Vyhláška č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (28. duben 2010)
Tato vyhláška se týká přímo bioodpadů. Stanovuje například seznam bioodpadů a požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie materiálového využívání bioodpadů, technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování bioodpadů, obsah provozního řádu zařízení a podobně.
341/2008 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 26. srpna 2008
o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně
vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a
jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o
podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s
biologicky rozložitelnými odpady)
Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zemědělství a
Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 33b odst. 3 zákona č.
185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění
zákona č. 314/2006 Sb., (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje podrobnosti nakládání s biologicky
rozložitelnými odpady (dále jen „bioodpady“).
§ 2
Seznam bioodpadů a požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do
technologie materiálového využívání bioodpadů
Seznam bioodpadů využitelných v zařízení k využívání bioodpadů včetně
seznamu bioodpadů využitelných v malém zařízení podle § 33b odst. 1
písm. a) zákona a požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do
technologie jejich materiálového využívání jsou uvedeny v příloze č. 1.
§ 3
Technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického
zpracování bioodpadů v závislosti na množství a druhu v něm
upravovaných bioodpadů a technologické požadavky na úpravu bioodpadů
(1) Technické požadavky na vybavení a provoz zařízení k využívání
bioodpadů jsou stanoveny v závislosti na množství a druhu v něm
zpracovávaných bioodpadů pro
a) malá zařízení podle § 33b odst. 1 písm. a) zákona, v příloze č. 2 a
příloze č. 3,
b) zařízení s vyšší kapacitou, než je stanoveno v § 33b odst. 1 písm.
a) zákona pro malá zařízení, v závislosti na technologii zpracování
bioodpadů, v příloze č. 2 a jiném právním předpisu1).
(2) Zařízení k biologickému zpracování bioodpadů se podle používané
technologie dělí na:
a) kompostárny a další zařízení s aerobním procesem zpracování
bioodpadů,
b) bioplynové stanice a další zařízení s anaerobním procesem zpracování
bioodpadů.
(3) Technologické požadavky na jednotlivé způsoby biologického
zpracování bioodpadů podle odstavce 2 jsou uvedeny v příloze č. 2.
§ 4
Obsah provozního řádu zařízení
Obsah provozního řádu zařízení s vyšší kapacitou, než je stanoveno v §
33b odst. 1 písm. a) zákona pro malá zařízení, je uveden v příloze č.
4.
§ 5
Způsob a kritéria hodnocení a zařazování upravených bioodpadů do skupin
podle způsobů jejich materiálového využívání
(1) Hodnocení výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů se provádí
podle kritérií stanovených v příloze č. 5.
(2) Na základě výsledků hodnocení se výstupy ze zařízení k využívání
bioodpadů zařazují do skupin odpovídajících jednotlivým způsobům
materiálového využití upravených bioodpadů, uvedených v příloze č. 6.
(3) Limitní hodnoty koncentrací cizorodých (rizikových) látek a prvků
ve výstupech ze zařízení pro biologické zpracování bioodpadů jsou
stanoveny v tabulce č. 5.1. přílohy č. 5.
(4) Kritéria pro kontrolu účinnosti hygienizace jsou uvedena v tabulce
č. 5.4. a četnost kontrol v tabulce č. 5.6. přílohy č. 5. V případě
zpracování vedlejších živočišných produktů se kritéria a četnost
kontrol pro výstupy posuzují podle jiného právního předpisu^2).
(5) Znaky jakosti rekultivačního kompostu a rekultivačního digestátu
jsou stanoveny v tabulkách č. 5.2. a č. 5.3. přílohy č. 5.
§ 6
Četnost a metody vzorkování
Vzorkování se uskutečňuje na základě plánu vzorkování, zpracovaného
podle zásad stanovených v příloze č. 7 a v souladu s provozním řádem
zařízení. O vzorkování se zpracovává protokol o vzorkování podle
přílohy č. 8.
ČÁST DRUHÁ
Změna vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky
a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady
Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a
jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o
podrobnostech nakládání s odpady, se mění takto:
V § 12 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky
pod čarou č. 10a zní:
„(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na výstupy ze zařízení k
využívání biologicky rozložitelných odpadů, pro které jsou způsob a
kritéria hodnocení a zařazování do skupin podle způsobů jejich využití
stanoveny jiným právním předpisem^10a).
10a) Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky
rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách
ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně
vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, (vyhláška
o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady).“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
ČÁST TŘETÍ
§ 7
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
RNDr. Bursík v. r.
