MASARYKOVA
U N I V E R Z I T A
FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
Motivace v používání
Youtube u adolescentů
Motivation for Youtube
usage in adolescents
Diplomová práce
BC. DENISA STROMECKÁ
Vedoucí práce: Mgr. Lukas Blinka, PhD.
Katedra mediálních studií a žurnalistiky
Mediální studia a žurnalistika
2019
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval/a samostatně s použitím pramenů
a literatury uvedené v bibliografii.
V Brně dne 24.5.2019
Bc. Denisa Stromecká
Anotace
Výzkumná práce se zabývá adolescenty, dětmi z Generace Z a Generace Alfa, a jejich způsoby
a motivací k používání YouTube kanálu. V tomto výzkumu autorka pohlíží na tuto
problematiku skrze teorii užití a gratifikace. Autorka využila kvantitativní metody a data sbírala
pomocí online dotazníku, který šířila v rámci YouTube kanálu. Cílem práce je zjistit jak a proč
adolescenti ve věku 10 až 20 let YouTube používaj í v rámci aktivní angažovanosti - participace
a pasivní konzumace obsahu.
Klíčová slova
Masová média, nová média, Sociální média, YouTube, publikum, užití a uspokojení, motivace,
adolescent, Generace Z, Generace Alfa, výzkum, kvantitativní výzkum, výzkumná práce,
participace, konzumace, sociální sítě, User Generated Média, User Generated Content
Anotation
This research diploma thesis deals with adolescents, children of Generation Z and Generation
Alpha, and their ways and motivations to use the YouTube channel. In this research, the author
views this issue through the theory of uses and gratification. The author used the quantitative
methods and collected the data using an online questionnaire that was distributed on the
YouTube channel. The aim of the work is to find out how and why adolescents between the
ages of 10 and 20 years use YouTube in frame of engagement - participatoin and passive
consuption.
Key words
Mass media, new media, Social media, YouTube, audience, uses and gratification, motivaion,
adolescent, Generation Z, Generation Alpha, research, quantitative research, research thesis,
participation, consuption, social sites, User Generated Media, User Generated Content
3
Obsah
1. Úvod 6
2. Teoretická část 8
2.1 Masová média 8
2.2 Nová média 9
3. Sociální sítě a User Generated Média 13
3.1 YouTube 14
3.1.1 YouTube na české scéně 16
3.2 Tvorba a specifika YouTube videa a jejich publikum 18
3.2.1 YouTube videa a jejich tvůrci 18
3.2.2 YouTube publikum 19
3.3 YouTube jako televize? 23
4. Uses And Gratification (užití a uspokojení) 26
5. Motivace 29
5.1 Teoretické ukotvení motivace 29
6. Metodologická část 32
6.1 Participace versus konzumace na YouTube 33
6.2 Formulace výzkumného problému 37
6.3 Ukotvení Uses and Gratification a výzkumné otázky 38
6.4 Kvantitativní výzkum 43
6.4.1 Dotazník 45
6.5 Výzkumný soubor 49
6.5.1 Generace Z 49
6.5.2 Generace Alfa 51
6.5.3 Shrnutí výzkumného vzorku 52
4
6.6 Reflexe tvorby a sdílení dotazníku 52
6.7 Etika výzkumu 53
6.8 Metodologický rámec analýzy výzkumu 54
6.8.1 Postup při zpracování dat 55
7. Empirická část 56
7.1 Statistické shrnutí výsl edků 56
8. Diskuze 67
9. Závěr 74
10. Jmenný a věcný rejstřík 75
11. Seznam použité literatury 80
12. Seznam tabulek a obrázků 87
13. Příloha: Dotazník 88
Počet slov: 20.072
5
1. Úvod
Kanál YouTube je prostředníkem pro prohlížení a sdílení videí. B y l spuštěn už v roce 2005
a stal se třetím nej navštěvovanějším online místem na světě po Googlu a Facebooku (Alexa,
2016). Výhodou a důležitou stránkou YouTube je jeho rozmanitý obsah a globální příležitost
pro běžného uživatele šířit široký obsah pro velmi rozmanité publikum návštěvníků stránek.
YouTube tedy slouží jako atraktivní platforma jak pro tvůrce amatérského obsahu, tak pro
mediální společnosti (Xu, Park, K i m , & Park, 2016). YouTube dnes využívají politici,
zpravodajské organizace, vzdělávací instituce, podniky pro reklamní sdělení, hudební
a filmový umělci a běžní uživatelé internetu. Právě díky lepšímu přístupu a výkonnějšímu
internetovému připojení a možnosti využití mobilních zařízení pro tyto účely se výrazně
zvýšila aktivita uživatelů a sdílení videí na různých platformách. Podle Pew Research,
využívá web pro online sdílení videí přibližně až 33 % dospělých z U S A (Anderson, 2015).
Podle průzkumu společnosti Nielsen Admosphere, který zveřejnil server Mediaguru sleduje
YouTube v průměru 20 % populace. Nicméně ve věkové kategorii 15-20 let už YouTube
sleduje 8 lidí z 10 lidí. A ve věku 15-16 let je to dokonce 9 lidí z 10 adolescentů. Od července
2015 bylo na YouTube sdíleno 400 hodin video kontentu každou minutu (Statistica, 2015).
Mezi různými platformami sociálních médií je popularita YouTube hned za Facebookem.
77 % uživatelů internetu je na Facebooku, zatímco 63 % používá YouTube (Anderson, 2015).
YouTube je uživatelsky velice příjemná platforma a umožňuje uživatelům interagovat
s webem mnoha způsoby. Například registrovaní uživatelé mohou nahrávat videa,
komentovat je a sdílet je. Tento fenomén tak poskytl větší míru kontroly nad sociálním
médiem při vytváření a manipulaci s obsahem běžným uživatelům. Uživatelsky generovaný
obsah (User Genareted Content) ve formě komentářů může dále povzbudit interakci uživatelů
a diskusi. Tímto potom vytváří doj em aktivní webové stránky, kde j sou všichni a, tím přispívá
k celkové důvěryhodnosti (Kraut & Resnick, 2011). Důležité je v budoucnu a dalších
výzkumech sledovat charakteristiky sociálních sítí, které je pro uživatele dělají tak přitažlivé.
Sociální sítě se čím dál více stávají prostorem pro sociální interakci, sdílení a sběr informací,
zpráv a také místem pro zábavu. Proto je důležité se věnovat tomu proč a jak uživatelé
participují a konzumují informace na různých internetových stránkách a sociálních sítích.
V této diplomové práci se zaměřím právě na užití a uspokojení potřeb uživatelů YouTube
kanálu. Soustředit se budu na velice silnou uživatelskou věkovou skupinu a to na tak zvanou
Generaci Z a Generaci Alfa, tedy adolescenty ve věku od 10 do 20 let.
V diplomové práci se budu zabývat motivací a budu se snažit dostat se alespoň částečně pod
povrch problematiky motivů účasti uživatelů a jejich konzumace obsahu na YouTube. Líbí se
mi (lajkování), to se mi nelíbí (dislajkování), komentáře a sdílení jsou společné funkce, které
uživatelům umožňují aktivní účast na sociálních sítích, a YouTube nevyjímaje. Nicméně
v tomto procesu, tedy v konzumaci a aktivní účasti, existuje mnoho způsobů a důvodů proč a
jak jsou užívány. V diplomové práci se pokusím na YouTube a adolescenty nahlédnout
pomocí teorie Užití a uspokojení (Uses and Gratification). U & G se v mediálním výzkumu
používá již dlouhou dobu a zabývá se psychologickými potřebami jedince a jejich
uspokojením (Blumler & Katz, 1974). V této diplomové práce se pokusím nahlédnout
a rozvinout chápání sociálních sítí (konktrétně YouTube kanálu) s přihlédnutím na specifika
a specifických funkcí konkrétní zkoumané sociální sítě, tedy YouTubu. Konktrétně
se zaměřím na motivaci adolescentů se zapojit, zúčastnit a spotřebovávat informace
prostřednictvím tohoto kanálu, a to jak aktivním způsobem, tedy participací (zapojení
uživatelů do tvorby samotného obsahu), tak i pasivními aktivitami a to konzumování obsahu
YouTube videí.
7
2. Teoretická část
2.1 Masová média
O masových mediích se v dnešní době hovoří velice často. Masová média můžeme definovat
mnoha způsoby. Frank a Jirásková definují masová média jako „Masmédia, masová média
(z angl. (anglický) mass media = hromadné sdělovací prostředky) představují souhrn médií
užívaných v procesu masové komunikace1
, které zprostředkovávají a rozšiřují informace
a sdělení široké veřejnosti" (Frank a Jirásková 2008: 13).
Petrusek (1996) popisuje prostředky masové komunikace: nejstarší prostředek masové
komunikace je tisk. S vynálezem rotačky, která umožnila masové rozšíření tištěných médií,
s tímto pokrokem se noviny a časopisy z informativní funkce dostali i k jiným tématům. Dále
uvádí film, který byl od svého vzniku především nástrojem pro zábavu. Rozhlas se díky svojí
operativnosti a snadnému příjmu stal součástí masové komunikace ve dvacátých letech 20.
století. Jak zmiňuje Petrusek (1996) je druhým prahem zmasovění médií období po druhé
světové válce s masovým rozšířením televize.
Stejně jako Petrusek i Jirák a Kôpplová myslí pojmem masová média především periodický
tisk, rozhlasové a televizní vysílání a v současnosti také veřejně dostupná videa na internetu,
jako jsou například zpravodajské portály, uživatelské příspěvky (servery typu YouTube),
autorské blogy, ale i sebe prezentační nástěnky (Facebook) (Jirák a Kôpplová 2015).
Masová média mají společné rysy a to především, že jsou obsahově univerzální a mají velkou
popularitu (Jirák a Kôpplová 2015). Denis McQuail uvádí, že masová média jako pojem
odkazují k „organizovaným prostředkům komunikování, jež je otevřené, děje se na dálku,
dostává se v krátkém čase k mnoha lidem (McQuail 2005: 4). Dalšími společnými rysy masové
komunikace jsou technické, organizační a distribuční možnosti, které jsou dostupné
neomezenému množství adresátů a jsou hojně využívané. Jejich obsahy jsou zároveň
1
Termín masová komunikace vznikl koncem třicátých let 20. století ajak uvádí McQuail (2002) je příliš složité
se shodnout najedné definici. Janowitz (in McQuail 2002: 31) říká: „masová komunikace zahrnuje instituce a
postupy, jimiž specializovaní skupiny využívají technické prostředky (tisk, rozhlas, filmy apod.) pro šíření
obsahu směrem k rozsáhlému, nesourodému a široce rozptýlenému publiku." Masovou komunikaci poté
shrnuje Petrusek (1996) jako zvláštní druh komunikace, při které dochází k rozšiřování a sdělování informací
a obsahů, které jsou určené širokému publiku.
8
pro adresáta zábavné a poučné. Tyto obsahy musí být adresátovi podávány kontinuálně
nebo pravidelně a zajímavě (na zájmu adresátů jsou masová média závislá, protože bez něj
nemohou existovat) (Jirák a Kôpplová 2015). Jirák a Wolák také dodávají, že „média se stávají
rozhodující institucí socializace a identifikace se společností, instituce, jež namnoze dokáže
zastínit školu i rodinu. Mají zřejmý vliv na chování jedince a společnosti, na životní styl,
na kvalitu života vůbec. Přitom sdělení, jež jsou médii nabízena, mají různorodý charakter,
vyznačují se velmi svébytným vztahem k přírodní
i sociální realitě a jsou vytvářena s různými (namnoze nepřiznanými, a tedy potenciálně
manipulativními) záměry" (Jirák a Wolák 2007: 6).
Williams (1974) mluví o tzv. „television flow" neboli televizním toku. Williams tvrdí,
že televizní vysílání není jen nabídka od sebe oddělených programů, ale je to plánovaný
a plynulý přechod od jednoho programu ke druhému. Divák je, jak uvádí Williams (in
Osvaldová a Kantorova 2009) upozorňován na následující program a tím je tak jeho pozornost
kontinuálně poutaná k danému vysílání.
2.2 Nová média
Jako už samotný název nová média napovídá, jedná se o poměrně nový pojem, ale prozatím
neplně definovaný. Neexistuje totiž jediná ustálená definice. Pojem nová média použil
jako první Marshall McLuhan už v šedesátých letech a stal se nejasným souborným označením
elektronických médií a jejich obsahu (Pavlíček 2010).
Ve slovníku mediální komunikace najdeme definici pojmu nová média jako „komunikační
prostředky využívající k přenosu mediovaného sdělení nebo k uchování informací počítačové
technologie" (Reifová & kolektiv 2004). Původně pojem označoval komunikační prostředky,
které se objevily jako novinky po nástupu televize. Takto tento pojem ale, jak uvádí
Reifová & kolektiv (2004) používá už pouze starší literatura. V 90. letech 20. století
se ale pojem nová média začíná proměňovat s nástupem nových technologií a jejich rozvojem.
Začínají se objevovat nové formy nových médií jako například B B S , hry, C D - R O M Y , W W W
nebo ICQ (Reifová a kolektiv 2004). „Bez výjimky jde o média založená na počítačových
technologiích (a později sítích)" (Tamtéž). To, že žádná ustálená nebo dokonce „jediná
správná" definice neexistuje potvrzuje i Pavlíček (2010). Podle Pavlíčka (2010) se pod pojmem
nová média rozumí především média která: „1. jsou založena na elektronické/digitální
9
platformě, 2. využívají výpočetní výkon (procesor), 3. jsou interaktivní (reagují na podněty
uživatele), 4. podporují komunikaci, nebo přinejmenším přímou zpětnou vazbu" (Pavlíček
2005: 11). Macek (in Pavlíček 2010) uvádí, že téma nových médií je multidisciplinární a jeho
reflexe zahrnuje jak diskurzy technologické, matematicko-fyzikální, lingvistické, sociologické,
ekonomická, politologické, etnografické, psychologické, mediální, literárněvědné a další.
A právě v tomto vidí Macek problematiku uceleného pojetí tématu nových médií. Kotrba (in
Pavlíček 2010: 16) „poukazuje na to, že nová média stírají lokální a časová omezení, vytvářejí
ze světa McLuhanovu (2011) „globální vesnici" a otevírají před lidmi novou dimenzi vlastností
v analogovém světě stěží dosažitelných." Macek (2011: 15) poukazuje také na to, že nová
média nejsou ale pouze technologickou záležitostí: " První zásadní výhrada je, že média jsou
nutně jak technologickými artefakty, tak i texty - obě složky jsou od sebe neoddělitelné.
Médium je totiž konstruováno k tomu, aby neslo určitý typ textuality a bez textu pozbývá
své úlohy (zmíněná televize se tak proměňuje v pouhý podstavec pod háčkovanou dečku).
A právě tak jakýkoli text je jen obtížně představitelný bez mediální platformy, která jej nese
(i kdyby tou platformou měl být list papíru, na nějž je zaznamenán nákupní seznam)."
Rétorikou nových médií se zabývala Tereza Pavlíčková (in Osvaldová a Tejkarová 2009).
Pavlíčková říká, že jsou otevřenost a aktivita prezentovány skrze „svůdnou" rétoriku
technologického determinismu.2
Pavlíčková ve svojí práci cituje slova Raymonda Williamse
(1972), který na základě reakce na technologický determinismus tvrdí, že se mohou technologie
jevit jako rozšíření, obohacení lidských schopností, „byly vyvinuty a zdokonaleny, aby lidem
pomohly s již existujícími problémy a plánovanými nebo vytouženými postupy"
(Williams in Osvaldová a Tejkarová 2009: 52). Pavlíčková představuje i některé žňových
teorií, které se zabývají vztahem mezi novými technologiemi, jak uvádí především internetem
a jejich uživateli a konzumenty. Pavlíčková (in Osvaldová a Tejkarová 2009) zmiňuje Millera
a Slatera (2000), kteří se ve svém výzkumu zabývali, a to nejen z etnografického hlediska,
jak sami sebe skrze internet vnímají obyvatelé Trinidadu a jak se toto internetové prostředí snaží
formovat ke svému obrazu. Další z autorů, kteří se tomuto tématu v současnosti věnují
2
Pojem technologický determinismus zavedl kanadský teoretik Marshall McLuhan. Dle technologického
determinismu jedinec podle určujícího média mění nejen své chování, ale i své myšlení, cítění a sociální
uzpůsobení. Jak uvádí Pavlíčková (in Osvaldová a Tejkarová 2009: 52) „tato teorie staví na McLuhanově
výroku „médiumje poselství."
10
je Bakardijeva (2005), která ve své práci analyzovala to, jak je internet přijímám
neprofesionálními uživateli a jakým způsobem ji tito uživatelé začleňují do svých každodenních
aktivit (Pavlíčková in Osvaldová a Tejkarová 2009). Obě práce, které jsme teď uvedli,
jak shrnuje Pavlíčková (in Osvaldová a Tejkatová 2009), ukazují, že konkrétní role, které nese
dané médium, v životě jednotlivce jsou závislé a vytvářené v průběhu jeho každodenní
konzumace a užití daným jednotlivcem.
Pokud mluvíme o nových médiích nesmíme opomenout slova, jak uvádí Pavlíček (2010),
„klasika" nových médií Lva Manoviche. Ten podle Pavlíčka opustil některé zdánlivě jasné
charakteristiky, které jsme si v této kapitole již popsaly, a to např. interaktivitu a nesekvenční
zápis. Manovich stanovil pět charakteristických principů, které vyčleňují nová
média: 1. Číselná prezentace - všechny novomediální objekty mají svůj původ v počítači
nebo vznikly převodem z analogových zdrojů. Každý z novomediálních objektů, tak může být
vyjádřen matematicky, a to číslem, vzorcem nebo matematickou funkcí. Navíc je novomediální
objekt předmětem algoritmie a uplatněním vhodného algoritmu můžeme s tímto objektem
manipulovat. Manovich uvádí příklady jako odstranění zrnitosti z fotografie, vylepšení jejího
kontrastu. „Jinými slovy média se stávají programovatelnými" (Manovich 2018: 66).
2. Modularita - tento princip Manovich nazývá jako „fraktální strukturou nových médií". Říká,
že stejně jako fraktály, mají i nová média stejnou modulární strukturu. Jako příklad uvádí
Microsoft Office. Pokud vložíme do dokumentu Word klip, tak si i přesto uchovává svoji
nezávislost a může být kdykoli upraven v programu, ve kterém byl vytvořen.
3. Automatizace - první i druhý princip, tedy číselné kódování a modularita umožňují
automatizovat řadu operací, které využíváme při vytváření obsahů. Například práce
v grafických programech - pracují s předpřipravenými šablonami, nabízí spoustu
automatizovaných funkcí, které usnadňují proces tvorby. Jak Manovich uvádí, tak i davy lidí
nebo hejna ptáků nebo mravenci jsou v dnešních Hollywoodských filmech tvořeny
automaticky. 4. Variabilita - stejně jak tomu bylo u automatizace, tak i čtvrtý princip vzniká
díky principu prvnímu a druhému. Mediální objekt není pevně daný, právě naopak. Může
se vyskytovat v mnoha verzích, kterých můžeme vytvořit nespočet. Princip variability je též
úzce spojen s automatizací - namísto předchozích identických kopií drive vytvářených
člověkem, dávají nová média možnost vzniknout mnoha verzím - jsou sestavovány počítačem.
V neposlední řadě by variabilita nebyla možná bez modularity. „Mediální prvky jsou uložené
v rámci neměnného média, ale digitálně si uchovávají svou oddělenou identitu, a proto mohou
11
být počítačovým programem skládaný v rámci nových celků. Dokonce i tyto prvky mohou být
dále děleny na izolované části, například obraz je tvořen množstvím jednotlivých pixelů,
které mohou být vytvářeny a upravovány kdykoli" (Manovich 2018: 75). 5. Překódování - tento
proces převádí média na počítačová data. „Překódovat znamená v novomediální hantýrce
převést do jiného formátu" (Manovich, 2018: 85).
V souvislosti s pojmem nová média bychom neměli zapomenout na termín Web 2.0. Jedná
se o druhou generaci webových služeb, které dnes dávají možnost lidem se navzájem spojit
a spolupracovat. Autorství je přisuzováno Timovi O'Reillymu, který je obecně uznávaný
v oblasti počítačových technologií. Jak uvádí Pavlíček (2010), v souvislosti s Webem 2.0 je v
anglickém jazyce používáno termínů jako „User generated media content", kterým
se podrobněji budu zabývat v další kapitole, dále také „read / write web". Oba tyto pojmy
zrcadlí možnosti, které dnes uživatelé webu mají, a to měnit, přepisovat a jednoduše tvořit jeho
obsah.
12
3. Sociální sítě a User Generated Média
Sociální síť sociologie definuje jako propojenou skupinu lidí, kteří se navzájem ovlivňují,
ale nemusí být nutně v příbuzenském vztahu. Sociální síť se tvoří na základě společných zájmů,
rodinných vazeb nebo i jiných důvodů, jakými mohou být například ekonomické, politické či
kulturní zájmy. V oblasti webu 2.0 mluvíme o sociálních sítích jako o každém systému,
který uživatelům umožňuje vytvářet vzájemné vztahy a kontakty, přátelé. (Pavlíček 2010).
Hansen, Schneiderman a Smith (2011), píšou o sociálních sítích jako o online nástroji,
který lidé využívají k vzájemné sociální interakci. Zároveň také zmiňují, že jsou sociální sítě
často stavěny proti tzv. tradičním mediím jako jsou televize a knihy, které jsou přizpůsobeny
pro masovou konzumaci, ale na rozdíl od sociálních sítí nedávají uživateli možnost obsah tvořit
nebo sdílet s dalšími. Podstatu sociálních sítí popisuje Hansen Schneiderman a Smith, jako
přechod od monologu (one-to-many) k dialogu (many-to-many). Boy a Ellison (in Pavlíček
2010: 130-131) „poměrně jasně definovali termín sociální sítě založené na webových
technologiích: Sociální síť je služba založená na webových technologiích, která nabízí
jedincům používajícím takovou síť 3 základní možnosti: 1. vybudovat v rámci této sítě veřejný
či polo-veřejný profil uživatele. 2. definovat seznam dalších uživatelů v rámci této sítě,
se kterými je daný jedinec propojen. Povaha a pojmenování těchto propojení se mohou
v různých sítích lišit. 3. síť umožní uživatelům zobrazit a procházet seznam uživatelů, s nimiž
jsou spojeni a zároveň procházet tyto seznamy i u jiných uživatelů."
Pojem user generated média jsem v této práci již použila. Jedná se o média založená
na principu vytváření obsahu uživateli. Tímto pojmem se ve svém výzkumu zabýval také Shao
(2009). Shao tvrdí, že je nejprve nutné si uvědomit, jakým způsoby mohou lidé user-generated
media uchopit. Uvádí tři způsoby: consuming, participating a producing. Do kategorie
consuming můžeme zařadit uživatele, kteří pouze sledují, čtou (např. komentáře), ale nikdy
se aktivně neúčastní; do kategorie participation můžeme zařadit právě ty uživatelé,
kteří jsou na svém účtu aktivní ve smyslu lajk/dislajk, tvorba vlastních playlistů, sdílení videí
nebo komentování. Ale nevytváří vlastní obsah, který by publikovali na svém profilu. A
poslední kategorií producing zahrnuje ty, kteří vytvářejí a postůjí vlastní videa, fotografie,
autorské texty (Shao 2009).
13
3.1 YouTube
YouTube je jedním z medií, které rozhodně patří do skupiny user-generated media. „YouTube
provides a fórum for people to connect, inform, and inspire others across the globe and acts
as a distribution platform for originál content creators and advertisers large and small."3
Tak
je ve zkratce definována platforma YouTube na oficiálních Facebookových stránkách.
Jak z popisku vyplývá YouTube je platforma, která poskytuje prostor všem lidem, kteří se maj i
zájem „spojit" s ostatními, vytvářet kreativní, zábavný, edukativní a jiný obsah ve formě videí.
YouTube je tedy nej větší internetový server pro sdílení videosouborů. Prvotním záměrem
YouTube bylo sdílení domácích videí, jak dokládá první zveřejněné video „Me in the ZOO".
V dnešní době má však YouTube mnohem větší pole působnosti. Ačkoli nebyl YouTube
prvním video serverem, dokázal se zviditelnit jako žádný z jeho konkurentů. Jeho hlavní
výhodou byla možnost sledovat videa neomezeně a bez registrace. Po registraci je také možné
vkládat neomezený počet videí. Nechybí zde ani prostor pro diskuse, třídění dle populárních
tagů, statistiky zhlédnutí a linky na související videa. YouTube se tak stal volným prostorem
pro nezávislé tvůrce.
Zakladateli YouTube jsou Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. Doména spatřila světlo
světa 15. února 2005 a během následujících měsíců byl vybudován samotný portál. Úspěšný
start zajistily štědré investice koncem roku 2005, které se mnohonásobně vrátily. V průběhu
roku 2006 se YouTube stal jedním z nejrychleji se rozvíjejících webů na internetu (Lupa.cz).
YouTube později odkoupil Google zal,65 miliardy dolarů v akciích a je jeho vlastníkem
do dnes. Přesto, že se jedná o americký server, existuje v mnoha jazykových mutacích, což je
pro uživatele příjemné. Především pro mladé uživatele, pro které by anglický jazyk mohl být
překážkou. Počty uživatelů, videí i jejich zhlédnutí rok od roku stoupá. Statistiky uvedené
na stánkách YouTube j sou vedené pouze v celosvětovém měřítku, a vypadaj í takto:
• YouTube má více než miliardu diváků, což j e téměř třetina všech uživatelů internetu.
