2.2.2 Homeostatický mechanismus
Pokud je spánek nedostatečný, homeostatický mechanismus vyvolá
kompenzační prodloužení (s preferencí hlubokého a REM spánku).
V bdělosti se hromadí tzv. spánkový tlak, který se ve spánku uvolňuje.
Jde o chemickou látku adenosin. Jeho koncentrace se v mozku během
bdělosti zvyšuje a klesá v non-REM fázi spánku. Zajímavostí je, že kofein
se dokáže navázat na právě na adenosinové receptory a působí tak jako
stimulant (Novák, Kunčíková, 2011; Walker, 2017)
2.2.3 Neurotransmitery
Na začátku 20. století prováděl Pieron výzkumy a zpozoroval, že
mozkomíšní mok spánkové deprivovaných psů dokáže vyvolat spánek
po přenesení do odpočalých psů. To byly prvotní studie, které testovaly
existenci látek ovlivňující spánek a bdění (Opp, Krueger, 2015).
Neurony si předávají v mozku informace ve formě neurotransmiterů.
Jsou to látky, jež difundují synaptickou štěrbinou k postsynaptické
membráně, kde aktivují receptory. Aktivace mění elektrické vlastnosti
postsynaptické membrány. Jestliže dojde k snížení polarizace, hovoříme
o takzvaném excitačním postsynaptickém potenciálu (acetylcholin).
Pokud ale dojde ke zvýšení polarizace, jedná se naopak o inhibiční postsynaptický
potenciál (GABA). Tak dochází v mozku kfacilitace bdělosti
nebo spánku (Novák, Kunčíková, 2011).
24
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
V souvislosti se spánkem/bděním se uvádějí následující neuro-
transmitery:
a) Acetylcholin
Acetylcholin byl první látkou, která byla prohlášena za neurotransmiter.
Aktivace cholinergního systému se v EEG projeví zrychlením
elektrické aktivity mozku a zvýšením bdělosti. Receptory pro acetylcholin
se dělí na 2 třídy a to M-receptory, jejímž agonistou je muskarin,
a N-receptory s agonistou nikotinem. Nikotinové receptory jsou
oproti muskarinovým rychlé a z tohoto důvodu narušuje kouření spánek
(Espaňa, Scammell, 2011; Novák, Kunčíková, 2011).
b) Katecholaminy
Katecholaminy dopamin, adrenalin a noradrenalin jsou deriváty
aminokyseliny tyrosin. Mají stimulující účinek nejen pro nervovou soustavu,
ale také pro kardiorespirační systém. V CNS jsou katecholergní
neurony důležité nejen pro bdělost, ale ovlivňují také hybnost nebo
osobnostní rysy (Novák, Kunčíková, 2011). Nicméně Pace-Schott, Hobson
(2002) tvrdí, že dopamin má vliv nejen na bdění, ale také na REM a
NREM cykly. Při léčbě narkolepsie5
a ospalosti se podávají psychostimulancia
s dopaminergními účinky. Yamamotová (2009) dodává, že
hladina adrenalinu je nejvyší v ranních hodinách po probuzení a během
spánkové deprivace či přerušovaném spánku dochází ke zvýšené aktivitě
noradrenergních neuronů a tím následné aktivaci sympatické osy.
c) Serotonin
Serotonin je produkt dekarboxylace aminokyseliny L-tryptofanu.
Kromě spánku a bdění je významným patofyziologickým faktorem některých
nervových chorob (deprese, migréna) a funguje i mimo CNS
(mediátor krevních destiček, hladké svaloviny cév). Serotoninergní systém
facilituje iniciální fázi spánku a má menší význam pro udržení
NREM spánku. Derivátem serotoninu je „noční hormon" melatonin.
(Novák, Kunčíková, 2011). Princip účinku však není dosud objasněn.
Serotonin působí prostřednictvím receptoru, kterých je nejméně 14, což
5
Druh spánkové poruchy
25
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
naznačuje zapojení v mnoha procesech. Podílí se také na stavu vědomí,
vzniku nálad, sexuálním chování, vnímání bolesti a působí jako inhibitor
příjmu potravy. Některé výzkumy ukazují, že serotonin působí budivě
a potlačuje REM spánek (Espaňa, Scammell, 2011).
d) Histamin
Histamin vzniká dekarboxylací aminokyseliny histidinu a patří mezi
neurotransmitery s excitačním účinkem. Mimo CNS působí např. jako
mediátor zánětu (Novák, Kunčíková, 2011).
e) Glutamát
Glutamát je aminokyselina a významný excitační neurotransmiter,
který hraje zásadní roli v udržení bdělosti. Nadměrná excitace glutamátem
je patofýziologickým faktorem pro některé epilepsie. Zajímavostí
je, že dekarboxylací této látky dostaneme nejdůležitější inhibiční neurotransmiter
gama-amino-máselnou kyselinu - GABA (Novák, Kunčíková,
2011)
f) GABA
Kyselina y-aminomáselná je hlavní inhibiční neurotransmiter. GABA
blokuje aktivační systém retikulární formace. Mnoho sedativ, hypnotik
a antiepileptik stimuluje nebo moduluje právě tento systém. GABAergní
systém je zásadní pro započetí a udržení non-REM spánku v již
zmíněné inhibici retikulární formace a také iniciací a udržením spánkových
talamo-kortikálních oscilací ve formě pomalých vln a spánkových
vřetének (Espaňa, Scammell, 2011; Novák, Kunčíková, 2011).
g) Hypokretin/orexin
Jde o poměrně nedávno objevené látky-neuropeptidy, které jsou
deficitní u narkolepsie. Hrají důležitou roli v navození bdělosti a mají
podíl také v navození cirkadiánní rytmicity (Nevšímalová, Šonka, 2007;
Novák, Kunčíková, 2011).
26
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
h) Glycin
Glycin je inhibiční mediátor v míše, přesněji v Renshawových buňkách,
kde vyvolává přímou postsynaptickou inhibici (Rokyta, 2000).
Albrech (2012) uvádí kromě výše zmíněného adenosinu a melatoninu
další látky, které působí inhibičně či pomáhají navodit spánek. Jde
o galanin, tumor nektorizující faktor-a (TNF-a), interleukin-1 (IL-1),
prostaglandin D2 (PGD2) a melanin koncentrující hormon (MCH).
2.3 Význam spánku a následky spánkové deprivace
Spánek má v životě člověka mnoho funkcí. Optimální spánková délka i
kvalita je důležitá pro fyzické a psychické zdraví. Řada teorií se snaží
vysvětlit význam spánku pro člověka, z nichž nejpravděpodobnější jsou
ty, jež pokládají spánek za důležitý pro regeneraci tkání a organismu,
restauraci energetických zdrojů a upevňování paměťových stop nebo
také naopak „vymazání" nevýznamných informací (Nevšímalová, Šonka,
2007; Vašutová, 2009).
Spánková deprivace má mnoho nepříznivých následků. Plháková
(2013) rozděluje deprivaci na: akutní a chronickou. Akutní zkrácení
spánku vyjadřuje úplné či částečné zkrácení spánku nejčastěji
v laboratorních podmínkách (Grandner, 2010). V souvislosti s životním
stylem však mluvíme především o chronické spánkové deprivaci. Jinak
řečeno sem patří i vědomé, behaviorální zkracování spánku (Nevšímalová,
Šonka, 2007).
Metaanalýza Mullingtona et al. (2009) se zabývala následky spánkové
deprivace mezi které lze zařadit například: zvýšený krevní tlak,
vyšší riziko zánětu a kardiovaskulárních chorob, vyšší aktivace sympatického
systému, endokrinní změny (snížená hladina anabolických
hormonů, zvýšená hladina ghrelinu6
, zvýšená hladina kortizolu) a mnoho
dalšího.
6
Hormon zodpovědný za pocit hladu.
27
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
Baglioniho et al. (2011) metaanalýza zase ukazuje korelaci nespavosti
s depresí. Výsledky analýzy ukazují, že jedinci s nespavostí mohou
mít až 2x vyšší riziko vzniku deprese.
Walker (2017) uvádí jako manifestaci nedostatečného spánku
emocionální iracionalitu pocházející z nadměrné reaktivity amygdaly,
spojenou se sníženou schopností racionálního uvažování, jež má na starost
prefrontální kortex. Dále uvádí vliv na zapomínání a souvislost
s Alzheimerovou chorobou, diabetem, rakovinou. V poslední řadě zmiňuje
obrovský vliv spánkové deprivace na imunitu a samotné geny či
DNA. Nedostatek spánku způsobil např. vyšší aktivitu genů souvisejících
se zánětem, buněčným napětím a cholesterolem.
Zajímavostí jsou data z nadace AAA z Washingtonu D. C, která sledovala
více než 7000 řidičů po dobu dvou let a na obrázku 4. je možno
x100
N *10
OJ
QJ
C
r-H
O X 1
o
C l
X11.5
IX4.3
x 1.9
<4:00 4-4:59 5-5:59 6-6:59
Celková délka spánku (hodiny:minuty)
Obrázek 4. Spánková deprivace a riziko autonehody (Tefft, 2016, upraveno)
vidět následky řízení v ospalosti. Akutní spánková deprivace (4 h a méně
spánku) zvyšovala pravděpodobnost dopravní nehody l l k r á t až
12krát (Tefft, 2016).
2.3.1 Spánek a sport
Sportovní výkon závisí na mnoha aspektech. U elitních sportovců můžeme
zmínit například neuromotorickou výkonnost, motorickou pamět,
intelekt, koordinaci, rovnováhu, soustředění, kardiorespirační zdatnost,
energetický metabolismus a mnoho dalšího. Sportovní výkon je tedy ve
28
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
velké míře ovlivněn právě spánkem, neboť jej přímo i nepřímo ovlivňují
příčiny případné spánkové deprivace. V profesionálním sportu rozhodují
o umístění drobné niance a kvalita spánku může mít na tuto výkonnost
nesmírný vliv (Chandrasekaran et al., 2020; Walker 2017).
Sportovci tak mohou vyžadovat dokonce více spánku než nesportovci,
aby došlo k zotavení z tréninkového stresu a soutěží a došlo k upevnění
sportovních dovedností i schopností (Famodu, 2014).
Mezinárodní olympijský výbor v prohlášení z roku 2015 (Bergeron,
2015) upozorňuje na fakt, že několik hormonálních a neurologických
změn během adolescence ovlivňuje homeostatickou i cirkadiánní
regulaci spánku. Adolescenti tak mají přirozeně pozdější čas ulehání a
probouzení s optimální délkou spánku 8,5-9,5 hodin. Nicméně mezinárodní
trendy ukazují u této skupiny populace prevalenci nedostatečného
spánku, způsobenou brzkým zahájením ranní školní docházky, akademickými
požadavky, společenskými událostmi, konzumací kofeinu či
sledováním obrazovek ve večerních hodinách. Rozvrhy tréninků a soutěží
mládežnických sportovců mohou dále spánek zhoršit a předběžné
důkazy naznačují vyšší pravděpodobnost zranění při nedostatečném
spánku. Z tohoto důvodu doporučuje MOV zaměřit pozornost právě na
dostatečně dlouhý a kvalitní spánek.
Riziko zranění potvrzuje také analýza (obrázek 5. na další straně),
která uvádí, že adolescentní atleti, spící méně než 8 hodin byli l,7krát
náchylnější ke zranění než sportovci spící déle než 8 hodin (Milewski,
2014).
Přestože se předchozí výzkumy soustředili primárně na děti a adolescenty,
odborná evidence nasvědčuje tomu, že zkrácený spánek může
být spojen s vyšším rizikem zranění nejen u mladších atletů (Watson,
2017). Zranění se často objevují ve chvíli, kdy naroste tréninková zátěž
a současně se zkrátí doba spánku (např. tréninkové kempy). Mechanismus
tohoto vztahu je nejasný, ale může souviset se zhoršením kognitivních
funkcí a reakční doby. Spánková deprivace však vede také k vyšší
únavě, jež je jedna z příčin zranění (Von Rosen et al., 2017).
29
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
l i l i -počet hodin 5Dánku
Obrázek 5. Závislost zranění na počtu naspaných hodin během 21. měsíců u
adolescentů (Milewski, 2014)
Vyjma negativního vlivu nedostatečného spánku na sport může
docházet i k narušení spánku sportem, a to především u výkonnostních
a elitních sportovců. Kvalitu a délku spánku ovlivňuje mnoho vnějších i
vnitřních faktorů mezi které řadíme například teplotu, pozdní či brzkou
dobu soutěže, stres ze soutěže, ztuhlost těla, cestování (především přes
více časových zón) a nadměrnou tréninkovou zátěž (Halson, 2017;
Chandrasekaran et al., 2020).
2.4 Spánková hygiena
Spánková hygiena označuje seznam chování, enviromentálních podmínek
a dalších faktorů, které při dodržení mohou zlepšit kvalitu spánku
nebo se používají jako součást léčby nespavosti (Stepanski, Wyatt,
2003).
Prusiňski a Šonka (1993) uvádí ve své knize mnoho zásad od různých
autorů, která se pokusím shrnout a doplnit:
• Dodržovat pravidelný spánek. Důležité je ulehat a vstávat
ve stejnou dobu, a to i o víkendu. Pravidelné ulehání podporuje
přirozené denní rytmy. Walker (2017) dodává, že
mnoho lidí si nastavuje budík na ráno, ale při dodržování
tohoto tipu pomůže nastavit si budík „usínák" již na večerní
dobu, kdy je třeba jít ulehnout.
£-70
30
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
• Vyhnout se spánku v průběhu dne, zejména po třetí hodině
odpoledne. Denní šlofík7
může snížit hloubku nočního
spánku a také ztížit usínání. Šlofík však může být prospěšný
pro lidi s nedostatečným spánkem. Optimální délka
šlofíku pro zvýšení pozornosti a energie bez únavy při vstávání
je 10-20 minut. Pro zlepšení paměti může být vhodný
celý cyklus (90 minut). Pokud však dojde k probuzení uprostřed
nedokončeného cyklu, tak lze očekávat únavu a malátnost
(Reddy, 2013; Rosekind etal., 1995).
• Nepožívat látky, které mohou narušit spánek. Alkohol
může člověka uvolnit, ale připraví ho o důležitou REM fázi a
také může vést k dechovým obtížím či nočnímu probuzení
(Walker, 2017). Ve studii Landolta (1996) byl podán alkohol
v množství 0,55 g/kg již 6 h před ulehnutím (asi 3 velké
panáky 40% alkoholu pro 75 kg jedince) a toto množství
vedlo k výrazné fragmentaci nočního spánku. Kofein (káva,
čaj, kola) se nedoporučuje konzumovat již po poledních hodinách
díky dlouhému poločasu rozpadu. Nikotin funguje
rovněž jako stimulant a konzumenti se více potýkají s delší
dobou usínání, fragmentací spánku, méně hlubokým spánkem
a větší denní spavostí. Navíc se mohou ráno budit kvůli
abstinenčním příznakům. Pokud se však kuřák rozhodne
abstinovat, mohou se u něj projevit příznaky nespavosti
(Jaehne et al., 2009; Walker, 2017).
• Pravidelná pohybová aktivita může pomoci zlepšit spánek,
mentální i fyzické zdraví. Někteří autoři odrazují od
cvičení ve večerních hodinách, a to především od intenzivního
(Prusiňski, Šonka 1993; Walker, 2017). V souvislosti
s dobou cvičení má nesporný vliv chronotyp jedince. Ve výzkumu
Glavina (2021) večerní chronotypy obecně udávaly
horší kvalitu spánku v porovnání s ranními a nevyhraněnými
typy. Lidé, kteří cvičili večer, chodili později spávat,
pro ranní typ však byla tato souvislost mnohem silnejší než
pro večerní typ. Chronotypy jsou v současné době velké té-
7
V angličtině power nap
31
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
ma a bude potřeba více výzkumů v této oblasti. Vitale
(2017) dodává, že chronotyp člověka hraje velkou roli
v preferenci doby cvičení a také ve vnímané zátěži v určitou
denní dobu.
• Objemná a těžká jídla před ulehnutím mohou spánek
narušit. Stejně tak by ale člověk neměl ulehat do postele
hladový. Rovněž se před spánkem nedoporučuje požívat
nadměrné množství tekutin, které může způsobit vstávání
kvůli močení.
• Prostředí na spánek je velice důležité. V ložnici je nutné
se cítit pohodlně a bezpečně a neměly by v ní být předměty
spojené se zaměstnáním. Místnost by měla být dobře větraná,
chladnější, tmavá a tichá. K dobrému spánku je nutná
pohodlná matrace i polštář. Postel slouží pouze ke spánku,
milování či čtení jako předspánkovému rituálu. Kdo trpí nespavostí,
měl by obrátit ciferník hodin ke zdi a nesledovat
jej (Walker, 2017).
• Večer relaxovat. Před spaním je vhodné aktivně „snižovat
obrátky". Věnovat se klidnějším činnostem, které má člověk
rád a nestresují jej. Udělat si spánkový rituál (klidná hudba,
teplá koupel) a také neplánovat si příliš mnoho aktivit a nenechávat
věci rozdělané.
• Po déle jak 20 minutách bdělosti v posteli je vhodné
vstát a věnovat se uklidňující činnosti, než přijde ospalost.
Dělání si starostí a strach z nedostatku spánku může způsobit
takovou úroveň bdělosti, že skutečně nelze usnout. Pozor
na sledování televize nebo telefonu.
• Vstát ráno po probuzení, bez ohledu na to, že se člověku
nechce. Opětovným spánkem se častokrát nic nedožene.
• Přes den se přiměřeně vystavovat slunečnímu svitu.
Denní světlo reguluje pravidelné vzory spánku. Je doporučeno
se denně vystavit alespoň 30 minut slunečnímu světlu.
Pokud je to možné, vstávat ráno se sluncem či světlem a ve
večerních hodinách se naopak pokusit nevystavovat světlu
z displeje telefonu, počítače či televize.
32
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
2.5 Hodnocení kvality spánku
Kvalitu spánku lze hodnotit objektivně a subjektivně. Objektivně je
možno posoudit, jak obtížné je usnout, zůstat spát či kolikrát
k probuzení během noci dojde. Subjektivně se rozumí pocity pohodlí při
usínání a svěžest vstávání. Tyto pozitivní pocity zdravého a svěžího
spánku zažívá asi jen 20 % populace (Hsiao et al., 2018; Plháková,
2013).
2.5.1 Objektivní metody
Mezi objektivní metody hodnocení spánku řadíme dle Mageeho et al.
(2008):
• Polysomnografii (PSG) - jde o přístrojové měření spánku elektrookulogramu,
elektromyogramu a elektroencefalogramu. PSG
dokáže rozlišit jednotlivá spánková stádia (REM a konkrétní fáze
nonREM). Dále je možné sledovat elektrokardiogram, dechové
pohyby hrudníku/břicha a také saturaci krve kyslíkem. Měření
však probíhá v laboratorních podmínkách, které mohou spánek
narušit a je finančně nákladné (Magee et al., 2008; Nevšímalová,
Šonka, 2007; Vašutová, 2009).
• Aktigrafii - metoda při níž sledujeme pohyblivost probanda.
Měření probíhá pomocí zařízení podobné hodinkám, které se
umístí na zápěstí a detekují pohyby končetiny. Metoda je neinvazivní,
relativně ekonomicky dostupná a vychází z toho, že během
spánku je četnost pohybů menší a podle této četnosti se vyhodnotí
informace o bdělosti, kvalitě spánku či probouzení. Nevýhodou
je přesnost měření (nečinné bdění může být zaměněno za
spánek) a nadhodnocení celkové délky spánku (Magee et al.,
2008; Vašutová, 2009).
Nevšímalová a Šonka (2007) zmiňují také limitovanou polysomnografii
používanou při podezření na spánkovou apnoi. Je to vysoce senzitivní,
specifická metoda poskytující kvantifikované výsledky parametrů
dýchání. Nedá se však určit bdělost a spánek.
33
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
2.5.2 Subjektivní metody
Subjektivní prožívání spánku je velice významné, neboť se odráží na
celkové spokojenosti a odpočatosti člověka i přesto, že laboratorní měření
může naznačovat nekvalitní spánek. Do subjektivní metod řadí Plháková
(2013) následující sebeposuzovací metody, standardizované
dotazníky a škály:
• Spánkový deník - záznam kvality spánku a aktivit s časovými
údaji, které mohou mít vliv na spánek po dobu 1-4 týdnů. Spánkový
deník je lehce proveditelný a data korespondují s PSG
(Magee et al., 2008; Plháková, 2013; Vašutová, 2009).
