MUNI FSS POSUDEK OPONENTA MAGISTERSKÉ PRÁCE I. Autorka: Bc. Soňa Kuderová Název: Ukrajinský hladomor v letech 1932-1933 optikou československého a německého tisku: Komparace reflexe Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Černý, Ph.D. Oponent: Mgr. Bc. Tomáš Řepa, Ph.D. II. Cíl práce a jeho naplnění Bc. Soňa Kuderová se ve své magisterské práci věnuje komparativní analýze dobové reflexe ukrajinského hladomoru z let 1932-1933 ve vybraných československých a německých tištěných médiích. Tento cíl je nejen relevantní vzhledem k současnosti, ale i vědecky přínosný. Dodnes navíc existuje jistá pře především mezi historiky, k čemu během ukrajinského hladomoru přesně došlo, zda šlo o cílenou genocidu Ukrajinců s cílem zlomit jejich odpor ke kolektivizaci nebo zda šlo o kolosální neschopnost sovětské správy zvládnout distribuci potravin, a to i s ohledem na další území výrazně postižená hladomorem v tomto období jako např. Kazachstán. Ať tak či tak odpovědnost nese právě sovětská správa. Nejnovější pohled, jak 0 této strašlivé tragédii referovaly tehdejší periodika, by tak měl přinést zajímavá zjištění. Z mého pohledu je tomu tak i v tomto případě. Cíle práce jsou stanoveny přehledně a relevantně. Autorka v úvodu jasně deklaruje výzkumné otázky, jejich teoretické ukotvení a v hlavním textu je systematicky rozvíjí. Rozsahem velmi hutná práce (138 stran, což jsou parametry již více se blížící disertaci) působí uceleně a její struktura odpovídá požadavkům na historickou studii. III. Obsahové zpracování a přístup k řešení práce Práce je kvalitní historickou studií na základě kombinace kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy, historicko-srovnávací metody a kritické diskurzivní analýzy. Autorka prokazuje solidní orientaci ve zvoleném tématu, dobře zvládá práci se sekundární literaturou v několika jazycích 1 v rozboru samotných článků. Analytická část kompa ruje téměř 300 článků v československém i německém tisku. Už samotný počet svědčí o hlubokém záběru při zpracování. Autorka identifikuje rozdílné způsoby zpravodajství i míru zájmu obou mediálních prostředí. Výběr tisku a jednotlivých periodik je relevantní, i když u německých médií mohl být výběr ještě širší. IV. Formální náležitosti práce a úprava Z hlediska formálních náležitostí je práce v pořádku. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií Joštova 218/10, 602 00 Brno, Česká republika T: +420 549 49 1910, E: info@fss.muni.cz, www.fss.muni.cz Bankovní spojení: KB Bmo-město, ČÚ: 85636621/0100, IČ: 00216224, DIČ: CZ00216224 112 V odpovědi, prosím, uvádějte naše číslo jednací. V. Připomínky k práci Na práci je poznat pečlivost a zaujetí, se kterým autorka postupovala. Osobně bych vzdvihnul kapitolu 4 (s. 59-70) charakterizující československý a německý tisk v meziválečném období. Samozřejmě i zde by se dalo leccos vytknout, některé pasáže jsou spíše popisné, ale co se týká např. kapitoly věnované historickému kontextu (od. s. 33), je to myslím na místě. V práci bych také ještě více posílil vlastní interpretaci - čtenář se dozví, co kde bylo napsáno, ale méně o tom, co to znamenalo v dobovém kontextu. Nepovažuji to však za zásadní problém a konstatuji, že tyto připomínky nijak neumenšují celkovou kvalitu této rozsáhlé práce. VI. Otázky doporučené k bližšímu vysvětlení při obhajobě Proč byla zvolena právě ta periodika, která jste analyzovala? Byla k dispozici jiná důležitá média, která by výběr mohla doplnit či vyvážit? Do jaké míry bylo podle Vás možné, aby tehdejší československý či německý tisk reflektoval hladomor objektivně? Magisterská práce Bc. Soni Kuderové je na nadstandardní a vysoké úrovni u tohoto typu prací. Navrhuji její hodnocení stupněm prospěla výborně. V Brně 7. června 2025 VII. Závěr Tomáš Řepa 2/2