MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA SEMINÁŘ JAPONSKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2019 VLADIMÍR ZLÁMAL MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA SEMINÁŘ JAPONSKÝCH STUDIÍ Vladimír Zlámal Příčiny klesající porodnosti v Japonsku Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Rozwalka 2019 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Prohlašuji, že tištěná verze práce je shodná s verzí elektronickou. Souhlasím s tím, aby práce byla archivována a zpřístupněna ke studijním účelům. Podpis autora práce Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí práce, Mgr. Zuzaně Rozwalce, za cenné připomínky, odborné rady, poskytnuté informace a konzultace, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce, a všem dalším, kteří mě během psaní této práce podporovali. Poznámka k formální úpravě práce Tato bakalářská práce používá českou transkripci pro přepis japonských slov do latinky v souladu se zásadami uvedenými v publikaci Ivony Barešové a Moniky Dytrtové Problematika české transkripcejaponštiny a pravidla jejího užívání. Japonské termíny jsou přepsány do latinky kurzívou a následně uvedeny ve znacích i překladem v závorce. Jména japonských autorů jsou uváděna v pořadí příjmení, jméno. Čínská jména jsou ponechána tak, jak jsou uváděna v anglicky psané literatuře. Pokud není řečeno jinak, jsou překlady použité v práci autorovy vlastní. Citace uvedené v této práci jsou v souladu s citační normou ČSN ISO 690, názvy jednotlivých publikací jsou zanechány v originálním znění. V případě japonské literatury jsou doplněny přepisem v latince. Obsah Úvod 8 1. Porodnost od poloviny 20. století 10 2. Příčiny klesající porodnosti 15 3. Typicky japonské příčiny klesající porodnosti 21 3.1. Stoupající věk vstupu do manželství 21 3.2. Rok ohnivého koně 29 Závěr 37 Bibliografie 40 Seznam obrázků 46 Seznam tabulek 46 Resumé 47 Summary 48 Seznam pojmů použitých v práci Počet narozených dětí Tímto pojmem je v předložené práci označen celkový počet živě narozených dětí za vybrané období. Data získaná z tohoto měření se používají k zjištění, zda došlo k nárůstu či poklesu populace. Porodnost Termín porodnost je v této práci používán ve smyslu hrubé míry porodnosti. Označuje počet narozených dětí na 1 000 obyvatel v kalendářním roce. Na něj navazuje i termín plodnost. Plodnost Plodnost, někdy také označována jako fertilita, odkazuje v rámci této práce na tzv. hrubou plodnost, která se určuje na základě počtu narozených dětí v kalendářním roce a následně je vztažena na počet matek. Označuje průměrný počet dětí, jež žena za svůj život zplodí. Pro růst populace je důležité, aby se plodnost ženy pohybovala na hodnotě 2,1 a více dítěte. Taková míra zajistí růst populace v případě, že se nesetká s vyšší úmrtností, která je charakteristická zejména pro rozvojové země. 7 Úvod Japonsko prošlo od poloviny 20. století řadou demografických změn týkajících se struktury obyvatelstva. Tyto změny se nejprve projevily velkým nárůstem narozených dětí, což posléze vedlo k tomu, že rodiny měly běžně dvě až tři děti. Tento trend zůstal víceméně stabilní, výjimečná situace však byla zaznamenána v 60. letech minulého století, která se projevila v náhlém poklesu počtu narozených dětí.1 Od poloviny 70. let začal počet narozených dětí postupně klesat, což se výrazně projevilo nejen na míře japonské porodnosti, ale také na pozdějším úbytku obyvatelstva, který se začal projevovat ve 21. století. To v současné době staví Japonsko do role národa, jehož s největší pravděpodobností čeká ve 21. století mimo jiné i nárůst podílu postproduktivní části obyvatelstva. V souvislosti s touto prací byla stanovena výzkumná otázka: Jaké příčiny stojí za klesající porodností v Japonsku, a které z nich lze charakterizovatjako ryzejaponské ? Metodologie, kterou v práci používám, je založena na analýze a komparaci výsledků sociologických studií, bez kterých by bylo nalezení odpovědi na danou otázku prakticky nemožné. První kapitola popisuje vývoj porodnosti od poloviny 20. století až po současnost. Trendy ve 21. století jsou nastíněny pouze okrajově, jelikož zásadní projevy klesající porodnosti se udály právě během druhé poloviny 20. století. Druhá kapitola se zabývá analýzou hlavních příčin, jež vedou ke klesající míře porodnosti v Japonsku. Analýza vychází z komparace několika, převážně sociologických děl. Třetí kapitola se zabývá specificky japonskými příčinami klesající porodnosti. Tato kapitola má za cíl podat informace o tom, jaké jsou specifické rysy Japonska, které mají na demografickou strukturu významný vliv. Faktory ovlivňující demografii Japonska jsou rovněž ilustrovány na datech. Je třeba podotknout, že práce se zaměřuje převážně na typicky japonské příčiny klesající porodnosti, a proto některým příčinám není věnována taková pozornost. Je třeba, aby si případný čtenář práce uvědomoval, že kromě typicky japonských příčin klesající porodnosti se ve světě, zejména ve vyspělých zemích, lze setkat i s obecně rozšířenými příčinami klesající porodnosti. 1 Jednalo se o kulturní příčinu, která tento pokles způsobila. V třetí kapitole práce bude tento jev podroben podrobnějšímu zkoumání. 8 Výběr tématu práce byl podnícen dvěma faktory. Prvním z faktorů, které za výběrem stály, je kniha od významného německého sociolingvisty Floriana Coulmase, která nese název Population Dedine and Ageing in Japan - The Sociál Consequences. Právě díky ní jsem se začal o problematiku porodnosti v Japonsku hlouběji zajímat. Druhým, posledním, faktorem je, že jsem mezi dosud napsanými českými japanologickými pracemi nenalezl prakticky žádné sociologicky zaměřené práce, a proto bych rád svým příspěvkem obohatil japanologické prostředí v České republice o nové poznatky z této oblasti. Podkladem pro sepsání práce byly zejména tematicky zaměřené sociologické práce a odborné výzkumy. Pracuji především s autory, jako je profesor Florian Coulmas, jenž je čestným profesorem pro japonskou společnost na univerzitě v německém Duisburgu a Essenu. Dále byly využity práce profesora Ladislava Rabušice, který dodnes působí v oboru sociologie na Masarykově univerzitě v Brně a patří mezi významné znalce ve svém oboru. Práce vychází i z řady dalších odborných studií, ale převážně se jedná o práce sociologického zaměření. Mimo jiné se tato práce neobejde bez statistických údajů, které byly čerpány ze stránek Japonského statistického úřadu2 a Národního institutu pro výzkum obyvatelstva a sociálního zabezpečení.3 2 Japonský název instituce zní Nippon tókeikjoku (0 ^ ^ š t ^ i ) . 3 Japonský název instituce zní Kokuricu šakai hošó džinkó mondai kenkjúšo (HZilié^l^APFplMíff 9 Kapitola 1 1. Porodnost od poloviny 20. století Tato kapitola se zaměřuje na vývoj porodnosti od poloviny 20. století. Chronologicky analyzuje změny, ke kterým došlo až po konec 90. let minulého století. Zmíněny jsou především tzv. japonské baby boomy, které měly na růst porodnosti největší vliv. Dále jsou analyzovány možné příčiny, jež mohly zmíněné baby boomy způsobit, či jiné faktory, které mohly potenciálně ovlivnit růst porodnosti. Období poloviny 20. století bylo zvoleno z toho důvodu, jelikož v této době začala porodnost v Japonsku postupně klesat, což přetrvává až do roku 2019. V současnosti se Japonsko řadí mezi země s nejnižší úrovní porodnosti na světě. Koncem první poloviny 20. století bylo pro země postihnuté 2. světovou válkou typické, že v nich docházelo k růstu porodnosti. Tento trend se týkal i Japonska. Období prudkého nárůstu porodnosti je odborníky nazýváno jako baby boom. V japonském prostředí nastaly v průběhu 20. století dvě situace, kdy došlo k nárůstu porodnosti ve spojení s baby boomem. První baby boom přišel po druhé světové válce, konkrétně okolo roku 1948. V této době se narodily téměř 3 miliony dětí. Poslední známé údaje z roku 1943 ukazují, že porodnost byla na úrovni 30,9 dětí na tisíc obyvatel za rok. Jelikož nejsou údaje mezi lety 1943 až 1947 dostupné, nelze zjistit, jak se porodnost do roku 1947 vyvíjela. Lze se však domnívat, že její úroveň byla nižší než v roce 1943, zejména kvůli oslabování vojenské moci Japonska a jeho následné porážce, během níž utrpělo velké škody nejen na majetku, ale i na životech. Japonská společnost byla v té době také sužována velkou úmrtností a hladomorem, což může být jednou z příčin, proč nebyla data statistickými úřady zaznamenána. Vývoj porodnosti v Japonsku ilustruje konkrétními daty následující tabulka: Rok 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 Porodnost 29,4 31,8 30,9 30,9 ? ? ? 