Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa HODNOCENÍ DOPADŮ ČINNOSTI TERORISTICKÉ SKUPINY ETA NA BASKICKÉ HOSPODÁŘSTVÍ Impact evaluation of the activity of terrorist group ETA on the Basque economy Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Autor: Ing. Vladimír ŽÍTEK, Ph.D. Gabriela ERŠILOVÁ Brno, duben 2009 Jméno a příjmení autora: Gabriela Eršilová Název diplomové práce: Hodnocení dopadů činnosti teroristické skupiny ETA na baskické hospodářství Název práce v angličtině: Impact evaluation of the activity of terrorist group ETA on the Basque economy Katedra: Katedra regionální ekonomie a správy Vedoucí diplomové práce: Ing. Vladimír Žítek, Ph.D. Rok obhajoby: 2009 Anotace Terorismus je v několika posledních letech velmi aktuálním tématem a začal tak více přitahovat i pozornost ekonomů, jejichž úloha zde spočívá především v co nejpřesnější analýze jeho dopadů, která pak může být vhodným podkladem pro návrh řešení konfliktní situace. Práce se zabývá problematikou terorismu z uvedeného pohledu na příkladu konkrétního území - španělského Baskicka, kde je teroristická aktivita separatistické organizace ETA již dlouholetou záležitostí. Cílem práce je tak posouzení vlivu teroristické skupiny ETA na hospodářství Baskicka z mikroekonomického i makroekonomického hlediska v porovnání s obecně platnými závěry v doposud zpracované teoretické literatuře z oblasti ekonomie konfliktu. Problematika je řešena s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám daného regionu i charakteristickým rysům baskického nacionalistického hnutí a jeho historického kontextu. Jednotlivé analyzované okruhy jsou doplňovány vhodnými příklady z reálného prostředí, jsou diskutovány obecné i empirické závěry ostatních autorů a doplněny vlastními myšlenkami a návrhy. Annotation Terrorism has become very actual theme in recent years and draws the attention of economists whose task is to analyze its impacts as exactly as possible so it can be used then as a background for a proposal of the solution of the conflict situation. This work is looking on the problem of terrorism in regards to a particular region ­ the Basque country in Spain, where the terrorist activity of the separatist organization ETA has been a longtime matter. The aim of this study is to evaluate the impact of the terrorist group ETA on the Basque economy from the microeconomic and macroeconomic point of view in comparison with the generally applicable results coming from the current theoretic literature of the economy of the conflict. The problem is solved with respect to the specific conditions of the given region and to the characteristic features of the Basque nationalist movement. For the individual areas of analysis appropriate examples from real situations are attached, general and empirical results of other economists are discussed and they are completed with author´s own ideas and proposals. Klíčová slova Terorismus, nacionalismus, náklady konfliktu, měření terorismu, hospodářský růst, regionální politika Keywords Terrorism, nationalism, costs of conflict, measuring terrorism, economic growth, regional policy Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Hodnocení dopadů činnosti teroristické skupiny ETA na baskické hospodářství vypracovala samostatně pod vedením Ing. Vladimíra Žítka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. dubna 2009 _________________________________ vlastnoruční podpis autora Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Vladimíru Žítkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce, za všechny poskytnuté konzultace a velmi vstřícný přístup v průběhu celého zpracování. Dále bych chtěla poděkovat všem ostatním osobám, které mě v průběhu vysokoškolského studia podporovaly a pomáhaly mi. OBSAH Úvod ........................................................................................................................................................8 1 Baskický terorismus.......................................................................................................................10 1.1 Úvod do problematiky terorismu ...........................................................................................10 1.2 Kořeny a příčiny terorismu ....................................................................................................12 1.2.1 Terorismus jako forma novodobé války.........................................................................13 1.2.2 Příčiny teroristického hnutí a jeho hlavní charakteristické znaky..................................14 1.3 Vývoj organizace ETA v kontextu baskického nacionalismu................................................16 1.3.1 Vojenská ETA a ETA vojensko-politická......................................................................18 1.3.2 ETA a její působení v demokratickém režimu ...............................................................19 1.3.3 ETA po roce 2000 ..........................................................................................................20 2 Teroristická činnost organizace ETA.............................................................................................22 2.1 Základní data o teroristické činnosti organizace ETA ...........................................................22 2.1.1 Vývoj teroristické činnosti ETA v letech 1968-2008.....................................................23 2.1.2 Oběti terorismu v podrobném členění ............................................................................26 2.2 Financování organizace ETA.................................................................................................29 2.2.1 Financování z výkupného a vydírání..............................................................................30 2.2.2 Financování prostřednictvím krádeží .............................................................................32 2.2.3 Financování z obchodní činnosti....................................................................................32 2.2.4 Financováni z veřejných zdrojů......................................................................................33 2.2.5 Celkový přehled financování organizace ETA...............................................................34 3 Mikroekonomický přístup k analýze vlivu terorismu na hospodářství..........................................36 3.1 Chování teroristy z pohledu teorie racionální volby ..............................................................36 3.2 Analýza rizika v chování spotřebitelů....................................................................................39 3.2.1 Analýza vlivu rizika na chování jednotlivců na příkladu turismu v Baskicku ...............40 3.2.2 Ověřovací analýza na příkladu letecké dopravy.............................................................42 3.3 Terorismus a teorie her...........................................................................................................45 3.3.1 Hra č. 1: Terorista x dotčený stát....................................................................................47 3.3.2 Hra č. 2: Občané x vláda napadeného státu....................................................................51 3.4 Východiska a přístupy k formování protiteroristických politik .............................................52 3.4.1 Boj proti terorismu prostřednictvím zvyšování nákladů teroristy..................................53 3.4.2 Boj proti terorismu prostřednictvím omezování užitků teroristy ...................................54 3.4.3 Další možné přístupy k sestavování protiteroristických politik .....................................56 3.4.4 Závěry a doporučení pro správnou politiku boje proti terorismu...................................57 3.5 Shrnutí analýzy terorismu z mikroekonomického pohledu....................................................58 4 Makroekonomický přístup k analýze vlivu terorismu na hospodářství .........................................59 4.1 Měření dopadů terorismu........................................................................................................60 4.1.1 Účetní metody.................................................................................................................61 4.1.2 Modelové metody ...........................................................................................................61 4.1.3 Metody používané v CBA ..............................................................................................63 5 Důsledky nacionalistického terorismu v Baskicku.........................................................................66 5.1 Kvantifikace přímých nákladů................................................................................................66 5.1.1 Škody na lidských životech ............................................................................................66 5.1.2 Materiální škody .............................................................................................................69 5.1.3 Veřejné výdaje na zajištění bezpečnosti .........................................................................71 5.2 Hodnocení celkového dopadu činnosti ETA na hospodářský růst .........................................73 5.2.1 Hodnocení dopadů s použitím metody konstrukce kontrolních regionů ........................73 5.2.2 Teorie path dependence ..................................................................................................78 5.2.3 Volba růstových faktorů a hledisko času........................................................................79 5.2.4 Nebezpečí záměny příčiny s důsledkem.........................................................................81 5.2.5 Kvalita zpracovaní kontrolních analýz ...........................................................................82 5.3 Dopady baskického konfliktu na další vybrané ukazatele a odvětví......................................83 5.3.1 Cestovní ruch ..................................................................................................................83 5.3.2 Přímé zahraniční investice ..............................................................................................84 5.3.3 Sektor pojišťovnictví.......................................................................................................85 5.3.4 Urbanistická ekonomie a prostorové plánování..............................................................85 5.3.5 Sdělovací prostředky.......................................................................................................86 5.3.6 Psychologické a sociologické faktory.............................................................................87 5.4 Shrnutí analýzy baskického terorismu z makroekonomického pohledu.................................88 6 Terorismus v kontextu regionální politiky .....................................................................................89 6.1 Vliv zvýšených vládních výdajů na hospodářský růst............................................................89 6.2 Optimální výše vládních výdajů na obranu ............................................................................90 6.3 Baskický konflikt a regionální politika...................................................................................93 Závěr ......................................................................................................................................................97 Seznam použité literatury.......................................................................................................................99 Seznam tabulek a grafů........................................................................................................................104 Přílohy..................................................................................................................................................106 8 ÚVOD Terorismus jako předmět zkoumání ekonomické vědy je poměrně novým fenoménem a větší pozornost si mezi ekonomy získal až v posledních letech po atentátech na americké Světové obchodní centrum 11. září 2001. Přestože se problematikou konfliktu, válek a míru zabývala v minulosti již řada autorů, jako jsou Keynes (1919), Pigou (1940) či Meade (1940), terorismus jako samostatný objekt výzkumu, resp. jako samostatný druh novodobé moderní války, je hlouběji zpracováván až v posledních několika letech. Skutečnost, že toto téma bylo prozatím částečně na ekonomické půdě opomíjeno, je tím více markantní, pokud nemluvíme o často diskutovaném mezinárodním terorismu motivovaném náboženskou ideologií, ale o lokálním typu teroristických aktivit, jaký můžeme pozorovat v Irsku či španělském Baskicku. Jsou to právě tyto státy, které se s problematikou teroristického konfliktu potýkají již řadu let a které jsou v současné době tak trochu ve stínu mezinárodní teroristické hrozby přicházející z muslimských zemí. Přitom dopady, jaké soustavná teroristická činnost může mít na národní hospodářství a životy lidí těchto zemí, mohou být daleko větší nebo alespoň jiného specifického charakteru, od čehož se také odvíjí volba správné protiteroristické politiky. A právě onen fakt, že terorismus a jeho nejrůznější dopady na fungování hospodářství nemá prozatím v ekonomické vědě své patřičné místo co do teoretického i praktického přínosu jako ostatní frekventovanější témata, tím více láká k sumarizaci doposud známých poznatků a jejich navázání na nové myšlenky a názory. V ekonomické literatuře se lze setkat s různými modely v jednotlivých obměnách prokazujících vzájemnou negativní závislost hospodářského růstu či jiných ekonomických ukazatelů a zvýšené teroristické aktivity, nebo je možno vycházet z dílčích empirických studií, které se snaží zjištěné statistické výsledky aplikovat na konkrétní podmínky a často tím dochází k velmi rozporuplným závěrům, s čímž souvisí také volba použité metody a vůbec celá problematika, jak terorismus a jeho skutečné dopady spolehlivě měřit. Bylo již také zpracováno několik studií v oblasti mikroekonomického přístupu k terorismu, které dávají nejrůznější doporučení pro pochopení jednání teroristů a přípravu strategií boje proti jejich aktivitě. Přesto se lze stále přesvědčovat, že navržená řešení občas selhávají a neplatí spolehlivě pro všechny situace. To je jen dalším důkazem toho, jak komplikovaným jevem terorismus je a jak důležité je k jeho pochopení poznání konkrétních podmínek daného státu a dílčích okolností vzniku i historického vývoje teroristického konfliktu s tímto státem či regionem spojeným. Z těchto důvodů je také v práci zaměřena pozornost na zmíněný lokální typ terorismu, konkrétně v podmínkách španělského regionu Baskicko, kdy je vycházeno právě z mnohých teoretických i empirických prací doposud zpracovaných v literatuře ekonomie konfliktu, ve kterých jsou analyzovány obecné ekonomické důsledky terorismu, vyčíslovány náklady související se vznikem teroristického konfliktu i samotné náklady a užitky z pohledu teroristy a spotřebitele jako jednotlivců. Následně jsou srovnávány názory a pohledy jednotlivých autorů na to, jakým způsobem může terorismus ovlivnit ekonomický růst a naopak, a s uvážením typických charakteristických rysů a historicky daných motivů baskického terorismu jsou aplikovány na podmínky španělského hospodářství. 9 Práce tak přispívá do problematiky ekonomie terorismu a konfliktu analýzou doposud známých poznatků aplikací na konkrétní území. Dílčími cíly jsou v rámci této analýzy zjištění, jak teroristická činnost může ovlivnit chování jednotlivců, jak dopadá na jednotlivé sektory hospodářství, jak ovlivňuje investice nebo vládní výdaje, jaké možnosti mohou politikové zvážit při sestavování protiteroristického vládního programu a proč vůbec je nutné umět vyčíslit co nejpřesněji náklady spojené s takovým konfliktem. Hlavním cílem práce je především přinesení nového pohledu na problematiku, a to z pozice člověka žijícího v bezpečném státě, který není terorem přímo zasažen a jehož život jím není významně ovlivňován, přičemž důraz je kladen na co nejobjektivnější pohled na situaci bez účelového zaměření práce z politických či osobních důvodů, jak by tomu ve státech bezprostředně dotčených takovou hrozbou mohlo být. 10 1 BASKICKÝ TERORISMUS ,,Před lety baskický národ bojoval za svobodu proti fašismu. Dnes zjišťuji, že se nic nezměnilo, vidím občany bojující za svobodu a proti fašismu. Dříve fašismus představoval generál Franco, dnes jej reprezentuje diktatura organizace ETA." 1 ,,...Nacházíme se před nepřípustnými skutky pramenícími z pomsty a hněvu těch, kteří neakceptují vůli nikoho jiného, pouze svou vlastní." 2 1.1 Úvod do problematiky terorismu Zatímco se problematika terorismu v kontextu jeho ekonomických důsledků více diskutuje až v posledních několika letech, pozornost psychologů, sociologů, politiků a dalších vědců na poli společenských věd přitahovala v daleko větším měřítku. Není pak divu, že lze jen těžko najít jednu společnou, závaznou a dokonale vystihující definici toho, co se vlastně pod pojmem terorismus rozumí. Dle Schmidta a Jongmana3 existuje nejméně 109 definic terorismu, které mají společné některé základní znaky, jako jsou násilí, politický motiv, strach, výhružky, psychologické efekty apod. Užití té či oné definice závisí významně na účelu, pro jaký je tato definice užita, proto jakékoli zevšeobecňování není vhodné a pro potřeby této práce vyjdeme z nejčastějších definic a komentářů autorů ekonomických textů o terorismu. Jedno z nejčastěji se objevujících pojetí terorismu v ekonomické literatuře je definice Waltera Enderse a Todda Sandlera: ,,Terorismus je předem důkladně promyšlené použití abnormálního násilí a brutality (nebo jen výhružky k použití takových prostředků) národnostními menšinami za účelem dosažení politických, náboženských nebo ideologických cílů, a to prostřednictvím zastrašování velkého počtu lidí, kteří obvykle nejsou přímo spojeni s tvorbou politik, jež se teroristé snaží ovlivnit."4 Vzhledem k charakteru zaměření této práce je vhodné rozšíření této definice také o definici španělských autorů, kteří se již několikrát problematikou terorismu na španělském území zabývali: ,,Terorismus je užívání násilí jednotlivcem nebo určitou skupinou s politickými cíly nebo použití zastrašování či výhružek prostřednictvím přímých obětí namířené směrem k nějaké sociální skupině."5 Z mikroekonomického pohledu pak můžeme teroristu pokládat za racionálně se chovajícího jedince, který se snaží maximalizovat vlastní užitek. Tímto užitkem můžeme mít na mysli dosažení politických cílů, v případě mezinárodního terorismu je to často vstup do muslimského ráje, materiální zabezpečení 1 Citováno z otevřeného dopisu J. L. Lópeze, místního koordinátora politické organizace Izquierda unida, skupině ETA a politické straně Herri Batasuna jako reakce na zavraždění předního představitele politické strany Partido Popular Miguela A. Blanca Garrida: LÓPEZ, José Luis. Carta abierta a E.T.A y a H.B.. El Boleto : La verdad sobre ETA [online]. 1997 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: (vlastní překlad). 2 Declaración del Comité federal del Partido comunista de Espaa. El Boleto : La verdad sobre ETA [online]. 1997 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: (vlastní překlad). 3 SCHMID, Alex P., JONGMAN, Albert J. Political Terrorism. 2nd enl. edition. [s.l.] : SWIDOC and Transaction Books, 2005. ISBN 1-4128-0469-8. s. 5. 4 ENDERS, W., SANDLER, T. Patterns of Transnational Terrorism, 1970-1999 : Alternative Time-Series Estimates. [s.l.]: International Studies Quarterly, 2002. s. 145-165. Citováno dle: LLUSSÁ, Fernanda, TAVARES, José. The economics of terrorism : a synopsis. The Economics of Peace and Security Journal. 2007, vol. 2, no. 1, s. 61-70 (vlastní překlad) 5 BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. s. 2 (vlastní překlad). 11 rodiny či uznání okolí.6 Důvody pro teroristickou činnost se všemi jejími důsledky, ať už racionálními či nikoli, jsou mnohé, pro účely ekonomických studií je můžeme shrnout minimálně do tří hlavních okruhů7 : 1. Publicita ­ teroristé vyhledávají pozornost médií, prostřednictvím nichž se jejich činnost dostává do podvědomí lidí, je to nejšikovnější a nejlevnější způsob, jak mohou šířit hrozbu a obavy lidí z dalšího útoku, a tím dosahovat svých dílčích cílů, ať už politických, ideologických či náboženských. S trochou nadsázky můžeme sdělovací prostředky považovat za dokonalý způsob marketingu pro teroristické organizace. 