Tato práce analyzuje narativy týkající se AI v Číně, ČR,
Tchaj-wanu a USA, s cílem zjistit, jak se liší přístupy
univerzit k zavádění AI v daných zemích. Studie založená na
smíšených metodách odhaluje témata jako výhody a obavy spojené
s používáním AI ve vzdělávání a různé strategie jejího
zavádění: státem řízená integrace v Číně, předpisy v souladu s
EU v ČR, spoluvytváření směrnic na Tchaj-wanu a fakultní
autonomie v USA. Tyto rozdíly jsou dány kulturními dimenzemi a
regulačními kontexty. Práce nabízí adaptivní doporučení pro
řešení rovnosti a předsudků na globální úrovni.