34,3 33,5 33 28,1 Tabulka 1: Vývoj porodnosti v Japonsku v letech 1940-1950 Zdroj: Statistics Bureau, Ministry of Internal Affairs and Communications. Chapter 2: Population and Households: Live Births by Sex and Sex Ratio of Live Birth [online]. 2012. 10 Za zmíněným vysokým nárůstem porodnosti během prvního baby boomu může především frustrace z dlouhé války, během níž byli potencionální rodiče spíše odrazováni od toho, aby měli potomky. Nemalou zásluhu měl i rozmach ekonomiky, který odstartoval japonský ekonomický zázrak v 50. letech. Od 50. let minulého století porodnost mírně klesala a držela si svou úroveň okolo 20 dětí na tisíc obyvatel, což nebyl stav, který by vyžadoval větší zásah vlády (například v podobě systémové podpory rodinné politiky). Avšak v roce 1966 nastal zvrat, kdy došlo k poklesu porodnosti na historicky nejnižší známou hodnotu v té době: 13,7 dítěte na tisíc obyvatel.4 Tento pokles byl vysvětlován působením víry v hinoe uma (M^F, „rok ohnivého koně"). Věřilo se, že žena narozená v tento rok má neblahý vliv na svého manžela, proto se páry v tomto roce vyhýbaly početí. Jiné možné vysvětlení poklesu porodnosti se v odborné literatuře nalézt nepodařilo. Následující rok se porodnost vrátila na původní úroveň a držela se okolo 20 dětí, jako tomu bylo před rokem ohnivého koně. Tato úroveň porodnosti trvala až do nástupu druhého baby boomu. Druhý baby boom přišel okolo roku 1970 a narodilo se během něj okolo 2 milionů dětí. Nebyl to tak velký přírůstek na obyvatelstvu jako během prvního baby boomu, přesto však byl znatelný. Příčiny lze zejména vidět v ekonomickém zázraku, díky němuž se Japonsko dostalo v relativně krátké době mezi světové ekonomické špičky. S tím souviselo také zlepšování životní úrovně. To bylo rovněž způsobeno již zmíněným ekonomickým zázrakem. Druhý baby boom napomohl k tomu, že se porodnost až do roku 1973 zvyšovala jen nepatrně. Oba výše zmíněné baby boomy jsou od sebe časově vzdáleny 22 let. Na tomto místě je vhodné uvést i průměrný věk matek, který dosahoval, podle dat Japonského statistického úřadu roce 1970, 25,6 let. Matek ve věku do 29 let bylo v tomto roce celkově 76,7 %.5 Věk těchto matek tedy odpovídal tomu, že se narodily během prvního baby boomu. Očekávalo se tak, že když generace narozená během prvního baby boomu způsobila baby boom druhý, generace druhého způsobí baby boom třetí. Ten měl dle očekávání přijít zhruba okolo 90. let minulého století, ale nestalo se tak. Jedním z důvodů, proč k němu nedošlo, byla ekonomická krize. Ta v zemi nastala po „prasknutí spekulativní bubliny" v 80. letech, přičemž cena většiny aktiv výrazně převyšovala svou 4 Statistics Bureau, Ministry of Internal Affairs and Communications. Chapter 2: Population and Households: Live Births by Sex and Sex Ratio ofLive Birth [online]. 2012 [cit. 2019-01-23]. Dostupné z: https://www.stat.go.jp/english/data/chouki/02.html. 5 Statistics Bureau, Ministry of Internal Affairs and Communications. Statistical Handbook of Japan 2015 [online]. 2015 [cit. 2019-5-23]. S. 16-17. Dostupné z: http://www.stat.go.ip/english/data/handbook/pdf/2015all.pdf. 11 skutečnou hodnotu a lidé si je tak nemohli dovolit. Následky prasknutí bublinové ekonomiky bylo možné pozorovat po celá 90. léta minulého století, často se této době mluví jako o „ztracené dekádě". V některých případech zasahovala až do roku 2010. Její dopad se mimo jiné projevoval ve vysoké míře nezaměstnanosti mladých Japonců (ve smyslu ekonomicky aktivní části obyvatelstva ve věku od 18 do 30 let), kteří do té doby měli vždy jistotu stálého zaměstnání. Tato ztráta ekonomické stability mohla způsobit nezájem obyvatel o zakládání vlastních rodin, jelikož by jim nemohli zajistit takový životní standard, na který byli do té doby zvyklí. Vývoj nezaměstnanosti v Japonsku v letech 1990 až 2010 ilustruje následující graf: Obrázek 1: Nezaměstnanost v letech 1990-2010 6 1 0 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 Nezaměstnanost celková v % Ženy Muži Zdroj: Statistics Bureau, Ministry of Internal Affairs and Communications. Chapter 19 Labour and Wages: Unemployed Persons and Unemployment Rate by Age Group and Sex (1968-2010) [online]. 2012. Jelikož se očekávaný třetí baby boom neprojevil, začala se japonská vláda od začátku 90. let intenzivněji věnovat rodinné politice. Byla to reakce vlády na „šok" v roce 1989, při němž plodnost v Japonsku klesla na 1,57. Proto bývá tento rok často označován pojmem „šok 1,57", japonsky 1.57 šokku (1.57 V B V*P). Plodnost tehdy klesla na ještě nižší úroveň, než tomu bylo v roce ohnivého koně. To, že se japonská vláda začala intenzivně zajímat o rodinnou politiku, které do té doby nevěnovala velkou pozornost, se jevilo jako zcela legitimní a rozumný postup. 12 Ekonomická sila Japonska začala od 50. let minulého století stoupat, nicméně porodnost se začala po druhém baby boomu v polovině 70. let rapidně snižovat. Když tedy žádný třetí baby boom nenastal, mohla celou situaci zachránit právě dobře vedená rodinná po­ litika. V bývalé Československé republice bylo možné v průběhu 70. let zaznamenat podobný jev, kdy politická situace tehdejšího Československa pozitivně ovlivňovala zvyšování porodnosti. Děti narozené v tomto období dostaly označení Husákovy děti podle jména tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka. Tehdejší režim zavedl systematickou podporu rodin, která měla například podobu novomanželských půjček, vyšších přídavků na děti či zvýhodněného bydlení pro rodiny. To způsobilo rapidní nárůst v počtu uzavíraných sňatků a také zvýšení míry porodnosti. V dnešní době je generace Husákových dětí narozená v 70. letech nejpočetnější ekonomicky aktivní skupinou obyvatel.6 Změny v porodnosti v Japonsku měly dopad na rodinný život, na jaký byli do té doby Japonci zvyklí. Ekonomický růst země byl doprovázen zakládáním nových rodin a tím docházelo i k růstu porodnosti. Od poloviny 70. let minulého století však začala porodnost klesat, konkrétně po skončení etapy druhého baby boomu. Po prasknutí bublinové ekonomiky klesala porodnost rychleji. V návaznosti na to mohla většina mladých Japonců začít vnímat rodinu jako negativní prvek, jenž by jim spíše ublížil (hlavně pak po ekonomické stránce). Profesor Takajama Norijuki se k tomuto tématu zmiňuje, že jsou mladí lidé podle jeho názoru svým okolím od rodičovství systematicky odrazováni. Například jim je často předkládáno, že výchovu dětí nezvládnou. Proto se nelze divit, že si někteří zvolí lehčí cestu a děti jednoduše nemají. Profesor Takajama se domnívá, že tyto negativní faktory mají dopad na klesající porodnost, a pokud bude tato situace nadále přetrvávat, nelze očekávat zlepšení.7 Jako jedno z možných řešení navrhuje zvýšení účasti mužů při výchově dítěte, jelikož většina japonských matek je oproti mužům samotnou výchovou dětí časově velmi vytížena. Podle jeho slov by také pomohlo, kdyby byly přesčasy, které jsou zaměstnanci běžně nuceni odpracovat, placeny až dvojnásobně. Ředitelé firem by pak byli mnohem obezřetnější při prodlužování pracovní doby. Ta by neměla být 6 STRAŠILOVÁ, Gabriela. „Husákovy" versus „Havlovy děti". Statistika&My [online]. 2013 [cit. 2019- 6-18]. Dostupné z: https://www.statistikaamy.cz/2013/12/husakovv-versus-havlovy-deti/. 7 T A K A J A M A , Norijuki. Why Not Change the Working Style of Men in Japan? Hitotsubashi University Repository [online]. 2006. [cit. 2019-01-24]. S. 2-3. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/46474009 Why Not Change the Working Style of Men in Japan. 13 delší, než je pro výkon práce nezbytně nutné. Všechny tyto návrhy by měly přispět k tomu, že by mladí Japonci měli více příležitostí k navazování vztahů a zakládání rodin. Od 50. do 70. let 20. století se porodnost v Japonsku držela zhruba okolo 20 dětí. Kromě dvou zmíněných etap baby boomů se však nadále snižovala a v roce 2016 dosahovala porodnost hodnoty pouze 7,8 dětí. Demografii Japonska ovlivňuje celá řada faktorů, které se promítají do celkového růstu japonské populace, míry porodnosti i plodnosti. Co lze s jistotou konstatovat na základě výše uvedených dat, je to, že obyvatelé Japonska pozitivně reagují na ekonomický růst hojnějším zakládáním rodin, což posléze vede i k vyšší porodnosti v zemi. Pokud však země ekonomicky neprosperuje, projevuje se to na míře porodnosti negativně. T A K A J A M A , Norijuki. Why Not Change the Working Style of Men in Japan? Hitotsubashi University Repository [online]. 2006. [cit. 2019-01-24]. S. 7-8. Dostupne z: https://www.researchgate.net/publication/46474009 Why Not Change the Working Style of Men in Japan. 