Lidé sledují YouTube každý den stovky milionů hodin a vygenerují miliardy
https.V/www.facebook. com/ps/voutube/about/?ref=pase internát
14
zhlédnutí
• Služba YouTube a dokonce i sama verze YouTube pro mobilní zařízení oslovuj e více
lidí ve věkových skupinách 18-34 a 18-49 než kterákoli kabelová síť v U S A
• Více než polovina zhlédnutí na YouTube pochází z mobilních zařízení
• YouTube provozuje lokální verzi služby ve více než 88 zemích
• YouTube si můžete zobrazit v 76 různých jazycích (což pokrývá 95 % uživatelů
internetu)4
Za velkou výhodu a důvod úspěchu YouTube kanálu vidí Pavlíček (2010) v jednoduché
registraci, o které jsem psala již vše, v možnosti nahrávat videa a podpoře tagů, RSS kanálů.
YouTube také umožnil velmi jednoduše umístit přehrávané video na libovolnou
stránku-toho ihned začala využívat blogosféra. Podle Strangelova (2010) je YouTube
prostorem pro amatérská videa. Amatérským videím bychom podle Zimmermana
(in Strangelove 2010) měli rozhodně věnovat dostatek pozornosti, protože se v nich podle
slavného historika ukrývá nezbytná a vitální část vizuální kultury.
Jako další uživatelskou výhodu můžu v rámci YouTube kanálu uvést například doporučená
videa. Jak říká Křivský (2018) za doporučováním videí na YouTube stojí vysoce sofistikovaný
algoritmus, které bere v potaz mnoho aspektů a informací o uživateli. Podle Křivského (2018)
pracuje algoritmus společnosti Google, který je pro YouTube využívaný na bázi dvou
základních sít, a to „generování kandidátů (candidate generation), které podle historie hledání,
demografických ukazatelů, použitých klíčových slov nebo lokace zúží výběr ze stamilionů
videí řádově na stovky. Tento výběr pak projde druhým sítem nazvaným hodnocení (ranking),
které přidělí díky testování v reálném čase každému videu skóre. Podle toho se pak objeví
v pravém panelu návrhů nebo na hlavní stránce." (Křivský 2018, online). Algoritmus také
https://www.voutube.com/vt/press/cs/statistics.html - údaje jsou z roku 2017
15
podle Křivského bere v potaz historii vyhledávání a slova, která uživatel v kanále vyhledával.
(Křivský2018).
3.1.1 YouTube na české scéně
Podle průzkumu společnosti Nielsen Admosphere, který zveřejnil server Mediaguru sleduje
YouTube v průměru 20 % populace. Nicméně ve věkové kategorii 15-20 let už YouTube
sleduje 8 lidí z 10. A v e věku 15-16 let je to dokonce 9 lidí z 10.
Tento výsledek vysvětluj e Niealsen Admosphere tak, že mladší generace, tedy generace Z už
s novými technologiemi vyrůstá, a navíc na takovýchto platformách nalézají to, co je zajímá,
a to zábavu a idoly.
Znáte nějaké youtubery/vloggery - osobnosti produkující
vlastní internetová - autorská videa?
I Ano, sleduji je
13%
Základ: Celý vzorek, N=1207
I Ano, ale nesleduji je Ne, ale vím, o co jde • Ne, ani nevfm, o co jde
15-20 let
nielsen | ADMOSPHERE
42%
21-34 let
57%
E35-49 let
49%
50 a více let
Zdroj: Nielsen Admosphere, studie Video na Internetu 2016,
internetová populace ČR 15«, N
Graf č. 1
Zdroj: https://www.mediaguru.cz/2016/ll/studie-youtubery-sleduie-v-cesku-20-populace/
16
YouTube Channels Stats in Czech Republic
-
IMui
Brick Builder
3ubscri:€r
E
1 542 372
Total uploaded video views
991 185 399
1 ViralBrothers 2 781 975 610153 685
í
O :: :'• 749 936 410313145
4 AApV-Vids For Kids 457 720 361 085 634
6 MsnT 1 263 356 333 232 011
* CESKC SLOVENSKO MA TALENT 342 747 330 372 945
G GEJMR 1 104412 329 043 929
ä Jirka Král 1 128 244 322 461 614
y Hoggy 833 551 262 650 580
10 Tary 779 962 257 297 515
Graf č. 2
Zdroj: https://www,socialbakers. com/statistics/youtube/channels/czech-republic/
(statistiky jsou uváděné vzhledem ke dni 30. 11. 2018)
Podle statistky získané ze serveru Socilabakers je zjevné, že počet odběratelů a subscriberů
je opravdu vysoký. Ve výběru deseti nejlépe umístěných českých YouTube kanálů najdeme
různorodé obsahy. Od klasických youtuberů jako je Hoggy, MenT, ViralBrothers, kteří jsou
známí svými prank videi přes lets playery jako je Gejmr až po hudební a zábavné kanály jako
například talentová soutěž Česko Slovensko má talent, které se i přes vysílání v televizi
v hlavním vysílacím čase dostalo do první desítky YouTube kanálů s největším počtem
zhlédnutí.
Pavlíček (2010) uvádí, že podle statistiky Alexa.com se YouTube v České republice stal
nej populárnějším zahraničním serverem. „Českou konkurencí YouTube jsou servery Stream
a N-joy v doméně .cz" (Pavlíček 2010: 159). Stejně tak uvádí i Crha (2016), že je z pohledu
počtu uživatelů v České republice YouTube na prvním místě. Navštěvují jej podle průzkumu,
který prováděl Crha v pravidelném průzkumu A M I Digital Index se S T E M / M A R K Z až 94 %
17
lidí s přístupem na internet. Za YouTubem skončil hned Facebook, který má ale výhodu
oproti ostatním sociálním sítím pravidelně provozované aktivity jeho uživatelů (Crha 2016).
3.2 Tvorba a specifika YouTube videa a jejich publikum
3.2.1 YouTube videa a jejich tvůrci
Strangelove (2010) na video na YouTube nahlíží nejprve z pohledu historického. Podle něj
jsou YouTube videa dalším pokrokem od předešlých domácích a amatérských videí
z prostředí rodiny. Ve 20. století nebyla podle Stragelova technologie ještě tak pokročilá
a nebyla přestupná všem, proto bylo využíváno především možností analogové tvorby. A tak
vznikala rodinná videa, která jsou podle Strangelova kulturně strukturované dokumenty
nesoucí nějakou vědomost (Strangelove 2010).
Nároky na samotné tvůrce videí neboli youtubery se samozřejmě s postupem času zvětšují.
Lange (2009: 70) uvádí, že čas je omezený zdroj, který ale uživatel tvůrci videí věnuje. Proto
se na YouTube kanálu můžeme setkávat a setkáváme s nenávistnými komentáři. Lange (2009)
píše, že kritici a tzv. hateři se nebojí vyjádřiv svůj hněv ze špatně vytvořeného videa, považují
totiž ve většině jeho zhlédnutí právě za ztrátu drahocenného času. Další z charakteristik videa
na YouTube uvádí Lange např. hodnotu zpeněžitelnosti videa. Lange říká, že se ve většině
případů bere jako hodnota daného videa právě jeho zpeněžitelnost. V tomto ohledu jsou
samozřejmě zvýhodněna profesionální videa oproti videím amatérským (Lange 2009).
Nicméně rozdělení videí na profesionální a amatérská už není v současné době
tak jednoduché. Burgess a Green (2009) zmiňují, že původní /originální záměr YouTube
kanálu byl řízen především čistě sociálními a netržními motivacemi - na základě těchto
motivací popisují Burgess a Green ideálního tvůrce. Ten byl měl být obyčejný, amatérský
jedinec motivovaný touhou po svobodném a osobním vyjádření nebo komunitou, která by
sdílela stejné hodnoty. Jeho obsah zachycuje každodennost nebo svůj um dokazuje vysokou
úrovní tvořivosti a hravosti v rámci produkce videí pro fanoušky (Burgess a Green 2009).
Burgess a Green ve svém článku zmiňují i studii, jejíž cílem bylo zjistit a porozumět formám
a postupům, které jsou spojené s dominantním, tedy nej oblíbenějším využitím YouTube
kanálu, a popsat tak, „společnou kulturu" YouTube (Burgess a Green 2009: 91). Studie
zkoumala celkem 4 320 videí ze čtyř kategorií, a to: 1. nejčastěji prohlížené, 2. nej oblíbenější,
3. s nejvíce reakcemi, 4. nej diskutovanější. Výzkum bral v potaz také původ média
18
(uživatelské video, převzaté video od mediální společnosti) a identitu uživatele. V rámci
tohoto výzkumu narazili na problematiku rozdělení samotných tvůrců - jejich vyhraňěnost
a známky profesionality nejsou totiž jednoznačné a je tak složité zařadit je pouze do jedné
z kategorií (Burgess a Green 2009).
Lange ve vztahu kYouTube videím mluví o tzv. „videos of affillation". Tento pojem
charakterizovala Nardi (in Lange 2009: 73) jako „pocit porozumění a propojení mezi lidmi."
Tato videa mohou být dle Langa (2009) charakterizována několika způsoby: mohou
vyjadřovat a obsahovat emociální souznění a pocity ve vztahu k sociální skupině, pozitivní
vztah a přitažlivost osob, nápadů nebo zájmů. Tedy v širším slova smyslu mohou být lidé
zainteresovaní na základě jejich koníčků, institucí, sympatií, ideologie a tak dále. (Lange
2009). Lange dále dodává, že tzv. videa „videos of affinity" j sou v podstatě amatérské blogy.5
Poroto Lange (2009) staví vlogy na úroveň domácího videa, stejně jako tomu
je i u Strangelova. Je to z toho důvodu, že většina v autorů v nich sdílí soukromé momenty ze
svého života a života svojí rodiny.
3.2.2 YouTube publikum
YouTube je online platformou, která nabízí svým uživatelům stejné možnosti jako dříve
blogerům prostředí webu. Textový formát blogů se na YouTube kanálu přenáší jako
audiovizuální tvorba. Uživatelům YouTube nabízí svobodné prostředí, ve kterém mohou
autoři videí vyjádřit svůj názor, samozřejmě s ohledem na pravidla, které YouTube nastavuje,
a svůj talent - selfpromo.
Definic publika nalezneme nespočet. Všechny pracují s jeho rozmanitostí a nestálostí. Podle
Reifové & kolektivu se dá publikum popsat jako „soubor jedinců, kteří soustavně
nebo příležitostně užívají média, přičemž se liší stupněm aktivity jako formy odstupu od médií
a sklonu k vlastnímu způsobu recepce, tvorbě vlastního výběru užití mediálních obsahů"
(Reifová & kolektiv 2004: 197). Podle McQuaila (2002) je publikum rozprostřenější než
jakákoliv skupina. Je velice rozptýlené a jeho účastníci se navzájem neznají, neznaje ani ten,
kdo dané publikum vytvořil. Pojetí publika jako takového je podle Jiráka a Kôpplové (2015)
5
Video blog neboli vlog je podobný a pracuje na stejném principu jako klasický blog, akorát je u něj jako hlavní
komunikační prostředek a nositel myšlenky video.
19
proměnlivé a závislé na podmínkách v nichž se publikum nachází. Popisují dva přístupy
k publiku: 1. první (historicky starší) „předpokládá, že je publikum pasivní účastník mediální
komunikace zasažený mediováným sdělením a nějak reagující (Jirák a Kôpplová 2015: 208).
Tento přístup vychází z aplikace přenosového modelu komunikace a představuje vysílané
sdělení a zasaženého příjemce. Jako příklad uvádí reklamní agentury a reklamy, které zasahují
svoje publikum a cílovou skupinu. 2. druhý (vývojově mladší) vychází naopak z předpokladu,
že je publikum aktivní. „Aktivně se účastní mediální komunikace, mediální sdělení si vybírá
z nabídky a podle svých potřeb, zájmů a možností s ním nakládá" (Jirák a Kôpplová
2015: 208). Publikum tak není jednotné a nelze jej charakterizovat jedním pojmem, protože
se v různých teoriích společnosti počítá s odlišnou mírou pasivity/aktivity daného publika.
Jak uvádí McQuail (1997) je „publikum jako masa pasivní, jelikož není schopno kolektivní
akce, zatímco každá skutečná sociální skupina má prostředky a může mít sklony chovat se
aktivně v tom smyslu, že si vybírá společný cíl a podílí se na jeho dosažení. Individuální akty
výběru médií, pozornosti a reakce mohou být také víceméně aktivní, pokud jde o motivaci,
pozornost, zaujetí, potěšení, kritickou či tvořivou reakci, propojení s ostatním životem
apod. (McQuail 1997: 22).
Frank A . Biocca (1988) formuloval pět hlavních oblastí aktivity publika:
1. Publikum si vybírá - autoři výzkumů poukazují na to, že lidé si víceméně vybírají,
kterému mediovánému sdělení věnují pozornost (na co se budou dívat nebo co budou
číst). Navíc těmto sdělením věnují různou míru pozornosti (na něco se soustředí méně
a na něco zase více). Jednotlivci se potom liší v tom, jak jsou ochotni si z nabídky
mediovaných sdělení vybírat, velmi silné sledovaní televize nebude tak selektivní
narozdíl od slabšího sledovaní mediovaného obsahu, které bude více selektivní.
„Ne všechny typy selekce je možné považovat za projev stejně výrazné aktivity
publika - divák „surfující" mezi televizními programy je zřetelně méně aktivní než ten,
kdo si půjčuje nahrávky či knihy v knihovně (Biocca in Jirák a Kôpplová 2015: 217).
2. Publikum se řídí zkušeností a potřebou - Biocca se v tomto bodě drží v duchu teorie užití
a gratifikace. Mediální spotřeba je více či méně uvědomělou snahou uspokojit nějakou
potřebu. V tomto případě spočívá aktivita publika v jeho zkušenosti a volbě, jak využije
mediovaný obsah k uspokojení svých potřeb.
20
3. Publikum jedná zámerne - publikum podle některých autorů zpracovává přijatá sdělení
takovým způsobem, aby odpovídala jeho představě o životě. V tomto hledisku vidí autoři
právě samotnou aktivitu daného publika.6
4. Publikum je odolné vůči ovlivnění - i v tomto případě se opírá Biocca o teorii Stuarta
Halla. Ten svojí teorii naznačil, že je publikum ve své podstatě poddajné, to znamená
že má dostatek prostředků k tomu, aby bylo schopné se ubránit nabízené či vnucované
interpretaci. Publikum dokáže tak zvaně „číst mezi řádky".7
5. Publikum je kritické a interaktivní - publikum dokáže procesem vyhodnocení
a doplněním jiného sdělení kriticky vyhodnotit a vytvořit si tak vlastní závěr. Podle
Bioccy (in Jirák a Kôpplová 2015) je publikum aktivní ve vztahu k mediální komunikaci
jako celku, nikoliv pouze ve vztahu k jednotlivému mediálnímu sdělení. Jednotlivci
si dokážou z mediální komunikace vybírat, porovnávat ji a využívat pouze to, co se jim
hodí.
S postupným vývojem nových médiích a technologickým pokrokem se mění i samotné
publikum a jeho možnosti. (Jirák a Kôpplová: 2015) mluví o tzv. interaktivním publiku.
Interaktivita je podstatnou změnou v mediální komunikaci. Podstatou interaktivity je to,
že dává uživateli větší možnost prožívat pocit odezvy média s nímž pracuje a pocit alespoň
dílčího ovládání takového média. Média založená na digitalizaci a využívající počítačových
sítí podle Jiráka a Kôpplové (2015) přinesla spolu s již zmíněnou interaktivitou čtyři zásadní
změny publika: 1. digitální vysíláni dalo uživateli svobodu ve výběru programů, ten zároveň
velice rozšířil, nabídka, kolem které se tak potenciálně může nějaké publikum tvořit
se zvětšila. Uživatel zároveň přestává být závislý na čase vysílání a má možnost výběru
média, na které chce obsah sledovat. 2. nové možnosti uchovávání a tvorby záznamu dali
uživateli svobodnější ruku. Reprodukční systémy umožnili „zastavit čas" a dali tak uživateli
nad ním určitou vládu. Umožnili tím například volbu při přehrávání hudby (přeskakování
písniček), vytváření vlastních hudebních a jiných záznamů jako jsou například alternativní
6
Z této teorie vychází i známý teoretik Stuart Hall (1980) ve své teorii kódování a dekódovaní. Podle této teorie
si lidé interpretují přijímaná sdělení tak, aby odpovídala jejich představám o světě, a to zasazené do jejich
kulturního a sociálního zázemí.
7
Tato teorie však míří ke zpochybnění přesvědčovacích sdělení, mezi něž řadíme například propagandistické a
reklamní texty (Jirák a Kôpplová 2015).
21
formy pořadů, které najdeme právě na kanále YouTube. 3. nadnárodní charakter mediální
nabídky je další z nepřehlédnutelných změn. V mediální komunikaci neexistují hranice s
nástupem satelitů a jiných technologií jako například internetu, mají uživatelé neomezené
možnosti a prostor není překážkou. „Tím se mediální sdělení nabízejí netušene obrovskému,
celosvětovému publiku, jež je vystaveno obsahům, které nemají nic společného s jeho
kulturním prostředím..." (Jirák a Kopplová 2015: 219). 4. nakonec i samotná média
se musela přizpůsobit novým podmínkám a požadavkům a nabídnout publiku možnost
interaktívnejšího zacházení s obsahy. Ze stejnorodého publika „tradičních" médií se tak
pomalu stávají množiny příjemců (Jirák a Kôpplová 2015). Pavlíčková (in Osvaldová
a Kantorova 2009) zmiňuje pojem interaktivita v souvislosti, jak ji vnímá Cover (2006).
Ten upozorňuje, že pojem interaktivita je příliš často spojován s digitálním paradigmatem
a odkazuje na definici Rafaeliho a Sudweeksové (2007): „Interaktivita není charakteristikou
média... Je vyjádřením toho, do jaké míry spolu vzájemně souvisejí po sobě následující
sdělení, a především toho, do jaké míry pozdější sdělení odpovídají provázanosti sdělení
předchozích (Rafaeli a Sudweeksová in Osvaldová a Kantorova 2009: 55).8
Pro účely citace byl přejat český překlad Jakuba Macka (2007).
22
3.3 YouTube jako televize?
Každý si mohl zapnout svoji televizi a dívat se na daný program. Program a počet kanálů,
které může divák v T V sledovat je ale ovlivněný jeho „připojením". Tedy, záleží, jaký balíček
televizních stanic od společnosti vlastní, zda má místní kabelové připojení nebo satelitní
připojení. Všechny programy nejsou přístupné všem, a to nehovoříme o zahraničních
televizních stanicích. Televize dala divákovi možnost sledovat předem daný obsah, který
je omezený a závislý na tom, jaké připojení uživatel vlastní. A právě tohle omezení YouTube
mění.
• Za televizní připojení musí každý zaplatit
• YouTube poskytuje všem nepřeberné množství nejen „domácích" videí (tedy těch
z řad neprofesionálních tvůrců), ale sám YouTube vlastní několik programů
YouTube chytře využívá „rozpolcenosti" diváka v době změn. Film a filmová produkce se
pohybuje mezi analogem a digitalem, počítačovými úpravami apod. A právě této
rozpolcenosti, kdy se pohled na filmy a videa mění, využívá i YouTube.
Jinými slovy: Do chvíle, kdy plné důsledky digitálního přelomu dosud transformovali naše
způsoby myšlení o obsahu „pohyblivého obrazu" a jeho vnímání, kdy vztahy mezi výrobci
a spotřebiteli jsou charakteristické pro průmyslové éry se mění, a mediální průmysl sám o
sobě šíři obsah v mnoha různých platformách. A právě z této „nejistoty" těží i YouTube (The
YouTube reader 2009).
• V roce 2009 bylo YouTube video nominované na cenu Peabody Award, která se do
té doby zabývala pouze kabelovou televizí a rádiovými stanicemi
• YouTube ale není úplně první „televize" která vsází na internetové
prostředí - kabelové televizní stanice na prostor internetu myslí a myslely také.
Téměř každá kabelová televize má svoje internetové stránky, na kterých divákům
nabízí bonusové materiály, televizní program, chystané novinky apod. Jinak tomu
není ani v ČR. Každá televizní stanice taktéž disponuje vlastními stránkami,
na kterých má divák (zdarma nebo za poplatek) přístup k pořadům dané stanice atd.
Oproti tomu má ale YouTube výhody - vseje zdarma a na jednom místě
23
• I televizní stanice jako C N N , B B C , Universal Music Group, Sony Music Group,
Warner Music Group a další mají možnost dávat na YouTube tzv. „short-form
content" tedy krátké sketche z oblíbených show, rozhovory s celebritami, části seriálů
apod. Právě YouTube mnoha televizním pořadům zvyšuje sledovanost (The
YouTube reader 2009).
Podle časopisu Time je YouTube nejen možnou televizí budoucna, ale zároveň připomíná
a zpřístupňuje televizi minulosti. Slouží totiž jako on-line časová schránka pro ukládání
nej různějších televizních programů, které dnes už v televizi nenajdeme. Například staré díly
oblíbených dětských pořadů z 90. let, naučné pořady nebo staré telenovely. To vše může
uživatel na YouTube najít a zdarma zhlédnout. YouTube může také zesílit upadající zájem
o televizní program, právě již zmíněnou spoluprací a zveřejňováním upoutávek, traileru, cut
scén a podobně. Stejně tak se může z kreativní YouTube show stát show televizní. YouTube
je tedy platforma, která vytváří vlastní ekosystém a je schopná jít bok po boku s televizí,
jak píše Moylan (in Time 2015). Dle Burgesse a Greena (2009) je YouTube velmi
dominantní web pro online videa a vyzyvatel tradičních médií obzvláště televize.
Výhodou platformy YouTube oproti televizi je aktuálnost. Dnes už téměř každý vlastní
mobilní telefon, na který je možné natočit video a okamžitě jej sdílet. V této aktuálnost
spočívá velký potenciál. Jak uvádí portál Lupa.cz (2007): „(...) protože tím prchavým
okamžikem může být třeba j en spolužák, co dělá ve třídě opičky, ale také kupříkladu záznam
popravy Saddama Husseina. Anebo hromadná rvačka žáků základních škol v Ústí
nad Labem, která před časem proletěla médii (v této kauze bylo mimochodem také krásně
vidět, jak touha pochlubit se záznamem před ostatními překonala i hrozbu, že to uvidí třeba
rodiče / učitelé / policie a podobně)" (Lupa.cz 2007).
To, že YouTube může nahradit a specifické generaci už nahrazuje televizi dokazuje také
tento graf z průzkumu, který proběhl v lednu 20017. Průzkum provedla agentura Stem/Mark
a se účastnilo se ho 505 respondentů ve věku 15 až 59 let.
24
i Rozhodné souhlasím • Spíše souhlasím • Spise nesouhlasím l Rozhodné nesouhlasím
YouTubc má širokou škálu tematických
oblasti
YouTubc je vhodnou cestou k odreagování
Oceňuji na YouTubc přehlednou strukturu
webu
YouTubc by mohl nabídnout více živých
přenosů
Díky YouTube se cítím být Informovanější
Sledováni YouTube múze vest k závislosti
YouTube plnohodnotně nahradil televizi
Dokážu a prcdstavitYouTube.com jako
domovskou stránku
ZÁKLAD: Respondenti, kteří sleduji YouTube, leden 2017 n=417 [údaje v grafu v %]
Graf č. 3
Zdroj: https.V/www.mediaguru. cz/2017/01/stemmark-youtubery-znaii-tri-ctvrtiny-online-
populace/
25
4. Uses And Gratifícation (užití a uspokojení)
Jak popisuje Reifová a kolektiv (2004): užití a uspokojení (uses and gratifícation), tedy
uspokojení, potěšení, se primárně nezabývá účinky médií, jak by se na první pohled mohlo zdát,
nýbrž jej zajímají především motivace a chovaní mediálního publika. Tedy, jak a proč
si vybírají a užívají média. Sociální a psychické rozdíly mezi jednotlivci je vedou k tomu,
že vyhledávají různá média a také je odlišným způsobem používají. V tomto procesu
je nej důležitější jednotlivcovo uspokojení individuálních potřeb. Reifová a kolektiv (2004) tedy
0 procesu užití a gratifikace říká: „sociální a psychické motivy j ednotlivců generují očekávání
vztažená k masovým mediím, která nabízejí různé formy mediální expozice a vedou
k uspokojení různých potřeb mediálních konzumentů" (Reifová a kolektiv 2004: 302).
„Uspokojení potřeby je jednání, které způsobuje uvolnění napětí, vyvolané potřebou" Háni
(inNakonečný 1996: 98).
Reifová a kolektiv (2004) uvádí, že se přístup k užití a gratifikaci soustřeďuje především
na problémové okruhy jimiž jsou „analýza typologie uspokojení publika, konceptualizace
lidských potřeb ve vztahu k mediální konzumaci, analýza vztahu mezi různými formami
uspokojení a specifickými vlastnostmi jednotlivých médií, analýza sociální povahy potřeb
publika a způsobů jejich uspokojení (Reifová a kolektiv 2004: 302).
