Masarykova univerzita Fakulta informatiky Informační systém o zpracování bioodpadů Diplomová práce Lůkáš Hala Brno, jaro 2010 Prohlášení Prohlašuji, že tato diplomová práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatní?. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem pri vypracování používal nebo z nich cerpal, v práci rádne cituji s uvedením úplného odkazu na príslušný zdroj. Vedoucí práce: prof. RNDr. Jiri Hrebícek, CSc. ii Poděkování Chtěl bych na tomto místí? poděkovat všem, kteří mi jakýmkoliv způsobem pomohli při vytváření této práce. Děkůji svémů vedoucímu práce prof. RNDř. Jiřímů HřebíCkovi, CSc. za cenné řady při konzultaci a za zapůjcení liteřatůřy. Dekůji Milanů Havlovi, Milanů Vymaza-lovi a Honzovi Walteřovi za spolůpřáci při vytváření konceptůálního datového modelů. A v neposlední řade dekůji Honzovi Kopřajdovi za technickoů podpořů a zodpovídání mých dotazů ohledne jeho ředakcního systémů YXY. iii Shrnutí Tato práce spadá do oblasti odpadového hospodářství, konkrétní? zpracování biologicky rozložitelných odpadla. Poskytuje Čtenáři základní přehled o problematice bioodpadu, zejména o způsobech nakládání s nimi. Dále se zabývá analýzou existujících portálů o bioodpadech. Praktická cást práce je potom zamerena na analýzu soucasného a vytvorení nového webového portálů o zpracování bioodpadu. iv Klíčová slova webový portál, bioodpad, biologicky rozložitelný odpad, odpadové hospodářství, třídění odpadu, nakládání s bioodpady, zpracování bioodpadů, legislativa, python, django v Obsah 1 Úvod............................................. 1 1.1 Zadání......................................... 1 1.2 Uvedení do problematiky.............................. 1 1.3 Cíle práce........................................ 2 2 Bioodpady.......................................... 3 2.1 Projekt Zlepšení využívání směsných komunálních odpadli............ 3 2.2 Vymezení základních pojmů............................. 4 2.3 Přehled bioodpadů.................................. 5 2.4 Nakládání s bioodpady................................ 6 2.4.1 Aerobní technologie............................. 7 2.4.2 Anaerobní technologie............................ 7 2.4.3 Výroba biopaliv biologickým sušením................... 8 2.4.4 Kvasné technologie.............................. 8 2.4.5 Termické technologie............................. 8 2.4.6 Termochemické technologie......................... 8 2.5 Související legislativa................................. 9 3 Analýza existujících portálu o bioodpadech...................... 11 3.1 Biom.......................................... 11 3.2 Dejte šanci bioodpadů................................ 12 3.3 Centr m pro hospodarřenís odpady ........................ 13 3.4 Informacní systém odpadového hospodářství................... 14 3.5 Ekodomov....................................... 14 3.6 Jak třídit........................................ 15 3.7 Odpady iHNed.................................... 16 3.8 Ostatní......................................... 16 3.9 Shrn tí ......................................... 18 4 Webový portál o zpracování bioodpadU......................... 19 4.1 Proc potrebujeme webový portál o zpracování bioodpadů?........... 19 4.2 Analýza stávajícího rešení.............................. 19 4.3 Návrh nového portál ................................ 21 4.3.1 Zvolené technologie ............................. 22 4.3.2 Požadavky na webový portál........................ 25 4.3.3 Grafický návrh................................ 27 4.3.4 Diagram prípadů užití............................ 28 4.3.5 Diagram datových toků........................... 29 4.3.6 Konceptuální datový model ......................... 34 4.4 Implementace ..................................... 38 4.4.1 Programování ................................. 38 4.4.2 Tvorba šablon................................. 40 4.4.3 Naplnení obsahem.............................. 41 vi 4.4.4 Tvorba interaktivní mapy.......................... 43 4.4.5 Další funkcionalita.............................. 44 4.4.6 Testování.................................... 45 5 Záver............................................. 46 Literatura............................................. 48 A Přehled biologicky rozložitelných odpadli dle zákona................ 49 B Způsoby odstraňování a využívání odpadů dle zákona ............... 52 C Obsah CD.......................................... 54 vii Kapitola 1 Úvod 1.1 Zadání Cílem DP je vytvořit poradenský informační systém (např. webový portál), který bude poskytovat ucelené informace o nakládání a zpracování bioodpadu v CR nebo SR. Bude zde možno nalézt informace jaké odpady patrí mezi bioodpady a jakými metodami se zpracovávají, dále príslušnou legislativu vztahující s k této problematice, apod. Dále zda budou uvedeny informace o spolecnostech, které zpracovávají nebo produkují bioodpad nebo nabízí služby, které se zpracováním bioodpadu souvisí (napríklad svozové spolecnosti, spolecnosti vyrábející nádoby na bioodpad, atd.) a kontakty na ne. Budou zde odkazy i statistiky zpracování a produkce bioodpadu za dané období na daném míste. Dále zde budou informace (odkazy a vybrané clánky z odborné literatury) na téma bioodpady, které budou shrnuty do razných kategorií, které budou zkonzultovány s odborníky v této oblasti. Využije se pritom technologie Web 2.0. 1.2 Uvedení do problematiky Ochrana životního prostredí, ekologie, globální oteplování - všechny tyto pojmy jsou v posledních letech sklonovány, zejména v médiích, až príliš casto. Tak casto, že to zacíná být až otravné. Postupní? se však zacínají objevovat názory, že to s tím globálním oteplováním zpusobovaným clovekem a s raznými katastrofickými predpoved'mi možná nebude až tak kritické. Spíše by nás mely trápit neobnovitelné zdroje energie. Je jisté, že uhlí se jednou vyteží, stejne tak zásoby ropy a zemního plynu a bude potreba je nahradit necím jiným, lepším i ekologictejším. Soucasná lidská spolecnost se bez elektrické energie proste již neobejde a její spotřeba bude pravdepodobne neustále stoupat. Proto se hledají nové zpusoby výroby energie, které by nebyly závislé na neobnovitelných zdrojích. Možná si to ani neuvedomujeme, ale približne polovinu bežného komunálního odpadu, který denne vyhazujeme do kontejneru a popelnic tvorí biologicky rozložitelný odpad neboli bioodpad. Vyhazujeme vlastne neco, co se dá dále využít at' už k výrobe hnojiva (napr. kompostu) nebo k premene na energii. Tato energie muže alespon cástecne nahradit energii z fosilních paliv a omezit vznik skleníkových plynu. Málokdo ví, že ponecháním bioodpadu na pospas osudu na skládkách vznikají razné plyny, napríklad metan, které unikají do atmosféry. A to je prece celkem rozumný duvod proc trídit odpad. 1 1.3. CÍLE PRÁCE Mnoho lidí si tyto důvody pro třídění odpadu neuvědomuje, nezná, respektive nemá se kde dozvedet. A nejen z toho důvodu je cílem této práce vytvořit nový webový portál, který bude poskytovat ucelené informace o bioodpadech, o jejich zpracování a využívání a který bude sloužit všem, které tyto informace zajímají. 1.3 Cíle práce Hlavním cílem naší práce je implementovat nový informacní systém (webový portál) na základe již existujícího IS vytvoreného v roce 2008 kolegyní Janou Smržovou. Tento systém se ukazuje být pro praktické využití již nevyhovující. Vše se vyvíjí, zvlášte ve svete webových technologií. Je tedy nutné vytvorit nový webový portál, který bude lépe odpovídat soucasným webovým trendum a moderním technologiím a který bude lépe plnit svuj úcel. Predevším bude naší snahou, aby tento byl tento portál dobre použitelný a predával obsažené informace kvalitní a prístupnou formou všem uživatelum. Abychom mohli tento cíl splnit, je nezbytné se seznámit s problematikou odpadového hospodárství, predevším biologicky rozložitelných odpadla (BRO). Dotkneme se také související legislativy. Tomu je venována 2. kapitola. Před samotou implementací nového portálu je vhodné analyzovat již existující webové portály zamerené na podobnou problematiku. To nám bude sloužit nejen jako poucení z nalezených nedostatku, ale zejména jako inspirace při snaze o dosažení našeho cíle. Analýzu webových stránek o bioodpadech najdeme ve 3. kapitole. Předposlední 4. kapitola je praktickou cástí této práce a provede nás analýzou, návrhem a implementací nového webového portálu. V záveřrecřné kapitole pak shrneme dosažené výsledky a overíme splnení vytycených cílu. 2 Kapitola 2 Bioodpady Než se pustíme do analýzy, návrhu a implementace webového portálu, musíme se seznámit s oblastí bioodpadu. V této kapitole nejdríve zmíníme projekt, v rámci kterého tento webový portál vzniká a vysvetlíme si základní pojmy týkající se bioodpadu. Nastíníme v jakých zarízeních a jakými zpusoby se bioodpady zpracovávají, jaké jsou možnosti jejich využití a mimo jiné také uvedeme legislativu, která se bioodpady zabývá. Všechny tyto informace totiž budeme pri tvorbe webového portálu potrebovat. A to nejen pri jeho návrhu, ale i pri naplnování webového portálu informacemi. 2.1 Projekt Zlepšení využívání směsných komunálních odpadů... Myšlenka vytvorit poradenský webový portál o bioodpadech, jehož realizace je popsána ve 4. kapitole nevznikla jen tak na zelené louce. Portál vzniká v rámci projektu, jehož zadavatelem je Ministerstvo životního prostredí (MŽP) a jehož hlavním cílem je mimo jiné snížení množství bioodpadu ukládaných na skládky. Jedná se o projekt, který vychází z Resortního programu výzkumu v působnosti MŽP na léta 2007-2011. Spadá do oblasti podprogramu SP2 - Udržitelné využívání zdrojů a oblasti výzkumu SP2f - Nakládání s odpady a prevence vzniku odpadů, kde pomáhá rešit jeho cíl SP2f1 - Předcházet vzniku odpadů, snížit merné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu. Projekt je možné najít v Informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací pod oznacením SP/2F1/57/081. Jeho rešitelem je DEKONT ENV.T., s.r.o. a celý název projektu zní: Zlepšení využívání smřsných (zbytkových) komunálních odpadů s cílem snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky a vytvorření kapacit pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů, včetne odpadů z kuchyní a stravoven. Další informace o tomto projektu mužeme najít napríklad v Závřrecné zpráve o řřešení projektu za rok 2008 [1]. Vytvorený webový portál bude krome informací o bioodpadech obsahovat i prezentaci tohoto projektu. 1. http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=SP%2F2F1%2F5 7%2F0 8 3 2.2. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ 2.2 Vymezení základních pojmů Biomasa je souhrn látek tvořících tela všech organismu, rostlin, bakterií, sinic a hub i živočichu. Tímto pojmem casto oznacujeme rostlinnou biomasu využitelnou pro energetické úcely. Jedná se o obnovitelný zdrojenergie, který se dá využít napríklad k výrobe elektriny a tepla nebo biopaliva k pohonu vozidel. Rozlišujeme cílene pestovanou biomasu a odpadní biomasu, kam patrí i biologicky rozložitelné odpady. [2] Odpadem je podle zákona c. 185/2001 Sb. [3] „každá movitá vec, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit". Přehled všech odpadli je možné najít v príloze 1 zákona c. 381/2001 Sb. Katalog odpadů. Biologicky rozložitelný odpad (BRO) neboli bioodpad je rozložitelný pomocí mikroorganismů, bakterií, plísní, kvasinek, cervu, žížal a dalších živých organismů. Bioodpady jsou schopny aerobního rozkladu (za prístupu vzduchu) nebo anaerobního rozkladu (bez prístupu vzduchu). BRO lze využít nejen ke kompostování, ale také jako biomasu pro výrobu elektrické ci tepelné energie nebo pro pohon vozidel. [4] Biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) tvorí významnou cást BRO a patrí sem bioodpad z domácností, ale také odpad ze zahrádek nebo z meřstské zeleneř. Plán odpadového hospodárství (ČR stanovuje snížit množství BRKO ukládaného na skládky tak, aby podíl této složky cinil v roce 2010 nejvíce 75 %, v roce 2013 nejvíce 50% a výhledove v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995 [14]. Smesný komunální odpad (SKO) je podle zákona c.185/2001 Sb. definován jako „veškerý odpad vznikající na území obce při cinnosti fyzických osob". Podíl BRKO ve smes-ném komunálním odpadu je dnes cca 42% [5]. Kompost je organické hnojivo, které se získá aerobním rozkladem smeřsi organického materiálu. Kompost je zdrojem humusu a má vysokou výmeřnnou kapacitu pro živiny (dusík, vápník, horřcřík, draslík), které rostlinám postupneř uvolnřuje. Kompost je dále prospešný napríklad tím, že zvyšuje biologickou aktivitu půdy, zlepšuje výživu rostlin