Vyhláška č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů (28. duben 2010)
Tato vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví mimojiné „stanoví obsah žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a obsah návrhu na prodloužení platnosti tohoto pověření, obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, kritéria, metody a postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, obsah žádosti o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a obsah osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů. “
376/2001 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví
ze dne 17. října 2001
o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
Změna: 502/2004 Sb.
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví stanoví
podle § 7 odst. 10 a § 9 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o
změně některých dalších zákonů, (dále jen "zákon"):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví obsah žádosti o udělení pověření k hodnocení
nebezpečných vlastností odpadů a obsah návrhu na prodloužení platnosti
tohoto pověření (dále jen "žádost o udělení pověření"), obsah školení
pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, kritéria, metody a postup
hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, obsah žádosti o hodnocení
nebezpečných vlastností odpadů a obsah osvědčení o vyloučení
nebezpečných vlastností odpadů (dále jen "osvědčení").
§ 2
Obsah žádosti o udělení pověření a o zápis do seznamu pověřených osob
(1) Žádost o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností
odpadů uvedených v příloze č. 2 k zákonu pod označením kódy H1 až H3 a
H12 až H14 podávají fyzické osoby nebo právnické osoby Ministerstvu
životního prostředí (dále jen "ministerstvo"), žádost o udělení
pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze
č. 2 k zákonu pod označením kódy H4 až H11 podávají fyzické osoby nebo
právnické osoby Ministerstvu zdravotnictví (dále jen "žadatelé").
(2) Žádost o udělení pověření obsahuje:
a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel
právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo
podnikání, liší-li se od bydliště, je-li žadatel fyzickou osobou,
b) identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno,
c) kopii podnikatelského oprávnění (např. živnostenský list) nebo kopii
výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii zřizovací listiny, je-li
žadatelem právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání;
kopii rodného listu či jiného podobného dokladu, je-li žadatelem
fyzická osoba,
d) výčet nebezpečných vlastností, které chce žadatel hodnotit, podle
přílohy č. 2 k zákonu,
e) ověřené kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost žadatele
pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle § 7 odst. 6 a 7
zákona.
§ 3
Obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
Obsahem školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů jsou:
a) zásady odběru vzorků odpadů včetně jeho dokumentace,
b) právní předpisy pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
c) způsob a postup hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností v
souladu s § 6,
d) postupy pro výběr laboratoří a odborných pracovišť pro zkoušky
vzorků odpadů, náležitosti protokolů o výsledcích zkoušek a jejich
výklad,
e) zařazování odpadů podle Katalogu odpadů,
f) obsah a náležitosti osvědčení a sdělení o hodnocení nebezpečných
vlastností odpadu.
§ 4
Nebezpečné vlastnosti odpadů a metody hodnocení nebezpečných vlastností
odpadů
(1) Definice nebezpečných vlastností odpadů a kritéria, na jejichž
základě se jednotlivé nebezpečné vlastnosti odpadu posuzují, jsou
uvedeny v přílohách č. 1 a 2.
(2) Metody, které slouží k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
jsou uvedeny v příloze č. 3.
§ 5
Odběr vzorků pro účely hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
(1) Před odběrem vzorků musí být zpracován plán odběru vzorků, jehož
zásady jsou uvedeny v příloze č. 4.
(2) Odběr vzorků pro účely hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
splňuje žádoucí předpoklady, byl-li proveden standardními metodami
stanovenými v technických normách^1) tak, aby byl získán
reprezentativní vzorek posuzovaného odpadu.
(3) O odběru vzorků musí být sepsán protokol, který je spolu s
protokoly o provedených zkouškách nebezpečných vlastností odpadu
přílohou osvědčení podle § 8 této vyhlášky. Náležitosti protokolu o
odběru vzorků odpadu jsou uvedeny v příloze č. 5.
(4) Odběr vzorků může provést pouze fyzická osoba, která absolvovala
školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň
schválilo ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví podle § 7 odst.
6 písm. c) nebo § 7 odst. 7 písm. c)zákona.
(5) Vzorek musí být odebrán minimálně v objemu, hmotnosti nebo
velikosti potřebné k provedení zkoušek uvedených v příloze č. 3.
§ 6
Postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
(1) Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu se provádí porovnáním
kritérií stanovených pro tyto vlastnosti v přílohách č. 1 a 2 se
skutečnými vlastnostmi hodnoceného odpadu.