Příloha 1
Seznam bioodpadů a požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do
technologie materiálového využívání bioodpadů
A. Seznam využitelných bioodpadů
---------------------- -----------------------------------------------------------------------------
Zvláštní Druhy odpadů podle Katalogu odpadů^3)
způsoby
nakládání
---------------------- -----------------------------------------------------------------------------
02 Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z
výroby a zpracování potravin
02 01 Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství
02 01 01 Kaly z praní a z čištění
02 01 03 Odpad rostlinných pletiv
1 02 01 06 Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady,
soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku
02 01 07 Odpady z lesnictví
1 02 02 Odpady z výroby a zpracování masa, ryb a jiných potravinživočišného původu
1 02 02 01 Kaly z praní a z čištění
1 02 02 03 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
1 02 02 04 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 03 Odpady z výroby a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů,
kakaa, kávy a tabáku; odpady z konzervárenského a tabákového průmyslu z
výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy
02 03 01 Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace
3 02 03 04 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 03 99 Odpady jinak blíže neurčené
02 03 05 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 04 Odpady z výroby cukru
02 04 01 Zemina z čištění a praní řepy
02 04 03 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 05 Odpady z mlékárenského průmyslu
1 02 05 01 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 05 02 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 06 Odpady z pekáren a výroby cukrovinek
3 02 06 01 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 06 03 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 07 Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou kávy,
čaje a kakaa)
02 07 01 Odpad z praní, čištění a mechanického zpracování surovin
02 07 02 Odpad z destilace lihovin
3 02 07 04 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 07 05 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
03 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a
lepenky
03 01 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek a nábytku
03 01 01 Odpadní kůra a korek
03 01 05 Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod
číslem 03 01 04
03 03 Odpad z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky
03 03 01 Odpadní kůra a dřevo
03 03 07 Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky
03 03 08 Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci
03 03 09 Odpadní kaustifikační kal
03 03 10 Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplně a
povrchové vrstvy z mechanického třídění
03 03 11 Kaly z čistění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03
03 10
04 Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu
04 01 Odpady z kožedělného a kožešnického průmyslu
1 04 01 01 Odpadní klihovka a štípenka
04 01 07 Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě
jejich vzniku
04 02 Odpady z textilního průmyslu s výjimkou textilií ze syntetických vláken
04 02 10 Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk)
04 02 20 Ostatní kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 04
02 19
04 02 21 Odpady z nezpracovaných textilních vláken
04 02 22 Odpady ze zpracovaných textilních vláken
15 Odpadní obaly; absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a
ochranné oděvy jinak neurčené
15 01 Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu)
15 01 01 Papírové a lepenkové obaly
15 01 03 Dřevěné obaly
16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené
16 03 Vadné šarže a nepoužité výrobky
16 03 06 Organické odpady neuvedené pod číslem 16 03 05
17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst)
17 02 Dřevo, sklo a plasty
17 02 01 Dřevo
19 Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z
čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místojejich vzniku a z
výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely
19 05 Odpady z aerobního zpracování pevných odpadů
19 05 03 Kompost nevyhovující jakosti
19 06 Odpady z anaerobního zpracování odpadu
19 06 03 Extrakty z anaerobního zpracování komunálního odpadu
19 06 04 Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu
19 06 05 Extrakty z anaerobního zpracování odpadů živočišného a rostlinného původu
19 06 06 Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živočišného a rostlinného
odpadu
19 08 Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené
2 19 08 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod
1 19 08 09 Směs tuků a olejů z odlučovačů tuků obsahujících pouze jedlé oleje a jedlé
tuky
19 08 12 Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem
19 08 11
19 08 14 Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vodneuvedené pod
číslem 19 08 13
19 09 Odpady z výroby vody pro spotřebu lidí nebo vody pro průmyslové účely
2 19 09 01 Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů)
19 09 02 Kaly z čiření vody
19 09 03 Kaly z dekarbonizace
19 12 Odpady z úpravy odpadů jinde neuvedené (např. třídění, drcení, lisování,
peletizace)
19 12 01 Papír a lepenka
19 12 07 Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06
20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové
odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru
20 01 Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01)
20 01 01 Papír a lepenka, s výjimkou papíru s vysokým leskem a odpadu z tapet
1 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven
20 01 10 Oděvy
20 01 11 Textilní materiály
1 20 01 25 Jedlý olej a tuk
20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37
20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu)
20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad
20 03 Ostatní komunální odpady
20 03 02 Odpad z tržišť
2 20 03 04 Kal ze septiků a žump
20 03 07 Objemný odpad
---------------------- -----------------------------------------------------------------------------
Poznámky k A. Seznamu využitelných odpadů:
1 - podléhají souhlasu a kontrole Krajské veterinární správy podle
jiného právního předpisu^2)
2 - podléhají kontrole podle tabulky č. 5. 4 přílohy č. 5 k této
vyhlášce.
3 - určité zmetkové potraviny – výběr zmetkových potravin podle
Nařízení Komise (ES) ze dne 3. února 2006 č. 197/2006 Sb.,
neživočišného původu nebo neobsahující produkty živočišného původu jako
například pečivo, těstoviny, cukrářské výrobky a podobné výrobky, které
z obchodních důvodů, z důvodu závady při výrobě, balení nebo jiné
závady nepředstavují nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat a nejsou již
určeny k lidské spotřebě a zbavené obalů mohou být zpracovány v
zařízeních na výrobu bioplynu nebo kompostování, která nepodléhají
schválení Krajské veterinární správy ani její kontrole.
B. Seznam bioodpadů využitelných v malém zařízení
----------- -----------------------------------------------------------------------
Druhy odpadů podle Katalogu odpadů^3)
----------- -----------------------------------------------------------------------
02 01 Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství
02 01 03 Odpad z rostlinných pletiv
20 01 Komunální odpady – složky z odděleného sběru
20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37
20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu)
20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad
20 03 Ostatní komunální odpady
20 03 02 Odpad z tržišť
----------- -----------------------------------------------------------------------
C. Požadavky na kvalitu bioodpadů vstupujících do zařízení
Využitelné druhy bioodpadů uvedené v seznamech A a B musí splňovat
požadavky:
a) stanovené v podmínkách přejímky odpadů do konkrétního zařízení,
stanovené jeho provozním řádem,
b) stanovené pro některé druhy bioodpadů v seznamu A.
Příloha 2
Technologické požadavky na jednotlivé způsoby biologického zpracování
bioodpadů a technické požadavky na vybavení a provoz zařízení
biologického zpracování bioodpadů
A. Způsoby biologického zpracování bioodpadů
Způsoby biologického zpracování bioodpadů, které jsou považovány za
jejich využívání ve smyslu této vyhlášky, jsou řízené a kontrolované
procesy aerobní nebo anaerobní mikrobiální biochemické přeměny těchto
bioodpadů probíhající v zařízeních k jejich pracování, případně další
způsoby využívání nebo i zcela nové biologické postupy a technologie
vyvinuté na základě postupujícího rozvoje vědy a techniky s výstupy,
které odpovídají požadavkům této vyhlášky.
B. Základní požadavky na zařízení
(1) Malá zařízení - požadavky na malá zařízení jsou uvedeny v příloze
č. 3
(2) Kompostárny a další zařízení s procesem kompostování
a) v případě, že budou v zařízení zpracovávány zemědělské odpady
živočišného původu nebo vedlejší živočišné produkty, s výjimkou
vytříděných kuchyňských odpadů z kuchyní, jídelen a stravoven a
určitých zmetkových potravin, postupuje se v souladu s jiným právním
předpisem^2),
b) nezbytným vybavením je:
1. zařízení ke sledování teploty,
2. zařízení pro zvlhčování,
3. zařízení pro provzdušňování, překopávání.
c) další požadavky jsou stanoveny jiným právním předpisem^1).