2. Destabilizace politického zřízení ­ teroristé budou vždy jednat mimo daná pravidla a zákony státu, tím jej budou narušovat a snadněji dosáhnou svých cílů. Jedinou institucí v demokratických režimech, která ze zákona může použít násilí, je samotný stát. Všichni ostatní jedinci jsou tak nuceni pro prosazování vlastních zájmů používat jiných mírových řešení. Teroristé však tento všeobecně přijatý konsensus neváhají porušit, a tím postižený stát dostávají do problematické pozice, ve které jsou vlády nuceny hledat řešení boje proti terorismu, čímž jsou často ještě více oslabovány.8 3. Narušení ekonomiky ­ teroristé se svým působením snaží přenést na lidi co nejvíce nákladů (v podobě vzniklých materiálních škod, nákladů na protiútok či zajištění bezpečnosti apod.) Z hlediska teorie války se již nejedná o válku v klasickém slova smyslu, kde hlavním cílem bylo mobilizovat celou státní produkci na materiální zabezpečení vedení války, a tedy za účelem co nejrychlejšího vítězství. Teroristé se snaží prostřednictvím nejrůznějších často nelegálních činností (drancování, loupež, operace na černém trhu, obchod se zbraněmi a drogami atd.) podrývat celou produktivní základnu postiženého regionu a tím dosáhnout svých cílů.9 Terorismus je tak daleko více propojen s ekonomickými cíly, než by se na první pohled mohlo zdát. To ostatně dokazuje také odpověď českého ekonoma Petra Robejška na otázku, zda můžeme terorismus pokládat i za ekonomické odvětví: ,,Terorismus jako hospodářské odvětví? Samozřejmě ano. Operuje přece po celém světě a všem vnucuje své produkty: atentáty, destrukce, únosy, vydírání, drogy, praní peněz, ale i strach a nejistotu. Z toho všeho mu samozřejmě plynou obrovské zisky, a například lukrativní únosy cizinců v Iráku, vydávané za boj proti okupantům, kromě toho vzbuzují strach v zahraničí."10 Pro účely ekonomického zkoumání terorismu a jeho dopadů je nutné provést jeho základní dělení. Ani zde nejsou jednotliví autoři jednotní. Může se zdát zřejmé, že nejvhodnější rozdělení z hlediska analýzy ekonomických důsledků terorismu bude jeho členění na mezinárodní a národní či domácí. Ostatně stejný postup bychom zvolili u kteréhokoli jiného fenoménu, kde se bere v potaz míra 6 BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. s. 4-5. 7 FREY, Bruno S., LUECHINGER, S. How to Fight Terrorism : Alternatives to Deterrence. [s.l.] : Institute for Empirical Research in Economics University of Zurich, 2002. Citováno dle: TAVARES, José. The Open Society Assesses Its Enemies: Shocks, Disasters and Terrorist Attacks. Lisabon : [s.n.], 2003. s. 4. 8 FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Measuring Terrorism. [s.l.] : [s.n.], 2003. s. 2-3. 9 BUESA, Mikel. Guerra y Terrorismo : El Modelo de Economía Deprededora de la Guerra. Madrid : [s.n.], 2005. s. 14-16. 10 ROBEJŠEK, Petr. Ekonomie terorismu. Lidové noviny [online]. 2004 [cit. 2009-02-19]. Dostupný z WWW: . 12 uzavřenosti a otevřenosti ekonomiky a její vazby na ostatní subjekty. Otázkou zde ovšem je, které z teroristických organizací a které teroristické aktivity zahrnout ještě do národního terorismu a které nějakou byť jen malou měrou (např. na financování se podílí jiný stát, jedna z obětí je turista z jiného státu apod.) ovlivňují také okolní státy a kde je pak hranice, kdy problém se stává globálním. V ekonomické literatuře se skutečně nejčastěji objevuje dělení terorismu na mezinárodní a národní. Mezinárodní zahrnuje ten typ terorismu, jehož aktivity jsou buď financovány či připravovány se zapojením jiných zemí, nebo jsou tyto aktivity zaměřeny na mezinárodní cíle (tedy ačkoli dojde k atentátu v jedné zemi, jeho dopady mohou významně ovlivnit obyvatele, vládu, ekonomiku či politické cíle jiných zemí). Národní terorismus by pak měl být z tohoto pohledu takový, kde teroristická organizace vznikne v daném státě, je tvořena pouze občany tohoto státu a veškeré aktivity jsou realizovány z domácích prostředků.11 Jelikož bychom z tohoto hlediska v dnešní globalizované společnosti pravděpodobně většinu známějších teroristických skupin museli označit za mezinárodní (mimo okrajové případy konfliktů v některých afrických zemích a i zde by to bylo sporné), vyjděme pro účely této práce z dělení Fernanda Reinarese12 na terorismus národní, nadnárodní a mezinárodní. Zde jsou za terorismus nadnárodní považovány takové aktivity, které jsou sice realizovány v jednom státě, ale na organizaci je napojena více či méně rozvětvená infrastruktura nebo financující síť z jiných zemí. Do této skupiny by pak patřila i v této práci analyzovaná baskická separatistická organizace ETA. Naproti tomu teroristická činnost Al-Káidy by byla označena za mezinárodní, neboť jednoznačně hledá mezinárodní cíle (chceme-li ve smyslu boje Východu proti bohatému a rozmařilému Západu). Toto členění je považováno za důležité zejména pro účely této práce. V činnosti teroristických skupin, jako je např. Al-Káida a ETA či IRA, existuje podstatný rozdíl zejména ve smyslu jejich dopadu na hospodářství jednotlivých zemí (když nebudeme uvažovat naprosto odlišné motivy, které jednotlivé organizace k jejich činnosti vedou). Pokud bychom organizaci ETA označili rovněž za projev mezinárodního terorismu a posuzovali její dopady na baskické hospodářství z pohledu obecně platných závěrů v globálním měřítku, mohly by být úvahy zkreslené, dopady podhodnocené či nadhodnocené, což by ve svém důsledku významně ovlivnilo případný návrh řešení situace formou volby nesprávné protiteroristické politiky. Je zřejmé, že způsob, jakým lze bojovat proti náboženským sebevražedným útočníkům, musí být zcela odlišný od řešení dlouholetého konfliktu na určitém uzavřeném území, byť je tento konflikt spojen se zahraničními subjekty. U tohoto členění tedy zůstaňme a analýza dopadů na baskické hospodářství bude provedena s ohledem na tuto výchozí situaci.13 11 BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. s. 3. 12 REINARES, Fernando. Conceptualizing International Terrorism. [s.l.] : Real Instituto Elcano, 2005. Citováno dle: BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. s. 3. 13 Mimo zde uvedené základní členění uvádí Buesa také alternativní způsoby možného dělení terorismu, a to dle typu aktivit (vydírání, únosy, atentáty), dle použitých zbraní (sebevražedný útok, biologická zbraň, zbraně hromadného ničení apod.), dle politického charakteru (státní teror, levicové či pravicové hnutí) a z pohledu této práce je pak zajímavé také členění na teroristické útoky časté frekvence, ale malé intenzity (ETA či IRA) nebo naopak nízké frekvence, ale značné intenzity (typicky uváděné atentáty 11. září 2001 v New Yorku nebo 11. března 2004 v Madridu) 13 1.2 Kořeny a příčiny terorismu Existuje všeobecná shoda na tom, kdy se poprvé objevil terorismus ve smyslu, kdy byl poprvé takto pojmenován, ačkoli různé formy teroru a násilí mimo rámec legálně uznávaných válek můžeme pozorovat od samého počátku existence lidstva. Nicméně poprvé se objevuje slovo terorismus v roce 1794 jako součást Velké francouzské revoluce ­ tzv. régime de la terreur. Od tohoto období pak různí autoři uvádějí několik podob či postupně na sebe navazujících vln různých teroristických hnutí. Zde je zajímavé například členění dle D. Rapoporta na anarchistickou vlnu (1880-1929), antikoloniální vlnu (1930-1959), terorismus nové levice (od 60. let) a etapu náboženskou (od roku 1979).14 Z našeho pohledu je významná především etapa terorismu nové levice, která se zrodila v šedesátých letech, zejména okolo převratu v květnu roku 1968 a upadla s koncem studené války. Součástí tohoto směru je dodnes nacionalistická vlna terorismu ve Španělsku, na Srí Lance a v Kolumbii. Trochu jiný pohled na problematiku lze nastínit, pokud budeme nahlížet na terorismus jako na jednu z forem války, tedy jako válku novodobou, která se postupně vygenerovala v rámci historického vývoje z klasických forem války přes obě války světové až po mírový stav, v jehož mezinárodním smluvním uspořádání nelze již vést jinou vojensky založenou válku než tu s porušením mezinárodně platných zásad jakožto i základních zásad morálních vlastních účastníkům válek před rokem 1918. Ačkoli pro potřeby této práce by byl podrobnější rozbor historie válečnictví nadbytečný, je zmíněn alespoň stručně proces formování terorismu z tohoto úhlu pohledu, neboť závěry takového vývoje mohou jasněji osvětlit hlavní typické znaky teroristického hnutí, ze kterých lze pak vhodně vycházet při analýze ekonomických, ale i sociálních důsledků terorismu. 1.2.1 Terorismus jako forma novodobé války Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, z pohledu teorie války jde u terorismu o formu jakési moderní války, kde se teroristé snaží svými činnostmi poškozovat celou produktivní základnu daného regionu, aby dosáhli svých (často politických) cílů. Tato skutečnost je zřejmá, pokud uvážíme postupný vývoj válečnictví od 17. století po současnost, který zákonitě musel s ohledem na světové dějiny nastat. V 17. a 18. století bylo hlavním cílem válečného stavu jednoznačně pokračování dynastie a udržování státních hranic. Válku mohl vést pouze suverénní stát, členové armády byli placení vojáci (financováno z daní, částka odpovídala cca třem čtvrtinám veškerých státních výdajů), důležitá jsou zde přesně daná pravidla a užívání výhradně čestných metod. Ve století devatenáctém se postupně začaly formovat národní státy, s tím souvisí také proměna způsobu a motivů válečnictví. V popředí stály národní zájmy a teritoriální expanze v mezinárodním měřítku. Navíc se válka stává záležitostí veřejnou ve smyslu povinné vojenské služby, do které jsou zapojování všichni občané. Způsob vedení války také výrazně ovlivnil technologický pokrok (vynález telegrafu, stavba železnice). S touto změnou bylo nutné provést kodifikaci válečných zákonů, které 14 RAPOPORT, D. Las cuatro oleadas del terror insurgente y el 11 de septiembre. Madrid : [s.n.], 2004. s. 419. Citováno dle: BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. s. 4. 14 později daly základ vzniku mezinárodních lidských práv. S tím šla samozřejmě ruku v ruce také zvýšená byrokratická zátěž, jež odčerpávala další státní prostředky na vedení války. Tento vývoj vyústil v první a druhou světovou válku a následně válku studenou. Právě v tomto období dochází k největšímu rozkladu morálních zásad v historii válečnictví. Nejedná se už o válku národů proti sobě, důležitou roli zde hraje ideologický kontext, pod jehož vlivem obě strany neváhají použít nové zbraně včetně biologických a chemických. Po dvou světových válkách už nemůžeme mluvit pouze o válečných cílech, ale počínání obou bloků se významně dotýká všech hospodářských sfér i běžného života lidí (což vyvrcholilo útoky na Hirošimu a Nagasaki). Tím bylo zcela upuštěno od respektování klasických válečných morálních pravidel a všeobecně začala být válka považována za nelegální akt, který si vynutil přijetí mnoha zákonů a mezinárodních opatření. Jakákoli další válka vedená ze strany některých států se pak musí dít v mezích těchto mezinárodních úmluv a s dodržením jistých pravidel15 . Celý proces formování mezinárodní právní základny se v našem kontextu může zdát zcela zbytečný, a to ve chvíli, kdy se opakovaně můžeme setkat se situací, kdy přes všechny uzavřené smlouvy a pakty nějaký stát či organizace použije nepovoleného a všeobecně neuznaného násilí, aby dosáhly svých cílů. A právě zde se nacházíme u zrodu nové války, která porušuje všeobecně daná pravidla, zcela potírá rozdíl mezi bojujícími a civilisty, a tím mezi prostorem vojenským a civilním. Právě tento druh řešení konfliktu je založen na ideologických či nacionalistických základech a hlavním prostředkem k prosazení zájmů se stává terorismus.16 Tím problematičtější je tato situace, čím více si jednotlivé státy uvědomují, že ačkoli někdo mezinárodní úmluvy narušuje, nemohou tak činit oni sami, neboť by to byl krok zpět do globálního válečného konfliktu, jakým si svět prošel v letech 1918-1948. A zde je právě prostor pro politiky a ekonomy, aby dokázali najít mírové a legální řešení boje proti terorismu formou poznání motivů a způsobů chování teroristů, vyčíslení jejich nákladů a navržení takových opatření, které teroristy zničí nikoli vojensky, ale ekonomicky. Neboť naše chování bylo a vždy bude řízeno poměřováním získaných užitků s jejich ztrátou, ať už ve formě finančních ztrát, ztrát na lidských životech, ztrát nějakého určitého životního standardu nebo ztráty našeho postavení ve společnosti apod. Dokonce i sebevražedný útok musí jedinci, který ho spáchá, přinést nějaký užitek, který převyšuje náklady na jeho realizaci, jakkoli je to pro mnohé z nás nepřijatelné.17 15 Na tomto místě jsou velmi zajímavé mnohé politicko-teologické debaty o legitimitě války, přesněji řečeno, zda válka sama o sobě může být vůbec nezákonná, jestliže stát či nějaká skupina bojuje z důvodu bezpráví, aby bylo dosaženo míru. Toto tvrzení pocházející z úst Aurelia Augustina bývá často zneužíváno právě pro obhajobu svaté války. Tento názorový proud se postupně vygeneroval v uznání tzv. obranné války ze strany OSN jako jediné legitimní války. Více viz BUESA, Mikel. Guerra y Terrorismo : El Modelo de Economía Deprededora de la Guerra. Madrid : [s.n.], 2005. s. 8-10. 16 Hlavní myšlenky v předcházejícím textu o terorismu z pohledu teorie války převzaty z: BUESA, Mikel. Guerra y Terrorismo : El Modelo de Economía Deprededora de la Guerra. Madrid : [s.n.], 2005. s. 3-16. 17 Více se problematikou sebevražedných útoků a jejím racionálním vysvětlením zabývá např. E. Berman a D. Laitin (2008), K. Pittel a D.T.G. Rübbelke (2006), R. Pape (2003, 2005) nebo R. Wintrobe (2003, 2006). 15 1.2.2 Příčiny teroristického hnutí a jeho hlavní charakteristické znaky Dříve než bude přistoupeno k samotné analýze jednotlivých dopadů terorismu na hospodářství, s ohledem na předchozí myšlenky by bylo vhodné zabývat se právě hlavními rysy teroristického hnutí s uvedením příčin a motivací, které teroristy k jejich počínání vedou. Na základě toho pak v navazujícím rozboru vyjdeme z těch poznatků, které jsou v kontextu baskického hospodářství a činnosti separatistické skupiny ETA stěžejní a které tak usnadní vlastní úvahu nad tím, do jaké míry a jak je španělské hospodářství terorismem ovlivněno. Jako hlavní příčiny vzniku terorismu uvádí Mikel Buesa18 příčiny ekonomické (úroveň národního důchodu, stupeň vzdělanosti obyvatel nebo stupeň rozvoje země původu terorismu), psychologické, politické (nacionalismus a separatismus, hnutí extremistických skupin menšinových etnik, nedostatek nebo neexistence demokracie), dále sociologické příčiny (krize vůdců či rigidních sociálních skupin, náboženský fanatismus) a ty, které se odvíjejí od mnohých projevů globalizace. Prakticky všechny z těchto příčin lze určitým dílem aplikovat na podmínky baskického teroristického hnutí, nicméně nejvíce zřejmé jsou pravděpodobně výše zmíněné příčiny politické v podobě nacionalismu a separatismu (více je historický kontext popsán v následující kapitole 1.3) a samozřejmě příčiny ekonomické, které mají být hlavním objektem pozorování této práce. Nedostatek demokracie zde také sehrál svou roli, zejména v počátečních letech působení organizace ETA, kdy Španělsko po pádu Francova režimu v roce 1975 procházelo procesem transformace na demokratický systém.19 Přistoupíme- li nyní k hlavním charakteristickým rysům teroristického hnutí, můžeme je obecně shrnout následovně:20 * Jedná se o tzv. ,,síťové války", na nichž participuje široké spektrum aktérů od občanů daného státu přes zahraniční dobrovolníky, bojovníky a ostatní přívržence teroristické diaspory až po mezinárodní nevládní organizace. Tím se současně z terorismu stává forma ,,asymetrické války", neboť v ní participují různé osoby s různými schopnostmi a mocí (zásadní rozdíl oproti klasické válce). * Z výše uvedeného rovněž vyplývá, že z důvodu různorodosti jednotlivých účastníků teroristického hnutí musí existovat jeden společný faktor, který je povede k jednotnému postupu, a tím může být vždy pouze jejich základní idea v podobě náboženské či jiné ideologie nebo vidina obrany a prosazení určité etnické skupiny. * Konflikt se většinou rozpoutává v oblastech s oslabenou státní mocí nad určitým územím, ve slabých nebo rozpadajících se státech nebo v oblastech mezinárodně známých (viz útoky na Světové obchodní centrum či londýnské metro). * Na rozdíl od klasických válek, kde hlavním cílem bylo co nejrychlejší vítězství, u terorismu je jednoznačná tendence k co největšímu oslabení protivníka v co nejdelším 18 BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. s. 7-8. 19 Vztah mezi intenzitou terorismu a stupněm demokratizace země je blíže vysvětlen v kapitole 2.1. 20 KALDOR, Mary. Las nuevas guerras : Violencia organizada en la era global. Barcelona : Tusquets Editores, 2001., MÜNKLER, Herfried. Die neuen Kriege. Hamburg : Reinbeck bein Hamburg, 2002. Citováno dle: BUESA, Mikel. Guerra y Terrorismo : El Modelo de Economía Deprededora de la Guerra. Madrid : [s.n.], 2005. s. 12-13. 16 časovém úseku, kdy v každém okamžiku je usilováno o co největší navýšení nákladů na protiakci21 a udržování či snižování vlastních nákladů (zde myšleno z pohledu teroristy). Přičemž významnou roli pro teroristy hrají ušetřené náklady v podobě propagandy prostřednictvím masmédií. * S návazností na předchozí myšlenku dále teroristé usilují o neustálé rozšiřování sítě extremistů nabíráním dalších členů základny, kde hlavním způsobem, jak takový nábor provést, jsou opět teroristické praktiky. Pak je jen otázkou času, kdy se rozrůstání teroristické sítě děje nikoli z přesvědčení, ale prostřednictvím strachu, jenž narůstá s eliminací státní politické moci, která by za jinak normálních okolností zajistila bezpečnost v dané společnosti22 . 1.3 Vývoj organizace ETA v kontextu baskického nacionalismu V následující kapitole je nastíněn stručný historický vývoj baskické separatistické skupiny ETA se zaměřením na její činnost v kontextu politicko-ekonomickém s uvedením nejdůležitějších ekonomických dat použitelných pro analýzu dopadů jednotlivých atentátů na baskické hospodářství v následujících částech této práce. Záměrně jsou vyloučeny z popisu všechny ostatní údaje čistě historického charakteru ve smyslu výčtu hlavních osob participujících na činnosti organizace, historicko-politického pozadí dílčích událostí a jiných podobných údajů, které jsou svým obsahem a důležitostí nad rámec této práce. ETA je teroristická nacionalistická a separatistická organizace, jejíž ideologie je z velké části založena na marxismu-leninismu23 . ETA je zkratka oficiálního názvu Euskadi Ta Askatasuna, což v překladu znamená Baskicko a svoboda. Organizace využívá ,,ozbrojeného boje jako hlavní metodu k dosažení 21 Tyto náklady jsou zvyšovány jednak přímo prostřednictvím destrukce infrastruktury a produktivního kapitálu, jednak nepřímo díky strachu a zvýšené nejistotě občanů, což se promítne do jejich spotřebního chování. Tím dochází ke zpomalení hospodářského růstu či v extrémním případě dokonce k celé paralyzaci ekonomiky. 22 Na tomto místě by byla zajímavá diskuse o tom, zda vůbec prosazení cílů teroristické organizace může v reálném životě vést k mírovému uspořádání - aplikováno na analyzovaný problém této práce - zda vůbec prosazení politických cílů ETA (v podobě získání úplné autonomie v rámci regionů Baskicka, Navarry a části Francie) povede k novému mírovému demokratickému evropskému státu bez dalšího pokračování teroru. Na druhou stranu je také otázka, do jaké míry by v současných podmínkách Španělsko připustilo takové oslabení politické moci, kdy by úplně nad situací ztratilo kontrolu. Tento koncept je tedy platný spíše v podmínkách nedostatečně demokraticky rozvinutých států se slabými institucemi, jako jsou např. některé africké státy. 23 Převážná část historických údajů a faktů je převzata z článků vypracovaných skupinou spolupracovníků encyklopedie Wikipedia pod názvy: Euskadi Ta Askatasuna, Nacionalismo vasco a Historia del nacionalismo vasco: Wikipedia: La enciclopedia libre [online]. [cit. 2009-02-22]. Dostupné z WWW: , http://es.wikipedia.org/wiki/Nacionalismo_vasco, http://es.wikipedia.org/wiki/Historia_del_nacionalismo_vasco. Vzhledem k tomu, že všeobecně není tento zdroj pro zpracování odborných prací považován za věrohodný a s dostatečně kvalitně zpracovanými informacemi, byly jednotlivé v textu použité informace nezávisle ověřovány z dalších informačních zdrojů věnujících se problematice organizace ETA z různých úhlů pohledu: El Boleto : La verdad sobre ETA [online]. 