• Leedský dotazník hodnocení spánku (LSEQ) - dotazník zjišťuje,
jak snadno se člověk probouzí a usíná, kvalitu spánku a jak
se při probouzení cítí. Dotazník byl vytvořen pro monitorování
subjektivně vnímaných změn spánku vyvolaných užitím různých
psychoaktivních látek, léků a melatoninu (Plháková, 2013).
• Pittsburský index kvality spánku (PSQI) - nejpoužívanější dotazník
zjišťující latenci usnutí, trvání spánku, efektivitu spánku,
poruchy, užívání léků na spaní a denní dysfunkce. Je časově nenáročný
a štandartní doba vyplňování je jeden měsíc (Plháková,
2013; Vašutová, 2009).
• Epworthská škála spavosti (ESS) - škála zachycuje tendenci
spát v denní době během osmi situací v běžném životě za poslední
týden. Údaje se však týkají pouze jedné komponenty kvality
spánku - denní spavosti (Magee et al., 2008; Plháková, 2013).
A další metody, které se využívají k diagnostikování různých
aspektů insomnie či postojů a hodnocení spánku. K těmto metodám
patří například dotazník symptomů nespavosti, dysfunkční přesvědčení
a postoje ke spánku, minimální škála symptomů insomnie, Stanfordská
škála denní spavosti a Karolínska škála spavosti (Plháková, 2013).
34
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
2.6 Vybrané nutrienty na podporu spánku
Vzhledem k tomu, jaký význam má spánek na zdraví je pochopitelné, že
vznikají nové strategie ke zvýšení jeho kvality. Na trhu dnes existuje
mnoho typů výživových doplňků orientující se také na spánek (Chan,
Lo, 2022).
Nejčastěji zmiňovaným doplňkem je hormon melatonin. Review
Xieho et al. (2017) zmiňuje suplementaci melatoninu jako účinnou a
bezpečnou metodu ke zlepšení spánku u dětí, adolescentů, dospělých i
žen po menopauze. V České republice je však zařazen mezi farmakologicky
účinné látky, spadá pod léčivé látky a jejich výdej je na lékařský
předpis. Přípravky, které jsou prodávány v jiné kategorii, než registrované
léčivo sleduje Státní ústav pro kontrolu léčiv a ve své zprávě
z roku 2016 upozorňuje na zvýšený výskyt nelegálních přípravků
s melatoninem na českém trhu prodávaných jako doplňky výživy
(SÚKL, 2016). Buscemi et al. (2005) doporučuje v první linii při léčbě
poruch spánku především dodržování spánkové hygieny, behaviorální
terapii, chronoterapii a světelnou terapii při poruchách cirkadiánního
rytmu. Zahrnuta může být také farmakoterapie (barbituráty, benzodiazepin,
antidepresiva, anxiolytika), avšak tyto medikamenty mohou mít
vedlejší účinky jako například zvýšenou spavost během dne, vliv na
paměť a riziko vzniku závislosti (Buscemi et al., 2005; Xieho et al.,
2017). Na místo těchto léků lze při mírných obtížích předepsat právě
melatonin s nižším rizikem vedlejších účinků, ale je třeba mít na paměti,
že nadměrné užívání melatoninu může ovlivnit přirozený cirkadiánní
rytmus člověka a způsobit psychickou závislost. Je také zapotřebí více
výzkumů, které se v budoucnu zaměří na doporučení dávky a chronický
efekt konzumace v rámci let (Garcia, 2020).
S příchodem samořízené zdravotní péče a rozčarováním
z farmaceutického průmyslu se dostávají do popředí přírodní/bylinné
prostředky a stávají se jednou z nejběžnějších forem doplňkové a alternativní
medicíny (Sanchez-Ortuňo et al., 2009). Fytoterapie je hojně
využívána především v zemích s nízkými a středními příjmy. Ve vyspělých
zemích ovšem také vzrostlo používání bylin částečně díky předpokladu,
že „přirozené" naznačuje „neškodné" (Atanassova et al., 2011).
35
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
Použití bylin sahá hluboko do historie a jedná se pravděpodobně o
jednu z nejstarších metod používaných pro jejich léčivé účinky, ale přímo
i jako zdroj pro léky, doplňky stravy nebo například koření. Léčebný
účinek bylin je ovlivněn složením, obsahem účinných látek, dobou sběru,
kvalitou půdy, úpravou či stářím nasbíraných rostlin (Cravotto,
2010; Dugan, 2010).
Atanassova et al. (2010) zmiňuje jako problém bezpečnost i účinnost,
jelikož nedostatek regulace a volné distribuční kanály (internetový
prodej) mohou vést k nízkému účinku či nežádoucím reakcím, které
lze připsat nízké kvalitě. Užití fytoterapie by mělo být podpořeno řádným
laboratorním vyšetřením i klinickými studiemi.
Sanchez-Ortuňo et al. (2009) upozorňuje, že u mnoha produktů
existuje málo důkazů prokazující účinnost a také poukazuje na interakce
s předepsanou léčbou či vedlejší účinky při vysokých dávkách.
Cass (2004) upozorňuje na fakt, že většina užívaných léků pochází
z rostlin, a přestože izolování aktivní složky je nejúčinnější, užití celé
rostliny má svou výhodu - synergičtější a pozvolnější účinnek. Tvrdí
také, že vedlejší účinky a toxické reakce jsou vzácné a rostliny jsou
z hlediska bezpečnosti nejméně problematické.
V léčbě nespavosti by mělo být cílem odstranit v první řadě hlavní
příčinu a nastolit vhodné podmínky a návyky pro zdravý spánek. Užití
léčivých rostlin se sedativním a hypnotickým účinkem však může být
krokem, který předchází farmakoterapii (Martin, Martinova, 2014).
Směs nutrientů, které jsem vybral pro výzkum je tvořena z bylinných
extraktů, aminokyselin, minerálu a vitamínu.
2.6.1 Kozlík lékařský (Valeriána officinalis)
Kozlík lékařský je jednou z nejznámějších a používanějších léčivých
rostlin pro navození spánku, zlepšení kvality spánku nebo jako anxiolytikum
při nervových tenzích. Užívá se zejména extrakt z kořene a oddenků.
V posledních dekádách je intenzivně zkoumána jeho aktivita, ale
i přesto je přesný mechanismus hypnotického účinku nejasný (Bent et
al., 2006; Martin, Martinova, 2014).
36
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
Mechanismus účinku
Dosavadní výzkumy ukazují, že kyselina valerenová interaguje s GABAergním
systémem mechanismem podobným benzodiazepinům. Dochází
k inhibici aktivity GABA tranaminázy, čímž dochází ke zvýšení samotné
koncentrace GABA v synaptických štěrbinách v mozku. Sedativní a hypnotický
účinek je připisován kombinaci flavonoidních glykosidů (linarinu,
2S (-hesperidinu, 6-methylapigeninu) s kyselinou valerenovou. Dříve
byly za účinné látky považovány skupiny iridoidů, tzv. valepotriaty,
ale ty postrádají sedativní efekt a jejich stabilita ve vodných roztocích je
nízká. Jejich rozkladné produkty baldrinaly rychle polymerují a ztrácí
biologickou aktivitu. Některé studie in vitro ukazují také ovlivnění serotonergního
systému (Fernández et al., 2004; Murphy et al., 2010; Kašparová,
2016). Můller et al. (2002) doplňuje další mechanismus, a to
možné působení díky vazbě na adenosinové receptory.
Dávkování
Ve studiích lze vypozorovat velké rozdíly v dávkování kozlíku. V metaanalýze
Benta et al. (2006) se dávka pohybovala v rozmezí 225 mg až
1215 mg za den. Hadley a Petry (2003) uvádí jako doporučenou dávku
extraktu pro léčbu insomnie v rozmezí 300-600 mg podanou 30-120
minut před spánkem. Cass (2004) zmiňuje doporučené dávkování
v rozmezí 50-100 mg 2 až 3krát za den nebo 150-300 mg 45 minut před
spánkem. V kombinaci s jinými bylinami však doporučuje nižší dávku a
upozorňuje, že dlouhodobě vysoké dávky mohou ráno způsobit „kocovinu"
a bolest hlavy.
2.6.2 Mučenka pietni (Passiflora incarnata L)
Mučenka pletní je rostlina pocházející ze Severní Ameriky tradičně využívána
pro její sedativní a anxiolytické účinky. Kromě těchto účinků se
však používá také k léčbě onemocnění a symptomů průjmu, neuralgie,
epilepsie či menstruačních obtíží. Zevně se používá také k léčbě vředů a
hemeroidů. Pro léčebné účinky se nejčastější používá nať, obsahující
také květy nebo plody. Několik experimentů prokázalo zlepšený spánek
u laboratorních zvířat, avšak klinických studií na lidech je stále málo
(Ngan, Conduit, 2011; Martin, Martinova, 2014; Navrátilová, 2008).
37
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
Například dvojitě zaslepená studie Ngan a Conduita (2011) kontrolovaná
placebem zkoumala efekt mučenky na spánkové parametry a
úzkost. Mučenka byla podávána 41 účastníkům formou čaje. Účastníci
absolvovali 2 výzkumné bloky. Každý blok (placebo i experimentální)
trval jeden týden a mezi bloky byla týdenní „washout perioda". Po dobu
výzkumu vedli účastníci spánkové deníky a 10 účastníků podstoupilo
PSG měření. U účastníků nebyla zjištěna signifikantní změna u PSG a
některých spánkových parametrů (celkový čas spánku, doba usínání).
K signifikantnímu zlepšení však došlo u subjektivně vnímané kvality
spánku.
Klinická pilotní dvojitě zaslepená studie srovnávala účinek oxazepamu
a mučenky v léčbě generalizované úzkostné poruchy. Po 4 týdnech
intervence byl účinek léčiv srovnatelný, ale u mučenky se vyskytlo
méně nežádoucích účinků. Studie však byla prováděna pouze na 36 pacientech
a je potřeba provést další výzkum, který by potvrdil zmíněné
účinky (Akhondzadeh et al., 2001).
Mechanismus účinku
Hlavní obsahové látky mučenky jsou flavonoidy (vitexin, isovitexin, apigenin,
luteolin, kvercetin, kaempferol). Obsah těchto látek je nejvyšší
v počáteční fázi kvetení. Další látky v menším množství jsou indolové
alkaloidy (harman, harmol, harmin), silice, fenolické a kyanogenní glykosidy.
Hypnotický a protikřečový účinek je připisován maltolu a
ethylmaltolu. Přesný mechanismus působení není znám. Anxiolytický
účinek je připisován flavonoidům, který má obdobné uspořádání funkčních
skupin jako benzodiazepiny (Martin, Martinova, 2014; Navrátilová,
2008).
Ve studii Grundmanna et al. (2008) byl srovnáván anxiolytický
účinek mučenky a diazepamu - účinek byl srovnatelný. Autoři také
předpokládají ovlivnění GABAergní transmise v mozku.
Dávkování
Mučenka se často používá v kombinaci s ostatními bylinami. Cass
(2004) doporučuje jednorázově užít 100-200 mg extraktu. Martin a
Martinova (2014) uvádí jako obvyklou dávku 30-120 mg extraktu. Maroo
et al. (2013) porovnával účinek kombinace kozlíku (300 mg), mu-
38
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
čeňky (80 mg) a chmele (30 mg) se zolpidemem u 91 subjektů. V obou
skupinách (zolpidem a směs extraktů) nastalo podobné zlepšení
celkové doby spánku, rychlosti usnutí a redukovalo se noční probou­
zení.
2.6.3 Chmel otáčivý (Humulus lupulus L)
Chmel je známá rostlina hlavně díky pivovarskému průmyslu. Obsahuje
silice a hořčiny, které dodávají pivu charakteristickou chuť a aroma.
Chmel působí jako mírné sedatívum, pomáhá při nespavosti a podporuje
trávení. Odstraňuje neklid, napětí i nervozitu a díky těmto účinkům
má vliv na lehčí formy nespavosti. V této souvislosti je často indikován
právě s kozlíkem nebo mučenkou (Martin, Martinova, 2014).
Tvrzení o sedativních účincích pochází z pozorování únavy a ospalosti
u sběračů chmele kvůli přenosu chmelové pryskyřice z rukou do
úst(Foster, 1999).
Existuje málo klinických studií, které by mohly jednoznačně potvrdit
účinnost chmele jako sedatíva. Většina studií zkoumající účinky na
centrální nervovou soustavu byla provedena na zvířatech a výsledky
jsou mnohdy nejednoznačné (Zanoli, Zavatti, 2008).
Mechanismus účinku
Hypnotický účinek byl v dřívějších studiích připisován 2-meťhyl-3buten-2-olu,
což je degradační produkt tvořen z chmelových látek během
sklizně a skladování. Tato látka působí sedativně, ovšem její obsah
je v chmelových šišticích velice nízký, a to méně než 0,01 % (Hänsel,
1982).
Pozdější studie zjistili, že myrcen (složka chmelové silice) se za
tepla oxiduje na myrcenol, který má významný efekt na G A B A a receptory
a tímto mechanismem působí sedativně. Ovšem myrcenol nebude
jediná účinná látka, jelikož i extrakty získané za studena působí mohou
působit sedativně (Aoshima etal., 2006).
Zklidňující účinky na CNS se přisuzují také chmelovým hořčinám,
konkrétně diterpenickým a-kyselinám (humulon, adhumulon) a (3kyselinám
(např. lupulon). Kromě zklidňujícího účinku byla zjištěna
také redukce spontánní motorické aktivity, hypotermický a analgetický
účinek. A-kyseliny působí více sedativně, zatímco (3-kyseliny vykazují
39
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
spíše anxiolytický účinek. Obě kyseliny souvisí se schopností modulovat
GABA receptory v mozku (Zanoli, Zavatti, 2008).
Výsledek sedativního působení je tedy pravděpodobně způsoben
kombinací jednotlivých látek a několika různými mechanismy. Dalším
příkladem jsou například chmelové flavonoidy mající schopnost aktivovat
serotoninové 5-HTÓ a melatoninové MLi receptory. Tyto receptory
mají důležitou roli ve fungování cirkadiánního rytmu (Butterweck et al.;
Zanoli, Zavatti, 2008).
Dávkování
Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii Kyroua etal. (2017)
vedla suplementace 200 mg chmelového extraktu ke zlepšení subjektivních
pocitů stresu, úzkosti a deprese.
Schiller et al. (2006) upozorňuje na mnohem častější použití chmele
společně s dalšími extrakty např. kozlíku nebo mučenky. Tvrdí také,
že je potřeba provést více výzkumů, neboť dosavadní výzkumy jsou
prováděny hlavně na myších injekcí chmelového extraktu. Tyto výsledky
nebyli zatím potvrzeny orální aplikací, a proto mají omezenou rele­
vanci.
Ring et al. (2017) uvádí kombinace kozlíku a chmele. Chmel byl
použit v poměrech cca. 1:4 ve prospěch kozlíku a konkrétně byl pozorován
pozitivní efekt u dávek 187 mg kozlíku/41,9 mg chmele a 500 mg
kozlíku/120 mg chmele.
2.6.4 L-tryptofan
L-tryptofan je esenciální aminokyselina, kterou člověk získává z potravy
- především z masa a mléka. Tryptofan je prekurzorem několika neurotransmiterů.
Jeho metabolity jsou serotonin, melatonin, tryptamin, kynuretin
a niacin (vitamín B3). Změny v koncentraci těchto metabolitů
mají vliv na neurologické, zánětlivé a imunitní procesy. Pokles koncentrace
tryptofanu má negativní vliv na celkovou náladu jedince a sociální
chování. K podávání tryptofanu se staví psychiatrická obec spíše skepticky,
nicméně stále narůstá počet kvalitních studií, který naznačují budoucí
potenciál této aminokyseliny (Kamarádova, Šimánek, 2018).
Review Silbera a Schmitta (2010) popisuje příznivé účinky tryptofanu
na spánek a spánkové parametry, a to zejména u subjektů
40
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
s mírnou až středně těžkou nespavostí nebo u zdravých jedinců, kteří
uvádějí delší spánkovou latenci. U zdravých jedinců bez výrazných
spánkových poruch suplementace tryptofanu zvyšovala subjektivní
hodnocení ospalosti a snížení spánkové latence.
Nicméně dle organizace EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin)
tryptofan zatím nezískal uváděná zdravotní tvrzení, jelikož se
objevují studie, které účinek neprokazují (EFSA, 2011).
Nová metaanalýza Sutanta et al. (2022) se zabývala vlivem tryptofanu
na jednotlivé spánkové parametry. Přestože jsou systematické
kompilace efektu tryptofanu na spánek stále omezené, výsledky metaanalýzy
tvrdí, že tryptofan může snížit noční probouzení. Ostatní
spánkové parametry však byly beze změny.
Mechanismus účinku
V trávicím ústrojí je aminokyselina transformována na 5-HTP (5hydroxytryptofan).
Dekarboxylací 5-HTP vzniká serotonin. Serotonin je
prekurzorem dalších neurotransmiterů (melatonin, tryptamin) a hraje
úlohu při sociálním chování člověka, depresi a změně nálad. Do mozku,
kde je tryptofan transformován na serotonin, dochází k transportu přes
hematoencefalickou bariéru spolu s vyššími neutrálními Laminokyselinami
(LNAA) - L-leucinem, L-isoleucinem, L-valinem, Lfenylalaninem
a L-tyrosinem. Množství tryptofanu, které se transportuje
do mozku přes hematoencefalickou membránu je závislé na poměru
L-tryptofanu k ostatním LNAA aminokyselinám. Zvýšení tryptofanu
vzhledem k ostatním konkurenčním aminokyselinám může ovlivnit
koncentrace tryptofanu dostupného pro syntézu serotoninu.
Rychlost syntézy serotoninu však ovlivňují i vlivy jako například
stres, inzulínová rezistence, nedostatek hořčíku či vitaminu B6. Dostupnost
tryptofanu pro mozek může být také zvýšena požitím sacharidů
a snížena požitím bílkovin (Floc'h et al., 2011; Richard et al., 2009).
Deficit volného tryptofanu lze upravit adekvátním příjmem potravin
s optimálním poměrem l-tryptofanu vůči LNAA, fyzickou aktivitou
nebo doplňky stravy s L-tryptofanem (Kamarádova, Šimánek, 2018).
41
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
Dávkování
Sutantova et al. (2022) metaanalýza uváděla snížené noční probouzení
u dávek do 1 gramu, ale i nad tuto dávku. Efektivita byla vyšší u dávek
nad 1 gram. Kamarádova a Šimánek (2018) doporučují dávku 200 až
3000 mg a upozorňují na nutnost posoudit možné interakce
s antidepresivy a inhibitory monoaminooxidázy. Silber a Schmitt
(2010) zmiňují ve své analýze jako nejčastější akutní dávky do 1 g a 1-5
g. Dávka 6-15 g nevedla k žádnému efektu nebo dokonce k narušení
spánku. Kromě akutní dávky je zmíněn potenciál také sub-chronického
užití, kdy se účinky tryptofanu (zpravidla 1-3 g) objevili až po 3-7
dnech. Ring et al. (2017) uvádí jako nejčastější dávku 1 g tryptofanu 20
minut před spánkem, avšak upozorňuje, že nižší dávky v rozmezí 250-
500 mg mohou také poskytovat benefity.
2.6.5 L-theanin
V souvislosti s pitím čaje se v posledních letech výzkumu dostává do
popředí aminokyselina L-theanin. Poprvé byl izolován z listů zeleného
čaje, nicméně ho nalezneme také v čaje bílém, černém a v některých
houbách.
Theanin je zodpovědný za relaxační efekt čaje. Uvádí se, že po 30-
40 minutách orálního podání se objevují alfa vlny v různých oblastech
mozkové kůry, což způsobuje relaxaci bez sedativního stavu. Alfa vlny
se vyskytují v mozku při odpočinku, meditaci a stavu duševní pohody.
Mezi další efekty zmiňované v souvislosti s 1-theaninem je schopnost
potlačit úzkost, snížit krevní tlak či zlepšit učení a paměť. (Juneja
etal., 1996; Turkózů, Sanlier, 2017; Williams etal., 2020).