(2) Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu je možné provést již podle
zdůvodněného písemného úsudku pověřené osoby vypracovaného na základě
podkladů předložených žadatelem.
(3) Pokud hodnocení nebezpečných vlastností odpadu uvedených v příloze
č. 2 k zákonu pod označením kódy H1 až H3 a H12 až H14 nelze provést
podle odstavce 2, provádí se porovnáním hodnot ukazatelů nebezpečných
vlastností uvedených v příloze č. 1 s výsledky zkoušek provedených
postupy podle metod uvedených v příloze č. 3.
(4) Pokud hodnocení nebezpečných vlastností odpadu uvedených v příloze
č. 2 k zákonu pod označením kódy H4 až H8, H10 a H11 nelze provést
podle odstavce 2, provádí se na základě obsahu chemických látek v
odpadech obsažených podle kritérií uvedených v příloze č. 2. Chemické
látky obsažené v odpadech se klasifikují podle zvláštního právního
předpisu.^2)
(5) Pokud hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadu uvedené v příloze č. 2
k zákonu pod označením kódem H9 nelze provést podle odstavce 2, provádí
se na základě odborného zhodnocení technologie produkující odpad nebo
hodnocení odpadu z hlediska možného obsahu infekčního agens. Hodnocení
mikroorganismů z hlediska patogenity se provádí podle současných
poznatků.^3)
(6) Zkoušky podle odstavce 3 se provádějí v laboratořích a odborných
pracovištích, které mají zavedený systém jakosti podle technické normy
ČSN EN ISO/IEC 17025. Způsobilost laboratoře se vztahuje pouze na
metody jmenovitě uvedené v příloze osvědčení o odborné způsobilosti
laboratoře.^4)
(7) Protokoly o zkouškách předložené žadatelem může pověřená osoba
uznat jen v případě, že zkoušky byly provedeny v laboratořích a
odborných pracovištích, která splňují podmínky uvedené v odstavci 6, a
odběr vzorků byl proveden a dokumentován v souladu s § 5.
(8) Hodnocení odpadu musí přihlížet i k možnosti, že po době odběru
vzorku odpadu může dojít ke kvantitativní nebo kvalitativní změně
hodnoceného odpadu. Tato skutečnost musí být zohledněna v dokumentaci
dokládající výsledek hodnocení.
(9) Nebezpečné vlastnosti lze vyloučit pouze u odpadů vznikajících v
rámci řízených postupů, které zaručují jejich neměnnou kvalitu.
§ 7
Obsah žádosti o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
(1) Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu provádí pověřená osoba na
základě žádosti původce nebo oprávněné osoby. Žádost původce nebo
oprávněné osoby o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu obsahuje:
a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel
právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo
podnikání, liší-li se od bydliště, je-li žadatel fyzickou osobou,
b) identifikační číslo žadatele (bylo-li přiděleno),
c) kopii dokladu o oprávnění žadatele k nakládání s nebezpečnými odpady
nebo k provozování zařízení k nakládání s odpady,
d) zařazení odpadu podle Katalogu odpadů,
e) popis vzniku (původu) odpadu (určení provozu, zařízení, technologie
či postupu, při němž odpad vznikl, a výčet surovin, které byly
použity),
f) charakteristiku odpadu a specifikaci složení odpadu z hlediska
chemických látek a informace o možné kontaminaci infekčním agens, které
se v odpadu vyskytují nebo jejichž výskyt lze vzhledem k jeho původu za
určitých podmínek předpokládat, včetně jejich vlastností a klasifikace,
g) množství produkovaného odpadu za časovou jednotku.
(2) Pokud nejsou podklady podle odstavce 1 z hlediska hodnocení
nebezpečných vlastností odpadu uvedených v příloze č. 1 dostačující,
může pověřená osoba na žadateli požadovat předložení dalších podkladů,
jako například:
a) protokol o odběru vzorků odpadu podle přílohy č. 5 a plán jeho
odběru podle přílohy č. 4,
b) údaje o způsobu přepravy vzorků pro účely zkoušek nebezpečných
vlastností odpadu,
c) protokoly o zkouškách nebezpečných vlastností odpadu provedených s
ohledem na předpokládané vlastnosti odpadu,
d) doplňující údaje o původu nebo technologii vzniku odpadu z hlediska
možného výskytu patogenních mikroorganismů,
e) protokol o účinnosti dekontaminačního procesu.