1998. Dostupný z WWW: . Elmundo.es : La dictadura del terror [online]. Dostupný z WWW: . Fundación Víctimas del Terrorismo [online]. [2002]. Dostupný z WWW: < http://www.fundacionvt.org/>. Colectivo de Víctimas del Terrorismo en el País Vasco [online]. [1998]. Dostupný z WWW: . Foro Ermua [online]. [2002]. Dostupný z WWW: . Fundación para la Libertad [online]. [2002]. Dostupný z WWW: . 17 svých základních cílů, mezi kterými první místo zaujímá získání nezávislosti pro některé regiony Španělska a Francie24 , a tím jmenování Euskal Herria (samotného baskického státu)."25 Oficiálně byla ETA založena roku 1959 skupinou studentů EKIN (v baskičtině ekin znamená činit, podnikat kroky), kteří byli vyloučeni z Baskické národní strany (v originálním znění: Partido Nacionalista Vasco, dále jen PNV). V počátcích měla skupina značnou podporu občanů, neboť byla pokládána za hlavního odpůrce a organizátora odboje proti diktatuře generála Franca. Po pádu režimu a během transformace španělské ekonomiky na demokracii však značnou část podpory ztratila. Hlavní příčinou bylo její nedostatečné zapojení do demokratizujícího procesu a zvyšující se intenzita užívání teroru, na což bylo většinou politických činitelů i běžných občanů vesměs negativně nahlíženo zejména po částečném uznání baskické autonomie v roce 1979.26 Prapůvodní kořeny organizace z hlediska ideologického bychom mohli hledat už v dávné minulosti. Jak bylo uvedeno výše, ETA vznikla ze své mateřské politické strany PNV, která byla založena už v roce 1895. Obě skupiny i všechny následující větve, které se postupně během let formovaly, jsou propojeny jednou hlavní myšlenkou ­ osamostatnit Baskicko a vytvořit z něj evropsky uznávaný nezávislý stát, jenž by byl formován na historických základech jediného národa s vlastní kulturou a vlastním jazykem.27 Hlavním pojícím prvkem je zde jednoznačně to, co historikové označují za baskický nacionalismus, jehož první zmínky se objevují již v 16. století. Nicméně NPV je obecně považován za první oficiální hnutí podnikající kroky vedoucí k naplnění myšlenky osamostatnění Basků od zbytku Španělska. Jak bylo uvedeno, samotná ETA vznikla vyloučením studentského křídla EKIN z NPV, a to především z toho důvodu, že EKIN na rozdíl od starších představitelů NPV zastával radikálnější způsob řešení dané situace formou oficiálního baskického odporu, který byl inspirován v té době probíhajícím formováním národních států ve třetím světě (konkrétně dekolonizací v Alžírsku). NPV naopak jako politická strana navrhuje řešení v rovině ideologicko-politické formou propagandy, vyjednávání a mírových kroků. Tak ze skupiny EKIN oficiálně vzniká 31. 6. 1959 baskická nacionalistická organizace ETA a již v roce 1961 realizují svůj první teroristický útok, kdy se pokouší o vykolejení vlaku plného příznivců frankistického režimu, kteří cestují do San Sebastianu, aby zde oslavili zahájení občanské války. V roce 1962 jsou na prvním shromáždění organizace definovány základní body jejich společné ideologie: * znovuzrození baskického národa připomenutím hlavních milníků v jeho historii * vyzdvižení baskického jazyka jako klíčového elementu národa 24 Mezi tyto regiony patří: tři okresy ve francouzském departamentu Pyrénées-Atlantique: Labourd, Soule a Basse- Navarre a dvě španělská autonomní společenství Navarra a Baskicko s částmi Álava, Guipúzcoa a Vizcaya. 25 Wikipedia: La enciclopedia libre [online]. [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: (vlastní překlad). 26 Částečné uznání baskické autonomie proběhlo v rámci reforem veřejné správy při procesu demokratizace, která šla ruku v ruce s přípravou nové španělské ústavy. Ta byla schválena v roce 1978 a na základě článků 146 a 151 byla vytvořena z jednotlivých historických částí Španělska tzv. autonomní společenství s určitou mírou nezávislosti v řízení a rozhodování. Uznání nezávislosti jednotlivých společenství proběhlo prostřednictvím vydání ústavních zákonů, v našem případě se jedná o ustavní zákon č. 3/79 z 18. prosince 1979 známý pod názvem Estatuto de Guernica ­ úplné znění zákona dostupné z WWW: . 27 Z tohoto hlediska by někteří historici a jazykovědci skutečně mohli považovat uznání takového státu za opodstatnitelné, když si uvědomíme, že Baskové z jazykového hlediska nejsou klasifikováni do žádné světové jazykové rodiny, nemají tudíž s rétorománskými jazyky a tedy i španělštinou vůbec nic společného. 18 * striktní odmítání náboženské víry, úplné odmítnutí Církve, jejíž doktrínu lze použít pouze při vypracování sociálního programu * ideologický antikomunismus, ačkoli ho lze považovat za jednu z možných metod odboje * nezávislost Baskicka v rámci Evropy, kde ozbrojený boj je nejlepším prostředkem k jejímu prosazení Tímto se také ETA zcela oddělila od původní NPV i po stránce ideologické, kde tradiční konzervatismus a katolická víra hrály významnou roli. Okolo prvního atentátu existují mnohé spory. Podle některých pramenů byla obětí prvního útoku dne 27. 6. 1960 dvaadvacetiměsíční holčička Begoa Urroz Ibarrola. Nicméně všeobecně akceptovaným prvním atentátem bylo zavraždění strážníka José Ángela Pardinese Arcaye 7. června 1968. Toto je také datum, od kterého se nejčastěji v ekonomické literatuře počítá s množstvím obětí a běžně se pracuje s daty v časové periodě 1968-200?, která je respektována také v jednotlivých analýzách této práce. V následujících odstavcích je jen krátce nastíněn vývoj organizace z hlediska jejích postupných organizačních proměn, rovněž je pozornost věnována postupnému ideologickému posunu k současnému stavu, o němž se dnes jen zřídka tvrdí, že se jedná o zanícený a oprávněný boj za osamostatnění baskického národa v souladu s jeho původními myšlenkami. Proměna hlavních členů organizace stejně jako prorůstání politických záležitostí do skupiny a naopak vedly k tomu, že v rámci sociologického výzkumu ,,Euskobarómetro" realizovaného na baskické univerzitě (Universidad del Páis Vasco) v listopadu roku 2008 celých 61 % Basků úplně odmítá činnost organizace ETA, dalších 17 % dříve s ETA sympatizovalo, ale nyní ji odmítá, 11 % obyvatel souhlasí s cíli skupiny, ale odsuzuje prostředky, jakými jich chtějí dosáhnout, a nikdo v průzkumu nevyjádřil úplný souhlas s činností organizace a není ochoten ji podpořit (na rozdíl od stejného průzkumu v roce 2004, kde k těmto lidem patřilo 0,3 % Basků).28 Tyto závěry obecně stále více vedou ke skepsi, zda by vůbec po osamostatnění Baskicka jako dalšího evropského státu byla teroristická činnost ve Španělsku zcela ukončena (v návaznosti na zamyšlení v poznámce pod čarou č. 22).29 28 LLERA, Francisco J., et al. Euskobarometro : Estudio periódico de la opinión pública vasca. Bilbao : [s.n.], 2008. Dostupný z WWW: . s. 59 a LLERA, Francisco J., et al. Opiniones y actitudes: Los espaoles y las víctimas del terrorismo. Madrid : Centro de investigaciones sociológicas, 2004. Dostupný z WWW: . s. 62. 29 Na tomto místě je také zajímavý sociologický výzkum v rámci šetření Euskobarómetro o vztahu Basků k nacionalismu, resp. jejich názor na to, zda se cítí být více Španělé než Baskové či naopak. Nacionalisty se cítí být 39 % Basků, zatímco 54 % se řadí mezi občany bez nacionalistického cítění. 38 % Basků se cítí být stejně Basky jako Španěly, 22 % se cítí být více Basky než Španěly, 29 % se pokládá pouze za Basky a 8 % obyvatel se označuje buď jen za Španěly, nebo se cítí být více Španělé než Baskové. Dále se současným statutem autonomie Baskicka je zcela spokojeno 27 % Basků, částečně spokojeno 48 %, nespokojených je 22 %. Na základě těchto čísel stojí za to položit otázku, za co a za koho teroristická organizace ETA vlastně bojuje a zda si vůbec může španělská vláda dovolit úplné odtržení Baskicka od zbytku státu, jestliže není zřejmé, zda s tímto souhlasí většina dotčených obyvatel. Vždyť přibližně polovina obyvatel se necítí být ani nacionalisty, ani ryzími Basky (to souvisí do značné míry také s příchodem Španělů z jiných regionů v období industrializace Baskicka, kdy sem přicházeli za prací) a více jak polovina obyvatel je se současným stavem autonomie částečně nebo plně spokojena. 19 1.3.1 Vojenská ETA a ETA vojensko-politická Postupem času s ohledem na aktuální vývoj na španělském území docházelo k dílčím názorovým střetům uvnitř organizace30 , což vedlo k rozdělení skupiny na dvě křídla ­ nová ETA (ETA Berri) a stará ETA (ETA Zaharra). Současně bylo schváleno použití teroristického boje nikoli jen za účelem prosazení politických cílů, ale od roku 1965 je násilí používáno také pro cíle ekonomické (přesněji pro získání ekonomických prostředků na další činnost). Tím se definitivně z ETA stává organizace čistě teroristická v kontextu výše uvedeného popisu terorismu jako formy novodobé války. Uvnitř ETA jsou dále vytvořeny čtyři pracovní skupiny, které dodnes zajišťují udržení fungování organizace i v následujících obdobích. Mezi tyto skupiny patří složka politická, vojenská, ekonomická a kulturní. Z následujících vnitřních konfliktů organizace pak vznikají dílčí politické strany, které se postupně od mateřské skupiny oddělují, jako např. Liga Comunista Revolucionaria (LCR) nebo Organización Revolucionaria de Trabajadores (ORT) a mnoho dalších, jejichž úplný výčet je nad rámec potřeb této práce. Dalším vývojem pak dochází k úplnému rozdělení organizace, což vychází z dlouhodobých sporů o tom, zda by měl být kladen důraz na politické cíle nebo na vlastní teroristickou činnost. Tak vzniká Vojenská ETA (ETA Militar, dále jen ETAm) a ETA vojensko-politická (ETA Político-Militar dále jen ETApm), přičemž druhá jmenovaná je většinová. V období po roce 1975, kdy Španělsko prochází procesem demokratizace, dochází k významnému milníku ve vývoji organizace, kdy v roce 1977 ETApm zcela upouští od použití násilí31 a stává se součástí politické strany Euskadiko Ezkerra (Levice Baskicka), která se později připojila ke Španělské socialistické dělnické straně a vytvořila PSE-PSOE (Partido Socialista de Euskadi ­ Partido Socialista Obrero Espaol) ­ dnešní PSE-EE (Partido Socialista de Euskadi ­ Euskadiko Ezkerra). Ze skupiny ETAm se tím vytvořila samotná ETA tak, jak ji označujeme dnes, a která je založena na převaze užití násilí nad politickými cíli, přičemž hlavní slovo má v jejím působení jednoznačně baskický nacionalismus. V tomto období (70. - 80. léta) také dochází k výraznému zintenzivnění realizovaných atentátů. 1.3.2 ETA a její působení v demokratickém režimu V celém období Francovy diktatury a po dlouhá léta existence demokracie využívala ETA hojně možnosti volného pohybu přes francouzsko-španělské hranice (často historiky nazýváno jako ,,francouzská svatyně ETA"). V současné době již funguje rozvětvená španělsko-francouzská síť boje proti terorismu na obou územích. Ostatně radikálnější boj s terorismem započali Španělé již v roce 1983 založením Antiteroristických osvobozeneckých skupin, tzv. GAL (Grupos Antiterroristas de Liberación), čímž byla zahájena tzv. špinavá válka (guerra sucia), nebo jinými slovy terorismus ze strany státu. Tyto skupiny vytvořené španělským ministerstvem vnitra byly prakticky krvavou odpovědí na teroristickou činnost ETA, bylo uskutečněno mnoho atentátů na členy organizace, mezi oběťmi bylo bohužel i velké množství civilních občanů. Činnost těchto skupin byla později 30 Tyto střety pramenily ze tří názorových proudů uvnitř organizace ­ příznivci dělnického hnutí (obreristas), etnolingvisti (culturalistas) a sympatizanti s boji o nezávislost ve třetím světě (tercermundistas). Prakticky šlo o dva základní postoje k dalším činnostem organizace buď s větším důrazem na samotnou teroristickou aktivitu, nebo s upřednostněním politických cílů. Tato dvojznačnost se prolíná celým vývojem organizace od jejího založení. 31 Jako odpověď na vyhlášení amnestie španělskou vládou pro všechny uvězněné členy ETA. 20 analyzována španělským deníkem El Mundo, který vynesl na povrch veškeré důkazy o způsobech financování a politických cílech GAL. V roce 1997 byla zatčena a uvězněna řada osob, která v osvobozeneckých skupinách působila, mezi nimi i významní španělští politici. S postupným vyhrocením situace byl v roce 1988 podepsán pakt všemi baskickými politickými stranami (mimo Herri Batasuna), který sliboval skoncování s terorismem ETA. Následovalo vyhlášení prvního šedesátidenního zastavení teroristické činnosti ze strany ETA a první neúspěšné vyjednávání se španělskou vládou. Další významnější klid zbraní následuje až v roce 1992, který souvisí se zadržením hlavních představitelů ETA ve francouzském Bidartu. Od tohoto momentu již dochází k postupnému úpadku organizace, co se týče její schopnosti realizovat další atentáty v měřítku předešlých let. Ztrátou vedení je organizace nucena projít značnou reorganizací a množstvím interních konfliktů, které byly nešikovně řešeny vytvořením tzv. Komand Y složených z mladých nezletilých Basků, jejichž hlavním posláním měly být pouliční boje (tzv. kale borroka). Tímto krokem ETA ztrácí téměř úplně podporu baskické veřejnosti, což nutně vede také k reorganizaci všech ostatních politických i kulturních organizací z prostředí ETA. To má za následek jednak zvýšenou nejistotu a obavy napříč celou baskickou společností, ale také vznik jednotného nacionalistického směru, který spojuje všechny skupiny a organizace s touto orientací a popírá naopak všechny instituce demokratického charakteru32 . V této situaci se stalo nevyhnutelným podepsání Paktu z Lizarry (známým také pod názvem Pacto de Estella), který měl za cíl najít mírové řešení pro Baskicko po irském vzoru ­ tedy základem se stala analýza situace v Severním Irsku, která měla být inspirací pro vyřešení baskického konfliktu. Podepsání paktu bylo následováno dalším obdobím příměří, které mělo být již úplné a časově neomezené. V listopadu 1999 ovšem ETA vyhlašuje konec klidu zbraní jako reakci na zamítnutí jejich návrhu ústavy pro nový baskický stát. V roce 2000 navázala ETA počtem atentátů na svou činnost před čtyřmi lety, čímž se definitivně zničila naděje na ukončení dlouholetého sporu. Španělská vláda na tuto situaci reagovala prohlášením mnohých organizací z okolí ETA za ilegální (mezi nimi je také nejznámější politické křídlo ETA a organizace zajišťující její ekonomickou podporu - Batasuna)33 . 1.3.3 ETA po roce 2000 Od roku 2000 sílí protiteroristická politika státu, která vrcholí v roce 2004, kdy v rámci mezinárodní spolupráce zahajuje francouzská policie operaci zaměřenou na logistický aparát ETA, jejímž výsledkem je celkem 20 zadržených příslušníků a odhalení a zabavení velkého množství zbraní a jiného vojenského materiálu. Tato akce byla nejúspěšnější od uvěznění hlavních představitelů ETA 32 BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. s. 7-8. 33 Mezi nejdůležitější spolupracující organizace ETA patří: teroristická skupina pouličních bojů ­ Haika (do r. 2000 pod názvem Jarrai), politická strana Batasuna (do r. 1998 pod názvem Herri Batasuna, v letech 1998-2001 pod názvem Euskal Herritarrok), asociace vedoucích činitelů Batasuny ­ organizace Udalbiltza-Kursaal, ilegální skupina provokující občanské nepokoje Bai Euskal Herriari, nadace Fundación Joxemi Zumalabe. Z organizací v oblasti kultury, tisku a propagandy lze jmenovat asociaci AEK zajišťující šíření baskického národního jazyka a kultury, obchodní společnost Gara (do r. 1998 pod názvem Egin) a Egunkaria a nakladatelství Elkargintza Elklarlenean, Txalaparta a Orain. V oblasti poskytování pomoci zajatcům a utečencům je známá ilegální skupina Gestoras pro Amnistía a asociace Senideak a Etxerak, z činnosti v mezinárodních vztazích jsou to obě ilegalizované skupiny Xaki a Askapena. Do podpory teroristické činnosti byly zainteresovány také mnohé baskické podniky a obchodní společnosti, stačí jmenovat alespoň Marcelino Etxea, Banaka, Eneko, Uralde, Alberdi-Artetxe a další. Výčet zpracován na základě informací studie Mikela Buesy: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. s. 8. 21 v Bidartu roku 1992. Jako reakci ETA zahajuje nová vyjednávání se španělskou vládou a v dubnu roku 2005 navrhuje další příměří, které je však hned v červnu téhož roku porušeno a je pokračováno v teroristické aktivitě. Příměří je obnoveno až v březnu roku 2006 a je vyhlášeno jako trvalé za podmínky, že bude vyhověno požadavkům organizace na vznik samostatného baskického státu, jak jsou popsány ve Smlouvě z Loyoly.34 Dohoda byla zapříčiněním obou stran neúspěšná a od 6. června 2007 ruší ETA vyhlášené příměří a navrací se zpět k teroristické činnosti, která bez delšího přerušení trvá do aktuálního roku 2009.35 34 Úplné znění této smlouvy dostupné z WWW: http://www.iceta.org/loyola.pdf 35 Z nejaktuálnějších událostí týkajících se organizace ETA uveďme alespoň následující: 7.3.2008 ­ atentát na bývalého radního M.I.Carrasca dva dny před volbami, 14.5.2008 ­ atentát v městské čtvrti Álavy, 20.5.2008 ­ zadržení Thierryho, vedoucího představitele ETA, září 2008 ­ bombový útok na sídlo baskické policie jako odpověď na ilegalizaci organizace Gestoras pro Amnistía; 17. 11. 2008 a 8. 12 .2008 ­ zadrženi hlavní představitelé ETA - Txeroki a Aitzol Iriondo, v zápětí následováni E. Zarrabeitiou a A. Artetxem; 15. a 16. 12. 2008 ­ zajati další přívrženci ETA; 31. 12. 2008 ­ bombový útok na sídlo baskické televizní stanice EiTB v Bilbau. 22 2 TERORISTICKÁ ČINNOST ORGANIZACE ETA Na následujících stranách jsou v návaznosti na historický kontext z minulé kapitoly zpracována základní data o jednotlivých teroristických útocích v časové periodě 1968 ­ 2008, a to v členění na počet smrtelných obětí atentátů a na počet realizovaných únosů v jednotlivých letech. Dále je u některých dat provedeno dílčí členění dle místa realizace útoku a dle postavení obětí ve společnosti (civilní občané, političtí funkcionáři, příslušníci státní bezpečnosti apod.) Veškeré údaje týkající se vyčíslení materiálních škod a konkrétní údaje o financování teroristických aktivit jsou popsány v příslušných kapitolách dále. Z důvodu nepřesných údajů není možné uvést dílčí informace o celkovém počtu zraněných osob. Tato čísla prozatím nejsou nikde spolehlivě statisticky zpracována a většina jiných autorů se ve svých studiích omezuje pouze na nepřesné odhady zpracované na základě zpráv z tisku.36 2.1 Základní data o teroristické činnosti organizace ETA V souvislosti se zmíněnou nepřesností a nedostupností statisticky zpracovaných dat lze i korektní vyčíslení celkového počtu atentátů a počtu zavražděných osob považovat za poněkud problematické. Ačkoli většina autorů vychází z dat poskytnutých španělským ministerstvem vnitra, existují studie, na základě kterých se jednotlivá data více či méně liší. Například počet smrtelných obětí všech atentátů ETA je podle Ministerstva vnitra (ke konci roku 2008) celkem 825, podle soudce Baltasara Garzóna v zápisu ze soudního jednání o zastavení činnosti Batasuny je tento počet (ke konci roku 2004) celkem 83637 , podle J.M. Benegase (ke konci roku 2004) dokonce 93438 , podle Skupiny obětí terorismu Baskicka je aktuální počet obětí terorismu až 936 39 , dle Nadace obětí terorismu 820 40 a dle internetového portálu El Boleto: La Verdad sobre ETA dosahuje toto číslo až 94341 . Je vidět, že je velmi obtížné získat spolehlivá data o terorismu, neboť právě tyto údaje nebývaly v minulosti statisticky zjišťovány a i v současnosti se jejich analýza často omezuje pouze na informace z médií a z policejních záznamů. Nicméně v podmínkách Španělska je tato situace ještě poměrně pozitivní (ve smyslu spolehlivosti dat) například ve srovnání s údaji v oblastech, jako jsou Afghánistán nebo Kolumbie. V jednotlivých oddílech práce je vyvinuta snaha o co největší sjednocení datových zdrojů, kdy se vychází zejména z údajů španělského ministerstva vnitra, z již zpracovaných údajů španělských ekonomů, kteří se problematikou terorismu zabývají, a dále z pramenů Nadace obětí 36 Existují jisté odhady, že celkový počet zraněných se pohybuje okolo 2367 ­ jedná se o údaj zjištěný ze soudního zápisu Auto del Juzgado Central de Instrucción uvedeného v následující poznámce pod čarou. Podobné odhady bychom dle M. Buesy získali také z žádostí o odškodnění podávaných na základě Zákona o solidaritě k obětem terorismu nebo odhadem z celkového počtu lidí postižených teroristickými útoky ve Španělsku, které jsou rovněž dohledatelné z tisku (konkrétně z článků v časopisu Accesible). 37 Auto del Juzgado Central de Instrucción n° 5 de la Audiencia Nacional : Sumario 35/02 Y. Madrid : [s.n.], 2002. Dostupný z WWW: . s. 335. 