Hybridní zóna mezi dvěma poddruhy myši domácí, Mus musculus
musculus a M. m. domesticus, které se od společného předka
oddělily před půl milionem let, je považována za tenzní
hybridní zónu, udžovanou migrací rodičovských genomů do oblasti
hybridní zóny a selekcí proti hybridům. Selekce je asociována
se sníženou plodností hybridů. To dělá z těchto dvou poddruhů
neocenitelný model pro studium speciace. V této práci
představuji výsledky ze čtyř studií, které byly provedeny jak
in situ v hybridní zóně, tak v řízených laboratorních
podmínkách. Menší část výsledků se týká vlivu chromozomu X na
fertilitu hydridů, který se jeví být dobře zdokumentován.
Přesto jsme v naší studii popsali pozici a roli nového lokusu
Hstx2 na chromozomu X a tří autozomálních lokusů, polymorfních
v populaci M. m. musculus, které přispívají k asymetrii
hybridní sterility. Větší část práce je věnována dosud spíš
opomíjenému vlivu chromozomu Y na plodnost samců. Nejprve jsme
se zaměřili na chování chromozomu Y v hybridní zóně. Zjistili
jsme že asymetrická introgrese chromozomu Y M. m. musculus na
území M. m. domesticus není omezena pouze na Česko-Bavorskou
část hybridní zóny. Zdá se, že k tomuto jevu dochází ve střední
Evropě běžně. Mechanismus, který může přispívat k šíření
chromosomu Y přes hybridní zónu, byl naznačen dvěma studiemi,
využívajícími experimentální křížení kmenů odvozených z
divokých populací myši domácí. V obou studiích jsme zjistili
podstatné rozdíly v kvalitě spermií mezi hybridy nesoucími
chromozom Y původu M. m. musculus a M. m. domesticus. Obecně
lze říci, že hybridi s chromozomem Y z poddruhu M. m.
domesticus trpí zvýšeným výskytem spermií s disociovaným
bičíkem. Z výsledků jsme vyvodili, že tyto rozdíly jsou
asociovány s chromozomem X, ale jsou modulovány jeho interakcí
s chromozomem Y. V situaci, kdy jsou tyto vlivy posilovány
kompeticí mezi samci u promiskuitních druhů, mohou přispívat k
posílení reprodukčích bariér a ke vzniku nových druhů.