§ 8
Vydávání a obsah osvědčení
(1) Pověřená osoba vydá osvědčení pouze v tom případě, že postupem
podle § 6 zjistí, že odpad žádnou z nebezpečných vlastností nemá.
(2) Osvědčení musí vždy obsahovat výsledek hodnocení všech 14
nebezpečných vlastností odpadu definovaných v příloze č. 1 pověřenou
osobou, ať již jejich hodnocení bylo provedeno na základě zkoušek,
podkladů předložených žadatelem nebo úsudku pověřené osoby.
(3) Osvědčení obsahuje zejména:
a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo (u právnické osoby)
nebo jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo podnikání,
liší-li se od bydliště (u fyzické osoby), a identifikační číslo
žadatele o vydání osvědčení (bylo-li přiděleno),
b) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo (u právnické osoby)
nebo jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo podnikání,
liší-li se od bydliště (u fyzické osoby), a telefonní spojení pověřené
osoby nebo pověřených osob, má-li pověřená osoba ustanoveného odborného
zástupce, tak i jméno a příjmení a telefonní spojení odborného zástupce
pověřené osoby, který osvědčení zpracoval,
c) název druhu a katalogové číslo posuzovaného odpadu podle Katalogu
odpadů,
d) popis vzniku (původu) odpadu (určení provozu, zařízení, vstupních
surovin technologie či postupu, při němž odpad vznikl), zhodnocení
řízení procesů vzniku odpadu vzhledem k neměnnosti jeho kvality,
e) způsob odběru vzorku, postup hodnocení a vyloučení jednotlivých
nebezpečných vlastností, zhodnocení stability odpadu a doporučení pro
další nakládání s odpadem (způsob jeho využití nebo odstranění),
f) výsledek a zdůvodnění hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností
odpadu,
g) dobu a podmínky platnosti osvědčení,
h) četnost a způsob následné kontroly vlastností odpadu, podmínky
ovlivňující stabilitu technologických postupů a surovinových vstupů,
i) závěr hodnocení,
j) seznam příloh,
k) datum vydání, podpis všech pověřených osob, má-li pověřená osoba
ustanoveného odborného zástupce, tak i odborných zástupců pověřených
osob, které se na jeho vypracování podílely.
(4) Přílohami osvědčení jsou vždy i kopie dokumentů, na jejichž základě
pověřená osoba osvědčení vydala, protokol o odběru vzorků, protokoly
provedených zkoušek, doklad o pověření osoby nebo osob, které osvědčení
vydaly.
§ 9
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 339/1997 Sb., o
hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
§ 10
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr životního prostředí:
RNDr. Kužvart v. r.
Ministr zdravotnictví:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Příl.1
Definice nebezpečných vlastností odpadů a kritéria hodnocení
nebezpečných vlastností odpadů
Odpad se hodnotí jako odpad nebezpečný, jestliže je překročeno alespoň
jedno z následujících kritérií pro uvedené nebezpečné vlastnosti
odpadů:
H1
Výbušnost
Tuto vlastnost mají odpady, které mohou explodovat působením vnějších
tepelných podnětů nebo jsou citlivé k nárazu nebo ke tření nebo je u
nich možno vyvolat reakce detonativního charakteru nebo v nich po
zážehu probíhá rychlé výbuchové hoření.
Jako nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností výbušnost se hodnotí
odpad:
a) u něhož dojde při předepsané zkoušce na působení vnějších tepelných
podnětů k roztržení ocelové trubky při použití clony o průměru otvoru 6
mm nebo 2 mm, nebo
b) jehož citlivost k nárazu je nejméně 40 J nebo je citlivější k nárazu
než suchý krystalický m-dinitrobenzen, nebo
c) jehož citlivost ke tření je nejméně 360 N nebo je citlivější ke
tření než suchý krystalický m-dinitrobenzen, nebo
d) u něhož dojde při předepsané zkoušce na působení kompresní vlny k
úplnému roztržení ocelové trubky nebo k proražení svědečné ocelové
desky, nebo
e) u něhož při předepsané zkoušce dochází k nárůstu tlaku z 690 kPa na
2070 kPa za dobu kratší než 30 ms.
H2
Oxidační schopnost
Tuto vlastnost mají v souladu s výsledky zkoušek předepsanými v bodu 2
přílohy č. 3:
a) pevné odpady, které mohou způsobit požár nebo zvýšit riziko jeho
vzniku, přijdou-li do styku s hořlavým materiálem (s větou R8).