38 BENEGAS, J.M. Diccionario Espasa de Terrorismo. Madrid : [s.n.], 2004. Citováno dle: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. s. 5. 39 Colectivo de Víctimas del Terrorismo en el País Vasco [online]. [1998] [cit. 2009-02-27]. Dostupný z WWW: . 40 Fundación Víctimas del Terrorismo [online]. [2002] [cit. 2009-02-27]. Dostupný z WWW: . 41 El Boleto : La verdad sobre ETA [online]. 1998 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z WWW: . 23 terorismu, internetového informačního portálu o organizaci ETA (El Boleto: La Verdad sobre ETA) a případně z dílčích statistik baskických úřadů. V každém uvedeném přehledu dat je ovšem třeba počítat s určitou statistickou chybou či nepřesností v rozmezí cca 50 obětí.42 2.1.1 Vývoj teroristické činnosti ETA v letech 1968-2008 V následujícím grafu je vyobrazen vývoj celkového počtu atentátů, počtu zavražděných osob a bilance pouličního teroru v časovém úseku 1968 ­ 2008. Průběh jednotlivých křivek je aplikován na historické poznatky popsané v předcházející kapitole, a to zejména v kontextu jednotlivých střídajících se období teroristické aktivity a období příměří. Data v grafu jsou převzata ze studie Mikela Buesy43 , chybějící aktuální data za roky 2005 ­ 2008 jsou doplněna na základě informací ze stránek španělského ministerstva vnitra44 , z publikací Europolu45 a z textu pracovního dokumentu č. 1 Katedry ekonomie terorismu.46 Graf č. 1: Teroristická činnost organizace ETA v letech 1968 - 2008 Zdroj: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid, 2006. Z grafu je patrné, že počáteční teroristická činnost nebyla nijak co do počtu obětí významná. To je spojeno s formováním organizace ETA v jejích počátcích, kdy jak bylo uvedeno v předcházejícím textu, její činnost navazovala na ideologický základ NPV a ze začátku byl jednoznačný silnější vliv politického křídla ETA. Podstatný zlom nastal právě po roce 1977, kdy došlo k definitivnímu rozdělení vojenského a vojensko-politického křídla organizace a odpovědí na tuto událost byl výrazný nárůst počtu atentátů v letech 1978 ­ 1981. 42 Vlastní odhad na základě komparace dílčích dat z různých zdrojů. 43 BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. s. 6. Celkový počet atentátů aktualizován dle statistiky španělského ministerstva vnitra. 44 Tyto informace jsou převzaty ze statistiky španělského ministerstva vnitra o počtu obětí terorismu a dále ze zápisu v kronice ministerstva dne 1. ledna 2009. Veškerá data dostupná z WWW: www.mir.es/DGRIS/Terrorismo_de_ETA/ultimas_victimas/ a www.mir.es/DGRIS/Cronologia/2009/01/ 45 EU Terrorism Situation and Trend Report TE-SAT 2008. [s.l.] : [s.n.], 2008. s. 29, EU Terrorism Situation and Trend Report TE-SAT 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 28. 46 BUESA, Mikel. Después de : Balance de las actividades terroristas de ETA entre enero y mayo de 2007. Madrid : [s.n.], 2007. s. 8. 0 200 400 600 800 1000 1200 0 50 100 150 200 250 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Počet atentátů(leváosa) Počet smrtelnýchobětí (leváosa) Počet incidentůpouličníchbojů(praváosa) 24 Bylo by však nesprávné považovat toto zintenzivnění teroristických aktivit pouze za důsledek předcházejících konfliktů uvnitř skupiny. Většina teroristických útoků nesouvisí přímo jen s jedním z aktuálních problémů a právě v oblasti ekonomie terorismu je důležité zahrnout do hodnocení co nejširší pole souvislostí. Na přelomu 70. a 80. let mohly na vývoj situace působit ještě dva následující faktory: přechod celé španělské ekonomiky na demokracii po pádu Francova režimu a mezinárodní hospodářská krize po dvou ropných šocích v letech 1973 a 1979. U prvního z faktorů hrají významnou roli výchozí ekonomické podmínky a úroveň politické svobody v zemi procházející transformací ekonomiky z autoritativního režimu na demokracii. Alberto Abadie ve své studii z roku 2004 47 empiricky dokazuje vzájemnou závislost intenzity terorismu na ekonomicko-politicko-geografických podmínkách země postižené terorismem. Dochází k závěru, že čím vyšším nedostatkem politických svobod daný stát trpí, tím vyšší je pravděpodobnost, že bude postižen zvýšenou teroristickou aktivitou. Tento vztah ovšem není přímoúměrný a od určité úrovně politických svobod tato vazba opět oslabuje (teroristická činnost je utlumována). Vysvětlením této úvahy je především to, že ryze autoritativní režimy používají velmi represivní taktiky k vyřešení politických konfliktů, což zajišťuje poměrně nízkou úroveň teroristických aktivit, naopak režimy se středním stupněm politických svobod (a to jsou právě většinou státy nacházející se v procesu transformace na demokracii) vytváří příznivé podmínky pro teroristické organizace, neboť transformace jde ruku v ruce se slabou a ještě nedokonalou vládou, politickou nestabilitou a vznikajícími nestabilními institucemi. Tento argument je tím silnější, když si uvědomíme, že Španělsko patřilo k zemi, kde se vůbec nejdéle udržela pravicová diktatura od konce 2. světové války. Okolnosti, které transformační proces doprovázely, tak zcela jistě nebyly nijak příznivé. Druhým uvedeným faktorem, který mohl mít vliv na zvýšenou teroristickou aktivitu na přelomu 70. a 80. let, je mezinárodní hospodářská krize. Ačkoli v počátečních letech nového demokratického státu nemusela být španělská ekonomika ještě významně otevřená, dopady z ropných šoků se zákonitě na vývoji ekonomiky projevily, a to zejména pokud mluvíme o ekonomice baskické, která byla v tomto období výrazně průmyslově orientována. Dle analýzy zpracované S. B. Blombergem a jeho kolegy48 existuje jasná vazba terorismu na hospodářský cyklus. Autoři si na rozdíl od ostatních dosud zpracovaných publikací z oblasti ekonomie terorismu pokládají opačnou otázku, zda ekonomika systematicky ovlivňuje vznik a intenzitu teroristické činnosti (nikoli zda a jak terorismus ovlivňuje vývoj hospodářství dané země). Svůj model dále rozšiřují o různé kombinace výchozích podmínek a dochází k závěru, že existuje velmi těsná vazba mezi recesí (zde ekonomickou krizí) a vznikem či prohloubením terorismu, přičemž tato vazba je nejsilnější u demokratických států.49 Pak zde vyvstává 47 ABADIE, Alberto. Poverty, Political Freedom, and the Roots of Terrorism. Harvard Unversity : [s.n.], 2004. 15 s. 48 BLOMBERG, S.B., HESS, G.D., WEERAPANA, A. Terrorism From Within : An Economic Model of Terrorism. Claremont : Claremont Colleges, 2002. 33 s. 49 Výchozí podmínky pro statistický model použili autoři v následujících kombinacích: mír-recese, mír-expanze, terorismusrecese, terorismus-expanze. Dílčí závěry pak byly tyto: Pokud je výchozím bodem mírová situace, je pravděpodobnost vzniku terorismu v průměru stejná u recese i expanze, pokud je výchozí situace teroristická (tedy daný stát je postižen terorismem již z dřívějších let ­ např. případ Baskicka), dochází k výraznému prohloubení intenzity teroristické činnosti, jestliže se ekonomika nachází v recesi. Pokud je ekonomika postižena terorismem, je následující prohloubení recese vždy výraznější v porovnání se zeměmi, které teroristickou aktivitou postiženy nejsou. Popsaný vztah však platí rozdílně pro demokratické a nedemokratické státy. V demokratických státech je vždy recese při současném aktivním terorismu hlubší a delší (pokud je výchozí situací recese) a rovněž je intenzivnější a delší teroristická činnost (pokud je výchozí situace teroristická). Terorismus má také tendenci přetrvávat právě tam, kde se ekonomika nachází v recesi. Nejsilnější statistická vazba byla zjištěna mezi recesí a frekvencí výskytu terorismu. 25 otázka, zda jsou zcela bezchybné názory o významném negativním dopadu teroristické činnosti organizace ETA na baskické hospodářství tak, jak jsou zmiňovány napříč celou ekonomickou literaturou o terorismu, 50 neboť ačkoli terorismus jednoznačně recesi prohlubuje, mohla být spouštěcím mechanismem zvýšené teroristické aktivity právě ona recese, a tudíž zde dochází k záměně příčiny s následkem. Navážeme-li na další vývoj počtu obětí na počátku 80. let, vidíme, že dochází k výraznému poklesu právě v roce 1981 a až do roku 1987 se počet obětí pohybuje mezi 30 a 50 s mírně stoupající tendencí. Na tuto skutečnost mají vliv dva faktory. Jednak ETA vyhlašuje v roce 1981 svůj první klid zbraní, který pokračuje až do roku následujícího, jednak v tomto období dochází k přípravě prvního radikálního zakročení proti terorismu ve Španělsku formováním již výše zmíněných Antiteroristických osvobozeneckých skupin, které byly nejvíce aktivní v letech 1983 ­ 1987. To zapříčinilo výraznější pokles teroristické činnosti v těchto letech. V první polovině 80. let ale vrcholí v Baskicku ekonomická krize, která je v následujících letech řešena restrukturalizací průmyslu a vyšší orientací na sektor služeb. Po krátkém oživení v roce 1985 dochází k ekonomickému útlumu (jako reakce na probíhající reformu průmyslu) a od roku 1990 má již baskická ekonomika trvale rostoucí tendenci. Tato skutečnost naopak bude působit proti směru antiteroristické politiky státu a můžeme jí částečně vysvětlit mírně stoupající tendenci počtu atentátů v 80. letech. Pokles v počtu obětí v letech 1988 a 1989 souvisí s dalším vyhlášením příměří ze strany ETA, které je ukončeno v dubnu 1989 a doprovázeno opětovným navýšením počtu obětí, které vrcholí v roce 1991 a prudce klesá v roce 1992, což souvisí se zadržením hlavních představitelů organizace a vyhlášením třetího příměří. Následující období je obdobím útlumu činnosti organizace, které je ovšem vyváženo aktivitami Komand Y organizujících rozsáhlé pouliční nepokoje (tyto skupiny jsou činné už v letech dřívějších, nicméně přímou spojitost s organizací ETA mají až od roku 1992, kdy mají určitým způsobem nahradit nefungující vedení organizace po zatčení jejích hlavních představitelů). Komanda Y jsou dnes běžně označována za pouliční formu teroru spadající pod organizaci ETA. Zajímavé zde je, že tato frakce ETA nerespektuje vyhlašovaná období příměří. Z grafu je ale jednoznačně vidět od roku 1992 sílící a oslabující intenzita činnosti s těsnou vazbou na ostatní činnost ETA. Vývoj v následujících letech má pak co do počtu obětí víceméně klesající tendenci s výkyvy v období vyhlášeného příměří a jeho opětovného odvolání v letech 1996, 1998, 2004 (pouze pro teritorium Katalánska), 2005 (3 měsíce) a 2006. Současně od roku 2004 výrazně sílí protiteroristická politika státu. Co se týče vývoje celkového počtu atentátů organizace (v grafu vyznačeno nejsvětlejší křivkou), vidíme, že až na malé výjimky vývoj kopíruje popsanou situaci s počtem obětí, což je zřejmé (ne všechny atentáty byly nutně smrtelné). Zajímavý je zde především pohyb křivky v počátečním období (1981-1985), který je přesně opačný vzhledem k vývoji počtu smrtelných obětí. To souvisí s již zmíněnou antiteroristickou politikou státu v podobě tzv. špinavé války. Lze v tomto kontextu jednak očekávat, že ETA ve zmíněném období volila raději méně krvavý odboj s co nejmenším počtem smrtelných atentátů, neboť v opačném případě by mohla očekávat totéž ze strany státních zásahů na svých členech, jednak to může souviset s reakcí na mezinárodní hospodářskou krizi a restrukturalizací 50 Zejména viz ABADIE, Alberto, GARDEAZABAL, Javier. The Economic Costs of Conflict : A Case Study of the Basque Country. [s.l.] : The American Economic Review, 2007. s. 115-132. 26 baskické ekonomiky, což se tak markantně neprojevilo ve výše analyzovaném počtu smrtelných obětí, ale potvrzuje to úvahy S. B. Blomberga o vlivu recese na intenzitu teroristických aktivit. Pro přehlednost je na závěr této podkapitoly uveden přehled všech vyhlášených příměří od roku 1968. Tabulka č. 1: Příměří vyhlášená organizací ETA v letech 1968 - 2008 Zdroj: Španělský deník El Mundo. Zpracováno dle: BUESA, Mikel. "Alto el fuego" de ETA. Ante el final del terrorismo?. La ilustración liberal : Revista espaola y americana [online]. 2006, no. 28 [cit. 2009-02-28]. 2.1.2 Oběti terorismu v podrobném členění Na následujících dvou stranách je podrobněji graficky znázorněn vývoj počtu smrtelných obětí a unesených osob organizací ETA v letech 1968-2008 (u počtu únosů je časová řada pouze do roku 2000) s uvedením konkrétních čísel (z důvodu nadbytečnosti již nejsou grafy doplněny o tabulkový seznam dat). Dále je uveden přehled počtu obětí v členění dle postavení a regionální příslušnosti. Tento přehled je podstatný zejména pro následující analýzu vlivu terorismu na baskické hospodářství, kdy je třeba mít na paměti, že největší počet obětí (67 %) jsou obyvatelé na území Baskicka a celých 42 % smrtelných atentátů je zaměřeno na civilní obyvatelstvo. Z toho jednoznačně vyplývá, že teroristická činnost, ačkoli je realizována na celém území Španělska, se dotýká z největší části samotných Basků (a tím i baskického hospodářství) a že by neměl být opomíjen negativní dopad na běžné občany jako jednotlivce. Tomuto problému je proto věnována bližší pozornost v kapitole 3 v rámci analýzy mikroekonomických dopadů teroristické činnosti na chování jednotlivců. Datum Příměří vyhlášené organizací ETA únor 1981 První skutečné příměří vyhlášené po státním převratu 23. února, trvá až do srpna 1982. leden 1988 ETA vyhlašuje šedesátidenní příměří výměnou za vyjednávání s vládou o baskickém konfliktu. Vyjednávání je neúspěšné. leden 1989 ETA vyhlašuje příměří a obnovuje vyjednávání s vládou, které se opět nezdařilo. V dubnu vyhlašuje konec příměří. červenec 1992 Šedesátidenní příměří jako reakce na zadržení vedení organizace v Bidartu. červen 1996 ETA vyhlašuje týdenní příměří a navrhuje vládě ukončení konfliktu. Španělská vláda na tuto výzvu nereaguje. září 1998 Čtyři dny po podpisu Paktu z Lizarry je vyhlášeno časově neomezené příměří, které je Etou ukončeno v listopadu 1999 jako reakce na zamítnutí jejích požadavků. únor 2004 Vyhlášeno omezené příměří platné pro území Katalánska červen 2005 Přislíbeno omezení ozbrojených bojů jako reakce na nové zahájení vyjednávání s vládou v dubnu 2005, v červnu je tento příslib zrušen ve vztahu k členům španělské vlády. březen 2006 Vyhlášeno příměří při splnění podmínek z Paktu z Loyoly, v červnu 2007 kvůli nedodržení dohody ukončeno příměří a pokračování teroristické činnosti. 27 Graf č. 2: Počet obětí teroristických aktivit organizace ETA v letech 1968 - 2008 Zdroj: Ministerio del Interior de Espaa Graf č. 3: Počet obětí terorismu v členění dle regionů a příslušnosti oběti Zdroj: Ministerio del Interior de Espaa V grafu č. 2 je prakticky zobrazen přehled toho, co již bylo analyzováno v grafu č. 1 s tím, že jsou pro úplnost uvedeny konkrétní počty obětí terorismu. V grafu č. 3 jsou důležité dva aspekty ­ nejčastějším terčem smrtelných atentátů je Gaurdia civil (španělské četnictvo) a civilní občané, přičemž je třeba upozornit na to, že v mnohých případech jsou civilisté náhodnými oběťmi, nejsou tedy primárním cílem atentátu (většinou se jedná o náhodné kolemjdoucí zasažené bombovým útokem). Zamýšleným terčem z řad civilního obyvatelstva jsou pak především političtí funkcionáři, případně majitelé obchodních firem a živnostníci. Pokud bychom provedli součet všech příslušníků španělské policie (národní, místní, baskické, katalánské, armády a Guardia civil dohromady), byla by tato suma převažující nad počtem civilistů. Druhým důležitým aspektem v analýze ekonomických dopadů terorismu na baskické hospodářství je již výše zmíněná skutečnost, že nejvíce postiženou oblastí je právě Baskicko následováno Madridem a Katalánskem. 2 1 0 0 1 6 19 16 17 10 66 76 92 30 37 32 32 37 43 52 21 19 25 46 26 14 12 15 5 13 6 0 23 15 5 3 0 0 2 2 4 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Počet obětí Guardia civil; 201 Národní policie; 145Příslušníci armády; 98 Místní policie; 24 Baskická policie; 13 Katalánská policie; 1 Civilní občané; 343 Baskicko; 550 Madrid; 123 Katalánsko; 55 Navarra; 40 Ostatní regiony; 55 Francie; 2 28 Co se týče vývoje počtu unesených osob, jedná se často o únosy politických činitelů či příslušníků národní bezpečnosti za účelem vyjednávání o autonomii Baskicka nebo jsou to únosy majitelů či vedoucích osob obchodních společností za účelem získání finančních prostředků na další teroristickou činnost organizace. Počet dní, po které jsou rukojmí zadrženi, se obvykle pohybuje mezi jedním dnem až jedním rokem.51 Jak je patrno z následujícího grafu, největší počet únosů byl realizován v letech 1978 ­ 1983. Jedná se o časovou periodu nejvyšší aktivity ETA, což opět souvisí se všemi důvody uvedenými výše. Vzhledem k tomu, že poměrně velký počet unesených jedinců byli majitelé obchodních společností, lze najít jistou spojitost se zvýšenou potřebou finančních prostředků na činnost organizace právě v období ekonomické krize a současně v počátcích existence ETA, která vznikla z vojenského křídla skupiny, a bylo zapotřebí zajistit ekonomickou životaschopnost organizace.52 Graf č. 4: Počet unesených osob organizací ETA v letech 1968 - 2000 Zdroj: ABADIE, Alberto, GARDEAZABAL, Javier. The Economic Costs of Conflict : A Case Study of the Basque Country. [s.l.] : The American Economic Review, 2007. s. 115. Upraveno na základě soupisu všech únosů publikovaných na stránkách El Boleto: La verdad sobre ETA 51 Nejdelší a tím zcela neobvyklé období, po které byla nějaká osoba držena jako rukojmí, bylo 532 dní. Stalo se tak v roce 1996 a unesenou osobou byl vězeňský úředník José A. Ortega Lara. 52 Napojení na síť jiných organizací, které zajišťovaly financování a ekonomické fungování ETA, se realizovalo až později. Nejvýznamnější takovou organizací je dnes již nelegální politická strana Batasuna. 0 0 1 0 1 1 0 0 4 1 8 13 12 9 8 5 1 3 3 1 1 1 0 0 0 1 0 1 2 1 0 0 0 0 2 4 6 8 10 12 14 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Početunesených osob 29 2.2 Financování organizace ETA Dříve než bude přistoupeno k samotnému posuzování dopadů terorismu na ekonomii, je důležité provést základní rozbor financujících prostředků teroristické skupiny ETA. Celá tato kapitola je zpracována na základě informací z pracovního dokumentu č. 53 Katedry aplikované ekonomie Univerzity Complutense v Madridu pod názvem ,,Ekonomické důsledky nacionalistického terorismu v Baskicku".53 Mezi základní způsoby, jakými teroristická organizace ETA získává finanční prostředky na svou činnost, patří především tyto činnosti: 1. Vydírání podnikatelů a živnostníků pod vyhrožováním únosy, zabavením majetku nebo jiného odvetného opatření. Nejčastěji se tak v praxi děje prostřednictvím posílání výhružných dopisů (tzv. ,,cartas del impuesto revolucionario"), na základě kterých má dotyčná osoba organizaci ETA uhradit určitou vyměřenou částku výměnou za zajištění ochrany jejího majetku nebo života při dosahování politických cílů ETA. Naopak při nesplnění uložené povinnosti je vyhrožováno násilným zabavením majetku nebo dokonce smrtí. Přičemž v posledních letech nejsou tyto dopisy posílány pouze anonymně, ale běžně jsou rozesílány klasickou poštou s uvedením speciálního kódu, na základě kterého adresát ví, jakou částku a jakým způsobem má uhradit. Toto opatření ETA zvolila zejména z bezpečnostních důvodů, kdy v případě, že se dopis dostane do rukou policie či sdělovacích prostředků, je možnost prostřednictvím kódu rychle identifikovat, komu byla karta poslána.54 Tímto si ETA vytvořila svůj vlastní financující systém založený na loupeživém vybírání daní (impuestos revolucionarios), jehož funkčnost je podpořena několika již dříve realizovanými atentáty na podnikatele či totálním zničením jejich majetku. Do druhé poloviny 90. let bylo financování úspěšně zajišťováno prostřednictvím únosu osob jako rukojmích, na základě kterých byla od rodinných příslušníků vyžadována platba určité sumy peněz. Výkupné bylo pro organizaci do roku 1997 také nejvýznamnějším zdrojem finančních prostředků. 2. Krádeže ­ největší počet krádeží bankovních ústavů a obchodních společností ETA realizovala v letech 1965 ­ 1985. Tento způsob však patřil k těm nejméně účinným, neboť se jednalo o akce vysoce riskantní. Proto od něj ETA postupně upouštěla a pro zajištění ekonomické životnosti organizace volila raději výše zmíněné únosy a výhružné dopisy. Krádeže se v současné době omezují pouze na odcizení automobilů pro přípravu bombových útoků, poznávacích značek, materiálu pro falsifikaci dokumentů a od roku 1980 také krádeže výbušnin. 53 BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. s. 9-21. 54 El impuesto revolucionario. Elmundo.es : E.T.A. la dictadura del terror [online].[cit. 2009-03-01]. Dostupný z WWW: . 