(3) Bioplynové stanice a další zařízení s procesem anaerobní digesce
a) požadavky na zařízení, ve kterých jsou zpracovávány vedlejší
živočišné produkty, s výjimkou vytříděných kuchyňských odpadů z
kuchyní, jídelen a stravoven+ a určitých zmetkových potravin, jsou
stanoveny jiným právním předpisem^2),
b) další požadavky jsou stanoveny jiným právním předpisem^1).
Poznámka:
+ Vytříděným kuchyňským odpadem z kuchyní, jídelen a stravoven se
rozumí odpad pouze rostlinného charakteru (například zbytky zeleniny a
ovoce), který nepřišel do kontaktu se surovinami živočišného původu
(například se syrovým masem, syrovými produkty rybolovu, syrovými vejci
nebo syrovým mlékem).
C. Technologické požadavky na úpravu bioodpadů
(1) Kompostování - proces, při němž se činností mikro a makro organismů
za přístupu vzduchu přeměňuje využitelný bioodpad na stabilizovaný
výstup – kompost. Technologické požadavky na tento proces jsou:
a) pro kompostování bioodpadů s očekávaným hygienizovaným výstupem
podle technologie používané v zařízení musí být dodrženy teploty
uvedené v tabulce č. 2.1., přičemž hygienizací se rozumí způsob úpravy
bioodpadu, kterým se snižuje počet patogenních organismů, které mohou
způsobit onemocnění člověka nebo zvířat, pod stanovenou hodnotu.
Tabulka č. 2. 1. Teplotní režimy při hygienizaci kompostováním
---------------------------------------------------------------------
Technologie Vstupy Teplota, doba
---------------------------------------------------------------------
Malé zařízení Odpady ze zahrad a zeleně >=45 °C, 5 dní
---------------------------------------------------------------------
Kompostování Odpady ze zahrad a zeleně, >=45 °C, 10 dní
zbytková biomasa ze
zemědělství
---------------------------------------------------------------------
Kompostování Biologicky rozložitelné >55 °C, 21dní
odpady (dle přílohy č. 1 >=65 °C, 5 dní
seznam A)
---------------------------------------------------------------------
Kompostování v Biologicky rozložitelné >=65 °C, 5 dní
uzavřených odpady (dle přílohy č. 1,
prostorách seznam A)
---------------------------------------------------------------------
b) v malých zařízeních je v průběhu kompostování nutné dosáhnout
teploty nejméně 45 °C po dobu 5 dní a uskutečnit nejméně 2 překopávky,
c) teplota kompostových zakládek vyšších než 2 m se měří ve středu
zakládky v minimální hloubce 1 m od povrchu zakládky. Teplota nižších
kompostových zakládek se měří ve středu zakládky v minimální hloubce
0,5 m od povrchu zakládky,
d) minimální doba procesu po provedené homogenizaci je 60 dnů. Při
kompostování v uzavřených prostorách je možná i doba kratší v případě
zpracování pouze rostlinných tkání nebo je-li výrobcem zařízení
stanovena minimální doba zpracování jinak.
e) při kompostování vstupů do zařízení vyžadujících zvláštní způsoby
nakládání podle přílohy č. 1, seznam A, je účinnost hygienizace v
zařízení v tomto případě potvrzena ověřením vnesenými organismy podle
bodu uvedeného v části D odst. 1 písm. c) a odst. 2 této přílohy,
f) při procesu kompostování je pro expedici kompostu přípustná teplota
nižší než 40 °C,
g) v průběhu celého procesu kompostování je nutné důsledně dodržovat
opatření stanovená k dodržení požadavků jiných právních předpisů^4),
zejména ve vztahu k ochraně podzemních a povrchových vod, ochraně
zdraví a pro omezení znečišťování okolního prostředí zápachem (nesmí
dojít k překročení přípustné míry obtěžování zápachem).
(2) Anaerobní digesce
a) Při anaerobní digesci bioodpadů, kterou se rozumí řízený a
kontrolovatelný mikrobiální mezofilní nebo termofilní rozklad
organických látek bez přístupu vzduchu v zařízení bioplynové stanice
jako samostatné technologie za vzniku bioplynu, digestátu nebo
rekultivačního digestátu, je nutné dosáhnout teploty zpracovávaného
bioodpadu nejméně 55 °C a udržet ji nejméně po dobu 24 hodin bez
přerušení, přičemž nezbytná celková doba procesu anaerobní digesce je
více než 30 dnů. Celková doba zdržení může být kratší než 30 dnů,
nejméně však 20 dnů, pokud provozovatel zajistí, že produkovaný
digestát trvale splňuje hodnoty stability dle jiného předpisu^5).
Dosažení a udržení minimální teploty se nevyžaduje, jsou- li
zpracovávaným bioodpadem rostlinné tkáně.
b) Dosažení nižší provozní teploty v reaktoru než 55 °C nebo kratší
doby expozice náplně reaktoru touto teplotou je možné v případě, že
1. bioodpad byl předupraven při teplotě 70 °C po dobu 1 hodiny, nebo
2. rekultivační digestát byl následně udržován při teplotě 70 °C po
dobu 1 hodiny, nebo
3. rekultivační digestát byl kompostován.
c) V průběhu celého procesu zpracování bioodpadů při anaerobní digesci
je nutné důsledně dodržovat opatření stanovená k dodržení požadavků
jiných právních předpisů^4) zejména ve vztahu k ochraně podzemních a
povrchových vod (např. zkoušky těsnosti u všech nádrží a jímek), pro
ochranu zdraví a pro omezení znečišťování okolního prostředí zápachem
(přípustná míra obtěžování zápachem).
d) Podrobný popis opatření pro omezení rizika zápachu je vždy součástí
provozního řádu zařízení a náležitosti tohoto popisu jsou uvedeny v
příloze č. 4.
e) Při anaerobní digesci vstupů do zařízení, vyžadujících zvláštní
způsoby nakládání dle přílohy č. 1, seznam A, se účinnost hygienizace v
zařízení ověřuje podle bodu uvedeného v části D odst. 1 písm. c) a
odst. 2 této přílohy.