Ani užití a uspokojení nemá koherentní vysvětlení, nýbrž je zde široká škála metodologicky
1 tematicky odlišných postupů. Mezi přístupy k užití a uspokojení se najde několik teorií které
se v některých aspektech potkávají, ale v jiných aspektech naopak rozchází. Patří mezi ně,
jak uvádí Reifová a kolektiv (2004: 302) „transakční model Jacka McLeoda a Lee Bectera,
model divácké aktivity a gratifikace Alana Rutina a Elizabeth Persové, model očekávané
hodnoty Philipa Palmgreena a Jay D. Rayburna, model užití a závislosti Alana Rutina a Svena
Wendhala". Přístupů k užití a gratifikaci je opravdu spousta a stejně jako v předchozích
kapitolách o masových médiích, nových médiích a sociálních sítích, ani zde neexistuje jediný
správný přístup a definice.
Pokud se na užití a uspokojení chci podívat blíže z historického hlediska, musím se vrátit do
30. až 40. let 20. století, kdy se začala formovat výzkumná perspektiva a začátky empirického
výzkumu masové komunikace. Z významných jmen můžu uvést například Herzoga (1944),
který se ve svém výzkumu zabýval posluchači rozhlasových seriálů neboli soap operami, další
26
výzkum prováděl Suchman (1942), který zkoumal motivy poslechu vážné hudby v rádiových
stanicích, dále výzkum Wolfa a Fiskeho (1949), kteří se věnovali vývoji zájmu dětí u komiksu,
nesmím opomenout ani výzkum Berelsonův (1949), který se zabýval funkcí čtení denního tisku
(Katz, Blumler, Gurenvitch 1973).
Další milník ve vývoji užití a gratifikace vidí Reifová a kolektiv (2004) v projektu Centra pro
masově komunikační výzkum na univerzitě v Leicesteru na počátku 70. let 20. století. James
Halloran se pokusil nahradit tradiční otázku, jak média ovlivňují své konzumenty „analýzou
způsobu, jak individua zacházejí s médii, jak je využívají, aby uspokojili vlastní potřeby"
(Reifová a kolektiv 2004: 303). V tomto období se tedy dříve uznávaný model homogenního
publika začíná měnit na pohled individualizovaný.
Uses And Gratification je stále ve vývoji spolu s médii na které je možné teorii aplikovat.
Nicméně v 70. letech 20. století se Denis McQuail (in Reifová a kolektiv 2004: 303) pokusil
shrnout dosavadní poznatky Uses And Gratification, a vymezil tak čtyři základní způsoby,
kterými média uspokojují potřeby publika:
1. Poskytují informace o blízkých i vzdálených událostech, dohlížejí na chod světa
a uspokojují tak potřebu „být informovaný",
2. poskytují rozptýlení, únik od tlaku každodenní rutiny,
3. znalost jejich obsahu posiluje každodenní reálnou komunikaci se skutečnými
postavami,
4. mediální obsahy slouží jako prostředek při hledání a formování identity
konzumentů.
McQuail také společně s Blumlerem a Brownem (1972) formulovali čtyři hlavní kategorie,
které mohou média upokojit: 1. rozptýlení; 2. podporu osobních vztahů; 3. podporu vědomí
vlastní totožnosti; 4. kontrolu či potvrzení vlastních úsudků o světě.
Teorie, kterou se zabýval Hans Magnus Enzensberger (1972,1985) se výrazně orientuje naopak
na média nikoliv na samotné publikum. Podle Enzensbergera nejvíce závisí na tom, za jakých
podmínek mediální produkt vzniká. V jeho pojetí se tedy pojem „užití" váže především
k jednání médií (Enzensberger in Jirák 2007). Enzensberger rozlišuje dva typy užití médií:
27
1. Represivní užití médií - to se vyznačuj e centrálně kontrolovaným mediálním systémem,
který je v rukou jednoho nebo několika málo vlastníků. Publikum takového média
je potom podle Enzensbergera složené z izolovaných jednotlivců, kteří nemají
v konečném důsledku sklon k aktivnímu jednání, ale chovají se jako „odevzdaní"
spotřebitelé. V tomto případě tedy v zásadě hovoří o masovém publiku (Enzensberger
in Jirák 2007).
2. Emancipatorní užití médií - toto užití se vyznačuje podle Enzensbergera
decentralizovanou výrobou a distribucí mediovaných produktů, také interakcí mezí
mezi účastníky dané mediální komunikace (tím má Enzensberger na mysli komunikaci
mezi členy publika, ale také mezi publikem a komunikovaným médiem), podmínkou
jsou také reálné hodnoty a potřeby, které platí v d a n é společnost. Výsledkem toho
procesu je potom aktivní publikum, které je díky mediovaným sdělením schopné
se orientovat ve veřejných věcech (Enzensberger in Jirák 2007).
Jak shrnuje Jirák (2007) Enzensberger nevnímá rozdíl mezi aktivním a pasivním publikem
v teoretickém nebo koncepčním ukotvení, ale jako rozdíl, který je reálný a podmíněný
společenskými podmínkami.
Shao (2009) uvádí, že teorie Uses And Gratification je jedna z nejvhodnější teorií, kterou
můžeme zjišťovat proč a jak publikum médium konzumuje. Uses And Gratification nemusí
a není aplikovaná pouze na tradiční média jako je televize, rádio nebo noviny. V minulosti byla
využívaná k výzkumu i netradičních médií mezi něž zahrnuje mobilní telefony nebo email
(Shao 2009). Právě z těchto důvodů jsem zvolila teorii Uses And Gratification i v této práci.
28
5. Motivace
5.1 Teoretické ukotvení motivace
Pojem motivace také není snadno uchopitelný j ako tomu bylo u předchozích. Existuje spousta
teorií a výzkumů na toto téma. Já se v rámci této diplomové práce a teoretického podkladu
seznámím s několika z nich.
Švancara (1976) jmenuje a popisuje hned několik teorií motivace například McDougallovu
teorii, která říká, že veškeré chování je účelové a motivované vrozenými sklony. Mezi další
teorie patří ta od Tolmana, ta popisuje motivaci jako chování, které je determinováno
hypotetickými a empirickými proměnnými, jež jsou ve vzájemné interakci a je motivováno
pudy. Nesmím opomenout ani Youngovu teorii, která říká, že veškeré chování je motivováno
uvolněním energie, která je determinovaná potřebami (potřeby chápe Young jako stav
biologické rovnováhy). Allfort zase zmiňuje, že chování je motivované dynamickými,
psychologickými proměnnými. Ty mohou být funkčně nezávislé na biologických potřebách,
ale jsou ovlivněny vnějšími podněty. Pro Lewina je chování motivované napětími způsobené
biologickými a quasi potřebami (těmi rozumíme například záměry a tak dále). V Hullově teorii
jeveškeré chování motivováno primárními pudy, kteréjsou určeny potřebami organismu. Hebb
ve své teorii zase zmiňuje, že veškeré chování je zajištěno energií, která vzniká nepřetržitou
funkcí nervového systému a je organizována kognitivními získanými proměnnými.
A neposlední řadě je tu také McClellandova teorie, která říká, že pokud jde o energii, chování
je determinováno primárními efekty nebo získanými motivy.
Švancara (1979) rozlišuje tři základní přístupy při zkoumání motivace: 1. pozorování a popis
zážitků - zahrnuje metody biografické a klinické. Je nezbytná bezprostřednost osobního vztahu,
přesná interpretace verbálních projevů a kontrola proměnných bývá obtížná.
2. experimentálně - psychometrický přístup - provádí se za pomoci experimentální metod,
které zahrnuje nezávislé proměnné, jako je vytváření frustračních a konfliktních podmínek.
Jako závislé proměnné zkoumají změny aktivační úrovně, změny cílového zaměření, změny
vztahu k překážce a tak dále. 3. faktorové analytické přístupy - vychází z množství
biografických dat, diagnostikových a experimentálních dat a dochází k vymezení základních
faktorů motivace.
29
Motivaci charakterizují Maříková, Petrusek a Vodákova (1996) jako psychický stav
vyvolávající nějakou činnost, chování či jednání, které se zaměřuje určitým směrem. Zmiňují
tzv. teorii motivace „zmíněný psychický stav za intervenující proměnou mezi podněty vnitřního
prostředí organismu a výsledným jednáním (Maříková, Petrusek a Vodákova 1996: 651).
Motivace je podle Maříkové, Petruska a Vodákové (1996) ustavující složkou osobnosti.
Motivace se může projevovat jako: 1. konkrétní pohnutka nebo bezprostřední příčina určitého
jednání, 2. průběžná aktivace jednání, 3. směrová determinace jednání, 4. smysluplná struktura
jednání, 5. důvod pro rozhodnutí k určitému jednání v situaci volby
(Maříková, Petrusek a Vodákova 1996: 651).
Motivace se může vztahovat v prvním případě k souhrnu aktualizovaných a chování okamžitě
usměrňujících pohnutek, nebo souhrn všech pohnutek vzniklých v průběhu života jedince,
latentné přetrvávajících a v příslušné podnětové situaci schopných znovuoživení. V druhém
případě se může překrývat s pojmem motivační struktura, kterou autoři Maříková, Petrusek
a Vodákova (1996: 652) charakterizují jako „pojem označující relativně ustálenou organizaci
pohnutek, kterou si jedinec osvojil v procesu učení." V užším smyslu jsou ustanovujícím
prvkem této struktury jednotlivé motivy, v širším smyslu tato struktura zahrnuje také potřeby,
postoje, individuální hodnoty a zájmy, případně orientace hodnotové nebo zájmové
(Maříková, Petrusek a Vodákova 1996).
Smékal (2009: 260 - 261) shrnuje podstaty motivace do čtyř skupin: 1. Homeostatický
model - předpokládá, že se organismus stejně jako každý jiný systém snaží udržet
rovnováhu/stabilitu. Je-li nějakým způsobem stabilita narušena, motivace se stává tendencí
vrátit vše do výchozího stavu. 2. Pobídkový model - je založen na předpokladu, že vnější
podněty mají dynamizující účinek, mobilizují energii, přinášejí uspokojení, pohodu nebo
naopak strach a napětí. Emoce přítomné v individuu mají tendenci k opakování j sou-li podněty
pozitivní, nebo k redukci jsou-li podněty negativní. Člověk vyhledává podněty, které jsou
pozitivní a těm negativním se vyhýbá. 3. Kognitivní model - poznávací procesy determinují
dynamické procesy. Poznání jedinci umožňuje se orientovat a zacházet s prostředím. Motivací
je tedy v tomto případě potřeba poznání a zvědavost. 4. Činnostní model - zdroj motivace
je činnost, které je sama sobě cílem.
Zimbardo (in Nakonečný 1996: 12) zdůrazňuje, že motivaci nikdy neviděl, že je to pojem
vyjadřující určité závěry, z toho, co je pozorováno, totiž z toho, že chování směřuje k dosažení
30
určitých cílů, že probíhá s určitou silou (úsilím), že člověk používá touhy a chtění". Jak shrnuje
Nakonečný (1996: 12) v tomto smyslu vyjadřuje pojem motivace „druh postulované intervenují
proměnné a zahrnuje následující fenomény: 1. energii, vzrušení; 2. zaměření této energie na
určitý cíl; 3. selektivní pozornost pro určité podněty a změněnou vnímavost pro jiné;
4. organizaci aktivity v integrované vzorce reakcí, respektive jejich sekvenci; 5. udržovaní
zaměřené aktivity, dokud se nezmění výchozí podmínky. V tomto smyslu pak pojem motivace
vysvětluje psychologické důvody chování, jeho subjektivní význam a současně vysvětluje
pozorovanou variabilitu chování, proč se různí lidé orientují na různé cíle.
31
6. Metodologická část
Gluck (2012) definoval angažovanost, nebo zapojení se jako „akci iniciovanou uživatelem".
Jiní, jako například Hollebeek (2011) proces angažovanosti popisují jako vícerozměrný
koncept, který zahrnuje nejen behaviorální aspekty, jako akci, ale i kognitivní aspekty, jako
myšlenky a emocionální aspekty, tedy pocity. Angažovanost nebo zapojení může být vnímáno
jako interakce jednotlivce s danými médii. Já jsem v této diplomové práci sledovala
angažovanost, do které jsem shrnula aspekty chování nebo interakci (participace), které jsou
založené na složitěj ších úkonech, j ako j e kliknutí, ale také i j ednoduché akce, j ako j e například
prohlížení obsahu, čtení obsahu a jeho nenáročná spotřeba (konzumace).
Online behaviorální angažovanost, jak uvádí Khan (2016) se na Facebooku obvykle projevuje
symbolicky, a to prostřednictvím akcí, jako jsou lajkování, komentování a sdílení obsahu. Na
YouTube se taková angažovanost projevuje také prostřednictvím akcí, které jsou těm na
Facebooku podobné. Jedná se o lajkování, dislajkování, komentování, sdílení, ale také
vytváření a nahrávání vlastních videí. Sledování videí a čtení komentářů je také forma aktivity,
tedy angažovanosti. Uživatelé se mohou rozhodnout, zda si přejí být pasivní, a tak pouze
konzumovat obsah, anebo zda chtějí hrát aktivní roli a podílet se na různých interakcích
dokonce si obsah přizpůsobit svým potřebám a očekávání.
Angažovanost uživatelů na sociálních sítích a mediích nicméně není rovnoměrně rozložená ani
unifikovaná, jinými slovy jsou někteří uživatelé aktivnější než ti druzí. Kittur, Suh, Pendleton,
& Chi (2007) se na tuto problematiku podívali a jako příklad uvedli velmi známou webovou
stránku Wikipedia. N a Wikipedii, jak je známo, má možnost přispívat kdokoliv, nicméně, jak
píší Kittur, Suh, Pendleton, & Chi (2007) je jen malé procento uživatelů, kteří aktivně přispívají
a píší články. Stejně tak je to mu i v případě YouTube kanálu. Jen určitá část uživatelů
se aktivně podílí na diskuzích, komentuje a zapojuje se do tvorby videí. Tento jev známe např.
z ekonomiky a nazývá se Paretův princip nebo také pravidlo 80/20. Jedná se o tvrzení italského
ekonoma Pareta, které říká, že zhruba 80 % celkové sumy efektů pramení z 20 % celkové sumy
příčin (Oeconomia, 2014). Jinak řečeno, 80 % činnosti provádí pouhých 20 % uživatelů.
Z tohoto důvodů je potřeba sledovat jak aktivní zapojení (participaci), tak brát v potaz také
pasivní formu konzumace obsahu.
32
6.1 Participace versus konzumace na YouTube
Pasivní uživatelé sociálních sítích a jiných médií jsou v prostředí internetu známí a označovaní
jako tzv. lurkeři. Lurker je známý už i u nás, nicméně se nepoužívá tak často. Jedná se pojem
z anglického internetového slangu, který označuje osobu, resp. návštěvníka např. internetových
diskuzí, blogů nebo sociálních sítí či fór, který sice sleduje obsah, ale sám se nijak nezapojuje
(nekomentuje, nesdílí příspěvky apod). Jak uvádí IT slovník, „je zajímavé, že pojem lurk lze
v angličtině objevuje až do 14. století a odkazuje na osobu, která se skrývá se špatnými
úmysly".9
Podobně o skupině lurkers hovoří i Takahashi, Fujimoto, a Yamasaki (2003), kteří
jej definují jako ty, kteří nezveřejňují žádné zprávy (komentáře) v online komunitách. I přesto
je však musíme brát v potaz, protože jsou konzumenty obsahu na sociálních sítích. N a druhé
straně stojí tzv. posteři, což jsou uživatelé sociálních sítí a jiných médií, které můžeme označit
za aktivní. Nicméně podle Nonnecke a Preece (1999) tvoří až 90 % komunit v online prostředí
právě pasivní uživatelé, tedy lurkeři.
Jak jsem psala už v teoretické části Shao (2009) rozděluje hlavní způsoby angažovanosti, které
jsou důležité, jsou to konzumace, participace a samotná produkce. Podle Shaovi studie (2009)
jde o konzumaci, pokud uživatel sleduje video, čte komentáře a sleduje lajky nebo dislajky,
ale žádným způsobem na ně nereaguje. Konzumací, tedy sledováním videí, se zvyšuje počet
zhlédnutí u daného videa. Sledováním takto uživatelé konzumují daný obsah. Shao (2009)
mluví o participaci, která zahrnuje interakce podmíněné user - to user a user - to - content,
tedy komentování, sdílení, laj kování a dislaj kování. Shao (2009) v této studii pracuje ještě
s třetím způsobem angažovanosti a to produkcí. Ta zahrnuje „vyšší" míru angažovanosti
a účastí samotného uživatele, konkrétně se jedná o vytvoření a nahrávání samotných videí
na YouTube. V mojí diplomové práci jsem rozdělila angažovanost na dvě hlavní skupiny, a to
konzumace a participace. Vytváření a nahrávání videí, jsem pro účely této diplomové práce
zařadila do konceptu participace. V níže uvedené tabulce jsem rozdělení do dvou hlavních
skupin detailně klasifikovala.
Pokud mluvíme o YouTube, jak jsem již zmínila v předchozích kapitolách, mluvíme
o tzv. U G C (User - Generated - Content). Mezi ně patří i samotné komentáře uživatelů
sociálních sítí a dalších médií. N a tuto problematiku se blíže podívali K i m & Sun (2006)
9
Zdroj: https://it-slovnik.cz/pojem/lurker/?utm_source=cpí&utm_medium=linkí&utm_campaign=cp
33
nebo také Lee & Jang (2010) konktrétně se zabývali zpravodajskými servery a uživateli.
V dnešní době už si uživatelé mohou nejen článek číst nebo se podívat na video, ale mohou
se také zapojit do diskuze a vyjádřit tak svůj názor na danou tématiku. Jak jsem zmínila
v předchozí části diplomové práce, komentáře a jejich sdělení nesou náhled na realitu daného
uživatele, který článek nebo video komentoval. Nicméně jak dokazuje výzkum K i m & Sun
(2006) a Lee & Jang (2010) U G C (User - Generated - Content) může velmi významně změnit
názor a vnímání čtenáře o diskutovaném tématu.
Druhou velice důležitou formou konzumace je četní komentářů, které jsou pod videi
naYouTube ve formě textu. YouTube umožňuje čtení komentářů registrovaných uživatelů
naprosto všem. Uživatel nemusí být pro čtení komentářů a přístupu k nim přihlášený ani
registrovaný. Podle Diakopoulose & Naamana (2011) uživatelé získávají svoje uspokojení
spojené s konzumací nejen psaním komentářů, ale současně i jejich pasivní konzumací, tedy
čtením. Komentáře jsou prezentací názorů a postojů registrovaných uživatelů YouTubu a jejich
konzumací podle Diakopoulose & Naamana (2011) tímto způsobem jedinec nabývá nových
informací, které může dále využívat.
Podle studie Shaa (2009) je YouTube unikátní platforma, kde se potkávají prvky tradičních
možností, ze kterých si uživatel dříve vybíral, jako je televize, film a hudba na jednom místě.
V předchozích kapitolách, kde jsem se věnovala vývoji nových médií jsem už zmínila,
že příchod tak zvaného U G C (User - Generated - Content) změnil celý pohled, a především
i trh s videem a obecně šířením obsahu. V současnosti může díky U G C (User - Generated Content)
vytvářet vlastní obsah nesčetné množství uživatelů, kteří tak nahrazují dříve omezené
množství producentů. Neustále můžeme sledovat narůstající procento aktivních uživatelů nejen
na předních sociálních sítích, jako jsou právě YouTube a ve vedení Facebook, ale i na ostatních
platformách jako jsou Snapchat1 0
, nebo novější platforma TJK T O K 1 1
oblíbená mezi mladou
skupinou uživatelů a v současné době jedna z nej stahovanějších aplikací na světě. Rozdíl mezi
1 0
Oblíbenost Snapchatu v současné době průběžně klesá a nahrazuje ho tzv. IG TV, tedy televize na Instagramu,
kterou představil Facebook jako „náhradu" za YouTube. IG TV je zkráceně IGTV platforma, která umožňuje
sdílet video příspěvky až hodinu dlouhé v rámci Instagramu. Největším rozdílem oproti YouTube je ale
provedení videí - které jsou striktně vertikální, (zive.cz, 2018).
íi xiK TOK je mobilní aplikace pro vytváření a sdílení krátkých videí. Aplikace umožňuje uživatelům vytvářet
krátké videoklipy o délce až 15 sekund a krátká videa v rozsahu 3-60 sekund. V říjnu 2018 se stala
nejúspěšnější aplikací ve Spojených státech amerických. Od roku 2018 je k dispozici na více než 150 trzích a
v 75 jazycích. Aplikaci používá měsíčně více než půl miliardy lidí na celém světě. (CHIP, 2018).
34
těmito sociálními sítěmi, jako je Snapchat nebo TIK T O K a YouTubem je jednoznačně
v možnostech zobrazování obsahu a zapojení samotného uživatele. Zatímco v případě
Snapchatu, Instagramu, u kterého bych nerada opomenula nejen IG T V , ale i funkci stories
a zmíněného TIK T O K u má uživatel možnost sdílet obsah pouze na časově omezenou dobu, po
uplynutí doby, kterou si sociální síť stanovuje, je video „smazáno"1 2
a znepřístupněno pro další
uživatele. YouTube žádným způsobem neomezuje uživatele dobou zveřejnění videa a nabízí
tak uživatelům mnohem větší spektrum možností angažovat se. Některá videa na YouTube si
dokonce v krátkém časovém úseku dokázala získat takovou popularitu, že mohou být označena
za virální. Alhabash & McAlister (2014) uvádí, že tento jev je možný právě díky možnosti
sdílení obsahu a to nejen v rámci jedné sociální sítě, nýbrž i mimo ji. Podle autorů je viralita
videa také určití míra online úspěchu a je často ovlivněna základnou fanoušků. Virál videa
podle Khana (2016) přitahují tisíce komentářů a miliónů lajků i dislajků a tím podporují další
angažování uživatelů.
Typologie angažovanosti do YouTube dle rozdělení v této diplomové práci na participaci
a konzumaci:
Participace
Lajk Laj kování (označení obsahu jako „to se mi
líbí") na sociálních sítích představuje formu
hlasování uživatelů, tedy konzumentů
obsahu. Vyjadřují tak souhlas/nesouhlas a
spokojenost s obsahem a tvorbou. Počet lajků
je tak ukazatelem oblíbenosti a popularity
obsahu.
Dislajk Dislajk (označení obsahu jako: „to se mi
nelíbí") je na sociálních sítích forma
k hlasování uživatele a vyjádření nesouhlasu
nebo nelibosti s obsahem. Nese negativní
Například u Instagramových stories jsou videa po 24 hodinách stažena a nejsou dostupná pro další uživatele
v klasickém zobrazení. Nicméně majitel účtu má k tomuto videu stále přístup a má možnost vytvoření tzv.
Výběrů, kam může průběžně svoje oblíbené stories ukládat a nechatje tam přístupné pro ostatní.
35
znak a může vyjadřovat nesympatie nejen
s obsahem, ale i tvůrcem a jeho názory.
Komentář Komentáře se na sociálních sítích mohou lišit
svojí délkou a obsahem. Jsou vyjádřením
textové komunikace, kterou konzument dává
najevo a sdílí svůj názor na dané téma, nebo
obsah samotného videa. Možnost
komentovat videa má pouze registrovaný a
přihlášený uživatel.
Sdílení Sdílením YouTube videa dává uživatel
možnost ke konzumaci a zpřístupňuje video i
dalším uživatelům. Může se tak stát i
prostřednictvím jiných kanálů sociálních sítí.
Sdílením většinou uživatel projevuje souhlas
nebo naopak upozorňuje na negativní situaci.
Sdílení se většinou děje v rámci sítě přátel
daného uživatele.
Vytváření a nahrávání vlastních videí Vytváření a následné nahrávání
(publikování) vlastního obsahu na YouTube
se považuje za „vyšší" aktivnější účast.
Video je se záměrem šířeno v rámci širšího
publika ne pouze mezi přáteli.
Tabulka č. 1
Konzumace
Zhlédnutí videa YouTube uživatelům nabízí velký počet
videí, které pomocí algoritmu zobrazuje na
úvodní stránce. Tento algoritmus je založený
na počtu zhlédnutí videa a dalších
komplikovaných proměnných. Tento jev
samozřejmě označuje také popularitu daného
36
videa. Uživatel si vybírá videa podle svých
vlastních preferencí a je jen na něm jaký
obsah nakonec zvolí.
Čtení komentářů Stejně jako mohou uživatelé videa aktivně
komentovat, mohou také komentáře
svobodně číst. Pod každým videem je sekce
pro komentáře. V tomto případě se jedná o
pasivní konzumaci obsahu. Pro čtení
komentářů není nutná registrace, komentáře
jsou ke čtení přístupné úplně všem
uživatelům YouTube.
Tabulka č. 2
6.2 Formulace výzkumného problému
Sociální sítě jako Facebook, Twitter a YouTube jsou, jak jsem je již v teoretické části popsala,
specifickým prostředím, které se stalo každodenní záležitostí. Výsledkem popularity těchto
platforem je i rozličný způsob jejich užívání a pohybovaní se v tomto virtuálním prostředí
(Smith, Fisher, & Yongjian, 2012).
Samotný YouTube, který je předmětem této práce, může být užíván nejen jako forma
zábavy/uvolnění, ale jako prostředí sociálních interakcí ve formě komentářů, lajků/dislajků
a sdílení. YouTube může být také využíván jako náhrada za tradiční zábavy jako je sledování
televize nebo poslech rádia (Shao, 2009). Je to také prostředí vhodné k tzv. self promotion.