14 Kapitola 2 2. Příčiny klesající porodnosti V současnosti existuje řada příčin, jež vedou v Japonsku ke klesající porodnosti. Touto problematikou se bude zabývat tato kapitola, která srovnává především názory významných sociologů zabývajících se tímto tématem. Patří mezi ně zejména profesor Florian Coulmas, jenž je odborníkem v oblasti vývoje japonského obyvatelstva, a dále také profesor Ladislav Rabušic. Zmínění sociologové patří mezi špičky ve svých oborech. Mimo práce zmíněných autorů byly využity i další sociologické studie. S různými příčinami klesající porodnosti se dnes setkává většina vyspělých zemí na světě. Jedná se o témata, která jsou v 21. století často diskutována, a to jak v politické, tak i v mediální sféře. Různých projevů klesající porodnosti v Japonsku si lze všimnout například u vzrůstajícího počtu postproduktivní části obyvatel, klesajícího počtu adolescentů nebo též u televizních reklamních spotů, které jsou často zaměřené na postproduktivní část populace. Profesor Florian Coulmas v souvislosti s postproduktivní částí obyvatelstva zavedl pojem, který se vztahuje na stárnoucí společnost v Japonsku. Je jím čókórei šakai (ÍS iĚiirtfié, „hyper-stárnoucí společnost"). Tento termín se začal objevovat na titulcích novin zejména po roce 1990. Označuje populaci, ve které je podíl obyvatel starších 65 let roven nebo převyšuje 21 %.9 Japonská společnost je tedy společností, pro níž je charakteristický narůstající podíl obyvatel starších 65 let a také pokles počtu narozených dětí, japonsky šóšika (ÍÍ^Ť'íb, „pokles počtu dětí"). Lze se tedy domnívat, že i v průběhu 21. století bude porodnost nadále klesat a s tím bude souviset i úbytek ekonomicky aktivního obyvatelstva. Tyto faktory budou mít vliv především na systém důchodového pojištění, které je dnes z velké části hrazeno vládou. Klesající porodnost je důsledkem toho, že jsou potencionální rodiče od rodičovství odrazováni. Proto většina sociologů poukazuje na příčiny, jež k takové klesající porodnosti vedou. Odborníci se ve svých názorech shodují zejména na těchto příčinách: snaha udržet si jistou ekonomickou stabilitu, dosáhnutí vyšší úrovně vzdělání, kariérní postup či existence vysokých výdajů, které jsou spojené s výchovou dítěte. Tyto příčiny 9 COULMAS, Florian. Population Decline and Ageing in Japan: The Social Consequences. Routledge Chapman Hall, 2007. ISBN 0-415^10125-9. S. 5. 15 se objevují i v dalších vyspělých zemích, které se potýkají s klesající porodností. Existují však i takové příčiny, které pramení z kulturních specifik dané země a společnosti. Tyto specifické příčiny poklesu porodnosti budou ve třetí kapitole analyzovány v kontextu Japonska. Nyní budou popsány výše uvedené příčiny v japonském prostředí. Snaha udržet si jistou ekonomickou stabilitu a vysoké výdaje na výchovu dítěte patří k nej častějším odpovědím, které páry uvádí v reakci na to, proč nemají potomky. V současnosti je obecně známo, že výchova dětí není levnou záležitostí. Ve spoustě zemích se kromě nutných potřeb pro dítě, jako je strava, oblečení a podobně, platí i za vzdělávací a výchovné instituce, do nichž dítě dochází. Stejně tak je tomu i v Japonsku. Takové výdaje se pak citelně odrazí na rozpočtové situaci rodiny. To dokazuje i výzkum nákladů spojených s výchovou potomka provedený kanceláří japonského kabinetu vlády.1 0 Podle výsledků výzkumu se celkové náklady na dítě ve věku do 6 let pohybují až do výše 4,4 milionů jenů (v přepočtu přibližně 915 tisíc korun). Jedny z nejvyšších výdajů přitom představují poplatky za dětské jesle či mateřské školky.1 1 Podle Roberta Retherforda a Ogawy Naohiry dosahuje částka, která je spojená s výchovou japonského dítěte od útlého věku až po jeho studium na univerzitě, zhruba 28,6 milionů jenů (v přepočtu téměř 5,7 milionů korun).12 Jde navíc o nejnižší uvažovanou částku, která počítá s docházkou do relativně levnějších státních škol v Japonsku. Podle Japonské agentury pro daně se průměrný plat v Japonsku, pohybuje okolo 4,7 milionů jenů (v přepočtu 985 tisíc korun) na rok.1 3 Narození dítěte je tedy náročnou finanční zátěží pro manželský pár a lze tak předpokládat, že si rodiny musí zajistit další finanční příjem. Lze se rovněž domnívat, že vzhledem k finanční náročnosti výchovy dětí budou mladí obyvatelé Japonska usilovat o oddalování rodičovství, tím pádem i o eliminaci těchto nákladů, jako je placení dětských jeslí či mateřských školek. Důsledkem je tedy 1 0 Japonský název instituce - naikaku-fu (rtHfií). 1 1 Cabinet Office. Cabinet Office. Dai 2 secu kazoku to šakai zentai no kosodate hijó. faíHJÍf. ITff£ 2 Sp ^Jíi^tté^ftíDŤWT^fflJl . Government of Japan [online], [cit. 2019-04-15]. Dostupné z: https://www8.cao.go.ip/shoushi/shoushika/whitepaper/measures/w- 2005/17webhonpen/html/h 1520110.html. 1 2 RETHERFORD, Robert D. & OGAWA, Naohiro. Japan's Baby Bust: Causes, Implications, and Policy Responses. In East-West Center Working Papers (118), p. 1-44 [online]. 2005 [cit. 2019-04-12]. S. 15. Dostupné z: https://www.eastwestcenter.org/publications/iapans-baby-bust-causes-implications- and-policy-responses. 1 3 National Tax Agency. 3. 1 toši wo cúdžite kinmu sita kjújoba šotokuša. HÍRJT. 3. 1 ^fÍŤÄ C.TÍ1)?3J L7C!P-5-PJH##. Ministry of Finance [online], [cit. 2019-04-17]. Dostupné z: https://www.nta.go.ip/publication/statistics/kokuzeicho/minkanl997/menu/03.htm. 16 logicky i pokles porodnosti. V Japonsku navíc fungoval (a funguje i dnes) progresivní systém plateb za výše uvedené služby. Rodiče také často usilují o to, aby jejich dítě bylo ve společnosti úspěšné, a proto do jeho výchovy a vzdělání investují nemalé částky. To dokazuje profesor Ladislav Rabušic, který tvrdí: „Nejen, že se hodnota dítěte pro rodinu snížila, ale děti se začaly stávat čím dál dražšími. Bylo to způsobeno tím, že zvyšující se životní úroveň vedla i k vyšším rodinným aspiracím, v nichž uplatnění dítěte hraje významnou úlohu."14 Mladí lidé, kteří se rozhodují o možnosti mít potomky, tedy stojí před překážkou, která je často od této možnosti odradí. Touto překážkou jsou právě vysoké náklady na výchovu dětí. Je však pravdou, že s přibývající vážností tohoto tématu se vlády často snaží rodičům pomoci poskytnutím finanční podpory v různých podobách. Lze se domnívat, že by problém nízké porodnosti mohly částečně vyřešit nižší náklady na výchovněvzdělávací služby, případně další, jinak finančně náročné položky, které jsou Japonci nuceni platit při výchově svých dětí. Dle sociologů patří k dalším důležitým příčinám negativně ovlivňujícím porodnost i vyšší vzdělání a kariérní růst. To je způsobeno především životním stylem, kdy se mladé ženy nejprve soustředí na svá studia, posléze na kariérní růst a až poté je pozornost věnována eventuálnímu zakládání rodiny. Elizabeth Dicioccio uvádí, že ženy s vyšším vzděláním se snaží nalézt perspektivnější zaměstnání, a tím posouvají svůj věk, ve kterém mohou mít své první dítě. Následně pak ve vyšším věku volí menší počet dětí z biologických důvodů.1 5 Navíc, jak uvádí například profesor Rabušic, ženy s vyšším vzděláním mohou dospět k tomu, že partnera, který by jim pomohl dosáhnout sociálního, majetkového a statusovému vzestupu, nepotřebují. Především z toho důvodu, že s vyšším vzděláním jsou si takový vzestup schopny zajistit samy.16 Růst zájmu o vyšší vzdělání a také o budování vlastní kariéry se projevuje až do dnešních dnů. Lze usuzovat, že především ženy mohou dojít během procesu vzdělání a kariérního růstu i k takovému závěru, že partnera nepotřebují. V takovém případě se často rozhodují zůstat bezdětné, nebo se spokojit s menším počtem dětí. Tímto problémem se zabývají například Dicioccio a kol. Uvádějí, že: „Trendy spojené s vyšším dosa- 1 4 RABUŠIC, Ladislav. Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-86429-01-6. S. 63. 1 5 DICIOCCIO, Elizabeth A. & Phanindra V. WUNNAVA. Working and Educated Women: Culprits of a European Kinder-Crisis? In Eastern Economic Journal, 2008, 34(2), p. 213 - 222. ISSN 00945056, 19394632. S. 215. 1 6 RABUŠIC, Ladislav. Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-86429-01-6. S. 221. 17 zeným vzděláním žen a vyšším věkem při vstupu do manželství mohou být podníceny perspektivními příležitostmi pro ženy ajsou často spojeny s nižší porodností". 