30 3. Obchodování na černém trhu ­ tato forma získávání prostředků má překvapivě konkrétně v případě ETA menší význam. Existují jisté důkazy, že ETA participovala na obchodu s drogami55 a tabákem56 a zajišťovala technickou podporu jiných zahraničních teroristických organizací (zejména v Latinské Americe)57 a informační služby pro některé zahraniční vlády (zejména Nicaraguu). 4. Obchodní činnost ­ jedná se o aktivity nejrůznějšího typu od vydávání knižních publikací přes zajištění propagandy až po velkoobchod se spotřebním zbožím, poradenské služby, pojištění a vzdělávací nebo turistické služby. Všechny tyto podniky jsou opět zakládány za účelem legalizace výnosů z trestné činnosti (jinými slovy ,,praní špinavých peněz") a nelegálního převodu finančních prostředků na zahraniční konta. Za tímto účelem vznikla také asociace Heriko Tabernas v rámci politické strany Batasuna a řízená centrálně příslušníky ETA. 5. Důležitým prvkem v systému financování organizace jsou bezpochyby také prostředky získané od různých veřejných institucí prostřednictvím vládních programů sociální pomoci, podpory baskického jazyka a kultury a dále prostřednictvím financování sdělovacích prostředků a podpory politických stran. 2.2.1 Financování z výkupného a vydírání Tento způsob získávání finančních prostředků v minulosti jednoznačně převažoval. Jak praxe ukázala, vymáhání prostředků pod výhružkou smrtí či demolicí majetku stejně jako odkazy na již realizované atentáty jsou účinnou metodou, jak prostřednictvím strachu dosáhnout svého cíle. Ostatně právě psychický nátlak a strach jsou základní charakteristické rysy teroru. V následujícím grafu je vyobrazen vývoj financování prostřednictvím výkupného z únosů a vydírání v časové periodě 1978 ­ 2004 (hodnoty jsou uvedeny v tisících v cenách roku 2002). Data v některých letech jsou vynechána z důvodu nedostupnosti či nespolehlivosti informačních zdrojů. 55 V roce 1996 byl zadržen jeden z členů ETA se 150 kg kokainu - REINARES, Fernando. Terrorismo y antiterrorismo. Barcelona : Edciones Paidós, 1998. s. 196-197. Citováno dle: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. s. 9. 56 ETA se účastnila v letech 1992 ­ 2001 pašování tabáku a transferu až 1 miliardy z tohoto nelegálního obchodu přes švýcarské banky směrem do Španělska. Viz novinový článek: La Policía suiza cree que ETA blanqueó dinero del contrabando de tabaco para financiar sus actividades. Elmundo.es [online]. 2004 [cit. 2009-03-01]. Dostupný z WWW: . 57 ETA spolupracovala na konci 80. let zejména s drogovou mafií Pabla Escobara v Kolumbii - BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. s.10. 31 Graf č. 5: Příjmy organizace ETA z vydírání podnikatelů (v tis. v cenách roku 2002) Zdroj: Zpracováno na základě statistických dat z přílohy studie: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006 Je vidět, že nejvýznamnější podíl výkupného na financování měly roky 1980 ­ 1997, přičemž dle Domíngueze ,,zlaté období" zneužívání strachu šířeného mezi podnikateli z uskutečnění teroristického útoku se odehrává mezi lety 1978 a 1986.58 V následujících letech dochází k mírnému útlumu tohoto způsobu financování, a to ze dvou zásadních důvodů. Jednak sílí činnost policie v rámci protiterostické politiky, jednak od devadesátých let vznikají nové možnosti financování, zejména prostřednictvím veřejných dotací, a tedy intenzivnější činnost tohoto druhu již není tolik potřebná (zvláště s ohledem na vysokou rizikovost takových aktivit). K opětovnému zvýšení intenzity vydírání baskických podnikatelů dochází po roce 2002, kdy ETA přichází o hlavní zdroj financování prostřednictvím vládních subvencí získaných politickou stranou Batasuna, která je v srpnu 2002 zakázána. V tomto období se ETA orientuje především na malé podniky, obchodníky a živnostníky a neomezuje se už jen na baskické firmy, ale rozšiřuje svou působnost také do autonomních společenství Navarry, Aragonu, Madridu, Katalánska a Valencie. Souběžně jsou vytvořeny dva tarify co do finančních požadavků vymáhaných ze strany ETA mírnější požadavek v rozmezí 12 ­ 24 tis. a požadavek nasměrovaný k hlavním nepřátelům v rozmezí 120 ­ 300 tis. .59 Celkově tedy ETA v období 1993 ­ 2002 získala touto formou průměrně 5,15 tis. ročně, přičemž přibližně 60 % této sumy odpovídá prostředkům získaných z výkupného. 58 DOMÍNGUEZ, F. Estrategia organizativa y actuaciones, 1978 - 1992. Bilbao : [s.n.], 1998. s. 141-142. Citováno dle: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. s. 11. 59 Elmundo.es [online]. 2009 [cit. 2009-03-01]. Dostupný z WWW: . Citováno dle: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. s. 11. 615 69 7584 6821 3893 12506 5164 7415 2255 14515 3020 223 4021 886 10422 1896 1639 3893 2592 2364 1629 1441 3735 5339 196 121 5871 1073 1265 7210 9195 0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 16000 Výkupné Vydírání a krádeže 32 2.2.2 Financování prostřednictvím krádeží Následující přehled se omezuje pouze na krádeže automobilů a výbušnin, které jsou realizovány za účelem přípravy bombových útoků (tzv. coches bomba). Údaje v tabulce jsou uvedeny v v cenách roku 2002. Největší počet výbušného materiálu byl ukraden ve Francii (společnosti Titadine, a Cantera Asson). Hodnota odcizeného materiálu je odvozena z mezinárodních cen na trhu výbušnin a u automobilů z běžných cen vozů střední třídy se stářím 2 roky. V období 1993 ­ 2002 financovala ETA těmito aktivitami svou činnost v průměru 250 000 ročně. Tabulka č. 2: Hodnota krádeží automobilů a výbušnin v letech 1988-2005 (v v cenách roku 2002) Zdroj: Zpracováno na základě statistických dat z přílohy studie: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006 2.2.3 Financování z obchodní činnosti Pomineme-li nelegální obchod s drogami a tabákem, spadá do této oblasti financování výše zmíněná propaganda organizace a baskické kultury, vydávání knižních publikací a zakládání obchodních společností nejrůznějšího typu za účelem legalizace výnosů z nelegální teroristické a jiné činnosti. V oblasti propagandy a šíření nacionalistické ideologie vyniká společenství AEK (Alfabetización y Euskaldunización) zaštiťující na 150 baskických škol pod kontrolou Batasuny. Pod zástěrou šíření kultury a výuky baskického jazyka tato organizace zajišťovala financování ETA ve smyslu obstarávání nemovitostí pro zřízení sídel jiných společností z prostředí ETA a pokrytí výdajů na jejich činnost. Financování touto cestou se odhaduje na 5,82 mil. ročně. Další organizací zprostředkovávající šíření baskické nacionalistické kultury je vydavatel denního tisku Egunkaria, který zajišťuje financování ETA od svého vzniku r. 1990, a to převážně z dotací baskické vlády. Průměrná roční částka se odhaduje na 2,74 mil . Podobnou částku (2,07 mil ) zajišťuje ročně pro ETA také knižní nakladatelství v rámci skupiny Elkargintza Elkarlanean. Kromě výše uvedených subjektů patří do této skupiny i celá řada obchodních společností zabývajících se nejrůznějšími činnostmi, které pomáhají ETA jednak financovat její činnost, jednak zajišťují ,,praní špinavých peněz". Odhaduje se, že celkový počet společností nějakým způsobem zapojených do teroristické sítě dosahuje dvou set.60 Tyto společnosti s různou právní formou začaly vznikat v 80. letech a většina z nich funguje pod záštitou asociace Herriko Tabernas. V minulosti tyto společnosti často podnikaly v oblasti kultury či turistických služeb, část prostředků je získávána formou dobrovolných vkladů nebo prostřednictvím loterií. Celkový roční obrat všech společností v rámci Herriko Tabernas je dle odhadu soudu ze soudního přelíčení o ilegalizaci Batasuny přibližně 60 Asociación Víctimas del Terrorismo [online]. 2006 [cit. 2009-03-01]. Dostupný z WWW: . Citováno dle: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. s. 16. 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 Krádeže automobilů 40 089 41 213 60 594 106 766 58 588 34 181 28 678 29 846 31 182 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Krádeže automobilů 51 322 122 224 146 595 116 857 17 923 8 440 Krádeže výbušnin 1 436 541 27 632 419 796 155 907 Celkem 51 322 0 1 436 541 149 856 566 391 116 857 17 923 8 440 155 907 33 15 mil . 61 Z této částky M. Buesa odhaduje přibližně jednu pětinu jako množství finančních prostředků připadajících na financování činnosti ETA. 2.2.4 Financováni z veřejných zdrojů Poslední ze jmenovaných forem financování činnosti organizace ETA jsou veřejné prostředky, které překvapivě v celkovém rozpočtu tvořily do roku 2002 nejvyšší podíl.62 Již několikrát bylo v textu zmiňováno, že hlavní finanční toky byly zajišťovány baskickou politickou stranou Batasuna. Je tedy zřejmé, že v období, než byla tato strana oficiálně zakázána, veškerou finanční podporu zabezpečovaly státní příspěvky, a to konkrétně v následujícím složení: 1. Úhrada volebních výdajů - prostředky jsou poskytovány různými státními úřady 2. Úhrada výdajů parlamentních skupin ­ prostředky poskytuje stát (v případě výdajů na centrální úrovni) nebo baskická vláda (v případě výdajů na regionální úrovni) 3. Úhrada výdajů spojených s běžným výkonem funkce ­ prostředky hradí stát 4. Od roku 1999 je možnost čerpání dotací na místní úrovni z obecních prostředků Batasuna tak měla zajištěn pravidelný přísun financí z veřejných zdrojů prakticky všemi možnými způsoby. Průměrný roční úhrn těchto prostředků v letech 1993 ­ 2002 dosahoval částky 1,76 mil . Navíc k těmto prostředkům mohla Batasuna využívat pravidelných příjmů, které jí plynuly z bankovních vkladů uložených ve španělské bance Caja Laboral Popular v roce 1996. Ve všech následujících letech (a to i po roce 2002) činily úroky z těchto vkladů v průměru 210 tis. ročně. V roce 1999 Batasuna organizuje vznik nové asociace obcí a jejich hlavních představitelů z různých nacionalistických stran. Vzniká neformální organizace pod přímým dohledem Batasuny s názvem Udalbiltza, jejíž činnost je financována přímo baskickou vládou, poslaneckou sněmovnou provincie Vizcaya a Guipúzcoa a 135 dalšími obecními úřady. Jelikož financování probíhalo v jednotlivých letech nepravidelně, je velmi obtížné odhadnout skutečnou roční sumu podpory. Udalbiltza se v roce 2001 rozděluje a vzniká Udalbiltza-Kursaal, jejíž součástí je 62 obcí, a to až do jejího zániku v roce 2003. Tato asociace poskytovala 1 ­ 1,5 % svého rozpočtu na teroristickou činnost a je třeba zdůraznit, že z velké části byla financována z fondů Evropské Unie a z veřejných zdrojů Francie. Celková roční částka připadající na podporu organizace ETA odpovídá 2,63 mil . V následujícím grafu je zobrazen vývoj veřejných financí plynoucích na podporu teroristické činnosti z rozpočtu Batasuny a ostatních subjektů, které jsou dotovány z veřejných rozpočtů (mezi nimi je kromě výše zmíněné asociace Udalbiltza také Elkargintza Elkarlanean, AEK a deník Egunkaria z minulé podkapitoly). Některé údaje mohou být mírně podhodnoceny ve srovnání s průměrnými hodnotami vyčíslenými dále z důvodu nezapočítání nepřesných dat. 61 Auto del Juzgado Central de Instrucción n° 5 de la Audiencia Nacional z 25.1.2005. Citováno dle: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. s. 16. 62 V tomto roce je ilegalizována politická strana Batasuna, po roce 2002 je tato forma financování na ústupu. 34 Graf č. 6: Financování organizace ETA z veřejných zdrojů v letech 1992-2002 (v tis v cenách roku 2002) Zdroj: Zpracováno na základě statistických dat z přílohy studie: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006 2.2.5 Celkový přehled financování organizace ETA Z výše uvedeného rozboru je patrné, že ETA disponovala do roku 2002 poměrně rozmanitými zdroji financování svých aktivit s celkovým průměrným ročním rozpočtem 23,65 mil . Ačkoli se tato cifra může zdát docela vysoká, ve skutečnosti není toto číslo v poměru k baskickému HDP nijak markantní ­ tvoří pouze 0,06 % regionálního HDP.63 V následujícím tabulkovém a grafickém přehledu jsou souhrnně znázorněny hlavní výstupy z předchozí analýzy. Tabulka č. 3: Přehled financování organizace ETA v průměrných ročních hodnotách (za časové období 1993-2002, v cenách roku 2002) Zdroj: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : 2006 63 BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. s. 17. 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Vládnídotace- Batasuna 431 1395 1408 1258 1662 1595 1433 2739 2453 2453 1226 Vládnídotace- ostatníspřátelenéorganizaceETA 7261 4701 5239 5593 5594 17224 16382 5741 6474 6412 6413 0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 16000 18000 20000 Zdroj financí Organizace Získané prostředky (v tis. ) Vydírání podnikatelů ETA 5 147,9 Krádeže (automobilů a výbušnin) ETA 245,3 Obchodní činnost Herriko Tabernas 3 000,0 Batasuna 669,1 AEK 5 241,5 Egunkaria 1 045,6 Elkargintza Elkarlenean 2 074,3 Batasuna 735,4 AEK 99,9 Udalbiltza-Kursaal 456,8 Baskický parlament Batasuna 320,4 Cortes Generales (ústřední španělský parlament) Batasuna 37,3 Evropská unie Udalbiltza-Kursaal 2 169,9 Ostatní subjekty AEK 209,3 13 059,5 Úroky z vkladů v bance Caja Laboral Popular Batasuna 211,4 Příjmy z loterií AEK 273,9 Ostatní neznámé fondy Egunkaria 1 697,7 Celkem Veřejné prostředky celkem 23 635,7 Veřejné prostředky Baskická vláda Obecní úřady 35 Graf č. 7: Procentuální zastoupení jednotlivých financujících zdrojů; veřejné zdroje v podrobném členění Zdroj: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : 2006 Velmi zajímavým zjištěním je především to, že přes 55 % finančních prostředků organizace ETA pochází z veřejných zdrojů, z nichž podstatné místo zaujímají dotace samotné baskické vlády a také Evropské unie. Toto Mikel Buesa ve své studii vysvětluje širokou škálou existujících dotačních programů jak na úrovni Baskicka, tak v rámci EU, a současně zdůrazňuje benevolenci, s jakou jsou jednotlivé dotace poskytovány. Zároveň je z grafů vidět, jak významnou roli hrála do roku 2002 ve financujícím aparátu ETA právě politická strana Batasuna, jejíž ilegalizace sehrála podstatnou roli v uplatnění antiteroristické politiky státu, a která je ukázkovým příkladem dobré politiky postavené na poznání struktury financování teroristické organizace v kombinaci s jejím výrazným omezením.64 Ze stejného důvodu byl také rozbor financování proveden převážně do roku 2002. Po tomto roce dochází k výrazné redukci v rozpočtu organizace, což je další argument pro postupné oslabování činnosti ETA tak, jak bylo popsáno v předcházející kapitole. 64 Více k protiteroristické politice a efektům ilegalizace Batasuny v kapitole 3.4. Veřejné prostředky 55,2% Výkupné a vydírání podnikatelů 21,8% Obchodní činnost 12,7% Jiné zdroje 7,2% Loterie 1,1% Krádeže 1,1% Úroky z vkladů 0,9% Baskická vláda 69,1% Evropská unie 16,6% Místní orgány 9,9% Baskický parlament 2,5% Cortes Generales 0,3% Ostatní 1,6% 36 3 MIKROEKONOMICKÝ PŘÍSTUP K ANALÝZE VLIVU TERORISMU NA HOSPODÁŘSTVÍ Na následujících stranách se nachází vlastní podrobná analýza dopadů teroristických aktivit na baskické hospodářství jakožto hlavní náplň této práce. Vzhledem k úzkému zaměření dosavadní ekonomické literatury z této oblasti převážně na globální terorismus nejsou jednotlivé poznatky a úvahy tradičně děleny na teoretickou a praktickou část, ale teoretický základ je ihned aplikován na baskické podmínky65 . Důležitou roli hraje také skutečnost, že mnozí autoři ekonomických textů o terorismu staví své studie na empirických analýzách v různých státech světa (tedy mimo použitou statistickou metodu bez bližšího určení teoretického základu). Vhodná pak pro účely této práce může být například komparace s Izraelem, kde by ale jen s obtížemi mohlo být použito správného rozčlenění na teoretickou a praktickou část. I přes tuto skutečnost bylo pro přehlednost zvoleno rozdělení textu do dvou oddělených, ale vzájemně propojených celků, které vychází z často v ekonomii užívaného mikroekonomického a makroekonomického přístupu. Jak bylo uvedeno v kapitole 2, významný podíl osob postižených baskickým nacionalistickým terorismem tvoří civilní obyvatelstvo. Na tomto místě je důležité (dříve než bude přistoupeno k vlastní analýze dopadů na celkové hospodářství) zabývat se také dílčími dopady terorismu na jednotlivce, tedy z pohledu čistě mikroekonomického. Tím je myšleno především to, jakým způsobem terorismus ovlivňuje spotřební chování jednotlivce, jeho ochotu spořit, způsob vnímání rizika a reakce na něj. Jakékoli individuální dopady ve smyslu psychologických efektů, ovlivnění chování z pohledu čistě iracionálního může být zmíněno jen okrajově. V několika následujících odstavcích je podán základní přehled teoretických poznatků z oblasti mikroekonomického přístupu k ekonomii terorismu v obecném měřítku. Některé z těchto základních úvah je možné aplikovat na baskický konflikt, což je popsáno vždy na konci jednotlivých podkapitol. 3.1 Chování teroristy z pohledu teorie racionální volby Prvním z pohledů, jak lze z mikroekonomického hlediska nahlížet na problematiku terorismu, je použití teorie racionální volby. Ta je založena na jednoduchém předpokladu, že jedinci znají své preference a jejich cílem je maximalizovat vlastní užitek, což je jen jinými slovy vyjádřená všeobecně známá rovnost MC = MR (rovnost mezních nákladů a užitků). Pokud si stanovíme poptávku a nabídku terorismu v podobě mezních užitků a nákladů jako funkci rozsahu a intenzity terorismu66 , mohli bychom situaci z pohledu teroristy znázornit následovně: 65 Viz obtíže spojené s členěním terorismu na mezinárodní, nadnárodní a národní v kontextu správného vysvětlení vlivu terorismu na ekonomii tak, jak byly popsány v kapitole 1.1. 66 Intenzita a rozsah terorismu T se může měřit několika způsoby ­ buď jako počet výskytů teroristických útoků nebo jako počet určitého typu teroristického útoku, počet obětí, počet zemřelých následkem terorismu apod. Převzato z: FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Terrorism : Deterrence May Backfire. Zurich : University of Zurich, 2002. s. 3. 37 Graf č. 8: Poptávka a nabídka terorismu Zdroj: FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Terrorism: Deterrence May Backfire. Zurich : University of Zurich, 2002. s. 3. Nabídková křivka je rostoucí zleva doprava, neboť vyjadřuje rostoucí náklady s rozsahem provedených útoků. Dle Freye a Luechingera je s každým dalším teroristickým útokem čím dál složitější příprava a provedení takové akce. ,,Náklady teroristy zahrnují hmotné zdroje, sbírání informací, stejně jako čas nutný pro přípravu útoku. Koneckonců náklady odráží také nebezpečí spojené s provedením akce. Terorista může být zraněn, může přijít o život, může být dopaden, vyslýchán, mučen, uvězněn nebo dokonce zavražděn."67 Sklon a poloha křivky závisí na tom, do jaké míry je chování teroristy podmíněno externími faktory (kompenzace z provedeného útoku často ve formě finanční odměny, obdivu či uznání okolí, zviditelnění v médiích apod.) či interními faktory (přesvědčení, že teroristická činnost je správná či pro správnou věc). Externí faktory posouvají nabídkovou křivku směrem doprava, interní faktory působí na elastičnost křivky a přibližují ji vertikále.68 Toto chování modelu je významné zejména z hlediska nastavení správné protiteroristické politiky (viz kapitola 3.4 níže). Poptávková křivka je naopak tradičně klesající a odráží mezní užitky teroristy z provedeného útoku. Je zřejmé, že s přibývajícími útoky bude každý další přinesený užitek pro teroristu nižší (myšleno z pohledu intenzity dopadu teroristického útoku na postiženou zemi či populaci). Je to dáno tím, že státy připravují protiteroristickou politiku a s každým dalším útokem se jednotlivé dotčené subjekty učí a přizpůsobují tomu svá jednání. Mezní dopad je tak v čase klesající.69 Jestliže pohlížíme na teroristu jako na každého jiného racionálně jednajícího jedince, je zřejmé, že bude přizpůsobovat své chování okolnostem. Pokud tedy dojde k navýšení jeho nákladů či poklesu užitku např. nějakými opatřeními protiteroristické politiky, bude hledat substituty k původnímu řešení, 67 FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Terrorism : Deterrence May Backfire. Zurich : University of Zurich, 2002. s. 3. (vlastní překlad) 68 FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Terrorism : Deterrence May Backfire. Zurich : University of Zurich, 2002. s. 4- 5. 