Každý uživatel se potom na základě sdílených hodnot a názorů s autorem může rozhodnout
pro sledování jeho osoby. Uživatelskou možností je také vyhledávání specifického obsahu
jako například videa tzv. D I Y (Do It Yourself), poslech hudby nebo komická videa. YouTube
se také za dobu své existence stal důležitou platformou pro marketingové kampaně. Jednotlivé
značky využívají YouTube kanálu nejen k reklamním účelům, ale také ke komunikaci
se zákazníky a jejich feedback.
37
Samotné prostředí YouTube je na české scéně stále ještě neprobádané prostředí. Většina prací
zabývající se touto platformou řeší spíše její marketingové využití např. Internetový marketing
s YouTube: průvodce využitím on-line videa v byznysu, nebo návody, tipy a rady, jak se stát
úspěšným youtuberem Vydělávej blogem: konkrétní návod pro všechny blogery a blogerky, jak
vydělávat tím, co jste dosud dělali zadarmo, 500 Internet : pět set rad, tipů a technik :
[jednoduchý průvodce popisující všechna tajemství: blogování, vlogging, sdílení fotografií,
Facebook, YouTube, Flickr a mnohá další! A v neposlední řadě prodejně úspěšná kniha psaná
youtubery Já, JůTuber, která se dočkala již druhého vydání.
Samotnou motivaci, tedy to, proč se youtuberem stát nebo vůbec proč mají adolescenti potřebu
v tomto virtuálním prostředí působit a aktivně jej tak vytvářet, zatím nejsme moc schopni
vysvětlit. Proto se tato práce bude snažit zjistit, co adolescenty motivuje k užívání YouTube,
tedy proč a jak jej v praxi využívají.
6.3 Ukotvení Uses and Gratification a výzkumné otázky
Ve svojí diplomové práci nahlížím na celou problematiku optikou Uses and Gratification.
Z teoretické části už vím, že Uses and Gratification je široký rámec, který se snaží pomáhat
porozumět motivaci uživatelů různých médií. Jedním ze základních předpokladů rámce Uses
and Gratification je že je uživatel aktivní a usiluje o naplnění svých potřeb a uspokojení, pokud
cítí, že je potřeba (McQuail, 2005). Nicméně jak říká výzkum již z roku 1997 od Lometti,
Reeves, & Bybee, přestože web umožňuje interaktivitu a zapojení se do tvorby obsahu, tak
se mohou jednotlivý uživatelé rozhodnout, že těchto aktivit úmyslně nezúčastní. Tudíž musím
pracovat i s tím, že předpoklad vždy aktivního publika v rámci Uses and Gratification nemusí
být vždy správný.
Uses and Gratification se zakládá na určité motivaci a uspokojení nějaké potřeby konkrétního
uživatele. Katz a kol. (1973) původně rozlišoval až 35 potřeb u hromadných sdělovacích
prostředků, které rozdělil do pěti hlavních kategorií 1. kognitivní potřeby (získávání informací,
znalosti a porozumění; 2. afektivní potřeby (emoce, potěšení, pocity); 3. osobní integrace
(důvěryhodnost, status, stabilita); 4. sociální potřeby integrace (interakce s rodinou a přáteli);
5. uvolnění od napětí (únik). McQuail přišel se čtyřmi základními důvody využívání médií a to:
informace, osobní identita, integrace a sociální interakce a v neposlední řadě zábava. Z těchto
hlavních kategorií Uses and Gratification budu vycházet ve svojí diplomové práci.
38
Takto potom vypadá sada pro dotazník
Vyhledávání informací Na youtube chodím, protože: [zde získám
informace o věcech, které mne zajímají]
Na youtube chodím, protože: [zde najdu
různé návody]
Na youtube chodím, protože: [se tu dozvím o
různých novinkách]
Na youtube chodím, protože: [chci udržet/a
krok s trendy]
Sdílení informací Na youtube chodím, protože: [tu poskytuji
informace druhým]
Na youtube chodím, protože: [mohu přispět k
informačním celkům]
Na youtube chodím, protože: [zde získávám
nové nápady]
Hledání sám sebe Na youtube chodím, protože: [abych ostatní
zaujal/a]
Na youtube chodím, protože: [se pak cítím
důležitý/á]
Na youtube chodím, protože: [vypadám pak
cool]
Na youtube chodím, protože: [mám pocit, že
to dělají ostatní a měl/a bych také]
Sociální interakce Na youtube chodím, protože: [se zde bavím s
dalšími uživateli]
39
Na youtube chodím, protože: [zde potkám
zajímavé lidi]
Na youtube chodím, protože: [se cítím, že
patřím do nějaké komunity]
Na youtube chodím, protože: [se cítím, že
patřím do nějaké komunity]
Relax a zábava Na youtube chodím, protože: [je to hra]
Na youtube chodím, protože: [nemám co
lepšího na práci]
Na youtube chodím, protože: [je to relax]
N a y o u t u b e c h o d í m , p r o t o ž e : [se n u d í m ]
Tabulka č. 3
Na základě definic a literatury zabývající se Uses and Gratification, kterými jsem zabývala už
ve teoretické části této práce a opět v části metodologické výše, jsem zvolila a zajímá mě
následující sada výzkumných otázek:
V první sadě výzkumných otázek jsem se zaměřila na participaci, tedy aktivní účast na tvorbě
obsahu ze strany uživatelů YouTube a to lajkování, dislajkování, komentování videí, sdílení
videí a vlastní tvorba a nahrávání videí na YouTube.
Výzkumná otázka la: Které motivace participace predikují lajkování?
Výzkumná otázka lb: Které motivace participace predikují dislajkování?
Výzkumná otázka l c Které motivace participace predikují komentování?
Výzkumná otázka l d Které motivace participace predikují sdílení videí?
Výzkumná otázka le: Které motivace participace predikují nahrávání videí?
V druhé sadu výzkumných otázek jsem se zaměřila na konzumaci, tedy neaktivní účast na
tvorbě obsahu, pasivní konzumaci obsahu YouTube sledování videí a čtení kometářů.
Výzkumná otázka 2a: Které motivace konzumace obsahu predikují sledování videí?
40
Výzkumná otázka 2b: Které motivace konzumace obsahu predikují čtení komentářů?
Jako další aspekty, kterými se chci ve svojí diplomové práci zabývat jsou anonymita uživatelů,
zkušenost s užíváním a čas strávený na YouTube kanálu a v neposlední řadě chci hledat rozdíly
mezi chováním a předpoklady k užívání YouTube mezi pohlavími uživatelů.
Anonymita
Výzkumná otázka 3: Anonymní uživatelé více participují (lajkují, dislajkují, komentují, sdílejí
a nahrávají videa), než uživatelé neanonymní?
Participace na YouTube kanálu je možná pouze v případě, že je uživatel zaregistrovaný a má
jedinečné identifikační uživatelské jméno. Je potřeba zmínit, že většina uživatelských jmen
se neshoduje se jmény reálnými a není tak možné uživatele identifikovat. Většinou obsahují
smyšlené přezdívky nebo jsou tvořeny znaky a čísly. Podle Kieslera, Siegeal, & McGuira
(1984) jsou a anonymitou často spojeny agresivnější komentáře a impulzivnější reakce
a diskuze. V rámci diplomové práce jsem se rozhodla s anonymitou pracovat i ve svém
výzkumu a budu se snažit zjistit, zda má anonymita nějaký vliv na participaci u adolescentů.
Registrovaný pod vlastním jménem
Zkušenost
Výzkumná otázka 4: Participují uživatelé s větší pravděpodobností, pokud navštěvují YouTube
již delší dobu?
Podle Eastina & LaRose (2000) mohou předešlé zkušenosti pozitivně ovlivnit vlastní činnost
uživatelů na internetu. To znamená, že čím větší zkušenost má uživatel s danou sociální sítí,
nebo čím více času na ní strávil, tím větší je pravděpodobnost využívání nástrojů a funkcí, které
konkrétní sociální síť nabízí. Jiné studie jako například ta od Krauta (2002) říká, že pokud je
uživatel zkušenější v prostředí internetu, může to vést k větší míře participačního
a interaktivního chování. V případě mojí diplomové práce by to znamenalo, že pokud jsou
41
uživatelé více aktivní a lépe znají prostředí YouTubu, mohou mít větší sklon se účastnit
participace a vyvíjet více činností.
Nicméně existují i studie, které tyto předpoklady vyvracejí. Například Brandtzaeg & Heim,
(2008) tvrdí, že v důsledku nepřetržitého užívání médií může vést k nudě a ztrátě nadšení což
vede k nižší míře participace.
Čas strávený na YouTube
Frekvence návštěv YouTube
Gender
Výzkumná otázka 5: Do jaké míry využívají YouTube jednotlivci k uspokojení a gratifikaci
spojené s pohlavím?
Rozdíly mezi pohlavími a jejich užívání sociálních sítí je téma, na které bylo již napsáno více
studií. Například ve studii Muscanella & Guadagna z roku 2012 zjistili, že jsou různé způsoby,
jakými se pohlaví chovají v prostředí sociálních sítí. Muži podle studie využívají sociální média
spíše k navázání nových vztahů, zatímco ženy se spíše snažit prohloubit a udržovat ty stávající.
Zeny navíc prokazatelně tráví více času na sociálních sítích než muži. Bude proto zajímavé
sledovat, zda se v mém výzkumu dopátrám rozdílů mezi pohlavími u adolescentů v jejich
chování přímo na platformě YouTube.
Pohlaví
Shrnutí
V průběhu tvorby diplomové práce jsem si s pomocí literatury a nabitých vědomostí,
a především na základě Uses and Gratification, jak jej popisuje McQuail a Katz, zvolila
základní rámec motivací, který jsem použila k tvorbě dotazníku. Jsou to: vyhledávání
informací, sdílení informací, hledání sám sebe, sdílení informací a relax a zábava. Podrobněji
jsem tyto motivace rozvedla a uvedla v tabulce číslo 3.
V této diplomové práci na základě získaných dat budu zkoumat jak a proč adolescenti
YouTube používají.
42
6.4 Kvantitativní výzkum
Abych mohla práci dobře uchopit a získat relevantní výsledky, musím se nejprve zamyslet
nad problémem, který jsem si charakterizovala a pojmenovala v předchozí kapitole. Teď
přichází čas na to, vybrat si správný postup, který při svém výzkumu budu aplikovat, abych
naplnila cíle a vyhodnotila zvolený problém.
Jak uvádí Reichel (2009) v sociálním výzkumu můžeme rozlišit dva základní přístupy
k výzkumu, a to kvantitativní a kvalitativní výzkum. Každá z těchto metod má svoje výhody
i nevýhody. Základní rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem shrnuje Reichel
(2009):
1. kvantitativní výzkum je extenzivní šetření zkoumané skutečnosti, zatímco kvalitativní
výzkum se intenzivně zabývá a šetří zkoumanou skutečnost;
2. kvantitativní výzkum využívá tzv. dedukce a nejprve formuluje vztahy a až poté
výzkumník sbírá data, při kvalitativním výzkumu jsou nejprve sbírána data a následně
se formulují vztahy;
3. kvantitativní výzkum zkoumá předpokládané vztahy a ověřuje dané hypotézy, zatímco
kvalitativní postup identifikuje vztahy a vytváří nové hypotézy;
4. kvantitativní výzkum zkoumá několik aspektů u mnoha objektů, kvalitativní se poté
zaměřuje na méně objektů;
5. kvantitativní postup je předen naplánován projektem zkoumání, kvalitativní postup
může být a je flexibilní a reaguje na zjištěné informace;
6. získávání údajů u kvantitativního přístupu jsou, jak uvádí Reichel (2009) vysoce
standardizované, u kvalitativního přistupuje tomu naopak;
7. sběr a analýza dat je poměrně rychlá, pokud zvolíme kvantitativní postup výzkumu,
u kvalitativního musím předpokládat větší časovou náročnost;
8. po výzkumu kvantitativním postupem sběr dat končí, v druhém případě sběr dat končí
až po teoretickém „nasycení";
43
9. vyhodnocování dat následuje až po skončení jejich sběru, u kvalitativního postupu
musíme počítat s průběžným hodnocením;
10. kvantitativní postup využívá statistické vyhodnocení, který je u druhého přístupu téměř
nulové;
11. kvantifikace dat nám přináší vysokou unifikovanost odpovědí, kvalitativní metoda
nabízí naopak výpovědi jedinečné;
12. u kvantitativního postupu očekáváme zobecnitelnost výsledku, v druhém případě
je zobecnitelnost problematická až nemožná;
13. výsledky jsou u kvantitativně zvoleném postupu nezávislé na výzkumníkovi,
kvalitativní metodou může výzkumník výsledky ovlivnit;
14. kvantitativní výzkum testuje validitu, kvantitativní výzkum dává prostor porozumět
zkoumanému problému;
15. závěry jsou u kvantitativního výzkumu až příliš abstraktní pro konkrétní podmínky,
kvalitativní výzkum přináší dobré poznání konkrétních podmínek a situací.
Na základě těchto poznatků, j sem si jako výzkumný postup pro tuto práci zvolila kvantitativní
metodu. Mým cílem je potvrdit nebo vyvrátit mnou formulované výzkumné otázky. K tomu
jsem potřebovala nasbírat co největší objem dat v relativně krátkém čase. Kvalitativní postup
se tedy v tomto případě jeví jako nevhodný a volím kvantitativní postup, který přiblížím níže.
Kvantitativní přístup je v literatuře a slovnících popisován mnoha způsoby. Pergler
v sociologické encyklopedii definuje kvantitativní výzkum jako „způsob řešení výzkumné
akce, při kterém se vychází ze zjištění, jaký počet jedinců má určitou hodnotu jednotlivých
znaků. Užívá se přitom vhodných technik sběru informací (např. dotazníku) [...]" (Pergler
1970). Obsáhlejší definici nabízí Disman (1993). Ten uvádí, že „kvantitativní výzkum není nic
jiného než testování hypotéz. Seznamuje čtenáře také se dvěma postupy poznání, a to dedukcí
a indukcí. Deduktivní metodu charakterizuje jako metodu, která vychází z teorie nebo obecně
formulovaného problému. Tento problém je následně převeden do hypotézy. Formulované
hypotéze navrhuje vztah mezi proměnnými. Jakmile vytvoříme hypotézy přichází čas na sběr
44
dat a následná analýza. Pokud se proměnné mezi daty shodují, přimějeme hypotézu jako
platnou. V opačném případě hypotézu odmítneme (Disman 1993).
Jako druhou metodu představuje metodu induktivní. Ta je na rozdíl od deduktivní postavena na
pozorování, ve kterém hledá výzkumník pravidelnosti. Tyto pravidelnosti poté popíše ve formě
předběžných závěrů, které postaví dalšímu pozorování. Konečným produktem induktivní
metody je poté nová teorie (Disman 1993).
Z d a n é teorie a vzhledem k cíli práce jsem si zvolila metodu deduktivní. Na začátku jsem
si stanovila a položila výzkumné otázky, které budu dále testovat. Dostanu se tak k závěru, kde
si na výzkumné otázky odpovím.
6.4.1 Dotazník
Jako konkrétní způsob sběru dat jsem si pro tuto práci zvolila dotazník. Dotazník je jedním
ze základních nástrojů a nejčastějších způsobů sběru informací. Dotazník je podle Gavora
(2000) způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí. Nebo také jak
jej charakterizuje Skalková a kolektiv (1983) je dotazník metoda, která sbírání dat staví
na dotazování osob a je vhodná pro hromadné získávání dat. Chráska (2007) charakterizuje
dotazník jako soustavu předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou
promyšleně seřazeny, a na které dotazovaná osoba (respondent) odpovídá písemně.
Podle Gavory (1996) je dotazník nej frekventovanější metodou zjišťování údajů. Je určen
především pro hromadné získávání informací, tedy informací o velkém počtu odpovídajících.
Dotazník je také dle Gavory ekonomicky a časově ne tolik náročný jako ostatní výzkumné
metody (Gavora 1996). Vodákova ještě dodává, že „k tzv. kvantitativnímu výzkumu patři
především vysoce strukturovaná a standardizovaná dotazníková šetření, analogicky
konstruovaná interview, apriori kategorizované přímé pozorování a kvantitativně pojatá
obsahová analýza" (Vodákova 1996)
Disman (1993) staví proti sobě dotazník a standardizovaný rozhovor. Techniky sběru dat
porovnává na základě pracnosti a efektivity - rozhovor j e technika velice pracná časově náročná
zatímco dotazník je vysoce efektivní a poskytuje vysoký počet respondentů při malých
nákladech; časové náročnosti a objemu získaných informací - rozhovor je dle Dismana časově
náročný a někdy je nemožné získat potřebný objem informací za stanovený časový limit,
zatímco dotazník sbírá velký objem informací za krátký čas a malé náklady; v počtu
vyškolených tazatelů - pro rozhovory potřebuje výzkumník více proškolených tazatelů,
45
zatímco u dotazníku jsou tazatelé potřební pouze v některých případech; prostoru - u rozhovoru
je výzkum prostorově rozptýleného vzorku náročný, u dotazníku tomu tak není; anonymitě
respondentu při výzkumu - u rozhovoru je málo přesvědčivá, u dotazníku relativně
přesvědčivá; iniciativy - rozhovor klade menší důraz na respondentovu iniciativu, dotazník
klade vysoké nároky na ochotu respondenta; relevantnosti respondenta - u rozhovoru máme
jistotu, že je dotazovaná osoba ze vzorky, který výzkumník potřebuje, u dotazníku čelí
výzkumník riziku, že jej vyplnil někdo jiný; a návratnosti - dokončení rozhovoru je vyšší než
návratnost dotazníku.
6.4.1.1 Struktura dotazníku
Gavora (1996) uvádí, že struktura dotazníku musí být promyšlená. Obvykle se skládá ze tří
častí a to: 1. vstupní část - představuje o co v dotazníku půjde, jaký je výzkumníkův záměr
a samotný dotazník. Zároveň podává informace o výzkumníkovi. Seznamuje také respondenta
s cílem práce, které dotazník předchází a popisuje pokyny pro správné vyplnění dotazníku.
V dotazníku k této diplomové práci jsem přizpůsobila vstupní část dotazníku výzkumnému
vzorku jak ve srozumitelnosti, tak i po jazykové stránce. V e zkratce řečeno, jsem se pokusila
respondentovi co nejvíce přiblížit. 2. vlastní otázky - řazení otázek, jak uvádí Gavora (1996),
nebývá vždy matematické a nemusí plně odpovídat logice. Nejdříve výzkumník pokládá
jednodušší a pro respondenta nej přitažlivější otázky, aby ihned na začátku respondenta
neodradil od jeho vyplnění. Poté následují složitější otázky a tak dále. I já jsem při tvorbě
dotazník strukturovala tímto stylem. Začala jsem jednoduchými otázkami, které vyžadovaly
povětšinou jednoslovnou odpověď, složitější otázky jsem zařadila až ke konci dotazníku.
3. poděkování - na konci dotazníku by výzkumní neměl zapomenout poděkovat respondentovi
za vyplnění všech otázek, a především za respondentův čas (Gavora 1996). Já j sem poděkování
na konci dotazníku opět přizpůsobila výzkumnému vzorku, a to především jazykově.
Online dotazník vytvořený v rámci výzkumu této diplomové práce obsahoval celkem 33
jednotlivých položek, z toho konkrétně 6 otázek a 27 výroků.
6.4.1.2 Z a d á v á n í dotazníku
Zadávání dotazníků je možné provést více způsoby, záleží na samotném výzkumníkovi, který
z postupů zvolí. Skutil a kolektiv (2011) uvádí, že nejlepší ze způsobů, jak dotazník
k respondentovi dostat je osobně. Výzkumník je tak respondentovi k dispozici a nedochází
k možnému neporozumění, výzkumník může zároveň ihned reagovat na případné doplňující
46
dotazy. Zadávat dotazník je taky možné skrze jinou osobu. V tomto případě ale musí
výzkumník, jak uvádí Skutil a kolektív (2011), seznámit danou osobu se všemi podrobnosti,
které se zadávaného dotazníku týkají. U obou těchto variant ovšem bývá veliká návratnost.
Dalším způsobem je zadávání poštou nebo pomocí emailu. U těchto dvou variant je vysoké
riziko nenávratnosti dotazníku Skutil a kolektiv (2011).
Pro účely této diplomové práce jsem si zvolila online formu dotazníku, a to hned z několika
důvodů. Adolescenti a takzvaná generace Z, o které budu blíže mluvit ještě v následující
kapitole, se nejčastěji pohybuje v online prostředí. Proto se jako nejjednodušší způsob,
jak zasáhnout výzkumný soubor, který pro tento výzkum potřebuji jeví online forma dotazníku.
Dotazník jsem vytvořila v rámci často užívaného webu, který se tvorbou online dotazníku
zabývá a to survio.com. Tento portál umožňuje snadné a rychlé převedení dotazníku do online
podoby a automaticky generuje link, který výzkumník může následně šířit na potřebná místa.
Tento nástroj však není ve své základní verzi dostačující pro všechny aspekty mého výzkumu,
a tak jsem tedy musela pro lepší vyhodnocení a získání dat využít verze placené.
Sdílení dotazníku probíhalo pouze v rámci jedné online sociální sítě, a to právě mnou zkoumaný
YouTube. Odkaz na dotazník jsem neprezentovala ani nesdílela na jakékoliv jiné online sociální
síti jako například Facebook, Instagram nebo Twitter. Facebook je pro sdílení různých anket
a dotazníků primárně výhodný a z pohledu aktivity uživatelů by se mohl jevit jako platforma
pro sdílení dotazníku a sběr dat nejlepší, ale já jsem ho však vyloučila, a to z těchto důvodů:
dostat se k velkému množství respondentů, kteří užívají YouTube skrze jinou sociální sít by
bylo komplikovanější. Také jsem předpokládala větší míru nerelevantních odpovědí, protože
nemůžeme ze zásady počítat u aktivního uživatele Facebooku nebo jiné sociální sítě, že
je aktivní i na YouTube kanálu. Abych minimalizovala počet nerelevatních odpovědí, musela
bych vyhledat facebookové skupiny a komunity, které se přímo svým zájem řadí do zvoleného
výzkumného vzorku, tedy vyhledat a zapojit se do skupin fanoušků YouTubu, YouTubových
videí a YouTuberů. Takovýchto skupin existuje řada, ale jen pár z nich má dostatečný počet
členů. Každá z facebookových skupin má daná pravidla a mezi něž často patří zákaz sdílení
jakýchkoli odkazů. Sdílení na fanpage Youtuberů by byla další z možností, ale v takovém
případě bych mohla dotazník sdílet pouze na zdi, nikoli v hlavním feedu, což značně redukuje
pravděpodobnost kliknutí na odkaz dotazníku. Vzhledem k těmto faktorům jsem dotazník
umisťovala pouze na YouTube.
47
YouTube kanál v rámci komentářů povoluje sdílení proklikových odkazů (na rozdíl od jiných
sociálních sítí, jako je Instagram), této výhody jsem využila a dotazník sdílela v komentářích
pod videi.
Dotazník j sem po dobu sběru dat v pravidelných intervalech sdílela pod YouTubová videa, pod
svým profilem s úvodním slovem a žádostí o vyplnění dotazníku. Úvodní slovo a komentář
jsem vždy přizpůsobovala typu videa a YouTuberovi a jeho rétorice například: YouTuber
vystupující pod pseudonymem Agraelus ve svých videích označuje komunitu, která jej sleduje
za „hovada". Každé svoje video zakončuje větou „A nezapomeňte, že každý z nás je tak trochu
hovadoT V tomto případě jsme dotazník sdíleli se slovy „Zdravím všechny hovádka. Doufám,
že se se vám video odAgraela líbilo a teď si najdete chvilku čas na vyplnění krátkého dotazníku
o vašem obíbeném youtube." V podobném duchu se potom nesly i ostatní komentáře, ve kterých
jsem sdílela i odkaz na dotazník.
Sběr dat probíhal v roce 2018 a to v období červen, červenec a srpen a následně říjen 2018.
Období před prázdninami a o prázdninách jsem vybrala jak ze svých časových důvodů
diplomové práce, tak především časových možností adolescentů. V období prázdnin tráví
adolescenti online více času, protože nejsou zaneprázdněni školními povinnostmi.
Videa, pod která jsem dotazník sdílela, byla náhodně vybraná, a to dle těchto kritérií: počet
zhlédnutí a komentářů pod již zveřejněným videem (čím větší počet komentářů, tím větší
pravděpodobnost interakce respondenta; podle vysledovaných jevů jsem zjistila, že pokud se
pod videem nenachází žádný komentář byla návratnost dotazníku nižší). Doba zveřejnění
videa - dotazník jsem nesdílela pod videa, které byla více jak týden online. Čím déle je video
zveřejněno, tím menší je pravděpodobnost na jeho kliknutí a tím i aktivita respondentů. Jedinou
výjimkou bylo v tomto případě videa, od již bývalého YouTubera Jirky Krále, který je i přes
svoje ukončení YouTube kariéry stále jedním z nej sledovanějších českých YouTuberů. Trendy
videa - YouTune nabízí přehled tzv. trendy videí. Jedná se o sekci videí, která jsou podle
algoritmu založeném na zhlédnutí, lajkování a dalšími proměnnými videa od jeho zveřejnění
nejúspěšnější, je to tedy složka s videi, která jsou v momentálním období nej sledovanější
a nej oblíbenější. Trendy videa jsem sledovala na denní bázi a pod nová přidávala komentář
s dotazníkem. Typy videí - v tomto ohledu jsem se zaměřovala především na videa známých
YouTuberů a populárního obsahu, což zpravidla bývají tzv. Let's play videa (videa
zaznamenávající průběh hraní hry a komentář daného youtubera). Prank videa - youtuber
si vystřelí nebo udělá legraci z někoho jiného. Vlogy - video blogy, kterými jsem
48
se v diplomové práci zabývala již v teoretické části. Challange videa - YouTuber zkouší svoje
hranice a plní různé úkoly a zadání. Většinou jde o challenge v podobě sníst něco nechutného,
udělat něco šíleného a podobně. D I Y videa - tutoriály a různé návody. Beauty videa - videa
zaměřená na módu, kosmetiku a zdravý životní styl. Hudební videa - hudební klipy
a uživatelské záznamy karaoke1 3
.
