M U N I
LAW
Posudek oponenta diplomové práce
Student: Šimon Komár
Studijní program a obor Právo a právní věda / Právo
Název práce: Vybrané mezinárodněprávní aspekty konfliktu mezi
Hamásem a Izraelem
Vedoucí diplomové práce: JUDr. Zdeněk Nový, Ph.D., LL.M.
Oponent diplomové práce: doc. JUDr. Ondřej Svaček, Ph.D., LL.M.
Rok odevzdání práce: 2025
Náročnost tématu práce
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice, která je (bohužel) velmi aktuální. Téma
považuji za náročné, vyžadující precizní trestněprávní přístup, a současně též společensky
naléhavé. Nedávná kritika prezentovaná českými politickými představiteli vůči MTS, související
s vydáním zatykačích rozkazů vůči izraelským státním představitelům, včetně ministerského
předsedy, svědčí o tom, že je nadále nutné obhajovat základní pravidlo materiálního právního
státu vyjádřené vzletným konstatováním: „padni komu padni".
Splnění cílů práce
Diplomant přehledným způsobem vymezil cíle práce, které v předloženém textu též naplňuje.
Hodnocení naplnění klíčového znaku genocidy, tj. zvláštního úmyslu (dolus specialis), mohlo být
| detailnější a propracovanější.
Teoretická a obsahová část práce
Pozitivně hodnotím strukturu práce. Je jasná, přehledná, logická. Zahrnuje vymezení základního
pojmu (zločin genocidy), včetně popisu historicko-právního vývoje v této oblasti. Stručně
vymezuje základní milníky arabsko-izraelského konfliktu. V závěrečné části, která tvoří jádro
práce, autor aplikuje právní rámec na okolnosti probíhajícího konfliktu mezi Hamásem a
Izraelem.
Je zjevné, že autor se s problematikou řádně seznámil a identifikoval stěžejní problémy spjaté
se stíháním zločinu genocidy. Detailně popisuje dílčí znaky skutkové podstaty, upozorňuje na
tradiční výkladové problémy související s jejich naplněním (např. knowledge/purpose přístup u
tzv. zvláštního úmyslu, objektivní či subjektivní pojetí vymezení chráněné skupiny, prvek plánu,
apod.)
Masarykova univerzita, Právnická fakulta
Veveří 158/70, 611 80 Brno, Česká republika
1/3 T: +420 549 49 1211, E: info@law.muni.cz, www.law.muni.cz
Formální úroveň práce
Práce se zdroji je odpovídající. Autor používá referenční texty, na které též správně odkazuje.
Práce je napsána čtivě, chyby či překlepy jsem nezaznamenal.
Návrh klasifikace diplomové práce
Diplomant prokázal schopnost samostatné tvůrčí práce a splnil požadavky standardně kladené
na kvalifikační práce v oboru. Diplomovou práci proto doporučuji k ústní obhajobě a navrhuji ji
hodnotit, za předpokladu, že se student vyrovná s připomínkami a otázkami obsaženými v
posudku vedoucího i oponenta diplomové práce, klasifikačním stupněm: Výborně - (A) - (1)
Stupeň označení Hodnota
Výborně A 1
Velmi dobře B 1,5
Dobře C 2
Uspokojivě D 2,5
Vyhovující E 3
Nevyhovující F 4
Doporučení pro rozpravu
Z obsahového hlediska předkládám několik podnětů k diskuzi:
a) Velmi oceňuji zařazení historických pasáží (historického vývoje v oblasti práva genocidy).
Upozornil bych snad jen na jednu dílčí nepřesnost: mandát UNWCC nebyl spjat s vytvořením
trestního soudu (autor má dle všeho na mysli mezinárodní soud či tribunál). V této otázce
nebyla shoda, ještě v roce 1944 se hovořilo spíše jen o potrestání (ve smyslu popravení)
hlavních válečných zločinců, rozdíl byl snad jen v tom, jak početná měla být dotčená skupina.
Historické zdroje uvádějí, že myšlenka vytvoření mezinárodního tribunálu se zformovala až na
konci roku 1944 (působení H. Stimpsona na F. D. Roosevelta) v USA s tím, že následně ji za svou
přijali i další vítězné mocnosti 2. světové války.
b) Nabízí se otázka, jaký je vztah odpovědnosti státu a odpovědnosti jednotlivce za
spáchání genocidy? Plyne zákaz páchání genocidy (adresovaný státu) přímo z Úmluvy z roku
Masarykova univerzita, Právnická fakulta
Veveří 158/70, 611 80 Brno, Česká republika
T: +420 549 49 1211, E: info@law.muni.cz, www.law.muni.cz
1948? Vyplývá trestní odpovědnost jednotlivce přímo z Úmluvy o předcházení a trestání zločinu
genocidia?
c) Autor uvádí, že Izrael obhajuje vojenskou operaci v Pásmu Gazy argumentem
sebeobrany. Správně hodnotí, že došlo-li by však ke genocidě, nebylo by možné vzhledem k
jejímu kogentnímu zákazu vojenskou operaci odůvodnit sebeobranou. Vedle toho se nabízí
otázka, zda je vůbec z pohledu mezinárodního práva přípustné, aby stát (Izrael) použil
sebeobranu proti útoku nestátního aktéra (Hámas)?
V Brně dne 21. května 2025
oponent diplomové práce
Masarykova univerzita, Právnická fakulta
Veveří 158/70, 611 80 Brno, Česká republika
T: +420 549 49 1211, E: info@law.muni.cz, www.law.muni.cz