69 FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Terrorism : Deterrence May Backfire. Zurich : University of Zurich, 2002. s. 4. SD MC, MR T0* Teroristické útoky T 38 tedy atentáty obdobného dopadu a stejné náročnosti na provedení jako původně zamýšlené akce.70 Stejně tak zásadní roli v chování teroristy hraje existence komplementů. V řadě případů je úspěšnost jedné akce podmíněna úspěšností akce jiné či souběžným užitím určitého prostředku. Zde je nejlepším příkladem samotné vyhrožování dalším útokem, který je pak skutečně proveden. Každá další výhružka má pak velmi výrazný dopad na chování protistrany.71 Oba faktory, jak uvidíme dále, hrají podstatnou roli i v případě teroristické organizace ETA. Terorista tedy maximalizuje svůj užitek, pokud se jeho mezní náklady budou rovnat mezním příjmům. V grafu tomu odpovídá množství teroristických útoků T0 * . Jak bylo již řečeno v úvodní kapitole, teroristé se snaží o co největší navýšení nákladů svých protihráčů, tím zvyšují svůj vlastní užitek nebo snižují své náklady na provedení další teroristické akce. Činí tak v zásadě třemi způsoby:72 1. Přitahují pozornost médií, a tím rozšiřují nejen informace o provedeném útoku, ale také obavy z dalšího zásahu a směřují chování lidí tak, aby to bylo v souladu s jejich cíli. Tím současně dochází k poklesu jejich nákladů na provedení další akce a k růstu užitku rovnovážný bod se v našem grafu posouvá směrem doprava (zvyšuje se teroristická aktivita). 2. Snaží se o destabilizaci politického systému ­ pokud je vláda útoky oslabována a politický systém narušen, teroristé mají vyšší šance na prosazení svých cílů. Terorismus se tak stává více atraktivním způsobem prosazení vlastních zájmů, zvyšuje se jeho užitek a rovnovážný bod se posouvá opět směrem vpravo (poptávková křivka roste). 3. Usilují o destrukci hospodářství prostřednictvím uvalení vysokých nákladů na jednotlivce, což se projeví v agregátní poptávce. Náklady na odstranění vzniklých materiálních škod stejně jako riziko výskytu dalšího útoku způsobí, že lidé budou spotřebovávat méně statků určitého druhu ­ nejvíce poškozenými jsou sektory cestovní ruch a dopravní průmysl (přičemž významnou roli v chování spotřebitele hrají očekávání budoucího vývoje). Snížením spotřeby klesá i celková poptávka, a tím v konečném důsledku celý hrubý domácí produkt. Čím více je ekonomika postižena terorismem, tím více roste mezní užitek teroristy a tím více se posouvá rovnovážný bod směrem vpravo k většímu počtu provedených atentátů. Pohled na teroristu jako racionálně smýšlející bytost a pochopení zákonitostí jeho jednání je nezbytně nutné nejen pro následující navázání na makroekonomickou analýzu terorismu (kde se v souvislostech prokážou dopady chování lidí na celkový výstup hospodářství), ale především na správné formování protiteroristických politik. Poznatky z předcházejících odstavců jsou aplikovány v samostatné kapitole 3.4 o antiteroristické politice. 70 To je důležitý argument při sestavování protiteroristického programu, kdy provedení opatření ke znemožnění určitého druhu útoku ještě nemusí znamenat celkový pokles teroristické aktivity ­ viz nová bezpečnostní opatření na letištích. 71 BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. s. 23-24. 72 FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Terrorism : Deterrence May Backfire. Zurich: University of Zurich, 2002. s. 7-8. 39 3.2 Analýza rizika v chování spotřebitelů V předcházející podkapitole bylo analyzováno chování jednotlivce z pohledu teroristy. Nyní se zaměříme naopak na to, co většinu lidí, ale hlavně ekonomů a zejména politiků zajímá více ­ jak na terorismus reagují obyvatelé postižené oblasti a co vlastně způsobuje změny v jejich chování. Převážná většina ekonomických studií tuto problematiku zcela opomíjí, tedy vlastně to, jak lidé pod hrozbou teroru reagují. Na tomto místě je velmi zajímavý výzkum provedený G. S. Beckerem a Y. Rubinsteinovou,73 kteří přirovnávají změny v chování jednotlivců účinkům, jaké na ně mají jiné hrozby jako např. výskyt viru SARS nebo nemoc šílených krav. Autoři tvrdí, že lidé významně reagují byť jen na malé změny v hrozbě takového typu. Strach a nejistota jsou zde hlavní faktory, které zásadně ovlivňují funkci užitku jednotlivců. Celá analýza vychází z následujících předpokladů: ,,Strach ze skutečnosti, že budou lidé nakaženi/zraněni/zabiti, ovlivňuje míru, do jaké budou mít požitek z aktivit, které provádějí ve stavu nemoci i zdraví. Dalším základním kamenem je skutečnost, že lidé dokážou čelit svým obavám. Činí tak osvojováním si nutných dovedností. Stejně jako jiné investice do lidského kapitálu, ani tato investice není bezplatná ... Lidé, kteří zvolí ,,riskantní" aktivitu, budou investovat a překonají svůj strach. Ostatní budou substituovat riskantní aktivity jinými spotřebními či výrobními činnostmi."74 Studie prakticky popisuje roli rizika či strachu na ekonomické chování jednotlivých subjektů. Tato vazba je založena na výpočtu maximalizace funkce užitku, která v sobě zahrnuje pravděpodobnost přežití v čase t, strach a možnost jeho eliminace investicí do duševního kapitálu a preference ve spotřebě rizikových statků.75 Model autoři použili k interpretaci dopadů několika příkladů teroristických útoků na jednotlivce v dopravním průmyslu v USA a Izraeli. Byly analyzovány efekty útoků jednak na cestující, jednak na zaměstnance dopravních společností. Závěry jsou následující: * Po 11. září 2001 došlo k výraznému poklesu využívání letecké přepravy v USA, mzdy pilotů klesly o cca 15 %, což bylo ale dáno více poklesem celkové poptávky po službách leteckých přepravních společností než kompenzací za vystavování se riziku. * Po sebevražedném útoku na linkový autobus v Izraeli poklesl počet pasažérů o 20 %, řidičům autobusu nebyla ani snížena mzda, ani nebyla zaznamenána vyšší tendence k opuštění 73 BECKER, Gary S., RUBINSTEIN, Yona. Fear and the Response to Terrorism : An Economic Analysis. [s.l.] : [s.n.], 2004. 90 s. 74 BECKER, Gary S., RUBINSTEIN, Yona. Fear and the Response to Terrorism : An Economic Analysis. [s.l.] : [s.n.], 2004. s 3. (vlastní překlad) 75 Model vychází z následujících předpokladů: spotřebitelé žijí po dobu T=2 roky, mohou spotřebovávat pouze 2 statky rizikové a nerizikové, existuje dokonalý kapitálový trh a plně spravedlivá distribuce důchodů, v každém okamžiku si spotřebitelé mohou půjčovat nebo poskytovat ostatním subjektům finanční prostředky za fixní sazbu r, v každém okamžiku subjekty čelí riziku, že se nedožijí konce období t1 či t2 a pravděpodobnost přežití spotřebitele závisí pouze na jeho spotřebním plánu ­ pokud bude spotřebitel spotřebovávat pouze statek nerizikový, pravděpodobnost jeho dožití se rovná 1. Přičemž funkce užitku každého jednotlivce je složena jednak z vlastní funkce jeho spotřebního plánu, jednak odráží jeho duševní stav (každý jedinec čelí strachu, který ovlivňuje jeho blahobyt). Soustava rovnic modelu je řešena pomocí Lagrangeovy funkce. 40 riskantního zaměstnání ­ tato rozdílná reakce na straně poptávky a nabídky odráží výše zmiňované investice do duševního kapitálu.76 * Intenzita reakce na teroristický útok je různá v závislosti na pravidelnosti spotřeby dotčeného statku. Pravidelní pasažéři napadeného dopravního prostředku nebyli teroristickým útokem nijak ovlivněni a své chování nezměnili, naopak příležitostní uživatelé substituovali statek za jiný druh dopravního prostředku. * ,,A proto, teror zneužívá skutečnosti, že lidé jsou humánní a racionální. Jestliže je něčím vyvolán strach, úzkost, dokonce i když se jedná o velmi málo pravděpodobný případ, dopady na chování lidí mohou být závažné."77 Aplikováno na podmínky baskického regionu a terorismu ETA se lze domnívat, že chování Basků se nebude výrazně lišit od toho, co bylo popsáno výše. Aniž by byla provedena hlubší ekonomická či statistická analýza, je zřejmé, že pravidelní uživatelé určitého statku nebudou reagovat významným způsobem na zvýšená rizika se spotřebou takového statku spojená. Naopak příležitostní uživatelé omezí spotřebu tohoto statku výraznější měrou. Pro ověření této skutečnosti v konkrétních baskických podmínkách jsou použita data ze sektoru turismu s omezením na hlavní město provincie Vizcaya - Bilbao78 . 3.2.1 Analýza vlivu rizika na chování jednotlivců na příkladu turismu v Baskicku Předpokládejme, že obyvatelé Baskicka jsou více či méně pravidelnými spotřebiteli (spotřebovávanými v tomto případě jsou statky cestovního ruchu ve městě Bilbao ­ měřeno počtem návštěvníků), zatímco zahraniční a španělští turisté jsou nepravidelnými uživateli. Místo rozlišení pravidelný a nepravidelný spotřebitel lze tuto situaci chápat v rovině spotřebitele rizikových statků investujícího do duševního kapitálu a zbavujícího se obav z teroristických útoků a spotřebitele, jenž při zvýšeném riziku substituuje produkt za jiný, tedy navštíví jinou turistickou destinaci. Jestliže tedy pravidelní uživatelé či jednotlivci, kteří jsou ochotni investovat do svého duševního vlastnictví (v kontextu výše popsaném), nemají významně omezit spotřebu rizikového statku, měl by po každém větším teroristickém útoku v Bilbau zůstat neměnný či přibližně stejný počet návštěvníků Bilbaa pocházejících z Baskicka. Naopak počet zahraničních turistů by se měl na základě předpokladů S. Beckera a Y. Rubinsteinové výraznějším způsobem snížit. 76 Pokud např. řidič autobusu bude disponovat speciálními dovednostmi, které mu umožní čelit svým obavám z teroristického útoku, nemá důvod opouštět své zaměstnání, ze kterého mu plyne jistá pravidelná měsíční mzda. U pasažéra je situace jiná poměřuje užitek z použití tohoto dopravního prostředku s náklady na přepravu. Vysoké riziko plynoucí z nedávného útoku jej od spotřeby tohoto statku odradí, ačkoli běžně tento dopravní prostředek užívá. 77 BECKER, Gary S., RUBINSTEIN, Yona. Fear and the Response to Terrorism : An Economic Analysis. [s.l.] : [s.n.], 2004. s 7. (vlastní překlad) 78 Je třeba zdůraznit, že Bilbao je považováno za hlavní turistický cíl na severu Španělska a v porovnání s ostatními destinacemi jednoznačně vede v počtu návštěvníků a počtu přenocování. Jakékoli narušení sektoru cestovního ruchu (ať už z důvodu teroristické aktivity či nikoli) by se mělo projevit právě zde ze všech sektorů nejvíce. 41 Od roku 2006 byly zaznamenány tři větší atentáty na území Bilbaa ­ v říjnu 2007, v dubnu 2008 a v prosinci 200879 . Výsledky bližšího rozboru vývoje dat z turistického sektoru po těchto atentátech jsou pak velmi zajímavé. Výše popsané teoretické úvahy byly potvrzeny pouze u posledního z uvedených atentátů, tedy po explozi v sídle televizní stanice v Bilbau 31. 12. 2008. Dříve než bude přistoupeno ke srovnávání jednotlivých dat, je důležité zmínit klasický roční vývoj návštěvnosti Bilbaa. U zahraničních turistů je trend v každém roce zřejmý ­ nejnižší počet návštěvníků je v lednu, postupně se navyšuje, vrcholu dosahuje v letních měsících a od září opět klesá směrem k lednovým hodnotám. U španělských návštěvníků (mimo Basky) nelze takové zákonitosti pozorovat, jejich nejoblíbenější měsíce pro návštěvu Baskicka jsou březen až květen a srpen až listopad. Baskové se zaměřují především na vedlejší sezónu s nejmenším počtem zahraničních turistů, tedy duben až červen a poté říjen a prosinec, přičemž vývojový trend je plynulejší než u ostatních španělských návštěvníků s velkým propadem pouze v letních měsících.80 V následujících tabulkách jsou shrnuta základní data o vývoji počtu návštěvníků Bilbaa bezprostředně po realizovaném atentátu, tedy v lednu 2009 (jako reakce na atentát v prosinci 2008), v říjnu 2007 (jako reakce na atentát na začátku října 2007) a v květnu 2008 (jako reakce na atentát v dubnu 2008). Údaje jsou rozděleny dle země původu na návštěvníky z Baskicka, ze zahraničí a z celého Španělska (zde jsou samozřejmě vyloučeni ze součtu baskičtí turisté). Tabulka č. 4: Počet návštěvníků Bilbaa v lednu 2006 - 2009 Zdroj: Baskický statistický úřad Eustat Graf č. 9: Počet návštěvníků Bilbaa v lednu 2006 - 2009 Zdroj: Baskický statistický úřad Eustat Tabulka č. 5: Počet návštěvníků Bilbaa v říjnu 2006 - 2008 Zdroj: Baskický statistický úřad Eustat Graf č. 10: Počet návštěvníků Bilbaa v říjnu 2006-2008 Zdroj: Baskický statistický úřad Eustat 79 Říjen 2007 ­ exploze bomby umístěné v automobilu baskického politika (9. 10. 2007), byl těžce zraněn jeho osobní strážce; duben 2008 ­ atentát na sídlo PSE (Baskické socialistické strany) - 17. 4. 2008, prosinec 2008 ­ atentát na baskickou televizní stanici EiTB (31. 12. 2008); informace převzaty z: Actividades terroristas de ETA y política antiterrorista: Información estadística. Madrid : [s.n.], 2008. s. 14-15., České noviny.cz : zpravodajský server ČTK [online]. 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: . 80 Zpracováno na základě dat z baskického statistického úřadu Eustat [online]. 2004. Dostupný z WWW: . Země původu 2006 2007 2008 2009 Baskicko 4 996 5 498 5 353 6 263 Španělsko 19 223 20 034 22 193 18 323 Zahraničí 8 144 10 502 9 224 7 973 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 Baskicko Španělsko Zahraničí 2006 2007 2008 2009 Země původu 2006 2007 2008 Baskicko 7 114 4 542 7 299 Španělsko 32 241 30 425 27 615 Zahraničí 19 442 22 696 18 328 0 10000 20000 30000 Baskicko Španělsko Zahraničí 2006 2007 2008 42 Tabulka č. 6: Počet návštěvníků Bilbaa v květnu 2006 - 2008 Zdroj: Baskický statistický úřad Eustat Graf č. 11: Počet návštěvníků Bilbaa v květnu 2006-2008 Zdroj: Baskický statistický úřad Eustat V tabulkách jsou tučně zvýrazněny hodnoty odpovídající situaci bezprostředně po atentátu. Záměrně byly vybrány pouze hodnoty v daném měsíci v jednotlivých letech, srovnání s předchozím či následujícím měsícem by nemělo správnou vypovídací hodnotu vzhledem k sezónnímu charakteru sektoru cestovního ruchu. Dle srovnání v delším časovém horizontu zaznamenává sektor turismu ve Španělsku mírně rostoucí trend, tedy počty návštěvníků jsou téměř vždy ve stejném měsíci následujícího roku o málo vyšší, k čemuž je v následujícím rozboru přihlíženo. Lze si tedy povšimnout, že teorie S. Beckera a Y. Rubinsteinové byla částečně v tomto konkrétním případě potvrzena skutečně jen u posledního z uvedených atentátů. Zatímco Baskové se nenechali teroristickým útokem nijak znepokojit, dokonce jejich návštěvnost Bilbaa ještě vzrostla oproti loňskému roku, ostatní Španělé a zahraniční turisti navštívili Bilbao podstatně méně než v předcházejících letech. Více markantní je kupodivu tento fakt u španělských turistů, zatímco u zahraničních návštěvníků je klesající trend zaznamenán už v roce 2008. Z tohoto důvodu a také z důvodů uvedených dále je dosti pravděpodobné, že neexistuje žádná přímá spojitost mezi útoky a změnou chování turistů, ale že vzniklá situace byla z velké části zapříčiněna probíhající mezinárodní hospodářskou krizí, protože kde jinde mají jednotlivci ušetřit, když ne na zahraniční dovolené. Z tabulek č. 5 a 6 je možno vyčíst zajímavou informaci, která téměř popírá celou hypotézu o vlivu strachu na chování jednotlivce. U říjnového atentátu se chování španělských turistů takřka nijak nemění a pokračuje nastoupený (zde výjimečně) klesající trend, u zahraničních turistů dokonce dochází k výraznějšímu navýšení počtu návštěv a co je nejzajímavější, Baskové snižují návštěvnost o celých 2572 návštěv, tedy chovají se přesně opačným způsobem, než bylo předpokládáno. Naprosto stejná situace je zaznamenána u dalšího ze tří příkladových atentátů v dubnu 2008. Španělské i zahraniční návštěvy rostou, kdežto u Basků hodnota klesá o 1173 návštěv vzhledem ke stejnému měsíci předchozího roku. 3.2.2 Ověřovací analýza na příkladu letecké dopravy Pro kontrolu zjištěných údajů je vhodné provést podobnou analýzu u jiného sektoru, a to nejlépe u takového, na kterém S. Becker a Y. Rubinsteinová dokazovali svou teorii, tedy v letecké dopravě. Jeden z viditelnějších teroristických útoků ETA byl mimo jiné atentát na letišti Barajas v Madridu v prosinci 200681 (na parkovišti v prostorách terminálu 4, zemřeli dva imigranti z Ekvádoru, škody jsou odhadovány na 35 mil ).82 Měřeno počtem přepravovaných osob na letišti by se dalo v souladu 81 Actividades terroristas de ETA y política antiterrorista : Información estadística. Madrid : [s.n.], 2008. s. 13. 82 Zajímavé zde je, že atentát byl realizován v období vyhlášeného příměří roku 2006. O to větší se dají předpokládat obavy a reakce lidí. Země původu 2006 2007 2008 Baskicko 5 210 5 291 4 118 Španělsko 28 087 30 014 31 351 Zahraničí 19 026 21 236 21 570 0 10000 20000 30000 Baskicko Španělsko Zahraničí 2006 2007 2008 43 s výše uvedenou teorií předpokládat, že poklesne poptávka po letech s mezipřistáním v Madridu minimálně v následujícím měsíci, zvláště pokud u většiny mezinárodních letů je možnost volby mezi Barcelonou a Madridem (existuje tak velmi blízký substitut pro ty, jež nejsou ochotni podstupovat riziko). Letecká doprava projevuje ve Španělsku stejný sezónní charakter jako turistický ruch. Největší počet přepravovaných osob je zaznamenán v letních měsících. Nejnižších hodnot dosahuje měsíc únor, což je zřejmé ­ prosinec a leden je spojen s vánočními svátky. V jednotlivých letech je tento vývoj identický s tím, že i zde je zaznamenán rostoucí trend. Konkrétně v případě madridského letiště je meziroční nárůst počtu přepravených osob v průměru 276 tisíc83 . Po provedení analýzy jednotlivých dat v období po prosincovém atentátu 2006 ve srovnání s vývojem ve stejných měsících předcházejících let nebyl zaznamenán žádný významný negativní rozdíl. Jediný mírný pokles je možno pozorovat na přechodu prosince 2006 a ledna 2007, kde došlo ke snížení počtu přepravených osob o přibližně 182 tisíc, což je vzhledem k celkovému prosincovému počtu 3,68 mil cestujících zanedbatelná suma (průměrný rozdíl mezi těmito měsíci v ostatních letech je 89 tisíc). V následujících měsících má vývoj počtu osob již jednoznačně rostoucí tendenci a tento nárůst je oproti hodnotám z minulých let výrazně pozitivní (v průměru je zaznamenán nárůst oproti stejnému měsíci předcházejícího roku o 525 tisíc pasažérů ve srovnání s průměrnou hodnotou meziročního růstu v ostatních předchozích letech 276 tisíc přepravených osob). Naopak tedy celkově dochází k výraznému navýšení počtu cestujících v roce 2007 oproti předcházejícím letům. Navíc pokles na přelomu roku 2006/2007 o cca 93 tisíc přepravených osob bude mít v případě letiště takového rozměru, jako je Madrid Barajas, pravděpodobně spojitost s tím, že byl dočasně omezen provoz jednoho z terminálů (spíše než reakce na realizovaný teroristický útok). Přehled popisovaných hodnot uvádí následující tabulky: Tabulka č. 7: Počet přepravených osob na letišti Madrid Barajas v letech 2002-2007 Zdroj: Zpracováno na základě dat z měsíčních statistik společnosti Aena (Aeropuertos Espaoles y Navegación Aérea) Tabulka č. 8: Meziroční rozdíly v počtu přepravených osob na letišti Madrid Barajas (v tis.) Zdroj: Zpracováno na základě dat z měsíčních statistik společnosti Aena (Aeropuertos Espaoles y Navegación Aérea) 83 Průměr spočítán na základě dat v časové řadě 2003 ­ 2006. Veškerá data o počtu přepravovaných osob na letišti v Madridu pochází z měsíčních statistik společnosti Aena (Aeropuertos Espaoles y Navegación Aérea), data jsou dostupná z WWW: . Prosinec Leden Únor Březen Pokles prosinec/leden Průměrný pokles prosinec/leden 2002/2003 2 561 007 2 489 125 2 469 417 2 789 651 -71 882 2003/2004 2 795 095 2 665 773 2 839 210 3 107 523 -129 322 2004/2005 2 960 310 2 884 617 2 893 467 3 486 842 -75 693 2005/2006 3 223 057 3 144 206 3 107 521 3 597 769 -78 851 2006/2007 3 682 182 3 499 813 3 543 208 4 280 314 -182 369 -88 937 Rozdíl let Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr ročních rozdílů Průměrný meziroční nárůst 2004-2003 176,65 369,79 317,87 220,59 310,67 321,64 238,79 231,86 181,50 191,54 136,64 165,22 238,56 2005-2004 218,84 54,26 379,32 218,53 356,81 221,26 409,71 299,97 356,55 346,48 303,69 262,75 285,68 2006-2005 259,59 214,05 110,93 519,79 311,10 357,59 176,44 230,52 273,37 353,09 387,62 459,13 304,43 2007-2006 355,61 435,69 682,55 449,42 458,68 547,43 766,81 615,87 558,41 572,91 520,54 346,92 525,90 276,23 44 Všechna výše uvedená zjištění samozřejmě nepopírají správnost použité teorie o vlivu rizika na chování jednotlivců. Jedná se ovšem opět o jednu ze studií, která vychází z dopadů velkých atentátů nebo minimálně z atentátů dobře medializovaných. V tom lze spatřovat také jedno z možných vysvětlení toho, že se Baskové chovají zcela opačným způsobem, než bylo předpokládáno a že zahraniční subjekty své chování nijak nemění. Když srovnáme informovanost obyvatel na území Baskicka s informovaností ostatních subjektů, je očividné, že jeden z hlavních konfliktů tohoto regionu bude