6.5 Výzkumný soubor
6.5.1 Generace Z
V dnešní době zatím bohužel neexistuje mnoho výzkumů a studií, které by se Generaci Z více
věnovaly. Poznatky z problematiky současných generací jsem ale našla především v knize The
ABC ofXYZ od Marca McCrindla (2014), kterou budu v této diplomové práci využívat. Další
výzkumy a studie vztahující se k této generaci byly realizovány zejména v U S A .
Pokud mluvíme o Generaci Z, kterou takto ve své knize nazývá McCrindle (2014), mluvíme
o dětech narozených od roku 1995 do roku 2009. Poté už mluvíme o další generaci, a to generaci
Alfa (McCrindle 2014), kterou čtenáři přiblížím v následující kapitole. Na Generaci Z pohlíží
McCrindle jako na takový zlom od dříve jasně definovaných a automaticky přijímaných rolí.
Generace Z najdeme v literatuře a článcích, nejen odborných pod názvy jako The New
Millenials, Bubble Wrap Kids, Zees, Zeds, Wired Generaton nebo také Digital Native a iGen
(McCrindle 2014).
Generace Zžije podle McCrindla (2014) v době plné rapidních změn. Nejen, že se populace
od roku 1966 zdvojnásobila (do Generace Z patří přes 2 biliony populace celosvětově)1 4
,
ale McCrindle také uvádí, že je Generace Z z hlediska vývoje a růstu považována za nejrychleji
dospívající generaci vůbec. Podle průzkumů, které provedla organizace W H O bylo zjištěno,
že oproti předchozím generacím prochází Generace Z větším počtem životních fází. Toto
zjištění ještě podporuje teze, že Generace Z jednotlivá životní období prožívá s významným
časovým předstihem, což znamená že tato generace dospívá podstatně rychleji než ty předešlé
(McCrindle, 2014).
Hudební videajsem komentovala pouze v několika případech, a to, pokud se video nacházelo v kategorii trendy
a bylo z dílny známého interpreta kolem kterého se pohybuje mnou sledovaná generace Z. Jedním z nich byl
například videoklip známého českého interpreta, který tvoří aktivně i jako YouTuber Bena Cristovao.
Toto číslo uvádí ve své studii také Happen Group (2014).
49
Podle výzkumu, který proběhl online v roce 2013 pod vedením Ipsos MediaCT s názvem GenZ:
The Limitless Generation — A Survey ofthe 13-18 Year-Old Wikia Audience a zúčastnilo se ho
celkem 1,203 uživatelů webu Wikia ve věku 13-18 je Generace Z online téměř každou hodinu
přes den. Konkrétně výzkum ukázal, že celý vzorek (100 %) respondentů je připojeno
k internetu 1 a více hodinu za den, méně než polovina z nich (46 %) poté až 10 a více hodin
za den. Jeden ze čtyř (25 %) je aktivně připojený a online (kontrola emailů, zpráv a podobně)
už pět minut po probuzení, většina (73 %) uvedla, že je online běžně do hodiny od probuzení.
Existuje pouze několik důvodů, které Generaci Z udrží offline, tři z pěti (63 %) uvedlo, že jsou
„odpojeni" běhen školy a práce, ale pouze méně než polovina je „odpojena" během práce
na domácích úkolech, studiu a sportu. Téměř polovina (47 %) řekla, že je více aktivní online,
než byla před třemi měsíci. Devět z deseti respondentů (93 %) uvedlo, že navštěvují YouTube
kanál nejméně jednou týdně a více než polovina (54 %) jej navštíví několikrát za den. Oproti
tomu pouze 63 % respondentů uvedlo, že týdně navštěvuje Facebook a pouhých 38 %
několikrát za den (Ipsos MediaCT, 2013).
Dále potom tři čtvrtiny (76 %) respondentů z americké Generace Z se shodují v tom, že jim
technologie napomáhají dosahovat daných cílů. Dvě třetiny (66 %) pak souhlasí s tvrzením,
že díky užívání technologií pociťují možnost a kompetentnost dokázat vše, co si zamanou.
Méně než polovina (43 %) této generace udává, že si váží času, který stráví offline (Ipsos
MediaCT, 2013).
Sládek a Grabinger (2014) se na Generaci Z dívají z jiného úhlu pohledu. Podle nich
se Generace Z chová, myslí a pracuje úplně jinak než jakákoliv předešlá generace. Autorky
nepopírají vliv technologií, nicméně vidí to, jak je generace Z formovaná ještě v jiném ohledu.
Podle Sládek a Grabinger (2014) narodili do prostředí, ve kterém vzrůstají případy střelby
na školách, klimatických změn, terorismu a ekonomické krize. Tyto „černé" momenty, jak
autorky uvádí, měly na Generaci Z vliv. Jedinci z této generace jsou tak podle autorek více
opatrní a pragmatičtí. Nicméně jde také o generaci inspirovanou proměnit svět a jejich
realistický přístup jim pomůže tuto změnu provést (Sládek a Grabinger 2014).
Autorky považují Generaci Z za individualisty, na rozdíl od předešlé Generace Y , které popisují
spíše jako kolektivně zaměřené. Z vypozorovaných událostí, kdy mnoho rodičů této generace
přišlo o práci a jsou zadluženi, je podle Sládek a Grabinger Generace Z finančně uvědomělá.
Více před nákupem přemýšlí vyhledává možnosti nákupu, dává si čas na průzkum trhu, dříve,
než by impulsivně nakupovala. Pročítá si hodnocená a recenze výrobků, shání informace
50
0 produktu (Sládek a Grabinger 2014). Podle výzkumu provedeném na X Y Z univerzitě více
jak stovka rodičů dětí generace tento trend potvrdila. Konktrétně 59 % rodičů dítěte z Generace
Z potvrdilo, že je uvědomělé zacházení s penězi a pokud jde o příspěvek od rodičů nebo peníze
z práce jsou velice opatrní, jak s nimi naloží. Rodiče také potvrdili, že nejprve děti zvažují pro
a proti nákupu, používají slevové kupony a tak dále (Sládek a Grabinger 2014).
A nejen ve finančním ohledu je Generace Z jiná než všechny předchozí. Sládek a Grabinger
(2014) také zmiňují její globálnost. Jedinci z této generaci hojně používají sociální sítě, což už
také známe ze zmíněného průzkumu Ipsos MediaCT, který zkoumal samotné děti, tak
1 průzkum, který se tázal rodičů dětí z Generace Z tento poznatek potvrzuje. Jak píší autorky
Sládek a Grabinger (2014) rodiče uvedli, že jsou jejich děti z této generace (34 %) v kontaktu
s ostatními svými přáteli, a to i z jiných zemí právě na sociálních sítích. Právě v tomto
kulturním propojení vidí autorky sílu této generace. Právě možnost získávat a dělit se
o fotografie a příběhy napomáhají vzdělanosti a povědomí o situacích, které se dějí ve světě.
6.5.2 Generace Alfa
O Generaci Alfa se nemluví až tak dlouho a stejně jako u Generace Z zatím neexistuje velké
množství studií a charakteristik této generační skupiny. Pokud mluvím o Generaci Alfa mám
tím na mysli děti narozené po roce 2010. S označením „Generace Alfa" přišel Mark McCrindle.
Proč zvolil zrovna název Generace Alfa vysvětluj e McCrindle (2014:218) takto „Fwm XYZ to
Alpha: They 're not the end of the old or a recycling of the current, but the start of something
new - that 's why they 're called Generation Alpha."
MediaGuru (2015) mluví o Generaci Alfa ve smyslu, že se jedná o děti, které se narodili v době,
kdy byl na trh uvedený první iPad a na světlo světa přišla dnes velmi oblíbená aplikace a sociální
síť Instagram. Pro tyto děti, které jsou stejně jako už předchozí Generace Z tak zvaní digitální
domorodci a technologie připojené k internetu jsou pro ně každodenní součástí života.
"Nebudou brát technologie jako nástroje. Kompletně je integrují do svých životů," uvedl
Business Insideru McCrindle.
Generace Alfa už bude vyrůstat obklopena technologiemi a obrazovkami telefonů, tabletu
a dalších přístrojů. MediaGuru (2015) uvádí, že „multiscreening je pro ně normou a i z tohoto
důvodu je také spolu se svými staršími vrstevníky nazývána „screenagery", kteří tak nahrazují
teenagery 90. let minulého století. S ohledem na současné trendy se dá předpokládat, že budou
více využívat mobilní telefony než laptopy. Mobilní web je proto firmy naprostou nezbytností,
51
aplikace musí být uživatelsky jednoduché, vizuálně přehledné a uzpůsobené uživatelským
potřebám". Většina článků a studií se v současné době zbývá Generací Alfa spíše
po marketingovém ohledu. V Generaci Alfa totiž vidí vysokou konzumní sílu.
6.5.3 Shrnutí výzkumného vzorku
V rámci výběru respondentů bylo vytyčeno několik kritérií, kterých jsem se držela, jedná se o:
• Adolescenty, může i ženy, ve věku od 10 do 20 let;
• Jsou registrovanými uživateli platformy YouTube (registrace je potřebná k aktivitám, které
zahrnuji do části participace na YouTube).
Věkové kritérium jsem volila z důvodu, že právě tato věková skupina je nej relevantnější
a nejčastěji se pohybuje v prostředí sociálních médií a YouTube sleduje, jak vyplývá zvýše
zmíněných studií a článků.
Dotazníku jsem dohromady za období sběru dat nasbírala dohromady 281. Z tohoto čísla mi po
pročištění dat vznikl vzorek zkoumaných o počtu n = 253. Vyřadila jsem všechny dotazníky,
ve kterých respondent nesplňoval některé z daných kritérií. Nejčastěji se jednalo o „špatné"
odpovědi v jednotlivých kolonkách.1 5
6.6 Reflexe tvorby a sdílení dotazníku
Kapitolu reflexe tvorby a sdílení dotazníku jsem do diplomové práce zakomponovala hned
z několika důvodů. Jako autorka diplomové práce jsem si vědoma určitých nedostatků a limitů,
které tato práce obsahuje. O limitech výzkumu se budu ještě zmiňovat části s názvem Diskuze.
Nicméně reflexe je pro další možnosti studia a pokroku nezbytná.
Od samotného začátku jsem se snažila vžít do role adolescenta a jeho působení v online
prostředí. Protože se sama v prostředí YouTube pohybuji na denní bázi a jsem v kontaktu
s tímto prostředím, především potom v prostředí komunit kolem Let's playových videí
Špatnou odpovědí máme v tomto kontextu na mysli „nesmyslná" slova nebo sprostá slova a věty.
52
nevypadal tento úkol pro mě až tak složitě, nicméně se nakonec ukázalo, že přizpůsobit dotazník
na sto procent respondentům Generace Z a Generace Alfa mělo své nedostatky. Vidím
je především v některých ne zcela vhodně zvolených formulacích a slovních spojeních, které
nemusí být pro adolescenti plně srozumitelné.
Nej větší obavy jsem měla z počtu respondentů. Pokud by výzkumný vzorek nebyl ochotný mi
dotazník vyplnit, celý výzkum by se nemohl odehrát. Proto bylo velice důležité pozorovat
a vybrat si jakým způsobem budu respondenty oslovovat a kde je budu oslovovat, o tom jsem
se už zmínila v kapitole Zadávání dotazníku. Návratnost dotazníku byla nakonec celkem
překvapivá za období sběru dat se sešlo celkem 281 kompletně vyplněných dotazníků.
Další moji obavou byly reakce na sdílený odkaz a komentář. V online prostředí se běžně stává,
že jsou komentáře negativní, nenávistné a sprosté. Jako autorka jsem přemýšlela, zda sdílet
dotazník pod falešným profilem nebo jít tak zvaně s kůži na trh. Nakonec jsem se rozhodla,
že pro komentování a sdílení dotazníku využijú svůj soukromý profil pro větší důvěryhodnost.
K mému překvapení jsem se v průběhu sběru dat nesetkala s žádnými negativními komentáři
ani nadávkami. Naopak jsem většinou u komentáře získala dokonce i pár palců nahoru.
Ani jeden komentář a jeho obsah nebyl ani u jednoho videa zakázán nebo smazán.
V několika případech j sem dokonce dostala i zpětnou vazbu na samotný dotazník. N a zpětnou
vazbu jsem ve všech případech samozřejmě reagovala v pozitivním duchu. Připomínky
se většinou týkali překlepu v dotazníku v jednom případě měl komentující výhrady k řazení
otázek, které podle něj nebylo příliš logické. Za veškerou zpětnou vazbu jsem také poděkovala
stejně jako v případě komentářů o vyplnění dotazníku. Všichni respondenti měli k dispozici
emailovou adresu a můj profil, kde mě mohli kontaktovat a doptat se na výzkum nebo právě
napsat zpětnou vazbu. K mému překvapení se tak nestalo ani v jednom případě. Dokonce
jsem nezaznamenala ani žádný negativní nebo „prank" email nebo zprávu.
6.7 Etika výzkumu
Jako u každého výzkumu, ani já bych neměla, jako autor, opomenout etickou část výzkumu,
které by se měl každý výzkumník věnovat, a to nejen na poli společensko - vědním. I přesto,
že jsem data sbírala za pomocí dotazníku, bylo nutné respondenty ihned v úvodu informovat
a ujistit je o absolutní anonymitě. Udělala jsem tak na první a poslední straně dotazníku,
kde jsem ještě pro jistotu respondenta přímo vyzvala, aby nikam v dotazníku neuváděl svoje
jméno ani jiné kontaktní údaje. N a konci dotazníku jsem o naprosté anonymitě informovala
53
ještě jednou. Anonymitu Petrusek (1996) definuje jako obecné utajení totožnosti osoby
či instituce a její vystupování je bezejmenné. Anonymitu v sociologickém výzkumu chápe
Petrusek (1996: 79) jako „respektování důvěrného charakteru individuálních informací, jako
záruka jejich využití pouze pro hromadné zpracování, nebo přímo jako záruka
neidentifikovatelnosti konkrétních osob, které jsou zdrojem informací." Podle Petruska
(tamtéž) je možné důsledným dodržováním a opakováním o anonymitě výzkumu možné
dosáhnout podrobnějších a pravdivější informací.
Respondenti byli dále ujištěni, že všechna data získaná z dotazníku nebudou využita jinak než
k tomuto výzkumu pro diplomovou práci a studijní účely. Každý z respondentů měl v rámci
dotazníku dostupný kontakt na výzkumníka - tedy na mě, konkrétně moji emailovou adresu
a profil na YouTube - a mohl tak, výzkumníka kontaktovat a dotazovat se. Žádný z respondentů
tak neučinil. Jediná komunikace, která s respondenty proběhla byla pouze v komentářích pod
sdíleným dotazníkem. Ve dvou případech se jednalo o doplňující dotaz týkající se dotazníku,
v ostatních případech se jednalo pouze o komentáře typu „vyplněno" a „máš to tam".
V dotazníkovém sběru dat nevzniká mezi dotazovaným, tedy respondentem a výzkumníkem
v podstatě žádný vztah. Výzkumník je, v mém případě zahalen internetovou stěnou, stejně tak
tomu je i u respondenta. Přesto jsem ale chtěla v respondentech, i vzhledem k věku mého
výzkumného vzorku, vyvolat pocit bezpečí a možnosti kdykoli se na mne obrátit
s relevantním dotazem.
6.8 Metodologický rámec analýzy výzkumu
Jak jsem v předchozí kapitole popsala a vysvětlila, pro splnění cíle práce, tedy zjištění proč
a jak adolescenti používají YouTube, bude potřebné se dostat k co největšímu počtu
respondentů. Proto jsem se rozhodla využít kvantitativní metody, které mi tato data umožní
získat, jak j sem již zmiňovala výše v této části práce.
Jako metoda sběru dat byla zvolena forma online dotazníku, která nám umožní dostat
se k většímu počtu respondentů. Vyplnění dotazníku není až tak časově náročné a respondent
se nemusí dostavit přímo ke konzultaci. Tedy není časově ani místně nijak vázán.
Jako techniku měření motivace bychom v práci využili škálu „ U následujících výroků zaškrtni,
jak moc s nimi souhlasíš (1 = vůbec, 5 zcela) "
54
6.8.1 Postup při zpracování dat
Odpovědi na všech 33 otázek od 281 respondentů j sem si stáhla do souboru xlsx a data pročistila
na základě podmínek, které jsem si stanovila u výzkumného vzorku, tedy podle věku
respondentů. Dále jsem data čistila na základě chybně vyplněných otázek. V tomto ohledu jsem
vybírala a čistila data, která byla zcela jasně pro výzkum diplomové práce nepoužitelná např.
odpovědi j ako věk - slon. Z toho mi vznikl výzkumný vzorek a to n = 253 respondentů. S těmito
daty jsem již plně pracovala dál.
Číselné údaje z pročištěných dat jsem zpracovala a vyhodnotila pomocí stanovených kritérií
a tabulek. Abych dostala z výsledků data, které byla pro můj výzkum nejdůležitější nejprve
jsem si rozebrala a vyhodnotila každou otázku samostatně. Tyto výsledky jsem následně
skládala do celků, tedy každý výrok jsem zařadila do příslušné kategorie (motivace)
a vyhodnotila jej.
Pro testování jednotlivých výzkumných otázek jsem použila metodu lineární regrese.
Ta popisuje vztah kvantitativních proměnných X a Y . Budu zjišťovat, zda nezávislé proměnné
X mají vliv na závislou proměnnou Y . Vztah X a Y popisuje následující rovnice,
yi = BQ + PiXt + et
kde yi je závislá proměnná, XÍ je nezávislé proměnná, B0 a Bt jsou regresní parametry a ei je
náhodná složka. Zaměřím se na testování regresního parametru Bt. Ten určuje, zda závislost
existuje nebo neexistuje. U každé výzkumné otázky zaměním proměnné, abych zjistila jejich
vztahy. V následující kapitole, tedy empirické části jsou jednotlivé obrázky a tabulky
s postupem a výsledky výzkumu uvedeny.
55
7. Empirická část
7.1 Statistické shrnutí výsledků
Výzkumná otázka la: Které motivace participace predikují laj kování?
Pro otestování této výzkumné otázky použijú metodu lineární regrese. Ta popisuje vztah
kvantitativních proměnných X a Y . Budu zjišťovat, zda nezávislé proměnné X mají vliv na
závislou proměnnou Y . V tomto případě, zda dané motivace participace (X) mají vliv na
lajkování (Y). Vztah X a Y popisuje následující rovnice,
yi = BQ + PiXt + et
kde yi je závislá proměnná, XÍ je nezávislé proměnná, B0 a Bt jsou regresní parametry a ei je
náhodná složka. Zaměřím se na testování regresního parametru Bt. Ten určuje, zda závislost
existuje nebo neexistuje.
Motivace participace: A ) zde získám informace o věcech, které mne zajímají
B) zde najdu různé návody
C) se tu dozvím o různých novinkách
D) chci udržet/a krok s trendy
E) tu poskytuji informace druhým
F) mohu přispět k informačním celkům
G) zde získávám nové nápady
H) abych ostatní zaujal/a
I) se pak cítím důležitý/á
J) vypadám pak cool
K) mám pocit, že to dělají ostatní a měl/a bych také
L) se zde bavím s dalšími uživateli
M) zde potkám zajímavé lidi
N) se cítím, že patřím do nějaké komunity
56
O) se cítím, že patřím do nějaké komunity
P) je to zábava
Q) je to hra
R) nemám co lepšího na práci
S) je to relax
T) se nudím
Následující graf zobrazuje průměrné hodnoty pro jednotlivé motivy. Nejčastěji lidé tráví na
YouTube čas z důvodů zábavy a relaxu. Nejméně času pak kvůli tomu, že se cítí důležitě nebo
protože to dělají ostatní a měl/a by také.
4,5
4
3,5
3
2,5
2
1,5
1
0,5
l i l
i i i i i i i i i
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T
Grafč. 4
Provedu výpočet pomocí statistického softwaru R, jehož výstup je na obrázku 1. Zajímá mě
především p-hodnota pro motivace participace (X). Je uvedená ve sloupci Pr(>|t|).
57
c o e f f i c i e n t s :
E s t i m a t e s t d . E r r o r t v a l u e P r ( > | t | )
( I n t e r c e p t ) 0. 9 8 6 0 1 0 . 4 0 3 6 9 2 . 4 4 3 0. 0 1 5 3
J m é n o N e - 0 . 1 6 6 2 2 0 . 1 6 3 0 5 - 1 . 0 1 9 0. 3091
D o b a - 0 . 0 9 9 1 1 0 . 0 4 0 2 6 -2 . 4 6 2 0. 0 1 4 6 K
P o h l a v í ž e n a - 0 . 3 3 8 3 5 0 . 1 6 0 6 9 -2 . 1 0 5 0. 0 3 6 3
0. 0 6 7 7 S 0 . 0 8 9 1 3 Ci . 7 6 1 0. 4 4 7 7
E - 0 . 1 4 5 6 1 0 . 0 8 0 9 2 - 1 . 8 0 0 0. 0 7 3 3
C - 0 . 0 9 8 3 4 0 . 0 8 7 3 3 - 1 . 1 2 6 0. 2 6 1 3
D 0. 0 6 0 4 9 0 . 0 6 9 0 7 Ci . S 7 6 0. 3821
E - 0 . 0 1 4 5 5 0 . 0 8 7 4 9 - O . 1 6 6 0. 8 6 8 1
F - 0 . 0 1 1 1 2 0 . 0 9 3 1 0 - O . 1 1 9 0. 9 0 5 1
G - 0 . 0 3 8 7 7 0 . 0 7 6 7 9 - 0 . 505 0. 6 1 4 1
H - 0 . 0 1 8 0 1 0 . 1 1 8 5 2 - 0 . 1 5 2 0. 8 7 9 4
I - 0 . 1 7 8 3 5 0 . 1 7 6 0 7 - 1 . 013 0. 3121
i 0. 2 3 2 4 8 0 . 1 6 3 3 8 1 . 4 2 3 0. 1 5 6 1
K 0. 0 6 1 7 9 0 . 1 1 6 8 9 Ci . 5 2 9 0. 5976
L 0. 1 0 9 7 1 0 . 0 8 1 5 3 1 . 346 0. 1 7 9 8
w 0. 1 3 5 9 1 0 . 0 8 4 4 2 1 . 6 1 0 0. 1 0 8 8
N 0. 1 7 8 8 2 0 . 3 0 4 3 0 Ci . 588 0. 5 574
0 - 0 . 0 8 0 8 7 0 . 2 9 6 1 3 - 0 . 273 0. 7 8 5 0
P 0. 5 4 8 1 2 0 . 1 0 6 2 3 5 . 1 6 0 5. 37' e - 0 7
q 0. 0 3 1 5 8 0 . 0 6 6 6 9 0 . 4 7 4 0. 6 3 6 3
R - 0 . 0 6 8 4 0 0 . 0 6 8 9 2 - 0 . 9 9 2 0. 3220
s 0. 0 3 9 7 2 0 . 0 9 3 5 8 Ci . 4 2 4 0. 6 7 1 6
T 0. 0 2 2 6 4 0 . 0 6 8 1 5 Ci . 332 0. 7 4 0 1
s i g n i f . c o d e s : Q 1
ftftft ' 0 . 0 0 1 • i9. 01 0 . 0 5
i J
R e s i d u a l s t a n d a r d e r r o r : 1 . 1 0 6 o n 228 d e g r e e s o f f r e e d o m
M u l t i p l e R - s q u a r e d : 0 . 3 5 2 8 , A d j u s t e d R - s q u a r e d : 0 . 2 8 7 5
F - s t a t i s t i c : 5 . 4 0 3 o n 23 a n d 2 2 8 D F , p - v a l u e : 3 . 4 1 1 e - 1 2
Obrázek 1
Pokud je p-hodnota menší než 0,05, daná proměnná je statisticky významná a má vliv na
lajkování. Vidím, že p-hodnota je menší než 0,05 pouze u proměnné P - je to zábava. Lidé,
kteří tráví svůj čas na YouTube za účelem zábavy, více laj kují.
58
Výzkumná otázka lb: Které motivace participace predikují dislajkování?
Pro otestování této výzkumné otázky použij u opět metodu lineární regrese. Zde budu
zjišťovat, zda dané motivace participace (X) mají vliv na dislajkování (Y).