stopovými prvky a zlepšuje strukturu půdy [6]. Více o kompostování viz 2.4.1. Bioplyn je plyn produkovaný behem anaerobní digesce (viz 2.4.2) organických materiálů a skládá se zejména z metanu, oxidu uhlicitého, dusíku, vodíku a dalších plynů. Vzniká 4 2.3. PŘEHLED BIOODPADŮ bud' v prirozených prostredích (mokrady, sedimenty), v zemedelských prostredích (uskladnení hnojiä a kejd), na skládkách odpadů (tzv. skládkový plyn) nebo v bioplynových stanicích. Používá se k výrobe elektriny, tepla a také jako biopalivo. [7] Biopalivo predstavuje způsob využití biomasy. Jde o palivo vzniklé cílenou výrobou ci prípravou z biomasy. Biopaliva můžeme rozdelit na tuhá (drevo, sláma), kapalná (bio-nafta, bioethanol) a plynná (bioplyn, dřevoplyn). V soucasnosti je chemická energie z biopaliv uvolnována hlavne jejich spalováním. Jsou vyvíjeny jiné úcinnejší metody pro jejich využití k výrobe elektriny pomocí palivových clánků. [8] 2.3 Přehled bioodpadU Jaké odpady vlastne radíme mezi bioodpady? Zde je krátký prehled nejcastejších skupin bioodpadů převzatý z dokumentu [9]. Odpady ze zelene. Sem patrí predevším odpady z údržby zelene jako je tráva a odpady ze zemeřdeřlství (zbytky rostlin a rostlinné tkáneř). Odpady z dřevin jako jsou vetve, kmeny, parezy apod. Tyto odpady se pro další využití at' už materiálové (kompostování) nebo energetické dále upravují. Drřevní odpad není vhodný k anaerobnímu využití. Odpady ze separovaného sberu jsou odpady ze systémů oddeleného sberu BŘKO v domácnostech. Separovaný sber techto odpadů je v CŘ prováden minimálne. Jedná se o zbytky z prřípravy jídel, odpad ze zahrádek apod. Papír je rovneřž bioodpadem prřed-urcřeným na látkovou recyklaci. Odpady ovoce a zeleniny. Sem radíme odpady produkované obchodními retezci, zeme-delskými a potravinárskými spolecnostmi. Zdrojem techto odpadů jsou i tržište. Odpady z kuchyní a restaurací. Tyto odpady není možno využívat pro krmné úcely a vzhledem k hygienickým důvodům vetšinou ani ke kompostování, jediným vhodným způsobem využití tedy zůstává anaerobní digesce. Odpady z potravinářského prUmyslu predstavují širokou škálu BŘO produkovanou po-travinárským průmyslem (mlékárny, pivovary, pekárny, konzervárny, lihovary). 5 2.4. NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY Odpady z papírenského průmyslu. Sem zarazujeme širokou škálu BRO produkovanou papírnami a celulózkami (krátká celulozová vlákna, papírenský biokal, stromová kura). Odpady jateCní. Jedná se o odpady kategorie 3 a nekteré odpady kategorie 2 (obsah žaludku a strev, jatecní cistírenský kal a shrabky z roštu, apod.) dle Narízení ES c. 1774/2002, kterým se klasifikují vznikající živocišné produkty dle jejich rizikovosti. (Čistírenské kaly z COV zpracovávající mestské odpadní vody, odpadní vody z domácností nebo odpadní vody podobného složení vcetne kalia ze septiku a podobných zarízení. Smesný komunální odpad (SKO) nebo též zbytkový odpad, tedy netrídený odpad, který obcřan ukládá do nádoby na odpad po provedených separacích nebo podobný odpad z firem. Do této skupiny zarazujeme i objemný odpad a odpad z tržišt'. Materiál z ustájení zvírat (hnoje, kejdy). Jedná se o exkrementy hospodárských zvírat vcetne podestýlek. Jde zejména o chlévskou mrvu, hnůj, mocůvku, hnojuvku, kejdu, hluboké podestýlky a trus. Dřevní suroviny jako je drevní štepka, piliny, hobliny, ruzne upravená drevní hmota napr. pro kompostování (rozvláknená drevní hmota), palivové drevo apod., s výjimkou drřeva z údržby verřejné zeleneř a drřeva impregnovaného nebezpecřnými látkami. Tuhá alternativní paliva. Do této skupiny zařazujeme paliva vyrábená predevším z průmyslových a komunálních odpadlí s to z toho důvodu, že nekteré komponenty jsou BRO nebo BRKO. Nejcastejší komponenty alternativních paliv jsou smesné průmyslové plasty, použité obaly z plastů, fólie, papír, drevo, pneumatiky a odpadní guma, odpadní drřeveřné piliny a podobneř. Podrobný seznam všech odpadů můžeme najít, jak jsme již zmínili výše, v Katalogů odpadů, stanoveném vyhláškou c. 381/2001 Sb. Z tohoto Katalogů nás však zajímají pouze biologicky rozložitelné odpady, jejichž seznam můžeme najít napríklad na webu MŽP [10] a také v prříloze A této práce. 2.4 Nakládání s bioodpady Jak jsme již nastínili v úvodu, trídení a využívání bioodpadu je důležité hned z nekolika důvodů. Bioodpad, který se ponechá na skládce spolecne se smesným odpadem, nemá dostatek kyslíku, dochází k anaerobnímu rozkladu (bez prřístupu vzduchu) a organická hmota 6 2.4. NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY „umírá" a hnije (na rozdíl od aerobního tlení, viz kompostování níže). Při tom se tvoří skládkový plyn (metan, cpavek, sirovodík a oxid uhlicitý), který nepříjemne zapáchá, může ohrožovat zdraví obyvatel v okolí skládek a je významným skleníkovým plynem. Z odpadu, který ve skládce hnije, dále vznikají výluhy organických kyselin, což může vést ke kontaminaci spodních vod. Dalším důvodem pro trídení odpadů je to, že bioodpad uložený na skládku zůstává bez dalšího využití. Živiny a organické látky v nem obsažené se nevrací do prirozeného kolobehu látek. A v neposlední rade separaci bioodpadu ukládá zákon. [11] Metody zpracování a využívání závisí na konkrétním typu bioodpadu. Způsoby nakládání s odpady upravuje zákon c. 185/2001 Sb. o odpadech a o zmene nekterých dalších zákonů [3], a to v príloze 3 a 4. Zde jsou uvedeny seznamy způsobů využívání a odstraino-vání bioodpadu. Tyto seznamy vcetne príslušných kódů jsou pro prehled uvedeny také v prříloze B této práce. V následujících odstavcích uvedeme nejpoužívanejší metody zpracování bioodpadu, jako je naprříklad kompostování cři anaerobní digesce. Názvy a informace o jednotlivých technologiích byly cerpány predevším z dokumentu [9]. 2.4.1 Aerobní technologie V aerobních technologiích jsou využívány procesy rozkladu organického materiálu za prří-stupu vzduchu. Radíme sem kompostování a technologii Bricolare. Kompostování neboli aerobní fermentace je biologická metoda využívání BRO, kterou se za kontrolovaných podmínek aerobních procesia a cinností mikroorganismů (tlením) premenuje BRO na kompost. Ten lze použít jako velmi kvalitní hnojivo pro různé plodiny, jejichž zbytky mohou být opet premeneny na kompost. Průmyslove se kompost vyrábí v kompostárnách, jejichž interaktivní mapu budeme vytvářet pro náš webový portál. Technologie Bricolare je podobná kompostování, ale ve srovnání s kompostováním na za-kládkách je méneř nárocřná na plochu. 2.4.2 Anaerobní technologie Jedná se o technologie a procesy, které probíhají bez prístupu vzduchu. Hlavním zástupcem této skupiny je anaerobní digesce. Anaerobní digesce je biodegradacní proces. Pri nem je organická hmota rozkládána mikroorganismy za nepřístupu vzduchu v reaktorech, za optimálne rízených podmínek 7 2.4. NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY (např. obsah sušiny, reakční teplota, pH). Hlavním produktem této přeměny je energeticky využitelný bioplyn (obsahující okolo 55 - 70 % methanu) na strane jedné a na strane druhé kvalitní hnojivo - kompost. Proces anaerobní digesce je nejčasteji využíván v bioplynových stanicích. Stejne jako v prípade kompostáren budeme vytváret jejich interaktivní mapu CR. 2.4.3 Výroba biopaliv biologickým sušením Pri tomto procesu je bioodpad nejprve pripraven na sušení mechanickou predúpravou, pre-devším preddrcením a vyjmutím škodlivých odpadli [12]. Následuje sušení a výsledný suchý produkt je tríden a mechanicky upravován na suchý stabilizát, který je následne peleti-zován pro spoluspalování v uhelných elektrárnách a teplárnách. 2.4.4 Kvasné technologie Alkoholové kvašení je biochemický proces, prři kterém jsou sacharidy prřemeřnřovány na alkohol za prřítomnosti kvasinek. Kvasinky vytvárřejí enzymy, které prřemeřnřují rostlinné cukry na ethanol a oxid uhlicitý za vzniku tepla. Reálné využití technologie zpracování vhodných odpadů na bioethanol a další produkty závisí na ekonomické efektivnosti zpracovatelského závodu. 2.4.5 Termické technologie Hlavním zástupcem této skupiny je spalování. Spalování je termický proces, pri kterém je organická hmota rozkládána působením teploty za dostatecřného prřístupu kyslíku na tepelnou energii. 2.4.6 Termochemické technologie Sem můžeme zaradit zplynování a pyrolýzu. Zplynování je termochemický proces, pri kterém je organická hmota rozkládána na horlavé plyny působením teploty, jež presahuje mez její chemické stability. Pyrolýza je termický proces, pri kterém je organická hmota rozkládána působením teploty, jež prřesahuje mez její chemické stability. Stejneř jako zplynřování je to proces reduk-tivní. 8 2.5. SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA 2.5 Související legislativa Katalog odpadů, nakládání s bioodpady, ůkládání odpadů na skládky - to vše ůpřavůje legislativa (ČR. Křátce tedy zmíníme zákony a další přávní nořmy vcetne legislativy EU, kteřé se nejakým způsobem týkají BRO. Plné a vždy aktůální znení všech zákonů je možné nalézt na Portálu veřejné správy CR [13]. Zákon C. 123/1998 Sb. o přávů na infořmace o životním prostředí Tento zákon mimo jiné zabezpecůje přáva na přístůp k infořmacím o životním prostředí a na vcasné a úplné infořmace o životním prostředí, na vytvoření podmínek přo výkon tohoto přáva a podpora aktivního zpřístůpnování infořmací o životním prostředí ze střany povinných sůbjektů. Zákon C. 185/2001 Sb. o odpadech a o zmene nekteřých dalších zákonů Zákon například stanovuje přavidla přo předcházení vzniků odpadů a přo nakládání s nimi, přáva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost ořgánů ve-řřejné spřávy. Odpadem je podle §3 tohoto zákona „každá movitá vec, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do nekteré ze skupin odpadU uvedených v příloze C. 1 k tomuto zákonu." [3] Zákon také stanovůje způsoby odstřanování a vyůžívání odpadů (viz příloha B). Vyhláška C. 381/2001 Sb. Katalog odpadů Jedná se o vyhlášků Ministeřstva životního přostřředí, kteřoů se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpecných odpadů. V příloze A této přáce je ůveden seznam biologicky rozložitelných odpadů, vytvořený Ministeřstvem životního prostředí přáve na základe Katalogů odpadů. Celý Katalog je pak samozřejme možné dohledat na Portálu verejné správy CR [13]. Vyhláška C. 382/2001 Sb. o podmínkách poůžití ůpřavených kalů na zemedelské půde Tato vyhláška MŽP ůřcůje mimo jiné technické podmínky poůžití ůpřavených kalů na zemedelské půde a ůřcůje mezní hodnoty koncentřací vybřaných rizikových látek, kteřé mohoů být do zemedelské půdy přidány. Vyhláška C. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady Opet se jedná o vyhlášků MŽP, kteřá stanovůje řůzné náležitosti ohledne zpřacování a vyůžívání odpadů. 9 2.5. SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA Nařízení vlády c. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodárství CR Hlavní obsah tohoto narízení predstavuje jeho príloha, která stanovuje napríklad zásady pro nakládání s odpady, opatrení k predcházení vzniku odpadli, podíl odpadli ukládaných na skládky atd. Vyhláška c. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadla na skládky Vyhláška zapracovává prříslušné prředpisy Evropských spolecřenství a upravuje mimo jiné technické požadavky na skládky odpadla, seznam odpadla, které je zakázáno ukládat na skládku a podobneř. Vyhláška C. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Tato vyhláška se týká prímo bioodpadu a stanovuje napríklad seznam bioodpadu, technické požadavky na vybavení a provoz zarřízení biologického zpracování biood-padiä, obsah provozního rádu zarízení atd. Vyhláška C. 374/2008 Sb. o preprave odpadů Upravuje v návaznosti na prřímo použitelný prředpis Evropských spolecřenství o prře-prave odpadla rozsah informací a dokumentace pro jednotlivé druhy přepravy a ozna-cření motorového vozidla prřepravujícího odpad. Směrnice Evropského parlamentu a Rady C. 98/2008/ES o odpadech Jedním z hlavních cílu smernice je recyklovat do roku 2020 až 50 % hmotnosti odpadu z domácností a také zduraznuje potrebu předcházet vzniku odpadla. Podrobnou analýzu této smernice mužeme najít napríklad v [14]. Smernice EU C. 1999/31/ES o skládkách odpadu Smeřrnice stanovuje požadavek na snížení množství biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky na 75 % celkové hmotnosti v roce 1995 do roku 2010, na 50 % této hodnoty do roku 2013 a 35 % této hodnoty do roku 2020. 