na denním pořadu televizních zpráv a aktivita organizace ETA bude sledována denně v tisku. Naopak jako hlavní titulek v novinách kterékoli evropské země se jednotlivé atentáty ETA objevují zřídka. Koneckonců důkazem je české zpravodajství. Většinou se jedná o zajímavost odkudsi z jihu, která připomíná, že ETA je stále aktivní. Druhý den se ale zpráva již neopakuje. Po atentátu 11. září 2001 běželo na všech televizních stanicích v celém světě mimořádné zpravodajství minimálně ještě následující dva týdny a pravidelně si připomínáme výročí této události. Informace zde opět jako v každé jiné ekonomické oblasti hrají podstatnou roli. Baskové jsou přímo u zdroje informací a onu hrozbu si tedy dokážou nejživěji představit, neboť velké procento obyvatel se s nějakým projevem násilí již přímo setkalo. Je zřejmé, že jsou to právě oni, kteří budou na zvýšené riziko nejvíce reagovat, ačkoli tím nijak není popíráno to, že jsou ochotni či dokonce nuceni investovat do svého duševního vlastnictví, aby v dané lokalitě mohli žít a pracovat. Ty subjekty, které nehodlají investovat do rizikových statků, volí substituty a stěhují se do jiného regionu, přemisťují sídla svých firem do zahraničí apod. Pokud by tedy byla zajištěna stejně kvalitní a stejně rychlá informovanost všech subjektů včetně těch zahraničních, je velmi pravděpodobné, že by všechny výše analyzované hodnoty poklesly, přičemž výraznější pokles by byl zaznamenán u nepravidelných uživatelů a jedinců, jež nejsou ochotni investovat do překonání strachu či zajištění rizika (lhostejno zda jsou to Baskové či zahraniční subjekty). Pak je vysvětlení poklesu u baskických obyvatel zřejmé, protože vždy existuje jistá část populace (tedy i mezi Basky), která volí méně rizikový substitut. Současně však dojde k ještě většímu poklesu u ostatních jedinců, neboť je velmi pravděpodobné, že ti, jichž se riziko bezprostředně nemusí dotýkat, nebudou ho aktivně vyhledávat, a tudíž nemají ani důvod investovat do duševního kapitálu. Jednoduše volí substitut (budou cestovat do jiné destinace a zvolí letecké spojení s mezipřistáním v jiném evropském městě). Pokles by zde byl ještě výraznější a onen rozdíl by pak plně korespondoval s teorií, ze které bylo v této kapitole vycházeno. Předpokládejme nyní, že jsou všechny subjekty stejně informované, a přesto by nedošlo k poklesu návštěvnosti u zahraničních turistů. I v takovém případě nemusí být popisovaná teorie vyvrácena. Může přece nastat situace, kdy si je jedinec plně vědom hrozby, která může v dané lokalitě nastat, ale i přesto se sem vydá, neboť si ono riziko nepřipouští a nějak doufá, že v případě útoku to nebude právě on, kdo utrpí újmu. I toto je svým způsobem určitý druh duševního kapitálu, který člověk v průběhu života v různých situacích nabyl (např. spotřebou jiných rizikových statků ­ přežil autohavárii a úspěšně se z ní vyléčil, cestoval do zahraničí a musel řešit mnoho problematických situací, apod.)84 Náš počáteční předpoklad vycházel z toho, že jsou to právě zahraniční turisti, kteří jsou nepravidelnými uživateli a kteří nejsou ochotni či přímo nuceni do duševního kapitálu investovat. 84 Nutno připomenout, že v teoretickém modelu S. Beckera a Y. Rubinsteinové se nerozlišuje více druhů rizikových statků. Vychází se pouze ze dvou druhů statků ­ rizikových a nerizikových. 45 Nemusí tomu tak ale samozřejmě být bezvýhradně. V podmínkách dobré informovanosti i nepravidelný uživatel může umět lépe čelit riziku než uživatel pravidelný Závěrem této podkapitoly lze tedy konstatovat, že pomineme-li dopady v rozdělení na pravidelné a nepravidelné spotřebitele s různou ochotou investovat do překonání rizika, chování baskických obyvatel je působením teroristické organizace ETA ovlivněno. Promítá se to do jejich spotřebních rozhodnutí, což se pak zákonitě musí projevit v celkovém hospodářském růstu (jak je popsáno dále v makroekonomické části práce). 3.3 Terorismus a teorie her Dalším ze způsobů jak přistupovat k analýze terorismu z mikroekonomického hlediska je použití teorie her. Zatímco v předchozích dvou podkapitolách byly sledovány motivace chování jednotlivců z pohledu teroristy a občana žijícího v teroristické oblasti, zde je pozornost zaměřena na chování obou aktérů ve vzájemných interakcích. Zjištěné poznatky jsou pak velmi důležité pro pochopení strategií, které mají jednotlivé strany při svém rozhodování k dispozici. Následující rozbor sice nemá své přílišné opodstatnění v rámci analýzy dopadů terorismu na hospodářství z makroekonomického hlediska, nicméně teorii her můžeme označit za jeden z vhodných nástrojů při sestavování protiteroristických politik. V kombinaci s teorií racionální volby a mnohými zjištěními na základě dílčích ekonomických textů jsou pak v samostatném oddílu na konci této kapitoly teoreticky hodnoceny různé přístupy k formování antititeroristických politik. Většina lidí má za to, že teroristé se chovají krutě, bezohledně a nelidsky, útočí na nevinné a na tom přece není zdaleka nic racionálního. Na druhou stranu nutno ale souhlasit s tím, že svých politických cílů dosahují teroristé prostřednictvím takových činů poměrně dobře, jejich strategie tak lze označit za úspěšné a z tohoto pohledu pak musí být jejich chování racionální.85 A právě racionální chování všech dotčených subjektů je jednou ze základních podmínek pro použití teorie her jako možného nástroje k analýze daného problému. Na rozdíl od zkoumání dopadů přírodních katastrof na hospodářství je v tomto případě teorie her velmi vhodnou metodou, neboť analyzuje chování jednotlivých aktérů, zatímco v případě hurikánů, povodní, požárů a dalších přírodních živlů chybí právě ona racionální lidská složka.86 Tím, že se terorista chová racionálně, je myšleno to, že se za každých okolností snaží maximalizovat svůj užitek při určitém daném rozpočtovém omezení (jak bylo ostatně popsáno výše v kapitole 3.1). Příkladem takového chování je např. reakce teroristů na instalaci detektorů kovu na letištích v roce 1973. Teroristé okamžitě upustili od únosů letadel a substituovali tento druh útoku únosy civilistů.87 Je zřejmé, že funkce užitku se změnila pod vlivem změny rozpočtového omezení. Aby terorista dosáhl opětovného zvýšení užitku alespoň na původní úroveň, zvolil substitut, jehož provedení nevyžaduje tak vysoké náklady. Jinými slovy: ,,Teroristé mění své strategie v závislosti na změně rozpočtového 85 Crenshaw (2000); Brannan, Eslerm, Anders Strindberg (2001); Victoroff (2005); Laqueur (1987); Hoffman (1998), (1999); Whittaker (2001); Sandler, Enders (2004). Citováno dle: WENZLAFF, Karsten. Terrorism : game theory and other explanations. Bejrút : [s.n.], 2004. s. 6. 86 FRAGNELLI, Vito. Game Theory as a Tool for Analyzing Terrorism. Alessandria : [s.n.], 2006. s. 1. 87 ENDERS, W., SANDLER, T. The effectiveness of anti-terrorism politics : Vector-autoregression intervention analysis. [s.l.] : [s.n.], 1993. Citováno dle: SANDLER, T., ARCE, Daniel G.M. Terrorism & game theory. [s.l.] : [s.n.], 2003. s. 320. 46 omezení a upouští od takového chování, které znemožňuje dosažení jejich cílů. I když jsou jejich cíle nepřijatelné z ,,běžně lidsky racionálního" hlediska, kombinace zdrojů, pomocí kterých dosahují svých cílů, jsou racionální."88 Mimo výše uvedenou racionalitu jako jednu ze základních podmínek pro použití teorie her v analýze terorismu lze uvést ještě další důvody, proč je tento nástroj velmi vhodným právě v této oblasti:89 * Teorie her dokáže zachytit vzájemné strategické interakce mezi teroristou a vládou zasaženého státu, přičemž jednotlivé učiněné kroky jsou na sobě závislé a ovlivňují další rozhodnutí protistrany. * Jednotliví hráči jednají v závislosti na tom, jak si myslí, že bude jednat protistrana (přičemž protistrana může být nejen postižená země, ale také jiná teroristická skupina). * Každá strana se snaží prostřednictvím výhružek a slibů získat strategickou výhodu. * Zákonitosti a výsledky teorie her jsou dobře aplikovatelné na vyjednávání s teroristy o příměří a na řešení situací, v nichž jsou drženi rukojmí za účelem prosazení nějakého dílčího požadavku.90 * V reálných situacích nebudou nikdy obě strany (jak teroristé, tak vlády) dokonale informovány, vždy bude přítomna na jedné straně nejistota, na druhé straně možnost poučení se z minulého chování protihráče. Teorie her tak může být dobře nápomocna při plánování dalšího strategického kroku vlády. Je mnoho způsobů, jak lze k terorismu z pohledu teorie her přistupovat. Mohou zde být různí hráči v různých situacích a jen těžko bychom dokázali sestrojit jednu univerzální hru se zapojením všech subjektů a dílčích strategií. Pro pochopení chování jednotlivých aktérů a pro účely navržení variant boje proti terorismu je daleko přínosnější zabývat se dílčími typy her samostatně. Mnozí autoři pak rozšířili základní teorii her o nové myšlenky a aplikovali ji na nové modely, mezi nimiž stojí za zmínku hlavně podrobná studie D. Arceho a T. Sandlera91 o chování jednotlivých států v boji proti terorismu s uvážením tří možností: bránit se, nedělat nic nebo předcházet konfliktu, přičemž jsou současně analyzovány efekty v podobě pozitivních a negativních externalit na ostatní státy. Protože je však tato problematika použitelná více na boj s mezinárodním terorismem a její přínos je tak nad rámec této práce, není v následujícím textu podrobně rozebrána. Pro pochopení základních principů 88 WENZLAFF, Karsten. Terrorism : game theory and other explanations. Bejrút : [s.n.], 2004. s. 6. (vlastní překlad) 89 Zpracováno dle: SANDLER, T., ARCE, Daniel G.M. Terrorism & game theory. [s.l.] : [s.n.], 2003. s. 319-320. 90 Např. jedním z hlavních pilířů americké protiteroristické politiky je nikdy nevyjednávat ani nepřistoupit na podmínky teroristů, kteří drží někoho jako rukojmí. Pokud je tato zásada dodržena, upouští terorista od tohoto strategického kroku k prosazení svého cíle, neboť mu nepřináší jeho naplnění a náklady na provedení takové akce jsou příliš vysoké. Bude-li mít terorista zkušenost, že jeho protihráč nikdy na tuto strategii nebude reagovat určitým způsobem, nemá důvod v příští kole ,,hry" volit stejnou strategii (tedy únos rukojmího). Bohužel v určitých situacích je jen velmi složité, aby vláda na únos svého občana nijak nereagovala, zejména pokud jde o významného státního představitele. 91 ARCE, Daniel G. M., SANDLER, Todd. Counterterrorism : A Game-Theoretic Analysis. [s.l.] : [s.n.], 2003. 32 s. 47 chování jednotlivých aktérů participujících v prostředí terorismu je v této kapitole vycházeno především z hlavních poznatků Karstena Wenzlaffa92 , na což pak vhodně navazuje podkapitola 3.4. Na začátek je třeba říci, že ekonomické a politické důsledky terorismu je velmi složité změřit, a tím se také jen velmi těžko vyčíslují výnosy jednotlivých hráčů. Stejně tak jsou v ,,teroristické hře" zahrnuta rozhodnutí mnoha různých aktérů na jednotlivých stupních hry, proto je také náročné ohodnotit dílčí strategie.93 Z tohoto důvodu většina autorů pracuje při použití teorie her s obecnými vzorci, do kterých dosazuje bezměrné hodnoty (bez užití jednotek ­ jsou důležité poměry mezi jednotlivými čísly, nikoli jejich reálný význam). S tím je pro přehlednost pracováno také v následujícím textu. Nebylo by správné označit za hráče pouze dva aktéry ­ teroristy a vládu postiženého státu. Jednotlivých aktivit v teroristickém prostředí se účastní také další subjekty, jako jsou civilní občané, které můžeme rozdělit na ty, jež aktivně podporují danou teroristickou skupinu, a ty, jež jsou přímo či nepřímo dotčeni skutečností, že žijí ve státě ohroženém terorismem. Dalším hráčem jsou také země původu teroristické skupiny, jejichž vlády či dílčí zájmové skupiny mohou a nemusí činnost dané teroristické organizace podporovat. S ohledem na použitelnost teorie na konkrétní příklad baskické teroristické skupiny ETA platí následující: Cílový stát je shodný se zemí původu teroristické organizace (když uvážíme, že převážná část teroristických útoků byla realizována na území Baskicka; pokud geograficky rozšíříme pozorované území na celé Španělsko, můžeme tvrdit totéž, protože mimo několik atentátů ve Francii ETA nepůsobí aktivně v zahraničí).94 Postižení občané jsou tedy převážně Španělé (chceme-li Španělé a Baskové), podporující organizace jsou rovněž z velké části španělské či baskické subjekty (jak bylo uvedeno výše). V dalším textu jsou tedy rozebrány dílčí dvě ukázkové hry mezi jednotlivými subjekty v následujícím dělení: Terorista (člen ETA) ­ Země původu teroristy/napadená země (Baskicko/Španělsko) a dotčení občané reagující na teroristickou hrozbu vláda a její strategie v boji proti terorismu. 3.3.1 Hra č. 1: Terorista x dotčený stát V zásadě mají státy tři možnosti, jak na hru teroristy reagovat: bojovat, ignorovat jeho aktivity nebo jej podporovat. Přičemž nutno zdůraznit, že podpora terorismu nemusí být vždy jen ideologického charakteru, ale často s sebou nese politické důvody. V případě Baskicka by nebylo správné zařadit jakýkoli náznak podpory pod jednu z uvedených možností, nicméně existují důkazy, že politika a terorismus mohou jít konkrétně v Baskicku ruku v ruce.95 Pro zjednodušení znázorněme modelovou situaci interakce teroristy a napadeného státu s těmito strategiemi: Terorista volí mezi terorem a 92 WENZLAFF, Karsten. Terrorism : game theory and other explanations. Bejrút : [s.n.], 2004. s. 6-21. Z kapacitních důvodů není v následujícím textu uveden obecný teoretický základ teorie her. V nejasných případech jsou dílčí poznatky doplněny v poznámkách pod čarou. 93 WENZLAFF, Karsten. Terrorism : game theory and other explanations. Bejrút : [s.n.], 2004. s. 6. 94 Autor rozlišuje z obecného hlediska cílovou zemi a zemi původu záměrně, neboť u většiny mezinárodních teroristických organizací se tyto subjekty liší. Dopad na teorii her to má pouze ten, že zatímco země původu má větší možnosti komunikace s teroristy a často se s nimi snadněji může dohodnout na nějakém konsensu, toto neplatí pro vztah terorista ­ cílový stát (např. Al-Káida ­ USA). V našem případě ovšem toto dělení nemá své opodstatnění a je vycházeno ze hry platné pro vztah terorista ­ jeho země původu. 95 Jako příklad uveďme alespoň již dříve analyzovanou politickou stranu Herri Batasuna, která po řadu let nemalou měrou finančně podporovala činnost ETA. Jakékoli soudy o tom, zda se tak dělo vědomě či nikoli nechejme stranou této práce, neboť by tak mohla být narušena objektivita jakožto hlavní záměr pro posouzení dopadů baskického terorismu na španělské hospodářství z pohledu člověka nešpanělské národnosti. 48 příměřím, vláda volí mezi potrestáním a nepotrestáním teroristy. Výplatní matice znázorňují následující tabulky: Tabulka č. 9: Strategie teroristů a státu bez kooperace Zdroj: WENZLAFF, Karsten. Terrorism : game theory and other explanations. Bejrút : [s.n.], 2004. s. 12. Tabulka č. 10: Strategie teroristů a státu s kooperací Zdroj: WENZLAFF, Karsten. Terrorism : game theory and other explanations. Bejrút : [s.n.], 2004. s. 12. V modelu (tabulka č. 9) vycházíme z předpokladu, že teroristovi přinese útok užitek ve výši 3, zatímco vyhlášení příměří je spojeno s užitkem 0 (v základním stavu, tedy pokud nebude terorista potrestán). Stát stejně tak v případě teroru a bez podniknutí jakékoli protiakce ztrácí užitek ve stejné výši 3 (resp. má negativní užitek -3), v mírovém stavu nic nezískává ani neztrácí. Pokud se stát rozhodne proti terorismu zakročit, přinese mu to užitek ve výši 1, terorista stejně velký užitek ztrácí (tedy stát zvyšuje svůj užitek z -3 na -2, teroristovi klesne užitek ze 3 na 2). Obdobně lze popsat situaci, kdy přestože teroristé vyhlásí příměří, stát se rozhodne je potrestat. Celá akce stojí vládu ztrátu užitku ve výši 1 a teroristé rovněž přichází o užitek ve výši 1. V tabulce existují dvě Nashovy rovnováhy: Teror-trest a příměří-nepotrestání (vyznačeny tučně). Je zřejmé, že dominantní strategií bude kombinace teror-trest, protože terorista bude mít zájem útok provést (2 > -1 a 3 > 0). Stát se zase přiklání k trestu (-2 > -3, -1 < 0, ale pokud by vláda zvolila nepotrestání v domnění, že teroristé vyhlásí příměří, a teroristé nakonec útok provedou, přichází stát o užitek ve výši 3, naopak pokud stát zvolí trest, jakkoli se teroristé rozhodnou, může vláda přijít max. o užitek ve výši 1). V podmínkách, kdy teroristé s vládou nemohou nijak vyjednávat, je zcela pravděpodobné, že teroristé upřednostní útok, zatímco stát bude inklinovat k řešení situace protiakcí. Na tomto místě je důležité připomenout, že vycházíme z dané modelové situace o určité výši jednotlivých užitků (hra s nulovým součtem). Je zřejmé, že při aplikaci na konkrétní situaci může nastat případ, kdy terorista nebude volit teroristický útok ani v podmínkách nemožnosti vyjednávání, a to pokud dojde ke změně jeho rozpočtového omezení. Může se stát, že relativní náklady na útok se z nějakého důvodu nezávislého na chování vlády zvýší, aniž dojde ke změně užitku z daného konkrétního útoku. Pak může terorista inklinovat k vyhlášení příměří. Např. může dojít ke konfliktu uvnitř skupiny (jak se ostatně v případě organizace ETA také několikrát stalo), který odčerpá část zdrojů jinak použitelných na teroristickou akci. Ačkoli se užitek např. z únosu politického funkcionáře nemění, náklady na jeho provedení se vzhledem k rozpočtovému omezení skupiny zvyšují. Teroristé se tak mohou přiklonit k vyhlášení dočasného příměří, které využijí k opětovné mobilizaci, a riskovat tak, že si sníží svůj užitek o celé 3 jednotky.96 96 Nutno ale podotknout, že jen zřídka se lze setkat s případem, kdy by teroristická organizace vyhlásila takové příměří, ze kterého by bylo zřejmé, že tak činí, protože není schopna další útok provést. Většinou jsou příměří vyhlašována souběžně s probíhajícím vyjednáváním s vládou za účelem vyhovění nějakým požadavkům. V tomto období by tedy jen těžko vláda volila protiakci, protože by tím zapříčinila okamžité ukončení příměří. Důležitou roli tak zde opět hrají informace, tedy do jaké míry jsou obě strany informovány o okolnostech rozhodnutí protihráče pro tu určitou strategii. Potrestání Nepotrestání Teror 2, -2 3, -3 Příměří -1, -1 0, 0 Stát Teroristi Potrestání Nepotrestání Teror 2, -1 3, 0 Příměří -1, -1 0, 0 Teroristi Stát 49 Nyní se podívejme, jak by se situace změnila v případě, že teroristická organizace a vláda spolu vyjednávají, což je přesně to, co se v případě ETA často děje.97 Předpokládejme, že vláda se s teroristy dohodne na tom, že nepodnikne žádnou protiakci, pokud teroristé přislíbí, že nebudou útočit v daném teritoriu. Tato situace je znázorněna v tabulce č. 10. Dominantní strategií se v tomto případě stává kombinace teroru a nepotrestání. Stát neztrácí užitek ve výši 3 tím, že teroristická organizace zůstává aktivní, tím se také celkový užitek vlády zvyšuje na -1 v případě, že zvolí trest. Ostatní hodnoty zůstávají neměnné. Terorista tedy opět inklinuje k teroru (z důvodů uvedených výše), stát zde inklinuje naopak k neaktivní politice, protože jak v případě teroru tak bez něj mu tato strategie přináší vyšší užitek. Jak lze tento poznatek aplikovat na situaci v Baskicku? V rámci příměří v dubnu až červnu 2005 přislíbila ETA neútočit na představitele politických stran, zatímco vláda přislíbila vyhovět některým požadavkům ETA (předpokládejme tuto situaci jako obdobu toho, že se rozhodla aktivně proti ETA nezakročit, teprve nesplnění požadavků ETA by bylo chápáno jako potrestání ve výše uvedeném smyslu ­ aplikace modelu je tedy časově omezená do doby porušení slibu jedné ze stran na konci června). Na tuto situaci je nutné se dívat pouze z pohledu vlády, která je politicky zainteresovaná, je pro ni především důležité, aby ETA neútočila na její hlavní představitele. Jestliže je organizace aktivní, co se týká ostatních civilních obyvatel, v rámci dohody je vůči tomuto vláda dočasně rezistentní. Jinými slovy nemá zájem aktivně proti ETA útočit, pokud je zajištěna bezpečnost hlavních funkcionářů, jakkoli je to nepřijatelné ze sociálního hlediska. V takové situaci je skutečně nejlepší strategií pro obě strany výše zmíněná kombinace: ETA je aktivní mimo dohodu s vládou, vláda má zájem vyhovět (alespoň částečně) požadavkům teroristů a v tomto období neprovádí žádnou významnou protiakci. Je třeba mít na paměti, že uvedený model popisuje skutečně jen jednu dílčí situaci, která má za úkol osvětlit vztahy mezi teroristy a státem a má být nápomocna při řešení strategických kroků v rámci sestavení protiteroristických politik. Nemá být komplexním návodem, jak globálně postupovat v boji proti terorismu. Jiný pohled na hru mezi teroristou a vládou představuje irská autorka Maria Keet98 ve své práci Terrorism and Game Theory. Hlavní aktéři konečné hry zůstávají stejní, předpokládá se mírové vyjednávání, jehož strategie vedou buď k tzv. pozitivnímu, nebo negativnímu míru. Negativním mírem se dle J. Galtunga rozumí stav, při kterém není přítomno násilí (např. je ustanoveno příměří; negativní je tento stav proto, že nějaký nežádoucí jev je ukončen). Pozitivní mír je založen na pozitivních skutcích, jako obnovení dobrých vztahů, konstruktivní vyřešení daného problému, vytvoření takového sociálního systému, který uspokojuje potřeby celé populace apod.). Přičemž mír neznamená úplnou absenci konfliktů.99 Řešení této situace představuje následující výplatní matice (veškeré hodnoty jsou opět dány bez jednotek, důležité jsou jejich poměry, nikoli skutečný význam, hodnoty vychází z klasického příkladu Vězňova dilematu): 97 Jako příklad lze uvést příslib v rámci vyhlášeného příměří v dubnu až červnu 2005, že ETA nebude v rámci své činnosti ohrožovat členy politických stran. 