V animálních studiích je prokázáno také částečné vyrušení excitačního
efektu, který vyvolává kofein, a to je důvod proč konzumace kávy
působí více budivě než konzumace čaje, přestože se obsahem kofeinu
nemusí lišit (Jang et al., 2012).
Williams et al. (2020) však zároveň upozorňuje na fakt, že většina
současných důkazů je založena na animálních studiích a vliv L-theaninu
na úzkost a stres u lidí je nejednoznačný. Navíc často docházelo k tomu,
že byl podán s ostatními bioaktivními látkami jako je kofein nebo katechiny,
což mohlo vyústit v potenciálně synergické, ale i antagonistické
účinky.
42
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
Mechanismus účinku
Po orálním užití je theanin rychle absorbován v trávicím traktu a přechází
přes hematoencefalickou membránu přímo do mozku, kde dosahuje
vrcholné koncentrace 30-40 minut po požití. L-theanin je strukturálně
podobný kyselině glutamové (excitační neurotransmiter) a je tedy
možné, že působí jako glutaminergní antagonista. Díky snížení glutamátu
v mozku a zvýšené produkci alfa vln působí relaxačně. Theanin také
indikuje změny v serotonergním a dopaminergním přenosu (Juneja et
al., 1996; Rao etal., 2015).
Dávkování
Pro generování alfa vln v mozku je nutné užít 50-200 mg L-theaninu. Ve
studii, kde porovnávali akutní stresovou odpověď zpozorovali snížení
tepové frekvence a Imunoglobulinu A ve slinnách (jež se vyskytuje jako
reakce na akutní stres) u dávky 200 mg (Tůrkózů, Sanlier, 2017). Metaanalýza
Williamse etal. (2020) uvádí, že suplementace 200-400 mg Ltheaninu
denně může snížit úzkost a stres u akutních stresových situací,
ale neexistují dostatečné důkazy pro potvrzení u chronických stavů. Pro
zlepšení kvality spánku uvádí Rao et al. (2015) jako bezpečnou a doporučenou
dávku 200 mg L-theaninu. Ring etal. (2017) zmiňuje, že typický
hrnek čaje má méně než 50 mg L-theaninu. Pro zlepšení kvality
spánku však doporučuje 50-400 mg.
2.6.6 L-glycin
Glycin je neesenciální aminokyselina, která má nejjednodušší molekulární
strukturu ze všech aminokyselin. Přibližně 45 g glycinu je syntetizováno
a 3-5 g přijímáno ze stravy (Bannai, Kawai, 2012). VCNS hraje
kritickou roli jako neurotransmiter, podílí se na řízení příjmu potravy,
chování a homeostáze. Pomáhá také regulovat imunitní funkce a působí
jako prekurzor mnoha klíčových metabolitů - kreatinu, glutationu, hernu,
purinu a porfyrů (Razak et al., 2017).
Ve studii na lidech (Inagawa et al., 2006), kteří se stěžovali na kvalitu
spánku došlo ke subjektivnímu zlepšení kvality spánku a snížení
ranní únavy. Ve studii Yamadery et al. (2007) zlepšil glycin kvalitu
spánku objektivně (polysomnografické vyšetření) i subjektivně. U sku-
43
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
piny konzumující glycin došlo ke zkrácení doby usínání, zvýšení efektivity
spánku a subjektivně větší spokojenosti s kvalitou spánku.
Je zapotřebí provést více výzkumů, které by prozkoumali roli glycinu,
avšak glycin a jeho suplementace mají potenciál pro zlepšení
zdraví a pohody lidí (Razak et al., 2017).
Mechanismus účinku
Endogenně syntetizovaný glycin funguje jako inhibiční neurotransmiter
vCNS přes glycinové receptory (GlyRs). Krom toho bylo zjištěno, že
funguje jako modulátor pro N-methyl-dasparatové (NMDA) receptory.
Přijatý glycin pasivně difunduje přes hematoencefalickou bariéru, kde
působí na zmíněné receptory. U myší způsobilo orální podání glycinu
pokles tělesné teploty a na EEG se zvýšil podíl NREM spánku (Bannai,
Kawai, 2012). Bannai etal. (2012) dodává, že přestože glycin nevykazoval
přímé účinky na cirkadiánní rytmy a melatonin, tak působí na
NMDA receptory v suprachiasmatickém jádře (SCN), a tím může modulovat
jeho funkci a neuropeptidy v SCN mohou nepřímo ovlivňovat spá­
nek.
Dávkování
V současné době není dostatek studií, které by zkoumali klinický efekt a
dávkování glycinu pro zlepšení kvality spánku. Inagawa et al. (2006) i
Yamadera et al. (2007) užili pro zlepšení spánku 3 g glycinu jednu hodinu
před ulehnutím.
2.6.7 Hořčík
Hořčík patří mezi významné biogenní prvky a má v lidském organismu
velice důležité funkce. Jako mikronutrient je obsažen primárně v zelené
listové zelenině, celozrnných výrobcích, ořeších a luštěninách.
V lidském těle působí hořčík jako kofaktor pro více než 300 enzymů,
zasahuje do metabolismu všech živin a má významnou roli
v nervové soustavě a nervosvalovém přenosu (Arab et al., 2022; Čížková,
2009).
Ve studiích na zvířatech bylo prokázáno, že nedostatek hořčíku
může ovlivnit normální rytmus spánku, zvýšit bdění a snížit NREM spá-
44
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
nek. Po opětovném zavedení hořčíku do stravy se rytmus spánku a
bdění normalizoval (Depoortere etal., 1993).
K dnešnímu datu máme stále málo studií, které se zabývají vztahem
hořčíku a spánku. V systematickém review Araba et al. (2022) observační
studie naznačují vztah mezi vyšším příjmem hořčíku a větší
spánkovou kvalitou a klinické studie vykazují pozitivní efekt suplementace
na spánkové parametry. Zároveň však upozorňuje, že dostupné
studie neposkytují dostatečné informace, které by tuto souvislost jednoznačně
potvrdili a poskytli přímé odpovědi k doporučeným suplementačním
dávkám. Navíc tohoto zlepšení budou pravděpodobně dosahovat
lidé s nedostatečným příjmem hořčíku ze stravy. Do budoucna
je tedy nutné provést více klinických výzkumů s větším počtem participantů
a delší dobou užívání (12 týdnů a více).
Orální suplementace hořčíku se jeví jako bezpečná, avšak dosavadní
důkazy o efektivitě na spánek jsou nízké kvality či nedostatečné pro
stanovení doporučení (Mah, Pitre, 2021).
Mechanismus účinku
Dosavadní zjištění naznačují, že hořčík reguluje spánek, protože působí
jako antagonista NMDA a agonista GABA. Kromě toho má hořčík roli ve
vodivosti iontových kanálů včetně endogenního inhibitoru NMDA receptoru.
Přesný mechanismus však není znám. Existuje také hypotéza,
že hořčík má relaxační/antidepresivní účinek a může zvyšoval hladinu
melatoninu, reninu a zároveň snižovat hladinu kortizolu (Abbasi et al.,
2012; Held et al., 2002; Peuhkuri et al., 2012).
Dávkování
Současné poznatky neposkytují doporučení k suplementaci hořčíku pro
zlepšení kvality spánku. Čížková (2009) zmiňuje fyziologickou potřebu
hořčíku, která je u různých skupin osob odlišná. V ČR je pro dospělou
populaci navrhována dávka 300-400 mg/den. Pardo (2021) porovnává
dostupnost jednotlivých forem hořčíku. Obecně se dá říct, že organické
formy hořčíku (citrát horečnatý, bisglycinát horečnatý, malát horečnatý)
mají vyšší využitelnost než anorganické (oxid horečnatý, uhličitan
horečnatý, síran horečnatý). Platí také, že absorbované množství se snižuje
s vyšší přijatou dávkou. Celkově se studie na zvířatech shodují, že
45
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
všechny formy hořčíku jsou schopny udržet nebo obnovit po deficitu
normální hladinu hořčíku v těle.
Ve studii Abbasiho et al. (2012) dostávalo 46 starších účastníků
818 oxidu horečnatého denně (500 mg elementárního hořčíku). Po 8
týdnech zde došlo ke zlepšení subjektivních ukazatelů nespavosti
(účinnost, latence, brzké ranní probouzení) ale i objektivních (změna v
koncentraci sérového reninu, melatoninu, kortizolu). Studie je však
prováděna na specifické populaci, která se potýká s nespavostí.
Suplementace hořčíku však může být benefitní, především pokud
nejsou splněny nutriční požadavky na dostatečný příjem hořčíku
v kontextu „diety", která nemusí poskytovat dostatečný energetický
příjem či není rozmanitá svými zdroji.
2.6.8 Pyridoxin (B6)
Vitamín B6 řadíme do skupiny vitamínu B, které jsou rozpustné ve vodě
a nezbytné pro život člověka. V potravě se přirozeně vyskytuje
v celozrnných výrobcích, luštěninách, ovoci, zelenině a mase. Jeho primární
koenzymová forma - pyridoxal-5-fosfát je kofaktorem více než
140 metabolických reakcí (Aspy et al., 2018; Da Silva, Gregory 2020).
Vitamín B6 je potřeba pro syntézu serotoninu z L-tryptofanu. Meziprodukt
5-HTP, je přeměněn na serotonin enzymem dekarboxylázou
aromatických L-aminokyselin, který je závislý právě na pyridoxal-5fosfátu
(Allen et al., 2009).
Navzdory jasné fyziologické souvislosti nebyl po podání orálního
pyridoxinu 12 mužům pozorován účinek na spánek pomocí polysomnografického
záznamu, délky spánku a sekrece melatoninu ve srovnání
s placebem (Luboshitzky et al, 2002).
Určitý vliv na spánek však vitamín B6 může mít, jelikož v placebem
kontrolované a dvojitě zaslepené studii se zjistilo, že pyridoxin zvyšoval
kortikální vzrušení během REM fáze a živost snů u 12 vysokoškolských
studentů (Ebben etal., 2002).
Dávkování
Pro zlepšení kvality spánku není stanoveno žádné dávkování, ani se
nepředpokládá, že by suplementace vitamínem B6 měla větší vliv na
kvalitu spánku. Luboshitzky et al. (2002) použil ve své studii dávku 100
46
S Y N T É Z A P O Z N A T K Ů
mg/den a Ebben et al. (2002) použil 100 mg/den a 250 mg/den, přičemž
příjem 250 mg měl větší efekt než 100 mg.
Doporučený denní příjem je však mnohonásobně nižší, a to 1,5-2
mg a deficit bývá spíše výjimečný (Fajfrová, 2011). Z tohoto důvodu
nelze pravidelně doporučit suplementovat mnohonásobně překračující
dávku.
47
C Í L E V Ý Z K U M U , V Ý Z K U M N É O T Á Z K Y A H Y P O T É Z Y
3 Cíle výzkumu, výzkumné otázky
a hypotézy
3.1 Cíl výzkumu
Cílem výzkumu bylo ověřit vliv vybrané směsi na kvalitu spánku pomocí
subjektivních dotazníků a aktigrafie. Směs byla tvořená těmito n utrienty:
kozlík lékařský, mučenka pletní, chmel otáčivý, L-tryptofan, Ltheanin,
L-glycin, hořčík, vitamín B6.
3.2 Výzkumné otázky
Pro výzkum byly stanoveny následující výzkumné otázky:
1. U kterého z parametrů PSQI lze pozorovat změnu?
2. Lze pozorovat trend v rámci dnů v případě wellness skóre? Pokud
ano, jaký?
3. U kterého z parametrů ve vyhodnocení aktigrafie lze pozorovat
změnu?
3.3 Hypotézy
Pro výzkum byly stanoveny následující hypotézy:
H l : V experimentální situaci bude na základě zhodnocení PSQI kvalita
spánku lepší než v kontrolní situaci.
H2: V experimentální situaci dojde ke zvýšení wellness skóre oproti
kontrolní situaci.
H3: V experimentální situaci bude na základě vyhodnocení záznamů z
aktigrafů kvalita spánku lepší než v kontrolní situaci.
H4: Sledované experimentální látky pozitivně ovlivní kvalitu spánku.
4 8
M E T O D I K A
4 Metodika
Jedná se o kvantitativní výzkum - experiment. Konkrétně jde o jednoduše
zaslepenou, zkříženou, randomizovanou studii kontrolovanou pla-
cebem.
4.1 Výzkumný soubor
Výzkumu se účastnilo 15 sportovců (14 mužů, 1 žena) zvolených záměrným
výběrem (tabulka 2.). Jde o hokejisty univerzitního týmu HC
MUNI. U sportovního týmu lze předpokládat velice podobnou tréninkovou
zátěž a podobné spánkové návyky kvůli brzkým ranním tréninkům.
Před zahájením absolvovali účastníci úvodní schůzku, kde byli informováni
o cíli a průběhu výzkumu. Účastníci mi sdělili své kontaktní a antropometrické
údaje, které jsem použil k nastavení aktigrafů. Každému
účastníkovi poté bylo přiděleno identifikační číslo. Informace o výzkumu
obdrželi účastníci také v informovaném souhlasu, jehož kopii podepsali
(viz Příloha A). Součástí informovaného souhlasu byl také souhlas
s poskytnutím a zpracováním osobních údajů.
Tabulka 2. Charakteristika výzkumného výzkum.
Probandi Průměr ± SO
Věk 22.2 ±2
Hmotnost 83.7 ±7.2
Výška 183.2 ±9.2
4.2 Průběh výzkumu
Výzkum trval 21 dní. Během výzkumu absolvovali účastníci 2 výzkumné
bloky. Jeden testovací blok byl experimentální a druhý kontrolní
se 7denní přestávkou mezi bloky. Každý blok zahrnoval 7denní
(pondělí až neděle) konzumaci vybraných kapslí s nutrienty/placebem
a během washoutového týdne došlo ke křížení. Jelikož jde o zaslepenou
49
M E T O D I K A
studii, účastníci nevěděli, který blok zrovna absolvovali díky kódovému
označení (např. 4Z2). Výzkum probíhal v domácím prostředí probandů.
Pro zachování vysoké kvality získaných dat a standartních podmínek,
dostali účastníci instrukce k účasti, jež byli podmínkou pro účast ve výzkumu.
Během výzkumu byla zakázána konzumace alkoholu či kofeinu
(v odpoledních hodinách), účastníci měli dodržovat obvyklé spánkové
návyky a ulehat do postele ve stejnou dobu. Výzkumu se nesměli účastnit
jedinci, kteří užívají antidepresiva, sedatíva, hypnotika, narkotika, či
trpí nedostatečnou funkcí jater nebo ledvin. Design výzkumu lze vidět
na obrázku č. 6. Kromě informační schůzky absolvovali probandi tři
krátká setkání, kde došlo k předání vybitých/nabitých aktigrafů a experimentálních
látek/placeba.
Informační schůzka
Randomizace
-§
§
1
PSQI
Aktigraťie
PSQI
PSQI
Aktigrafie
PSQI
Experiment
Washout perioda a krížení
Experiment
7 dnů
7 dnů
7 dnů
Výsledky
Obrázek 6. Design jednoduše zaslepené, zkřížené, randomizované studie kontrolované
placebem
50
M E T O D I K A
4.3 Použité metody
V tomto výzkumu byly použity 2 dotazníky a aktigrafické měření ke
zhodnocení kvality spánku.
4.3.1 PSQI dotazník
PSQI je sebeposuzující, standardizovaný dotazník vytvořen v roce 1989
americkým psychiatrem D. J. Buyssem a jeho kolegy. Obsahuje 19 otázek
týkajících se spánku a jeho kvality. Tyto otázky tvoří 7 škál: subjektivní
kvalitu spánku, spánkovou latenci, délku spánku, spánkovou efektivitu,
poruchy spánku, užívání léků na spaní a obtíže při denních činnostech
kvůli ospalosti. Součet bodů těchto komponent (0-3) dává celkové
skóre. Lze dojít k hodnotám 0-21 bodů. Čím vyšší hodnota, tím
méně je spánek kvalitní. Podle autorů je indikátorem dobré kvality
spánku hodnota 0 až 5 (Buysse et al., 1989).
Ve výzkumu byla použita modifikovaná verze „past week", která
hodnotí kvalitu spánku za poslední týden narozdíl od klasické verze, jež
posuzuje uplynulý měsíc.
Pro použití dotazníku jsem kontaktoval přímo Pittsburskou univerzitu
na stránkách https://www.sleep.pitt.edu/sleep-measuresrequest-form/
s žádostí o svolení a modifikovanou verzi. Dotazník mi
byl zaslán, avšak pro českou verzi dotazníku je nutné vytvořit požadavek
na partnerských stránkách https://eprovide.mapi-trust.org/ poskytující
překlady. Český překlad mi byl poskytnut, avšak pouze pro originální
měsíční verzi. Díky podkladům jsem následně týdenní modifikaci
předělal do českého jazyka a tuto verzi použil (příloha B).
Účastníci obdrželi dotazník v papírové podobě a vyplnili jej celkem
4x. Pomocí dotazníku zhodnotili kvalitu spánku týden před výzkumem,
po prvním bloku, po washoutovém týdnu a po druhém bloku.
4.3.2 Wellness dotazník
Wellness dotazník byl vytvořen McLeanem a jeho kolegy v roce 2010 a
posuzuje únavu, kvalitu spánku, náladu, svalovou bolest a úroveň stresu
během předešlého dne. Lze dosáhnout skóre 1-5 v jednotlivých škálách.
Dotazník není validován a sportovní týmy jej používají s drobnými ob-
51
M E T O D I K A
měnami. Pro týmové sporty však může být užitečný, neboť poskytuje
informace, které mohou ukazovat na excesivní únavu a předcházet tak
přetrénování (Gastin et al., 2013; McLean et al., 2010). Tento dotazník
jsem převzal od reprezentačního biatlonového týmu SK NMNM, který
přisuzuje jednotlivým škálám hodnocení 2-10. Celkem lze tedy dosáhnout
10-50 bodů. Podle počtu bodů se škála barví gradientem tmavě
červené - oranžové - tmavě zelené. Tmavě červená barva znamená velice
nízký pocit odpočatosti a pohody, z čehož lze do praxe usoudit nižší
připravenost na trénink. Tmavě zelená barva znamená velice vysoký
stav odpočatosti a pohody, z čehož lze do praxe usoudit vyšší připravenost
na trénink. Dotazník jsem doplnil o otázku, která zjišťuje, kdy bylo
konzumováno poslední jídlo před spánkem (příloha C).
Účastníci dostali instrukce vyplnit dotazník každý den (celkem
21x) prostřednictvím Google forms. Kritérium pro zahrnutí do hodnocení
byla stanovena vnitřní podmínka vyplnění alespoň 5 dnů ze 7.
4.3.3 Aktigrafické měření
Aktigraf je snímač o velikosti náramkových hodinek (na další straně na
obrázku 7.), který zaznamenává data zrychlení s vysokým rozlišením
díky čemuž jej lze použít k objektivnímu měření aktivity a spánku. Pro
výzkum byl použit ActiGraph wGT3X-BT. Účastníci dostali instrukce
nasadit aktigraf během testovacích bloků na nedominantní končetinu
v momentě, kdy se rozhodli jít spát (ne pouze ulehnout) a sundat hned
po probuzení. Pro zahrnutí do vyhodnocení bylo nutné splnit vnitřní
podmínku nosit aktigraf alespoň 5 nocí ze 7. Po jednotlivých blocích
proběhla analýza a vyhodnocení v softwaru Actilife. Doba ulehnutí a
vstávání byla určena manuálně a k analýze jednotlivých parametrů kvality
spánku (doba usínání, celkový čas v posteli, celková délka spánku,
spánková efektivita, probouzení) byl použit algoritmus Cole-Kripke, jež
je validován na dospělých subjektech a vykazuje korelaci s parametry
z polysomnografu (Cole etal., 1992; Quante etal., 2018).
52
M E T O D I K A
Obrázek 7. Aktigraf WGT3X-BT. Dostupný ze stránek výrobce:
https://actigraphcorp.com/actigraph-wgt3x-bt/
4.4 Zkoumané látky
Během výzkumných bloků měli účastnici instrukce konzumovat 6 kapslí
s placebem/nutrienty denně třicet minut před ulehnutím do postele.
Každý účastník dostal na začátku týdne 42 kapslí (obrázek 8.), jejichž
konzumaci si po celý týden řídil sám, dle zmíněných instrukcí. Alergická
reakce na byliny se vyskytuje velmi zřídka a jakýkoli náznak alergické
reakce by byl kontraindikací pro užívání a účastník by nemohl dále pokračovat
ve výzkumu.