Kritérium hodnocení: Za podmínek zkoušky je maximální rychlost hoření
zkoušených směsí stejná nebo vyšší v porovnání s maximální rychlostí
hoření referenční směsi celulózy a dusičnanu barnatého;
b) kapalné odpady Kritérium hodnocení: Za podmínek zkoušky se směs
odpadu s celulózou (v poměru 1 : 1, v % hm.) spontánně vznítí nebo
průměrná doba nárůstu tlaku této směsi při zkoušce v rozsahu od 690 kPa
do 2070 kPa bude menší ve srovnání s předepsanou referenční směsí;
c) odpady, které se stávají výbušnými po smíchání s hořlavými materiály
(s větou R9).
Kritérium hodnocení:
Jako u vlastnosti H1;
d) odpady - organické peroxidy, které jsou hořlavé, dokonce i když
nejsou v kontaktu s jiným hořlavým materiálem (s větou R7). Kritérium
hodnocení: Organické peroxidy se hodnotí na základě jejich chemické
struktury (R-O-O-H nebo R1-O-O-R2), pokud zkoušky předepsané v příloze
č. 3 neprokáží, že mají výbušné vlastnosti (H1) nebo že jsou natolik
zředěné/inhibované, že již žádné jiné nebezpečné vlastnosti nemají.
H3-A
Vysoká hořlavost
Tuto vlastnost mají v souladu s výsledky zkoušek předepsanými v příloze
č. 3 bodu 2 odpady ve formě:
a) kapalin s bodem vzplanutí < 21 st. C (s větou R11), což platí též
pro kapaliny s bodem vzplanutí < 0 st. C a s bodem varu nebo počátkem
bodu varu <= 35 st. C (s větou R12). Kritérium hodnocení: Předepsaná
hodnota bodu vzplanutí stanovená za podmínek zkoušky v uzavřeném
kelímku podle přílohy č. 3 bodu 2;
b) pevných látek nebo kapalin, které se samostatně vznítí za krátkou
dobu poté, co přijdou do kontaktu se vzduchem pokojové teploty (cca 20
st. C) bez dodání vnější energie (s větou R17). (Tyto odpady se
označují též jako pyroforické). Kritérium hodnocení: Za podmínek
zkoušky nastane samovolné vznícení do 5 min.;
c) plynů (stlačených nebo zkapalněných), které jsou na vzduchu hořlavé
za atmosférického tlaku (s větami R12). Kritérium hodnocení: Směs
dotčeného odpadu-plynu se vzduchem za barometrického tlaku a pokojové
teploty (cca 20 st. C) je výbušná při koncentracích od dolní do horní
meze výbušnosti;
d) pevných odpadů, které lze snadno zapálit krátkodobým stykem se
zdrojem zapálení a které po odstranění tohoto zdroje dále hoří plamenem
nebo žhnutím (s větou R11). Kritérium hodnocení: Doba hoření nebo
rychlost hoření zrnitého, práškového nebo pastovitého odpadu za
podmínek zkoušky je < 45 mm/s nebo > 2,2 mm/s (ve stejném pořadí) a u
odpadů z prachu kovů nebo kovových slitin prohoří celý vzorek za dobu
<= 10 min.;
e) pevných látek nebo kapalin, které při kontaktu s vodou nebo vodní
vlhkostí uvolňují vysoce hořlavé plyny v nebezpečném množství (s větou
R15). Kritérium hodnocení: Za podmínek zkoušky se odpad samovolně
vznítí nebo vývin hořlavých plynů je vyšší než 1 dm3 na 1 kg odpadu za
1 h.
H3-B
Hořlavost
Tuto nebezpečnou vlastnost mají v souladu s výsledky zkoušek uvedených
v příloze č. 3 bodu 2 odpady ve formě kapalin s bodem vzplanutí >= 21
st. C a <= 55 st. C (s větou R10). Kritérium hodnocení: Předepsané
hodnoty bodu vzplanutí stanovené za podmínek zkoušky v uzavřeném
kelímku podle přílohy č. 2 bodu 2.
H4
Dráždivost
Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují dráždivé látky a přípravky a
nejsou žíravé a mohou při krátkém, prodlouženém nebo opakovaném styku s
pokožkou nebo sliznicí vyvolat její zanícení.
H5
Škodlivost zdraví
Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují látky a přípravky škodlivé
zdraví a mohou po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží způsobit lehké
poškození zdraví.