Provedu výpočet pomocí statistického softwaru R, jehož výstup je na obrázku 2. I zde mě
zajímá především p-hodnota pro motivace participace (X). Je uvedená ve sloupci Pr(>|t|).
c o e f f i c "i e n t s :
E s t i m a t e s t d . E r r o r t v a l u e P r ( > | t | )
( I n t e r c e p t ) 1. 1 9 9 7 3 9 4 0. 4 4 0 5 8 8 0 2 . 7 2 3 0. 0 0 6 9 7
D o b a - 0 . 0 4 3 2 8 3 6 0. 0 4 3 9 4 2 4 - O . 9 8 5 0. 3 2 5 6 6
P o h l a v i ž e n a - 0 . 3 7 3 2 6 4 8 0. 1 7 5 3 7 3 9 -2 . 1 2 8 0. 0 3 4 3 8 K
J m é n o N e 0. 1 7 4 5 8 7 6 0. 1 7 7 9 5 6 8 0 . 9 8 1 0. 3 2 7 6 0
0. 0 9 6 5 3 0 7 0. 0 9 7 2 7 4 8 0 . 992 0. 3 2 2 0 8
B 0. 0 4 1 5 8 1 8 0. 0 8 8 3 1 1 6 0 . 4 7 1 0. 6 3 8 2 0
C 0. 0 4 9 9 9 1 3 0. 0 9 5 3 0 8 9 0 . 525 0 . 6 0 0 4 3
D - 0 . 0 8 7 8 1 8 9 0. 0 7 5 3 8 4 5 - 1 . 165 0. 2 4 5 2 6
E 0. 2 1 2 7 5 4 2 0. 0 9 5 4 8 6 6 2 . 2 2 8 0. 0 2 6 8 5
F - 0 . 1 1 1 5 7 0 2 0. 1 0 1 6 1 5 6 - 1 . 0 9 8 0.
G 0. 0 0 4 4 9 7 9 0. 0 8 3 8 0 6 1 0 . 054 0. 9 5 7 2 4
H 0. 0 9 6 5 4 0 8 0. 1 2 9 3 5 6 6 0 . 7 4 6 0. 4 5 6 2 5
I - 0 . 0 0 0 8 1 6 3 0. 1 9 2 1 6 0 8 - O . 004 0. 9 9 6 6 1
3 0. 5 0 4 4 1 8 8 0. 1 7 8 3 1 0 2 2 . 8 2 9 0. 0 0 5 0 9
K - 0 . 0 7 2 8 9 3 9 0. 1 2 7 5 7 6 4 - O . 571 0. 5 6 8 3 1
L 0. 1 0 4 0 3 5 2 0. 0 8 8 9 8 2 3 1 . 1 6 9 0. 2 4 3 5 6
r* - 0 . 0 7 8 9 0 1 7 0. 0 9 2 1 3 2 4 - O . 8 5 6 0. 3 9 2 6 8
N - 0 . 4 4 8 9 6 8 8 0. 3 3 2 1 1 1 9 - 1 . 352 0. 1 7 7 7 6
0 0. 3 5 1 4 0 2 3 0. 3 2 3 2 0 2 5 1 . 0 8 7 0. 2 7 8 0 7
P 0. 0 3 9 9 5 1 1 0. 1 1 5 9 3 9 9 0 . 345 0. 7 3 0 7 2
0 0. 1 4 7 1 1 8 3 0. 0 7 2 7 8 8 5 2 . 0 2 1 0. 0 4 4 4 3
R 0. 0 0 0 4 5 2 9 0. 0 7 5 2 1 9 7 0 . 0 0 6 0. 9 9 5 2 0
S - 0 . 1 5 2 4 9 0 4 0. 1 0 2 1 3 9 3 - 1 . 4 9 3 0. 1 3 6 8 3
T - 0 . 0 3 0 1 7 0 1 0. 0 7 4 3 8 3 4 - O . 4 0 6 0. 6 S 5 4 1
s i g n i f . c o d e s : 0. 0 0 1 1 ŕ ŕ 5
0 . 0 1 ' * ' Ci. 05 ' .
J
R e s i d u a l s t a n d a r d e r r o r : 1 . 2 0 7 o n 2 2 8 d e g r e e s o f f r e e d o m
M u l t i p l e R - s q u a r e d : 0 . 3 5 7 2 , A d j u s t e d R - s q u a r e d : 0 . 2 9 2 4
F - s t a t i s t i c : 5 . 5 1 o n 23 a n d 2 2 8 D F , p - v a l u e : 1 . 7 5 7 e - 1 2
Obrázek 2
P-hodnota je menší než 0,05 u proměnné E - tu poskytuji informace druhým, J - vypadám pak
cool a Q - je to hra. Lidé, kteří tráví svůj čas na YouTube kvůli poskytování informací druhým,
chtějí vypadat cool a považují to za hru, více dislajkují.
59
Výzkumná otázka lc: Které motivace participace predikují komentování?
Testujú metodou lineární regrese. Zjišťuju, zda dané motivace participace (X) mají vliv na
komentování (Y).
Provedu výpočet pomocí statistického softwaru R, výstup je na obrázku 3.
c o e f f i c i e n t s :
E s t i m a t e s t d . E r r o r t v a l u e P r ( > | t | )
( i n t e r c e p t ) 0 . 7 2 8 3 8 3 0 . 3 8 5 6 5 9 1 . 8 8 9 0 . 0 6 0 2 1 .
D o b a - 0 . 0 4 2 8 6 0 0 . 0 3 8 4 6 4 - 1 . 1 1 4 0 . 2 6 6 3 3
P o h l a v i ž e n a - 0 . 1 9 7 6 4 4 0 . 1 5 3 5 1 0 - 1 . 2 8 8 0 . 1 9 9 2 2
J m é n o N e 0 . 0 9 1 8 3 9 0 . 1 5 5 7 7 0 0 . 5 9 0 0 . 5 5 6 0 6
A 0 . 0 5 9 5 0 3 0 . 0 8 5 1 4 7 0 . 5 9 9 0 . 4 8 5 3 7
E - 0 . 0 7 1 3 2 8 0 . 0 7 7 3 0 2 -O. 9 2 3 0 . 3 5 7 1 3
C 0 . 0 0 4 4 1 7 0 . 0 8 3 4 2 6 0 . 0 5 3 0 . 9 5 7 8 2
D 0 . 0 2 0 1 4 2 0 . 0 6 5 9 8 6 0 . 3 0 5 0 . 7 6 0 4 5
E 0 . 0 6 3 0 2 2 0 . 0 8 3 5 8 2 0 . 7 5 4 0 . 4 5 1 6 2
F 0 . 0 3 4 7 5 2 0 . 0 5 5 9 4 7 0 . 3 9 1 0 . 6 9 6 3 8
G 0 . 0 8 6 7 0 6 0 . 0 7 3 3 5 8 1 . 1 8 2 0 . 2 3 8 4 5
H 0 . 1 6 2 3 8 2 0 . 1 1 3 2 2 9 1 . 4 3 4 0 . 1 5 2 9 2
r -o. 0 5 5 9 2 5 0 . 1 6 8 2 0 4 - 0 . 5 2 9 0 . 5 9 7 5 5
i 0 . 2 1 4 0 9 6 0 . 1 5 6 0 8 0 1 . 3 7 2 0 . 1 7 1 5 0
K - 0 . 0 4 9 2 3 0 0 . 1 1 1 6 7 1 - 0 . 4 4 1 0 . 6 5 9 7 4
L 0 . 2 2 1 1 3 2 0 . 0 7 7 8 8 9 2 . 8 3 9 0 . 0 0 4 9 3
r* 0 . 0 1 7 0 5 8 0 . 0 8 0 6 4 6 0 . 2 1 2 0 . 8 3 2 6 7
N 0 . 0 0 5 1 0 0 0 . 2 9 0 7 0 7 0 . 0 1 8 0 . 9 8 6 0 2
0 0 . 0 7 1 5 6 2 0 . 2 8 2 9 0 8 0 . 2 5 3 0 . 8 0 0 5 3
P 0 . 1 5 0 2 8 1 0 . 1 0 1 4 8 5 1 . 4 8 1 0 . 1 4 0 0 4
q 0 . 0 0 4 5 9 1 0 . 0 6 3 7 1 4 0 . 0 7 2 0 . 9 4 2 6 2
R - 0 . 1 4 2 3 3 8 0 . 0 6 5 5 4 2 - 2 . 1 6 2 0 . 0 3 1 6 7 *
S -o. 0 6 2 7 7 9 0 . 0 8 9 4 0 5 -O. 7 0 2 0 . 4 8 3 2 8
T 0 . 0 6 2 5 0 0 0 . 0 6 5 1 1 0 0 . 9 6 0 0 . 3 3 8 1 2
s i g n i f . c o d e s : Q ' • 0 . 0 0 1 ' Ě Ě 1
0 . 0 1 • .. "
0 . 0 5 ' . 1
R e s i d u a l s t a n d a r d e r r o r : 1 . 0 5 7 on 228 d e g r e e s o f f r e e d o m
M u l t i p l e R - s q u a r e d : 0 . 4 0 2 2 , A d j u s t e d R - s q u a r e d : 0 . 3 4 1 9
F - s t a t i s t i c : 6 . 6 7 1 on 23 a n d 228 D F , p - v a l u e : 1 . 5 0 9 e - 1 5
Obrázek 3
P-hodnota je menší než 0,05 u proměnné L - se zde bavím s dalšími uživateli, R - nemám co
lepšího na práci. Lidé, kteří tráví svůj čas na YouTube protože se baví s jinými uživateli, více
komentují. Lidé, kteří tam jsou, protože nemají nic lepšího na práci, méně komentují (znaménko
u estimate je záporné).
60
Výzkumná otázka ld: Které motivace participace predikují sdílení videí?
Testujú metodou lineární regrese. Zjišťuju, zda dané motivace participace (X) mají vliv na
sdílení videí (Y).
Provedu výpočet pomocí statistického softwaru R, výstup je na obrázku 4.
C o e f f i c i e n t s :
E s t i m a t e s t d . E r r o r t v a l u e P r O l t l )
( i n t e r c e p t ) 1. 1 5 8 5 9 5 0 . 3 8 0 6 5 6 3. 0 4 4 0 . 0 0 2 6 1 *
D o b a - 0 . 0 0 2 3 9 9 0 . 0 3 7 9 6 5 - O . 0 6 3 0 . 9 4 9 6 8
P o h l a v i ž e n a - 0 . 2 0 6 1 2 0 0 . 1 5 1 5 1 8 - 1 . 3 6 0 0 . 1 7 5 0 6
J m é n o N e - 0 . 1 3 3 9 2 4 0 . 1 5 3 7 5 0 - O . 8 7 1 0 . 3 8 4 6 4
0 . 0 4 5 9 7 5 0 . 0 8 4 0 4 3 0 . 5 4 7 0 . 5 8 4 8 8
E 0 . 0 5 4 2 8 7 0 . 0 7 6 2 9 9 0 . 7 1 2 0 . 4 7 7 5 0
C - 0 . 0 7 0 6 3 7 0 . 0 8 2 3 4 4 - 0 . 8 5 8 0 . 3 9 1 8 9
D 0 . 0 6 0 7 2 6 0 . 0 6 5 1 3 0 0 . 9 3 2 0 . 3 5 2 1 3
E 0 . 1 1 9 3 57 0 . 0 8 2 4 9 8 1. 4 4 7 0 . 1 4 9 3 3
F - 0 . 0 4 4 3 6 7 0 . 0 8 7 7 9 3 - 0 . 5 0 5 0 . 5 1 3 7 9
G -o. 0 3 1 9 2 4 0 . 0 7 2 4 0 6 - 0 . 4 4 1 0 . 6 5 9 7 0
H -o. 0 4 9 2 9 5 0 . 1 1 1 7 6 0 - 0 . 4 4 1 0 . 6 5 9 5 7
r 0 . 1 2 9 1 2 5 0 . 1 6 6 0 2 2 0 . 7 7 8 0 . ^ 37 52
i 0 . 2 3 8 6 8 4 0 . 1 5 4 0 5 5 1. 5 4 9 0 . 1 2 2 6 9
K 0 . 1 6 2 0 7 9 0 . 1 1 0 2 2 2 1. 4 7 0 0 . 1 4 2 8 1
L 0 . 0 9 5 1 9 8 0 . 0 7 6 8 7 8 1. 2 3 8 0 . 2 1 6 8 8
f 0 . 0 3 8 8 8 2 0 . 0 7 9 6 0 0 0 . 4 8 8 0 . 6 2 5 6 9
N -o. 0 4 1 8 2 7 0 . 2 8 6 9 3 5 - 0 . 1 4 6 0 . 8 8 4 2 3
0 0 . 0 7 4 3 9 7 0 . 2 7 9 2 3 8 0 . 2 6 6 0 . 7 9 0 1 5
P - 0 . 2 0 7 4 4 8 0 . 1 0 0 1 6 9 - 2 . 0 7 1 0 . 0 3 9 4 9 *
q 0 . 1 5 1 7 7 7 0 . 0 6 2 8 8 7 2 . 4 1 3 0 . 0 1 6 5 9 *
R - 0 . 0 8 4 9 6 6 0 . 0 6 4 9 8 8 - 1 . 3 0 7 0 . 1 9 2 3 9
S - 0 . 0 1 3 6 4 4 0 . 0 8 8 2 4 5 - O . 1 5 5 0 . S 7 7 2 6
T 0 . 0 3 4 2 3 1 0 . 0 6 4 2 6 5 0 . 5 3 3 0 . 5 9 4 7 9
S i g n i f . c o d e s : ' 0 . 0 0 1 ' * * ' 0 . 0 1 • .. •
0 . 0 5 ' .
R e s i d u a l s t a n d a r d e r r o r : 1 . 0 4 3 o n 2 2 8 d e g r e e s o f f r e e d o m
M u l t i p l e R - s q u a r e d : 0 . 4 6 5 3 , A d j u s t e d R - s q u a r e d : 0 . 4 1 1 4
F - s t a t i s t i c : 8 . 6 2 7 o n 2 3 a n d 2 2 8 D F , p - v a l u e : < 2 . 2 e - 1 6
Obrázek 4
P-hodnota je menší než 0,05 u proměnné Q - je to hra a P - je to zábava. Lidé, kteří tráví svůj
čas na YouTube protože je to hra, více sdílejí videa. Lidé, kteří tam jsou, protože je to zábava,
méně sdílejí videa (znaménko u estimate je záporné).
61
Výzkumná otázka le: Které motivace participace predikují nahrávání videí?
Testujú metodou lineární regrese. Zjišťuju, zda dané motivace participace (X) mají vliv na
nahrávání videí (Y).
Provedu výpočet pomocí statistického softwaru R, výstup je na obrázku 5.
c o e f f i c i e n t s :
E s t i m a t e s t d. E r r o r t v a l u e P r O l t l )
( i n t e r c e p t ) 1. 7 5 6 3 9 8 0. 3 9 4 9 5 8 4 . 4 4 7 1. 3 6 e - 0 5
D o b a 0. 0 1 3 4 9 8 0. 0 3 9 3 9 1 0. 3-3 0. 7 3 2 1 6 5
P o h l a v i ž e n a - 0 . 2 7 2 4 7 5 0. 1 5 7 2 1 1 - 1 . 7 3 3 0. 0 8 4 4 1 6 .
J m é n o N e - 0 . 0 0 1 0 5 0 0. 1 5 9 5 2 7 - 0 . 007 0. 9 9 4 7 5 5
- 0 . 0 3 8 5 7 2 0. 0 8 7 2 0 0 - 0 . 4 4 2 0. 6 5 8 6 6 4
E 0. 04 5 519 0. 0 7 9 1 6 6 0. 575 0. 5 6 5 8 7 3
C - 0 . 0 4 9 5 8 8 0. 0 8 5 4 3 8 - 0 . 580 0. 5 6 2 2 2 3
D 0. 0 2 3 5 7 3 0. 0 6 7 5 7 7 0. 349 0. 7 2 7 5 4 4
E 0. 2 1 5 4 8 0 0. 0 8 5 5 9 7 2. 517 0. 0 1 2 5 1 1 :-:
F - 0 . 2 2 7 9 0 1 0. 0 9 1 0 9 2 - 2 . 502 0. 0 1 3 0 5 6 :-:
G 0. 0 3 1 8 6 2 0. 0 7 5 1 2 7 0. 4 2 4 0. 6 7 1 8 8 9
H 0. 4 3 9 3 3 2 0. 1 1 5 9 6 0 3. 7 8 9 0. 0 0 0 1 9 4
I - 0 . 0 5 9 5 7 2 0. 1 7 2 2 6 0 - 0 . 346 0. 7 2 9 7 9 3
1 0. 3 0 6 5 6 5 0. 1 5 9 8 4 3 1. 9 1 8 0. 0 5 6 3 7 2
K - 0 . 2 9 9 7 8 1 0. 1 1 4 3 6 4 - 2 . 6 2 1 0. 0 0 9 3 4 9 :-: :-:
L 0. 1 3 9 8 3 1 0. 0 7 9 7 6 7 1. 7 5 3 0. 0 8 0 9 4 7
W - 0 . 0 0 4 2 8 5 0. 0 8 2 5 9 1 - 0 . 052 0. 9 5 8 6 6 4
N - 0 . 1 8 3 8 6 8 0. 2 9 7 7 1 6 - 0 . 6 1 8 0. 5 3 7 4 5 9
0 0. 2 4 6 1 5 5 0. 2 8 9 7 3 0 0. 8 5 0 0. 3 9 6 4 3 7
P - 0 . 0 3 5 7 7 2 0. 1 0 3 9 3 3 - 0 . 344 0 . 7 3 1 0 2 6
Q - 0 . 0 2 6 2 5 6 0. 0 6 5 2 5 0 - 0 . 4 0 2 0. 6 8 7 7 7 5
R - 0 . 0 7 5 8 6 4 0. 0 6 7 4 2 9 - 1 . 12 5 0. 2 6 1 7 3 4
5 - 0 . 1 7 8 2 7 9 0. 0 9 1 5 6 1 - 1 . 947 0. 0 5 2 7 5 0
T - 0 . 0 0 9 8 1 9 0. 0 6 6 6 8 0 - 0 . 1 4 7 0. 8 8 3 0 6 1
s i g n i f . c o d e s : Q 1
*** ' 0. 0 0 1 ' * * ' 0. 0 1 >.. •1
0 . 0 5 '
J
R e s i d u a l s t a n d a r d e r r o r : 1 . 0 8 2 o n 2 2 8 d e g r e e s o f f r e e d o m
M u l t i p l e R - s q u a r e d : 0 . 4 0 2 6 , A d j u s t e d R - s q u a r e d : 0 . 3 4 2 4
F - s t a t i s t i c : 6 . 6 8 1 o n 23 a n d 2 2 8 D F , p - v a l u e : 1 . 4 1 5 e - 1 5
Obrázek 5
P-hodnota je menší než 0,05 u proměnné E - tu poskytuji informace druhým, F - mohu přispět
k informačním celkům, H - abych ostatní zaujal/a, K - mám pocit, že to dělají ostatní a měl/a
bych také, S - je to relax. Lidé, kteří tráví svůj čas na YouTube protože tu poskytuji informace
druhým a aby ostatní zaujali, více nahrávají videa. Lidé, kteří tam jsou, protože mohu přispět k
informačním celkům, mají pocit, že to dělají ostatní a měl/a bych také a je to relax méně
nahrávají videa (znaménko u estimate je záporné).
62
Výzkumná otázka 2a: Které motivace konzumace obsahu predikují sledování videí?
Testujú metodou lineární regrese. Zjišťuju, zda dané motivace participace (X) mají vliv na
sledování videí (Y).
Provedu výpočet pomocí statistického softwaru R, výstup je na obrázku 6.
coeffi ci ents:
Esti mate st d. Error t val u e P r O l t l )
(intercept) 1. 650835 0. 209807 "7
.' . 868 1.44e-13 "
Doba -0. 0105 5 3 0. 020925 -O. 504 0.614 540
Pohlavižena 0. 016792 0. 083513 0. 225 0.822164
JménoNe 0. 013430 0. 0S4 74 3 0. 158 0.874221
0. 098334 0. 046322 2. 123 0.0 34846 *
B 0. 021352 0. 0420 54 0. 508 0.612128
C - o . 018366 0. 045386 - O . 405 0.686111
D -0. 002545 0. 035898 -0. 071 0.943 5 54
E -0. 013080 0. 04 5470 -0. 288 0.773867
F 0. 121096 0. 048389 2. 503 0.013032 *
G 0. 01427 5 0. 039908 0. 358 0.720903
H 0. 002234 0. 061599 0. 036 0.971097
I -0. 121113 0. 091506 -1. 324 0.186980
J -0. 043238 0. 084911 -O. 509 0.611092
K -0. 018216 0. 060752 -0. 300 0.764568
L -0. 023649 0. 042373 -0. 558 0.577319
r* 0. 0 5044 5 0. 043873 1. 150 0.2 514 38
N -0. 129301 0. 15S151 -0. 818 0.414449
0 0. 037517 0. 153908 0. 244 0.807636
P 0. 526439 0. 055210 -j. 535 < 2e-16 **
Q -0. 106960 0. 034662 -3. 086 0.002281
R -0. 016029 0. 035819 -O. 448 0.654938
5 0. 188516 0. 048638 3. 876 0.000139
T 0. 0 34 504 0. 035421 0. 974 0.331031
signif. codes: Q ' í - í - e • 0. 001 '**' 0. 01 1 1
*" 0.05 ' . '
Residual standard error: 0.5749 on 228 degrees of freedom
Multiple R-squared: 0.6998, Adjusted R-squared: 0.6695
F-statistic: 23.11 on 23 and 228 DF, p-value: < 2.2e-16
Obrázek 6
P-hodnota je menší než 0,05 u proměnné A - zde získám informace o věcech, které mne
zajímají, F - mohu přispět k informačním celkům, P - je to zábava, Q - je to hra a S - je to relax.
Lidé, kteří tráví svůj čas na YouTube protože zde získávají informace o věcech, které je
zajímají, mohou přispět k informačním celkům, je to zábava a relax, více sledují videa. Lidé,
kteří tam jsou, protože je to hra, méně sledují videa (znaménko u estimate je záporné).
63
Výzkumná otázka 2b: Které motivace konzumace obsahu predikují čtení komentářů?
Testujú metodou lineární regrese. Zjišťuju, zda dané motivace participace (X) mají vliv na
čtení komentářů (Y).
Provedu výpočet pomocí statistického softwaru R, výstup je na obrázku 7.
c o e f f i c "i e n t s :
E s t i m a t e s t d . E r r o r t v a l u e P r ( > | t | )
( i n t e r c e p t ) 1. 0 4 3 6 2 0 0 . 4 0 6 5 8 1 2. 567 0 . 0 1 0 9 0 K
D o b a 0. 0 0 6 6 5 5 0. 0 4 0 5 5 1 0. 164 0 . 8 6 9 7 9
P o h l a v i ž e n a - 0 . 4 1 9 3 1 4 0. 1 6 1 8 3 8 - 2 . 591 0 . 0 1 0 1 9 X
J m é n o N e - 0 . 4 2 8 2 9 3 0. 1 6 4 2 2 1 - 2 . 608 0 . 0 0 9 7 1 x :-:
0. 0 6 7 9 6 1 0 . 0 8 9 7 6 7 0. 757 0 . 4 4 9 7 8
B 0. 0 1 3 0 5 8 0. 0 8 1 4 9 5 0. 1 6 0 0 . S 7 2 S 4
C - 0 . 0 3 0 5 9 6 0. 0 8 7 9 5 3 - O . 348 0 . 7 2 8 2 6
C - 0 . 0 3 8 2 4 1 0. 0 6 9 5 6 6 - 0 . 550 0 . 5 8 3 0 6
E 0. 0 2 2 0 6 2 0. 0 8 8 1 1 6 0. 2 5 0 0 . 8 0 2 5 2
F 0. 0 8 1 8 2 4 0. 0 9 3 7 7 2 0. •57 3 0 . 3 8 3 8 1
G - 0 . 2 0 4 3 4 9 0. 0 7 7 3 3 8 - 2 . 642 0 . 0 0 8 8 0 x :-:
H 0. 0 8 6 7 2 4 0. 1 1 9 3 7 2 0. 7 2 6 0 . 4 6 8 2 8
I 0. 0 1 7 2 4 3 0. 1773-29 0. 097 0 . 9 2 2 6 2
1 0. 0 0 5 7 3 9 0. 1 6 4 5 4 7 0. 035 0 . 9 7 2 2 1
K - 0 . 0 8 6 7 2 3 0. 1 1 7 7 2 9 - 0 . 737 0 . 4 6 2 1 1
L 0. 0 1 9 4 4 2 0. 0 8 2 1 1 4 0. 237 0 . 8 1 3 0 5
r* 0. 1 4 4 9 6 8 0. 0 8 5 0 2 1 1. 705 0 . 0 8 9 5 4
N - 0 . 1 5 1 2 0 1 0. 3 0 6 4 7 8 - 0 . 4 9 3 0 . 6 2 2 2 4
0 0. 2 3 5 1 1 3 0. 2 9 8 2 5 6 0. 7 88 0 . 4 3 1 3 5
P 0. 4 8 6 6 3 6 0. 1 0 6 9 9 1 4 . 548 s. •7 8 e - 0 6 •fr ti ft
Q - 0 . 0 2 4 6 0 9 0 . 0 6 7 1 7 0 - 0 . 366 0 . 7 1 4 4 3
R - 0 . 0 4 1 9 8 3 0 . 0 6 9 4 1 4 - 0 . 605 0 . 5 4 5 9 0
5 0. 0 7 2 4 4 7 0. 0 9 4 2 5 6 0. 7 6 9 0 . 4 4 2 9 2
T 0. 0 3 7 8 3 1 0. 0 6 8 6 4 2 0. 5 51 0 . 5 8 2 0 8
s i g n i f . c o d e s : • 0. 0 0 1 ' * * ' 0. 01 ' .. '
0 . 0 5 1
. ' 0
R e s i d u a l s t a n d a r d e r r o r : 1 . 1 1 4 o n 228 d e g r e e s o f f r e e d o m
M u l t i p l e R - s q u a r e d : 0 . 3 1 6 1 , A d j u s t e d R - s q u a r e d : 0 . 2 4 7 1
F - s t a t i s t i c : 4 . 5 8 1 o n 23 a n d 2 2 8 D F , p - v a l u e : 5 . 9 8 7 e - 1 0
Obrázek 7
P-hodnota je menší než 0,05 u proměnné G - zde získávám nové nápady, P - je to zábava. Lidé,
kteří tráví svůj čas na YouTube protože je to zábava, více čtou komentáře. Lidé, kteří tam jsou,
aby získávali nové nápady, méně čtou komentáře (znaménko u estimate je záporné).