Obrázek 8. Nutrienty/placebo pro účastníky. Zdroj: vlastní
53
M E T O D I K A
Obsah kapslí včetně dávek je rozepsán v tabulce 3. Jednotlivé látky a
včetně byly zvoleny na základě důkladné předběžné rešerše s důrazem
na bezpečnost a potenciální efektivitu.
Tabulka 3. Obsah a dávkování experimentální a placebo směsi.
Experimentální v. /dávka (6 kapslí) Placebo v. / dávka (6 kapslí)
Kozlík lékařský /250mg Třtinový cukr /4182,5mg
extrakt 10:1
Mučenka pletní /80 mg
extrakt 10:1
Chmel otáčivý /60 mg
extrakt 10:1
L-tryptofan /500 mg
L-theanin /200mg
L-glycin /3000mg
Hořčík /90 mg elementárního
hořčíku
B6 /2,5 mg
4.5 Statistická analýza
Statistická analýza byla provedena softwary: IBM SPSS Statistics pro
Windows (Armonk, NY., IBM Corp, verze 27) a Microsoft Excel (Microsoft
Inc., USA). Normalita dat byla posouzena Shapiro-Wilk testem. Pro
vzájemné porovnání jednotlivých situací v případě PSQI dotazníku byl
použit Wilcoxon test. Pro porovnání parametrických dat z aktigrafů byl
použit párový t-test. Pro neparametrická data byl použit Wilcoxon test.
Statistická významnost byla přijata na hodnotě p <0.05.
54
V Ý S L E D K Y
5 Výsledky
5.1 Pittsburský dotazník
Do výsledku bylo zahrnuto 14 účastníků z 15. Jeden účastník nebyl dostatečně
konzistentní ve vyplňování dotazníku, a proto nebyl ve výsledcích
započítán. Ve výsledcích se vzájemně porovnávají 4 situace, které
účastníci během výzkumu absolvovali a zhodnotili.
Situace jsou následující: Baseline8
(B), Placebo (P), Washout (W),
Nutrienty (N). V následujících podkapitolách porovnávám jednotlivé
komponenty PSQI.
Spánek hodnocený týden před výzkumem
55
V Ý S L E D K Y
5.1.1 Subjektivní kvalita spánku
V první komponentě účastníci hodnotili subjektivní kvalitu spánku.
Komponenta nabývala hodnot:
0 = velmi dobrá
1 = docela dobrá
2 = docela špatná
3 = velmi špatná
Wilcoxonův neparametrický test prokázal, že statistický významný
rozdíl nastal v případě N-B (p = 0,046, z = -2,000) ve prospěch nižšího
skóre nutrientů. V situacích W-N (p = 0,096, z = -1,667), N-P (p = 0,317,
z = -1,342), P-B (p = 0,447, z = -0,655), W-B (p = 0,527, z = -0,632), W-P
(p = 0,317, z = -1,000) k signifikantní změně (p >0,05) nedošlo. Výsledky
lze vidět v grafu č. 1.
Subjektivní kvalita spánku
Baseline Nutrienty Placebo Washout
Situace
Graf 1. Subjektivní kvalita spánku (PSQI)
56
V Ý S L E D K Y
5.1.2 Spánková latence
Účastníci hodnotili kolikrát za týden nemohli usnout do 30 minut a
průměrnou dobu usínání během posledního týdne. V komponentu lze
dosáhnout hodnoto (nejlepší) až 3 (nejhorší).
Statistický významný rozdíl (p> 0,05) nenastal v žádném
z následujících případů: N-B (p = 0,366, z = -0,905), W-N (p = 0,096, z =
-1,667), N-P (p = 0,429, z = -0,791), P-B (p = 1,000, z = 0), W-B (p =
0,564, z = -0,577), W-P (p = 0,608, z = -0,513). Výsledky lze vidět v grafu
č.2.
Spánková latence
17 19 18
-9— — o — — e —r—
46
I I IIBaseline Nutrienty Placebo Washout
Situ ace
Graf 2. Spánková latence (PSQI)
57
V Ý S L E D K Y
5.1.3 Délka spánku
Účastníci hodnotili, kolik hodin během uplynulého týdne skutečně prospali.
Skóre mohlo opět dosáhnout hodnot 0-3.
0 = déle než 7 hodin spánku
1 = méně než 7, více nebo rovno 6
2 = méně než 6, více nebo rovno 5
3 = méně než 5 hodin spánku
Wilcoxonův test neprokázal statisticky signifikantní rozdíl (p
>0,05) v žádném z případů: N-B (p = 0,317, z = -1,000), W-N (p = 0,317,
z = -1,000), N-P (p = 1,000, z = 0), P-B (p = 0,317, z = -1,000), W-B (p =
1,000, z = 0), W-P (p = 0,317, z = -1,000). Výsledky jsou zobrazeny
v grafu č. 3.
Délka spánku
^ 1,50
<D
C
O
CL
E
£> 1,00
O
coO .
Baseline Nutrienty Placebo Washout
Situace
Graf 3. Délka spánku (PSQI)
58
V Ý S L E D K Y
5.1.4 Efektivita spánku
Efektivita spánku představuje poměr mezi dobou, kterou člověk strávil
v posteli a dobou, kdy skutečně spal. Vyjadřuje se v procentech. Efektivita
spánku byla zjištěna z otázek, které se týkali doby usínání, vstávání,
prospané délky a latence. Skóre dosahovalo hodnot 0-3 v následujících
případech:
0 = efektivita 85 % a více
1 = méně než 85 %, více nebo rovno 75 %
2 = méně než 75 %, více nebo rovno 65 %
3 = méně než 65 %
Wilcoxonův test neprokázal statisticky signifikantní rozdíl (p
>0,05) v žádném z případů: N-B (p = 0,655, z = -0,447), W-N (p = 1,000,
z = 0), N-P (p = 0,180, z = -1,342), P-B (p = 0,527, z = -0,632), W-B (p =
0,317, z = -1,000), W-P (p = 0,317, z = -1,000). Výsledky jsou zobrazeny
níže v grafu č. 4.
Efektivita spánku
17 19 1B 20
-e— — 6 — —6 o
46
l l l lBaseline Nutrienty Placebo Washout
Situace
Graf 4. Efektivita spánku (PSQI)
59
V Ý S L E D K Y
5.1.5 Narušení spánku
V dotazníku sportovci odpovídali na otázky ohledně narušení spánku
během uplynulého týdne. Otázky se týkaly nočního probouzení, brzkého
ranního probouzení, potřeby na záchod, špatného dýchání, kašle,
chrápání, chladu, horka, špatných snů, bolestí či jiných individuálních
obtíží. Součet odpovědí těchto otázek opět vyústil v hodnoty 0 až 3, přičemž
0 znamenala žádné narušení spánku a 3 velmi velké narušení
spánku.
Wilcoxonův test prokázal statisticky významný rozdíl (p <0,05)
v případě W-B (p = 0,046, z = -2,000) ve prospěch nižšího skóre u washout
situace. V ostatních situacích N-B (p = 0,083, z = -1,732), W-N (p =
0,564, z = -0,577), N-P (p = 0,564, z = -0,577), P-B (p = 0,157, z = -
1,414), W-P (p = 0,157, z = -1,414) ke statisticky významnému rozdílu
(p >0,05) nedošlo. Výsledky lze pozorovat v grafu č. 5.
Narušení spánku
Baseline Nutrienty Placebo
Situace
Washout
Graf 5. Narušení spánku (PSQI)
60
V Ý S L E D K Y
5.1.6 Užití léků na spaní
Účastníci hodnotili četnost užití léků na spaní během posledního týdne.
Skóre bylo odvozeno z jednotlivých odpovědí.
0 = nikdy během posledního týdne
1 = jednou za týden
2 = dvakrát za týden
3 = třikrát nebo víckrát za týden
Wilcoxonův test neprokázal statisticky signifikantní rozdíl (p
>0,05) v žádné ze situací: N-B (p = 0,180, z = -1,342), W-N (p = 0,317, z
= -1,000), N-P (p = 0,317, z = -1,000), P-B (p = 0,317, z = -1,000), W-B (p
= 0,317, z = -1,000), W-P (p = 1,000, z = 0). Výsledky lze pozorovat
v grafu č. 6.
Užití léků na spaní
o
CL
E
o
oco
Baseline Nutrienty Placebo Washout
Situace
Graf 6. Užití léků na spaní (PSQI)
61
V Ý S L E D K Y
5.1.7 Obtíže při denních činnostech kvůli ospalosti
Komponenta, která hodnotila obtíže při denních činnostech byla vyhodnocena
z dvou otázek: Jak často se účastníci během uplynulého týdne
cítili ospalí při různých činnostech a jak těžké pro ně bylo udržet
dostatek elánu k dokončení činností. Tyto otázky opět vyústili ve skóre
0 až 3, přičemž 0 znamenala žádné denní obtíže díky ospalosti a 3 velmi
velké obtíže během dne díky ospalosti.
Wilcoxonův test prokázal statisticky významný rozdíl (p <0,05)
v případě N-P (p = 0,046, z = -2,000) ve prospěch nižšího skóre u situace,
kde byly konzumovány nutrienty. V ostatních situacích N-B (p =
0,564, z = -0,577), W-N (p = 0,257, z = -1,134), P-B (p = 0,257, z = -
1,134), W-B (p = 0,317, z = -1,000), W-P (p = 0,763, z = -0,302) ke statisticky
významnému rozdílu (p >0,05) nedošlo. Výsledky jsou zobrazeny
níže na grafu č. 7.
Obtíže při denních činnostech kvůli ospalosti
I I IBaseline Nutrienty Placebo Washout
Situace
Graf 7. Obtíže při denních činnostech kvůli ospalosti (PSQI)
62
V Ý S L E D K Y
5.1.8 Celkové PSQI skóre
Součtem bodů ze 7 dílčích komponent bylo zjištěno celkové PSQI skóre,
které reprezentuje celkovou kvalitu spánku. Čím nižší hodnota, tím více
je spánek kvalitní. Autoři rozdělují respondenty do dvou kategorií: respondenti,
kteří dosáhli 0-5 bodů v dotazníku se vyznačují dobrou kvalitou
spánku a hodnoty 6 a více bodů jsou naopak spojeny s horší kvalitou.
Rozložení respondentů v jednotlivých situacích je patrné
v následující tabulce č. 4:
Tabulka 4. Počet bodů účastníků v jednotlivých výzkumných situacích.
Počet respondentů (0-5b) Počet respondentů (6 a více b.)
Před výzkumem 8 6
Nutrienty 11 3
W a s h o u t 9 5
Placebo 9 5
Wilcoxonův neparametrický test prokázal statisticky významný
rozdíl (p <0,05) v situacích N-B (p = 0,021, z = -2,315) a W-N (p = 0,043,
z = -2,021) ve prospěch nižšího skóre nutrientů. V situacích N-P (p =
0,058, z = -1,895), P-B (p = 0,719, z = -0,360), W-B (p = 0,773, z = -
0,288), W-P (p = 0,959, z = -0,052) k signifikantní změně (p >0,05) nedošlo.
Výsledky celkového skóre testu jsou zobrazeny níže v grafu č. 8.
Celkové PSQI skóre z dotazníku
o
CO
F
Baseline Nutrienty Placebo
Situace
Washout
Graf 8. Celkové PSQI skóre
63
V Ý S L E D K Y
5.2 Wellness dotazník
Do hodnocení Wellness dotazníku bylo rovněž zahrnuto 14 lidí, kteří
splnili podmínku: vyplnit dotazník 5 dnů z týdne. Výsledné skóre mohlo
nabýt hodnoty 10-50. Čím vyšší skóre, tím větší pocit odpočatosti či
pohody. V tabulce na další straně (tabulka 5.) lze vidět celkově dosaženého
skóre v jednotlivých situacích - placebo, washout, nutrienty a
průměr pro jednotlivé dny.
V kontrolní situaci je patrný nelineární trend zvýšení skóre
v průběhu týdne. Průměrná bodová hodnota všech účastníků za celý
týden je 35,72 ± 6,47.
Ve washout situaci nebyla zpozorována změna v průběhu týdne.
Průměr hodnocení všech účastníků za celý týden je bodová hodnota
33,06 ± 6,21.
V experimentální situaci, stejně jako v situaci kontrolní, lze rovněž
pozorovat nelineární trend zvýšení skóre v průběhu týdne. Průměr
bodů pro všechny účastníků za celý týden je hodnota 35,57 ± 5,93.
64
V Ý S L E D K Y
Tabulka 5.
Wellness skóre
všech účastníků
v průběhu celého
výzkumu.
a u3 a
U3 O 00
65
V Ý S L E D K Y
5.3 Aktigrafické měření
Do zhodnocení bylo zahrnuto 13 lidí. Jeden účastník byl vyřazen, protože
nesplnil podmínku nosit aktigraf alespoň 5 nocí ze 7. Další účastník
byl vyřazen, protože se neřídil instrukcí nasazovat aktigraf v době, kdy
se rozhodl jít spát. Ve výsledcích je porovnáváno 5 komponent (spánková
latence, spánková efektivita, celkový čas strávený v posteli, celkově
prospaný čas a noční probouzení) pro 2 situace (experimentální a
kontrolní).
5.3.1 Spánková latence
Spánková latence byla měřena a porovnávána v minutách. Wilcoxonův
neparametrický test neprokázal statisticky významný rozdíl (p >0,05)
v porovnání kontrolní a experimentální situace (p = 0,744, z = -0,327).
Výsledky lze pozorovat v grafu č. 9.
Spánková latence
Ic
'E
Experimentální Kontrolní
Situace
Graf 9. Spánková latence (aktigrafie)
66
V Ý S L E D K Y
5.3.2 Efektivita spánku
Efektivita spánku představuje poměr mezi dobou pouhého lezení
v posteli a skutečným spánkem. Tento komponent je vyjádřen
v procentech. V experimentální situaci dosahovala tato komponenta
vyšších hodnot a Wilcoxonův test prokázal statistickou významnost (p
<0,05) tohoto rozdílu (p = 0,044, z = -2,018). Výsledky lze pozorovat
níže v grafu č. 10.
Efektivita spánku
1ÜÜ.ÜÜ
3
80 00
57
O
3Ü.ÜC'
Experimentálni Kontrolní
Situace
Graf 10. Efektivita spánku (aktigrafie)
67
V Ý S L E D K Y
5.3.3 Celkový čas strávený v posteli
Celkový čas strávený v posteli byl měřen v minutách. Párový t-test neprokázal
statisticky významný rozdíl (p >0,05) mezi experimentální a
kontrolní situací t(60) = 0,423, p = 0,674, interval spolehlivosti (-21,1,
32,41). Výsledky prezentuji v grafu č. 11.
Celkový čas strávený v posteli
'300.00
Experimentálni Kontrolní
Situace
Graf 11. Celkový čas strávený v posteli (aktigrafie). Hodnoty jsou průměr ± směrodatná
odchylka.
68
V Ý S L E D K Y
5.3.4 Celkově prospaný čas
Celkově prospaný čas byl uváděn v minutách. Pro experimentální a kontrolní
situací byl proveden párový t-test, který však neprokázal statisticky
významný (p >0,05) rozdíl t(60) = 0,960, p = 0,341, interval spolehlivosti
(-12,1, 34,46). Výsledky jsou zobrazeny v grafu č. 12.
Celkově prospaný čas
600,00
500 00
Graf 12. Celkový prospaný čas (aktigrafie). Hodnoty jsou průměr ± směrodatná
odchylka.
69
V Ý S L E D K Y
5.3.5 Noční probouzení
Noční probouzení bylo měřeno a uváděno v minutách. Pro porovnání
rozdílu mezi experimentální a kontrolní situací byl použit Wilcoxonův
test, který ukázal, že rozdíl mezi situacemi nebyl statisticky významný
(p >0,05), (p = 0,094, z = -1,674). Výsledky jsou zobrazeny v grafu č. 13.
Noční probouzení
61
0
1'j3 5 3
173§
01 81
E
8
'O
Experimentální Kontrolní
Situace
Graf 13. Noční probouzení (aktigrafie)
5.4 Shrnutí výsledků
Shrnutí všech výsledků lze vidět v tabulce č. 6 na další straně. Data jsou
převážně neparametrická a pro vyhodnocení byly použily neparametrické
testy. Údaje v tabulce jsou příkladovým srovnáním využívající
průměr ± směrodatnou odchylku, podobně jako například ve studii Pachikiana
et al. (2021).
70
4 "8 M
(6 B" £
5 s* w
=° a
ps
Situace
Před v ý z k u m e m Kontrolní W a s h o u t Experimentální
Počet
respondentů
Průměr a odchylka Průměr a odchylka Průměr a odchylka Průměr a odchylka Signifikantní rozdíl
P i t s b u r s k ý d o t a z n í k
Subjektivní kvalita spánku 14 1,14+0,53* 1,07±0,47 1,14±0,36 0,86+0,53* p = 0,046*
Spánková latence 14 0,93+0,92 0,93+1,07 1,07+0,92 0,71+0,91
Délka spánku 14 0,36+0,63 0,29+0,61 0,36+0,63 0,29+0,61
Efektivita spánku 14 0,79 ±0,97 0,93+1,07 0,71+0,91 0,71+0,99
Narušení spánku 14 1,14+0,36* 1,Q0±0,39 0,86+0,36* 0,93+0,27 p = 0,046*
Užití léků na spaní 14 0,43+1,09 0,21+0,80 0,21+0,80 0,14+0,53
Obtíže při denních činnostech 14 0,79±0,70 1,00±Q,55* 0,93+0,73 0,71+0,47* p = 0,046*
Celkové skóre 14 5,57+3,30* 5,43+3,25 5,29+2,76** 4,36+3,20*/** p = 0,021*, p = 0 , 0 4 3 * *
W e l l n e s s d o t a z n í k 14 X 35,72+6,47 33,06+6,21 35,57+5,93
A k t i g r a f i e
Spánková latence 13 X 5,51+3,04 X 5,55+3,54
Efektivita spánku 13 X 86,62+6,07* X 88,04+6,26* p = 0,046*
Celkový čas strávený v posteli 13 X 454,04+93,61 X 461,25+80,80
Celkově prospaný čas 13 X 393,82+88,14 X 406,21+78,27
Noční probouzení 13 X 54,70+27,89 X 49,49+31,75
*/** Srovnání statisticky významných situací (Witcoxon test)
D I S K U S E
6 Diskuse
Přestože spánku začíná být v posledních letech věnována větší pozornost,
stále mnoho sportovců jej hodnotí jako nedostatečný a jeho kvalita
může být ve srovnání s nesportovci mnohdy nižší (Samuels, 2008; Sargent
et al., 2014; Hausswirth et al., 2014). Kvůli zdraví a výkonům by
však mělo být cílem sportovců usilovat o vynikající kvalitu spánku.
V profesionálním a často i amatérském sportu rozhodují drobné rozdíly.
Sportovec by měl vykazovat přehled o faktorech, které mohou ovlivnit
kvalitu jeho spánku a být schopen vytvořit si optimální spánkové návy-
kyJe
také nutné, aby sportovec pochopil, jak spánek může ovlivnit výkon
a regeneraci. Trenér nebo kondiční trenér by měl zdůraznit roli
spánku a jeho vliv na:
a) psychické i fyzické zotavení
b) motorické učení, neboť k perfektnímu naučení pohybu nestačí
pouhé opakování. Zlepšení nastává také během spánku a rčení
„učení dělá mistra" bychom mohli nahradit „učení a spánek"
dělá mistra
c) koncentraci, reakční čas a rychlost rozhodování, zejména při
sportovních hrách
d) emocionální stabilitu a pohodu
e) imunitní funkce
f) prevenci zranění
g) rekonvalescenci
Edukace o výhodách kvalitního spánku a následcích spánkové deprivace
vede u sportovců ke snaze se těmto následkům vyhnout (Venter,
2012).
Faktory ovlivňující kvalitu spánku u sportovců jsou shrnuty dle
Walshe et al. (2021) na obrázku č. 9. na další straně. Sportovec by se
měl primárně zaměřit na ovlivnění těchto faktorů (pokud je lze ovlivnit)
a pravidla spánkové hygieny, které uvádím v kapitole 2.4. V kapitole
2.2.3 uvádím různé neurotransmitery spojovány s cyklem spánku a
bdění. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že nutriční intervence ovlivňující
dané neurotransmitery mohou ovlivnit spánek. Toto tvrzení popisuje
také Halson (2014) a uvádí, že výzkum je v této oblasti zatím
72
D I S K U S E
stále „v plenkách" a v budoucnu by mohl být kladen větší význam na
nutriční a dietní intervence pro podpoření kvality spánku.