H6
Toxicita
Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují toxické látky nebo přípravky
(včetně vysoce toxických látek a přípravků) a jejichž vdechnutí, požití
nebo proniknutí kůží může vést k vážnému, akutnímu nebo chronickému
poškození zdraví, případně i smrti.
H7
Karcinogenita
Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují karcinogenní látky nebo
přípravky a mohou po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží vést k
onemocnění rakovinou nebo zvýšit četnost výskytu rakoviny.
H8
Žíravost
Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují žíravé látky nebo přípravky
a mohou při krátkém, prodlouženém nebo opakovaném styku s pokožkou nebo
sliznicí vyvolat její poškození.
H9
Infekčnost
Jako nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností infekčnost se hodnotí
odpady, které obsahují životaschopné mikroorganismy nebo jejich toxiny
a další infekční agens, s dostatečnou virulencí v koncentraci nebo
množství, o nichž je známo nebo spolehlivě předpokládáno, že způsobují
onemocnění člověka nebo jiných živých organismů.
H10
Teratogenita (toxicita pro reprodukci)
Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují teratogenní látky nebo
přípravky (toxické pro reprodukci), které mohou po vdechnutí, požití
nebo proniknutí kůží vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu nedědičných
vrozených malformací nebo funkčních poškození.
H11
Mutagenita
Tuto vlastnost mají odpady, které obsahují mutagenní látky nebo
přípravky a mohou po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží vyvolat
vznik nebo zvýšit pravděpodobnost výskytu dědičných genetických vad.
H12
Schopnost uvolňovat vysoce toxické a toxické plyny ve styku s vodou
nebo kyselinami
Tuto vlastnost mají odpady, které uvolňují ve styku s vodou, vzduchem
nebo s kyselinami nebo se vzduchem více než 1 l.h-1.kg-1 vysoce
toxického nebo toxického plynu.
H13
Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po
jejich odstranění
Tuto vlastnost mají odpady, které mohou jakýmkoliv způsobem uvolňovat
nebo vést při nebo po svém odstranění ke vzniku škodlivých látek, které
negativně působí na životní prostředí a zdraví lidí.
Jako nebezpečný odpad s touto nebezpečnou vlastností se hodnotí:
a) odpad, který uvolňuje do vodného výluhu škodliviny v množstvích
překračujících hodnoty limitních koncentrací ve výluhu stanovených v
tabulce č. 6.1 přílohy č. 6 a/nebo obsahuje vybrané škodliviny v
množství překračujícím limitní koncentrace stanovené v tabulce č. 6.2
přílohy č. 6,
b) odpad, který uvolňuje do jakékoliv složky životního prostředí
škodlivé látky v množství překračujícím limity stanovené zvláštními
právními předpisy.5)
H14
Ekotoxicita
Tuto nebezpečnou vlastnost mají odpady, které představují nebo mohou
představovat akutní nebo pozdní nebezpečí pro jednu nebo více složek
životního prostředí.
Jako nebezpečný se hodnotí odpad, jehož vodný výluh vykazuje ve
zkouškách akutní toxicity uvedených v bodě 7 přílohy č. 3 alespoň pro
jeden z testovacích organismů při určené době působení testovaného
odpadu na testovací organismus:
a) Poecilia reticulata nebo Brachydanio rerio (doba působení 96 hod.)
b) Daphnia magna (doba působení 48 hod.)
c) Raphidocelis subcapitata (Selenastrum capricornutum) nebo
Scenedesmus subspicatus (doba působení 72 hod.)
d) semeno Sinapis alba (doba působení 72 hod.) tyto hodnoty:
LC(EC,IC)50 <= 10 ml.l-1
Vysvětlivky:
LC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn 50 % testovacích ryb ve
zvoleném časovém úseku.
EC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn nebo imobilizaci 50 %
testovacích organismů (Daphnia magna).
IC 50 - koncentrace, která způsobí 50procentní inhibici růstu nebo
růstové rychlosti řasové kultury nebo 50procentní inhibici
růstu kořene Sinapis alba ve srovnání s kontrolou ve
zvoleném časovém úseku.