10 Kapitola 3 Analýza existujících portálů o bioodpadech Kolik vlastne? existuje ceských webových stránek zabývajících se bioodpady? Ůrcit nejaké presné císlo je samozrejme nemožné. Internet je proste príliš velký (i když se omezíme pouze na ten ceský) a webů, které se nejakým způsobem venují bioodpadům je rádove desítky, ne-li stovky. Nejakou tu sekci zabývající se odpadovým hospodárstvím můžeme najít na stránkách krajů, mest i menších obcí. Dále existuje mnoho sdružení a neziskových organizací, které provozují webové prezentace o BRO a v neposlední rřadeř jsou to komercřní subjekty, které se zabývají zpracováním bioodpadů ci prodejem výstupních surovin (kompost, bioplyn) a také poskytováním souvisejících služeb jako výroba kontejnerů nebo preprava. Takové subjekty pak obvykle na svých webových stránkách poskytují i informace o bioodpadech. My se však omezíme pouze na ty webové portály a informacřní systémy, kde shromaž-d'ování a poskytování informací o bioodpadech (nebo obecne o odpadech) je jejich primárním cílem. K jejich nalezení využijeme predevším vyhledávaců Google a Seznam a také odkazů na nalezených portálech. Na konci kapitoly zmíníme také nekteré významné webové stránky, které se bioodpady zabývají alesponř cřástecřneř. Každý analyzovaný portál zhodnotíme jak z hlediska obsahového, tak z hlediska uživatelského dojmu, predevším co se týká přístupnosti, použitelnosti a grafického zpracování. Všech nalezených nedostatků se budeme ve vytváreném webovém portálu snažit vyvarovat. 3.1 Biom URL: http://biom.cz/ Tento komplexní informacřní systém poskytuje rozsáhlý soubor informací z oblasti biomasy, bioodpadů, biopaliva, bioplynu, kompostování a jejich využití. Je to pravdepodobne nej-rozsáhlejší informacní systém v (ČR s touto tématikou a obsahuje predevším odborné clánky a zprávy, legislativu cři projekty související s biomasou, bioodpady, kompostováním a po-dobneř. Nechybí ani kalendárř akcí, jako jsou prezentace, seminárře nebo veletrhy. Velmi cenným zdrojem informací je sekce Produkty a služby, kde můžeme najít napríklad databázi strojů a zarízení pro fytoenergetiku (souhrn technologií pro energetické využívání biomasy) a kompostárenství, ale také databázi subjektů ci burzu, která umožnuje poptávat a nabízet cokoliv co souvisí s fytoenergetikou. 11 3.2. DEJTE ŠANCI BIOODPADU Nechybí ani unikátní mapy bioplynových stanic a zarízení, které vyrábí pelety, brikety, štepku a kotle na biomasu. Provozovatel Tento webový portál provozuje nevládní nezisková a profesní organizace CZ Biom. „Byla založena v roce 1994 s cílem podporovat rozvoj využívání biomasy jako obnovitelné suroviny, rozvoj fytoenergetiky, kompostárenství a využití bioplynu a ostatních biopaliv v České republice. CZ Biom sdružuje významnou část odborníků, podnikatelů a dalších subjektů činných v oblasti využívání biomasy."1 Webová prezentace organizace CZ Biom se nachází na webové adrese http://www.czbiom.cz. Uživatelské hodnocení Portál pusobí velice kvalitním dojmem, jak po stránce grafické, tak po stránce funkcní. I přes svoji rozsáhlost je vše prehledné, uživatel se na webu neztratí a najde zde v podstate vše, co se bioodpadu týká. Jedinou výtku by si zasloužila na první pohled neprehledná a ponekud prřeplneřná úvodní stránka. Jinak tento portál skutecřneř patrří mezi nejlepší s touto tématikou. 3.2 Dejte šanci bioodpadu URL: http://www.biosance.cz/ Klícovým sdelením této kampane je Dejte šanci bioodpadu - kompostujte! Hlavním cílem je zvýšení informovanosti obyvatel meřst a obcí o odpoveřdném nakládání s bioodpady, které povede k vetšímu trídení bioodpadu v domácnostech. „Kampaň se snaží poukázat na individuální odpovednost každého občana bez ohledu na skutecnost, zda bydlí v rodinném dome se zahradou, řadovém nebo cinžovním dome či na sídlišti. Kompostovat dnes může každý, musí pouze využít adekvátní prostredky. Systém sbčru bioodpadu, který v budoucnu nastaví obec je pak nadstavbou, která bude díky kampani snáze prijata a umožní realizovat oddelený sbčr bioodpadu i na sídlištích."2 Na webových stránkách jsou ruzné sekce, pro obcany bydlící jak v byte, tak v rodinném dome se zahradou. Duvody pro třídení bioodpadu zde najdou jak firmy a organizace, tak meřsta a obce. Základní idea kampaneř vznikla v roce 2007. Web vytvorřilo obcřanské sdružení Ekodo-mov (viz 3.5) s podporou pražského magistrátu, Evropského sociálního fondu a ústeckého kraje. 1. http://biom.cz/cz/o-biomu 2. http://www.biosance.cz/index.php?id=o_projektu 12 3.3. CENTRUM PRO HOSPODAŘENÍ S ODPADY Uživatelské hodnocení Tato webová prezentace neoslní svým designem, zato zde uživatel najde vše, co potrřebuje veřdeřt o kompostování a trřídeřní odpadu. Praktické je zejména rozdeřlení na sekce podle zájmových skupin. Nevýhodou je, že se jedná o web se spíše statickým obsahem, který není nutné prříliš aktualizovat. Hodila by se sekce s cřlánky, nebo alesponř kratšími aktualitami, které by uživateli daly prříležitost se na tyto webové stránky vracet. 3.3 Centrum pro hospodarení s odpady URL: http://ceho.vuv.cz/ „Centrum pro hospodaření s odpady (CeHO) bylo založeno na základe rozhodnutí ministra životního prostredí dne 1. 9. 2001 jako součást VÚV T.G.M. (Výzkumný ústav vodohospodársky T. G. Masaryka). Od svého vzniku zajišťuje odborné činnosti a výzkum v oblasti nakládání s odpady a také odbornou podporu odboru odpadli Ministerstva životního prostředí." „Soustred'uje sepčředevším na výzkum v oblasti odpadů, výzkum, vývoj, aplikaci a hodnocení metod pro nakládání s odpady, dále na vytváčření podpurných mechanismů pro prosazování principu ochrany zdraví a životního prostredí v celém cyklu nakládání s odpady, zjišťovánískutecných vlastností odpadu na základe laboratorních analýz a sledování celého procesu nakládání s odpady, prosazování prevence vzniku a minimalizace odpadů, prosazování nových smeru vyplývajících z legislativních zmen."3 Webové stránky CeHO poskytují následující informace: • výzkum v oblasti analytiky odpadů - zpracování základního popisu odpadu, • prehled zarízení zpracovávajících BŘO - rozsáhlá databáze a mapa zařízení rozdelená podle krajů, • problematika evidence a ohlašování odpadů - zpracování prehledu povinností vyplývajících ze zákona, • informacřní systém odpadového hospodárřství - prřehledy o produkci a nakládání s odpady za roky 1995 až 2006 v požadovaném clenení, zpracování prehledu zařízení pro využívání a odstrainování odpadů, vyhodnocení indikátorů odpadového hospo-dárřství kraje, atd. • prehled skládky odpadů - mapy skládek podle krajů, • databáze technologií úprav odpadů - zpracování specializovaných (tematických) výberu z databáze, príprava Provozních rádii zarízení k nakládání s odpady, jejich odborná posouzení, atd. • informacní podpora - vyhledávání informací v rámci Evropské unie z oblasti životního prostredí (nakládání s odpady, napr. prehled platných predpisů, nove prijatých predpisů, soudních rozhodnutí). 3. http://www.vuv.cz/centrum-pro-hospodareni-s-odpady 13 3.4. INFORMAČNÍ SYSTÉM ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Uživatelské hodnocení Informacní hodnota, kterou tento portál prináší je skutecne velká. Bohužel způsob jakým jsou webové stránky vytvorený a informace prezentovány je velmi špatný. Použití rámů, které rozdelují stránku na nekolik nezávislých cástí je naprosto nevhodný a v dnešní dobe tvůrci webových stránek zavrhovaný a témer nepoužívaný. Jeden príklad za všechny: pri prístupu na stránky z vyhledávace (napr. Google) se uživatel obvykle dostane do konkrétního rámu a k informacím v ostatních rámech, predevším k hlavní navigaci nemá prístup. Použitelnost webu se tak snižuje na minimum. Pomineme-li grafiku připomínající stránky z období pocátku internetu, můžeme konstatovat, že web je opravdu špatne použitelný a neprehledný. Uživateli tak trvá príliš dlouho, než se na stránkách zorientuje a najde to, co hledá. Lepší rozvržení stránek vcetne nového grafického zpracování by si tento portál zasloužil a informace zde prezentované by se tak staly mnohem prřístupneřjšími. 3.4 Informacní systém odpadového hospodářství URL: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/ Informacní systém odpadového hospodárství (ISOH) shromažďuje agregovaná data o produkci a nakládání s odpady v ČR. Databáze je urcena predevším pro odbornou verejnost se znalostí platné legislativy v odpadovém hospodárřství. Od roku 2007 jsou data pro Ministerstvo životního prostredí spravována Ceskoů informacní agenturou životního prostredí (CENIA). Data za léta 2002 - 2006 spravoval Výzkůmný ústav vodohospodársky T. G. Masaryka - Centrům pro hospodaření s odpady (CeHO), na jehož webových stránkách (viz 3.3) je možné najít i data za období 1994 - 2001. Informacní systém byl vytvoren firmou Inisoft. Uživatelské hodnocení Data můžeme vyhledávat podle různých parametrů, napríklad podle kraje, kódu odpadu nebo způsobu nakládání. Po zvolení vyhledávacích kritérií (které by bylo pohodlnejší vybírat z rozbalovacího seznamu, než z vyskakovacích oken) dojde k výpisu tabulky s prře-hledem množství vyprodukovaného a zpracovaného odpadu v tunách. Nevýhodou je, že veškerá data jsou zobrazována pouze pod svými kódy (naprř. 200201 pro biologicky rozložitelný odpad) a to velmi ubírá na prřehlednosti tabulky. Kliknutím na jednotlivé kódy je však možné zobrazit jejich význam. 3.5 Ekodomov URL: http://www.ekodomov.cz/ Ekodomov je obcanské sdružení jehož cílem je podporovat životní styl vedoucí k šetrnému prístupu a úcte k přírode, zvýšit povedomí verejnosti o problematice trídení a využívání od- 14 3.6. JAK TRřÍDIT padů, zejména bioodpadů. Dále se snaží prosazovat využívání obnovitelných zdrojů energie a surovin a prosazovat technologie a výrobní postupy, jež jsou v souladu s principy udržitelného rozvoje. Pro naplnení svého poslání Ekodomov napríklad: • realizuje osvetové kampane na podporu domácího a komunitního kompostování a oddeleného sberu bioodpadů, • zajišt'uje a zprostrředkovává environmentální vzdeřlávání, výchovu a osveřtu, • vzdeřlává pracovníky samospráv meřst a obcí v odpadovém hospodárřství, • vydává osvetové materiály o bioodpadů a kompostování.4 Webová prezentace krome sekce se základními informacemi o bioodpadech a kompostování obsahuje i sekce zameřrřené na obce, školy a domácnosti. Soucřástí webu je i e-shop, kde Ekodomov prodává výrobky z biodegradabilních plastů. Uživatelské hodnocení: Prehledná a dobre zpracovaná webová prezentace s grafikou, která nenadchne ani neurazí. Web je pomerne casto aktualizován, takže uživatel má důvod se vracet. Informace o biood-padech jsou dobrře rozdeřlené a strukturované. Zajímavou sekcí je kompostovací poradna, kde se mohou uživatelé ptát na cokoliv ohledneř kompostování. 3.6 Jak trídit URL: http://www.jaktridit.cz/ Hlavním heslem tohoto webu je: Má to smysl. Třiďte odpad. Můžeme zde najít predevším informace související s třídením a recyklací odpadů. Je urcen pro všechny, kdo mají zájem se dozveřdeřt více o tom, jak s trřídeřním v domácnosti zacřít nebo jak správneř odpady trřídit. Návštevníci tohoto webu se mohou zúcastnit diskuze k tématu mesíce ci napsat svůj dotaz do elektronické poradny. Nejvetším přínosem je seznam odpadů, který nám napoví, co můžeme vyhodit do kterého kontejneru nebo na jaké sbeřrné místo. Seznam je opravdu rozsáhlý, takže se dozvíme kam vyhodit vše od CD nosicře prřes nábytek až po stavební sut'. Pokud nevíme, co znamenají jednotlivé znacřky na obalech, zde se to také bezpecřneř dozvíme. Velice prřínosná je stránka s vysvetlením, co se deje s odpady, které do kontejnerů vyhodíme. Zde nechybí in-formacní videa se zábery z dotrid'ovacích linek a ze zpracoven odpadů. Z dalších sekcí stojí za zmínku informacní stránka o trídení odpadů v jednotlivých krajích a diskuzní fórum. Provozovatelem webových stránek je obalová spolecřnost EKO-KOM, která zajišt'uje plnení povinností zpetného odberu a využití odpadu z obalů, které vyplývají ze zákona c. 477/2001 Sb. o obalech. 4. http://www.ekodomov.cz/index.php?id=o_nas 15 3.7. ODPADY IHNED Uživatelské hodnocení: Stránka na první pohled zaujme moderním a atraktivním vzhledem. Beřhem procházejí uživatel nabude dojmu velmi dobrře zpracovaného webu. Obsah je velice kvalitní, uživatel není zahlcen zbytecným textem a po krátkém hledání najde to, co hledá. V pravém horním rohu webové prezentace je velmi dumyslne umístená interaktivní animace, ze které se uživatel hned dozví, jaký odpad (plast, sklo, papír) se vztahuje k jaké barveř kontejneru a co do neřj všechno patrí. Podobných interaktivních prvku obsahuje web více. Bohužel jsou vytvoreny technologií Flash, což ubírá na obecné prístupnosti obsahu. 