Mimo sportovní* faktory Sportovní' faktory
Obrázek 9. Faktory ovlivňující spánek. Upraveno a přeloženo (Walsh et al., 2021)
Příkladem nutričních prostředků, kterými lze kvalitu spánku zlepšit
mohou být také doplňky stravy jimiž se zabývá i tato studie. Na základě
předchozího bádání byly vybrány nutrienty splňující požadavek
bezpečnosti při užití s pravděpodobným pozitivním efektem na kvalitu
spánku. Tyto nutrienty (extrakt kozlíku lékařského, mučenky pletní,
chmele otáčivého, tryptofan, theanin, glycin, hořčík a vitamín B6) byli
poté podávány během sedmi dnů 15 sportovcům. Výzkum trval celkem
21 dní a sportovci absolvovali také kontrolní (placebo) situaci. Výzkum
byl zaslepený, takže účastníci nevěděli, kterou ze situací (nutrienty/placebo)
zrovna absolvují a celý výzkum hodnotili svůj spánek po
subjektivní (Pittsburský dotazník kvality spánku, wellness dotazník) i
objektivní (aktigrafie) stránce. Walsh et al., (2021) uvádí, že globální
data studií poukazují na 50-78 % elitních sportovců, kteří trpí poruchami
spánku a 22-26 % sportovců udává velmi narušený spánek. Upozorňuje
ale také na nedostatek definitivních důkazů, protože většina
studií se spoléhá pouze na subjektivní metody měření. Z důvodu získaní
více dat a objektivity jsem ve výzkumu využil také zmíněnou aktigrafii.
73
D I S K U S E
6.1 Pittsburský dotazník
Pittsburský dotazník byl hlavním dotazníkem, kterým byly hodnoceny
všechny výzkumné situace (před výzkumem, kontrolní, washout, experimentální).
Pittsburský dotazník je standardizován, což zvyšuje porovnatelnost
zjištění s ostatními autory. To dokládá také review Chána a Lo
(2022), kde se zaměřili na 31 studií, které hodnotili nutriční intervence
zaměřené na kvalitu spánku s využitím PSQI. Zlepšení kvality spánku
uváděli u suplementace L-theaninem, vitaminem D a melatoninem.
Mé šetření pomocí PSQI a následná statistická analýza prokázala
zlepšení subjektivní kvality spánku v experimentální situaci oproti
situaci před výzkumem (p = 0,046). Dále došlo ke zlepšení skóre
v komponentě narušení spánku, ale toto zjištění se potvrdilo pouze ve
washoutové situaci ve srovnání se situací před výzkumem (p = 0,046).
Další komponenta, ze které vyplývá signifikantní rozdíl jsou udávané
obtíže při denních činnostech, kde dosáhla experimentální skupina
lepších výsledků oproti placebo skupině (p = 0,046). U celkového skóre
PSQI dosáhla experimentální situace lepších výsledků oproti situaci
před výzkumem (p = 0,021) a také oproti washoutové situaci (p =
0,043). Ve srovnání s kontrolní skupinou lze také pozorovat rozdíl, který
však nebyl statisticky významný.
Hl: V experimentální situaci bude na základě zhodnocení PSQI kvalita
spánku lepší než v kontrolní situaci.
Hypotéza se zamítá. Kvalita spánku ve srovnání s kontrolní situací
nebyla na základě PSQI signifikantně rozdílná.
74
D I S K U S E
VOl: U kterého z parametrů PSQI lze pozorovat změnu?
Změnu lze pozorovat v následujících komponentech a výzkumných
situacích:
Subjektivní kvalita spánku - v experimentální situaci došlo ke zlepšení
oproti situaci před výzkumem (kapitola 5.1.1).
Narušení spánku - ve washoutové situaci došlo ke zlepšení oproti situaci
před výzkumem (kapitola 5.1.5).
Obtíže při denních činnostech - v experimentální situaci došlo ke
zlepšení oproti kontrolní situaci (kapitola 5.1.7).
V tabulce 4. na straně 63 uvádím výsledné skóre PSQI a rozdělení
respondentů na „dobré spáče" (skóre pod 5) a „špatné spáče" (skóre
nad 5). V situaci před výzkumem bylo 43 % účastníků v kategorii špatných
spáčů. V situaci, kde užívali nutrienty však pouze 21 % a ve washout
a placebo situaci shodně 36 %. Tato zjištění je však třeba interpretovat
velice opatrně, neboť při tak malém vzorku představuje jeden
účastník rozdíl 7 %. Pro srovnání lze uvést studii Knufinkeho et al.
(2018) na 98 elitních holandských atletech z rozmanitých sportů, kteří
byli rekrutováni nizozemským olympijským výborem. Do kategorie
„špatných spáčů" bylo zařazeno 40 atletů (41 %). V rozsáhlejší studii
(Hoshikawa et al., 2018) na 817 japonských elitních atletech však bylo
toto číslo nižší a mezi špatné spáče bylo zařazeno „pouze" 229 (28 %)
atletů. Obě tyto práce se však narozdíl od mé zabývají sportovci na nejvyšší
úrovni.
6.2 Wellness dotazník
Wellness dotazník byl použit pro posouzení únavy, kvality spánku,
nálady, intenzity tréninku a stresu během předešlého dne. Účastníci
dostali instrukce vyplnit dotazník každý den během své účasti ve výzkumu
(celkem 21 dnů), díky čemuž jsem mohl pozorovat změny
v čase. U skóre lze pozorovat trend zvýšení skóre v průběhu týdne, kdy
nejvyššího skóre dosahovali sportovci o víkendu, což mohlo nastat přirozeně
díky úbytku stresu a pracovních povinností. Tento trend lze pozorovat
pouze v kontrolním (35,72 ± 6,47) a experimentálním
75
D I S K U S E
(35,57 ± 5,93) bloku, ne však během washoutového týdne (33,06 ±
6,21). Na základě těchto zjištění lze odpovědět na H2.
H2: V experimentální situaci dojde ke zvýšení wellness skóre oproti
kontrolní situaci.
Hypotéza se zamítá. V kontrolní situaci bylo dosaženo většího bodového
průměru oproti experimentální situaci.
V02: Lze pozorovat trend v rámci dnů v případě wellness skóre? Pokud
ano, jaký?
V případě wellness skóre lze pozorovat vzestupný trend v průběhu
týdne v kontrolní i placebo situaci. Detailní přehled je na straně 65
v tabulce č. 5.
Wellness dotazník se prakticky osvědčil reprezentačnímu biatlonovému
týmu SK NMNM, od kterého jsem jej převzal. Cullen et al.
(2021) tvrdí, že využití může mít především v týmových sportech jako
jednoduchá, rychlá a praktická pomůcka pro trenéra, která mu může
dát informace spojené s přetrénováním, tréninkovými výstupy či zraněním.
Pokud se nastaví v programu Microsoft Excel jeho automatické
vyhodnocení, může mít velký přínos do praxe trenérů především pro
jeho přehlednost. Data není třeba složitě analyzovat a ihned jde vidět
skóre podbarvené gradientem červené/oranžové/zelené. Opakující se
červená barva u konkrétního člověka může dát trenérovi informaci, že
sportovec nemusí dobře snášet tréninkový stres. Po rozkliknutí jiné
karty v Excelu (obrázek č. 10 na další straně) pak lze vidět jednotlivé
komponenty dotazníku, a tedy i důvod sníženého skóre (např. opakovaně
vyšší stres, špatná nálada a špatná kvalita spánku). Gastin et al.
(2013) sbíral data od 27 profesionálních hráčů australského ragbyového
týmu během celých 6 měsíců. Důležitým zjištěním v této studii bylo,
že hráči s vyšší maximální rychlostí hlásili vyšší svalové napětí a horší
sílu v dolních končetinách den po zápase a následně jim trvalo déle, než
se zotavili na základní úroveň. Po zápase byla negativně ovlivněna také
kvalita spánku, a to zejména u starších hráčů.
76
D I S K U S E
1 Den Os. číslo Nálada Spánek Energie Trénink Stres Součet bodů J í d l o před spánkem 1
8.3.2022 16 8 6 8 38 1h 30m
8.3.2022 11 B 6 8 a 4 34 1h
8.3.2022 12 S 8 8 6 8 38 2h 30tn
8.3.2022 20 a 8 6 8 4 32 2h
8.3.2022 8 4 6 8 6 26 1h
8.3.2022 5 8 10 8 8 10 44 1h 30m
8.3.2022 17 S 8 8 6 18 40 1h
8.3.2022 19 8 4 6 4 4 26 2h
8.3.2022 10 8 4 6 6 G 30 2h
8.3.2022 13 10 6 8 10 6 40 8h
Obrázek 20. Skóre komponent wellness dotazníku
Přestože zjištění ve studii Gastina et al. (2013) poskytovalo oporu
pro využití tohoto dotazníku, interpretace získaných dat by měla být
prováděna obezřetně, ideálně ve spojení s dalšími získanými informacemi/měřeními.
Do budoucna by mohla být zajímavá také studie, která
by v delším časovém horizontu sledovala wellness skóre a velikost
adaptačních změn na tréninkovou zátěž.
6.3 Aktigrafie
Poslední metodou hodnotící spánek v mém výzkumu bylo aktigrafické
měření. Při aktigrafii se sleduje pohyblivost probanda pomocí zařízení,
které jsem v tomto případě umístil na zápěstí. Stejně tak postupovali i
ve studii Marina et al. (2013), kde srovnávali aktigrafii se všeobecně
akceptovaným laboratorním vyšetřením - polysomnografií a zhodnotili
aktigrafii jako rozumnou a vhodnou techniku pro měření spánku
v terénních i klinických s relativně vysokou přesností (86 %), ale určitými
omezeními ve specifitě.
Kvůli logistice probíhalo mé měření pouze ve dvou situacích (experimentální
a kontrolní. Výsledky ukázaly zlepšení komponentu efektivity
spánku u experimentální skupiny oproti placebo skupině (p = 0,046).
U ostatních parametrů nebyl pozorován statisticky významný rozdíl.
H3: V experimentální situaci bude na základě vyhodnocení záznamů
z aktigrafů kvalita spánku lepší než v kontrolní situaci.
Hypotéza je přijata. V experimentální situaci došlo k statisticky významnému
zvýšení efektivity spánku.
77
D I S K U S E
V03: U kterého z parametrů ve vyhodnocení aktigrafle lze pozorovat
změnu?
Aktigrafie prokázala rozdíl v komponentě efektivity spánku ve
prospěch experimentální situace.
Aktigrafii, jako vhodnou metodu k doplnění subjektivních metod
hodnocení kvality spánku zmiňuje také Rao (2015), kde byla využita
v podobném schématu - dvojitě zaslepené, placebem kontrolované,
zkřížené studii zkoumající efekt 200 mg L-theaninu na kvalitu spánku.
6.4 Závěrečné zhodnocení
Z výsledků této práce vyplývá, že vybraná směs nutrientů podávaná
sportovcům 30 minut před ulehnutím měla mírně pozitivní efekt na
kvalitu spánku, respektive na některé spánkové parametry. Podrobný
přehled výsledků se nachází na straně 71, v tabulce číslo 6. Tyto prezentované
výsledky vedou k přijmutí H4:
H4: Sledované experimentální látky pozitivně ovlivní kvalitu spánku.
Narozdíl od mé práce většina výzkumů hodnotí efekt jednotlivých
látek zvlášť, čímž lze odděleně posoudit jejich efektivitu. Nejblíže mé
směsi má výzkum Marooa et al. (2013), jenž použil směs extraktů kozlíku
(300 mg), mučenky (80 mg) a chmele (30 mg) u 91 subjektů po dobu
dvou týdnů. Druhá skupina užívala zolpidem. Obě skupiny plnili během
intervence dotazníky: index závažnosti insomnie a Epsworthskou škálu
spavosti. U obou skupin nastalo signifikantní zlepšení kvality spánku
oproti situaci před výzkumem, ne však mezi situacemi navzájem.
Většina nutričních doplňků zaměřených na kvalitu spánku existující
na trhu však neobsahuje pouze jednu složku. Z tohoto důvodu vznikla
na základě rešerše směs více látek, která je bezpečná. Díky kombinaci
více látek, působících přes různé mechanismy, je pravděpodobné, že
dojde k pozitivnímu efektu na kvalitu spánku, než kdyby byla užita pouze
jedna složka. Nevýhodou je ovšem nemožnost určit, která
z použitých látek měla zmíněný efekt.
78
D I S K U S E
V případě této studie dosáhla použitá směs pozitivního efektu na
kvalitu spánku, ovšem je nutné zmínit několik limitujících faktorů.
V prvé řadě jde o malý vzorek probandů a krátké výzkumné období.
Nebylo tak možné zjistit dlouhodobé dopady užívání těchto látek. Trend
wellness dotazníku naznačoval pozitivní subchronický efekt, nicméně
této pozitivní změny dosáhla také placebo skupina.
Další limitací je vnitřní podmínka u plnění wellness dotazníku a
nošení aktigrafů. Ačkoliv mnoho probandů splnilo instrukce odevzdat
dotazník či nosit aktigraf 7 dnů ze 7, velká část probandů tyto instrukce
neplnila a k dispozici byly data z 6 či 5 dní. Pro komplexní porovnání by
bylo vhodné mít data z aktigrafů také pro situaci před výzkumem či washout
situaci a v případě wellness dotazníku zhodnotit situaci před výzkumem.
To však z časových důvodů nebylo možné provést.
Limitací je také použití nestandardizované směsi extraktů, kde bývá
deklarovaný obsah konkrétní účinné látky. Takovou směs je však
velice obtížné sehnat nebo je k dispozici extrakt pouze s jednou standardizovanou
látkou (např. 10 % obsah Xanthohumolu u chmele).
Předchozí rešerše chmele však ukazuje pozitivní efekt působení více
látek (myrcenol, humulon, adhumulon, lupulon) a mechanismů (Aoshima
et al., 2006; Zanoli, Zavatti, 2008).
Největší limitací byly pravděpodobně behaviorální faktory účastníků.
Spánek je velice komplexní jev a jeho kvalitu lze ovlivnit chováním
a dodržováním pravidel spánkové hygieny uvedených v kapitole 2.4. a
je také ovlivněn faktory v úvodní části diskusi na obrázku č. 9. Jako výzkumník
jsem však konzistentní dodržování těchto pravidel nemohl
ovlivnit.
V dnešním sportovním světě, ale i mimo sport dochází
k nadužívaní stimulantů (kofeinu v různých podobách) a obdivu lidí,
kteří tvrdě pracují nebo trénují na úkor spánku. Mým záměrem bylo
zaměřit se na problematiku spánku, a naopak na látky, které mohou
člověka utlumit, mohou pomoci navodit spánek či zlepšit jeho kvalitu.
Sportovcům, ale i nesportovcům, doporučuji zaměřit se na svůj spánek,
neboť je to jeden z nej důležitějších pilířů zdraví, mentálního a fyzického
výkonu. V případě spánkových obtíží či nespavosti by mělo dojít primárně
k odstranění jejich příčin, nastolení vhodných podmínek a návy-
79
D I S K U S E
ků pro zdravý spánek Použití bezpečného doplňku stravy
s uklidňujícím účinkem však může být vhodným doplňujícím krokem.
8 0
Z Á V Ě R
7 Závěr
Cílem výzkumu bylo prozkoumat efekt směsi vybraných látek na
subjektivní i objektivní kvalitu spánku u hokejového týmu. Pro tento
záměr byl vybrán univerzitní tým HC MUNI, který absolvoval 2 výzkumné
bloky (experimentální, kontrolní) během kterých probandi
konzumovali kapsle s nutrienty či placebem. Výzkum byl zaslepený a
během týdenní washoutové pauzy, která nastala mezi jednotlivými bloky
došlo ke zkřížení. Výzkum trval celkem 21 dní.
Pro sportovce je dostatečná kvalita spánku esenciální k podání výkonu,
ale také k prevenci zranění a nemoci. Spánek ovlivňuje mnoho
faktorů, které mají vliv na adaptaci a regeneraci, a proto by spánek neměl
být podceněn. Sportovce lze také vidět jako skupinu, jež se často
zaměřuje na zlepšení svého nutričního stavu, a to například i pomocí
doplňků výživy.
V prodejnách se zdravou výživou, lékárnách a obchodech zaměřených
na sportovní výživu se však začínají vyskytovat sekce doplňků
zaměřených na spánkovou problematiku.
Ačkoliv existuje mnoho doplňku stravy s vysokou úrovní odborné
evidence a potvrzeným ergogenním či zdravotním účinkem (kreatin,
omega 3 atd.), v kategorii doplňků pro zlepšení spánku je tato evidence
nedostatečná. Z tohoto důvodu jsem zpracoval tuto studii, která by
mohla přispět k poznání účinku a efektivity zvolených látek.
Kvalita spánku byla hodnocena aktigrafickým měřením, Pittsburským
dotazníkem a wellness dotazníkem.
Výzkumného cíle bylo dosaženo a studie potvrdila, že užívání dané
směsi mělo pozitivní efekt na kvalitu spánku či na některý z jeho komponentů
u mnou sledované skupiny sportovců. Přestože je nutné zaměřit
pozornost primárně na základy spánkové hygieny, může být tato
směs vhodnou podporou pro zlepšení kvality spánku. Toto zjištění je
však třeba brát s opatrností, neboť má studie limitace. Především jde o
malý výzkumný vzorek, krátký časový horizont a nemožnost dohlédnout
na chování/faktory, kterými mohl být ovlivněn spánek účastníků.
Další limitací je také užití nestandardizovaných extraktů bylin a stanovená
vnitřní podmínka sběru dat (účastník byl hodnocen při odevzdání
alespoň 5 dnů ze 7). V budoucnu by se výzkum mohl více zaměřit na
81
Z Á V Ě R
nutriční intervence pro podporu spánku, prověřit efektivitu těchto látek
na větším výzkumném souboru, a to zejména při užívání v delším časovém
horizontu.
8 2
POUŽITÉ Z D R O J E
Použité zdroje
1. ABBASI, Behnood, Masud KIMIAGAR, Khosro SADEGHNIIAT,
Minoo M. SHIRAZI, Mehdi HEDAYATI a Bahram RASHID KHAN I,
2012. The effect of magnesium supplementation on primary insomnia
in elderly: A double-blind placebo-controlled clinical
trial. Journal of Research in Medical Sciences: The Official Journal
of Isfahan University of Medical Sciences. 12., 17(12), 1161-
1169. ISSN 1735-1995.
2. AKHONDZADEH, S., H. R. NAGHAVI, M. VAZIRIAN, A. SHAYEGANPOUR,
H. RASHIDI a M. KHANI, 2001. Passionflower in the
treatment of generalized anxiety: a pilot double-blind randomized
controlled trial with oxazepam. Journal of Clinical Pharmacy
and Therapeutics [online]. 26(5), 363-367. ISSN 1365-2710.
Dostupné z: doi:10.1046/j.l365-2710.2001.00367.x
3. ALBRECHT, Urs, 2012. Circadian rhythms and sleep—the metabolic
connection. Pflúgers Archiv - European Journal of Physiology
[online]. 1.1., 463(1), 23-30. ISSN 1432-2013. Dostupné
z: doi:10.1007/s00424-011-0986-6
4. ALLEN, George F. G., John M. LAND a Simon J. R. HEALES, 2009.
A new perspective on the treatment of aromatic 1-amino acid
decarboxylase deficiency. Molecular Genetics and Metabolism
[online]. 1. 5., 97(1), 6-14. ISSN 1096-7192. Dostupné
z: doi:10.1016/j.ymgme.2009.01.010
5. AOSHIMA, Hitoshi, Katsuichi TAKEDA, Yoichi OKITA, Sheikh Julfikar
HOSSAIN, Hirofumi KODA a Yoshinobu KISO, 2006. Effects
of beer and hop on ionotropic gamma-aminobutyric acid receptors.
