Předkládaná disertační práce se zaměřuje na problematiku čtení v angličtině jako cizím jazyce u neslyšících vysokoškolských studentů. Téma bylo zkoumáno z pohledu toho, jak se jejich předchozí jazykové a čtenářské zkušenosti projevují ve čtení v cizím jazyce. Z tohoto hlediska byla zvažována specifická situace neslyšících, která zahrnuje znakový jazyk a mluvený jazyk majoritní společnosti. Čtení v angličtině jako cizím jazyce bylo dále zkoumáno z perspektivy procesu a to z hlediska čtenářských strategií, které studenti při čtení v angličtině využívají. Dále byl popsán názor studentů na explicitní výuku čtenářských strategií jako součást vyučování anglického jazyka. V teoretické části práce byly představeny oblasti ztráty sluchu, čtení, čtení neslyšících, čtení v druhém či cizím jazyce a koncept čtenářských strategií a jejich rozvoje. V rámci výzkumu bylo čtení chápáno z pohledu čtení s porozuměním, tedy procesu konstrukce významu textu. Čtení v cizím jazyce navazuje na čtení v prvním jazyce díky univerzálnosti mechanismů kognitivního zpracování. Specifické aspekty čtení v cizím jazyce vycházejí především z odlišných kontextů a cílů čtení a také z odlišnosti systému cílového jazyka. Koncept duálního zapojení jazyků při čtení v cizím jazyce je v rámci předkládané studie považován za užitečnou perspektivu pro uchopení toho, jak se první jazyk a zkušenosti čtení v prvním jazyce projevují při čtení v cizím jazyce. Čtenářské strategie jsou chápány jako zaměřené postupy aplikované čtenáři v rámci jejich snahy dekódovat text, rozumět slovům a konstruovat význam textu. Míra jejich vědomého užívání závisí na náročnosti textu a cíli čtení. Empirická část práce obsahuje důsledný popis výzkumné metodologie. V rámci studie byl využit kvalitativní přístup realizovaný skrze design kolektivní instrumentální případové studie. Účastníky výzkumu byli tři prelingválně neslyšící univerzitní studenti. Nástroje sběru dat zahrnovaly introspektivní metody, interview a terénní poznámky. Introspektivní metody se skládaly ze souběžného zaznamenávání (concurrent reporting), kdy byli účastníci požádáni o verbalizaci svých myšlenek a mentálních procesů během čtení v angličtině a retrospektivních interview, kdy účastníci popisovali své myšlení zpětně na základě protokolů zaznamenaných během čtení. U každého z účastníků proběhly interview, introspektivní zaznamenávání a retrospektivní interview dvakrát a to před začátkem a po skončení semestrální výuky angličtiny jako cizího jazyka, která zahrnovala také výuku a procvičování čtenářských strategií. Prezentace a diskuse výzkumných zjištění včetně jejich propojení s existujícím výzkumem představují hlavní část předkládané disertace. Zjištění se týkají oblastí raného jazykového vývoje a počátečních čtenářských zkušeností respondentů. V souvislosti s tím, jak účastníci určují svůj první jazyk, se zdá, že za nejvýznamnější považují hledisko jazyka využívaného jejich rodiči. Pro vyjádření zapojení dvou jazyků, češtiny a českého znakového jazyka, v rámci první zkušenosti čtení neslyšících studentů byl nabídnut koncept čtení v L(1+1) na místo čtení v L1. Dále bylo také navrženo, že trojí zapojení jazyků, ke kterému zřejmě dochází, když studenti čtou v angličtině, může být účelně uchopeno v rámci perspektivy mnohojazyčnosti. Další výzkumná zjištění zahrnují oblasti čtenářských postojů a chování účastníků. Pro všechny respondenty se čtení zdá být silně spojeno se školou a školními povinnostmi. Jejich chování týkající se čtení v angličtině se zdá být silněji provázáno s jejich obecnými postoji ke čtení formovanými na základě první čtenářské zkušenosti (výše zmíněné čtení v L(1+1)) než s jimi vyjadřovanou motivací k učení se angličtiny. Co se týká oblasti procesu čtení v angličtině jako cizím jazyce, výzkumná zjištění naznačují, že čtenářské strategie, které respondenti využívají odpovídají strategiím používaným úspěšnými neslyšícími čtenáři a čtenáři při čtení v cizím či druhém jazyce. Nicméně popsány byly také příklady neefektivního využívání strategií a procesů, které mohou být potenciální příčinou chyb v porozumění textu. Při výzkumu se neukázal výrazný vliv explicitní výuky čtenářských strategií na to, jak účastníci čtenářské strategie při čtení v angličtině využívají. Toto zjištění bylo vysvětleno především na základě malého rozsahu této výuky. Nicméně, respondenti hodnotili výuku jako přínosnou pro porozumění konkrétních textů v angličtině. Disertační práce je zakončena shrnutím výsledků výzkumu zvážených také z pohledu limitací výzkumu. Na jejich základě byly dále navrženy jejich pedagogické implikace a možnosti dalšího výzkumu.