V disertační práci jsme se zaměřily na akulturaci Vietnamců
žijících v ČR do naší společnosti. Dotazovaly jsme se především
1,5. a druhé generace českých Vietnamců, tedy mladých
Vietnamců, kteří se v ČR narodili nebo do ní přišli jako děti.
Zajímalo nás, jak se vyrovnávají se svojí
příslušností k české i vietnamské kultuře (bikulturní identita
a kulturní orientace) a negativními jevy s tím souvisejícími
(akulturační stres). Předpokládáme roli osobnostních vlastností
(podle modelu Velké pětky) jako jednoho z významných
prediktivních faktorů.
V disertační práci analyzujeme data získaná z
dotazníků měřících osobnostní charakteristiky (BFI-44),
integraci bikulturní identity (BIIS), akulturaci cestou
kulturní orientace (GEQ) a akulturační stres (RASI). Vycházíme
zejména z konceptu integrace bikulturní identity
Benetové-Martinezové a z jejích výzkumů minorit v USA.
V teoretické části disertační práce nejdříve vymezíme a
následně i podrobněji pojednáme o zkoumaných konstruktech
akulturaci, bikulturní identitě, akulturačním stresu a
osobnosti. Představíme základní způsoby měření akulturace a
stav zkoumání akulturace u nás i v zahraničí. Jednu kapitolu
věnujeme rovněž komunitě Vietnamců žijících v ČR. V empirické
části nejdříve s využitím základních analýz (korelační analýza,
t-testy) ověříme vztahy mezi jednotlivými proměnnými. Poté s
využitím hierarchické regresní analýzy uvedeme proměnné do
vzájemných souvislostí. Pro data české a vietnamské kulturní
orientaci provedeme faktorovou analýzu a určíme důležité
oblasti kulturní orientace pro české Vietnamce. Faktorové
řešení porovnáme s řešením Benetové-Martinézové na populaci
asijských minorit v USA. Totéž provedeme i s proměnnými
akulturační stres a bikulturní identita. V diskusi a závěru
shrneme naše výsledky a porovnáme je s výsledky zahraničních
výzkum, kriticky zhodnotíme náš výzkum a navrhneme možnosti pro
jeho pokračování.