D. Kontrola způsobů biologického zpracování bioodpadů z hlediska
účinnosti hygienizace
(1) Ke kontrole účinnosti hygienizace technologií - způsobů
biologického zpracování v zařízeních k využití bioodpadu se používá:
a) monitoring technologických parametrů použité technologie (například
teplota, vlhkost, doba zpracování) podle tabulky č. 2. 1 této přílohy,
b) kritéria pro hodnocení výstupů ze zařízení stanovená v tabulce č. 5.
4 při četnosti kontrol podle tabulky č. 5. 6 přílohy č. 5,
c) v případech zpracování vedlejších živočišných produktů podle § 5
odst. 4 ověření procesu biologického zpracování bioodpadů pomocí
vnesených organismů.
(2) Ověření procesu biologického zpracování bioodpadů pomocí vnesených
organismů se provádí v zařízeních při zpracovávání kalů z čistíren
odpadních vod nebo jiných bioodpadů, u kterých se předpokládá
kontaminace patogenními činiteli a to
a) kontrolou dodržování stanovených technologických parametrů a
kontrolou dodržování limitních hodnot vybraných kritérií pro hodnocení
výstupů,
b) testem přímého hodnocení procesu, při kterém se využívají vnesené
indikátorové mikroorganismy; vneseným indikátorovým organismem je
Salmonella senftenberg W 775 (H2S negativní) nebo Escherichia coli.
(3) Proces je možno považovat za ověřený, jestliže:
a) výstup ze zařízení odpovídá stanoveným kritériím uvedeným v tabulce
č. 5. 4 přílohy č. 5,
b) byly dodrženy všechny technologické parametry stanovené provozním
řádem,
c) počet kolonií tvořících jednotku u vneseného organismu se během
procesu sníží minimálně o 6 řádů.
(4) V případě, že jsou zpracovávány odpady vedlejších živočišných
produktů, jsou požadavky na nakládání s nimi stanoveny jiným právním
předpisem6).
Poznámka:
Indikátorové mikroorganismy jsou stanovené mikroorganismy, které
signalizují mikrobiologickou kontaminaci biologicky rozložitelných
odpadů a výstupů ze zařízení k využívání odpadů.
Příloha 3
Základní požadavky na zřízení malého zařízení k využívání bioodpadů
(kompostování)
(1) Malé zařízení musí být zřízeno v souladu s jiným právním
předpisem^7).
(2) Dále se požaduje:
a) zvolit místo se sklonem svahu maximálně do 3°; zakládku je možno v
případě potřeby pokrýt vodonepropustnou textilií nebo kompostovat ve
vacích nebo zakládku zastřešit,
b) dodržet minimální vzdálenost od povrchových vod (vodní tok, rybník,
jezero apod.) 50 m (je nutné zohlednit místní hydrologickou situaci),
c) dodržet minimální vzdálenost od zdrojů pitné vody, zdrojů léčivých
vod a přírodních minerálních vod 100 m (je nutné zohlednit místní
hydrogeologickou situaci),
d) zvolit místo mimo aktivní zónu záplavového území v souladu s jiným
právním předpisem^8),
e) zabezpečit místo proti vstupu nepovolaných osob a označit (s
uvedením informací o kontaktu na provozovatele a provozní době
zařízení),
f) vést provozní deník.
1. Provozní deník malého zařízení obsahuje:
i) název malého zařízení a adresu včetně pozemkového parcelního čísla a
názvu katastrálního území a identifikační údaje vlastníka pozemku,
ii) identifikační údaje provozovatele malého zařízení,
iii) jméno osoby odpovědné za provoz malého zařízení a údaje o její
dosažitelnosti,
iv) jména osob odpovědných za vedení jednotlivých záznamů a přehled
údajů a informací, které budou do provozního deníku zaznamenávány.
2. Záznamy do provozního deníku malého zařízení musí být vedeny
(číslovány) v nepřerušované číselné řadě, datovány a podepsány osobou,
která záznam provedla, zápis musí být proveden bezprostředně po vzniku
situace, kterou popisuje (tentýž den), a to minimálně v následujícím
rozsahu:
i) všechny skutečnosti charakteristické pro provoz zařízení - například
jména obsluhy, vybrané údaje o sledování provozu zařízení - druhy a
množství (hmotnost) přijatých bioodpadů, datum zřízení zakládky, druhy
bioodpadů a surovin použitých k vytvoření zakládky, datum překopávek,
expedice rekultivačního kompostu a způsob jeho využití,
ii) měření teplot v rámci použitého technologického způsobu,
iii) záznamy o školení pracovníků zařízení, o kontrolách v zařízení
apod.,
iv) havarijní situace a způsob jejich řešení.
3. Údaje o hmotnosti bioodpadů uváděné v provozním deníku je možné
stanovit na základě odborného odhadu (hmotnost nákladu na automobilu,
přepočet u objemu apod.).
Přílohou deníku jsou protokoly nebo jejich kopie o prováděné kontrole
výstupů 1x za rok a záznamy o kontrolách provedenými kontrolními
orgány.
Příloha 4
Obsah provozního řádu zařízení
(1) Provozní řád zařízení k využívání bioodpadů obsahuje údaje
stanovené pro provozní řád skupiny zařízení B a C v příloze č. 1 k
vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění
pozdějších předpisů, a tyto další údaje:
a) návrh provozního deníku dle bodu 10 přílohy č. 1 vyhlášky č.