64
Výzkumná otázka 3: Anonymní uživatelé více participují (lajkují, dislajkují, komentují,
sdílejí a nahrávají videa), než uživatelé neanonymní?
Testujú metodou lineární regrese. Zjišťuju, zda anonymita (X) má vliv na participaci (Y).
Výstup ze softwaru R máme už na předchozích stránkách. Pro lajkování je na Obrázku 1. Phodnota
u proměnné Jméno je 0,30, není tedy menší než 0,05, není statisticky významná. Zda
je člověk na Youtube pod vlastním jménem nemá vliv na lajkování.
Dislajkování - Obrázek 2 - p-hodnota: 0,32, anonymita nemá vliv na dislajkování
Komentování - Obrázek 3 - p-hodnota: 0,55, anonymita nemá vliv na komentování
Sdílení - Obrázek 4 - p-hodnota: 0,38, anonymita nemá vliv na sdílení
Nahrávání - Obrázek 5 - p-hodnota: 0,99, anonymita nemá vliv na nahrávání
Výzkumná otázka 4: Participují uživatelé s větší pravděpodobností, pokud navštěvují
YouTube již delší dobu?
Stejně jako u předchozí výzkumné otázky 3 i zde už mám výsledek.
Lajkování - Obrázek 1- proměnná Doba - p-hodnota: 0,01, je statisticky významná, lidé,
kteří jsou na Youtube již delší dobu, méně lajkují.
Dislajkování - Obrázek 2- proměnná Doba - p-hodnota: 0,32, není statisticky významná
Komentování - Obrázek 3- proměnná Doba - p-hodnota: 0,26, není statisticky významná,
Sdílení - Obrázek 4- proměnná Doba - p-hodnota: 0,94, není statisticky významná,
Nahrávání- Obrázek 5- proměnná Doba - p-hodnota: 0,73, není statisticky významná,
Výzkumná otázka 5: Do jaké míry využívají YouTube jednotlivci k uspokojení a
gratifikaci spojené s pohlavím?
Vcelku jsem pracovala se vzorkem n= 253 respondentů z toho bylo 66 % mužů a 34 % žen.
Postup vyhodnocení je stejný jako u výzkumných otázek 3 a 4, zde se dívám na p-hodnotu
proměnné pohlaví.
65
Praticipace
Lajkování - Obrázek 1- p-hodnota: 0,03, je statisticky významná, ženy méně lajkují
Dislajkování - Obrázek 2- p-hodnota: 0,03, je statisticky významná, muži více dislajkují
Komentování - Obrázek 3 - p-hodnota: 0,19, není statisticky významná,
Sdílení - Obrázek 4 - p-hodnota: 0,17, není statisticky významná,
Nahrávání - Obrázek 5 - p-hodnota: 0,08, není statisticky významná,
Konzumace
Sledování videí - Obrázek 6- p-hodnota: 0,82, není statisticky významná,
Čtení komentářů - Obrázek 7 - p-hodnota: 0,01, je statisticky významná, muži více čtou
komentáře
66
8. Diskuze
V této kapitole budu interpretovat zjištění, která vzešla z analýzy dat, buduje podrobovat
diskuzi a také popíši některé z limitů výzkumu, na které jsem narazila. Výzkumný vzorek
tvořilo celkem 253 uživatelů ve věku 10 až 20 let. Jednalo se o pravidelné uživatele YouTube
kanálu a sledovatelů videí s různou tématikou.
I přestože se v mojí diplomové práci jedná o kvantitativní výzkum, výsledky si netroufám
aplikovat na celou populaci ani generalizovat na specifikovanou skupinu adolescentů.
Na celou problematiku jsem nahlížela skrze teorie Uses and Gratification, které pracují
s myšlenkou, že konzumace médií je podmíněná určitou motivací, která vede uživatele
k dosažení svého uspokojení. Na základě těchto vědomostí jsem vytvořila základní škálu,
ve které vycházím z teorií především od McQuaila a Katze. Vznikla tak sada potřeb uspokojení,
a to: vyhledávání informací, sdílení informací, hledání sama sebe, sociální interakce a jako
poslední relax a zábava.
Zároveň jsem se ve svojí diplomové práci snažila zkoumat zapojení adolescentů do YouTube
a to z pohledu na aktivní účast participaci a pasivní účast, tedy konzumaci obsahu na YouTube.
Jak jsem zmínila výše, práce je teoreticky ukotvena pomocí Uses and Gratification.
Svým výzkumem jsem se pokusila přiblížit a poskytnout nahlédnutí pro lepší pochopení
v chování uživatelů ve věku 10 až 20 let. Současně zmapovat jejich strategii užívání YouTube
kanálu.
V průběhu připrav a teoretického backgroundu jsem si vytvořila sadu výzkumných otázek,
na která jsem se ve svém výzkumu snažila najít odpovědi. První sadu otázek jsem rozdělila
do dvou částí, z nichž se jedna zabývala participací, tedy aktivní konzumací obsahu a druhá
sada otázek mapovala pasivní chování uživatelů.
Fenomén laj kování
Laj kování se podle různých studií může jevit jako běžná součást behaviorálního chování
uživatelů sociálních sítí. Prostřednictví lajků dává uživatel, a to nejen na Facebooku najevo,
že je přítomný a obsah viděl a libí se mu. Případně, jak uvádí Josephy (2012) může uživatel
skrze lajk ukázat svoji virtuální empatii. Josephy ještě uvádí, že mezi uživateli existuje tzv.
vyvážená reciprocita - lajky se dávají na oplátku, průběžně a navzájem, a to často i bez ohledu
na obsah. Kromě posilování žádoucích společenských vazeb však lajkování může sloužit
67
i k budovaní vlastní reputace a pozice v rámci hierarchie dominance. Sloveso lajkovat
je dokonce tak užívané je se již dostalo do běžného jazyka (Prokšová, 2012).
Výsledky mého výzkumu nicméně tento stav až tak nepodporují. Statistický významným
motivem pro udělení „to se mi líbí" bylo pouze u proměnné P - je to zábava. Z toho výsledku
vyplývá, že uživatelé, kteří tráví svůj čas na YouTube za účelem zábavy, více laj kují. Zbylé
motivy byly statisticky nevýznamné. Nicméně to, že uživatelé již tolik nelajkují může být
způsobeno také tím, že jsou touto možností přesyceni a rozhodli seji tak eliminovat. Jak uvádí
Lometti, Reeves, & Bybee (1977) všichni uživatelé mají možnost se aktivně zapojit ve tvorbě
obsahu, ale stejně tak se mohou jednotlivý uživatelé rozhodnout, že se těchto aktivit úmyslně
nezúčastní. Je proto možné, že jsou uživatelé již přesyceni touto funkcí, a tak ji přestávají
používat nebo ji ignorují.
Fenomén dislajkování
Dislajkování, tedy označení videa nebo komentáře jako „to se mi nelíbí" pro mě byl zajímavou
částí výzkumu. Zjistit z jakého důvodu a jaké motivy vedou uživatelé navíc ve věku adolescentů
k tomu udělit tzv. palec dolů bylo zajímavé. Z výsledku výzkumu vyplývá, že uživatelé, kteří
tráví svůj čas na YouTube kvůli poskytování informací druhým, chtějí vypadat cool a považují
to za hru, více dislajkují. Pokud tento výsledek shrnu, vyplývá zněj, že adolescenti, kteří
na YouTube chodí za účelem poskytování informací, hledání sebe sama a ti co vyhledávají
zábavu a relax mají větší pravděpodobnost k udělení dislajku.
0 lajkování a dislajková se ještě zmíním v další části diskuze.
Komentáře
Další aktivitou na YouTube kanálu, kterou jsem podrobila svému výzkumu je komentování
příspěvků. Pro tuto aktivitu, musí být uživatel registrovaný na YouTube, jak jsem uváděla již
v této práci, musí mít jedinečný identifikační kód. Komentování patří k aktivní konzumaci
obsahu, jedná se tedy o participaci. Ze statistického vyhodnocení mi vyšla jak pozitivní, tak
1 negativní hodnota, tedy motivy, které podporují komentování a to jsou: se zde bavím s dalšími
uživateli, zatímco negativní hodnoty nabyl motiv nemám co lepšího na práci. Uživatelé, kteří
tráví svůj čas na YouTube, protože se baví s jinými uživateli, tedy ti, kteří vyhledávají sociální
interakci více komentují. Lidé, kteří tam jsou, protože nemají nic lepšího na práci, tedy chodí
na YouTube za účelem vyhledávat zábavu a relax méně komentují. Pokud tedy přišel uživatel
na YouTube s tím účelem, že chce navázat sociální interakci, bude více komentovat, zároveň
68
se komentářem zapojuje do budování obsahu a může tak ovlivnit i názory jiných, jak tvrdí
ve své studii K i m & Sun (2006) a Lee & Jang (2010) U G C (User - Generated - Content), tedy
i komentáře na YouTube, mohou velmi významně změnit názor a vnímání čtenáře
o diskutovaném tématu. Adolescenti tak mohou v určitých případech využívat YouTube jako
prostor k vyjádření svých názorů nebo emocí. Opakem jsou uživatelé, kteří se přišli
na YouTube pouze bavit a relaxovat. Toto může být způsobeno preferencí pasivní konzumace
obsahu, uživatel tak nemá tendenci ani chuť se aktivně zapojovat v případě, že chce relaxovat.
Jak uvádí Lometti, Reeves, & Bybee (1977) všichni uživatelé mají možnost se aktivně zapojit
ve tvorbě obsahu, ale stejně tak se mohou j ednotlivý uživatelé rozhodnout, že se těchto aktivit
úmyslně nezúčastní.
Sdílení videí
Sdílení videí jsem v rámci výzkumu kategorizovala jako participaci. Pro sdílení videa musí být
uživatel registrovaný a také přihlášený na svém účtu. Zároveň tímto gestem může sdělovat svoj e
názory a může tak i ukázat jistou náklonost a fanouškovskou solidaritu s tvůrcem videa. U této
výzkumné otázky, kde jsem přepokládala jasný statistický výsledek u motivů sdílení informací,
jsem nakonec došla k dost rozporuplnému závěru. Jak můžeme ve výsledku vidět lidé, kteří
tráví svůj čas na YouTube protože je to hra, více sdílejí videa. Lidé, kteří jsou na YouTube,
protože je to zábava, méně sdílejí videa. Oba dva motivy v tomto případě spadají pod motivaci
relax a zábava. Ve výzkumu se tedy objevily dvě kategorie uživatelů, kteří ke sdílení videí
přistupují naprosto opačným způsobem. Z těchto důvodů nemůžu tedy jednoznačně říct, které
motivace vedou uživatele ke sdílení videí.
Khan ve své studii (2016) také zkoumá vliv anonymity na sdílení videí. Já jsem v tomto případě
nešla z časových možností a typu práce do takovýchto detailů, nicméně by bylo zajímavé
se v rozsáhlejší práci věnovat tomuto tématu také.
Tvorba a nahrávání videí
Samotnou tvorbu a nahrávání vlastních videí na YouTube považuji za nej vyšší možnou aktivitu
na YouTube, kdy je uživatel zapojen a velmi aktivně participuje a podílí se na obsahu.
V podstatě tímto krokem naplňuje základní a původní myšlenku celého YouTube kanálu,
a to přidávat krátká a vtipná videa, která budou přístupná ostatním. Vzhledem k velikosti
výzkumného vzorku jsem nepřepokládala, že bude mít nahrávaní vlastních videí nějaký
statistický dopad, protože v tak malém počtu lidí, je těžké najít ty, kteří jsou až takto aktivní.
Ikdyž ze svého okolí vím, že se snaží spousta adolescentů tímto způsobem zviditelnit.
69
Z výsledku, které jsem vyhodnotila vychází, že uživatelé, kteří tráví svůj čas na YouTube
za účelem, poskytování informací druhým a aby ostatní zaujali, více nahrávají videa. Naopak
uživatelé, kteří jsou na YouTube, protože mohou přispět k informačním celkům, mají pocit,
že to dělají ostatní a měl/a bych také a je to relax méně nahrávají videa.
Pasivní sledování videí
Sledování videí jsem pro účely výzkumu zařadila do kategorie konzumace, protože uživatel
pouze konzumuje vybraný obsah. Sledování videí je základním účelem YouTube kanálu.
Předpoklad tedy říká, že v podstatě každý uživatel, který na YouTube přijde, přijde se záměrem
sledovat nějaké video, tedy konzumovat tento druh obsahu. Nicméně je jasné, že některé
motivace mohou být silnější a některé zase slabší. Z výsledků vychází, že uživatelé, kteří tráví
svůj čas na YouTube protože zde získávají informace o věcech, které je zajímají, mohou přispět
k informačním celkům, berou YouTube jako zábavu a relax, více sledují videa. Překvapivě mi
během statistického zpracování vyjely i hodnoty záporné, a to u uživatelů, kteří uvedli,
že na YouTube chodí, protože je to pro určití druh hry. Tito uživatelé mají menší předpoklad
k tomu, že budou sledovat videa a pravděpodobně na YouTube chodí provozovat některou
z jiných činností.
Čtení komentářů
Čtení komentářů jsem ve svém výzkumu zařadila do konzumace, uživatel žádným způsobem
aktivně nepřispívá ke tvorbě obsahu. To ale neznamená, že sám si netvoři pohled na svět,
neukorvuje názory a podobně. Výsledky z mého výzkumu ukazují, že uživatelé, kteří tráví svůj
čas na YouTube protože je to zábava, více čtou komentáře. Uživatelé tedy berou čtení
komentářů jako další způsob zábavy a relaxace. Co pro mě bylo překvapující je záporná
hodnota u motivu získávat nové nápady. V tomto případě statistický výsledek říká, že uživatelé,
kteří přišli na YouTube za účelem získávat nové nápady méně čtou komentáře. Tento jev může
být způsobený a mít spojitost s čase stráveným na YouTube, což jsem bohužel ale opět
vzhledem k časovým možnostem a typu práce v potaz nebrala. Je totiž možné, že pokud s tímto
záměrem uživatel již vstupuje na stránku, tedy je hnán motivací získat nový nápad, netráví tolik
času další interaktivitou na YouTube a odchází ihned.
Role anonymity
Anonymita poskytuje uživateli pocit utajení a nemožnosti být identifikován. Více než 70 %
uživatelů v dotazníku uvedlo, že na YouTube nejsou registrovaní pod vlastním jménem.
70
Nicméně můj předpoklad, že uživatelé budou více nahrávat a sdílet videa v případě, že budou
na YouTube kanále pod svým vlastním jménem, který jsem si vytvořila na základě studií např.
(Muntinga, Moorman, & Smit, 2011) a další literatury se však ve výzkumu neprokázal.
Výsledky pro participační akce lajkování, dislajkování a komentování byly zanedbatelné, tudíž
statisticky nevýznamné. Jinými slovy ve výzkumu se neprokázala vyšší pravděpodobnost
jakékoli účasti na aktivitách v případě, že je uživatel anonymní nebo registrovaný pod vlastním
jménem. Stejný výsledek ve výzkumu vyšel i u participačních aktivit jako je sdílení nebo
nahrávání videí. Ani v tomto případě nehraje anonymita nebo registrace pod vlastním jménem
roli. Je otázkou proč tomu tak je. Ze studie Khana z roku 2016 vím, že uživatelů YouTube
s průměrným věkem kolem 24 let svoje videa a sdílení videí pravděpodobněji provozují
v případech, kdy jsou registrování pod vlastním jménem. Khan tvrdí, že je to z důvodu self
promotion a nějakého self statusu, tedy chtíč ukázat se. Je otázkou, zda věkový rozdíl
respondentů hraje tak velkou roli, nebo se jedná i o další faktory. Další a rozsáhlejší výzkumy
v této oblasti by mohly poskytnou bližší a přesnější náhled na celou problematiku.
Čas a zkušenost s YouTube platformou
Ze studií, zabývajícími se zkušeností s prací například s nějakou aplikací nebo v prostředí
internetu vím, že může mít pozitivní dopad na interakci v rámci dané sítě. Uživatel si je v daném
prostředí jistější, zná už různá rozhraní a nástroje, které aplikace v našem případě sociální síť
YouTube nabízí. S těmito nástroji se učí zacházet a tím zvyšuje svoji participaci Kraut a kol.
(2002). Nicméně může vzniknout i opačná situace, kdy se uživatel právě díky svojí znalosti
a času stráveným na určité platformě stává imunní a znuděný a tím jeho touha po interakci
klesá. (Naaman & Ye, 2009). Já jsem v rámci zkušenosti a času stráveném na YouTubu vzala
v potaz všechny možnosti participace, které jsem zvolila, tedy lajkování, dislajkování,
komentování, sdílení a vytváření a nahrávání vlastních videí. Z výsledků mého výzkumu
vyplývají tyto závěry: Lajkování vyšlo jako statisticky významná proměnná, tedy uživatelé,
kteří jsou na YouTube již delší dobu a prostředí je jim tedy známé méně lajkují. Dislajkování
se v rámci vyhodnocení jeví jako statisticky méně významné. Stejně je tomu tak i v ostatních
případech, tedy u komentování, sdílení a vytváření a nahrávání vlastních videí.
Lajkování jako fenoménu jsem se věnovala už výše. Z mých výsledků jsem vypozorovala,
že uživatelé mají zvýšenou pravděpodobnost dát lajk, tedy to mi se mi líbí, v případě, že přišli
na YouTube za účelem naplnění potřeby zábavy. Zbylé motivy byly statisticky zanedbatelné.
71
Problematika genderu
Genderová otázka pro mě byla hůře uchopitelná a neměla jsem žádná očekávání. Jak jsem
uvedla už v předešlých kapitolách, výsledky ze studií jsou velmi nestálé a chování uživatelů
v závislosti na gender je proměnlivé. Stejně tak jsem předpokládala, že tomu bude i YouTube
kanálu.
Z výsledků jsem zjistila, že ženy mají menší tendenci dávat lajk. Hodnota u lajkování je u žen
statisticky významná a znamená to, že ženy méně lajkují než muži. Oproti tomu muži jsou
statisticky více předurčeni k dislajkování než ženy. U mužů j sem dále zjistila, že j sou statisticky
více předurčeni ke komentování videí. Hodnota u čtení komentářů u mužů vyšla statisticky
významná a znamená to, že muži více čtou komentáře. U další participací komentování, sdílení
a nahrávání vlastních videí a taktéž u konzumací, tedy sledování videí nebyla žádná hodnota
statisticky významná. Tyto výsledky může ovlivňovat několik faktorů.
Už dřívější studie prokázaly, že existuje rozdíl v používání počítači u žen a mužů. Durnell
a Thomson už v devadesátých letech ve svojí studii zjistili, že muži jsou kompetentnější
a celkově zkušenější v používání počítačů, než je tomu u žen. Dokonce i postoj k užívání
počítačů j e rozdílný. Současnější studie už ukazují posun a větší sebevědomí v užívání počítačů
u žen, a to především s nástupem sociálních sítí. Například Shledon & Bryant (20016) uvádí,
že ženy j sou mnohem aktivnější a častějšími uživatelkami Instagramu a také tráví mnohem více
času s přáteli na Facebooku. Podle výzkumu Pew Research1 6
, pochází až 80 % obsahu Twitteiu
od desetiny jeho uživatelů, z toho jsou dvě třetiny ženy. Zeny jsou tedy aktivnější i na Twitteru.
Rozdíly v používání počítačů v obecné rovině mezi muži a ženami stálejšou, ale jak je zřejmé
z výsledků nedávných studií začínají se zužovat a už téměř neexistují až na ty u sociálních
médií.
Z výsledků v mojí diplomové práci vyplývá, že muži mají vyšší pravděpodobnost dát videu
dislajk než ženy a dále více komentují videa než ženy. Toto moje zjištění bych opřela o výsledky
studií, které ukázaly, že muži jsou na sociálních sítích více otevření ve zveřejňování osobních
informací ve srovnání se ženami, které j sou v tomto ohledu opatrnej ší. Týká se to také nastavení
soukromí na sociálních sítích. (Joinson, 2008; Litt & Hargittai, 2014; Malík a kol. 2016; Khan,
Zdroj: https://www.mediaguruxz/clankv/2019/04/studie-neivic-tweetu-pochazi-od-zen-a-tvkaii-se-politiky/
72
2016). Sledování videí nemělo statisticky žádný význam v porovnání mezi muži a ženami,
zatímco muži budou pravděpodobněji komentovat.
Limity výzkumu
Každý výzkum v sociálních i jiných vědách s sebou nese určité limity. A n i v mojí diplomové
práci to nebude jinak. Ve svojí diplomové práci jsem se snažila čtenáři nabídnout informace
týkající se angažovanosti adolescentů na YouTube a to orientovanou na participaci a konzumaci
obsahu tohoto kanálu sociálních sítí. Jak jsem už v některých kapitolách zmínila, na několik
limitů jsem ve své práci narazila a zde bych je ráda zmínila a navrhla možnosti, jak výzkum
použít a rozšít pro další případné práce.
Diplomová práce byla postavená na kvantitativním výzkumu a sběr dat proběhl pomocí
dotazníku. Ipřesto, žeje tato metoda jednou z nejúčinnějších pro sběr dat, má taky své nesporné
nevýhody. Sběr dat probíhal poměrně dlouho dobu, ale i přesto se mi povedlo nasbírat 281
kompletně vyplněných dotazníků. Z celkového počtu 281 respondentů j sem už na začátku práce
musela téměř třicet z odpovědí vyřadit. S větším počtem respondentů bych se v práci dostala
k lepším výsledkům, nicméně závěry by byly i tak velmi abstraktní. I přesto, že jsem byla
počtem vyplněných dotazníků překvapena, pro větší a na širší populaci aplikovatelné výsledky
by bylo vhodné brát v potaz větší skupinu.
Za další jsem v této diplomové práci použila uzavřenou škálu motivů, které respondenti značili
od nejvíce souhlasím po nesouhlasím. V případě otevřených otázek bych byla schopna dostat
více a podrobnější informace. To však nebylo v tomto případě jak z časových limitů, tak
i vzhledem k rozsahu práce možné.
I přesto, že j sem se snažila získat co nej pestrej ší vzorek uživatelů YouTube, nebylo snadné najít
velké množství respondentů na základě tolika kritérií. Dotazník jsem se snažila rovnoměrně
sdílet mezi obsah oblíbený mezi muži i ženami, nicméně jsem narazila limity online dotazníku,
kdy jsem už po nějakém čase přesytila kanály a data už nebyla schopná dál získávat.
Další limity shledávám v celkovém rozsahu samotného výzkumu. Snažila j sem naplnit kapacitu
diplomové práce, nicméně téma je velice obsáhlé a jedna studie nedokáže pojmout celou jeho
šíři. I z tohoto důvodu si myslím, že má toto téma potenciál a mělo by se dále zkoumat ještě
do větší hloubky.
73
9. Závěr
V této diplomové práci s názvem Motivace v používání YouTube u adolescentů jsem
se zaměřila na specifickou skupinu populace uživatelů sociálních sítí, jak už název napovídá,
a to adolescenty. V práci jsem se výzkumem snažila zjistit které motivy mají vliv
na angažovanost uživatelů. Sledovala jsem jak aktivní zapojení do procesu, tedy participaci,
do které jsem zahrnula lajkování, dislajkování, komentování a samotnou tvorbu a publikování
videí. Neopomněla jsem také pasivní aktivitu ze stran uživatelů YouTube. Do této kategorie
jsem zahrnula pasivní sledování videí a čtení komentářů. N a celou tuto problematiku jsem
nahlížela optikou Uses nad Gratification, kterou jsem v několika kapitolách rozvedla a pomocí
literatury shrnula. Na základě pohledu Uses and Gratification j sem vytvořila dotazník rozdělený
do několika kategorií, který jsem šířila pomocí samotného kanálu YouTube. Z celkových 281
nasbíraných odpovědí, jsem odpovědi pročistila a získala tak finální vzorek o 253
respondentech. Tito uživatelé vyplňovali online dotazník, který mi pomohl změřit a vyhodnotit
chování respondentů v prostředí YouTube.
V diplomové práci mě zajímalo jak a proč adolescenti užívají YouTube, tedy přesně jaké
motivace je k participaci a konzumaci obsahu této sociální sítě vedou. Na základě rešerše
literatury a sběru dat z dostupných studií jsem si zvolila základní škálu motivů: vyhledávání
informací, sdílení informací, hledání sám sebe, sdílení informací a relax a zábava. U těchto
motivů jsem potom hledala statistický význam u daných participací, kterými byli lajkování,
dislajkování, komentování videí, sdílení videí a tvorba a nahrávání vlastních videí, a u daných
konzumací, kterými byly sledování videí a čtení komentářů.
