Oponentský posudek na doktorskou disertační práci Ing. Lucie Všetičkové, "Hodnocení interakcí mezi chovem ryb v rybnících a indikátory kvality vody", Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno, 2013 Disertační práce řeší problematiku kvality vody v rybnících, především z hlediska rozdílu kvality vody na přítoku a na odtoku z rybniční nádrže. Vlastní práce je koncipovaná jako soubor 6 samostatných prací: 2 jsou publikované v časopisech s impakt faktorem (s autorstvím na 1. místě), 3 publikace jsou v češtině (sborník a recenzovaný časopis) a jeden rukopis v angličtině je odeslaný k posouzení. Tento soubor prací je doplněn abstraktem z mezinárodní konference a opatřen úvodním komentářem. V úvodní části autorka formuluje cíle práce a stručně je dává do souvislostí s historií rybářství v ČR a problematikou kvality vody v rybnících. Dále popisuje lokality a použité metody. Vzhledem k tomu, že výsledky pro publikace pocházejí z jedné sezóny z roku 2009 a ze čtyř podrobně sledovaných rybníků, mohla autorka přehledně shrnout výsledky pro jednotlivé lokality a učinit celkové závěry. Úvodní část je vybavena seznamem použité literatury, který obsahuje 42 položek. Cíle práce byly formulovány ve čtyřech bodech: 1. vyhodnocení kvality vody na odtoku z rybníků s různou intenzitou hospodaření s využitím saprobního indexu podle makrozoobenzosu (MZB) 2. určit rozdíl mezi společenstvy MZB na přítoku a v odtoku 3. posoudit využití umělých substrátů pro studium MZB 4. stanovit rozdíl mezi kvalitou přitékající vody a kvalitou vody v odtoku, z hlediska obsahu živin a bakteriálního znečištění Klíčové výsledky jsou shromážděny v publikacích "The impact of carp pond management upon macrozoobenthos assemblages in recipient pond canals" (Aquacult.Int.) a "Effects of semi-intensive carp pond farming on discharged water quality" (AIP). Soubor údajů o složení MZB představuje velice cenný materiál, který dokládá oživení těchto lokalit. Domnívám se, že tato velmi důkladná determinační i kvantitativní práce se dobře zařadí do kontextu současných i dřívějších studii bentosu, které mají na moravských hydrobiologických pracovištích velkou tradici. Hodnoty saprobního indexu založené na analýze MZB potvrzují předpoklad, že voda na odtoku z rybníka vykazuje oproti přítoku zlepšení kvality (s výjimkou rybníka Vrkoč, který má výrazně lepší kvalitu vody na přítoku, než je tomu u ostatních lokalit). Obdobné výsledky se autorce podařilo získat také analýzou společenstev makrozoobentosu z umělých substrátů. Tento experimentální výsledek je velmi důležitý, protože odstraňuje vliv specifického charakteru jednotlivých odběrových míst a vytváří do určité míry srovnatelné podmínky pro rozvoj makrozoobentosu. Druhá publikace (AIP) hodnotí především hydrochemické parametry a bakteriální znečištění. Interpretace výsledků je založena na srovnání vybraných parametrů a koncentrací sledovaných látek v přítoku a v odtoku v období duben-září. Ve všech případech výsledky ukazují na snížení koncentrací celkového fosforu, fosfátů, celkového dusíku, dusičnanů i amoniakálního dusíku. Rybníky zřetelně snižují mikrobiální znečištění. Pokud se týká pH, rozpuštěného kyslíku, BSK5, C H S KM n , organického uhlíku, výsledky nejsou tak jednoznačné. Bylo zjištěno jak zlepšení, tak i zhoršení sledovaných parametrů. V případě nerozpuštěných látek především sestonu (hodnoceného jako koncentrace chlorofylu), nastává v rybnících jejich zvýšení. Pechar posudek DDP-Všetičková 2013 1 Interpretaci výsledků z odtokových kanálů rybníků je třeba činit se znalostí jak abiotických, tak biotických podmínek. Velmi důležitou úlohu má v tomto případě přítomnost ryb, jejich druhová skladba a velikostní distribuce. Proto důležité výsledky přináší třetí publikovaná práce "Rybí společenstva stok rybničních systémů Nesytu a Vrkoče", včetně dokumentování vlivu ryb na saprobní index a index diversity MZB. Články ve Vodním hospodářství a Rybníkářství lze považovat za užitečnou presentaci výsledků pro domácí rybářské a vodohospodářské odborníky. A jako další anglickou shrnující mutaci bych považoval rukopis odeslaný do bulletinu World Aquaculture. Článek ukazuje sice podrobnější sezónní vývoj jednotlivých parametrů, ale hodnocení, tak jako v předešlých případech, je založeno na průměrných hodnotách. Zařazení abstraktu z konference Global Aquaculture se jeví z hlediska sdělené informace jako nadbytečné. Celkově lze konstatovat, že práce přináší kvalitní výsledky jak z pozorování, tak z experimentu s umělými substráty. Je zřejmé, že autorka zvládla solidní soubor hydrobiologických metod, stejně tak i zpracování výsledků a jejich profesionální publikování. Je pozoruhodné, s jakou efektivitou dokázala výsledky vytěžit a publikovat. Publikované práce i úvodní část působí