3.7 Odpady iHNed URL: http://odpady.ihned.cz/ Tento portál provozovaný serverem iHNed.cz (online zpravodajství Hospodárřských novin) poskytuje novinky a clánky týkající se odpadla. Jedná se o elektronickou alternativu k tište-nému mesícníku Odpady. Na rozdíl od ostatních portálu o bioodpadech slouží tento portál pouze jako zpravodajský server, takže zde mužeme najít predevším aktuální zprávy z oblasti odpadového hospodárřství. Nevýhodou je, že velká cřást obsahu se nachází v placené cřásti serveru, ke které mají uživatelé přístup pouze po objednání, zakoupením jednotlivých clánku nebo predplacením tišteného casopisu. Ze své povahy je web zameren spíše na ctenáre s hlubším zájmem o odpadové hospodárřství. 3.8 Ostatní Dosud jsme analyzovali pouze portály, u nichž jsou informace o odpadech jejich primárním cílem. Jak už jsme uvedli na zacátku této kapitoly, portálu, které se nejakým zpusobem odpady zabývají je velké množství. Proto nyní ješteř uvedeme vybrané weby, které se biood-pady zabývají alesponř cřástecřneř. Ceská inspekce životního prostredí (http://www.cizp.cz/) - odborný orgán státní správy, který je poveřrřen dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostrředí. Odpadové fórum (http://www.odpadoveforum.cz/) - webová prezentace odborného mesícníku Odpadové fórum, který se zabývá všemi aspekty souvisejícími s odpadovým hospodárřstvím. 16 3.8. OSTATNÍ ZERA (http://www.zeraagency.eu/) - řegionální nevládní nezisková ořganizace, kteřá sdřůžůje fyzické osoby za úcřelem vytvářření podmínek přo pořadenskoů, vzdeřlávací, výzkůmnoů a koořdinacřní cřin-nost při řealizaci přogřamů a opatření v řámci trvale ůdřžitelného řozvoje venkova a vyůžití křajiny zemeřdeřlcem. EnviWěb (http://www.enviweb.cz/) - zpřavodajský seřveř o životním přostřředí. Ministerstvo životního prostředí (http://www.mzp.cz/) - webový pořtál MŽP obsahůjící i sekci Odpadového hospodářství zameřenoů na odpady zejména z pohledů legislativy. Ekolist (http://www.ekolist.cz/) - poskytůje zpřavodajství, kalendářř akcí, ekologické pořadenství a další infořmace z oblasti životního přostřředí. Pražské služby (http://www.psas.cz/) - firma zajišťující ve spolůpřáci s dalšími subdodavateli soůstřeďování, vyůžívání a odstřanřování veškeřého odpadů vypřodůkovaného obcřany hlavního meřsta Přahy a dalšími sůbjekty, jež se řovneřž zapojili do tohoto jednotného systémů. Ekoporadny (http://www.ekoporadny.cz/) - ekopořadenský pořtál Ministeřstva životního přostředí přovozůjící sít' enviřomen-tálních infořmacních a pořadenských centeř v (ČR. Trídění odpadu (http://www.trideniodpadu.cz/) - cílem techto střánek je ponekůd nefořmální fořmoů poskytovat řůzné infořmace o odpadech a jejich třřídeřní. Enviport (http://www.enviport.cz/) - zpřavodajský pořtál, kteřý si klade za cíl zveřřejnřovat řelevantní infořmace z oblasti životního přostředí. Najdeme zde clánky, řepořtáže, dokůmenty a řůzné akce z ceských i zahřanicních seřveřů. 17 3.9. SHRNUTÍ Atlas zarízění využívajíriCh obnovitelné zdrojě ěněrgiě (http://www.calla.cz/atlas/) - databáze zařřízení vyůžívajících biomasů, přodůkůjících bioplyn, katalog vodních, slůnecřních a veřtřných elektřářen a podobneř. Cěnia (http://www.cenia.cz/) - cřeská infořmacřní agentůřa životního přostřředí Databázě ěnvironměntálnídi služěb a výrobku (http://www.envisluzby.cz/) - ůmožnůje vyhledávat fiřmy a ořganizace podle různých oblastí (například zpřaco-vání odpadůů). Arnika (http://www.arnika.org/) - nezisková ořganizace přacůjící ve třech přogřamech: centřům přo podpořů obcanů v řozhodování o životním přostředí, ochřana přířody, toxické látky a odpady. Hnutí Duha (http://www.hnutiduha.cz/) - ekologické hnůtí zabývající se ochřanoů životního přostřředí. 3.9 Shrnutí Uvedený výcet pořtálů a webových střánek jiste není zcela vyceřpávající. Zachycůje poůze ty weby, kteřé lze jednodůchým způsobem najít pomocí vyhledávace, případne na kteřé od-kazůjí jiné webové pořtály. Celkem se nám podařilo najít 7 pořtálů zameřených přímo na odpady (bioodpady) a 15 dalších pořtálů ci webových střánek, kteřé se křome odpadůů zabývají i dalšími oblastmi životního přostřředí. Po obsahové a ůživatelské střánce jsoů neřkteřé velmi kvalitní, jiné méneř. Co se týce technického zpřacování, vetšina webů je dobře poůžitelných, ale jen malé množství ůvedených pořtálů můžeme oznacit za dobře přístůpné (přo hendikepované ůži-vatele). Zajímavé je, že poůze tři pořtály mají validní zdřojový kód (Cenia, MŽP a Třídení odpadů). U pořtálů ClŽP, jakožto pořtálů státní spřávy, je nevalidita a tedy snížená přístůp-nost ponekůd překvapivá. Tato analýza a zjištení řůůzných kvalit i nedostatků techto pořtálů bůde jiste dobřoů inspiřací při tvořbe nového webového pořtálů o zpřacování bioodpadů. 18 Kapitola 4 Webový portál o zpracování bioodpadů Dostáváme se k praktické cřásti této práce. V prředchozích kapitolách jsme nastudovali a ujasnili si vše, co se týká bioodpadů. Na základe získaných informací si nyní vysvetlíme hlavní důvody proc vlastne vytváret webový portál o bioodpadech, co nám tento portál prinese a co by meřl obsahovat. Také analyzujeme stávající informacřní systém a poté navrhneme a vytvoríme nový informacní systém (webový portál) o zpracování bioodpadů. 4.1 Proc potrebůjeme webový portál o zpracování bioodpadů? Co nám vlastne tento webový portál přinese? Proc je potřeba jejvůbec vytváret? A je potreba vytvárřet další webový portál, když už podobné existují? V první řade je tu legislativní hledisko. Zákon c. 123/1998 Sb. (viz 2.5) mluví o právu na informace o životním prostrředí. Obcřané mají právo veřdeřt, co se deřje s životním prostrředím, ve kterém žijí, a jak je nakládáno z odpady, které denne odhazují do kontejnerů. Zda jsou tyto odpady ekologicky zpracovány nebo zůstanou ležet na skládce a budou prinejmenším obteřžovat okolí neprříjemným zápachem. Portál o bioodpadech tedy bude naplnřovat požadavek nejen tohoto zákona. Dalším důvodem je mít evidenci informací o nakládání s bioodpady a možnost šírit tyto informace dál. K šírení informací je internet jedmecným nástrojem. Vždyt' mnoho lidí neví, jak správne trídit odpad a jaké jsou důsledky ponechání bioodpadů v komunálním odpadu. Nebo co se s odpadem vyhozeným do kontejnerů deje, jak je dále zpracováván a využíván. A kde jinde se v dnešní dobeř moderních komunikacřních technologií tyto informace dozveř-deřt než na internetu. Jedním z hlavních cílů portálu tedy bude informování verejnosti a zvýšení povedomí o všem, co s bioopady souvisí. Pojd'me se ale nejprve podívat, jak tyto cíle naplnuje existující informacřní systém BI-OD-IS. 4.2 Analýza stávajícího rešení Jak už jsme nastínili v úvodu, prři implementaci budeme vycházet z webového informacřní systému BI-OD-IS vytvorřeného Janou Smržovou v roce 2008. Systém byl naprogramován od základů vcetne administrace. Tento systém je z nekolika důvodů již nevyhovující a jak už to tak bývá, staré veřci je potrřeba drříve nebo pozdeřji nahradit novými. Na internetu, který se vyvíjí velmi rychle, to platí dvojnásob. 19 4.2. ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO REŠENÍ Co všechno v tomto systému najdeme? Krome informací o projektu Zlepšení využívání smesných komunálních odpadli..., které predstavují verejnou cást systému, je zde autenti-zovaná cást obsahující vlastní data o bioodpadech. Zde je seznam bioodpadu a metod zpracování, dále seznam nekterých zpracovatelu bioodpadu, odkazy na jiné portály a prehled legislativy vztahující se k bioodpadum. Více dat v tomto IS nenajdeme. Sice se zde nachází další sekce jako služby, statistiky a cřlánky, ale databáze neobsahuje žádná data k zobrazení. Obrázek 4.1: Ukázka puvodního informacního systému BI-OD-IS Systém je vytvořen v jazyce PHP, data jsou uložena v databázi MySQL a pro prezentaci je využit jazyk HTML. Jaké jsou základní nedostatky tohoto IS z pohledu uživatele? • Po grafické stránce pusobí systém velmi strohým dojmem, což uživateli práci se systémem rozhodneř nezprříjemní, ale na druhou stranu jej ani neobteřžuje zbytecřnostmi (viz obrázek 4.1). • Chybí jakékoliv logo cři název systému, který by uživateli napoveřdeřl, kde se vlastneř nachází. Hlavicřka stránky je tedy až na obrázek prázdná. • Jako uživatel musím neřkdy až prříliš prřemýšlet, jaký je smysl urcřité stránky. Naprří- 20 4.3. NÁVRH NOVÉHO PORTÁLU klad v sekci Služby chybí popis, co se na stránce nachází a k cemu slouží zobrazený formulář. • Bylo by vhodné rozdelit výpis dat do podstránek. Například seznam Subjektu je příliš dlouhý na to, aby byl zobrazen celý na jediné stránce. • Chybí vyhledávání nebo alespon mapa webu, která by uživateli umožnila rychleji najít požadované informace. • Z pohledu správce systému není možné editovat všechny informace (bez zásahu do zdrojového kódu). Systém má i nekolik nedostatku z hlediska použitých webových technologií: • HTML kód není validní, což zpusobuje problémy nejen hlasovým cteckám, které používají hendikepovaní uživatelé, ale i vyhledávacum. Chybí deklarace typu dokumentu (DOCTYPE). • Chybí oddelení obsahu od formy. To znamená, že pro formátování vzhledu jsou používány HTML elementy a jejich atributy namísto využití kaskádových stylu, což znemožnuje jednoduchou zmenu vzhledu bez zásahu do obsahu. • Prístupnost kódu je bohužel na velmi nízké úrovni. - Chybí jakákoliv sémantika. V kódu nenajdeme ani jeden nadpis, seznamy jsou vytvoreny odsazováním pomocí znacek nového rádku namísto využití znacek pro seznamy. - Odkazy neobsahují atribut title a atribut alt u obrázku v hlavicce má nicne-říkající obsah „obrazek". - Rozvržení stránek je vytvořeno pomocí tabulky, což muže zpťisobit uživatelům hlasových cřtecřek nemalé problémy prři procházení stránek. • V systému není implementována ochrana hesla proti odposlechu prři prřihlašování uživatele. Heslo je prřenášeno po síti i uloženo v databázi v otevrřené podobeř. • Prři implementaci systému v jazyce PHP nebylo využito žádného frameworku, což komplikuje další rozširřování funkcionality celého systému. Abychom však nevyjmenovávali pouze zápory systému, musíme zmínit i nekteré klady. Jedním z nich je napríklad dobre zpracovaná prezentace projektu nebo rozsáhlý seznam subjektu. Kladne miäžeme hodnotit i komentáre ve skriptech PHP, což umožnuje lepší orientaci v kódu. 4.3 Návrh nového portálu Nejprve se krátce seznámíme s webovými technologiemi, které prři implementaci využijeme a stanovíme všechny požadavky, které budeme chtít implementovat. Poté bude následovat nezbytný návrh od grafiky, pres razné modely (konceptuální datový model, diagram datových toku) až po strukturu webových stránek. 21 4.3. NÁVRH NOVÉHO PORTÁLU 4.3.1 Zvolené technologie Prři výbeřru technologií jsme omezeni prostrředím, kde bude portál nasazen. Webový portál pobeží (stejne jako jeho predchozí verze) pod již existující doménou ecomanag.cz, na které se nachází (na doménách tretího rádu) hned nekolik webových projektil. Všechny tyto projekty fungují na redakcním systému YXY, který je postaven na následujících webových technologiích: Python: dynamický objektove orientovaný programovací jazyk. Je vyvíjen jako open source projekt, který je zdarma dostupný pro veřtšinu beřžných platforem (Linux, Windows, Mac OS). Významnou vlastností Pythonu je velmi jednoduchá syntax a produktivita z hlediska rychlosti psaní programu. Je to víceparadigmatický jazyk, to znamená, že umožnuje pri psaní programu používat nejen objektove orientované, ale i procedurální a v omezené mírře i funkcionální paradigma.1 Pro studium jazyka Python mužeme využít volne dostupnou literaturu na internetu. Za zmínku stojí napríklad kniha A byte of Python od indického autora jménem Swa-roopCH [15]. Django: webový aplikacní framework napsaný v jazyce Python. Je postavený na architek-ture model-view-controller, která rozdeluje datový model, uživatelské rozhraní a rí-dící logiku aplikace do trí pokud možno nezávislých komponent. Hlavním úkolem Djanga je snadné vytvárření komplexních webových aplikací. Zameřrřuje se na zno-vupoužitelnosti a prřipojitelnosti všech komponent, rychlý vývoj a prředevším na koncept DRY (Don't Repeat Yourself - neopakování cřástí zdrojového kódu, pokud to není nezbytneř nutné). S tím souvisí také znacřné využívání deřdicřnosti. Velkou výhodou Djanga je automaticky generovaná administrace.2 Jako zdrojinformací o frameworku D'ango je velmi vhodná webová kniha The Django Book [16]. Tato kniha je unikátní v tom, že vzniká prímo na webu a je komukoli volne prřístupná. Její kvalita je podporřena tím, že cřtenárři a programátorři v Pythonu mají možnost komentovat obsah a podílet se tak na vzniku a zlepšování obsahu knihy. PostgreSQL: objektove-relacní databázový systém. Je vydáván jako open source pod licencí MÍT. Na jeho vývoji se podílí globální komunita vývojáru a firem.3 Webový framework