7 Touha po vzdělání a kariéře patří mezi příčiny vedoucí ke klesající porodnosti. Profesor Ladislav Rabušic v této souvislosti poukazuje na tvrzení francouzského sociologa Arséna Dumonta z konce 19. století: „...snahou člověka je dostat se na vyšší příčky společenského žebříčku, a tím zlepšit svou ekonomickou a politickou pozici. Dostat se nahoru totiž vyžaduje oběti a podle Dumonta cesta vzhůru vedla přes nízký nebo nulový počet dětí."1 Už na konci 19. století si byli sociologové jisti, že postup jedince k vyššímu společenskému postavení, které v současné době dosahuje jedinec díky adekvátnímu vzdělání a kariérním růstem, vede následně ke snižující se porodnosti. Je tedy jasné, že žádné uspokojivé řešení výše uvedeného problému neexistuje, jelikož jakýkoliv krok vedoucí k omezení možností jedince k větší seberealizaci by byl zpátečnícký. Lze se ale domnívat, že správně vedená politika, jež by potenciálním rodičům vytvořila vhodné podmínky k výchově dítěte, může problém s klesající porodností částečně vyře­ šit. V Japonsku jsou však často zaznamenávány i případy, v nichž dochází k diskriminaci žen v přístupu ke vzdělání. Například v roce 2018 došlo k záměrné manipulaci s výsledky přijímacího řízení na významné lékařské fakultě v Tokiu. Univerzita manipulovala s výsledky přijímacích zkoušek žen po více jak jednu dekádu. Uvádí se, že ke zkreslování výsledků těchto zkoušek mohlo docházet již od roku 2006. Manipulace se týkala uděleného počtu bodů, který byl výsledkem přijímacího řízení. Cílem bylo podpořit větší množství mužů v dosažení lékařského vzdělání.1 9 Tento případ otřásl japonskou společností, jelikož se o tak závažné diskriminaci dosud nevědělo. V minulosti však docházelo i k tomu, že se ženy nehlásily ve velkých počtech na vysoké školy. To uvádí například Ulrich Teichler, podle kterého japonské ženy v 90. letech inklinovaly k univerzitám s menší prestiží, což dokazuje na poměru mužů a žen, kteří se v té době hlásili k vysokoškolskému studiu. Podle zjištěných výsledků pokračo- 1 7 DICIOCCIO, Elizabeth A. & Phanindra V. WUNNAVA. Working and Educated Women: Culprits of a European Kinder-Crisis? In Eastern Economic Journal, 2008, 34(2), p. 213 - 222. ISSN 00945056, 19394632. S. 214. „Higher female tertiary education attainment and older age at marriage trends that may be prompted by advanced opportunities for woman and are often associated with lower fertility rates. " 1 8 RABUSIC, Ladislav. Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-86429-01-6. S. 59. 1 9 KAKUCI, Suvendrini. Medical School Scandal Points to Wider Discrimination. University World News [online]. 2018 [cit. 2019-6-18]. Dostupné z: https://www.universitvworldnews.com/post.php?storv=20180830134346372. 18 valo 39 % mužů ve studiu na univerzitě, kdežto v případě žen šlo o pouhých 21 %. Není však přímo dokázáno, že by se jednalo o diskriminaci, jako tomu bylo v případě Tokijské Lékařské univerzity. Poukazuje to ale na fakt, že se ženy v minulosti příliš nepokoušely o univerzitní vzdělání, a nyní, když se o něj pokouší, není jim to v řadě případů umožněno. Lze se domnívat, že i tyto možné diskriminační tendence ve vzdělávání japonských studentů představují příčinu klesající porodnosti. Zejména z toho důvodu, že v případě zaměstnání mají muži přednost při obsazování vyšších pozic. Zeny se pak musí v zaměstnání daleko intenzivněji prosazovat, což jim zabere spoustu času, a vede to k tomu, že založení rodiny odkládají. O čem se však sociologové příliš nezmiňují, jsou ryze kulturní příčiny, jež vedou ke klesající porodnosti. V Japonsku lze rozlišit dva typy příčin kulturního rázu. Jde o fenomén manželství ve vyšším věku a rok ohnivého koně. V případě prvním mohou někteří odborníci namítnout, že se jedná o obecný faktor, který nelze přisoudit pouze Japonsku, ale i řadě dalších zemí. V Japonsku ale funguje jistý společenský úzus, jenž je typický hlavně pro japonskou společnost, a tím je, že bez manželství je téměř nepravděpodobné, že by měl pár potomky. To potvrzuje i profesor Florian Coulmas, který se ke klesající porodnosti v Japonsku vyjadřuje takto: „ Vzhledem k tomu, že počet dětí narozených mimo manželství je mnohem nižší než vjiných průmyslově vyspělých zemíchf...] Pozdější manželství vede ke snížení porodnosti, protože zasahuje do reprodukčního období žen. "2 1 Vyšší věk manželů má pak za následek to, že se počet dětí, který pár zplodí, sníží, a s tím klesá i celková porodnost země, která se pak projeví na úbytku obyvatelstva Japonska. Japonská společnost dříve vnímala matku, jež není v manželském svazku, jako na výjimečný jev. Tento postoj je v japonské společnosti zakořeněn dodnes, avšak ne v tak velké míře, jako tomu bylo dříve. V případě roku ohnivého koně se jedná čistě o projev klesající porodnosti, jež je pro Japonsko typická. Fenomén roku ohnivého koně má kořeny v Číně, v níž pověra vznikla a její vliv se přenesl i do japonského prostředí, ve kterém se pověra silně zakořenila. Pozoruhodné však je, že v Číně není vliv tohoto fenoménu prakticky nijak pozorovatelný. Podrobnější souvislosti této specifické kulturní příčiny klesající porodnosti budou detailněji vysvětleny v následující kapitole. 2 0 TEICHLER, Ulrich. Higher Education in Japan: A View from Outside. In Higher Education, 34 (2), p. 275-298 [online]. 1997. [cit. 2019-03-31]. S. 287. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/3448182. 2 1 COULMAS, Florian. Population Dedine and Ageing in Japan: The Sociál Consequences. Routledge Chapman Hall, 2007. ISBN 0-415^4-0125-9. S. 9. „Because the number of children born out ofwedlock in Japan is much lower than in other industralized countries. . . later marriage leads to lower birth rates because it cuts into women 's reproductive years. " 19 Odborná literatura se při zkoumání příčin klesající porodnosti často zaměřuje na páry a vliv souvisejících institutů: manželství, zaměstnání či vzdělání. Málo se však zmiňuje o dalších faktorech, jako jsou třeba prodlužující se pracovní doba v podobě přesčasů, malý příspěvek státu (zaměstnavatele) na mateřskou dovolenou či třeba jistá izolovanost člověka, který se rozhodne zůstat na mateřské dovolené se svým dítětem. Tento člověk pak může následně postrádat sociální vazby se svým okolím, jelikož je plně vytížen péčí o svého potomka a jeho výchovou. Pár, který se rozhodne založit rodinu a vychovávat děti, musí brát výše uvedené faktory v potaz. Není tedy nic výjimečného, že některé páry raději mateřství oddálí nebo jej vůbec neplánují. Důvody poklesu porodnosti lze tedy do jisté míry přičítat i těmto faktorům, které však běžně nejsou v sociologických studiích analyzovány. Některé problémy jsou partneři schopni vyřešit mezi sebou sami - například prostřednictvím sdílené rodičovské dovolené, kdy se oba partneři při výchově potomka střídají. Některé příčiny, jako je například zmíněný nízký příspěvek na mateřskou dovolenou, může na druhou stranu ovlivnit spíše vládní politika. 20 Kapitola 3 3. Specificky japonské příčiny klesající porodnosti V této části budou předmětem podrobnějšího zkoumání dva typické kulturní jevy v Japonsku podílející se na poklesu porodnosti, jimiž jsou stoupající věk vstupu do manželství a rok ohnivého koně. Jiné ryze japonské příčiny se nepodařilo nalézt. Během analýzy byly zkoumány i podobné typy společností (zemí) za účelem nalezení shodných příčin poklesu porodnosti, to se ale nepodařilo. Následující kapitola tedy přináší vysvětlení nej důležitějších souvislostí těchto kulturních jevů a jejich vliv na porodnost v zemi. 3.1. Stoupající věk vstupu do manželství Manželství je jedním z nej důležitějších bodů, jež jsou v Japonsku takřka jistou podmínkou pro založení rodiny. Jak dokládá i Florian Coulmas, nemanželských dětí je v Japonsku naprosté minimum.2 2 Odhaduje se, že jejich podíl činí okolo 2 %, což je jedno z nejnižších čísel na světě. Na tomto podílu se shodují i další sociologové. V západních zemích je tomu spíše naopak, například v České republice je přes 40 % dětí narozeno jako mimomanželských. Z toho důvodu se také můžeme v anglicky psané literatuře setkat s tím, že se o Japonsku mluví jako o společnosti, v níž je manželství normou při rozhodování o založení rodiny, japonsky kaikon šakai (Hfíliíté, „společ- 24 nost orientovaná na manželství"). To, že je Japonsko společností orientovanou na manželství, dokazuje i Masaoka Kandži. Ve své práci popisuje vývoj manželství u mužů i u žen. V případě mužů zmiňuje, že v 50. letech jich do manželství vstupovalo nejvíce ve věku 30-34 let a následně se jejich počet začal snižovat.2 5 Masaoka Kandži to dává do souvislosti s tím, že současná společnost umožňuje téměř všem Japoncům se sezdat a určit si dobu, kdy tak učiní. Ta- 2 2 COULMAS, Florian. Population Dedine and Ageing in Japan: The Sociál Consequences. Routledge Chapman Halí, 2007. ISBN 0-415^0125-9. S. 9. 