383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších
předpisů,
b) předpokládaný způsob využití výstupu ze zařízení (kompost, hnojivo
apod.),
c) opatření pro splnění požadavků na ochranu zdraví a životní prostředí
v souladu s jinými právními předpisy^9),
d) opatření k provádění kontroly emisí pachů,
e) v případě bioplynových stanic je nezbytné vždy uvést následující
údaje:
1. jednoznačná specifikace vstupů do zařízení a jejich předpokládané
množství podle jednotlivých druhů vstupů (v tunách/rok),
2. způsob skladování vstupů,
3. popis průběhu procesu anaerobní digesce bioodpadů, včetně
klasifikace procesu anaerobní digesce podle sušiny substrátu a podle
provozní teploty, dále doby zdržení vstupů v procesu anaerobní digesce,
4. popis míst možného vývinu emisí pachových látek a popis přijatých
technicko-organizační opatření k zamezení vzniku a záchytu emisí
pachových látek při běžném provozu zařízení i při mimořádných stavech,
5. popis způsobu nakládání s rekultivačním digestátem, včetně upřesnění
způsobu nakládání s digestátem vzniklým při havarijních nebo jiných
mimořádných situacích.
f) opatření k minimalizaci obtěžování a rizik z provozu zařízení (emise
pachu, emise tuhých znečišťujících látek, materiály zanášené větrem,
hluk a dopravní provoz, ptáci, paraziti a hmyz, vznik aerosolů apod.),
g) v případě zpracování odpadů vedlejších živočišných produktů opatření
pro splnění požadavků jiných právních předpisů^5).
h) zásady plánu vzorkování výstupů ze zařízení, při jehož zpracování se
postupuje podle přílohy č. 7; vzor protokolu o vzorkování je uveden v
příloze č. 8,
i) rozsah sledovaných ukazatelů stanovených pro hodnocení výstupů ze
zařízení a četnost jejich kontrol podle přílohy č. 5 v souladu s
podrobnostmi o vzorkování stanovenými v příloze č. 7 a 8,
j) stanovení postupu změny provozního řádu ve smyslu snížení četnosti
zkoušek v souladu s podrobnostmi o vzorkování stanovenými v příloze č.
7 a 8,
k) případné další podmínky pro příjem bioodpadů, navržené
provozovatelem podle typu provozované technologie.
Příloha 5
Hodnocení a kontrola výstupů
A. Požadavky a kritéria pro hodnocení a kontrolu výstupů ze zařízení k
využívání bioodpadů
(1) Požadavky a kritéria pro hodnocení výstupů - limitní koncentrace
vybraných rizikových látek a prvků pro zařazení výstupů do 2. a 3.
skupiny podle přílohy č. 6 jsou uvedeny v tabulce č. 5. 1.
(2) Znaky jakosti rekultivačního kompostu jsou uvedeny v tabulce č. 5.
2.
(3) Znaky jakosti rekultivačního digestátu jsou uvedeny v tabulce č. 5.
3.
(4) Kritéria účinnosti hygienizace na základě sledovaných
indikátorových mikroorganismů ve výstupech 2. skupiny Třídy I a II
podle přílohy č. 6 jsou uvedeny v tabulce č. 5. 4.
(5) V tabulce č. 5. 5 jsou uvedeny metody stanovení.
(6) Četnost a druh kontrol pro jednotlivé skupiny výstupů podle přílohy
č. 6 jsou uvedeny v tabulce č. 5. 6.
(7) V případě, že jsou v zařízení zpracovávány odpady vedlejších
živočišných produktů musí výstupy ze zařízení odpovídat kromě požadavků
uvedených v této příloze i požadavkům na výstup uvedeným v jiném
právním předpisu^10).
Tabulka č. 5. 1 – Limitní koncentrace vybraných rizikových látek
a prvků
-------------------------------------------------------------- ----------------------------
Sledovaný Jednotka Výstupy (skupina 2) Stabilizovaný biologicky
ukazatel rozložitelný odpad
(skupina 3)
-----------------------------
Třída I Třída II Třída III
-------------------------------------------------------------- ----------------------------
As mg/kg sušiny 10 20 30 40
-------------------------------------------------------------- ----------------------------
Cd mg/kg sušiny 2 3 4 5
-------------------------------------------------------------- ----------------------------
Crcelkový mg/kg sušiny 100 250 300 600
-------------------------------------------------------------- ----------------------------
Cu mg/kg sušiny 170 400 500 600
-------------------------------------------------------------- ----------------------------
Hg mg/kg sušiny 1 1,5 2 5
-------------------------------------------------------------- ----------------------------
Ni mg/kg sušiny 65 100 120 150
-------------------------------------------------------------- ----------------------------
Pb mg/kg sušiny 200 300 400 500
-------------------------------------------------------------- ----------------------------
Zn mg/kg sušiny 500 1200 1500 1800
-------------------------------------------------------------- ----------------------------
PCB mg/kg sušiny 0,02 0,2 - dle způsobu využití
-------------------------------------------------------------- ----------------------------
PAU mg/kg sušiny 3 6 - dle způsobu využití
-------------------------------------------------------------- ----------------------------
Nerozložitelné % hm. max. 2% hm. max. 2%hm. - -
příměsi >2 mm
-------------------------------------------------------------- ----------------------------
AT4 mg O2/ g sušiny - - - < 10
-------------------------------------------------------------- ----------------------------
Použité zkratky:
PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138,
153, 180)
PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu,
benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu,
benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu,
chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
AT4 – test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení
stability bioodpadu na základě měření spotřeby O2 za 4 dny podle
rakouské normy ÖNORM S 2027 – 1 ze dne 1.9. 2004 . Pokud je AT4
testovaného materiálu nižší než 10 mg O2/g sušiny není již tento
materiál považován za biologicky rozložitelný.
Poznámky k tabulce č. 5. 1:
Jako technologický materiál na skládky může být výstup použit, když v
ukazateli AT4 splňuje požadavky na stabilizovaný bioodpad - skupina 3
podle přílohy č. 6.
U rekultivačního kompostu, rekultivačního digestátu a stabilizovaného
biologického odpadu se výsledky stanovení jednotlivých ukazatelů z
důvodu možnosti snížení četnosti zkoušek hodnotí samostatně. Možné
snížení četnosti stanovení jednotlivých ukazatelů vybraných rizikových
látek a prvků je uvedeno v bodě C odst. 2 této přílohy.
V případě odstraňování výstupu skupiny 3 - Stabilizovaný bioodpad jeho
uložením na skládku odpadů, se postupuje podle jiného právního
předpisu^11).