D'ango podporuje vedle PostgreSQL také databáze MySQL a SQLite. To jsou tedy trři základní stavební kameny redakcřního systému YXY. Samotný redakcřní systém, který je v soucasnosti vyvíjen Janem Koprajdou, je tvoren z modulu. Vedle systémo- 1. Wikipedie: Python http://cs.wikipedia.org/wiki/Python 2. Wikipedie: Django http://cs.wikipedia.org/wiki/Django 3. Wikipedie: PostgreSQL http://en.wikipedia.org/wiki/PostgreSQL 22 4.3. NÁVŘH NOVÉHO POŘTÁLŮ vých modulů jsou základním modulem kategorie, na které můžeme vázat další moduly, naprříklad crlánky. V každém modulu je definována struktura databázových tabulek a príslušná aplikacní logika. Výhoda modulů spocívá v tom, že do našeho projektů si můžeme importovat pouze ty moduly, které potřebujeme. Ve vytvářené webové aplikaci pak definujeme tzv. pohledy (views), kde naprogramujeme aplikacní logiku pro generování verejných webových stránek. Prezentacní logika, tedy HTML a CSS, je pak uložena v šablonách (templates). Ředakcní systém YXY, který je postaven na výše zmíneném frameworku D'ango, poskytuje dve různé uživatelské cásti. Jednak autentizovanou cást, kde může prihlášený správce daných webových stránek editovat obsah a menit různá nastavení webu a jednak veřejnou cřást, tedy generované webové stránky (v našem prřípadeř webový portál) prřístupné všem uživatelům internetů. Obeř cřásti systému YXY fungují ve strucřnosti takto: • Administrace umožnuje spravovat více webů najednou. V horní cásti se můžeme pomocí záložek mezi jednotlivými weby prepínat. V levém sloupci pak vidíme odkazy pro práci s jednotlivými moduly (kategorie, clánky atd.). V hlavní pravé cásti administrace se zobrazuje obsah spravovaného modulu. Ůkázku administrace můžeme videt na obrázků 4.2. Pro editaci obsahu webových stránek je integrován editor TinyMCE4. Ten umožnřuje editaci stránek bud' v módu WYSIWYG (What You See Is What You Get - co vidíš, to dostaneš) nebo v módu HTML. Ůživatelské rozhraní administrace také obsahuje JavaScriptové interaktivní prvky, které usnadnřují práci. Naprříklad možnost meřnit zanorření kategorií prřetažením myší (tzv. drag and drop). • Veřejná cást, tedy vlastní webové stránky, jsou generovány výše zmmenými pohledy. V nich definujeme, jaká data budou na stránce zobrazena. Tato data jsou následne vykreslena do podoby webové stránky pomocí šablon, což je v podstateř HTML soubor doplneřný o tzv. blokové znacrky nebo promernné, které jsou prři vykreslování nahrazeny dynamickými daty. Výsledné HTML soubory jsou pak naformátovány prřipoje-nými kaskádovými styly, obrázky, prřípadneř JavaScriptem. O tom jaká šablona bude použita rozhoduje ŮŘL dané stránky. Jejich podobu je možné také nastavit, takže místo nevzhledných a dlouhých adres s mnoha parametry může mít náš web peřkná a snadno zapamatovatelná ŮŘL. Pro úplnost ješteř krátce popíšeme další nezbytné webové technologie, které prři implementaci portálu využijeme: 4. http://tinymce.moxiecode.com/ 23 4.3. NÁVRH NOVÉHO PORTÁLU Obrázek 4.2: Administrační rozhraní redakčního systému YXY XHTML: extensible Hypertext Markup Language neboli rozšiřitelný hypertextový značkovací jazyk. Umožnuje logicky strukturovat obsah webové stránky a priřazuje mu sémantiku neboli význam. Spolu se starším jazykem HTML je základním stavebním prvkem webovýčh stránek a je založený na jazyče XML. V součřasnosti se čřasto používá verze XHTML 1.0 Strict.5 Konsorcium W3C6, které stojí za vývojem nejen tohoto jazyka však od dalšího vývoje XHTML upustilo a soustrředí se nyní na vývoj jazyka HTML 5. CSS: Cascading Style Sheets neboli kaskádové styly jsoů základem přo tvořbů gřafického designů webových střánek. Umožnůjí definovat řůzné vlastnosti jakémůkoliv elementů HTML (například řozmeřy, bařvů pozadí, velikost písma). Jejich důležitoů 5. Wikipedie: XHTML http://cs.wikipedia.org/wiki/XHTML 6. World Wide Web Consortium: http://www.w3.org/ 24 4.3. NÁVRH NOVÉHO PORTÁLU vlastností je oddelení obsahu od formy. Díky tomu je možné zmenit vzhled webové stránky úpravou jediného souboru CSS, bez zásahu do kódu HTML.7 JavaScript: skriptovací jazyk beřžící ve webovém prohlížecři. Je to v soucřasnosti nejpoužíva-neřjší jazyk pro vytvárření interaktivních webových aplikací. Umožnřuje uživateli inter-agovat se stránkou (naprř. prřetahovat objekty na stránce, obnovit pouze cřást stránky), ale také vytvorit riäzné efekty a animace.8 jQuery: framework pro zjednodušení práce s JavaScriptem. Nabízí funkce pro výbeřr elementu a manipulaci s HTML a CSS. Základem jQuery je jeden JavaScriptový soubor, který je možno rozširovat o další funkcionalitu pomocí pluginiä. Použití je velmi jednoduché a i bez znalosti programování v JavaScriptu si rrmžeme vytvorit například interaktivní menu nebo obrázkovou galerii.9 4.3.2 Požadavky na webový portál Stanovení všech požadavku, které chceme implementovat, je jednou z nejduležitejších cástí analýzy a návrhu. Bez toho se neobejdeme u tvorby žádného softwarového produktu. Samozrřejmostí prři tvorbeř jakékoliv webové stránky by meřla být dobrá prřístupnost a použitelnost. Pokud vytvorřený portál nebude prřístupný, prezentované informace se nedostanou ke všem uživatelum, kterí je budou hledat. Lépe receno tito uživatelé je pujdou hledat jinam. Podobné je to s použitelností. Musíme implementovat takový portál, na kterém se uživateli podarří snadno a rychle najít nebo udeřlat to, co chce. Pro splnení přístupnosti se musíme držet nekolika základních pravidel, predevším co se týká psaní zdrojového kódu XHTML. Jedná se zejména o správné vyplnení atributu alt u netextových prvku, atributu title u odkazu, správné používání sémantických znacek pro nadpisy, odstavce, seznamy, tabulky a v neposlední rřadeř jednoduchý a snadno pochopitelný textový obsah stránek. Stránky musí být funkcřní i s vypnutými obrázky, kaskádovými styly a JavaScriptem. Další zásady tvorby prřístupného webu najdeme naprříklad v cřeské metodice Pravidla tvorby přístupného webu [17]. Dobrou použitelnost se pokusíme zajistit kvalitním grafickým designem portálu a logickým usporřádáním webových stránek. Vymyslet moderní, neokoukaný a zárovenř dobrře použitelný vzhled webových stránek není lehký úkol, ale pokud se nám to podarří, uživatelé si vzhled našeho webu zapamatují a rádi se budou vracet. Co se týká struktury webového portálu, musíme dbát na snadno pochopitelnou navigaci, logické zanorření podstránek a zajistit, aby se uživatel prři procházení stránek neztratil. 7. Wikipedie: CSS http://cs.wikipedia.org/wiki/Cascading_Style_Sheets 8. Wikipedie: JavaScript http://cs.wikipedia.org/wiki/Javascript 9. Wikipedie: jQuery http://cs.wikipedia.org/wiki/JQuery 25 4.3. NÁVRH NOVÉHO PORTÁLU K tomu nám pomůže například tzv. drobečková navigace (odkazy do hierarchicky vyšších úrovní), mapa webu, připadne vyhledávání. Dalším požadavkem na webový portál je stanovení obsahu. Co bude portál obsahovat? Jinak receno jaká je cílová skupina uživatelů? Z povahy portálu je cílovým uživatelem každý obyvatel Ceské republiky. Jak už jsme uvedli dríve, portál by mel poskytovat informace o tom, jak správní? trídit odpad, co se s odpadem z kontejneru deje a jakým zpusobem je dále zpracováván a využíván. Cílovým uživatelem je také každý, koho zajímají informace o spolecnostech zpracovávajících odpad a kontakty na ne. Temito uživateli mohou být nejen obcané, ale i firmy a organizace. Při urcení struktury celého portálu a jednotlivých sekcí mužeme cástecne vyjít z puvod-ního portálu BI-OD-IS (viz 4.2) a predevším pak z kapitoly 2 této práce, kde jsme se zabývali základními informacemi o bioodpadech a z kapitoly 3 o analýza portálu s podobnou tématikou. Po peclivém zvážení budou hlavní sekce portálu následující: • domovská stránka jako hlavní rozcestník do ostatních sekcí, • články s aktualitami z oblasti bioodpadu, • sekce bioodpad, kde budou základní pojmy z oblasti bioodpadu a prehled odpadla, které rřadíme mezi bioodpady, • sekce nakládání, s informacemi o metodách zpracování, prehled zpracovatelu biood-padu a podobneř, • legislativa vztahující se k bioodpadum, • statistiky o nakládání a produkci bioodpadu v CR, • prezentace projektu, který jsme zmínili ve 2. kapitole, • základní informace o portálu. Dále bude portál obsahovat odkazy na podobné portály, prřípadneř další vhodné informace. Vytvoríme také interaktivní mapu zpracovatelu odpadu, takže i tato mapa bude mít na portálu své vhodné umísteřní. Co se týká uživatelských rolí, vyjdeme z toho, co nám nabízí výše zmíneřný redakcřní systém YXY. Rozlišíme dve uživatelské role: • uživatel, který má prístup pouze k veřejné cásti portálu, tzn. muže vyhledávat a prohlížet informace, • správce, který po prihlášení do administracního systému muže pridávat, mazat a editovat veškerý obsah. Hlavní moduly redakcřního systému, které budeme používat jsou dva: cřlánky a kategorie. 26 4.3. NÁVRH NOVÉHO PORTÁLU 4.3.3 Grafický návrh Po ujasnení požadavků je následujícím krokem tvorby každé webové stránky nebo aplikace vytvorení grafického návrhu. Je to možná krok nejdůležitejší, protože grafický vzhled a informace v neřm obsažené je to, co každý návšteřvník stránek po celou dobu používání vnímá. Jaký dojem na neřj vzhled udeřlá obvykle rozhoduje o celkovém dojmu z používání webových stránek. Důležitou soucástí designu je navigace, která musí být jasne zretelná a umísteřná tam, kde jsou uživatelé internetu zvyklí - tedy nahorře v hlavicřce nebo v levé cřásti stránky. Obrázek 4.3: Grafický návrh portálu vytvorený v editoru Gimp Budeme vytváret grafický vzhled domovské stránky, vzhled ostatních stránek bude podobný. Použijeme grafický editor Gimp10, který je volne dostupný jako open source. l0. Gimp - The GNU Image Manipulation Program http://www.gimp.org/ 27 4.3. NÁVRH NOVÉHO PORTÁLU Základem grafického návrhu jsou barvy. Musíme vybrat takovou paletu barev, které se k sobe budou hodit a zároven vystihnou zamerení portálu. Jako základní barvu textu zvolíme tmave šedou na bílém pozadí stránky. Barvu loga portálu a nadpisů vybereme zelenou (v šestnáctkovém zápisu #007700 )a pro nadpisy barvu oranžovou (#C3 4 4 0 0). Barvy máme vybrány, můžeme se pustit do samotného designu. Stránky budou mít pevnou šírřku, optimalizovanou pro momentálneř nejpoužívaneřjší rozlišení 1024 x 768 px. V horní cřásti stránky bude hlavicřka s tématickým obrázkem, logem, vyhledávacím polícřkem a hlavní navigací. Pod hlavicřkou bude hlavní obsah stránek. Zvolíme klasické dvousloupcové rozvržení - vpravo užší sloupec pro výpis méne důležitých informací a vlevo hlavní blok pro výpis clánků a dalších textů. Tento blok však bude na úvodní stránce ješteř rozdeřlen na cřtyrři prřibližneř stejneř velké bloky, které budou sloužit jako rozcestník do hlavních sekcí portálu. Teřmito sekcemi budou cřlánky, informace o biood-padech, o nakládání s bioodpady a legislativa. Bude zde náhled obsahu jednotlivých sekcí a vhodné ilustracřní obrázky. V pravém sloupci budou informace o portálu, odkaz na vytvorřenou interaktivní mapu, odkaz na statistiky a na jiné podobné portály. Úplne dole bude nezbytná paticka s odkazy napríklad na domovskou stránku a na mapu webu. Vytvorený grafický design můžeme videřt na obrázku 4.3. 4.3.4 Diagram prípadU užití První z diagramů, který budeme vytvářet je Diagram prípadů užití (Use case diagram). Ten se používá pro zachycení interakce uživatelů se systémem. Modeluje se pomocí jazyka UML, což je grafický jazyk pro modelování objektů programových systémů. K jeho nakreslení použijeme volneř dostupný modelovací nástroj ArgoUML11. Nejprve na základeř prředchozí analýzy stanovíme seznam hlavních událostí, které na našem portálu mohou nastat: • Seznam událostí Správce: U1: Prřihlašuje se. U2: Odhlašuje se. U3: Prřidává novou kategorii. U4: Upravuje kategorii. U5: Maže kategorii. U6: Prřidává nový cřlánek. U7: Upravuje cřlánek. U8: Maže cřlánek. U9: Prřidává novou organizaci. U10: Upravuje organizaci. U11: Maže organizaci. 