2 3 Český statistický úřad (zkráceně ČSÚ) uvádí, že v roce 2016 byl v České republice podíl dětí narozených mimo manželství 48,6 %. 2 4 TOKUHIRO, Jóko. Marriage in Contemporary Japan. Routledge, 2011. ISBN 978-0-415-67370-9. S. 2-4. 2 5 MASAOKA, Kandži. Kekkon no katači to imi. IEEIJti].ftpí!Í0)A,1 7c*>tMfá. Japanese Association for Religious Studies [online]. 1994 [cit. 2019-04-17]. S. 45^16. Dostupné z: https://www.jstage.ist.go.ip/article/iioffamilvsociologyl989/6/6/6 6 45/ pdf. 21 ková společnost je výsledkem snižování socio-ekonomických překážek k manželství bez ohledu na sociální status a pohlaví.2 6 Lze se domnívat, že tato změna mohla mít vliv i na porodnost, která v 50. letech také začala pomalu klesat. Japonsko je svým přístupem k manželství oproti jiným zemím velmi specifické, jelikož je mnohem více propojeno s porodností než jinde. Není tedy pravděpodobné, že by se objevovaly ve větší míře páry, které by chtěly mít potomka bez předchozího vstupu do manželského svazku. Tento fakt, jak bylo již v předchozí kapitole zmíněno, dokládá i Florian Coulmas.27 V souvislosti s ním se můžeme v japonském prostředí setkat s fenoménem bankonka (Bftífťíb, „zvyšující se věk vstupu do manželství"). Tento fenomén lze označit jako jednu z příčin klesající porodnosti. V Japonsku se začíná objevovat ve větší míře už na začátku 90. let 20. století, kdy stoupá počet manželských svazků, do nichž žena vstupuje až po 25. narozeninách. Takovým ženám se začalo následně přezdívat nelichotivým pojmem vánoční dortík, japonsky kurisumasu kéki (O 'J —4r, „vánoční dortík").2 8 Termín má být metaforou pro moučník, který se konzumuje výhradně o Vánocích, nicméně další den už jej nikdo nechce. Lze se domnívat, že výše uvedené označení může být pro ženy velmi zahanbující, jelikož se mohou cítit diskriminované. Pokud k takové situaci skutečně docházelo, muži měli tendenci hledat partnerku mladší 25 let. Systematické odkládání uzavření manželského svazku do období vyššího věku navíc skýtá riziko omezení plodnosti manželských párů. V současnosti je nahrazován novým pojmem „novoroční nudle", jež se týká žen ve věku 31 let a výše. Dalším důvodem, proč se v japonské společnosti zpravidla nezakládají rodiny bez předchozího uzavření sňatku, jsou ekonomické aspekty související s tímto procesem. Ještě v polovině 20. století bylo totiž běžné, aby žena pracovala jen do té doby, než se vdá. Poté se zní běžně stávala žena v domácnosti, japonsky sengjó šufu (HHÍ£§, „žena v domácnosti"). Když se provdala, do zaměstnání se už zpravidla nevracela, starala se o domácnost a její členy. Nezastupitelnou roli plnil také manžel, který rodinu zajišťoval po ekonomické stránce. Z tohoto zažitého stereotypu japonské společnosti se 2 6 M A S A O K A , Kandži. Kekkon no katači to imi. IEHIJti]. ^a^OŮ^Ťz^b tMM- Japanese Association for Religious Studies [online]. 1994 [cit. 2019-04-17]. S. 45^16. Dostupné z: https://www.jstage.ist.go.ip/article/iioffamilvsociologyl989/6/6/6 6 45/ pdf. 2 7 COULMAS, Florian. Population Decline and Ageing in Japan: The Social Consequences. Routledge Chapman Hall, 2007. ISBN 0-415^10125-9. S. 9. 2 8 Tamtéž. S. 9-10. 22 dá usuzovat, že Japonci záměrně nezakládají rodiny mimo manželství, protože se obávají budoucí ekonomické nejistoty. Po druhé polovině 20. století se však začaly na pracovním trhu objevovat ve větším počtu i vdané ženy. V roce 1980 činil jejich podíl 52,7 % ze všech žen, které se v daném roce účastnily pracovního trhu. V roce 1970 byl jejich podíl na trhu práce pouze z 39,1 %.2 9 Dalo by se očekávat, že by někteří mladí lidé mohli dávat přednost soužití v páru a v takovém páru mít i bez uzavření manželského svazku děti, nicméně to se v Japonsku neděje. Co se ovšem děje, je stále stoupající věková hranice lidí vstupujících do prvního manželství. Věk žen, které vstupují do prvního manželství, se v průběhu času výrazně změnil. V roce 2000 byl průměrný věk žen při uzavření sňatku 27 let, v případě mužů to bylo 28,8 let. Oproti tomu v roce 2010 činil průměrný věk žen vstupujících do manželství 28,8 let, u mužů to bylo 30,5 let.3 0 Během pouhých deseti let tedy došlo ke zvýšení průměrného věku, kdy lidé v Japonsku uzavírají sňatky téměř o dva roky. Je-li brána do úvahy skutečnost, do jaké míry je v Japonsku důležitý institut manželství jako základní podmínka pro založení rodiny, je důležité ji demonstrovat na datech, jakým způsobem se projevuje stoupající věk vstupu do manželství na věku prvorodiček. Od 70. let minulého století do roku 2016 se tento průměrný věk posunul z 25,6 let na 30,7 let. Jev spojený se zvyšováním věku prvorodiček lze přisuzovat tomu, že Japonsko vyznává zmíněný trend kaikon šakai. Proto se lze domnívat, že společně s rostoucím počtem sňatků ve vyšším věku logicky rostl i průměrný věk, ve kterém měla žena své první dítě. Věková struktura matek prvorodiček v Japonsku mezi lety 1970 až 2015 je znázorněna v níže uvedeném grafu: 2 9 SATO, Kazuko, SUZUKI, Micujo a K A W A M U R A M i e l The Changing Status of Women in Japan. In International Journal of Sociology of the Family, 1987, 17(1), s. 91. ISSN 00207667. 3 0 Statistics Bureau, Ministry of Internal Affairs and Communications. Statistical Handbook of Japan 2016 [online]. 2016 [cit. 2019-5-18]. S. 19. Dostupne z: https://www.stat.go.ip/english/data/handbook/pdf/2016all.pdf. 23 Obrázek 2: Matky prvorodičky v Japonsku v letech 1970-2015 Matky prvorodičky 1970 119 let a níže i 20-24 let 1990 2010 2015 • 25-29 let 30-34 let • 35-39 let • 40 let a více Zdroj: Statistics Bureau, Ministry of Internal Affairs and Communications. Statistical Handbook of Japan 2017 [online]. 2017. S. 17. Následující tabulka ilustruje změny v průměrném věku japonských matek prvorodiček, konkrétně mezi lety 1970 a 2016. Rok 1970 1980 1990 2000 2010 2016 Průměrný věk matek při početí prvního dítěte 25,6 26,4 27 28 29,9 30,7 Tabulka 2: Věk matek prvorodiček v období 1970-2016 Zdroj: Statistics Bureau, Ministry of Internal Affairs and Communications. Statistical Handbook of Japan 2017 [online]. 2017. S. 17. Ve výše uvedeném grafu si lze všimnout, že v průběhu sledovaného období došlo i ke změně věkového rozložení japonských prvorodiček. Mladistvých žen ve věku 19 let a níže byl v celém období relativně stejný podíl, cca 1 %, tudíž zde k žádným velkým změnám nedošlo. Naopak velmi snadno lze vypozorovat reálné důsledky vlivu fenoménu bankonka v průběhu 45 let. Mladé ženy ve věku 20-29 let tvořily v roce 1970 nejpočetnější skupinu prvorodiček Gejich podíl činil 75 %). Avšak v roce 2015 tvořily pouhých 34 %. Prvorodiček ve věku od 30 let a výše bylo v roce 1970 celkově něco málo přes 23 %, v roce 2015 činil jejich podíl okolo 64 %. Velkou pozornost si však zaslouží skupina žen ve věku 40 a více let, kterých bylo v roce 1970 pouhých 0,5 %, ale v roce 2015 jejich počet stoupl na 5,3 %. To je ve sledovaném období 45 let zhruba desetinásobný nárůst. V České republice také dochází k nárůstu věku u prvorodiček, nicméně není tak výrazný jako 24 v případě Japonska, a na druhou stranu, oproti Japonsku není podmínkou být v manželství. To, že je fenomén bankonka aktuální, dokazují i novinové články, které budou v následující části analyzovány. Jedná se o hojně diskutované téma, jehož důsledkem je mimo jiné i vzrůstající počet služeb, jejichž cílem je pomoci lidem v seznamování. Lze se domnívat, že hlavní motivací poskytování těchto služeb je, jako u každé jiné podnikatelské činnosti, finanční zisk. Je nutné podotknout, že pro pochopení trendu zvyšující se věkové hranice vstupu do manželství je důležité zjistit, jaký postoj k tomuto jevu zaujímá samotná japonská společnost současnosti. Analýza těchto postojů může vést ke zjištění, zda je hlavním motivem seznamujících se jedinců touha uzavřít sňatek, případně zda existují motivy jiné. Lze se totiž domnívat, že za zvyšováním věku jedinců uzavírajících sňatky často nestojí pouze ekonomická jistota, kterou současná generace mladých Japonců postrádá, nýbrž i pouhá neochota sňatek uzavřít. Přibývající věk vstupu do manželství skýtá pro některé Japonce obtíže v podobě výchovy dětí. To dokazuje například článek z portálu The Japan Times3 1 o stoupajícím počtu otců středního věku a jejich dětech. Udává několik případů Japonců, kteří se v takové situaci ocitli. Velmi pozoruhodný je příklad 511etého profesora Araraki Makoty, který působí na okinawské univerzitě. Profesor má dvouletou dceru, o níž se musí ráno postarat sám, jelikož jeho manželka vyráží do práce mnohem dříve. Araraki Makoto pro The Japan Times uvedl, že péče o dítě je pro něj velmi vyčerpávající. Nejen proto, že je starší, a tudíž se lehce unaví, ale i proto, že má starosti o budoucnost své dcery. Chtěl by jí dopřát kvalitní studium a víc se jí věnovat. To však nebude v pozdějších letech jeho života možné. Navíc si je vědom, že na okinawské univerzitě je povinné odejít do důchodu ve věku 65 let, což jeho starosti o budoucnost své dcery ještě více kompli­ kuje. The Japan Times uvádí i jiné příklady otců, kteří jsou v podobném věku jako Makoto Araraki. Ando Tecuja, zakladatel japonské neziskové společnosti, jež se snaží zapojovat otce do výchovy dětí, potvrzuje, že může být pro starší muže fyzicky těžší hrát si se svými dětmi. Na druhou stranu článek uvádí i pozitivní náhled na starší otce. Jedním z takových příkladů je profesor Ojabu Jasuši z univerzity Waseda, který při- 3 1 OBARA, Sawako. Number of middle-aged, first-time fathers on the rise in Japan. The Japan Times [online]. 