Tabulka č. 5. 2 Znaky jakosti rekultivačního kompostu
--------------------------------------------------------------
Znaky jakosti Jednotky Hodnota znaku jakosti
--------------------------------------------------------------
Vlhkost % hm. Od zjištěné hodnoty
spalitelných látek do jejího
dvojnásobku, min. 40 až 65
--------------------------------------------------------------
Spalitelné látky v % hm. min. 25
sušině vzorku
--------------------------------------------------------------
Celkový dusík jako N % hm. min. 0,6
přepočtený na vysušený
vzorek
--------------------------------------------------------------
Poměr C:N* min. 20 (max. 30)
--------------------------------------------------------------
pH - 6,0 – 8,5
--------------------------------------------------------------
Nerozložitelné příměsi % hm. max. 2,0
--------------------------------------------------------------
Poznámka k tabulce č. 5.2:
Rekultivačním kompostem se rozumí stabilizovaný výstup z aerobního
zpracování bioodpadů, určený pro udržení nebo zlepšení vlastností půdy,
použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu. *poměr C:N se vypočítává ze
stanovení obsahu spalitelných látek následovně: (spalitelné látky:2): N
Tabulka č. 5. 3 Znaky jakosti rekultivačního digestátu
--------------------------------------------------------------
Znaky jakosti Jednotky Hodnota znaku jakosti
--------------------------------------------------------------
Vlhkost % hm. max. 98,0
--------------------------------------------------------------
Celkový dusík jako N % hm. min. 0,3
přepočtený na vysušený
vzorek
--------------------------------------------------------------
pH - 6,5 – 9,0
--------------------------------------------------------------
Poznámka k tabulce č.5. 3:
Rekultivační digestát, kterým se rozumí stabilizovaný výstup z
anaerobního zpracování bioodpadu, použitelný mimo zemědělskou a lesní
půdu, nesmí vykazovat pachy svědčící o nedostatečné stabilitě výstupu
nebo o přítomnosti nežádoucích látek v souladu s požadavky zákona č.
86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů
(zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č.
362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek,
přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování.
Tabulka č. 5. 4 Kritéria pro kontrolu účinnosti hygienizace
prováděné na základě sledování indikátorových mikroorganismů
---------------------------------------------------- ---------------------------------
Indikátorový Výstup Počet Limit
mikroorganismus Jednotky zkoušených (nález/ KTJ*)
vzorků při
každé kontrole
výstupu
---------------------------------------------------- ---------------------------------
Salmonella Rekultivační nález v 50g 5 negativní
spp. kompost/rekultivační
digestát
---------------------------------------------------- ---------------------------------
Termotolerantní Rekultivační KTJ v 1 5 2 < 103
koliformní kompost/rekultivační gramu
bakterie ** digestát -----------------------
3 < 50
---------------------------------------------------- ---------------------------------
Enterokoky** Rekultivační KTJ v 1 5 2 < 103
kompost/rekultivační gramu
digestát -----------------------
3 < 50
---------------------------------------------------- ---------------------------------
Poznámky k tabulce č. 5. 4:
* KTJ = kolonie tvořící jednotky
** Z odebraných 5 vzorků musí minimálně stanovený počet vyhovět
předepsaným limitům
(8) Kontrola účinnosti hygienizace ověřením procesu vnesenými organismy
se provádí v zařízeních uvedených v § 3 odst. 1 písmeno a) a b)
a) u nových před uvedením do provozu při provozním ověřování
technologie biologického zpracování, pokud zařízení budou zpracovávat
kaly z čistíren odpadních vod nebo jiné bioodpady, u kterých se
předpokládá kontaminace patogenními činiteli nebo vedlejší živočišné
produkty, které však musí být zpracovávány podle jiného právního
předpisu^2),
b) u stávajících při změnách technologie, které mohou ovlivnit
přežívání patogenních nebo podmíněně patogenních činitelů, při změně
skladby zpracovávaných bioodpadů nebo při změně původce nebo oprávněné
osoby, pokud zařízení zpracovává kaly z čistíren odpadních vod nebo
jiné bioodpady, u kterých se předpokládá kontaminace patogenními
činiteli, nebo vedlejší živočišné produkty,
c) v případě dvakrát po sobě zjištěné nevyhovující kvalitě výstupů na
základě jejich kontroly dle tabulky č. 5. 4 přílohy č. 5.
B. Technické normy pro testy a analytická stanovení
(1) Pro stanovení ukazatelů pH, As, Cd, Crcelkový, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn
(rozklad dle ČSN EN 13657 (838015)), PCB a PAU jsou technické normy
stanoveny jinými právními předpisy^12), ^13).
(2) Pro stanovení ukazatelů znaků jakosti kompostu (vlhkost, spalitelné
látky v sušině vzorku, celkový dusík jako N přepočtený na vysušený
vzorek, pH) jsou postupy chemických rozborů stanoveny jiným právním
předpisem^13).
(3) Analytické rozbory a mikrobiologické zkoušky výstupů ze zařízení k
využívání bioodpadů pro účely jejich hodnocení lze provádět pouze v
laboratořích vlastnících osvědčení o akreditaci nebo osvědčení o
správné činnosti laboratoře podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025
Posouzení shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a
kalibračních laboratoří. Způsobilost laboratoří se vztahuje pouze na
metody jmenovitě uvedené v příloze osvědčení o odborné způsobilosti
laboratoře.
(4) Mikrobiologické zkoušky.
Tabulka č. 5. 5 Metody stanovení mikrobiologických ukazatelů
---------------------------------------- -------------------------------
Metoda pro stanovení detekce bakterií AHEM*) 7/2001 a AHEM*) 1/2008
rodu Salmonella sp. v kalech z ČOV,
kompostech a upravených bioodpadech
---------------------------------------- -------------------------------
Metoda pro stanovení počtů AHEM*) 7/2001 a AHEM*) 1/2008
termotolerantních koliformních bakterií
v kalech z ČOV, kompostech a upravených
bioodpadech
---------------------------------------- -------------------------------
Metoda pro stanovení počtů enterokoků AHEM*) 7/2001 a AHEM*) 1/2008
v kalech z ČOV, kompostech a upravených
bioodpadech
---------------------------------------- -------------------------------
Poznámka k tabulce č. 5. 5:
*) AHEM - Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica.
C. Četnost kontrol výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů
(1) Četnost kontrol výstupů zařazených podle přílohy č. 6 do skupiny 2
z hlediska účinnosti hygienizace a stanovení koncentrace vybraných
rizikových látek a prvků ve výstupech zařazených podle přílohy č. 6 do
skupin 2 a 3 v závislosti na roční produkci výstupů je uvedena v
tabulce č. 5. 6.
