Diplomová práce je etnografickou studií fotbalového
fanouškovství. Jejím cílem je prozkoumat fanouškovství jakožto
formu přináležení. Je založena na dlouhodobém etnografickém
výzkumu mezi fanoušky SK Slavia Praha, zahrnujícím zúčastněné
pozorování, rozhovory s fanoušky a analýzu  webových a
facebookových stránek. Jako hlavní analytické nástroje jsou
použity koncepty interakčních rituálů Randalla Collinse [2004,]
totemismu Émile Durkheima [2002] a společenství v představách
Benedicta Andersona [2008]. V první části práce představuji
fandění v průběhu zápasu jako rituál plný emocí, skrze který se
vazba fanouška na klub vytváří, udržuje a obnovuje, a skrze
který se také ustanovuje společenství okolo fotbalového klubu.
V druhé části nejdříve popisuji, jak se vazba na klub vepisuje
do postojů, názorů a identity fanoušků. V následující části se
věnuji povaze společenství Slavia, jeho symbolům, mytologii, a
způsobu, jakým se k němu jeho příznivci vztahují. V poslední
části analýzy představuji vymezení vůči soupeři jakožto
základní dynamiku fanouškovství, při které je hlavní hybnou
silou obrana skupinových symbolů či fanouškovství jako
takového.