2017 [cit. 2018-3-18]. Dostupné z: https://www.iapantimes.co.ip/news/2017/09/25/national/social-issues/number-middle-aged-first-time- fathers-rise-japan/#.XMCCnugzbIU. 25 pouští, že starší muži mohou být dobrými otci, protože mohou svým dětem předat moudrost, jež během svého života nabyli. Lze se domnívat, že japonští otcové se mohou ve vyšším věku potýkat s problémy při výchově dětí. Především se projevují ve spojitosti s faktory, které jsou typické pro vyšší věk, jako je například únava. V takovém případě lze předpokládat, že jejich manželky budou zastávat daleko větší podíl na výchově. Takové jednání může vést k nezájmu o další potomky. Je nutno však podotknout, že vyšší věk lze chápat i jako pozitivní faktor, jelikož stáří je většinou doprovázeno moudrostí, jak potvrzuje i výše zmíněný článek. The Economist uvádí k fenoménu bankonka článek o pohnutkách Japonců ke vstupu do manželství ve vyšším věku.3 3 Podle tohoto článku se většina Japonců snaží nalézt partnera, nicméně je pro ně těžké najít toho pravého. Za tím stojí především to, že ženy jsou vzdělanější a následně se zaměřují na kariérní růst. Jejich nově vybudovaná pozice ekonomicky nezávislých žen vede k tomu, že se snaží nalézt muže, jenž je ekonomicky zabezpečený. V současném Japonsku je to však problém. Spousta Japonců pracuje v nepravidelných zaměstnáních. Tento způsob obživy je charakteristický především pro mladou generaci Japonců, která se zaměřuje na zaměstnání v podobě brigád, japonsky se jim přezdívá furítá ("7 'J —£ —, „mladí lidé pracující na částečný úvazek"). Lze se domnívat, že se snaží vyhnout práci na plný úvazek z důvodu, že by v takovém zaměstnání byli nuceni pracovat dlouhé hodiny přesčas a jejich čas na seberealizaci by nebyl dostatečný. Toho si lze všimnout například na pracích, které mají zavedené takzvané sábisu zangjó — t f X ^ H , „neplacený přesčas"). V těchto pracích se pak počítá s tím, že budou zaměstnanci pracovat přesčas bez nároku na mzdu. Dále The Economist zmiňuje, že v Japonsku je specifické, že krátce po sňatku má žena svého prvního potomka.34 Lze tedy předpokládat, že důvod, proč dochází ze strany žen k oddálení manželství, může souviset i s tímto faktorem. Existují i tací, kteří nemohou svépomocí nalézt partnera. Především je to z toho důvodu, že jsou příliš zatíženi svou prací a jednoduše nemají na seznamování dostatek 3 2 OBARA, Sawako. Number of middle-aged, first-time fathers on the rise in Japan. The Japan Times [online]. 2017 [cit. 2018-3-18]. Dostupné z: https://www.iapantimes.co.ip/news/2017/09/25/national/social-issues/number-middle-aged-first-time- fathers-rise-iapan/#.XMCCnugzbIU. 3 3 The Economist. / don 't. The Economist [online]. 2016 [cit. 2019-4-19]. Dostupné z: https://www.economist.com/asia/2016/09/01/i-dont. 3 4 Tamtéž. 26 času. Proto se uchylují k jiným metodám nalezení partnera. Pomoc vyhledávají například ve společnostech, jež se touto činností zabývají. Bývají zpravidla velmi drahé, což dokazuje i článek z The Japan Times. Ten také zmiňuje, že se někteří Japonci uchylují nově k hledání partnera skrze buddhistické kněze. Kněží si tak v Japonsku budují nové postavení jako prostředníci v seznamování. Japonci, kteří těchto služeb využívají, se domnívají, že je kněží seznámí s někým upřímným a morálně dobrým. Článek zmiňuje tokijský chrám buddhistické školy Rinzai, v němž službu seznamování nabízí. Průměrný věk zúčastněných je okolo 34 let. Jedna z účastnic přiznala, že nemá na běžné seznamování čas, protože je pracovně velmi vytížená a hledat partnera přes online seznamky nechce, jelikož se její kamarádka takto stala obětí manželského podvodu. Po skončení akce pořádané chrámem si pak lidé vyberou partnery, kteří se jim líbili a těm vloží do předem připravených obálek například svou emailovou adresu.35 Tato praxe seznamování prostřednictvím mnichů v chrámech je v Japonsku od roku 2010 a nazývá se kičienkai ("n^#, „společnost příznivé vazby"). Účastní se jí v současnosti více než 800 chrámů po celém Japonsku.36 Zmíněné články poukazují na to, že v Japonsku je zájem o to se sezdat. Z obsahu jednotlivých analyzovaných článků se lze domnívat, že za stoupajícím věkem vstupu do manželství stojí nepravidelné pracovní pozice, případně pracovní vytíženost. To neumožňuje mladým Japoncům se seznamovat jinak než prostřednictvím organizací k tomu určeným. V roce 2015 japonská vláda publikovala data, která odhalila, že počet zaměstnanců v nepravidelných pracovních pozicích činí 40 %.3 7 Pokud se tito zaměstnanci s přibývajícím věkem ocitnou v pozici, kdy nemají stabilní zaměstnání, zpravidla jim to kvůli absenci ekonomické jistoty brání v uzavření manželského svazku. Na základě těchto dat lze usuzovat, že tehdejší trvalý pokles porodnosti mohl být zapříčiněn nejistotou lidí v oblasti ekonomické stability. Tento jev lze vztáhnout i na kohortu mladých Japonců v současném Japonsku, jelikož vývoj dat vykazuje jistou podobnost s údaji naměřenými v 90. letech. Oproti situaci v 90. letech si však současní mladí Japonci úmyslně vybírají pozice, které nepřináší tak vysokou míru ekonomické 3 5 SUDŽINO, Akane. Marriage-shy Japanese turning to temple priestsfor help with matchmaking. The Japan Times [online]. 2016 [cit. 2019-4-17]. Dostupné z: https://www.iapantimes.co.ip/news/2016/ll/01/national/social-issues/marriage-shy-iapanese-turning- temple-priests-help-matchmaking/#.XM8MJvZuLIX. 3 6 Tamtéž. 3 7 Business & Human Rights Resource Centre. Japan: 40 percent ofworkers in irregular employment, with lowpay and little stability, [online]. 2016 [cit. 2019-4-17]. Dostupné z: https://www.iapantimes.co.ip/news/2016/ll/01/national/social-issues/marriage-shy-iapanese-turning- temple-priests-help-matchmaking/#.XM8MJvZuLIX. 27 jistoty. Takoví zaměstnanci se s přibývajícím věkem nemohou sezdat, jelikož jim schází pevné ekonomické zázemí. S postupným oddalováním manželství pak stoupá věk potenciálních rodičů. Ti se pak mohou potýkat s problémy s výchovou dětí, které byly uvedeny výše. Japonský národní institut zabývající se populací Japonska a sociálním zabezpečením provedl v roce 2010 průzkum mezi lidmi ve věku 18 až 24 let a 25 až 34 let. Cílem tohoto průzkumu bylo zjistit, co vede mladé lidi k odkládání manželství, jež je podle všeho důležitým faktorem při rozhodování o založení rodiny. Průzkumu se zúčastnilo 11 487 respondentů. Ti byli na základě svých odpovědí rozděleni do dvou skupin.38 Ani jedna skupina respondentů však nezaujímala ryze pozitivní vztah vůči manželství, proto lze usoudit, že současná generace Japonců vnímá manželství jako negativní faktor, jenž je do jisté míry omezuje. Stejný průzkum provedl Institut již v minulosti, a to v roce 1997, kdy se jej účastnilo 10 652 respondentů; následně pak v roce 2005, přičemž se účastnilo 9 900 respondentů. Výsledky výzkumu přinesly velmi obdobné názory, které respondenti vyjádřili v roce 2010. Respondenti v obou průzkumech často uváděli, že si mimo jiné chtějí zachovat širokou škálu přátel, vést bezstarostný život a nechtějí se tím pádem starat o rodinu. Z výsledků také vyplynulo, že dle mínění žen představuje manželství velmi omezující prvek, který může například narušit jejich dosavadní přátelské vazby s dalšími lidmi. Některé respondentky se také obávaly, že by je manželství mohlo omezovat finančně. Vzhledem k nízkému věku některých dotazovaných se lze domnívat, že aktuální prioritu číslo jedna tvoří vzdělání a manželství je jednoduše neaktuální a zcela irelevantní otázkou, nad kterou by dotazovaní respondenti přemýšleli. Výsledky průzkumu však souhrnně poukazují na to, že pro mladé Japonce je manželství spíše překážkou. Tyto průzkumy odhalují postoje veřejnosti k instituci manželství, které se promítají v postupném snižování uzavřených sňatků již od 90. let 20. století až po současnost (2018). V Japonsku má tedy vliv na klesající porodnost uzavírání manželství ve vyšším věku. To vede například k tomu, že rychle přibývá prvorodiček ve věku 40 let a více. V tomto věku není pro tyto ženy, zejména z biologických důvodů, vhodné prodělat větší počet porodů. To potvrzuje i profesor James M . Raymo, který uvádí, že pokles plodnosNational Institute of Population and Social Security Research. The Fourteenth Japanese National Fertility Survey in 2010 [online]. 