Journal of Agricultural and Food Chemistry [online]. 5. 4.,
54(7), 2514-2519. ISSN 0021-8561. Dostupné
z: doi:10.1021/jf051562a
6. ARAB, Arman, Nahid RAFIE, Reza AMANI a Fatemeh SHIRANI,
2022. The Role of Magnesium in Sleep Health: a Systematic Review
of Available Literature. Biological Trace Element Research
[online]. 19. 2. [vid. 2022-04-22]. ISSN 1559-0720. Dostupné
z: doi:10.1007/sl2011-022-03162-l
7. ASPY, Denholm J., Natasha A. MADDEN a Paul DELFABBRO,
2018. Effects of Vitamin B6 (Pyridoxine) and a B Complex Preparation
on Dreaming and Sleep. Perceptual and Motor Skills
[online]. B.m.: SAGE Publications Inc, 1. 6., 125(3), 451-462.
ISSN 0031-5125. Dostupné z: doi:10.1177/0031512518770326
8. ATANASSOVA, Maria, Silvia GEORGIEVA a K. IVANCHEVA, 2011.
83
POUŽITÉ Z D R O J E
Total Phenolic And Total Flavonoid Contents, Antioxidant Capacity
And Biological Contaminants In Medicinal Herbs. Journal of
the University of Chemical Technology and Metallurgy. 1.1., 46,
81-88.
9. BANNAI, Makoto a Nobuhiro KAWAI, 2012. New therapeutic
strategy for amino acid medicine: glycine improves the quality
of sleep. Journal of Pharmacological Sciences [online]. 118(2),
145-148. ISSN 1347-8648. Dostupne
z: doi:10.1254/jphs.llr04fm
10. BANNAI, Makoto, Nobuhiro KAWAI, Kaori ONO, Keiko NAKAHARA
a Noboru MURAKAMI, 2012. The effects of glycine on
subjective daytime performance in partially sleep-restricted healthy
volunteers. Frontiers in neurology [online]. 1.1., 3, 61.
ISSN 1664-2295. Dostupne z: doi:10.3389/fneur.2012.00061
11. BERGERON, Michael F., Margo MOUNTJOY, Neil ARMSTRONG,
Michael CHIA, Jean COTE, Carolyn A. EMERY, Avery FAIGENBAUM,
Gary HALL, Susi KRIEMLER, Michel LEGLISE, Robert
M. MALINA, Anne Marte PENSGAARD, Alex SANCHEZ, Torbjorn
SOLIGARD, Jorunn SUNDGOT-BORGEN, Willem van MECHELEN,
Juanita R. WEISSENSTEINER a Lars ENGEBRETSEN, 2015. International
Olympic Committee consensus statement on youth
athletic development. British Journal of Sports Medicine [online].
B.m.: BMJ Publishing Group Ltd and British Association of Sport
and Exercise Medicine, 1. 7., 49(13), 843-851. ISSN 0306-3674,
1473-0480. Dostupne z: doi:10.1136/bjsports-2015-094962
12. BRAINARD, George C, John P. HANIFIN, Benjamin WARFIELD,
Marielle K. STONE, Mary E. JAMES, Melissa AYERS, Alan KUBEY,
Brenda BYRNE a Mark ROLLAG, 2015. Short-wavelength enrichment
of polychromatic light enhances human melatonin
suppression potency. Journal of Pineal Research [online]. 58(3),
352-361. ISSN 1600-079X. Dostupne z: doi:10.1111/jpi.l2221
13. BUSCEMI, Nina, Ben VANDERMEER, Nicola HOOTON, Rena
PANDYA, Lisa TJOSVOLD, Lisa HARTLING, Glen BAKER, Terry P.
KLASSEN a Sunita VOHRA, 2005. The efficacy and safety of exogenous
melatonin for primary sleep disorders a meta-analysis.
Journal of General Internal Medicine [online]. 1.12., 20(12),
1151-1158. ISSN 1525-1497. Dostupne z: doi:10.1111/j.l525-
1497.2005.0243.x
14. BUTTERWECK, Veronika, Axel BRATTSTROEM, Oliver GRUNDMANN
a Uwe KOETTER, 2007. Hypothermic effects of hops are
antagonized with the competitive melatonin receptor antagonist
luzindole in mice. Journal of Pharmacy and Pharmacology
84
POUŽITÉ Z D R O J E
[online]. 1. 4., 59(4), 549-552. ISSN 0022-3573. Dostupné
z: doi:10.1211/jpp.59.4.0009
15. BUYSSE, Daniel J., Charles F. REYNOLDS, Timothy H. MONK,
Susan R. BERMAN a David J. KUPFER, 1989. The Pittsburgh
sleep quality index: A new instrument for psychiatric practice
and research. Psychiatry Research [online]. 1. 5., 28(2), 193-
213. ISSN 0165-1781. Dostupné z: doi:10.1016/0165-
1781(89)90047-4
16. COLE, Roger J., Daniel F. KRIPKE, William GRUEN, Daniel J.
MULLANEY a J. Christian GILLIN, 1992. Automatic Sleep/Wake
Identification From Wrist Activity. Sleep [online]. 1. 9., 15(5),
461-469. ISSN 0161-8105. Dostupné
z: doi:10.1093/sleep/15.5.461
17. CRAVOTTO, G., L. BOFFA, L. GENZINI a D. GARELLA, 2010. Phytotherapeutics:
an evaluation of the potential of 1000 plants.
Journal of Clinical Pharmacy and Therapeutics [online]. 35(1),
11-48. ISSN 1365-2710. Dostupné z: doi:10.1111/j.l365-
2710.2009.01096.x
18. CULLEN, Bryan D., Andrew L. MCCARREN a Shane MALONE,
2021. Ecological validity of self-reported wellness measures to
assess pre-training and pre-competition preparedness within
elite Gaelic football. Sport Sciencesfor Health [online]. 1. 3.,
17(1), 163-172. ISSN 1825-1234. Dostupné
z: doi:10.1007/sll332-020-00667-x
19. ČÍŽKOVÁ, S., 2009. Hořčík a jeho význam ve výživě. Bakalářská
práce. Brno: Masarykova univerzita, 77 s. Dostupné z:
https://is.muni.cz/th/213994/lf b/Horcik a jeho vyznám ve v
yzive.pdf
20. DA SILVA, Vanessa R. a Jesse F. GREGORY, 2020. Chapter 13 - Vitamin
B6. In: Bernadette P. MARRIOTT, Diane F. BIRT, Virginia
A. STALLINGS a Allison A. YATES, ed. Present Knowledge in Nutrition
(Eleventh Edition) [online]. B.m.: Academic Press, s. 225-
237 [vid. 2022-04-22]. ISBN 978-0-323-66162-1. Dostupné
z: doi:10.1016/B978-0-323-66162-1.00013-5
21. DEPOORTERE, H., D. FRANCON a J. LLOPIS, 1993. Effects of a
Magnesium Deficient Diet on Sleep Organization in Rats. Neuropsychobiology
[online]. B.m.: Karger Publishers, 27(4), 237-
245. ISSN 0302-282X, 1423-0224. Dostupné
z: doi:10.1159/000118988
22. DUGAN, Ellen, 2010. Herb Magicfor Beginners. B.m.: Llewellyn
Worldwide. ISBN 978-0-7387-1699-2.
23. EBBEN, Matthew, Anthony LEQUERICA a Arthur SPIELMAN,
85
POUŽITÉ Z D R O J E
2002. Effects of Pyridoxine on Dreaming: A Preliminary Study.
Perceptual and Motor Skills [online]. B.m.: SAGE Publications Inc,
1. 2., 94(1), 135-140. ISSN 0031-5125. Dostupné
z: doi:10.2466/pms.2002.94.1.135
24. EFSA PANEL ON DIETETIC PRODUCTS, NUTRITION AND ALLERGIES
(NDA), 2011. Scientific Opinion on the substantiation of
health claims related to L-tryptophan and maintenance of normal
sleep (ID 596,1671), enhancement of mood (ID 596), contribution
to normal cognitive function (ID 596), and contribution
to the maintenance or achievement of a normal body weight
(ID 604) pursuant to Article 13(1) of Regulation (EC) No
1924/2006. EFSA Journal [online]. 9(4), 2073. ISSN 1831-4732.
Dostupné z: doi:10.2903/j.efsa.2011.2073
25. ESPAŇA, Rodrigo A. a Thomas E. SCAMMELL, 2011. Sleep Neurobiology
from a Clinical Perspective. Sleep [online]. 1. 7., 34(7),
845-858. ISSN 0161-8105. Dostupné
z: doi:10.5665/SLEEP.1112
26. FAJFROVÁ, Jana, 2011. Vitaminy a jejich funkce v organizmu.
Interní medicína pro praxi, 13.12: 466-468. Dostupné z:
http://internimedicina.cz/pdfs/int/2011/12/02.pdf
27. FAMODU, Oluremi, 2014. Effectiveness of sleep extension on
athletic performance and nutrition offemale track athletes. Graduate
Theses, Dissertations, and Problem Reports, West Virginia
University [online]. 1. 5. Dostupné
z: doi:https://doi.org/10.33915/etd.306
28. FERNANDEZ, Sebastián, Cristina WASOWSKI, Alejandro C PALADINI
a Mariel MARDER, 2004. Sedative and sleep-enhancing
properties of linarin, a flavonoid-isolated from Valeriana officinalis.
Pharmacology Biochemistry and Behavior [online]. 1. 2.,
77(2), 399-404. ISSN 0091-3057. Dostupné
z: doi:10.1016/j.pbb.2003.12.003
29. FIGUEIRO, Mariana G., Brittany WOOD, Barbara PLITNICK a
Mark S. REA, 2011. The impact of light from computer monitors
on melatonin levels in college students. Neuro Endocrinology
Letters. 32(2), 158-163. ISSN 0172-780X.
30. FOSTER, Steven, 1999. Tyler's Honest Herbal: A Sensible Guide to
the Use of Herbs and Related Remedies. B.m.: Routledge.
ISBN 978-1-136-74501-0.
31. GARCIA, Lizeth Soto, 2020. Melatonin and its Effects: The Truth
Behind this Popular Supplement. California State University, [online].
Dostupné
86
POUŽITÉ Z D R O J E
z: https://www.csustan.edu/sites/default/files/groups/Univer
sity%20Honors%20Program/Iournals
two/dis sotogarcializeth.
pdf
32. GASTIN, Paul B., Denny MEYER a Dean ROBINSON, 2013. Perceptions
of Wellness to Monitor Adaptive Responses to Training
and Competition in Elite Australian Football. The Journal of
Strength & Conditioning Research [online]. 9., 27(9), 2518-2526.
ISSN 1064-8011. Dostupne
z: doi:10.1519/JSC.0b013e31827fd600
33. GLAVIN, Emily E, McDerby CENEUS, Mira CHANOWITZ, Joanna
KANTILIERAKIS, Eytan MENDELOW, Jacobo MOSQUERA a Andrea
M SPAETH, 2021. Relationships between sleep, exercise
timing, and chronotype in young adults. Journal of Health Psychology
[online]. B.m.: SAGE Publications Ltd, 1.11., 26(13),
2636-2647. ISSN 1359-1053. Dostupne
z: doi:10.1177/1359105320926530
34. GRANDNER, Michael A , Nirav P. PATEL, Philip R. GEHRMAN,
Michael L. PERLIS a Allan I. PACK, 2010. Problems associated
with short sleep: Bridging the gap between laboratory and epidemiological
studies. Sleep Medicine Reviews [online]. 1. 8.,
14(4), 239-247. ISSN 1087-0792. Dostupne
z: doi:10.1016/j.smrv.2009.08.001
35. GRUNDMANN, Oliver, Jie WANG, Gerard P. MCGREGOR a Veronika
BUTTERWECK, 2008. Anxiolytic Activity of a Phytochemically
Characterized Passiflora incarnata Extract is Mediated via
the GABAergic System. Planta Medica [online]. B.m.: © Georg
Thieme Verlag KG Stuttgart • New York, 12., 74(15), 1769-1773.
ISSN 0032-0943, 1439-0221. Dostupne z: doi:10.1055/s-0028-
1088322
36. HADLEY, Susan K. a Judith J. PETRY, 2003. Valerian. American
Family Physician. 15. 4., 67(8), 1755-1758. ISSN 0002-838X,
1532-0650.
37. HALSON, Shona L., 2014. Sleep in Elite Athletes and Nutritional
Interventions to Enhance Sleep. Sports Medicine [online]. 1. 5.,
44(1), 13-23. ISSN 1179-2035. Dostupne
z: doi:10.1007/s40279-014-0147-0
38. HALSON, Shona L. a Laura E. JULIFF, 2017. Chapter 2 - Sleep,
sport, and the brain. In: Mark R. WILSON, Vincent WALSH a Beth
PARKIN, ed. Progress in Brain Research [online]. B.m.: Elsevier,
Sport and the Brain: The Science of Preparing Enduring and
87
POUŽITÉ Z D R O J E
Winning, PartB, s. 13-31 [vid. 2022-04-22]. Dostupne
z: doi:10.1016/bs.pbr.2017.06.006
39. HAUSSWIRTH, C, J. LOUIS, A. AUBRY, G. BONNET, R. DUFFIELD
a Y. LE MEUR, 2014. Evidence of disturbed sleep and increased
illness in overreached endurance athletes [online]. 1.1.
[vid. 2022-04-26]. ISSN 0195-9131. Dostupne
z: https://opus.lib.uts.edu.au/handle/10453/34282
40. HANSEL, R, R WOHLFART a H SCHMIDT, 1982. [The sedativhypnotic
principle of hops]. Planta medica [online]. 1. 8., 45(4),
224-228. ISSN 1439-0221. Dostupne z: doi:10.1055/s-2007-
971377
41. HELD, K., I. A. ANTONIJEVIC, H. KUNZEL, M. UHR, T. C. WETTER,
I. C. GOLLY, A. STEIGER a H. MURCK, 2002. Oral Mg2+ Supplementation
Reverses Age-Related Neuroendocrine and Sleep EEG
Changes in Humans. Pharmacopsychiatry [online]. B.m.: © Georg
Thieme Verlag Stuttgart • New York, 7., 35(4), 135-143.
ISSN 0176-3679, 1439-0795. Dostupne z: doi:10.1055/s-2002-
33195
42. HOSHIKAWA, Masako, Sunao UCHIDA a Yuichi HIRANO, 2018. A
Subjective Assessment of the Prevalence and Factors Associated
with Poor Sleep Quality Amongst Elite Japanese Athletes. Sports
Medicine - Open [online]. 26. 2., 4(1), 10. ISSN 2198-9761. Dostupne
z: doi:10.1186/s40798-018-0122-7
43. HSIAO, Fan-Chi, Pei-Jung TSAI, Changwei W WU, Chien-Ming
YANG, Timothy Joseph LANE, Hsin-Chien LEE, Ling-Chun CHEN,
We-Kang LEE, Lu-Hsin LU a Yu-Zu WU, 2018. The neurophysiological
basis of the discrepancy between objective and subjective
sleep during the sleep onset period: an EEG-fMRI study. Sleep
[online]. 1. 6., 41(6), zsy056. ISSN 0161-8105. Dostupne
z: doi:10.1093/sleep/zsy056
44. CHAN, Vicky a Kenneth LO, 2022. Efficacy of dietary supplements
on improving sleep quality: a systematic review and meta-analysis.
Postgraduate Medical Journal [online]. B.m.: The
Fellowship of Postgraduate Medicine, 1. 4., 98(1158), 285-293.
ISSN 0032-5473,1469-0756. Dostupne
z: doi:10.1136/postgradmedj-2020-139319
45. CHANDRASEKARAN, B., S. FERNANDES a F. DAVIS, 2020. Science
of sleep and sports performance - a scoping review. Science &
Sports [online]. 1. 2., 35(1), 3-11. ISSN 0765-1597. Dostupne
z: doi:10.1016/j.scispo.2019.03.006
46. CHO, Jounhong Ryan, Eun Yeon JOO, Dae Lim KOO a Seung Bong
HONG, 2013. Let there be no light: the effect of bedside light on
88
POUŽITÉ Z D R O J E
sleep quality and background electroencephalographic rhythms.
Sleep Medicine [online]. 1.12., 14(12), 1422-1425. ISSN 1389-
9457. Dostupné z: doi:10.1016/j.sleep.2013.09.007
47. IDZIKOWSKI, CH. 2012. Zdravý spánek. Praha: Nakladatelství
Slovart, s. r. o. 160 s. ISBN 978-80-7391-545-2.
48. INAGAWA, Kentaro, Takenori HIRAOKA, Tohru KOHDA, Wataru
YAMADERA a Michio TAKAHASHI, 2006. Subjective effects of
glycine ingestion before bedtime on sleep quality. Sleep and Biological
Rhythms [online]. 1. 2., 4(1), 75-77. ISSN 1479-8425. Dostupné
z: doi:10.1111/j.l479-8425.2006.00193.x
49. JAEHNE, Andreas, Barbara LOESSL, Zsuzsanna BÁRKAI, Dieter
RIEMANN a Magdolna HORNYAK, 2009. Effects of nicotine on
sleep during consumption, withdrawal and replacement therapy.
Sleep Medicine Reviews [online]. 1.10., 13(5), 363-377.
ISSN 1087-0792. Dostupné z: doi:10.1016/j.smrv.2008.12.003
50. JANG, Hwan-Soo, Ji Young JUNG, Il-SungJANG, Kwang-Ho JANG,
Sang-Hyun KIM, Jeoung-Hee HA, Kyoungho SUK a Maan-Gee
LEE, 2012. L-theanine partially counteracts caffeine-induced
sleep disturbances in rats. Pharmacology Biochemistry and Behavior
[online]. 1. 4., 101(2), 217-221. ISSN 0091-3057. Dostupné
z: doi:10.1016/j.pbb.2012.01.011
51. JUNEJA, Lekh Raj, Djong-Chi CHU, Tsutomu OKUBO, Yukiko
NAGATO a Hidehiko YOKOGOSHI, 1999. L-theanine—a unique
amino acid of green tea and its relaxation effect in humans.
Trends in Food Science & Technology [online]. 1. 6., 10(6), 199-
204. ISSN 0924-2244. Dostupné z: doi:10.1016/S0924-
2244(99)00044-8
52. KAMARÁDOVA, Dana a Vilím ŠIMÁNEK, 2018. L-tryptofan - a
nutraceutical with impact on mental health. Medicína pro praxi
[online]. 1. 3., 15(1), 38-42. ISSN 12148687,18035310. Dostupné
z: doi:10.36290/med.2018.007
53. KASSIN, Saul M., 2007. Psychologie. Brno: Computer Press, p.
[Ia]. ISBN 978-80-251-1716-3. Dostupné také z:
https://dnnt.mzkcz/uuid/uuid:b82b0850-8fa2-lle5-bf6c-
005056825209
54. KAŠPAROVÁ, Marie, 2016. Herbal drugs with depressant effects
on the central nervous system. Praktické lékárenství [online].
1.10., 12(5), 182-185. ISSN 18012434,18035329. Dostupné
z: doi:10.36290/lek.2016.044
55. KNUFINKE, Melanie, Arne NIEUWENHUYS, Sabine A. E. GEURTS,
Anton M. L. COENEN a Michiel A. J. KOMPIER, 2018. Self-
89
POUŽITÉ Z D R O J E
reported sleep quantity, quality and sleep hygiene in elite athletes.
Journal of Sleep Research [online]. 27(1), 78-85. ISSN 1365-
2869. Dostupne z: doi:10.1111/jsr.l2509
56. KYROU, Ioannis, Aimilia CHRISTOU, Demosthenes PANAGIOTAKOS,
Charikleia STEFANAKI, Katerina SKENDERI, Konstantina
KATSANA a Constantine TSIGOS, 2017. Effects of a hops
(Humulus lupulus L.) dry extract supplement on self-reported
depression, anxiety and stress levels in apparently healthy
young adults: a randomized, placebo-controlled, double-blind,
crossover pilot study. Hormones [online]. 1. 4., 16(2), 171-180.
ISSN 2520-8721. Dostupne z: doi:10.14310/horm.2002.1738
57. LANDOLT, Hans-Peter, Corinne ROTH, Derk-Jan DIJK a Alexander
A. BORBELY, 1996. Late-Afternoon Ethanol Intake Affects
Nocturnal Sleep and the Sleep EEG in Middle-Aged Men. Journal
of Clinical Psychopharmacology. 12., 16(6), 428-436. ISSN 0271-
0749.
58. LE FLOC'H, Nathalie, Winfried OTTEN a Elodie MERLOT, 2011.
Tryptophan metabolism, from nutrition to potential therapeutic
applications. Amino Acids [online]. 1.11., 41(5), 1195-1205.
