Disertační práce se zabývá přejímáním valenčních rámců mezi
adjektivy derivovanými sufixem -telný a odpovídajícími
základovými slovesy. V českém prostředí se uplatňují tři různě
přístupy k valenci: sémantický, syntaktický a modifikovaná
valenční teorie; všem zmíněným přístupům se práce věnuje. Cílem
práce je na základě materiálu synchronních korpusů (SYN2015,
syn v3) popsat mechanismus přejímání valenčních rámců (tj.
valenčních pozic a typických doplnění) a určit, které faktory
se na něm podílejí. Výchozí valenční rámce sloves byly získány
z valenčních slovníků Vallex a Verbalex. Mezi zkoumané faktory,
jež se mohou na přejímání valenčních rámců podílet, byly
zahrnuty: frekvence adjektiva, struktura výchozího valenčního
rámce, obligatornost či potenciálnost výchozí valenční pozice,
počet aktantů valenčního rámce a forma přejímané pozice.
Z uvedených faktorů spoluovlivňuje přejetí valenčního rámce
frekvence, počet aktantů a forma pozice (především pád).
Obligatorní pozice nejsou přejímány častěji než potenciální.
Valenční rámce jsou tvořeny nepravidelně; valenční rámec
derivovaného adjektiva je ovlivněn kromě výše uvedených faktorů
především sémantickou nezávislostí adjektiva a jeho zapojením
do existujících kolokací.