2011 [cit. 2019-4-20]. S. 9. Dostupne z: http://www.ipss.go.jp/psdoukou/e/doukoul4 s/Nfs!4 Singles Eng.pdf. 28 ti v Japonsku je způsoben nízkým podílem žen v reprodukčním věku. To dokládá na datech mezi lety 1973 a 2000, kdy došlo k poklesu plodnosti z 2,14 na 1,36 dítěte na jednu ženu.3 9 Jak se lze domnívat, vláda by v této situaci měla svou pozornost intenzivněji soustředit na podporu mladých rodičů a implementovat takovou rodinou politiku, která by partnerům usnadňovala rozhodování o potomstvu. 3.2. Rok ohnivého koně Jedna z dalších kulturních příčin, jež vede ke klesající porodnosti, je pro Japonsko hinoe uma (M^F, „rok ohnivého koně"). Lze se také setkat s označením hinoe uma no onna (i^^FíDÄ, „žena narozená v roce ohnivého koně"). Podle Petera B. Clarka rok hinoe uma označuje spojení dvou rozdílných čínských systémů pojmenovávání roků. Jedním z nich je rok koně a druhým je rok hinoe („starší bratr ohně").4 0 Clark zde odkazuje k čínskému zverokruhu, jenž je založen na soustavě 12 zvířat, která se periodicky opakují každých 12 let. Na ně jsou pak vázány i živly: kov, voda, dřevo, oheň a země. Ty se jednotlivě střídají po 5 letech. Podle toho se pak k jednotlivým rokům odkazuje jako například k roku ohnivého koně. Rok ohnivého koně, jak je tento kulturní fenomén označován, stojí za klesající porodností v Japonsku již pár set let. V čínském prostředí je znám pod stejnými znaky a čte se jako bing wu. Z dostupných dat o porodnosti v Číně se zdá, že se oproti Japonsku bing wu příliš neprojevuje. Rok ohnivého koně přichází každých 60 let. Poslední přišel v roce 1966, další tedy nastane v roce 2026. Dívky narozené v tomto roce přináší dle Clarka podle lidové víry neštěstí svým manželům a mohou je svým vlivem dokonce zabít.4 1 Matky své dcery, které se narodily v roce ohnivého koně, celý život připravovaly na to, že se jim s největší pravděpodobností nepodaří vstoupit do manželství, případně je v tomto manželství bude čekat neštěstí. Takto vychovávané dívky jsou následně smířeny se svým osudem a zůstávají raději dobrovolně svobodné a bezdětné.4 2 Tato pověra se však týká pouze žen, s muži nemá žádnou přímou souvislost. Z výše uvedeRAYMO, James M . Premarital Living Arrangements and the Transition to First Marriage in Japan. In Journal of Marriage and Family, 2003, 65(2), p. 302-315. ISSN 00222445, 17413737. S. 303. 4 0 CLARKE, Peter B. Japanese New Religions in Global Perspective. Richmond: Curzon Press, 2000. ISBN 0-7007-1185-6. S. 69. 4 1 Tamtéž. 4 2 MOCK, Džója. Japan And Things Japanese. New York: Columbia University Press, 2006. ISBN 0-7103-1312-8. S. 367-368. 29 ných důvodů se většina japonských párů vyhýbá početí potomka v roce, na který by tento fenomén připadal. Negativní nádech dostal rok ohnivého koně zhruba ve 13. století. Čínský učenec Chai Wang zkompiloval historické záznamy, které měly popisovat nepříznivé důsledky roku ohnivého koně. Chai Wang uvedl například civilní války, přírodní katastrofy a podobné jevy, jež se v tomto roce udály. Tyto události pak vedly k negativnímu nahlížení na narozená děvčátka. První zmínky o tomto fenoménu byly zaregistrovány v roce 1662. V roce 1692 existovaly i brožury, které veřejnosti předkládaly doporučení, že se manželské páry mají cíleně vyhýbat plození potomků v období hinoe uma. Profesor Fabian Drixler uvádí, že víra v negativní vliv tohoto roku měla nejspíš za následek, že docházelo k systematické infanticidě. Incidentům spojeným s vraždami dětí narozených v roce ohnivého koně se stát snažil roku 1786 cíleně bránit.4 3 Kvůli obavám z další možné infanticidy vycházela před rokem ohnivého koně (v 19. století) spousta brožur, jež měly za cíl potenciální rodiče zdržet od takového činu. Snahy byly však neúspěšné. Dokazuje to i první detailní japonský výzkum věkové struktury obyvatelstva, který se konal v roce 1886.44 Podle tohoto průzkumu existovalo velmi málo žen, jimž bylo okolo 40 let. Tento průzkum, jenž zmiňuje Fabian Drixler, se ovšem nepodařilo dohledat. Dostupná jsou pouze statistická data z roku 1888, která potvrzují, že žen narozených v roce 1846 je skutečně znatelně méně oproti jiným ročníkům.4 5 Proto se lze domnívat, že se státu buď nepovedlo infanticidě zabránit, nebo se tehdejší páry opravdu rozhodly počkat s početím na další roky. Existují také zmínky o tom, že se rodiče, pokud možno, snaží dívku narozenou v roce ohnivého koně neregistrovat nebo falšují data o jejím narození. Tím chtějí docílit toho, aby dívka nebyla následně postižena špatným znamením.4 6 Další verze možného původu „negativní aury" roku ohnivého koně souvisí s příběhem z období Edo, který je znám pod jménem Jaoja Ošiči („zelinářka Ošiči").4 7 Podle tohoto příběhu se mladá dívka Ošiči zamilovala v chrámu do místního kněze, když hledala úkryt před ohněm. Časem se chtěla s knězem znovu setkat, a proto ji napa- 4 3 DRIXLER, Fabian Franz. Mabiki: infanticidě and population growth in eastern Japan, 1660-1950. Berkeley: University of California Press, 2013. ISBN 978-0-520-27243-9. S. 101-103. 4 4 Tamtéž. 4 5 Statistics Bureau, Ministry of Internal Affairs and Communications. Chapter 2: Population and Households: Population by Single Years of Age and Sex [online]. 2012 [cit. 2019-01-23]. Dostupné z: https://www.stat.go.ip/english/data/chouki/02.html. 4 6 OHNUKI-TIERNEY, Emiko. Illness & Culture in Contempy Japan: An Anthropological View. United Kingdom: Cambridge University Press, 1984. ISBN 978-0521277860. S. 71-72. 4 7 Příběh je znám v Japonsku pod názvem Jaoja Ošiči (AUT JSčfc"fc, „Zelinářka Ošiči"). 30 dlo, že zapálí jednu z dalších budov, aby k setkání mohlo dojít. Požár se však rozšířil a zničil značnou část Eda. Ošiči chytili, a odsoudili k trestu smrti upálením zaživa, a stala se tak varováním pro všechny ostatní, kteří jsou nějakým způsobem spojeni s ohněm. Ošiči se narodila okolo roku 1666, což byl rok ohnivého koně, proto se v Japonsku má za to, že tento fenomén víry v sílu roku ohnivého koně pochází právě z tohoto incidentu. Rok ohnivého koně lze jednoduše charakterizovat jako lidovou pověru. S ohledem na celosvětový vývoj je také možné předpokládat, že postupem času bude mít v Japonsku vliv těchto pověr a tradic stále menší vliv. Existují typy pověr, u kterých se dá tento vývoj předpokládat. To potvrzuje i Jonei Terujoši. Dodává, že některé pověry ztrácejí na svém vlivu, některé naopak mohou svou vážnost ve společnosti stále více získávat. Tento jev je patrný zejména se vstupem Japonska do moderní epochy 20. století.4 9 Existuje tedy určitá pravděpodobnost, že víra v sílu roku ohnivého koně bude postupem času zesilována. Domněnku Jonei Terujošiho potvrzují zejména demografické změny, které se odehrály ve dvou letech ohnivého koně, konkrétně v roce 1906 a 1966. V případě prvního roku 1906 se celková porodnost snížila o necelých 7 %, v roce 1966 se snížila dokonce až o 25 %.5 0 Z toho vyplývá, že v případě roku ohnivého koně je prokazatelná stále vyšší intenzita této pověry. Oproti tomu pověra, která ztratila na své síle, se týká například takzvaného roku draka. Jak uvádí Ohnuki T. Emiko, rok draka byl obecně spojován s kalamitami, ale v současnosti víra v negativní důsledky tohoto roku v japonské společnosti velmi slábne a zcela jistě není tak intenzivní jako víra v rok ohnivého koně.5 1 V Japonsku tedy došlo v průběhu 20. století k náhlému poklesu porodnosti celkem dvakrát. V roce 1966 se podle statistických dat počet narozených dětí snížil oproti předcházejícímu roku o téměř 450 tisíc.5 2 To je jasným negativním projevem pověry týkající CUMMINS, Antony. The Dark Side of Japan: Ancient Black Magic Folklore, Ritual. United Kingdom: Amberley Publishing, 2017. ISBN 9781445663029. Chapter 15. 4 9 TERUJOŠI, Jonei. (meišin) no gendaiteki henka (dai džú-roku-bu kai, dai roku-džú-kjú-kai gakudžucu taikai kijó). » í j 1Řž\+AID^ffi^é^E H). Japanese Association for Religious Studies [online]. 2011 [cit. 2019-03-17]. S. 482-483. Dostupné z: https://www.istage.ist.go.Jp/article/rsiars/84/4/84 KJ00007112434/ pdf/-char/ja. 5 0 Tamtéž. 