11. http://argouml.tigris.org 28 4.3. NÁVRH NOVÉHO PORTÁLU • Seznam událostí Uživatele: U12: Prohlíží Články. U13: Prohlíží kategorie. U14: Prohlíží organizace. U15: Vyhledává statistiky. U16: Vyhledává informace. Tyto události zakreslíme do Diagramu prípadů užití. Role Uživatel a Správce jsou vne systému a případy užití uvnitr. Viz obrázek 4.4. Obrázek 4.4: Diagram případů užití 4.3.5 Diagram datových toků Diagram datových toků zachycuje nejaký programový systém jako sít' procesů předávajících si mezi sebou data a plnící urcřité funkce. Poskytuje funkcřneř orientovaný pohled na systém. Nakreslíme jej modelovacím nástrojem Visual Paradigm12, který je pro nekomercní použití možné získat zdarma. Vedle procesů, které mohou být dále dekomponovány na podprocesy, jsou zde terminátory reprezentující externí entity (v našem prípade Uživatel a Správce) komunikující se 12. http://www.visual-paradigm.com/ 29 4.3. NÁVŘH NOVÉHO POŘTÁLŮ systémem. S procesy jsou spojeny pomocí toku. uložená data jsou modelována pomocí pa-mertí. V našem prřípadeř zakreslíme prředevším procesy editace obsahu Správcem a procesy zobrazující informace uživateli. Základním diagramem je kontextový diagram, který poskytuje celkový pohled na modelovaný systém. Ten je zobrazen jako jeden proces komunikující s terminátory (obrázek 4.5). požadavek na zobrazení článku/kategorie/organizace riovWeditovaný/smazaný článek nová/editovaná/smazaná kategorie nová/ editovaná/ smazán á organizace fi > Správce BIO DIS Uživatel <- strán ka L potvrzení kategorie článek organizace Obrázek 4.5: Kontextový diagram Následuje tzv. diagram 0. úrovneř, kde jsou rozkresleny hlavní procesy prřípadneř pameřti. Pro náš portál jsou to procesy pro editaci clánků, kategorií a jednotlivých organizací a jeden proces pro prezentaci dat. Všechny tyto procesy používají data uložená v pametech Clánky, Kategorie a Organizace, které zde také zakreslíme. Pro veřtší prřehlednost diagramu budeme nekteré datové toky sdružovat do jednoho, takže napríklad tok nová/editovaná/smazaná kategorie jsou ve skutecřnosti trři velmi podobné toky (obrázek 4.6). Pro každý proces z 0. úrovne nakreslíme další diagram (tzv. minispecifikaci) 1. úrovne, který predstavuje podrobnejší specifikaci daného procesu. Zde se postupuje tak, že zakreslíme všechny nové podprocesy a zkopírujeme všechny používané terminátory a pameřti z 0. úrovneř. Takže pro náš prípad máme ctyři diagramy 1. úrovne - pro Evidenci clánků (obrázek 4.7), Evidenci kategorií (obrázek 4.8), Evidenci organizací (obrázek 4.9) a Prezentaci dat (obrázek 4.10). Mohli bychom pokracovat dále a vytvořit specifikaci i druhé, prípadne dalších úrovní, ale to už bychom pouze podrobneřji modelovali aplikacřní logiku redakcřního systému YXY. 30 4.3. NÁVRH NOVÉHO PORTÁLŮ Obrázek 4.6: DFD 0. úrovne 31 4.3. NÁVRH NOVÉHO PORTÁLU Obrázek 4.7: DFD 1. úrovne - Evidence článků Obrázek 4.8: DFD 1. úrovne - Evidence kategorií 32 4.3. NÁVRH NOVÉHO PORTÁLU Obrázek 4.9: DFD 1. úrovne - Evidence organizací 33 4.3. NÁVRH NOVÉHO PORTÁLU 4.3.6 Konceptuálni datový model Pro správné pochopení oblasti (domény) bioodpadu je velmi vhodné vytvorit také konceptuálni datový model. Ten nám umožní ujasnit si vztahy mezi daty, která bude portál obsahovat, a zjistit, zda nebude nutné redakcřní systém rozšírřit o neřjakou chybeřjící funkcionalitu. Konceptuální (neboli pojmový) datový model se v softwarovém inženýrství používá nejen pro zachycení vztahu mezi entitami, ale také pro správné pochopení významu všech pojmu v modelované oblasti (v našem prípade zpracování bioodpadu). Pri modelování je kladen diäraz na presnou a jednoznacnou definici všech entit tak, aby všichni, kdo se s modelem seznámí, jejpochopili stejným zpusobem. Náš model byl vytvoren pomocí metody HIT [18]. Jejím výsledkem je jednak entitne relacní diagram (ER diagram) a jednak definice entit a príslušných vazeb. Pro nakreslení ER diagramu byl použit jednoduchý open source editor diagramu Dia13. Na vzniku tohoto konceptuálního datového modelu se vedle autora této práce podíleli také Milan Havel, Milan Vymazal a Jan Walter. 4.3.6.1 Definice kernel entit Kategorie Objektem typu (#Kategorie) je každé clenení do skupin objektu, které spravujeme v redakcním systému a které mají spolecné charakteristiky (napríklad kategorie Clánky). Článek Objektem typu (#Clánek) je každé jasné, vecné, logické a srozumitelné písemné vyjá-drení myšlenky nebo události, které souvisí s problematikou bioodpadu. Norma Ob ektem typu (#Norma) e každý požadavek na chování nebo vlastnosti veřci, cřlo-veka nebo firmy, který je závazní? vyžadován nebo jeho dodržování je doporucováno (napr. zákon, vyhláška, CSN, ISO norma). Metoda zpracováni Objektem typu (#Metoda zpracování) je každý proces, který urcuje zpiäsob nakládání s bioodpady. 13. http://live.gnome.org/Dia 34 4.3. NÁVRH NOVÉHO PORTÁLŮ Bioodpad Objektem typu (#Bioodpad) je každý vedlejší produkt lidské cinnosti, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (naprř. zbytky potravin, odpad ze zeleneř, papír). Region Objektem typu (#Region) je každý prostor, který je ohranicený fyzikálne-geografickými, administrativními nebo jinými hranicemi (naprř. kraj, okres). Provozovna Objektem typu (#Provozovna) je každá cást firmy, která vykonává nebo vykonávala samostatnou cřinnost. Sůbjekt Objektem typu (#Subjekt) je každá fyzická nebo právnická osoba, která se angažuje nebo angažovala v oblasti bioodpadů (zpracovává, vytvárí, poskytuje související služby). Zpracovatel Nadtyp: Provozovna Objektem typu (#Zpracovatel) je každá fyzická nebo právnická osoba, která likviduje, likvidovala, využívá nebo využívala bioodpad. Prodůcent Nadtyp: Provozovna Objektem typu (#Producent) je každá fyzická nebo právnická osoba, jejíž cřinností vzniká nebo vznikal bioodpad. Sůbdodavatel Nadtyp: Provozovna Objektem typu (#Subdodavatel) je každá fyzická nebo právnická osoba, která dodává nebo dodávala výrobky, poskytuje nebo poskytovala služby nezbytné pro nakládání s bioodpady. 35 4.3. NÁVRH NOVÉHO PORTÁLU Služba Objektem typu (#Služba) je každá cřinnost, prři které jsou uspokojovány potrřeby související se zpracováním bioodpadu (např. výroba kontejnerů, přeprava bioodpadu). 4.3.6.2 Definice asociativních entit Zpracování Objektem typu (#Zpracování) je každá reprezentace vazby mezi zpracovatelem, bio-odpadem, metodou zpracování a regionem se smyslem: Množství bioodpadu (Množství), které zpracoval daný zpracovatel (#Zpracovatel) daného bioodpadu (#Bioodpad) v daném regionu (#Region) danou metodou zpracování (#Metoda zpracování) v daném období (Období). I 0,1:0,M Produkce Objektem typu (#Produkce) je každá reprezentace vazby mezi producentem, biood-padem a regionem se smyslem: Množství bioodpadu (Množství), které vyprodukoval daný producent (#Producent) daného bioodpadu (#Bioodpad) v daném regionu (#Region) v daném období (Období). I 0,1:0,M 4.3.6.3 Definice vazeb 1: Kategorie (#Kategorie), do které patří daná kategorie (#Kategorie). I 1,1:0,N 2: ((lánky (#Clánek)-s, které patří do dané kategorie (#Kategorie). I 0,N:0,M 3: Metody zpracování (#Metoda zpracování)-s, které patrří do dané kategorie (#Kategorie). I 0,N:0,M 4: Provozovny (#Provozovna)-s, které patrří do dané kategorie (#Kategorie). I 0,N:0,M 5: Normy (#Norma)-s, které patří do dané kategorie (#Kategorie). I 0,N:0,M 36 4.3. NÁVRH NOVÉHO PORTÁLU 6: Bioodpady (#Bioodpad)-s, které patrí do dané kategorie (#Kategorie). / 0,N:0,M 7: Provozovny (#Provozovna)-s, které jsou spravovány daným subjektem (#Subjekt). / 0,N:1,1 8: Subdodavatelé (#Subdodavatel)-s, kterří poskytují dané služby (#Služba). / 0,N:0,M 4.3.6.4 Entitne-relacní diagram 37 4.4. IMPLEMENTACE 4.4 Implementace Nyní když máme za sebou analýzu a návrh, již nám nic nebrání v samotné implementaci webového portálu o zpracování bioodpadů. Portál budeme vyvíjet přes vzdálený prístup na vývojovém serveru, kde beží redakcní systém YXY. Konkrétne na adrese http://admin. dev.yxy.cz/ je prřístup k vývojové administraci a vznikající portál je možné prohlížet na verejné adrese http://bioodpady.dev.yxy.cz/. Po dokoncení bude portál presunut na adresu http://bioodpady.ecomanag.cz/. Prři implementaci budeme používat témeřrř výhradneř software založený na licenci open source, zejména textový editor Kate pro psaní zdrojových kódů. Prvním naším úkolem bude pnzpůsobit redakcní systém našim potřebám, to znamená aktivovat moduly, které budeme potrřebovat. Také musíme naprogramovat pohledy pro specifickou funkcionalitu, kterou nejsme schopni vytvorit v administracním rozhraní redakc-ního systému. Dále prevedeme nakreslený grafický návrh do podoby HTML, CSS a nakódujeme prříslušné šablony. A v neposlední rřadeř naplníme portál daty, tedy vytvorříme potrřebné kategorie, clánky a podobne. Také budeme ze seznamu zpracovatelů bioodpadů vytváret interaktivní mapu, kterou pak na portál umístíme. 4.4.1 Programování Jaká je specifická funkcionalita, kterou nedokážeme vytvořit v rozhraní redakcního systému a kterou musíme naprogramovat? Prředevším je to komplexní titulní stránka, která bude sloužit jako rozcestník. Chceme na ní zobrazovat náhledy ostatních sekcí neboli, v rřecři re-dakcního systému, kategorií (viz grafický návrh na obrázku 4.3). Pro každou tuto sekci musíme napsat prříslušný pohled. Koncept frameworku Django, který je do znacřné míry založen na deřdicřnosti, nám to velmi usnadní. Když nahlédneme do systémových pohledů (soubor views.py), najdeme zde trídy pro různé moduly. V každé tríde je nekolik funkcí a jednou z nich je i funkce pro výpis dat na titulní stránce. Pokud si nyní v hlavním adresáři našeho portálu vytvoríme svůj soubor views.py a v neřm napíšeme svoji funkci pro výpis dat na titulní stránce (se stejným názvem jako v hlavním systémovém souboru views.py), tak D'ango bude používat tuto naši specifickou funkci. Ostatní systémové funkce, které jsme „neprepsali" zůstanou netknuté. Kód bude v tomto prípade pomerne jednoduchý. Podle identifikátoru id každé kategorie, kterou chceme na titulní stránce zobrazit, tuto kategorii uložíme do promeřnné a pošleme její obsah šablone starající se o zobrazování úvodní stránky (viz 4.4.2). Napríklad pro kategorii bioodpad bude kód vypadat následovneř: biowaste_homepage = Category.objects.filter(id = 24) Druhou specifickou funkcionalitou našeho portálu je statistika zpracování a produkce bioodpadů. V konceptuální datovém modelu (viz 4.3.6) jsme tyto statistiky zakreslili jako asociativní entity Zpracování a Produkce. 38 4.4. IMPLEMENTACE Kde však tato data získat? V kapitole 3, kde jsme analyzovali podobneř zameřrřené portály, jsme zmínili i InformaCní systém odpadového hospodářství (ISOH). Ten všechna tato statistická data shromažďuje. Nejjednodušší možností by tedy bylo uvést na ISOH odkaz. Nás však zajímají data pouze o bioodpadech, ale ISOH obsahuje statistiky zpracování a produkce všech odpadla. A pak také forma, jakou jsou data v ISOH prezentována - pomocí kódu odpadla, zpusobu nakládání, okresu a kraju - je pro neznalého uživatele neprehledná. Nemluve o prístupnosti a použitelnosti pri zadávání kódu odpadla pres vyskakovací okna. Proto se nám nabízí možnost napsat algoritmus, který bude vybraná data z ISOH nacřítat a zobrazovat v prřehledneřjší a srozumitelneřjší formeř prřímo na našem portálu. Nejprve vytvorříme vyhledávací HTML formulárř podobný tomu v ISOH, avšak s tím rozdílem, že uživatel bude zadávat parametry pres výberová pole (selectbox). Navíc nebudeme uvádet pouze kódy bioodpadu (respektive metod zpracování, okresu, kraju), ale celé názvy. Pro výbeřrové pole s odpady se samozrřejmeř omezíme pouze na ty biologicky rozložitelné (jejich seznam získáme napríklad z webu MŽP, viz [10]). Náš nový formulář budeme odesílat na stránku, která bude nalezená data zobrazovat. Ted' se vrátíme do našeho souboru views.py a v nem napíšeme algoritmus, který bude parametry zadané uživatelem zpracovávat, stahovat statistiky bioodpadu z ISOH a posílat vyfiltrované údaje príslušné šablone pro zobrazení. Pro naše potreby existuje v jazyce Python knihovna urllib, kterou si do našeho souboru views.py importujeme. Tato knihovna umí uskutecnit HTTP požadavek metodou POST a odeslat jejna zadané URL. V našem prípade odešleme parametry zadané uživatelem na stejné URL jako puvodní formulár v ISOH a dostaneme zpet celý obsah stránky s nalezenými statistikami. Nesmíme zapomenout na nastavení správného kódování. Zde je cřást kódu, který toto celé provede: if request.method == 'POST': params = urllib.urlencode( {'eokres': request.POST['eokres'], 'ekraj': request.POST['ekraj'], 'pokres': request.POST['pokres'], 'pkraj': request.POST['pkraj'], 'kodp': request.POST['kodp'], 'nakl': request.POST['nakl'], 'ktg': request.POST['ktg'], 'row_cnt': request.POST['row_cnť], 'rok': request.POST['rok']} ) url = urllib.urlopen('http://isoh.cenia.cz/groupisoh/fin.php', params) isoh_page = url.read().decode('windows-1250') Nyní prichází ta složitejší cást a to vyfiltrování požadovaných informací. K tomu využijeme regulární výrazy. Prozkoumáním stránky, kterou ISOH vrací, zjistíme strukturu HTML tabulky, ve které jsou data umísteřna. Chceme z ní získat obsah jednotlivých buneřk. Pro veřtší prřehlednost, stejneř jako ve formulárři, doplníme všechny kódy o celé názvy a zobrazíme data v nové, prřehledneřjší tabulce. 