Příl.2
Kritéria hodnocení nebezpečnosti odpadů pro vlastnosti H4 - H8 a H10 a
H11^*)
Odpad se hodnotí jako nebezpečný, jestliže obsahuje:
- jednu nebo více látek klasifikovaných jako vysoce toxické v
koncentraci >= 0,1 hmotnostních % (dále jen "%") z celkového množství
odpadu (H6);
- jednu nebo více látek klasifikovaných jako toxické v koncentraci >= 3
% z celkového množství odpadu (H6);
- jednu nebo více látek klasifikovaných jako zdraví škodlivé v
koncentraci >= 25 % z celkového množství odpadu (H5);
- jednu nebo více látek klasifikovaných jako žíravé s větou R35 v
koncentraci >= 1 % z celkového množství odpadu (H8);
- jednu nebo více látek klasifikovaných jako žíravé s větou R34 v
koncentraci >= 5 % z celkového množství odpadu (H8);
- jednu nebo více látek klasifikovaných jako dráždivé s větou R41 v
koncentraci >= 10 % z celkového množství odpadu (H4);
- jednu nebo více látek klasifikovaných jako dráždivé s větami R36, R37
nebo R38 v koncentraci >= 20 % z celkového množství odpadu (H4);
- alespoň jednu látku klasifikovanou jako karcinogen kategorie 1 nebo 2
v koncentraci >= 0,1 % z celkového množství odpadu (H7);
- alespoň jednu látku klasifikovanou jako karcinogen kategorie 3 v
koncentraci >= 1 % z celkového množství odpadu (H7);
- alespoň jednu látku klasifikovanou jako toxická pro reprodukci
kategorie 1 nebo 2 s větou R60 nebo R61 v koncentraci >= 0,5 % z
celkového množství odpadu (H10);
- alespoň jednu látku klasifikovanou jako toxická pro reprodukci
kategorie 3 s větami R62 nebo R63 v koncentraci >= 5 % z celkového
množství odpadu (H10);
- alespoň jednu látku klasifikovanou jako mutagenní kategorie 1 nebo 2
s větou R46 v koncentraci >= 0,1 % z celkového množství odpadu (H11);
- alespoň jednu látku klasifikovanou jako mutagenní kategorie 3 s větou
R40 v koncentraci >= 1 % z celkového množství odpadu (H11).
Příl.3
Metody hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
1.
Pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H1 výbušnost se použijí:
a) při zkoušce na působení vnějších tepelných podnětů, citlivosti k
nárazu a citlivosti ke tření metody popsané ve zvláštním právním
předpisu;^6)
b) při zkoušce, při níž se stanovuje relativní citlivost k nárazu a
relativní citlivost ke tření ve srovnání s m-dinitrobenzenem, metody na
mezinárodně uznávaných zkušebních zařízeních, u nichž je prokázáno, že
jimi získané výsledky odpovídají výsledkům získaným na zkušebních
zařízeních uvedených ve zvláštním právním předpisu;^6)
c) při zkoušce na působení kompresní vlny metody popsané u zkoušky 2
(a): UN gap test, uvedené ve zvláštním právním předpise^7) (Zkouška s
mezerou podle OSN, uvedená v Doporučení pro přepravu nebezpečného
zboží, Příručce pro zkoušky a kritéria);
d) při zkoušce pro stanovení rychlosti výbuchového hoření po zážehu
metody popsané u zkoušky 2 (c)(i): Time/pressure test, uvedené ve
zvláštním právním předpise^7) (Časově/tlaková zkouška, uvedená v
Doporučení pro přepravu nebezpečného zboží, Příručce pro zkoušky a
kritéria);
e) zkušební metoda pro odpady, které se stávají výbušnými po smíchání s
hořlavými materiály, a pro organické peroxidy s nebezpečím detonace
nebo deflagrace je uvedena ve zvláštním právním předpise;^7)
f) zkušební metoda pro oxidační kapaliny uvedená ve zvláštním právním
předpise,^7) Test 0.2: Test for oxidizing liquids (p. 342 - 348).
2.
Pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H2 oxidační schopnost, H3-A vysoká
hořlavost a H3-B hořlavost se použijí metody stanovené pro zkoušení
oxidačních schopností a hořlavosti chemických látek a přípravků uvedené
ve zvláštním právním předpise.^8)
3.
Při hodnocení nebezpečných vlastností H4 až H8, H10 a H11 se postupuje
následujícím způsobem: Chemické látky, které hodnocený odpad obsahuje,
se klasifikují podle zvláštního právního předpisu.^2) Po klasifikaci
chemických látek obsažených v odpadech se provádí stanovení obsahu
(např. v hmotnostních procentech) chemických látek v hodnoceném odpadu.
Zjištěný obsah nebezpečných látek se porovná s kritérii uvedenými v
příloze č. 2.
4.