(2) Snížení četnosti zkoušek stanovené v tabulce č. 5.6 pro kterýkoliv
ze sledovaných ukazatelů je možné, jestliže v průběhu dvouletého období
byly hodnoty daného ukazatele trvale pod 75 % stanoveného limitu.
Snížení četnosti zkoušek je možné pouze na četnost uvedenou v
předcházejícím řádku tabulky. Snížená četnost zkoušek se uvádí v
provozním řádu příslušného zařízení. Neplatí pro mikrobiologické
zkoušky.
(3) Způsob vzorkování je nutné zvolit tak, aby odebrané vzorky byly
reprezentativní pro celé množství posuzovaného výstupu, u
rekultivačního kompostu pro celou výrobní šarži, kterou se rozumí
definované množství kompostu z jedné zakládky mající po skončení
kompostovacího procesu shodné jakostní znaky. U bioplynových stanic a
zařízení s anaerobní digescí se vzorky odebírají zařízením pro odběr
vzorku – nejlépe ventilem umístěným buď v uskladňovací nádrži
rekultivačního digestátu nebo v přítokové části do uskladňovací nádrže.
(4) Při odběru vzorku se postupuje následovně:
a) vzorek ke zkoušce vybraných rizikových látek a prvků (tabulka č. 5.
1) se vytvoří smíšením dílčích vzorků odebraných rovnoměrně z celého
objemu vzorkovaného celku podle přílohy č. 8. Pro kontrolu hygienizace
(tabulka č. 5. 4) se odebírají prosté vzorky v počtu uvedeném v tabulce
č. 5. 4;
b) velikost vzorku a způsob úpravy (například drcení) vzorku se stanoví
po dohodě s laboratoří;
c) vzorek pro kontrolu hygienizace se před předáním do laboratoře
uchovává při teplotě do 6 °C a předává do laboratoře tak, aby vzorek
byl zpracován do 48 hodin po odběru;
d) vzorek kompostu je možno odebrat jen v případě, že teplota kompostu
je nižší než 40 °C.
Tabulka č. 5. 6: Četnost kontrol výstupů ze zařízení k využívání
bioodpadů
---------------------------------------------- ----------------------------
Roční produkce výstupů Četnost kontrol výstupů
Jednotky
---------------------------------------------- ----------------------------
Do 150 – malé zařízení t 1 x za rok
0 - 1000 t 2 x za rok*
1001 - 5000 t 4 x za rok*
5001 a více t 12 x za rok*
---------------------------------------------- ----------------------------
Poznámka k tabulce č. 5. 6:
*v případě celoročního provozu se kontroly provádějí se stanovenou
četností v zimním a letním období
Příloha 6
Zařazování výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů do skupin podle
způsobu jejich využití
(1) Výstupem ze zařízení k využívání bioodpadů jsou výrobky, které
splňují požadavky jiných právních předpisů^14), výrobky, které splňují
požadavky této vyhlášky a odpady, které již nejsou považovány za
bioodpady.
(2) Výstupy ze zařízení k využívání bioodpadů, vyjma výstupů z malých
zařízení, které nejsou uváděny na trh nebo do oběhu podle jiných
právních předpisů^15) a které budou používány mimo zemědělskou nebo
lesní půdu k zakládání nebo pro údržbu veřejné zeleně v obcích, z
jejichž katastrálního území bioodpady zpracované v malém zařízení
pocházejí, se podle svých vlastností a způsobu využití zařazují do
následujících skupin:
a) 1. skupina – výstupy, které splňují požadavky na výrobky podle
jiných právních předpisů^14) (například bioplyn, kompost, digestát).
Výstupy, které nejsou uváděny do oběhu podle jiných právních
předpisů^16) musí odpovídat minimálně požadavkům na výstupy 2. skupiny.
b) 2. skupina – výstupy, které splňují požadavky této vyhlášky a
využívají se mimo zemědělskou a lesní půdu. Na základě skutečných
vlastností, složení a způsobu využití se skupina dělí na tyto třídy:
1. Třída I – určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo
určeného pro zeleň u sportovních a rekreačních zařízení včetně těchto
zařízení v obytných zónách s výjimkou venkovních hracích ploch.
Kritéria pro využívání na povrchu venkovních hracích ploch se řídí
jiným právním předpisem^17),
2. Třída II – určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo
určeného pro městskou zeleň, zeleň parků a lesoparků, pro využití při
vytváření rekultivačních vrstev nebo pro přimíchávání do zemin při
tvorbě rekultivačních vrstev, na území průmyslových zón, při úpravách
terénu v průmyslových zónách (rekultivační kompost v doporučeném
množství nepřesahujícím v průměru 200 t sušiny na 1 ha v období deseti
let a rekultivační digestát v doporučeném množství nepřekračující 20 t
sušiny na 1 ha v období deseti let).
Rekultivační digestát musí být aplikován v dělených dávkách tak, aby
nedošlo k zamokření pozemku na dobu delší než 12 hodin či k jeho
zaplavení. Pro uvedená místa a účely je možné užívat i Třídu I;
3. Třída III – určena pro využití na povrchu terénu vytvářeného
rekultivačními vrstvami zabezpečených skládek odpadů podle ČSN 83 8035
Skládkování odpadů – Uzavírání a rekultivace skládek, rekultivačními
vrstvami odkališť nebo pro filtrační náplně biofiltrů (kompost). Pro
uvedené účely je možné užívat i Třídu I a Třídu II.
c) 3. skupina - stabilizovaný bioodpad určený k uložení na skládku v
souladu s jiným právním předpisem^11) nebo k jinému způsobu využití,
než výstupy 1. a 2. skupiny.
d) 4. skupina - výstupy ze zařízení k využívání bioodpadů, které
nesplňují podmínky pro 1., 2. a 3. skupinu a které jsou odpady
biologicky nerozložitelnými, určenými většinou k jejich odstranění.