39 4.4. IMPLEMENTACE Nejprve tedy regulárními výrazy nacteme všechny rádky tabulky (znacky ), poté pro každý rádek projdeme jednotlivé bunky (znacky ) a odstraníme prebytecné znaky (např. nedelitelné mezery) které se v kódu nachází. Vyfiltrovaná data uložíme do seznamu a odešleme k zobrazení v prříslušné šabloneř. Tvorba šablon je popsána v cřásti 4.4.2. Celý soubor views.py je možné najít na priloženém CD. Vyhledávání statistik je v portálu na adrese http://bioodpady.ecomanag.cz/statistiky/. 4.4.2 Tvorba šablon Šablony jsou v Dangu vlastne soubory HTML, které navíc obsahují jakousi logiku pro zobrazování dynamického obsahu. Než šablony vytvoríme, musíme nejprve „rozrezat" náš grafický návrh do HTML a CSS kódu. Pri tom musíme mít neustále na pameti prístupnost a sémantickou kvalitu kódu a používat HTML znacřky pouze k tomu, k cřemu byly urcřeny. Tedy znacky hl až h6 pro nadpisy, znacky p pro odstavce, znacky ul pro neusporádané seznamy a tak dále. To ocení nejen hendikepovaní uživatelé, ale i vyhledávacře, které budou moci lépe indexovat obsah našeho portálu. Vytvorřením HTML a CSS kódu bychom meřli dostat webovou stránku vizuálneř shodnou s navrženou grafikou. Navíc budeme potrebovat ješte nekolik JavaScriptových souboru, na-prříklad pro interaktivní menu. To bude docela rozsáhlé, proto jej pro veřtší prřehlednost zpracujeme jako rozbalovací menu. Toho docílíme JavaScriptovým frameworkem jQuery a jeho rozšírřením Droppy14, které umožnuje jednoduchým zpusobem zmenit seznam odkazu, na interaktivní menu. JQuery využívá tzv. selektory, s jejichž pomocí je možné vybrat libovolný HTML element a prřirřadit mu ruzné vlastnosti. Takže pokud do hlavicky stránky vložíme odkazy na príslušné skripty (jeden pro jQuery a jeden pro Droppy) a oznacíme si naše menu trídou navigation, tak jediný JavaScriptový kód, který musíme napsat je tento: Po nactení stránky (funkce ready()) se seznam odkazu zmení na pekné rozbalovací menu (funkcí droppy()). Samozrřejmeř myslíme i na uživatele s vypnutým JavaScriptem, kterí menu také mohou používat. Hlavní položky totiž stále zustanou klikatelné a podpo-ložky jednotlivých sekcí jim zobrazíme až po navštívení prříslušné sekce. Redakcní systém YXY již obsahuje základní šablony pro všechny moduly. Nekteré tedy můžeme využívat v našem portálu, aniž bychom je všechny museli nahrazovat vlastními. Neřkteré však budeme muset zmeřnit pro doplneřní vlastního HTML kódu. Základní šablonou je soubor base.html. Ta predstavuje jakousi kostru pro všechny stránky. V ní budeme 14. http://onehackoranother.com/projects/jquery/droppy/ 40 4.4. IMPLEMENTACE mít HTML kód přo hlavicků s menů, bocní sloůpec a paticků. Šablonovací systém Djanga je založen na tom, že každý významný blok střánky, napřříklad hlavicřků, obsah, menů atd. obalíme znackoů block s názvem bloků. Například: {% block content %} obsah bloku {% endblock %} Když potom vytvořříme novoů šablonů, kteřá bůde neřjakoů již existůjící šablonů rozši-rovat, tak v ní můžeme jednodůše zmenit poůze nekteřé bloky. Jako příklad ůved'me třeba šablonů home.html přo úvodní střánků, kde definůjeme poůze obsah bloků content, ve kteřém je hlavní obsah střánky. Ostatní bloky, jako hlavicřků nebo bocřní sloůpec zdeřdíme ze základní šablony base.html. Podobné je to se šablonoů main.html, kteřá se stařá o zobřazování obsahů clánků, kategořií a dalších modůlů. Náš pořtál bůde obsahovat ješte další dve specifické šablony. Jedna přo fořmůlář sloůžící k vyhledávání statistik (viz výše) a dřůhá přo výpis výsledků vyhledávání. Jak ůž jsme zmínili v přředchozích cřástech, šablony sloůží přředevším přo vypisování dynamického obsahů. Napřříklad hlavní menů se meřní podle toho, jaké kategořie spřávce vytvořří a pojmenůje v administřacřním řozhřaní ředakcřního systémů. Podobneř jako existůje výše zmínená znacka block přo definici bloků, existůjí i další znacky, například for přo výpis dat z nejakého pole přvků, if přo podmínky a mnoho dalších, kteřé můžeme najít v dokůmentaci Danga [19]. Přo dvoůúřovinové menů by kód vypadal takto: 4.4.3 Naplnění obsahěm V této chvíli můžeme říci, že náš pořtál je po technologické střánce hotový. Zbývá již jen vy-tvořřit v administřaci všechny kategořie a naplnit je obsahem. V cřásti 4.3.2, kde jsme stano- 41 4.4. IMPLEMENTACE vili požadavky na webový portál, jsme urcřili (vedle úvodní stránky) tyto základní kategorie (sekce): • Články Tato sekce obsahuje další podkategorie, ve kterých jsou odkazy na cřlánky týkající se odpadového hospodárství. (Články byly cerpány především z portálu Biom.cz. Samo-zrřejmeř nám autorský zákon nedovoluje bez souhlasu autora zkopírovat na náš portál celý obsah clánků. Proto jsou zde citovány pouze úvodní cásti clánků a pokud cte-náre obsah zaujme může si po kliknutí na príslušný odkaz přecíst kompletní clánek na Biom.cz. • Bioodpad Zde uživatel najde základní informace o bioodpadech, prředevším je zde vysveřtleno, co to vlastne je bioodpad. Dále je tu prehled základních pojmů jako smesný komunální odpad, kompost, bioplyn a podobneř. A konecřneř jsou zde vyjmenovány a strucřneř popsány všechny biologicky rozložitelné odpady. Nechybí ani seznam odpadů a jejich kódů podle zákona. • Nakládání Tato sekce je obsahoveř nejrozsáhlejší. Návšteřvník portálu zde najde odpoveřdi na otázky „Proc trídit bioodpad?" a „Jak trídit bioodpad?". Dále se může seznámit s technologiemi zpracování bioodpadů (jejich popisem jsme se zabývali ve 2. kapitole) a najít zde informace a kontakty na zarřízení zpracovávající bioodpad, prředevším kompostárny a bioplynové stanice. Je zde i mapa teřchto zarřízení, jejíž vytvárření je popsáno níže. Také se zde nachází seznam nekterých strojů a zarízení pro nakládání s bioodpady a jejich dodavatelé nebo výrobci. • Legislativa V této cásti se můžeme dozvedet, jaká legislativa se vztahuje k bioodpadům a jsou zde uvedeny i plné texty jednotlivých zákonů a vyhlášek. Vedle ceské legislativy jsou zde i nekteré smernice EU (viz také 2.5). • Statistiky Zde je již zmíneřný webový formulárř pro hledání statistik o nakládání a produkci bioodpadů v ČR, který slouží k vyhledávání dat v portálu ISOH. • Projekt Tato sekce prředstavuje webovou prezentaci projektu zmíneřného ve 2. kapitole. Na stránce O projektů najdeme shrnutí všech základních údajů o projektu. Další stránky nám představí hlavní cíle a přínosy, harmonogram s popisem jednotlivých etap a prů-beřžneř dosažené výsledky. Je zde prředstaven i rřešitelský kolektiv a uvedeny neřkteré výstupy projektu, zejména Zprávy o rešeníprojektů ve forme odkazů pro stažení jednotlivých souborů. 42 4.4. IMPLEMENTACE • O portálu Nezbytnou soucřástí každého webu je stránka, kde se návšteřvníci dozví základní informace o portálu a jeho autoru. • Odkazy V pravém sloupci jsou uvedeny odkazy s logy nekterých portálu zabývajících se podobnou tématikou, jako náš portál o zpracování bioodpadu. Na všechny zdroje, ze kterých jsme prři naplnřování portálu daty cřerpali jsou na prříslušných stránkách uvedeny odkazy. 4.4.4 Tvorba interaktivní mapy Jedním z požadavku bylo vytvorit interaktivní mapu kompostáren a bioplynových stanic (BPS) podle dodaného seznamu teřchto zarřízení. Pro tvorbu mapy jsme zvolili webovou aplikaci Google maps15, která umožnuje registrovanému a prihlášenému uživateli vytvorit vlastní mapu s razným obsahem. Pro jednodušší zanášení dat do mapy bylo nejprve nutné prřevést data ze souboru xls do vhodného formátu, konkrétneř HTML, který aplikace Google maps podporuje. Abychom data mohli snadno automaticky zpracovat, rozhodnutí padlo na import do databáze MySQL na lokálním PHP serveru, který je možné snadno zprovoznit na libovolném operacřním systému. Soubor xls jsme nejprve uložili (v aplikaci OpenOffice) do formátu csv. Poté jsme jej prevedli do formátu sql (z využítím webové aplikace16) a ten importovali do databáze MySQL v aplikaci phpMyAdmin. Díky tomuto (možná trochu komplikovanému, ale úcřinnému) postupu jsme získali tabulku v databázi MySQL. Poté stacřilo napsat skript v jazyce PHP a vygenerovat si prřehled-nou HTML stránku kompostáren a BPS, a to v takové podobeř, abychom mohli jednotlivá zarřízení se všemi podrobnostmi snadno kopírovat do vytvárřené mapy. Pro založení vlastní mapy v aplikaci Google maps je nejprve nutné pod odkazem Moje mapy zvolit Vytvořit novou mapu, zadat název, prípadne popis mapy, nastavit ji jako verejnou a poté je možné zacít pridávat razné lokality na jakémkoliv míste na Zemi. Náš postup byl takový, že ze seznamu kompostáren a BPS jsme pro každé zarřízení vyhledali na mapeř jeho adresu. Pokud adresa nebyla známa a nebylo možné ji ani dohledat na internetu, tak jsme místo konkrétní adresy nalezli pouze obec, ve které se dané zarřízení nachází. Nalezenou lokalitu jsme pak pres volbu Uložit jako... pridali do naší mapy. Lokalitu je poté možné upravit a prřidat k ní popis, tedy v našem prřípadeř název zarřízení, adresu, prřípadneř kapacitu, vstupní suroviny, které kompostárna respektive BPS zpracovává a také jméno a kontakt na provozovatele - to vše v podobne HTML kódu, který jsme si vygenerovali zpiäsobem popsaným výše. Lokality lze odlišit pomocí ikon, které se na mape 15. http://maps.google.com/ 16. http://www.sqldbu.com/eng/sections/tips/mysqlimport.html 43 4.4. IMPLEMENTACE zobrazují. Pro kompostárnu padla volba na zelenou ikonu a pro BPS na modrou. Tímto zpusobem jsme do mapy zanesli približne 300 kompostáren a BPS, což bylo sice casove velmi nárocné (zejména kviäli dohledávání neznámých adres), ale výsledkem je kvalitní a podrobná mapa. Obrázek 4.11: Vytvorená mapa kompostáren a bioplynových stanic Po vytvoření mapy je pak možné pres volbu Odkaz získat kód pro vložení mapy do webové stránky. Na našem portálu se mapa nachází v sekci Nakládání. Menší nevýhodou je, že pokud je položek prříliš mnoho, zobrazí se jich v mapeř vložené do stránek jen cřást. Pro zobrazení všech položek je nutné zobrazit si mapu prřímo v aplikace Google maps. Ukázku mapy rrmžeme videt na obrázku 4.11. 4.4.5 Dalši funkcionalita Všechny podstatné cásti prubehu implementace a hlavní funkce portálu jsme již popsali. Pro úplnost ješteř doplníme, že na portálu je možné i vyhledávat informace. K tomu jsme využili službu Vlastní vyhledávaC Google17, který umožnuje prohledávat vybrané webové stránky 17. http://www.google.com/cse/ 44 4.4. IMPLEMENTACE pomocí Googlu a výsledky zobrazovat na zvolené stránce. Vyhledávací polícko je umísteno v hlavicce každé stránky. Nevýhodou je, že trvá hodne dlouho, než Google zaindexuje nove vytvorřený web, proto bude vyhledávání plneř funkcřní až po delší dobeř. Mezitím mohou uživatelé pro rychlejší nalezené požadovaných informací použít mapu webu. Odkaz na ni je v paticřce. Pokud se autor snaží o dobrou prřístupnost svých webových stránek, bývá dobrým zvykem umístit v paticřce také odkaz na tzv. prohlášení o prřístupnosti. Zde jsou obvykle popsány základní principy prřístupnosti, které autor na svém webu dodržuje, prřípadneř je uvedeno, kde by mohly být s prřístupností problémy. 4.4.6 Testování Nyní když máme portál hotový, musíme jej ješteř pecřliveř otestovat, zda všechno funguje tak, jak má a jestli je jsou splneřny všechny požadavky. Procházením stránek portálu zjistíme, zda správne fungují všechny odkazy. Zkusíme také pomocí nástrojů v prohlížeci vypnout obrázky, kaskádové styly a JavaScript, abychom se prřesveřdcřili, jestli je portál plneř funkcřní i bez techto doplnků. Prípadné nedostatky odstraníme. Pro kontrolu prístupnosti se navíc dají použít automatické nástroje, napríklad Cynthia Says18. Avšak na tyto nástroje se nelze stoprocentneř spolehnout, protože nám naprříklad nerřeknou, zda atribut alt u obrázku má adekvátní obsah. To už musíme zkontrolovat sami. Dalším krokem je otevrření a otestování portálu ve všech nejpoužívaneřjších prohlížecích. Temito prohlížeci jsou zejména Internet Explorer (verze 7 a 8), Mozilla Firefox, Google Chrome, Safari a Opera. Žádný prohlížec totiž není dokonalý a každý může zobrazit urcitou webovou stránku trochu jinak. Prřípadné nalezené chyby opravíme. Nakonec ješte otestujeme validitu XHTML kódu. K tomu použijeme validátor konsorcia W3C19. Po zkontrolování všech stránek a opravení nekolika drobných chyb můžeme prohlásit kód za validní podle specifikace XHTML 1.0 Strict. 