Hodnocení nebezpečné vlastnosti infekčnosti vychází z odborného posudku
technologie, z popisu vzniku odpadu a možného obsahu infekčního agens v
hodnoceném odpadu. Infekční agens se hodnotí na základě zařazení
mikroorganismů do tříd patogenity. Mikrobiologické rozbory odpadu mohou
být součástí podkladových materiálů. Při hodnocení nebezpečné
vlastnosti infekčnosti se vychází z mikrobiologických vyšetření
především v těch případech, kdy se provádí mikrobiologická
dekontaminace odpadu (technologický proces, chemická, biologická nebo
fyzikální úprava odpadu). Mikrobiologické vyšetření je indikátorem
účinnosti.
5.
Pro hodnocení vlastnosti odpadu H12 schopnost uvolňovat toxické nebo
vysoce toxické plyny ve styku s vodou, se vzduchem nebo s kyselinami se
použije metoda navržená pro stanovení množství uvolňovaných hořlavých
plynů ve styku s vodou podle zvláštního právního předpisu8) doplněná o
variantu použití 1 mol/l kyseliny chlorovodíkové.
6.
Pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H13 schopnost uvolňovat nebezpečné
látky do životního prostředí při jejich odstranění nebo po něm se
použijí metody uvedené v přílohách č. 5 a 10 k vyhlášce o podrobnostech
nakládání s odpady.
7.
Pro hodnocení vlastnosti H14 ekotoxicita se použijí metody: Pro zkoušky
akutní toxicity:
- ČSN EN ISO 6341 Jakost vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia
magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity
- ČSN EN 28692 Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas
Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692; 1989)
- ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity pro
sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei,
Cyprinidae)] - část 2: Obnovovací metoda
- Test inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapsis alba). Metodický
pokyn Ministerstva životního prostředí ke stanovení ekotoxicity odpadů.
Příl.4
Zásady zpracování plánu odběru vzorků odpadů
1. Název akce (důvod odběru vzorku)
2. Informace o zájmovém objektu (původce odpadu; lokalita, zařízení,
kde odpad vzniká)
3. Informace o vzorkovaném odpadu (druh odpadu, způsob vzniku odpadu -
technologie vzniku, výrobní postupy, vstupní suroviny, rešeršní
informace o fyzikálních a chemických vlastnostech odpadu)
4. Určení schématu odběru vzorků (způsobu vzorkování), počtu
vzorkovaných jednotek, počtu dílčích vzorků, které mají být odebrány ze
vzorkované jednotky, určení míst, odkud mají být dílčí vzorky odebrány
5. Hmotnost, případně objem dílčího vzorku
6. Typ vzorkovače a typ vzorkovnice, které mají být použity při odběru
a uskladnění vzorků
7. Popis techniky odběru dílčích vzorků
8. Postup úpravy vzorků
9. Velikost laboratorního (zkušebního a archivního) vzorku
10. Opatření k zajištění kvality vzorkování
11. Určení odpovědnosti za průběh vzorkování a personálního zabezpečení
vzorkování
12. Výběr laboratoře
13. Ochrana zdraví a zásady bezpečnosti práce
14. Materiální zabezpečení odběru vzorků (např. ochranné pracovní
pomůcky, lékárnička, fotoaparát, pracovní deník, značení vzorkovnic,
tiskopis protokolu o odběru vzorku)
Příl.5
Protokol o odběru vzorku
Název akce Číslo protokolu
Údaje o vzorku:
Původ odpadu (popis vzniku odpadu, určení provozu, zařízení,
technologie či postupu, při němž odpad vznikl; jak bylo s odpadem
nakládáno před odběrem - zůstal v původním stavu a na místě, kde
vznikl, byl přemístěn, upraven apod.):
Druh odpadu (kód a kategorie odpadu dle Katalogu odpadů):
Identifikace původce odpadu (obchodní firma nebo název,
právní forma a sídlo, je-li původce právnickou osobou; jméno
a příjmení, obchodní firma, bydliště a místo podnikání, liší-li se
od bydliště, je-li původce fyzickou osobou; identifikační číslo,
bylo-li přiděleno, a údaje pro kontakt):
Důvod odběru vzorku:
Údaje o odběru vzorku:
- datum a čas:
- adresa a popis místa odběru:
- jméno a příjmení osoby provádějící odběr, adresa, číslo
telefonu, číslo faxu:
- počasí:
- jméno osob přítomných při odběru, číslo telefonu, jejich
podpisy:
- jiné:
Způsob odběru vzorků:
- metoda vzorkování (vzorkování s úsudkem, metoda náhodného
odběru, systematické vzorkování atd.)
