Ploštěnky je tradiční označení pro ploštěnce (Platyhelminthes) volně žijící ve vodě nebo ve vlhkém suchozemském prostředí. Tyto bilaterálně souměrné organismy jsou převážně predátory či případně mrchožrouty, k čemuž si vyvinuly adekvátní adaptace. Často dokážou pojmout kořist mnohem větší, než jsou ony samy (např. kroužkovce, členovce a měkkýše). Takto efektivní příjem potravy jim umožnují specifické adaptace, jako je například uvolňovaní lapavých slizových vláken některými ploštěnkami, či přítomnost svalnatého hltanu, který nerozvinutější formy dokážou vychlípit přes ústní otvor. Ploštěnky s jednoduchým hltanem s řasinkovým epitelem se mohou živit pouze malými organismy (prvoky, vířníky), ale zástupci s mohutným hltanem ho dokážou převrátit ven přes ústní otvor a protrhnout ním tělní stěnu kořisti a vysát jejích tekutiny či dokonce vnitřní tělesné orgány. Existují dokonce zástupci s nejpokročilejším typem hltanu, který dokážou natahovat nad ulovenou kořist, dokud není zcela obalena. Ploštěnky vykazují různorodé adaptace i pro svou ochranu, pohyb a přichycení k substrátu, jako jsou například příchytné či adhezivní orgány nebo sekrece adhezivních a proteolytických substancí. Podobná výbava byla pravděpodobně již u předků volně žijících ploštěnců a mohla představovat preadaptaci na symbiotický způsob života. Vzhledem k tomu, že ploštěnky zahrnují jak volně žijící, tak symbiotické zástupce, přičemž mezi nimi lze nelézt i parazitické formy (např. u korýšů a ryb), představují velice zajímavou skupinu pro studie zabývající se preadaptacemi, jež vedly k rozvoji parazitizmu u Platyhelminthes a daly vznik výlučně parazitickým zástupcům Neodermata. Zadaná bakalářská práce se bude zabývat zejména behaviorálními a morfofunkčními adaptacemi u ploštěnek, přičemž jejím cílem bude na základě literatury (1) vyhodnotit, které z nich by mohly představovat specifické preadaptace k parazitismu, (2) sumarizovat publikovaná data o výskytu parazitických ploštěnek a (3) stručně porovnat strategie parazitismu u ploštěnek a Neodermata (tj. žábrohlísti, motolice a tasemnice). Cílem praktické části bakalářské práce bude (4) osvojit si základní metody zpracování ploštěnek pro mikroskopické analýzy (s využitím materiálu z volně žijícího zástupce Polycelis felina, nasbíraného a zafixovaného vedoucí BP), a (5) zdokumentovat a vyhodnotit zhotovené preparáty.