ISSN 1438-2199. Dostupne z: doi:10.1007/s00726-010-0752-7
59. LUBOSHITZKY, Rafael, U. OPHIR, Rachel NAVE, Rachel EPSTEIN,
Zila SHEN-ORR a Paula HERER, 2002. The effect of pyridoxine
administration on melatonin secretion in normal men. Neuro
Endocrinology Letters. 6., 23(3), 213-217. ISSN 0172-780X.
60. MAGEE, C. A , D. C. IVERSON, X. F. HUANG a P. CAPUTI, 2008. A
link between chronic sleep restriction and obesity: methodological
considerations. Public Health [online]. 12., 122(12), 1373-
1381. ISSN 0033-3506. Dostupne
z: doi:10.1016/i.puhe.2008.05.010
61. MAH, Jasmine a Tyler PITRE, 2021. Oral magnesium supplementation
for insomnia in older adults: a Systematic Review & MetaAnalysis.
BMC Complementary Medicine and Therapies [online].
17. 4., 21(1), 125. ISSN 2662-7671. Dostupne
z: doi:10.1186/sl2906-021-03297-z
62. MARINO, Miguel, Yi LI, Michael N. RUESCHMAN, J. W. WINKELMAN,
J. M. ELLENBOGEN, J. M. SOLET, Hilary DULIN, Lisa F.
BERKMAN a Orfeu M. BUXTON, 2013. Measuring Sleep: Accuracy,
Sensitivity, and Specificity of Wrist Actigraphy Compared
to Polysomnography. Sleep [online]. 1.11., 36(11), 1747-
1755. ISSN 0161-8105. Dostupne z: doi:10.5665/sleep.3142
63. MAROO, Niteeka, Avijit HAZRA a Tapas DAS, 2013. Efficacy and
safety of a polyherbal sedative-hypnotic formulation NSF-3 in
90
POUŽITÉ Z D R O J E
primary insomnia in comparison to Zolpidem: A randomized
controlled trial. Indian Journal of Pharmacology [online]. 45(1),
34-39. ISSN 0253-7613. Dostupné z: doi:10.4103/0253-
7613.106432
64. MARTIN, Jan a Denisa MARTINOVA, 2014. Léčivé rostliny s hypnotickým
a sedativním účinkem. Praktické lékárenství, 2014,
10.6: 226-228. Dostupné z:
https://www.solen.cz/pdfs/lek/2014/06/08.pdf
65. MCLEAN, Blake D., Aaron J. COUTTS, Vince KELLY, Michael R.
MCGUIGAN a Stuart J. CORMACK, 2010. Neuromuscular, Endocrine,
and Perceptual Fatigue Responses During Different Length
Between-Match Microcycles in Professional Rugby League
Players. International Journal of Sports Physiology and Performance
[online]. B.m.: Human Kinetics, Inc., 1. 9., 5(3), 367-383.
ISSN 1555-0273,1555-0265. Dostupné
z: doi:10.1123/ijspp.5.3.367
66. MILEWSKI, Matthew D., David L. SKAGGS, Gregory A. BISHOP, J.
Lee PACE, David A. IBRAHIM, Tishya A. L. WREN a Audrius
BARZDUKAS, 2014. Chronic Lack of Sleep is Associated With
Increased Sports Injuries in Adolescent Athletes. Journal ofPediatric
Orthopaedics [online]. 3., 34(2), 129-133. ISSN 0271-
6798. Dostupné z: doi:10.1097/BP0.0000000000000151
67. MÜLLER, Christa E, Britta SCHUMACHER, Axel BRATTSTRÖM,
Ehab A ABOURASHED a Uwe KOETTER, 2002. Interactions of
valerian extracts and a fixed valerian-hop extract combination
with adenosine receptors. Life Sciences [online]. 6. 9., 71(16),
1939-1949. ISSN 0024-3205. Dostupné z: doi:10.1016/S0024-
3205(02)01964-1
68. MULLINGTON, Janet M., Monika HAACK, Maria TOTH, Jorge M.
SERRADOR a Hans K. MEIER-EWERT, 2009. Cardiovascular, Inflammatory,
and Metabolic Consequences of Sleep Deprivation.
Progress in Cardiovascular Diseases [online]. 1.1., 51(4), Obstructive
Sleep Apnea Symposium, 294-302. ISSN 0033-0620.
Dostupné z: doi:10.1016/j.pcad.2008.10.003
69. MURPHY, K, Z. J. KUBIN, J. N. SHEPHERD a R. H. ETTINGER,
2010. Valeriana officinalis root extracts have potent anxiolytic
effects in laboratory rats. Phytomedicine [online]. 1. 7., 17(8),
674-678. ISSN 0944-7113. Dostupné
z: doi:10.1016/j.phymed.2009.10.020
70. NAVRÁTILOVÁ, Zdeňka, 2015. Passiflora incarnata-obsahové
látky a léčivé účinky. Praktické lékárenství, 74.15: 1769-1773.
91
POUŽITÉ Z D R O J E
Dostupné z:
https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2015/05/06.pd
f
71. Nelegální přípravky s melatoninem. Státní ústav pro kontrolu léčiv
[online]. 2016 [cit. 2022-03-04]. Dostupné z:
https://www.sukl.cz/nelegalni-pripravky-s-melatoninem
72. NEVŠÍMALOVÁ, Soňa a Karel ŠONKA, 2007. Poruchy spánku a
bdění. Druhé, doplněné a přepracované vydání. Praha, Galén.
ISBN 8072625000.
73. NGAN, A. a R. CONDUIT, 2011. A Double-blind, Placebocontrolled
Investigation of the Effects of Passiflora incarnata
(Passionflower) Herbal Tea on Subjective Sleep Quality. Phytotherapy
Research [online]. 25(8), 1153-1159. ISSN 1099-1573.
Dostupné z: doi:10.1002/ptr.3400
74. NOLEN-HOEKSEMA, Susan a Hana ANTONÍNOVA, 2012. Psychologie
Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál, p. [4]. ISBN 978-80-
262-0083-3. Dostupné také z:
https://dnnt.mzk cz/uuid/uuid:cca9c870-63cb-lle8-a67a-
5ef3fc9ae867
75. NOVÁK, Vilém; KUNČÍKOVÁ, Marie. Nadměrná denní spavost a
její léčba. Neurologie pro praxi, 2011,12.2: 114-119. Dostupné z:
https://www.solen.cz/pdfs/neu/2011/02/10.pdf
76. OPP, Mark R. a James M. KRUEGER, 2015. Sleep and Immunity:
A Growing Field with Clinical Impact. Brain, behavior, and
immunity [online]. 7., 47,1-3. ISSN 0889-1591. Dostupné
z: doi:10.1016/j.bbi.2015.03.011
77. PACE-SCHOTT, Edward F. a J. Allan HOBSON, 2002. The Neurobiology
of Sleep: Genetics, cellular physiology and subcortical
networks. Nature Reviews Neuroscience [online]. B.m.: Nature
Publishing Group, 8., 3(8), 591-605. ISSN 1471-0048. Dostupné
z: doi:10.1038/nrn895
78. PACHIKIAN, Barbara D., Sylvie COPINE, Marlěne SUCHAREAU a
Louise DELDICQUE, 2021. Effects of Saffron Extract on Sleep
Quality: A Randomized Double-Blind Controlled Clinical Trial.
Nutrients [online]. B.m.: Multidisciplinary Digital Publishing Institute,
5., 13(5), 1473. ISSN 2072-6643. Dostupné
z: doi:10.3390/nul3051473
79. PARDO, Marta R, Elena GARICANO VILAR, Ismael SAN MAURO
MARTÍN a Maria Alicia CAMINA MARTÍN, 2021. Bioavailability
92
POUŽITÉ Z D R O J E
of magnesium food supplements: A systematic review. Nutrition
[online]. 1. 9., 89,111294. ISSN 0899-9007. Dostupné
z: doi:10.1016/j.nut.2021.111294
80. PEUHKURI, Katri, Nora SIHVOLA a Riitta KORPELA, 2012. Diet
promotes sleep duration and quality. Nutrition Research [online].
1. 5., 32(5), 309-319. ISSN 0271-5317. Dostupné
z: doi:10.1016/j.nutres.2012.03.009
81. PLHÁKOVÁ, Alena, 2013. Spánek a snění: vědecké poznatky a jejich
psychoterapeutické využití. Portál. ISBN 978-80-262-0365-0.
82. PRUSIŇSKI, Antoni a Karel ŠONKA, 1993. Nespavost a jiné poruchy
spánku. Praha: Maxdorf. ISBN 80-85800-01-2. Dostupné také
z: https://dnnt.mzk.ez/uuid/uuid:bIeee790-blc3-lle3-
87a3-001018b5eb5c
83. PSTRUŽINA, Karel, 1994. Etudy o mozku a myšlení. 1. vyd. Praha:
Vysoká škola ekonomická v Praze. 118 s. ISBN 8070792809.
84. QUANTE, Mirja, Emily R KAPLAN, Michael CAILLER, Michael
RUESCHMAN, Rui WANG, Jia WENG, Elsie M TAVERAS a Susan
REDLINE, 2018. Actigraphy-based sleep estimation in adolescents
and adults: a comparison with polysomnography using
two scoring algorithms. Nature and Science of Sleep [online].
18.1., 10,13-20. ISSN 1179-1608. Dostupné
z: doi:10.2147/NSS.S151085
85. RAO, Theertham P., Motoko OZEKI a Lekh R. JUNEJA, 2015. In
Search of a Safe Natural Sleep Aid. Journal of the American College
of Nutrition [online]. B.m.: Taylor & Francis, 3. 9., 34(5),
436-447. ISSN 0731-5724. Dostupné
z: doi:10.1080/07315724.2014.926153
86. RAZAK, Meerza Abdul, Pathan Shajahan BEGUM, Buddolla
VISWANATH a Senthilkumar RAJAGOPAL, 2017. Multifarious
Beneficial Effect of Nonessential Amino Acid, Glycine: A Review.
Oxidative Medicine and Cellular Longevity [online]. B.m.: Hindawi,
1. 3., 2017, el716701. ISSN 1942-0900. Dostupné
z: doi:10.1155/2017/1716701
87. REDDY, Sumathi, 2013. The Perfect Nap: Sleeping Is a Mix of Art
and Science. Dostupné z:
wsj.com/artides/SB10001424127887323932604579050990895
301888, 3.
88. RICHARD, Dawn M, Michael A DAWES, Charles W MATHIAS,
Ashley ACHESON, Nathalie HILL-KAPTURCZAK a Donald M
DOUGHERTY, 2009. L-Tryptophan: Basic Metabolic Functions,
Behavioral Research and Therapeutic Indications. International
Journal of Tryptophan Research [online]. B.m.: SAGE Publicati-
93
POUŽITÉ Z D R O J E
ons Ltd STM, 1. 1., 2, IJTR.S2129. ISSN 1178-6469. Dostupné
z: doi:10.4137/IJTR.S2129
89. RING, Melinda, Anthony MARCHLEWSKI a Joshua KAPLAN,
2017. Dietary Supplements for Insomnia. Current Sleep Medicine
Reports [online]. 1.12., 3(4), 306-315. ISSN 2198-6401. Dostupné
z: doi:10.1007/s40675-017-0091-2
90. ROKYTA, Richard, 2000. Fyziologie pro bakalářská studia v medicíně,
přírodovědných a tělovýchovných oborech. Praha: ISV, s.
339. ISBN 80-85866-45-5. Dostupné také z:
https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:fa48c210-2d98-lle6-a344-
5ef3fc9ae867
91. ROSEKIND, Mark R., Roy M. SMITH, Donna L. MILLER, Elizabeth
L. CO, Kevin B. GREGORY, Lissa L. WEBBON, Philippa H. GANDER
a J. Victor LEBACQZ, 1995. Alertness management: strategie
naps in operational settings. Journal of Sleep Research [online].
4(s2), 62-66. ISSN 1365-2869. Dostupné
z: doi:10.1111/j.l365-2869.1995.tb00229.x
92. SAMUELS, Charles, 2008. Sleep, Recovery, and Performance:
The New Frontier in High-Performance Athletics. Neurologic
Clinics [online]. 1. 2., 26(1), Sports Neurology, 169-180.
ISSN 0733-8619. Dostupné z: doi:10.1016/j.ncl.2007.11.012
93. SARGENT, Charli, Michele LASTELLA, Shona L. HALSON a Gregory
D. ROACH, 2014. The impact of training schedules on the
sleep and fatigue of elite athletes. Chronobiology International
[online]. B.m.: Taylor & Francis, 1. 12., 31(10), 1160-1168.
ISSN 0742-0528. Dostupné
z: doi:10.3109/07420528.2014.957306
94. SÁNCHEZ-ORTUŇO, M. Montserrat, Lynda BÉLANGER, Hans
IVERS, Melanie LEBLANC a Charles M. MORIN, 2009. The use of
natural products for sleep: A common practice? Sleep Medicine
[online]. 1.10., 10(9), 982-987. ISSN 1389-9457. Dostupné
z: doi:10.1016/j.sleep.2008.10.009
95. SCHILLER, H., A. FORSTER, C. VONHOFF, M. HEGGER, A. BILLER
a H. WINTERHOFF, 2006. Sedating effects of Humulus lupulus L.
extracts. Phytomedicine [online]. 11. 9., 13(8), 535-541.
ISSN 0944-7113. Dostupné
z: doi:10.1016/j.phymed.2006.05.010
96. SILBER, B. Y. a J. A. J. SCHMITT, 2010. Effects of tryptophan loading
on human cognition, mood, and sleep. Neuroscience & Biobehavioral
Reviews [online]. 1. 2., 34(3), 387-407. ISSN 0149-
7634. Dostupné z: doi:10.1016/j.neubiorev.2009.08.005
97. STEPANSKI, Edward J a James K WYATT, 2003. Use of sleep hy-
94
POUŽITÉ Z D R O J E
giene in the treatment of insomnia. Sleep Medicine Reviews [online].
1. 6., 7(3), 215-225. ISSN 1087-0792. Dostupné
z: doi:10.1053/smrv.2001.0246
98. SUTANTO, Clarinda N, Wen Wei LOH a Jung Eun KIM, 2022. The
impact of tryptophan supplementation on sleep quality: a systematic
review, meta-analysis, and meta-regression. Nutrition
Reviews [online]. 1. 2., 80(2), 306-316. ISSN 0029-6643. Dostupné
z: doi:10.1093/nutrit/nuab027
99. TEFFT, Brian C, 2016. Acute Sleep Deprivation and Risk of Motor
Vehicle Crash Involvement [online]. 12. [vid. 2022-04-22].
Dostupné z: https://trid.trb.org/view/1436965
100. TROJAN, Stanislav, 2003. Lékařská fyziologie. Praha: Grada,
p. [4]. ISBN 80-247-0512-5. Dostupné také z:
https://dnnt.mzk. cz/uuid/uuid:8aa8e6d0-5ff5-lle6-95c7-
005056825209
101. TURKOZU, Duygu a Nevin SANLIER, 2017. L-theanine,
unique amino acid of tea, and its metabolism, health effects, and
safely. Critical Reviews in Food Science and Nutrition [online].
B.m.: Taylor & Francis, 24. 5., 57(8), 1681-1687. ISSN 1040-
8398. Dostupné z: doi:10.1080/10408398.2015.1016141
102. VAŠUTOVÁ, Kateřina, 2009. Spánek a vybrané poruchy
spánku a bdění. Praktické lékárenství, 1: 17-20. Dostupné z:
http://solen.cz/pdfs/lek/2009/01/04.pdf
103. VENTER, Rachel E., 2012. Role of sleep in performance
and recovery of athletes : a review article. South African Journal
for Research in Sport, Physical Education and Recreation [online].
B.m.: North-West University, 1., 34(1), 167-184. Dostupné
z: doi:10.10520/EÍC120506
104. VITALE, Jacopo Antonino a Andi WEYDAHL, 2017. Chronotype,
Physical Activity, and Sport Performance: A Systematic
Review. Sports Medicine [online]. 1. 9., 47(9), 1859-1868.
ISSN 1179-2035. Dostupné z: doi:10.1007/s40279-017-0741-z
105. VON ROSEN, P., A. FROHM, A. KOTTORP, C. FRIDÉN a A.
HEIJNE, 2017. Multiple factors explain injury risk in adolescent
elite athletes: Applying a biopsychosocial perspective. Scandinavian
Journal of Medicine & Science in Sports [online]. 27(12),
2059-2069. ISSN 1600-0838. Dostupné
z: doi:10.1111/sms.l2855
106. WALKER, Matthew, 2017. Why We Sleep: Unlocking the
Power of Sleep and Dreams. B.m.: Simon and Schuster. ISBN 978-
1-5011-4431-8.
107. WALSH, Neil P., Shona L. HALSON, Charli SARGENT, Gre-
95
POUŽITÉ Z D R O J E
gory D. ROACH, Mathieu NEDELEC, Luke GUPTA, Jonathan LEEDER,
Hugh H. FULLAGAR, Aaron J. COUTTS, Ben J. EDWARDS,
Samuel A PULLINGER, Colin M. ROBERTSON, Jatin G. BURNISTON,
Michele LASTELLA, Yann Le MEUR, Christophe
HAUSSWIRTH, Amy M. BENDER, Michael A GRANDNER a Charles
H. SAMUELS, 2021. Sleep and the athlete: narrative review
and 2021 expert consensus recommendations. British Journal of
Sports Medicine [online]. B.m.: BMJ Publishing Group Ltd and
British Association of Sport and Exercise Medicine, 1. 4., 55(7),
356-368. ISSN 0306-3674,1473-0480. Dostupne
z: doi:10.1136/bjsports-2020-102025
108. WATSON, Andrew M., 2017. Sleep and Athletic Performance.
Current Sports Medicine Reports [online]. 12., 16(6),
413-418. ISSN 1537-8918. Dostupne
z: doi:10.1249/JSR0000000000000418
109. WILLIAMS, Jackson L., Julian M. EVERETT, Nathan M.
D'CUNHA, Domenico SERGI, Ekavi N. GEORGOUSOPOULOU, Richard
J. KEEGAN, Andrew J. MCKUNE, Duane D. MELLOR, Nicola
ANSTICE a Nenad NAUMOVSKI, 2020. The Effects of Green Tea
Amino Acid L-Theanine Consumption on the Ability to Manage
Stress and Anxiety Levels: a Systematic Review. Plant Foods for
Human Nutrition [online]. 1. 3., 75(1), 12-23. ISSN 1573-9104.
Dostupne z: doi:10.1007/slll30-019-00771-5
110. XIE, Zizhen, Fei CHEN, William A. LI, Xiaokun GENG,
Changhong LI, Xiaomei MENG, Yan FENG, Wei LIU a Fengchun
YU, 2017. A review of sleep disorders and melatonin. Neurological
Research [online]. B.m.: Taylor & Francis, 3. 6., 39(6), 559-
565. ISSN 0161-6412. Dostupne
z: doi:10.1080/01616412.2017.1315864
111. YAMADERA, Wataru, Kentaro INAGAWA, Shintaro CHIBA,
Makoto BANNAI, Michio TAKAHASHI a Kazuhiko NAKAYAMA,
2007. Glycine ingestion improves subjective sleep quality in
human volunteers, correlating with polysomnographic changes.
Sleep and Biological Rhythms [online]. 1. 4., 5(2), 126-131.
ISSN 1479-8425. Dostupne z: doi:10.1111/j.l479-
8425.2007.00262.x
112. YAMAMOTOVA, A , 2009. Stres a nespavost. Bolest, 12(2),
Dostupne z:
http://www.dobryspanek.cz/dokumenty/bolest 2 2009.pdf
113. ZANOLI, Paola a Manuela ZAVATTI, 2008. Pharmacognostic
and pharmacological profile of Humulus lupulus L. Journal of
96
POUŽITÉ Z D R O J E
Ethnopharmacology [online]. 28. 3., 116(3), 383-396.