- popis vzorkovacího zařízení a pomůcek při odběru:
Popis odpadu:
smyslové posouzení - vzhled (např. barva, konzistence,
homogenita)
- zápach (přítomnost těkavých uvolňujících
se složek)
- množství odebraného vzorku (např. hmotnost, objem)
- způsob úpravy vzorku po odběru (např. stabilizace, třídění)
- množství odpadu, z něhož byl vzorek odebrán, a popis způsobu
jeho shromažďování a skladování.
Další údaje
Vzorkovnice (druh, počet, závěr, označení apod.):
Předpokládané nebezpečné vlastnosti odpadu
Způsob dopravy a uchování vzorků při dopravě vzorku do
laboratoře:
Osoby odpovídající za dopravu vzorku (jméno, příjmení
a adresa místa pobytu):
Identifikace laboratoře, jež vzorek převzala, včetně údajů
pro kontakt:
Požadovaná laboratorní stanovení:
Potvrzení o převzetí vzorků laboratoří a datum převzetí:
Číslo protokolu o analýze:
Příl.6
Tabulka č. 6.1
Hodnoty limitních koncentrací ve výluhu pro hodnocení nebezpečné
vlastnosti H13
+---------------------+-----------------+---------------+
|Ukazatel |Jednotka |Limitní hodnota|
+---------------------+-----------------+---------------+
|pH | |5,5 - 13 |
+---------------------+-----------------+---------------+
|Konduktivita |mS/m |2000 |
+---------------------+-----------------+---------------+
|Fenolový index |mg/l |100,0 |
+---------------------+-----------------+---------------+
|Kyanidy celkové |mg/l |20,0 |
+---------------------+-----------------+---------------+
|Kyanidy snadno | | |
|uvolnitelné |mg/l |10,0 |
+---------------------+-----------------+---------------+
|As |mg/l |5,0 |
+---------------------+-----------------+---------------+
|Cd |mg/l |0,5 |
+---------------------+-----------------+---------------+
|Cr celkový |mg/l |50,0 |
+---------------------+-----------------+---------------+
|Hg |mg/l |0,05 |
+---------------------+-----------------+---------------+
|Ni |mg/l |50,0 |
+---------------------+-----------------+---------------+
|Pb |mg/l |10,0 |
+---------------------+-----------------+---------------+
|Se |mg/l |5,0 |
+---------------------+-----------------+---------------+
Tabulka č. 6.2
Hodnoty limitních obsahů vybraných škodlivin v sušině pro
hodnocení nebezpečné vlastnosti H13
+---------------------+-----------------+---------------+
|Ukazatel |Jednotka |Limitní hodnota|
+---------------------+-----------------+---------------+
|PCB |mg/kg sušiny |20 |
+---------------------+-----------------+---------------+
Použité zkratky:
PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101,
138, 153, 180)
2) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení
nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich
klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných
nebezpečných chemických látek.
3) Například nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky
ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z pracovních podmínek a
požadavky na pracovní prostředí a pracoviště, ACDP: Categorization of
biological agents according to hazard and categories of containment,
HSE Books 1995.
4) ČSN EN ISO/IEC 17025.
6) Vyhláška č. 316/1998 Sb., kterou se stanoví metoda pro zjišťování
výbušnosti chemických látek a chemických přípravků.
7) Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests
and Criteria, Third revised edition, United nations, New York and
Geneva, 1999, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 159/1997 Sb., o
přijetí změn a doplňků "Přílohy A - Ustanovení o nebezpečných látkách a
předmětech" a "Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o
přepravě" Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných
věcí (ADR), přijaté v Ženevě dne 30. září 1957, vyhlášené pod č.
64/1987 Sb., Dohoda ADR, Příloha A nebo na zkušební metody pro
nebezpečnou vlastnost H1 (výbušnost).
8) Vyhláška č. 85/1999 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování
hořlavosti a oxidačních vlastností chemických látek a chemických
přípravků.
*) Kritéria nebezpečnosti odpadů dle Commission Decision replacing
Decision 94/3/EC establishing a list of wastes pursuant to Article 1(a)
of Concil Directive 75/442/EEC on Waste and Concil Decision 94/904/EC
establishing a list of hazardous waste pursuant to Article 1(4) of
Concil Directive 91/689/EEC on hazardous waste 2000/532/EEC, Commission
Decision 2001/118/EEC.