jednotným dojmem a po formální stránce tento celek splňuje nároky na disertační práci. K předložené disertaci mám tyto připomínky a dotazy: Z formálního hlediska, text v úvodní části by si zasloužil větší gramatickou důslednost, např. str. 19 "V přítoku a odtoku bylo zjištěno celkem 38, resp. 40 taxonů makrozoobentosu (MZB), s průměrnými hodnotami 12,5±1,9 a 13,0±4,2 (p>0,05) v jednotlivých odběrech." Čeho jsou to průměrné hodnoty - počtu taxonů zaznamenaných v jednotlivých odběrech ? o řádek dál - překlep "... odtoku statisticky významně lepší než v odtoku" dále "Druhy perlooček tvořící biomasu o velikosti větší než jum 700" nejedná se o biomasu a dokonce ani o speciální druhy nad um700, ale jedince. Stejně tak je nepřesná formulace "... druhů menších než /Jtn700 ". Vážnou nesrovnalost jsem zaznamenal v tabulce 1 (str. 13) a to u hodnot doby zdržení {KUR=104, ŠIN=168, NES=184, VRK=88 dní). V analogické tabulce v publikaci Aquacult. Int. jsou doby zdržení zcela odlišné (KUR=441, ŠIN=236, NES=614, VRK=64 dní) Podle dat podniku Povodí Moravy, je teoretická doba zdržení na Nesytu asi 700 dní, takže bych druhou sadu údajů o době zdržení bral jako pravděpodobnější. Nicméně v publikaci AIP se objevují stejné údaje, jako na straně 13, ale je to kompenzováno tabulkou v rukopisu pro World Aquaculture, kde je použita druhá vyšší sada dob zdržení. Pozitivní skutečnost, kterou rád zmiňuji, je, že jsem v úvodní části nezaznamenal žádné nesrovnalosti v citované literatuře. Z hlediska celkové koncepce práce, myslím, že by bylo možné v úvodní části se více věnovat zadání, jak zní v názvu disertace - tj. interakci mezi chovem ryb a indikátory kvality vody. K tomuto tématu existuje řada publikací, které měly být zahrnuty, nejen jako výčet autorů, kteří se problematikou zabývali. Literatura mohla být i více myšlenkově využita - jak k historii rybníkářství na Moravě (Hurt 1960), tak k vlastní problematice (Bayer, Bajkov 1929 Lednické rybníky, Dykyjová, Květ 1978 - Pond littoral ecosystem, Kořínek et al. 1967 - Carp ponds of centrál Európe a další). Pechar posudek DDP-Všetičková 2013 2 Z metodických informací mi chybí, jak byly sledovány průtoky a zda jsou známé hodnoty v době odběrů? Práce dobře dokumentuje zlepšení kvality vody v rybnících - ale ve všech případech se jedná o silně znečištěné přítokové vody, má autorka představu, jaký je podíl přísunu živin do nádrže z krmení ryb? Domnívám se, že v těchto studovaných případech se rybářské hospodaření prakticky neprojeví a je proto velmi obtížné hodnotit interakci mezi chovem ryb a kvalitou vody. Údaje o struktuře zooplanktonu ukazují, že obsádka ryb ve všech případech nakonec eliminovala velké účinně filtrující perloočky rodu Daphnia a tím umožnila enormní nárůst fytoplanktonu tento proces byl společný pro všechny lokality a tudíž ani rozdíly v produkci nelze považovat za tak vážné určující parametry. Saprobní index pro rybniční vody není podle mne příliš citlivá metoda pro detekci změn kvality vody- daleko víc, než např. koncentracemi živin, bude SI ovlivněn kyslíkovými poměry a prouděním. Očekával bych nějaký pokus o postižení vztahů mezi jednotlivými parametry a SI, např. pomocí C C A . V práci to není, ale uvažovala autorka o takovém hodnocení? Soubor dat v některých případech působí poněkud nesourodě - např. velmi nízké hodnoty BSK5, C H S K M H ačkoliv hodnoty celkového P a amoniakálního dusíku jsou velmi vysoké? Dalším problémem jsou relativně nízké koncentrace organického uhlíku, které se výrazně nezvyšují, i když např. chlorofyl narůstá o řád. Podobně v nevelkém rozsahu se pohybují koncentrace nerozpuštěných látek. Také rostoucí koncentrace dusičnanů ve Valtickém potoce od května do září, kdy jsou zjištěny nejvyšší hodnoty, by si zasloužily vysvětlení. Může se autorka k tomu vyjádřit, případně upřesnit použité metodické postupy? Nemohu úplně souhlasit se závěrem, že tradiční rybniční systém je neznečišťující, nebo jak z textu vyplývá, že nemůže zhoršovat kvalitu vody. Toto platí pro obdobné případy rybníků, které mají silně znečištěný přítok. Už na rybníce Vrkoč, se tato tendence nijak výrazně neprojevila a to přítok lze považovat za nadprůměrně zatížený např. fosforem. Pro ověření platnosti takového tvrzení by bylo třeba porovnat úrovně znečištění nebo zatížení rybníků živinami i v jiných oblastech. To, že předložená disertační práce dává příležitost k diskusi a otázkám, nepovažuji za chyby nebo nedostatky. Práce přináší cenné výsledky a autorka prokázala schopnost samostatné vědecké práce. Proto doporučuji, aby v případě úspěšné obhajoby, byl Ing. Lucii Všetičkové udělen titul PhD. V Českých Budějovicích 24.3.2013 doc.RNDr. Libor Pechar, CSc. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta Pechar posudek DDP-Všetičková 2013 3