ISSN 0378-8741. Dostupné z: doi:10.1016/j.jep.2008.01.011
97
P Ř Í L O H A A
Příloha A Informovaný souhlas
Stráuka 1 z 4
I N F O R M A C I P R O Ú Č A S T N Í K A V Ý Z K U M U
N Á Z E V P R O J E K T U : Vliv vybraných nutričních prostředků na kvalitu spánku
K A T E D R A : Katedra podpory zdrávi (Fakulta sportovních studii, Masarykova univerzita)
ŘEŠITELÉ: Jiří Bayer (Student Mgr, obor Kondiční trenér na JSpg M U Brno) a Tomáš Hlinský,
Mgr. (student PtD.. obor Kinantropologie na EgjjgMUBino)
KONTAKT: email - jiribayer 96@gmail.com, te^g. C
Í L \ Ý Z K U M T J
Cílem výzkumu je zhodnotit účinek konzumace směsi bylinných extraktu, aminokyselin, minerálu a
vitaminu na kvalitu spánku u skupiny mladých, zdratých sportovců prostřednictvím dotazníků a
monitorovacích náramku AjJiQjafjh wGT3X-BT. Výzkum bude jednoduše zaslepený a zkřížený.
Skupitv>' se rozdělí na experimentální a kontrolní. Po uplynuti 1. fáze výzkumu s následnou 7denní
přestávkou se skupiny prohodí. Cílem bude zhodnotit rozdíly v kvalitě spánku během obou
výzkumných období (placebo vs. účinně látky) po subjektivní (dotazník)1
) i objektivní (náramky)
stránce.
D O B A T R V A N Í V Ý Z K U M U
Výzkumu se budete účastnit v průběhu měsíce března 2022. Budete absolvovat dva výzkumně bloky
(experimentální a kontrolní). Každý blok bude trvat 7 dní se 7denní přestávkou mezi nimi.
Účast na výzkumu Vám zabere přibližně:
• 30 minut informační schůzka
• 3x5 minut schůzka na předání nabitých akjjgcajýt (během Vašeho tréninku)
• 4 x 5 min PSQI dotazník kvality spánku
• 21 x 1 minwellness dotazník
MÍSTO \ÝZKUMU
Domácí prostředí účastníků studie.
PRŮBĚH VÝZKUMU
Během výzkumu absolvujete informační schůzku, 2 výzkumné bloky a 3 krátké schůzky
5 předáním měřicích náramků. Jeden výzkumný testovací blok bude experimentálni (konzumace 6
kapslí s arninokyselinami, hořčíkem, vitamínem B6 a extrakty z bylin na podporu kvality spánku) a
druhý bude kontrolní (konzumace 6 kapslí s placebem). Jelikož se jedná o zaslepenou studii, jako
účastník nebudete vědět, který' blok zrovna absolvujete diky kódovému označení (napr. 4Z2). Každý
blok zahrnuje sedmi denní (pondělí až neděle) konzumaci vybraných kapslí - každý den 6 kapslí.
Kapsle dostane každý účastník před výzkumem spolu s ak^gíafj,c,kyiíít náramky a znovu během
«S3M}ffilft$:@Wľ týdne. Konzumaci si po zbytek bloku bude řídit sám v rámci předem stanovených
časů. Konzumace bude u každého z účastníků nastavena tak, aby proběhla každý den v přibližně stejný
čas, a to 30 minut před ulehnutím do postele.
• Informační schůzka - budete seznámeni 5 výzkumem, časovým harmonogramem a
průběhem vyšetřeni. Bude Vám přiřazeno čislo, kterým se identifikujete při vyplnění
dotazníků a sdělíte mi následující údaje, které s číslem spáruji: věk, hnjf[g(ryjs£ výška. Údaje
použiji pouze k nutnému nastavení akugrafické b^.riárainku.
• Během celé ho výzkumu je potřeba denně vyplnit krátký dotazník (cca 1 min) v online
podobě rozeslaný e-mailem, kde zhodnotíte úroveň únavy, energie, stresu a pohybově aktivity
během předešlého dne. Dotazník je nutno vyplňovat i v přestávce mezi jednothvými
testovacími bloky.
9 8
P Ř Í L O H A A
Stránka 2 z 4
• Každý týden vyplníte dotazník PSQI týkající se kvality spánku v uplynulém týdnu (cca 5
minut). Celkem vyplníte dotazník 4x (lx vstupní během prvního dne výzkumu a poté den 8,
15,22). Dotazník je nutno vyplňovat i v přestávce mezi jednotlivými testovacími bloky.
• Během testovacích bloků je nutné si nasadit aj&gjaf na nedominantní končetinu v momentě,
kdy se rozhodnete jit spát (ne pouze ulehnout), djfjgssí si sundejte hned když se ráno
probudíte.
• Testovací blok bude probíhat 7 dni a bude se opakovat dvakrát se 7denní přestávkou.
Popis testovacího bloku:
• 1-7 den - každý den večer konzumace 6 kapsli 5 účinnými látkami nebo placebem 30
minut před ulehnutím v domácím prostředí
• Po testovacím bloku se s Vámi spojím a vyzvednu si náramky ve Vašem tréninkovém
prostředí, uložím data získaná během prvniho bloku a připravím náramky na druhý
testovací blok. Náramky Vám opět přinesu na trénink.
• 15-22 den - každý den večer konzumace 6 kapsli s účinnými látkami nebo placebem
30 minut před ulehnutím v domácím prostředí
Pro ujasněni přikládám obrázek:
Po
domluvě
7. března
8. března
9. března
10. březni
11. březni
12. březni
13. březni
14. březni
15. březni
16. březni
17. březni
18. březni
19. březni
20. březni
21. březn.
22. březa
23. března
24. březny
25. března
26. březn;
27. březny
28. března
29. březni
30. březni
31. březni
Dotazníky a schůzky
informační schůzka
Předání aktigrafického náramku na první blok a
nutrientů/placeba.
F
Wellness dotazník (google formulář)
Wellness dotazník (google formulář)
Wellness dotazník (google formulář)
Wellness dotazník (google formulář)
Wellness dotazník (google formulář)
Wellness dotazník (google formulář)
PSQI (týdenní/papírově) Wellness dotazník (google formulář)
Wellness dotazník (google formulář)
Odevzdáni Aktigrafického Wellness dotazník (google formulář)
náramku i údaji za první blok a Wellness dotazník (google formulář)
předáni náramku na druhy blok
• předáni nutrientů/placeba.
Wellness dotazník (google formulář)
Wellness dotazník (google formulář)
Wellness dotazník (google formulář)
PSQI (týdenní/papírově) Wellness dotazník (google formulář)
Wellness dotazník (google formulář)
Wellness dotazník (google formulář)
Wellness dotazník (google formulář)
Wellness dotazník (google formulář)
Wellness dotazník (google formulář)
Wellness dotazník (google formulář)
PSQI (týdenní/papírově) Wellness dotazník (google formulář)
Odevzdání Aktigrafického náramku s údaji za
druhý blok.
99
P Ř Í L O H A A
Stránka 3 z 4
DŮLEŽITÉ INFORMACE PRO ÚČASTNÍKA VÝZKUMU TÝKAJÍCÍ SE JEHO PRŮBĚHU
Pro zubováni vysoké kvality získaných dat je nezbytně nutné, abyste dodržovali doporučenou
konzumaci nutričních látek. Zároveň je nutné, abyste k výzkumu přistoupili zodpovědně a pravidelne
vyplňovali dotazníky Pokuste se prosím být co nejvíce konzistentní a ulehat do postele pravidelně ve
stejný čas a nekonzumovat alkobol či kofein v odpoledních hodinách nebo jinak negativné
ovlivňovat kvalitu spánku.
ZDRAVOTNÍ RIZIKA TESTOVÁNÍ
Z této studie pro vás nevyplývají zádně potencionální psychické, sociální, ekonomické či právní újmy.
Výzkumu by se neměli účastnit osoby s akutním či chronickým infekčním a nádorovým
onemocněním, těhotné či kojící ženy a osoby užívající anridepresiva, sedatíva, hypnotika a narkotika.
Aminokyselinu 1-tryptofan nesměji užívat lidé, kteří trpí nedostatečnou funkcí jater či ledvin.
Alergická reakce:
Alergická reakce na byliny' se vyskytují velmi zřídka. Jakýkoli náznak alergické reakce je však
kontraindikad pro užíváni, tudíž účast na výzkumu by v tomto případě nebyla možná.
PODAIÍNKY ÚČASTI NA \ÝZKUliIU
Vaše účast na výzkumu je dobrovolná a můžete ji kdykoli bez udáni důvodů ukončit, aniž by
Vám za to hrozil jakýkoliv postih či znevýhodněni. Vaši účast ve výzkumu může ukončit rovněž
člen řešitelského týmu, pokud se bude domnívat že takový' postup je ve Vašem nej lepším zájmu,
přičemž k ukončeni účasti nebude potřebovat Váš souhlas.
DOBROVOLNOST
Účast na výzkumu není spojena s jakoukoli finanční odměnou, vaše účast je plně dobrovolná.
NAKLÁDANÍ S OSOBNÍMI ÚDAJI
Poskytnuté osobni údaje budou použity výhradně pro výzkumné účely. Pří získáváni, zpracovaní
a interpretaci výsledků bude použita identifikace osob číselnými kódy. Kód Vám bude přidělen
při vstupní iiifbrmační schůzce po podpisu tohoto informovaného souhlasu. Soubor obsahující
identifikační údaje a přidělené kódy, který umožňuje propojení dat s Vaší osobou, bude mít k dispozicí
pouze hlavní řešitel a bude uložen odděleně od výsledku měření. Po ukončení sběru dat bude tento
soubor smazán a dále bude mít výzkumník k dispozici data pouze v anonymní podobě. Podepsané
informované souhlasy budou uloženy na uzamčeném místě v kanceláři Mavního řešitele projektu a
přistup k nim bude tnit výhradně řešitel projektu.
KONTAKTNÍ OSOBY
Bc. Jiří Bayer
jiribavei.0
o~@Bmad.com
+420 739 m~S42
Katedra podpory zdrávi
Fakulta sportovních studii,
Masarykova univerzita Brno
100
P Ř Í L O H A A
Souhlas s účastí ve výzkumuéni projektu a se zpracováním osobních údajů
Prohlašuji, že jsem četl/a celý výše uvedený text Informace pro účastníka výzkumu (strana 1 až 4
tohoto dokumentu) a porozuměla j iem jeho smyslu.
Souhlasím s mojí účasti v uvedeném výzkumném projektu a rozumím, že mohu souhlas odmítnout,
připadne svobodně a bez udání důvodů z účasti kdykoli odstoupit (nejpozději do ukončení sběru dat,
resp. do okamžiku jejich anonymizace). Souhlasím s poslcytnutím svých osobních údajů vrozsahu
jméno, příjmení, telefon, email a naměřené údaje.
Byl/ajsem informováu<a, že
• mám právo požadovat přistup k osobním údajům týkajícím se mé osoby, jejich opravu nebo
výmaz, popřípadě omezení zpracování mám právo vznést námitku proti zpracováni osobních
údajů týkajících se mě osoby.
• mám právo podat stížnost dozorovému organu (Úřad pro ochranu osobních údaji) v případě,
že se domnívám, že zpracování mých osobních údajů probíhá v rozporu s právními předpisy;
• mám právo tento souhlas se zpracováním osobních údajů kdykoliv odvolat, miř by mi za to
hrozila jakákoliv sankce či znevýhodněni, a to oznámením na elektronickou adresu
4ť9738@mail.muni.cz případné jinou formou na kontaktní údaje správce osobních údajů.
Zákonnost zpracováni údajů před odvoláním souhlasu tím není dotčena.
Na základě výše medených informaci uděluji tímto Masarykově univerzitě, se sídlem Žerotíuovo
nám. 617/9, SOI 77 Brno, souhlas s uvedeným zpracováním osobních údajů za účelem vědeckého
výzkumu.
Kontaktní údaje pro zpracovaní osobních Kontakt na poveřence pro ochranu osobních
údajů: údajů Masarykovy univerzity:
Bc. Jiří Bayer poverenec@muni.cz
jiribaver.9S@email.com,
tel. +420 739 986 842
Katedra podpory zdraví,
Fakulta sportovních studii,
Masarykova univerzita Brno
Kontaktní údaje účastníka: (věk, hmotnost a výsku použiji pro nastaveni měřícího náramku)
Jméno a příjmení:
Věk
Hmotnost
Výška:
Telefon:
Email:
Identifikační číslo:
Za řešitelský tým:
Bc. Jiří Bayer
Podpis účastníka (rodiče): Podpis:
V dne: V dne:
101
P Ř Í L O H A B
Příloha B Pittsburský dotazník (týdenní
modifikace)
Iniciály pacienta_ Identifikační číslo Datum
DOTAZNÍK PITTSBURGHSKE UNIVERSITY O KVALITĚ SPÁNKU
(Czecri version of tne Pittsburgh gJgg&QtiaJitK Index - PSQI_PW)
POKYNY:
Následující otázky s e týkají vašich obvyklých spánkových návyku pouze během posledního týdne
(posledních 7 dnů). V e svých odpovědích byste měli označit ten stav. který co nejpřesněji vystihuje
většinu dní a nocí v minulém týdnu Prosím, odpovězte na všechny otázky.
1. V kolik hodin jste obvykle během posledního týdne večer ulehl(a)do postele?
ČAS U L E H N U T I D O P O S T E L E
2. Jak dlouho (v minutách) vám obvykle každý večer během posledního týdne trvalo, než jste
usnul(a)?
POČET MINUT
3. V kolik hodin jste obvykle během posledního týdne ráno vstával(a) z postele?
ČAS VSTÁVÁNÍ
4. Kolik hodin z a noc jste minulý týden obvykle opravdu spalíaV? (To s e může lišit od počtu hodin
strávených v posteli.)
OBVYKLÝ POČET HODIN SPÁNKU Z A J E D N U N O C
U každé ze zbývajících otázek označte jednu nejvhodnějši odpověď. Odpovězte, prosím, na
všechny otázky.
5. Jak často jste během posledního týdne měl(a) problémy se spánkem, protože . . .
a) jste nemohl(a) usnout do 30 minut
Nikdy během
posledního týdne_
Jednou
za týden_
Dvakrát
za týden_
b) jste s e vzbudil(a) uprostřed noci nebo brzy ráno
Nikdy během
posledního týdne_
Jednou
za týden_
c) jste musel(a) vstát a jít na záchod
Nikdy během
posledního týdne_
Jednou
za týden_
Dvakrát
za týden_
Dvakrát
za týden_
Třikrát nebo
víckrát za týden
Třikrát nebo
víckrát za týden_
Třikrát nebo
víckrát za týden_
P5CLI - Czech Republic/Czecli - Version of 24 Feb 09 - l&IMResearch In&tnjte.
102
P Ř Í L O H A B
d) jste nemohl(a) dobře dýchat
Nikdy během
posledního týdne
Jednou
za týden
Dvakrát
za týden
Třikrát nebo
víckrát z a týden
e) jste hlasitě kašlal(a) nebo chrápal(a)
Nikdy během
posledního týdne_
Jednou
za týden_
Dvakrát
za týden_
Třikrát nebo
víckrát z a týden_
f) vám bylo příliš chladno
Nikdy během
posledního týdne
Jednou
za týden_
Dvakrát
za týden_
Třikrát nebo
víckrát z a týden_
g) vám bylo příliš horko
Nikdy během
posledního týdne
Jednou
za týden_
Dvakrát
za týden_
Třikrát nebo
víckrát za týden_
h) jste měl(a) špatné sny
Nikdy během
posledního týdne
i) jste měl(a) bolesti
Nikdy během
posledního týdne_
Jednou
z a týden_
Jednou
za týden_
Dvakrát
za týden_
Dvakrát
za týden_
Třikrát nebo
víckrát za týden_
Třikrát nebo
víckrát za týden_
j) jiné důvody; prosím; popište
Jak často jste kvůli těmto jiným důvodům měl(a) během posledního týdne problémy
se spánkem?
Nikdy během Jednou Dvakrát Třikrát nebo
posledního týdne z a týden za týden víckrát za týden
6. Jak byste celkově ohodnotil(a) kvalitu svého spánku během posledního týdne?
Velmi dobrá
Docela dobrá
Docela špatná
Velmi špatná
PSQI - Czecfi Rep-ublic/Czech - Versřan cf 24 Feb 06 -MhjiíResearch I natituie.
D37H
103
P Ř Í L O H A B
7. Kolikrát jste během posledního týdne užil(a) léky nebo jiné prípravky, které vám pomáhají usnout
a spát (na lékařský předpis nebo bez předpisu)?
Nikdy během Jednou Dvakrát Třikrát nebo
posledního týdne z a týden za týden víckrát za týden
8 Jak často jste se během minulého týdne cítil(a) ospalý (ospalá) při řízení auta, při jídle nebo při
jiné společenské činnosti?
Nikdy během Jednou Dvakrát Třikrát nebo
posledního týdne z a týden za týden víckrát z a týden
9. Jak těžké bylo pro vás během posledního týdne udržet si dostatek elánu pro dokončení činností?
Vůbec to nebylo těžké
Jen nepatrně těžké
Poněkud těžké
Velmi těžké
Nikdo nespí v mé posteli ani v mém bytě
Někdo spí v mém bytě. ale v jiné místnosti
Někdo spí ve stejné místnosti, ale ne ve stejné posteli
Někdo se mnou spí ve stejné posteli
S 1939, Univsrsty of Pittsburgh All rights reserved Trsrsla:ec i-
2CCS. oy t^a - no;.istic V's cation under license arc distributed by rt.ac-j Reaearoh
Trust under licenae
Developed by TiyysaaJ^J.. rjEWOOtS^G^.. GtomM^bl. fdevpflp^Jjl.. and fctpferJ^T, of the University of Pittsburgh using National Institute of Ments
Health Funding.£lu>&&£DJ. Reynolds CF, JWonlr TH, Barmen SR. KttpferD.- Psych^r. Fe^es'C:. •5?-Z>i
Thia form may only be used for non-ccm~er;iel educalion and reaearoh purposes. If you would I ike to use this inairument for commercial purposes or
for commercially aponaored research, please contact the Office of Technology Management al the University of Pittsburgh at 412-643-2209 for licensing
information
Contact JjlJW Reaearch Trust for information or trsrs alec vesio-s
E- "si ~ ~ Z ' f c y s: c ' /fj " s : i-i'. i: otu - rts'-et c c
^ c is : i :
I
PSOI - Czeeti Repuhlic/Cíecti - Vereiar of 24 Feb 06 - JJAjjUU-Research lrsti:_:e.
104
P Ř Í L O H A C
Příloha C Wellness dotazník (online)
W e l l n e s s d o t a z n í k
6 otázek, které z h o d n o t í Vaše rozpoložení b ě h e m p ř e d e š l é h o d n e . V y p l ň t e prosím denně.
Identifikujte se prosím číslem, které jste dostalfa na začátku výzkumu. *
V a š e o d p o v ě ď
Na stupnicí 1 až 5 označte, jakou jste měl/a včera náladu. *
Q 1. V e l m i s m u t n ý / á , velmi naštvaný
( ) 2. N e p ř í j e m n ý / á na kolegy, rodinu
Q 3. M e n š í z á j e m o o s t a t n í lidi/aktivity než obvykle
Q 4. Dobrá nálada
Q 5. V e l m i dobrá nálada
Na stupnici 1 až 5 označte, jak kvalitní byl včerejší spánek. *
Q 1. Téměř j s e m n e s p a l / a
(2) 2. Převaloval/a j s e m s e a o t á č e l / a
Q 3. Obstojný, v p o h o d ě
Q 4. Dobře se mi s p a l o , cítím s e o d p o č a t ě
Q 5. V e l m i dobře se mi s p a l o , cítím s e v e l m i o d p o č a t ě
105
P Ř Í L O H A C
Na stupnici 1 až 5 označte, jakou energii jste měl/a během dne. *
Q 1. Žádnou, letargie
Q 2. Velmi malou
Q 3_ Obstojnou
O 4. Velkou
Q 5. Nabitý/á energií
Na stupnici 1 až 5 označte, jak náročný byl včerejší trénink. *
Q 1. Velmi náročný, vše mě velmi bolí
Q 2. Náročný, stále cítím únavu
Q 3. Průměrně náročný
O 4. Lehký trénink
Q 5_ Velmi lehký trénin k/žád ný trénink
Cítíl/a jste se včera ve stresu? *
O 1. Ano, velmi
Q 2. Ano, trochu
Q 3. Průměrný stres
Q 4. Ne, menší stres než obvykle
Q 5_ Ne, vůbec jsem nebyl/a ve stresu
Kolik hodin/minut před spánkem jste včera konzumoval/a poslední j idlo? (př. Ih
45m) *
Vaše odpověď
Vymazat formulář
106