Posudek oponenta na diplomovou práci
Magisterský studijní program: Experimentální biologie
Studijní obor: Speciální biologie, směr - Experimentální biologie rostlin
Student: Bc. Jaromír Stehlík
Název práce: Změny optických vlastností listu vybraných vždyzelených rostlin
v reakci na zvýšenou dávku UV-B záření
Changes in leaf optical properties in selected evergreen plants
in response to UV-B radiation
Kritérium hodnocení: Známka*
1. Splnění cílů práce A-B
2. Celkový rozsah diplomové práce, vyváženost rozsahů jednotlivých částí a jejich
strukturovanost
E
3. Kvalita literární rešerše (množství použitých původních zdrojů, vhodnost výběru) C
4. Správnost používání citačních odkazů {přítomnost necitovaných údajů, dodržování
jednotného stylu citací), respektování platného názvosloví
C
5. Grafická úprava textu a obrázků, správnost a úplnost legend a popisů u tabulek,
grafů a obrázků
C
6. Jazyková a stylistická úroveň, překlepy, pravopis B
7. Úroveň zpracování a statistické hodnocení experimentálních dat B
8. Úplnost popisu používaných metodik D
9. Interpretace výsledků a úroveň diskuse C-D
Komentáře a dotazy (možno připojit na samostatný list):
Práce po formální stránce splňuje zadání. Rukopis je psán v angličtině.
Všechny citace v textu jsou uvedeny v referencích a vice verša. V 1. a 2. kapitole nejsou žádné citace a v 3.
kapitole je pouze jedna. Převzaté informace musí být citovány.
Citace webových zdrojů jsou citovány neobvyklým no konzistentním způsobem (lepší je použití poznámky
pod čarou).
Jsou tabulky 2, 3, 4, 5, 7 výsledkem práce autora?
V několika případech není dotažena formální jednotnost citací v referencích (velká a malá písmena
v názvech, zkratky časopisů). Použité přístrojové vybavení není správně citováno, může to autor doplnit?
Práce neobsahuje seznam použitých zkratek.
Literární rešerše poměrně podrobně zpracovává informace o biosyntéze a metabolismu flavonoidů u
rostlin. Značná disproporce je však v množství informací o využití měření indukované fluorescence
chlorofylu a měření reflektance (tato část v přehledu prakticky chybí).
Jazyková úroveň je na dobré úrovni, i když na vícero místech jak rešerše, tak metodiky a diskuze autor
používá zkrácených často nepřesných slovních obratů (např. str. 12 - můžeme u záření mluvit o reaktivitě?).
To se týká taky všech částí práce pojednávajících o využití tady uváděné „chlorofylové fluorescence", nikoliv
indukované fluorescence chlorofylu a z ní odvozených metod.
Diskuze je součástí popisu výsledků. Při vedení diskuze je však mnohdy srovnání dosažených výsledků
s literaturou jen povrchní.
Pro zvýšení čitelnosti textu by se na mnoha místech hodilo jeho lepší strukturování do subkapitol
a odstavců.
U grafů v obr. 19 - 21 chybí popis osy X, můžete ho doplnit. Legendy ke grafům nejsou dostatečně
samovysvětlující, můžete je doplnit?
V grafech na str. 46 - Co reprezentují naměřená data, jednotlivé analýzy nebo průměry?
Na str. 49 u vizualizace parametrů indukované fluorescence chlorofylu je použita různá škála omezující
jednodušší srovnání výsledků měření mezi variantami experimentu.
Faktické připomínky/komentáře:
Metodická část se dosti rozsáhle věnuje popisu průběhu experimentů, jak v přípravné, tak i ve finální fázi.
Především expoziční část je popsána velmi podrobně.
Názorné schéma experimentálního designu by vhodně ozřejmilo místo a čas použití jednotlivých metod.
Jak se od sebe lišily jednotlivé druhy Sempervivum spi a sp2?
Můžete detailněji popsat, jak bylo prováděno měření reflektance - kdy, jaká část listu, v jakém rozsahu A,,
použití průměrování, příp. jak byla zabezpečena uniformita měření? Ad str. 40 - co znamená, že byly
měřeny vhodné listy a rozety?
Uvádíte, že měření trvalo dlouhý čas. Bylo kvůli tomu načasování expozice jednotlivých variant od sebe
posunuté? Jak se v průběhu expozice měnil obsah vody v měřených listech rostlin? Do jaké míry tento
parametr ovlivnil naměřené výsledky?
Byla metoda stanovení anthocyaninu nějak modifikována/optimalizována oproti literatuře?
Jak bylo přesně prováděno měření indukované fluorescence chlorofylu (tady použitím jejího plošného
zobrazení - chlorophyll fluorescence imaging), jaké bylo nastavení intenzity měřícího, saturačního pulsu a
aktinického světla? Jak byly stanoveny parametry NPQ, qP, FV/FM, OPSII?
V popisu statistického hodnocení není jasné, zda byla statisticky hodnocena všechna naměřená data. Jaký
byl počet opakování?
Můžete pro lepší představu o rozsahu práce uvést počet analyzovaných rostlin jednotlivých druhů
v jednotlivých variantech ovlivnění, jak v přípravných, tak i ostrém experimentu?
(str. 48) Jak se výsledky obsahů anthocyaninu uváděné v literatuře lišily od Vámi naměřených? Můžete
uvést konkrétní srovnání?
Otázky do diskuze:
V rešerši uvádíte převážně negativní působení UV-A záření. Znáte z literatury pozitivní působení UV-A záření
na rostliny?
Jsou známé nějaké rozdíly v biosyntéze/metabolismu fenolů (kys. šikimové) mezi C3 a CAM rostlinami?
Můžete uvést příklad konkrétní reakce spojené se zhášením reaktivních forem kyslíku pomocí flavonoidů?
Celkově je práce na vysoké úrovni. Velká část přítomných chyb, či nedostatků je pravděpodobně způsobena
nedostatkem času v závěrečné fázi jejího zpracování. Po jejich eliminaci by bylo možné práci považovat za
excelentní.
Doporučuji k obhajobě ANO
Navržená známka*: C
Jméno oponenta: Mgr. Peter Váczi, Ph.D.
Datum a podpis
*Při sníženi hodnocení uveďte konkrétní důvod v komentářích. Výsledná známka není aritmetickým
průměrem, aleje souhrnným hodnocením práce.