5 1 OHNUKI-TIERNEY, Emiko. Illness & Culture in Contempy Japan: An Anthropological View. United Kingdom: Cambridge University Press, 1984. ISBN 978-0521277860. S. 72. 5 2 Statistics Bureau, Ministry of Internal Affairs and Communications. Chapter 2: Population and Households: Live Births by Sex and Sex Ratio of Live Birth [online]. 2012 [cit. 2019-01-23]. Dostupné z: https://www.stat.go.ip/english/data/chouki/02.html. 31 se roku ohnivého koně. Jiný dostatečně vysvětlující faktor, který by byl potenciálně schopný takto razantně ovlivnit porodnost v Japonsku, nebyl nalezen. Vývoj počtu narozených dětí v Japonsku v letech 1960 až 2004 ilustruje následující graf: Obrázek 3: Počet živě narozených dětí mezi lety 1960-2004 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 Narozené děti Zdroj: Statistics Bureau, Ministry of Internal Affairs and Communications. Chapter 2 Population and Households: Population by Sex, Population Increase and Decrease, Population Density (1872-2009) [online]. Pro lepší pochopení intenzity a síly kořenů vlivu víry v rok ohnivého koně v Japonsku je důležité zmínit, jakým způsobem se vyvíjela porodnost v delším časovém horizontu. V níže uvedené tabulce, která do jisté míry koresponduje i s předchozím grafem, si lze prohlédnout chronologický vývoj porodnosti v Japonsku od roku 1960 až do roku 1980. Od počátku 60. let je trend vývoje porodnosti rostoucí, od začátku let 70. let až do začátku 80. let, je naopak tento trend výrazně klesající. Pozoruhodný je však propad porodnosti ve výše zmíněném roce 1966. Jak je z tabulky dále patrné, v roce 1967 porodnost výrazně stoupla, a to na 19,4 dítěte na tisíc obyvatel. Tento růst koresponduje se snahou párů odložit početí potomků na příznivější období, než v průběhu roku ohnivého koně. Faktický dopad vlivu víry v rok ohnivého koně na porodnost je na základě níže uvedených údajů nepopiratelný. Co ale s pomocí výše uvedeného fenoménu vysvětlit nelze, je náhlý a prakticky nepřetržitý pokles porodnosti od 70. let až po součas­ nost. 32 Rok 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 Porod­ nost 17, 3 17 17,1 17,4 17,8 18,7 13,8 19,4 18,7 18,5 18,7 Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 Porod­ nost 19,1 19,2 19,4 18,4 17 16,2 15,4 14,8 14,1 13,5 Tabulka 3: Vývoj porodnosti v Japonsku v letech 1960-1980 Zdroj: The World Bank. Birth rate, crude (per 1,000people): Japan [online]. 2019. Jak již bylo vysvětleno v souvislosti s historickým vývojem fenoménu roku ohnivého koně, první záznamy často hovoří o cíleném a drastickém usmrcování novorozených dívek. V současné době existuje řada moderních metod, které partnerským párům umožní realizovat společensky přijatelné umělé přerušení těhotenství. Hrozí-li tedy, že se má dítě narodit v roce ohnivého koně, mohou ženy, které jsou díky víře přesvědčeny o negativních důsledcích porodu, volit tuto možnost. V souvislosti s klesajícím trendem vývoje porodnosti lze usuzovat, že i počet případů umělého přerušení těhotenství se v čase zvyšoval. Vývoj počtu umělých potratů je ilustrován následující tabulkou (data vycházejí z informací o ženách ve věku od 15 do 49 let): Rok 1963 1964 1965 1966 1967 1968 Počet umělých přerušení těhotenství na 1000 obyvatel 35,7 42, 1 30,2 28,5 26 26 Tabulka 4: Počet uměle přerušených těhotenství v období 1963-1968 Zdroj: National Institute of Population and Social Security Research. Population Statistics of Japan [online]. 2003. S. 41. Ze statistických dat uvedených v tabulce však plyne, že počet případů umělého přerušení těhotenství se ve sledovaném období nezvýšil. Naopak počty případů interrupcí se konstantním tempem snižovaly. Toto zjištění vede k závěru, že partnerské páry založení rodiny postupem času začaly velmi důkladně plánovat. Tím bylo sníženo riziko 33 nechtěného těhotenství a nutnost podstoupit jeho umělé přerušení, pokud by si pár potomka z jakýchkoliv důvodů nepřál. V souvislosti s výzkumem dopadů fenoménu roku ohnivého koně byla pozornost směřována i ke změnám v institutu manželství. Jednu ze studií předložil například profesor ekonomické univerzity Keio, Akabajaši Hideo, v rámci které byl zkoumán dopad roku ohnivého koně na manželské svazky japonských párů. Dopady byly od roku 1966 měřeny pomocí dostupných dat z provedeného sčítání obyvatelstva, které proběhlo v letech 1990-2010. Důležitým statistickým údajem, který byl předmětem výzkumu a hodnocení, byl rok narození. Profesor Akabajaši Hideo došel k závěru, že jak u mužů, tak u žen narozených v roce ohnivého koně je pravděpodobnost uzavření manželství nízká. Profesor Akabajaši Hideo dále tvrdí, že z ekonomického hlediska je těžké určit, zda k nějaké diskriminaci v rámci uzavírání manželství dochází, protože existuje relativně malý podíl japonských obyvatel, kterých se tento kulturní jev dotýká. Předpokládá, že důvod nízkého počtu uzavíraných sňatků lidí narozených v roce 1966 musí souviset i s jinými faktory než se samotnou pověrou.5 3 Profesor Hideo neuvádí, o jaké faktory se jedná, ale lze se domnívat, že se jedná o jistou formu diskriminace vůči těmto lidem. Jak bylo také již řečeno na začátku práce, ženy narozené v roce ohnivého koně se raději samy o žádný sňatek nepokouší. Mezi odborníky se v posledních letech o tomto tématu mluví stále častěji. Avšak, jak uvádí profesor Akabajaši, neexistují zatím žádná relevantní data, na základě kterých by se dal vliv pověry na uzavírání sňatků přesně odhadnout. Největším problémem podobně zaměřených studií je různorodý počet faktorů působících na obyvatele narozené v roce 1966. V souvislosti se studií profesora Akabajašiho však lze s jistotou konstatovat, že počet manželství, která uzavírají muži i ženy narození v roce 1966, je oproti jiným rokům nižší. Zda se však jedná o přímý vliv roku ohnivého koně, se nedá na základě tohoto výzkumu určit.5 4 Pro názornější demonstraci vlivu této pověry na japonskou společnost je vhodné uvedení konkrétních názorů veřejnosti. V posledních letech se o téma roku ohnivého koně začíná zajímat více odborníků a ani média nezůstávají pozadu. To souvisí s tím, že se blíží další rok, kdy se fenomén nízké porodnosti znovu projeví. Je však možné, že ho nebude současná moderní společnost brát stejně vážně jako generace před ní, a tím by 5 3 AKABAJAŠI, Hideo. Hinoe uma sedai no sono ato, tókei kara wakaru koto. ^$fcí*i^. M^PtíťrtťT)"?" dai roku-džú-kjú-kai gakudžucu taikai kijó). Japanese Association for Religious Studies [online]. 2011 [cit. 2019-03-17]. Dostupné z: https://www.jstage.jst.go.Jp/article/rsjars/84/4/84 KJ00007112434/ pdf/-char/ja. The Economist. I don't. The Economist [online]. 2016 [cit. 2019-4-19]. Dostupné z: https://www.economist.corn/asia/2016/09/01/i-dont. 44 The World Bank. Brith rate, crude (per 1,000 people): Japan [online]. 2019 [cit. 2019-04-11]. Dostupne z: https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.CBRT.IN?end=2016&locations=JP&start =1980. WITTMEYER, Alicia P.Q. Born Into Bad Luck. Foreign Policy [online]. 2014 [cit. 2019-3-18]. Dostupne z: https://foreignpolicy.com/2014/09/04/born-into-bad-luck/. 45 Seznam obrázků Obrázek 1: Nezaměstnanost v letech 1990-2010 12 Obrázek 2: Matky prvorodičky v Japonsku v letech 1970-2015 24 Obrázek 3: Počet živě narozených dětí mezi lety 1960-2004 32 Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj porodnosti v Japonsku v letech 1940-1950 10 Tabulka 2: Věk matek prvorodiček v letech 1970-2016 24 Tabulka 3: Vývoj porodnosti v Japonsku v letech 1960-1980 33 Tabulka 4: Počet uměle přerušených těhotenství v období 1963-1968 33 46 Resumé Výzkum v rámci práce je zaměřen na příčiny klesající porodnosti v Japonsku od poloviny 20. století až po 21. století. Především se zaměřuje na specificky japonské příčiny klesající porodnosti. Nejprve je popsán vývoj porodnosti ve 20. a 21. století, následně jsou rozebrány jednotlivé příčiny klesající porodnosti v Japonsku, na něž poukazují odborníci. V další části se práce zaměřuje na analýzu specificky japonských příčin klesající porodnosti. Klíčová slova: porodnost, plodnost, Japonsko, sociologie 47 Summary The thesis focuses on the causes of the decreasing birth rate from the mid-20th century to the 21st century. Attention is mainly paid to causes specific to Japan. The thesis first describes the development of birth rate in the 20th and 21st centuries. In the next part, individual causes of decreasing birth rate are described and analyzed. The last part is focused on the specifically Japanese causes of decreasing birth rate. Key words: birth rate, fertility, Japan, sociology 48