18. http://www.cynthiasays.com/ 19. http://validator.w3.org/ 45 Kapitola 5 Záver Po nastudování a sepsání ruzných informací z mnoha zdroju, nespocetného množství dotazu na vyhledávac Google a zkoumání ruzných webových technologií je naše snažení u konce. Beřhem tvorby této práce a pro její zdárné dokoncření bylo nutné se podrobneř seznámit s problematikou bioodpadu, obecne odpadovým hospodárstvím a související legislativou. Nezbytné také bylo nastudovat neřkteré, autorovi neznámé, webové technologie, zejména jazyk Python, framework Django a prostrředí redakcřního systému YXY. Chvíle prři vytvárření portálu byly jak zábavné, napríklad pri kreslení grafického vzhledu portálu, tak i velmi ná-rocřné prři manuálním zanášení velkého množství informací do vytvárřené interaktivní mapy. Všechny vyjmenované nedostatky prředchozí verze portálu BI-OD-IS (nyní prřejmenova-ném na BIODIS, bez pomlcřek) byly odstraneřny. Zejména se to týká sémantiky a validity kódu, ale i uživatelské prříveřtivosti (naprříklad lepší strukturování stránek, implementace mapy webu a vyhledávání pro snadneřjší orientaci) a troufáme si tvrdit, že i o neřco lepšího grafického zpracování. Výsledkem je přístupný webový portál o zpracování bioodpadu, postavený na moderních webových technologiích, který je možné díky redakcřnímu systému snadno spravovat a aktualizovat. To je jisteř nejveřtší prřínos oproti jeho prředchozí verzi. Stejneř tak jsou velkou výhodou bohaté možnosti jeho dalšího rozširřování o novou funkcionalitu. Dalším prřínosem je rozsáhlá unikátní mapa kompostáren a bioplynových stanic, možnost vyhledávat statistiky o zpracování a produkci bioodpadu a predevším poskytování uživatelum ruzné informace o biologicky rozložitelných odpadech a jejich zpracování. Mu-žeme tedy konstatovat, že se nám podarřilo splnit všechny vytycřené cíle. Co se týká možností dalšího rozširřování, bylo by naprříklad prřínosné doplnit vytvorřenou mapu o další druhy zařízení na zpracování bioodpadu. Pro uživatele by také mohla být zajímavá sekce pro vlastní vyjádření názoru, ci kladení dotazu. Vytvorený webový portál se nachází na adrese http://bioodpady.ecomanag.cz/. Také je možné si portál prohlédnout i bez prřipojení k internetu z prřiloženého nosicře CD ve statické podobeř ve formátu HTML. Nyní když je portál zprřístupneřn sveřtu nám nezbývá než doufat, že si brzy najde své uživatele, at' už jako stálé cři náhodné návšteřvníky. 46 Literatura [1] Hrebícek, J.; Hejc, M.; Piliar, F. a Zhyltsová, J.: Závěrečná zpráva o rešení projektu „Zlepšení využívání smesných (zbytkových) komunálních odpadU s cílem snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadu ukládaných na skládky a vytvorení kapacit pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů, včetne odpadu z kuchyní a stravoven", Brno: DEKONT ENV.T., s.r.o., 2008, 62 s. 2.1 [2] Wikipedie, otevřená encyklopedie: Biomasa [online], 2010 [cit. 2010-03-21]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa. 2.2 [3] Ceská republika. Zákon c. 185 ze dne 15. kvetna 2001 o odpadech a o zmene nekterých dalších zákonu. In Sbírka zákonu Ceské republiky. 2001, cástka 71, s. 4074 - 4113. 2.2, 2.4, 2.5 [4] Dejte šanci bioodpadu: Co je to bioodpad [online], Ekodomov, 2007 - 2010 [cit. 201003-21]. Dostupný na WWW: http://www.biosance.cz/index.php?id=fo_co_ je_bioodpad. 2.2 [5] Dejte šanci bioodpadu: Biologicky rozložitelné komunální odpady v obcích [online], Ekodomov, 2007 - 2010 [cit. 2010-03-21]. Dostupný na WWW: http://www. biosance.cz/index.php?id=fo_brko. 2.2 [6] Dejte šanci bioodpadu: Co je kompost [online], Ekodomov, 2007 - 2010 [cit. 201003-21]. Dostupný na WWW: http://www.biosance.cz/index.php?id=fo_co_ je_kompost. 2.2 [7] Wikipedie, otevrřená encyklopedie: Bioplyn [online], 2010 [cit. 2010-03-21]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioplyn. 2.2 [8] Wikipedie, otevrřená encyklopedie: Biopalivo [online], 2010 [cit. 2010-03-21]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Biopalivo. 2.2 [9] Hrebícek, J.; Hejc, M.; Piliar, F. a Zhyltsová, J.: Identifikace a posouzení efektivnosti systému nakládání s BRO vCCRav zemích EU, Brno: DEKONT INTERNATIONAL, s.r.o., 2006, 151 s. 2.3, 2.4 [10] Vána, J.: Prehled kompostovatelných odpadu podle zarazení v katalogu [online], 2008 [cit. 2010-03-21]. Dostupný na WWW: http://www.mzp.cz/cz/prehled_ odpadu. 2.3, 4.4.1 [11] Ekodomov: Proc oddělovat bioodpad? [online], 2005 - 2010 [cit. 2010-03-22]. Dostupný na WWW: http://ekodomov.cz/index.php?id=proc_oddelovat_ bioodpad. 2.4 47 [12] MBÚ: Co je mechanicko-biologická úprava [online], ETC Consulting Group s.r.o., 2010 [cit. 2010-03-22]. Dostupný na WWW: http://www.mbu.cz/cz/Cojembu.php. 2.4.3 [13] Ministerstvo vnitra: Portál veřejné správy CR [online], 2003 - 2010 [cit. 2010-03-22]. Dostupný na WWW: http://portal.gov.cz/. 2.5 [14] HrebíCek, J. a kol.: Integrovaný systém nakládání s odpady na regionální úrovni, Brno: Littera, 2009, 202 s, ISBN 978-80-85763-54-6. 2.2, 2.5 [15] Swaroop C H: A Byte of Python [online], 2008, 120 s. Dostupný na WWW: http: //www.swaroopch.com/files/byteofpython/byte_of_python_v190.pdf. 4.3.1 [16] Holovaty, A. a Kaplan-Moss, J.: The Django Book [online], 2007. Dostupný na WWW: http://www.djangobook.com/. 4.3.1 [17] Špinar, D.; PavlíCek, R. a Ministerstvo informatiky CR: Pravidla tvorby prístupného webu [online], 2006 [cit. 2010-04-15]. Dostupný na WWW: http://www. pravidla-pristupnosti.cz/. 4.3.2 [18] StaníCek, Z.: Datové modelování metodou HIT, SHINE s.r.o., organizační a informaCní inženýrství, rízení projektil, 2000, 31 s. 4.3.6 [19] D'ango documentation: Built-in template tags and filters [online], D'ango Software Foundation, 2005 - 2010 [cit. 2010-05-06]. Dostupný na WWW: http://docs. djangoproject.com/en/dev/ref/templates/builtins/ . 4.4.2 48 Příloha A Přehled biologicky rozložitelných odpadli dle zákona Seznam bioodpadů podle řazení ve vyhlášce C. 381/2001 Sb. Katalog odpadli. Kód Název odpadu 020101 Kaly z praní a z cištení 020102 Odpad živocišných tkání 020103 Odpad rostlinných pletiv 020106 Zvířecí trus, moc a hnůj (vcetne znecištené slámy), kapalné odpady, soustre-d'ované oddeřleneř a zpracovávané mimo místo vzniku 020107 Odpady z lesnictví 020201 Kaly z praní a z cistení 020202 Odpad živocišných tkání 020203 Suroviny nevhodné ke spotrebe nebo zpracování 020204 Kaly z cištení odpadních vod v míste jejich vzniku 020301 Kaly z praní, cištení, loupání, odstred'ování a separace 020304 Suroviny nevhodné ke spotrebe nebo zpracování 020305 Kaly z cištení odpadních vod v míste jejich vzniku 020401 Zemina z cištení a praní repy 020402 Ůhlicitan vápenatý nevyhovující jakosti 020403 Kaly z cištení odpadních vod v míste jejich vzniku 020501 Suroviny nevhodné ke spotrebe nebo zpracování 020502 Kaly z cištení odpadních vod v míste jejich vzniku 020601 Suroviny nevhodné ke spotrebe nebo zpracování 020603 Kaly z cištení odpadních vod v míste jejich vzniku 020701 Odpad z praní, cištení a mechanického zpracování surovin 020702 Odpad z destilace lihovin 020704 Suroviny nevhodné ke spotrebe nebo zpracování 020705 Kaly z cištení odpadních vod v míste jejich vzniku 030101 Odpadní kůra a korek 030105 Piliny, hobliny, odrezky, drevo, drevotrískové desky a dýhy, neuvedené pod císlem 030104 030301 Odpadní kůra a drevo 030302 Kaly zeleného louhu (ze zpracování cerného louhu) 49 A. PRehled biologicky rozložitelných odpadů dle zákona 030305 Kaly z odstranování tiskarské cerni pri recyklaci papíru 030307 Mechanicky oddelený výmet z rozvláknování odpadního papíru a lepenky 030308 Odpady ze trídení papíru a lepenky urcené k recyklaci 030309 Odpadní kaustifikacní kal 030310 Výmetová vlákna, kaly z mechanického oddelování obsahující vlákna, výplne a povrchové vrstvy z mechanického trřídeřní 030311 Kaly z cistení odpadních vod v míste jejich vzniku neuvedené pod 030310 040101 Odpadní klihovka a štípenka 040106 Kaly obsahující chrom, zejména kaly z cřišteřní odpadních vod v místeř jejich vzniku 040107 Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z cřišteřní odpadních vod v místeř jejich vzniku 040210 Organické hmoty z prírodních produktů (napr. tuk, vosk) 040220 Ostatní kaly z cištení odpadních vod v míste jejich vzniku neuvedené pod cís-lem 04 02 19 040221 Odpady z nezpracovaných textilních vláken 040222 Odpady ze zpracovaných textilních vláken 100103 Popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dreva 101304 Odpady z kalcinace a hašení vápna 101306 Úlet a prach (krome odpadů uvedených pod císly 101312 a 101313) 150101 Papírové a lepenkové obaly 150103 Drevené obaly 170201 Drevo 190503 Kompost nevyhovující jakosti 190604 Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu 190605 Extrakty z anaerobního zpracování odpadů živocišného a rostlinného původu 190606 Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živocřišného a rostlinného odpadu 190805 Kaly z cištení komunálních odpadních vod 190812 Kaly z biologického cistení průmyslových odpadních vod neuvedené pod cís-lem 190811 190814 Kaly z jiných způsobů cištení průmyslových odpadních vod neuvedené pod císlem 190813 190901 Pevné odpady z primárního cištení 190902 Kaly z cirení vody 191201 Papír a lepenka 191207 Drevo neuvedené pod císlem 191206 200101 Papír a lepenka 200108 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 200110 Odevy 50 A. PŘEHLED BIOLOGICKY ŘOZLOŽITELNÝCH ODPADŮ DLE ZÁKONA 200111 Textilní materiály 200138 Drevo neuvedené pod císlem 200137 200201 Biologicky rozložitelný odpad 200301 Smesný komunální odpad 200302 Odpad z tržišt' 200307 Objemný odpad 51 Príloha B Zpusoby odstranování a využívání odpadu dlě zákona Seznam je přejat ze Přílohy 3 a 4 zákona 185/2001 Sb., o odpadech a o zmene nekteřých dalších zákonů. Kód Zpusob odstranování odpadli D1 Ukládání v úřovni nebo pod úřovní teřénů (např. skládkování apod.) D2 Úpřava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů ci kalia v půde apod.) D3 Hlůbinná injektáž (např. injektáž ceřpatelných kapalných odpadů do vřtů, solných komoř nebo přostoř přířodního původů apod.) D4 Ukládání do povřchových nádřží (např. vypoůštení kapalných odpadů nebo kalů do přohlůbní, vodních nádřží, lagůn apod.) D5 Ukládání do speciálneř technicky přovedených skládek (napřř. ůkládání do oddeř-lených, ůtesnených, zavřených přostoř izolovaných navzájem i od okolního přo-střředí apod.) D6 Vypoůštení do vodních teeles, křome moří a oceánů D7 Vypoůštení do moří a oceánů vcetne ůkládání na mořské dno D8 Biologická úpřava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konecným přodůk-tem jsoů sloůceniny nebo smesi, kteřé se odstřanůjí nekteřým z postůpů ůvede-ných pod oznacřením D1 až D12 D9 Fyzikálne-chemická úpřava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konecným přodůktem jsoů sloůceniny nebo smesi, kteřé se odstřanůjí nekteřým z postůpů ůvedených pod oznacením D1 až D12 (např. odpařování, sůšení, kalcinace) D10 Spalování na pevnine D11 Spalování na moři D12 Konecné ci třvalé ůložení (např. ůkládání v kontejneřech do dolů) D13 Úpřava složení nebo smíšení odpadů před jejich odstřanením neekteřým z postůpů ůvedených pod oznacřením D1 až D12 D14 Úpřava jiných vlastností odpadů (křome úpřavy zahřnůté do D13) před jejich odstřanením nekteřým z postůpů ůvedených pod oznacením D1 až D13 D15 Skladování odpadů před jejich odstřanením neekteřým z postůpů ůvedených pod oznacením D1 až D14 (s výjimkoů docasného skladování na míste vzniků odpadů přřed shřomáždeřní potřřebného množství) 52 B. ZpUsoby odstraNování a využívání odpadu dle zákona Kód Způsob využívání odpadli R1 Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobe energie R2 Získání/regenerace rozpouštedel R3 Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštedla (vcetne kompostování a dalších biologických procesů) R4 Recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloucenin R5 Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů R6 Regenerace kyselin nebo zásad R7 Obnova látek používaných ke snižování znecištení R8 Získání složek katalyzátorů R9 Rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opetného použití olejů R10 Aplikace do půdy, která je prínosem pro zemedelství nebo zlepšuje ekologii R11 Využití odpadů, které vznikly aplikací nekterého z postupů uvedených pod ozna-cením R1 až R10 R12 Predúprava odpadů k aplikaci nekterého z postupů uvedených pod oznacením R1 až R11 R13 Skladování materiálů pred aplikací nekterého z postupů uvedených pod oznace-ním R1 až R12 (s výjimkou docřasného skladování na místeř vzniku prřed sbeřrem) 53 Príloha C Obsah CD Na prřiloženém nosicři CD se nachází text této práce ve zdrojových formátech DocBook a LATEX a ve výstupním formátu PDF. Médium dále obsahuje vytvorřené zdrojové soubory vcřetneř všech stránek webového portálu ve statické podobeř ve formátu HTML, takže je možné portál prohlížet i bez prřipojení k internetu. Prřiloženy jsou i zdrojové soubory všech vytvorených diagramu a grafického návrhu. 54