(3) K výstupům ze zařízení k využívání bioodpadů zařazených do skupin
podle odstavce 1 s výjimkou výstupů 1. skupiny, kde se postupuje podle
jiných právních předpisů^14) se při jejich uvádění na trh nebo do oběhu
zpracovává průvodní dokumentace, která obsahuje:
a) identifikační údaje (název a sídlo nebo jméno a příjmení, bydliště a
místo podnikání, liší-li se od bydliště) výrobce a distributora,
b) název výstupu, zařazení výstupu do příslušné skupiny podle přílohy
č. 6,
c) datum produkce (výroby), balení a expedice,
d) vlastnosti výstupu – výsledky zkoušek sledovaných ukazatelů
stanovených v příloze č. 5 a další údaje o složení,
e) způsob balení výstupu (údaje o množství v obalu nebo ve volně ložené
dodávce, například objem, hmotnost, počet obalů ve skupinovém obalu),
f) návod k použití (označení skupiny a třídy podle přílohy č. 6,
doporučené dávkování, způsob aplikace, ochrana zdraví lidí a životního
prostředí, apod.),
g) vymezení prostředí použití (místo použití),
h) doporučený způsob skladování a doba použitelnosti,
i) vliv na jiné výrobky,
j) způsob distribuce.
Příloha 7
Zásady zpracování plánu vzorkování výstupů ze zařízení
(1) Plán vzorkování je souhrn všech informací vztahujících se ke
konkrétnímu vzorkování, který stanoví postup výběru nebo tvorby vzorku,
zahrnující činnosti související s vyjmutím nebo skládáním vzorku
(odběrem vzorku) který je dále zkoušen v souladu s programem zkoušení,
což je celkový postup zkoušení od prvního kroku, ve kterém jsou
stanoveny cíle programu, až do posledního kroku, ve kterém jsou
porovnávány dosažené výsledky s cíli.
(2) V průběhu vzorkování musí být dodržovány požadavky na řízení
kvality vzorkování a postup vzorkování musí být dokumentován.
(3) Údaje, které je potřeba zapracovat (uvést) do plánu vzorkování
výstupů ze zařízení:
Plán vzorkování zpracoval
Firma, původce odpadu (adresa a kontakt)
Další zúčastněné strany
Vzorkování bude provádět (firma, jméno vzorkaře, kontakt)
Cíl vzorkování
Metoda vzorkování
Počet vzorkovaných jednotek, počet dílčích vzorků, které mají být
odebrány ze vzorkované jednotky
Adresa provozovny, kde bude odběr prováděn
Upřesnění místa odběru (například výsypka, dopravník nebo hromada)
Místa a upřesnění míst odběru dílčích vzorků
Hmotnost, případně objem dílčího vzorku
Způsob odběru dílčích vzorků
Typ vzorkovacího zařízení
Postup úpravy vzorků
Velikost laboratorního (zkušebního a archivního) vzorku
Požadavky na zkoušky v místě odběru vzorku
Značení vzorků
Požadavky na balení, konzervaci, skladování a dopravu
Opatření k zajištění kvality vzorkování
Určení odpovědnosti za průběh vzorkování a personálního zabezpečení
vzorkování
Ochrana zdraví a zásady bezpečnosti práce
Materiální zabezpečení odběru vzorků (například ochranné pracovní
pomůcky, lékárnička, fotoaparát, pracovní deník, značení vzorkovnic,
tiskopis protokolu o vzorkování)
Identifikace zkušební laboratoře (adresa, kontakt)
(4) Při vzorkování se postupuje podle ČSN 14899 (Charakterizace odpadů
– Vzorkování odpadů – Zásady přípravy programu vzorkování a jeho
použití).
Příloha 8
Protokol o vzorkování
Protokol o vzorkování obsahuje následující údaje:
Číslo protokolu
Označení vzorku
Datum odběru
Podpis vzorkaře
Původce odpadu (firma, kontakt)
Adresa provozovny, kde je odběr prováděn
Odběr provedl (firma, vzorkař, kontakt)
Cíl vzorkování (důvod odběru odpadu)
Popis vzorku, smyslové posouzení - vzhled (například barva,
konzistence, homogenita), zápach (přítomnost těkavých uvolňujících se
složek)
Postup vzorkování - popis/definice podsouboru nebo dodávky, které byly
vzorkovány, popis použité metody vzorkování
Místo a bod odběru vzorku
Problémy s přístupem, které měly vliv na plochu nebo objem vzorkovaného
odpadu
Osoby přítomné při odběru
Použité zařízení
Počet odebraných dílčích vzorku/vzorků
Velikost dílčího vzorku/vzorků
Pozorování při odběru (například vývin plynu, tepla, chemické reakce)
Popis stanovení na místě (pokud je protokol, přiložit k protokolu o
vzorkování)
Bezpečnostní opatření
Dělení a předúprava vzorku - určení místa (například v terénu nebo v
laboratoři, uvést zda venku nebo v místnosti) a postupu
Balení, konzervace, skladování a doprava vzorku
Odchylky od plánu vzorkování
Doručení do zkušební laboratoře – Laboratoř, datum doručení, přijato
kým
1) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3.
10. 2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších
živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě, v platném
znění.
3) Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam
nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a
tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a
tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů.
4) Například zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně
některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů, vyhláška č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace
pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího
zjišťování, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o
ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech
nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu,
způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování
jejich škodlivých následků.
5) Postupuje se podle normy ČSN ISO 11734
7) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na
výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým
se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákon č. 309/2006 Sb.,
kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy
(zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci).
10) Nařízení Komise (ES) č. 2006/208/ES ze dne 7. února 2006, kterým se
mění přílohy VI a VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1774/2002, pokud jde o normy zpracování pro zařízení na výrobu bioplynu
a kompostování a požadavky na hnůj.
11) Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a
jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o
podrobnostech nakládání s odpady.
12) Příloha č. 12 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání
odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky
č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
13) Příloha č. 2 vyhlášky č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických
rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb.
14) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách,
pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém
zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších
zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách,
pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém
zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a
doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách,
pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém
zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech).
17) Vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na
koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních
hracích ploch, ve znění vyhlášky č. 292/2006 Sb.