Na teoretickou část navazuje část metodologická, ve které popisuji výzkumný problém, cíl
práce, výzkumné otázky a výzkumný vzorek, metodu sběru a analýzy dat. Připojila j sem i etiku
výzkumu a reflexi tvorby dotazníku a sběru dat. V empirické části práce popisuji a vyhodnocuji
analyzovaná a interpretovaná data z dotazníku, která následně interpretuji a podrobuji diskuzi,
do které jsem nezapomněla zahrnout ani limity svého výzkumu.
74
10. Jmenný a věcný rejstřík
adolescent, 6, 42, 47, 48, 52, 53 Bybee, 38, 68, 69
Agraelus, 48 C N N , 24
Alexa, 6 Cover, 22
Alexa.com, 17 Crha, 17, 18
algoritmus, 15 Cristovao, 49
Allfort, 29 Česko Slovensko má talent, 17
amatérské blogy, 19 deduktivní metoda, 44
amatérské video, 15, 18 Denis McQuail, 8
A M I Digital Index, 17 digital, 23
analog, 23 Digital Native, 49
Anderson, 6 Disman, 44, 45
anonymita, 54 Dismana, 45
audiovizuální tvorba, 19 Divák, 9
Automatizace, 11 Do It Yourself, 37, 49
Bakardijeva, 11 domácí videa, 23
B B C , 24 domácí video, 19
Beauty videa, 49 dotazník, 42, 45, 46, 47, 48, 52, 53, 54
Becter, 26 Eastin, 41
Berelson, 27 Ellison, 13
Biocca, 20, 21 emancipatorní užití médií, 28
blog, 19 empirický výzkum, 26
blogosféra, 15 Enzensberger, 27, 28
Blumler, 7, 27 facebook, 6, 8, 14, 18, 37, 47, 50
Boy, 13 facebooku, 47
Brandtzaeg, 42 Fisher, 37
Brown, 27 Fiske, 27
Bryant, 72 Frank, 8
Bubble Wrap Kids, 49 Gavora, 45, 46
Burgess, 18, 19, 24 Gejmr, 17
Business Insider, 51 Gender, 42
Generace Alfa, 6, 49, 51, 52, 53 Janowitz, 8
Generace Z, 6, 47, 49, 50, 51, 53 Jawed Karim, 14
Generaci Z, 50 Jirák, 9, 19, 20, 21, 22, 28
globální vesnice, 10 Jirásková, 8
Gluck, 32 Joinson, 72
Google, 6, 14, 15 Josephy, 67
Grabinger, 50, 51 Kantorova, 9, 22
Green, 18, 19, 24 Katz, 7, 27, 38, 67
Guadagn, 42 Khan, 32, 35,69,71,72
Gurenvitch, 27 Kiesler, 41
Hall, 21 Kim, 6
Halloran, 27 kódování, 11
Háni, 26 Kognitivní model, 30
Hansen, 13 Kópplová, 8, 9, 19, 20, 21, 22
Hargittai, 72 Kotrba, 10
Hebb, 29 Král, 48
Heim, 42 Kraut, 6,41,71
Herzog, 26 Křivský, 15, 16
Hoggy, 17 kulturní prostředí, 22
Hollebeek, 32 kvalitativní výzkum, 43, 44
Homeostatický model, 30 kvantifikace dat, 44
Hudební videa, 49 kvantitativní metoda, 44
Hull, 29 kvantitativní metody, 54
Chad Hurley, 14 kvantitativní výzkum, 43, 44, 67
Challange videa, 49 kvantitativním výzkum, 45
Chráska, 45 Lange, 18, 19
iGen, 49 LaRose, 41
induktivní metoda, 45 Let's play, 48
Instagram, 47, 48 Lev Manovich, 11
interaktivita, 22 Lewin, 29
interaktivní publikum, 21 lineární regrese, 55, 56, 59, 60, 61, 62, 63,
Ipsos MediaCT, 50, 51 64, 65
Já, JůTuber, 38 Litt, 72
76
Lometti, 38, 68, 69
Lupa.cz, 14, 24
Macek, 10, 22
Malik, 72
Manovich, 12
Marshall McLuhan, 9
Maříková, 30
masová komunikace, 8, 26
masové komunikace, 8
masová konzumace, 13
masová média, 8, 26
mass media, 8
Masová média, 8
McClelland, 29
McCrindle, 49, 51
McDougall, 29
McGuir, 41
McLeod, 26
McLuhan, 10
McQuail, 19, 20, 27, 38, 42, 67
média, 13
Mediaguru, 6, 16
MediaGuru, 51
mediální komunikace, 9, 20, 21, 22, 28
mediální obsah, 19
Mediální prvky, 11
medium, 14
médium, 10, 11, 19, 20, 21, 26, 27, 28
MenT, 17
metoda, 43
Miller, 10
model homogeního publika, 27
Moorman, 71
motivace, 18, 20, 29, 30, 42
Moylan, 24
Muntinga, 71
Muscanell, 42
Naaman, 71
Nakonečný, 26, 30, 31
Nardi, 19
netradiční média, 28
Niealsen Admosphere, 16
Nielsen Admosphere, 6, 16
N-joy, 17
nová média, 9, 12, 21, 26
Nová média, 9
online dotazník, 46
online videa, 24
Osvaldová, 9, 10, 11, 22
Palmgreen, 26
Park, 6
Pavlíček, 9, 11, 12, 13, 15, 17
Pavlíčková, 11, 22
Peabody Award, 23
Pergler, 44
Persová, 26
Petrusek, 8, 30, 54
Pew Research, 6
Pobídkový model, 30
Prank, 48
Prokšová, 68
průmyslová éra, 23
přenosový model komunikace, 20
publikum, 6, 18, 19, 20, 21, 22, 26, 28
Publikum, 20
Rafaeli, 22
Rayburn, 26
77
Reeves, 38, 68, 69
reflexe, 52
Reifová, 9, 19, 26, 27
Reichel, 43
represivní užití médií, 28
Resnick, 6
Rutin, 26
Shao, 13, 28, 37
Shledon, 72
Schneiderman, 13
Siegeal, 41
Skalková, 45
Skutil, 46, 47
Sládek, 50,51
Sládek, 51
Slater, 10
Smékal, 30
Smit, 71
Smith, 13, 37
sociální, 9, 19
sociální sítě, 6, 13, 18, 26, 47
sociální výzkum, 43
Socilabakers, 17
standardizovaný rozhovor, 45
Statistica, 6
S T E M / M A R K , 17, 24
Steve Chen, 14
Stragelove, 18
Strangelova, 15
Strangelove, 15, 18, 19
Stream, 17
Sudweeksová, 22
Suchman, 27
Švancara, 29
Tej karová, 10, 11
television flow, 9
televize, 23, 24, 28
teorie motivace, 30
Tereza Pavlíčková, 10
The New Millenials, 49
The YouTube reader, 23
Time, 24
TimO'Reilly, 12
Tolman, 29
tradiční média, 13, 22
trendy videa, 48
Twitter, 37, 47
unifikovanost, 44
Universal Music Group, 24
User Genareted Content, 6
user generated média, 13
User generated media content, 12
user-generated media, 13, 14
user-generated média, 13
Uses and Gratification, 7,26, 27 28, 38, 40,
42, 67, 74
užití a gratifikace, 20, 26
užití a uspokojení, 26
ViralBrothers, 17
vlog, 19, 48
Vodákova, 30, 45
výzkumný soubor, 49
výzkumný vzorek, 52
web 2.0, 13
Web 2.0, 12
Williams, 9, 10
78
Wired Generaton, 49
Wolak, 8, 9
Wolf, 27
Xu, 6
Yongjian, 37
Young, 29
YouTube, 6, 7, 8, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 22,
23, 24, 37, 38, 42, 47, 48, 52, 54, 62, 63,
64, 69, 70, 73
youtuber, 17, 38
YouTuber, 47, 48, 49
YouTune, 48
Zeds, 49
Zees, 49
Zimbardo, 30
Zimmerman, 15
zobecnitelnost, 44
11. Seznam použité literatury
Alexa. (2016). The top 500 sites on the web. Retrieved from: http://www.alexa.com/
Anderson. (2015). 5facts about online video, for YouTube's 10th birthday. Dostupné
z : Pew Research Center http://www.pewresearch.org/fact-tanky2015/02/12/5-factsabout-online-video-for-youtubes-1
Oth-birthday/ (online 20. 12. 2018)
Blumler, J. G., & Katz, E . (1974). The uses of mass Communications: Current
perspectives on gratifications research (Sage Annual Reviews of Communication
Brandtzaeg, P. B., & Heim, J. (2008, January). User loyalty and online communities: why
members of online communities are not faithful. In Proceedings of the 2nd international
conference on intelligent technologies for interactive entertainment (p. 11).
Burgess, Jean - Green, Joshua. 2009. YouTube: online video and participatory
culture. Maiden, M A : Polity.
C. Xiao, Y . Xue, Z. L i , X . Luo and Z. Qin, "Measuring User Influence Based on Multiple
Metrics on YouTube," 2015 Seventh International Symposium on Parallel Architectures,
Algorithms and Programming (PAAP), Nanjing, 2015, pp. 177-182.
Crha, Vladan. 2016. AMI Digital Index: dominuje YouTube a Facebook, začněte se
ale učit Snapchat. Dostupné z: http://www.amidigital.cz/digikydy/ami-digital-indexdominujeyoutube-a-facebook-zacnete-se-ale-ucit-snapchat/
(15. 9. 2018)
Diakopoulos, N . , & Naaman, M . (2011, March). Towards quality discourse in online news
comments. In Proceedings of the A C M 2011 conference on Computer supported cooperative
work (pp. 133el42). A C M .
Disman, Miroslav. 2002. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele.
Praha: Karolinum.
Eastin, M . S., & LaRose, R. (2000). Internet self-efficacy and the psychology of the digital
divide, OeO Journal of Computer-Mediated Communication, 6(1).
Frank, Tomáš a Věra Jirásková. K mediální výchově. Praha: Občanské sdružení
SPHV, 2008. ISBN 978-80-904187-4-5. Dostupné také z:
http://www.digitalniknihovna.ez/mzk/uuid/uuid:e6dee300-995a-l Ie3-8e84-
005056827e51
80
Gavora P., 1996: Výzkumné metody v pedagogice: příručka pro studenty, učitele a
výzkumné pracovníky. Brno: Paido, 130 s. ISBN 80-85931-15-X.
Gavora P., 2000: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 207 s. ISBN 80-
85931-79-6.
Gluck, M . (2012). Digital A d Engagement: A n industry overview and reconceptualization.
Retrieved from: Interactive Advertising Bureau (IAB) http://www.iab.net/media/file/IAB-Ad-
Engagement-Whitepaper-12-05-12-tweaks.pdf.
Guosong Shao, (2009),"Understanding the appeal of user-generated media: a uses and
gratification perspective", Internet Research, Vol. 19 Iss 1 pp. 7-25
Hansen, Derek - Schneiderman, Ben - Smith, Marc A . 2011. Analyzing Social Media
Networks with NodeXL: Insights from a Connected World. Burlington, M A : Morgan
Kaufmann. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=rbxPm93PRY8C (25. 11.
2018)
Hollebeek, L . (2011). Exploring customer brand engagement: Definition and themes. Journal
of strategic Marketing, 19(7), 555e573.
Chráska M . , 2007: Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního
výzkumu. Praha: Grada, 272 s. ISBN 978-80-247-1369-4.
Ipsos MediaCT. (2013). Generation Z: a Look at the Technology and Media Habits
of Today's Teens [online]. Dostupné 16. 11. 2018 z
http://www.wikia.eom/Generation_Z:_A_Look_at_the_Technology_and_Media_Ha
bi t s o f T o d a y ' s T e e n s
Jirák, Jan a Barbara Kópplová. Masová média. 2., přepracované vydání. Praha: Portál,
2015. ISBN 978-80-262-0743-6.
Jirák, Jan a Radim Wolák. Mediální gramotnost: nový rozměr vzdělávání. Praha:
Radioservis, 2007. ISBN 978-80-86212-58-6. Dostupné také z:
http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uui d/uuid:c36504d0-393b-lle6-a5c5-
005056827e51
Joinson, A . N . (2008). Looking at, looking up or keeping up with people?: Motives and use of
Facebook. April 5-10, 2008. In Proceedings of the international conference on human factors
in computing systems, florence, Italy (pp. 1027el036). New York, N Y : A C M Press.
81
Josephy, Michal. LAJKOVÁNÍ N A F A C E B O O K U : C O N A VÁS PROZRADÍ VAŠE
CHOVÁNÍ N A SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH?. National Geographic Česko [online]. 2012, 01. 11.
2012,, 1 [cit. 2019-05-20]. Dostupné z: https://www.national-geographic.cz/clanky/lajko vani-
na-facebooku-co-na-vas-prozradi-vase-chovani-na-socialnich-sitich.html
Katz, Elihu - Blumler, Jay G. - Gurevitch, Michael. 1973. Uses and gratifications
research. The public opinion quarterly, 37(4): 509-523. Dostupné z:
https://academic.oup.com/poq/articleabstract/37/4/509/1816598?redirectedFrom=fulltext
(23. 9. 2018).
Kiesler, S., Siegel, J., & McGuire, T. W . (1984). Social psychological aspects of computermediated
communication. American psychologist, 39(10), 1123
Kim, E. M . , & Sun, Y . H . (2006). The effect of replies in Internet news on the audience. Korean
Journal of Journalism & Communication Studies, 50(4), 33e64.
Kim, E. M . , & Sun, Y . H . (2006). The effect of replies in Internet news on the audience. Korean
Journal of Journalism & Communication Studies, 50(4), 33e64.
Kittur, A . , Suh, B., Pendleton, B. A . , & Chi, E. H . (2007, April). He says, she says: Conflict
and coordination in Wikipedia. hi Proceedings of the SIGCHI konference on Human factors in
computing systems (pp. 453e462). A C M
Kluska, Vladislav. IGTV je nová „televize" Instagramu. Staví na vertikálních videích a chce
zatopit YouTube. CHIP [online]. 2018 [cit. 2019-05-23]. Dostupné z:
https://www.zive.cz/clanky/igtv-je-nova-televize-instagramu-stavi-na-vertikalnich-videich-a-
chce-zatopit-youtube/sc-3-a-193767/default.aspx
Kraut, R. E., & Resnick, P. (2011). Encouraging contribution to online communities.
Building successful online communities: Evidence-based social design, 21 - 76.
Kraut, R., Kiesler, S., Boneva, B., Cummings, J., Helgeson, V., & Crawford, A. (2002). Internet
paradox revisited. Journal of social issues, 58(1), 49e74.
Křivský, Martin. Jak YouTube přemýšlí za uživatele. AMI DIGITAL [online]. 2018
[cit. 2018-12-25]. Dostupné z: https://www.amidigital.cz/digikydy/jak-youtube-
premysli-za-uzivatele/
Lange, Patricia G. 2007. Publicly private and privately public: Social networking on
YouTube. Journal of Computer-Mediated Communication. 13(1): 361-380. Dostupné
82
z: https://onlinelibrarv.wilevxom/doi/full/10.1111/i.l083-6101.2007.00400.x?wol=
(23. 9. 2018).
Lee, E . J., & Jang, Y . J. (2010). What do others' reactions to news on Internet portal sites tell
us? Effects of presentation format and readers' need for cognition on reality perception.
Communication Research, 37(6), 825e846.
Litt, E., & Hargittai, E. (2014). Smile, snap, and share? A nuanced approach to privacy and
online photo-sharing. Poetics, 42, le21.
Lometti, G. E., Reeves, B., & Bybee, C. R. (1977). Investigating the assumptions of uses and
gratifications research. Communication Research, 4, 321e328
M . Laeeq Khan. Social media engagement: What motivates userparticipation and
consumtion on YouTube? Ohio University. 2016
Macek, Jakub, 2013. Poznámky ke studiím nových médií. Brno: Masarykova
univerzita
Macek, Jakub. Úvod do nových médií. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011.
ISBN 978-80-7464-025-4.
Malik, A . , Dhir, A . , & Nieminen, M . (2016). Uses and Gratifications of digital photo sharing
on Facebook. Telematics and Informatics, 33(1), 129el38
Manovich, Lev. Jazyk nových médií. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství
Karolinum, 2018. Studia nových médií. ISBN 978-80-246-2961-2.
McCrindle, M . (2014). TheABCofXYZ: Understanding the Global Generations. The
ABC of XYZ: Understanding the Global Generations. Sydney: University of New
South Wales Press.
McLuhan, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha: Mladá fronta,
2011. Strategie. ISBN 978-80-204-2409-9. Dostupné také z:
http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uui d/uuid:e4bfaa50-4754-lle6-ab2f-
005056827e52
McQuail, D. 1999. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál.
McQuail, Denis. 1983. Mass Communication Theory. London: Sage.
83
McQuail, Denis. 2002. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál.
McQuail, Denis. 2007. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál.
Mika, Josef. Aplikace, která (momentálně) předčí WhatsApp i Facebook. CHIP [online]. 2018
[cit. 2019-05-23]. Dostupné z: https://www.chip.cz/novinky/aplikace-ktera-momentalne-
predci-whatsapp-i-facebook/
motivations for brand-related social media use. International Journal of Advertising, 30(1),
13e46.
Muntinga, D. G., Moorman, M . , & Smit, E . G. (2011). Introducing C O B R A s : Exploring
Nakonečný, Milan. Motivace lidského chování. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-
200-0592-7. Dostupné také z:
http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:0clfdcb0-ebcb-l Ie3-a2c6-
005056827e51
Nov, O., Naaman, M . , & Ye, C. (2009). Motivational, structural and tenure factors that impact
online community photo sharing. I C W S M
Nová média. Úvod a stručná historic In Osvaldová, Barbora - Němcová Tejkalová,
Alice a kolektiv. Žurnalistika v informační společnosti - digitalizace a internetizace
žurnalistiky: proměny a perspektivy žurnalistiky v epoše digitálních médií aneb nová
média teoreticky i prakticky. 2009. Praha: Karolinum
Patrick Vonderau. The video bubble Multichannel networks and the transformation
ofYouTube. 2016
Pavlíček, Antonín. Nová média a sociální sítě. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 978-
80-245-1742-1.
Petrusek, Miloslav, Hana Maříková a Alena Vodákova. Velký sociologický slovník.
Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-311-3. Dostupné také z:
http://www.digitalniknihovna.ez/mzk/uuid/uuid:51879ac0-3371-1 Ie4-8e0d-
005056827e51
Prokšová, Hana. O novém českém slovese lajkovat. Naše řeč [online]. 2012, 95(2), 1 [cit. 2019-
05-23]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8243
Reifová, Irena a kolektiv. 2004. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál.
84
Reifová, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-926-
7.
Reichel, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009.
Sociologie. ISBN 978-80-247-3006-6. Dostupné také z:
http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:fbade200-0673-11 e4-83c7-
005056827e51
Shaiful Alam Chowdhury and Dwight Makaroff. Characterizing Videos and Usersin
YouTube: ASurvey, Canada. 2012.
Sheldon, P., & Bryant, K . (2016). Instagram: Motives for its use and relationship to narcissism
and contextual age. Computers in Human Behavior, 58, 89e97.
Skutil M . , Bartošová L, Faberová M . , Haviger J., Havigerová J. M . , Chráska M . ,
Juklová K . , Křováčková B., Maněnová M . , Průcha J., Zikl P. a Žumárová, 2011:
Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Praha: Portál,
254 s. ISBN 978-80-7367-778-7.
Skutil, Martin. 2011. Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty
učitelství. Praha: Portál.
Sládek, S., & Grabinger, A . (2014). Gen Z: The first generation of 21 st Century has
arrived! [online]. Dostupné 16. 11. 2018 z https://www.slideshare.net/AENC/genz-
final-white-paper
Smékal, Vladimír. Pozvání do psychologie osobnosti: člověk v zrcadlení [i.e. zrcadle]
vědomí ajednání. 3., opr. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. Studium. ISBN 978-
80-87029-62-6. Dostupné také z:
http://www.digitalniknihovna.ez/mzk/uuid/uuid:545de700-6cc7-l Ie5-b4b4-
005056827e51
Smith et al., 2012 A . N . Smith, E . Fischer, C. Yongjian How does brand-related usergenerated
content differ across YouTube, Facebook, and Twitter? Journal of Interactive
Marketing, 26 (2) (2012), pp. 102-113
Socialbakers.com. https://www.socialbakers.com/statistics/youtube/channels/czech-republic/
Sociologická encyklopedie [online]. 2017. Praha: Sociologický ústav A V ČR, 2017
[cit. 2019-12-21]. ISBN 978-80-7330-308-2. Dostupné z:
85
https://encyklopedie.soc.cas.ez/w/Sociologick%C3%A1 encyklopedie:Sociologick
%C3%A1 encyklopedie
Statistica. (2015). Hours of video uploaded to YouTube every minute as of July 2015.
Dostupné z: http://www.statista.com/statistics/259477/hours-of-videouploaded-toyoutube-every-minute/
(online 20. 12. 2018)
Strangelove, Michael. 2010. Watching YouTube: Extraordinary Videos by Ordinary
People. Toronto: University of Toronto Press.
Švancara, Josef. Emoce, city a motivace. 3. dopl. vyd. Praha: SPN, 1979.
Takahashi, M . , Fujimoto, M . , & Yamasaki, N . (2003, November). The active lurker: Influence
of an in-house online community on its outside environment. In Proceedings of the 2003
international A C M SIGGROUP conference on Supporting group work (pp. lelO). A C M .
The YouTube reader. Stockholm: National Library of Sweden, 2009, s. 29-
31. Mediehistoriskt arkiv, 12. ISBN 9188468119.
Volek, Jaromír. Publikum, jeho aktivita. In Reifová Irena a kolektiv. 2004. Slovník
mediální komunikace. Praha: Portál.
Xu, W . W., Park, J. Y., Kim, J. Y., & Park, H. W . (2016). Networked cultural diffusion
and creation on YouTube: An analysis of YouTube memes. Journal of Broadcasting
& Electronic Media, 60(1), 104 - 122.
YouTube aneb video pro každého. Lupa.cz. http://www.lupa.cz/clanky/youtube-aneb-videopro-kazdeho/
(online 14. 11. 2018)
Youtube decade. Time.com. http://time.com/3828217/youtube-decade/ (online 14. 11. 2018)
Youtubery sleduje v česku 20 % populace. Mediaguru.
https://www.mediaguru.cz/2016/ll/studie-youtubery-sleduje-v-cesku-20- populace/
(online 14. 11. 2018)
86
12. Seznam tabulek a obrázků
Graf č. 1 - Znáte nějaké Youtubery/vloggery
Graf č. 2 - YouTube channel stats in Czech Republic
Graf č. 3 - YouTube znají tři čtvrtiny online populace
Tabulka č. 1 - Typologie angažovanosti do YouTube participace
Tabulka č. 2 - Typologie angažovanosti do YouTube konzumace
Tabulka č. 3 - Sada motivací v dotazníku
Obrázek č. 1 - Screen výpočtu V O
Obrázek č. 2 - Screen výpočtu V O
Obrázek č. 3 - Screen výpočtu V O
Obrázek č. 4 - Screen výpočtu V O
Obrázek č. 5 - Screen výpočtu V O
Obrázek č. 6 - Screen výpočtu V O
Obrázek č. 7 - Screen výpočtu V O
13. Příloha: Dotazník
Pohlaví: a) muž b) žena
Věk: let (vypiš)
Jak často navštěvuješ youtube?: a) méně než jednou týdně c) jednou týdně d) vícekrát týdně
e) denně
Kolik hodin průměrně denně trávíš na youtube? a) méně než hodinu b) 1 hod c) 2-3 hod. d)
více
Jsi na youtube registrován pod svým jménem? a) ano b) ne
V kolika letech jsi začal/a pravidelněji navštěvovat youtube? (vypiš)
U následujících výroků zaškrtni, jak moc s nimi souhlasíš (1 = vůbec, 5 zcela)
Na youtube chodím, protože:
zde získám informace o věcech, které mne zajímají 1 2 3 4 5
zde najdu různé návody 1 2 3 4 5
se tu dozvím o různých novinkách 1 2 3 4 5
chci udržet/a krok s trendy 1 2 3 4 5
tu poskytuji informace druhým 1 2 3 4 5
mohu přispět k informačním celkům 1 2 3 4 5
zde získávám nové nápady 1 2 3 4 5
abych ostatní zaujal/a 1 2 3 4 5
se pak cítím důležitý/á 1 2 3 4 5
vypadám pak cool 1 2 3 4 5
mám pocit, že to dělají ostatní a měl/a bych také 1 2 3 4 5
se zde bavím s dalšími uživateli 1 2 3 4 5
zde potkám zajímavé lidi 1 2 3 4 5
se cítím, že patřím do nějaké komunity 1 2 3 4 5
88
se mohu spojit s lidmi, kteří jsou stejní jako já 1 2 3 4 5
je to zábava 1 2 3 4 5
to je hra 1 2 3 4 5
nemám co lepšího na práci 1 2 3 4 5
je to relax 1 2 3 4 5
se nudím 1 2 3 4 5
Jaké aktivity na youtube realizuješ? Zaškrtni opětná stupnici, kde 1 = vůbec, 5primárně
Laj kování (to se mi líbí) 1 2 3 4 5
Dislajkování (to se mi nelíbí) 1 2 3 4 5
Komentáře 1 2 3 4 5
Sdílení 1 2 3 4 5
Sledování videí 1 2 3 4 5
Čtení komentářů 1 2 3 4 5
Nahrávání videí 1 2 3 4 5
89