98 KEET, Maria. Terrorism and Game Theory : Coalitions, negotiations and audience costs. Limerick : [s.n.], 2003. 155 s. 99 Irenees.net : A Website of Resources for Peace [online]. 2003-2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: . 50 Tabulka č. 11: Strategie hráčů v mírovém vyjednávání I Zdroj: KEET, Maria. Terrorism and Game Theory: Coalitions, negotiations and audience costs. 2003. s 43. Tabulka č. 12: Strategie hráčů v mírovém vyjednávání II Zdroj: KEET, Maria. Terrorism and Game Theory: Coalitions, negotiations and audience costs. 2003. s 43. První tabulka znázorňuje situaci, kdy terorista a stát vyjednávají v mírovém stavu a oba mohou volit dvě strategie vedoucí buď k pozitivnímu či negativnímu míru. Nashova rovnováha odpovídá situaci, ve které oba hráči volí negativní mír.100 Oba subjekty nemohou nijak předvídat, jak se bude chovat protistrana, je tedy zřejmé, že Nashova rovnováha bude právě v uvedeném bodě. Naopak druhá tabulka vychází z předpokladu, že obě strany mají určitou možnost přesvědčovat protihráče o výhodnosti volby strategie pozitivního míru, přičemž musí být zajištěna podstatně vyšší míra důvěry než v minulém případě (např. na základě dobrých zkušeností z minulých kol hry). Volba negativního míru tak přináší už jen užitek ve výši 7. Obě strany tak mají zájem neporušit původní dohodu a volit cestu pozitivního míru. Tento přístup je dalším z možných pohledů na jednání teroristů a dotčených států a lze z něj vycházet opět při sestavováním protiteroristického programu. Zajímavá může být úvaha o tom, proč vlastně stále baskický konflikt trvá v takové míře a zda nebylo možné v minulosti přistoupit na požadavky ETA. Pomineme-li zásadní problémy osamostatnění Baskicka od Španělska a obavy španělské vlády o ekonomickou situaci nově vzniklého státu včetně nových zahraničních vazeb, ani jednou v rámci vyhlášeného příměří nemohla španělská vláda na podmínky zcela přistoupit, na což ETA okamžitě reagovala novým atentátem a ukončením období příměří. Výše uvedená analýza zde může být dílčím vysvětlením této situace. Ačkoli možnosti vyjednávání mezi ETA a vládou nejsou příliš omezeny (několikrát v historii jsme se mohli přesvědčit, že obě strany tato vyjednávání zahájily a přistupovaly k nim víceméně aktivně), jak vláda, tak ETA zřejmě nemají důvod ke vzájemné důvěře. Jakékoli přesvědčování o výhodnosti společného konsensu by bylo zbytečné, neboť zkušenosti z minulých let prokazují, jak málo pravděpodobné je, že by se protihráč choval jiným způsobem. ETA už dopředu může předpokládat, že vláda zcela nepřistoupí na všechny její požadavky, stejně tak si vláda uvědomuje, že ETA v určité fázi opět ukončí vyhlášené příměří a začne s dalšími útoky. Obě strany tedy trvale inklinují k negativní koncepci a otázkou je, zda by i při úplném uznání baskické autonomie teroristé nepokračovali ve své činnosti. Už jen samotná obava z této vize vede španělskou vládu k nedůvěře, od čehož se odvíjí volba dané strategie. Lze se domnívat, že v kontextu výše uvedené teoretické hry bude jak ETA, tak španělská vláda setrvávat na Nashově rovnováze s hodnotami 3,3. 100 Představme si popsanou rovnováhu jako výsledek následující situace: Obě strany se v mírovém jednání dohodnou, že výsledkem bude pozitivní mír, tedy nějaký kompromis, ve kterém teroristé nebudou dále užívat násilí, a vláda přistoupí na některé požadavky, že např. zákonem nezakáže existenci dané teroristické organizace (což by odpovídalo negativnímu míru). Terorista ale pociťuje vždy vyšší užitek z pokračování teroru s tím, že akorát dočasně vyhlásí příměří (odpovídá negativnímu míru). Stejně tak vládě přináší daleko vyšší užitek, pokud teroristickou organizaci prohlásí za ilegální (taktéž odpovídá negativnímu míru). V podmínkách, ve kterých ani jeden z hráčů nedokáže předvídat chování protistrany, bude raději vláda i terorista volit porušení počáteční dohody, jinak by riskovali významnou ztrátu užitku. Tedy výsledkem je klasické řešení Vězňova dilematu. Pozitivní mír Negativní mír Pozitivní mír 8, 8 1, 10 Negativní mír 10, 1 3, 3 Terorista Stát Pozitivní mír Negativní mír Pozitivní mír 8, 8 1, 7 Negativní mír 7, 1 3, 3 Terorista Stát 51 3.3.2 Hra č. 2: Občané x vláda napadeného státu Pokud je nějaký stát napaden teroristickým útokem nebo dokonce terorismus tvoří dlouhodobý problém dané země, je zřejmé, že vláda bude nucena připravit nějakou obrannou strategii či propracovat celou protiteroristickou politiku. Ostatně v zájmu každého politika je podnikat takové kroky, které povedou k jeho opětovnému zvolení. Jestliže občané vnímají terorismus jako vážný problém, cítí se ohroženi a mají obavy z dalších útoků, tím spíše budou politici vládnoucí strany vyvíjet snahu o vyřešení dané situace. Jak mnozí ekonomové uvádí, příprava takové obranné strategie jde ruku v ruce s omezením svobod občanů (např. v podobě omezení svobody shromažďování, zákazu nějakého typu náboženství, svobody slova nebo dokonce individuálního práva na vlastní soukromí). Vláda vysvětluje použití těchto prostředků jako nutná opatření pro zajištění bezpečnosti a efektivní protiteroristické politiky. Maximalizace svobod občanů a současná maximalizace bezpečnosti jsou vyloučeny, tyto veličiny mají opačný trend a zvyšování míry svobody občanů je automaticky spojeno se snížením jejich bezpečnosti.101 Lze tak s jistotou tvrdit, že terorismus je velmi úzce navázán na politická rozhodnutí, od kterých se odvíjí také sestavování protiteroristického programu, a že dlouhodobý teroristický konflikt, jaký můžeme pozorovat v Baskicku, zcela jistě rozpolcuje celou španělskou společnost a minimálně na území Baskicka bude hrát významnou roli v parlamentních i regionálních volbách. Teoretické vysvětlení různých dopadů terorismu na jednotlivé skupiny obyvatel a jejich ovlivnění ve volbě té které politické strany (či protiteroristické politiky) je podrobně s užitím teorie her popsáno v příloze č. 1 této práce. Spolehlivým důkazem pro výše uvedená tvrzení může být nedávná situace z roku 2004 po sérii teroristických útoků na madridský vlak 11. 3. 2004 tři dny před celostátními volbami. Ačkoli za tímto atentátem nestojí baskická ETA, vliv na rozhodnutí voličů to mělo nepochybný, neboť celé tři dny až do parlamentních voleb 14. 3. 2004 bylo ve všech médiích přisuzováno autorství atentátu právě organizaci ETA a dokonce tehdejší vládnoucí strana (Partido Popular, dále jen PP) veřejně potvrzuje, že za masivními atentáty v madridských vlacích stojí ETA, přičemž tuto zprávu předala oficiálně i OSN.102 I když v závěru bylo prokázáno, že útok byl proveden islámskými teroristy, většina voličů reagovala na situaci pod značným ovlivněním médií i mezinárodních institucí, což vedlo k poměrně vysoké volební účasti (75,66 % oproti 68,71 % ve volbách roku 2000103 ). Celá záležitost výrazně poškodila aktuálně vládnoucí stranu Partido Popular, u níž se předpokládalo vítězství i v následujícím volebním období (dle institutu Opina zabývajícím se průzkumy veřejného mínění104 ), a vlády se tak ujala Španělská socialistická dělnická strana (Partido Socialista Obrero Espaol, dále jen PSOE) v čele s Josém L. R. Zapaterem. V souladu s modelem blíže popsaným v příloze č. 1 lze konstatovat, že bezprostředně po teroristickém útoku v Madridu se mění funkce užitku jednotlivých voličů, kteří se chystají volit mezi politikou I a II, 101 WENZLAFF, Karsten. Terrorism : game theory and other explanations. Bejrút : [s.n.], 2004. s. 14. 102 ONU condena enérgicamente los atentados en Madrid. Centro de noticias ONU [online]. 2004 [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: . 103 20 minutos.es [online]. [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: . 104 Dostupný z WWW: . 52 zde mezi dvěma nejsilnějšími stranami PP a PSOE. Z vysoké volební účasti je zřejmé, že se k volbám vydali také ti občané, kteří jsou jinak k oběma stranám indiferentní. Tito jedinci se pod tlakem zpráv z médií a pod obavami v souvislosti se sílící teroristickou hrozbou (tento atentát byl největším v historii Španělska) přiklání pravděpodobně k volbě PSOE (nebo alespoň převážná část těchto voličů). Samozřejmě nelze s jistotou říci, zda tato volba byla převážně spojena s volbou strany s lepší protiteroristickou politikou, podstatnou roli zde určitě sehrál také fakt, že tehdejší vládnoucí strana PP si dovolila mezinárodně a bez ověření přisuzovat atentát organizaci ETA a po zveřejnění informace o pravém původci atentátu tak mohla ztratit velkou část důvěry u voličů. To však nic nemění na tom, že se zde jedná o ukázkový příklad vlivu terorismu na chování voličů a na politická rozhodnutí. Také je všeobecně známo, že José L. R. Zapatero je velkým příznivcem posílení autonomie jednotlivých španělských regionů a nebrání se i změně ústavy v této souvislosti.105 I to mohlo být jedním z motivů přiklonění se k volbě jeho strany, jestliže se většina obyvatel mylně domnívala, že terorismus ETA po madridském atentátu graduje (co do počtu obětí) a že onen útok byl záměrně naplánován těsně před volbami, aby konečně ETA naplnila své požadavky na plnou autonomii Baskicka. Španělští voliči tak od PSOE mohli očekávat alespoň částečné vyřešení dlouhotrvajícího baskického konfliktu. 3.4 Východiska a přístupy k formování protiteroristických politik Důležitost mikroekonomického pohledu na problematiku terorismu nespočívá pouze v analýze východisek, která jsou podstatná pro souhrnný makroekonomický rozbor konfliktní situace v ekonomice, ale především se na mikroekonomických základech staví principy boje proti terorismu. Jen těžko lze sestavit dobře fungující protiteroristickou politiku bez dílčích znalostí chování jednotlivých subjektů a bez analýzy nákladů a užitků aktérů terorismu. V této části práce jsou tak rozšířeny poznatky z kapitol 3.1 a 3.3 o možnosti zakročení státu proti teroru se současným grafickým vyobrazením dopadů takových jednání z mikroekonomického pohledu. Z kapitoly 3.1 je již známo, že terorista usiluje o co nejvyšší náklady uvalené na cílovou zemi a činí tak prostřednictvím sdělovacích prostředků, destabilizace politického systému či úplné destrukce hospodářství. Vláda tak má k dispozici v zásadě dvě základní možnosti, jak proti teroristům zakročit:106 * Zvýšit náklady teroristů na provedení dalších akcí * Snížit užitek teroristy s útokem spojený 105 El mundet / elecciones 2008 [online]. [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: . 106 FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Terrorism : Deterrence May Backfire. Zurich : University of Zurich, 2002. s. 5 a 7. 53 V následujícím textu jsou rozebrány obě varianty. Výchozí rovnovážnou situaci (před reakcí vlády na terorismus) znázorňují tyto grafy: Graf č. 12: Poptávka a nabídka terorismu Zdroj: FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Terrorism: Deterrence May Backfire. 2002. s. 3. Graf č. 13: Rovnováha teroristy Zdroj: WENZLAFF, Karsten. Terrorism : game theory and other explanations. 2004. s. 18 Graf č. 12 odpovídá stejné situaci popsané výše v kapitole 3.1, v grafu č. 13 je zobrazena rovnováha teroristy v podobě indiferenční křivky, která vyjadřuje vztah mezi volbou teroristických útoků a ostatních legálních aktivit teroristy s uvážením jeho rozpočtového omezení. Při daném rozpočtovém omezení BL terorista maximalizuje svůj užitek v případě kombinace T* teroristických útoků a O* ostatních aktivit. Nyní se podívejme, co s křivkami provedou jednotlivé zásahy státu v rámci dvou základních protiteroristických opatření. 3.4.1 Boj proti terorismu prostřednictvím zvyšování nákladů teroristy Tento způsob zakročení proti terorismu je založen na co nejvyšším zvýšení nákladů teroristy na provedení teroristického útoku. Buď se takovým opatřením stává útok složitěji proveditelným, nebo je spojen s vidinou vyššího potrestání v případě neúspěchu, tedy dopadení jeho aktérů.107 Stát tedy investuje do bezpečnostních opatření, zvyšuje např. náklady na policejní akce a tajné služby, typickým příkladem jsou např. zvýšená bezpečnostní opatření na letištích apod. V modelových grafech dojde jednak k posunu křivky nabídky (mezních nákladů teroristy) směrem nahoru, jednak se křivka rozpočtového omezení pootočí směrem doleva dolů tak, jak je znázorněno dále. V obou případech dochází k omezení rovnovážného počtu teroristických útoků. 107 FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Terrorism : Deterrence May Backfire. Zurich : University of Zurich, 2002. s. 5. Teroristické útoky T MC, MR T* SD Teroristické útoky T Ostatní legální aktivity O T* O* BL IC 54 Graf č. 14: Poptávka a nabídka terorismu při zvýšení nákladů teroristy Zdroj: FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Terrorism: Deterrence May Backfire. 2002. s. 6. Graf č. 15: Rovnováha teroristy při zvýšení nákladů Zdroj: WENZLAFF, Karsten. Terrorism : game theory and other explanations. 2004. s. 18 3.4.2 Boj proti terorismu prostřednictvím omezování užitků teroristy Druhým ze základních způsobů, jak lze snížit intenzitu terorismu, je zaměřit se na výši užitku, jaký je spojen s výsledky teroristického útoku. Základní myšlenkou tohoto přístupu je snaha udělat z terorismu méně atraktivní způsob, jak dosáhnout daného cíle.108 Děje se tak omezováním užitků ze tří hlavních oblastí zájmu teroristy, které byly diskutovány výše ­ přitahování pozornosti sdělovacích prostředků, destabilizace politického systému a poškození ekonomiky. V praxi je tento způsob politiky velmi složitě proveditelný, nejčastěji se uvádí možnosti snížení užitků teroristů prostřednictvím zkvalitnění decentralizovaného systému nebo velmi obratného a rychlého odstraňování materiálních škod bezprostředně po útoku, příp. snahy získat kontrolu nad médii, což je ale téměř nereálné a především je tento způsob velmi neatraktivním krokem pro vládnoucí politickou stranu.109 Teoreticky ale tímto způsobem boje proti terorismu opět dochází k omezení teroristické činnosti díky posunu poptávkové křivky (křivky mezního užitku) teroristy směrem dolů a k pootočení jeho indiferenční křivky směrem doleva (proti směru hodinových ručiček). Tuto situaci znázorňují následující grafy: 108 FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Terrorism : Deterrence May Backfire. Zurich : University of Zurich, 2002. s. 7. 109 Decentralizované státy jsou méně náchylné k teroristickým útokům, resp. jsou pro teroristy méně atraktivním cílem, neboť čím více je moc rozdělena do jednotlivých orgánů a územních celků, tím snadněji se ekonomika z případného šoku vzpamatuje a jednoduše se mohou jednotlivé instituce v činnostech zastoupit. Tím jsou s útokem spojeny daleko nižší náklady, a tedy i nižší užitky pro teroristy. Stejně tak u zemí, které fungují na čistě tržním principu s malým množstvím oligopolních a monopolních firem, vysoká konkurence zajistí, že i po významném útoku se rychle trh vyčistí a znovu nastartuje, neboť firmy si velmi dobře uvědomují, jak mohou být jejich výstupy snadno substituovány. Typickým příkladem je situace po útocích na Světové obchodní centrum v New Yorku. Teroristické útoky T MC, MR T* SD S´ T1* Teroristické útoky T Ostatní legální aktivity O T* O* BL IC BL´ T1* O1* IC´ 55 Graf č. 16: Poptávka a nabídka terorismu při snížení užitku teroristy Zdroj: FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Terrorism: Deterrence May Backfire. 2002. s. 7. Graf č. 17: Rovnováha teroristy při snížení užitku Zdroj: WENZLAFF, Karsten. Terrorism : game theory and other explanations. 2004. s. 19 Pokud jsou výše uvedené dva základní typy protiteroristických politik analyzovány izolovaně a nezávisle na sobě, dávají poměrně dobrý a účinný teoretický návod na boj proti terorismu. Naneštěstí je realita daleko komplikovanější a neexistuje v ekonomii téměř žádný fenomén, který by bylo možno sledovat v reálné situaci bez uvážení vzájemných souvislostí. A tak ani jeden z modelových nástrojů nebude fungovat stoprocentně. Snižování užitků teroristy je spojeno s velmi složitým převedením do praxe a většina kroků je z hlediska politického velmi nepopulární ­ jak zvýšená decentralizace (tedy prakticky reforma veřejné správy), tak jakákoli podoba censury v podobě ovlivňování televizních stanic a jiných médií. Proto se také většina států přiklání k politice zvyšování nákladů teroristy, neboť taková politika je více viditelná a dokazuje občanům, že politikové skutečně mají záměr bojovat proti terorismu a aktivně tak i činí.110 Ne vždy je však plně účinná. Co to způsobuje? Zvyšování nákladů teroristy je samozřejmě spojeno s určitými opatřeními, která nejsou bezplatná. Vlády musí vydávat prostředky na zvýšení bezpečnosti ve státě, což odčerpává část produktivních zdrojů ekonomiky. Tím je současně naplňován jeden z hlavních cílů teroristy ­ poškozování či destrukce hospodářství, což zvyšuje jeho užitek, a křivka poptávky (marginálního užitku) se tak posouvá směrem nahoru. Tím se částečně ruší efekt zvýšených nákladů a může dokonce dojít k situaci, kdy ke snížení intenzity terorismu vůbec nedojde, avšak za cenu vyšších nákladů a tím nižšího výstupu dané ekonomiky. Může se také stát, že efekt zvýšeného užitku převáží nárůst nákladů teroristy a počet atentátů naopak ještě vzroste. Na druhou stranu ale zvýšené vládní výdaje na zajištění bezpečnosti snižují nejistotu občanů postižené ekonomiky, kteří promítnou toto vnímání do svého chování, což opět zapříčiní ekonomický růst. Více je o této problematice pojednáno v závěrečné kapitole o regionální politice. 110 FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Terrorism : Deterrence May Backfire. Zurich: University of Zurich, 2002. s. 12. MC, MR T* SD D´ T1* Teroristické útoky T Ostatní legální aktivity O T* O* BL ICIC´ T1* O1* 56 3.4.3 Další možné přístupy k sestavování protiteroristických politik V předchozím textu byly diskutovány dva základní přístupy k tvorbě protiteroristických politik a jejich výhody a nevýhody. Tím samozřejmě není škála možností zdaleka vyčerpána. Existuje celá řada nejrůznějších nástrojů, návrhů a dobrých zkušeností, jak s terorismem nakládat. Na jedné straně stojí radikální nástroje, které jsou spojeny s významnými náklady na jejich zavedení, tedy bezpečnostní opatření, výdaje na tajnou policii, ale i nejrůznější opatření v podobě odškodnění v důsledku postižení terorismem apod. Na straně druhé však byl opomenut daleko pragmatičtější způsob řešení situace, který vyplývá právě ze závěrů popisované teorie her, a to vyjednávací metody či analýza možných strategií na základě odhadnutí předpokládané reakce teroristů mnohdy s využitím zkušeností z předchozích ,,kol her". Často ve státech s dlouhodobým teroristickým konfliktem je to právě tato metoda, která bývá v kombinaci s dalšími nástroji využívána. Také v Baskicku byly v minulosti zaznamenány více či méně úspěšné pokusy o vyjednávání obou stran doprovázené určitým ohraničeným obdobím příměří. Stejně tak se nabízí také možnost tolerance teroristické činnosti ze strany vlády za předpokladu, že nebudou způsobeny žádné přímé škody na životech či hmotných statcích na domácí půdě.111 Tato praxe ale nemá v Baskicku přílišné opodstatnění a má tak svůj význam spíše v muslimských zemích či státech Jižní Ameriky. V kontextu baskického konfliktu však v rámci této podkapitoly stojí za zmínku alespoň jedna z variant, jak proti terorismu bojovat, a která v předchozím textu doposud nebyla zmíněna. Jedná se prakticky o dobrý příklad protiteroristické politiky, která byla v Baskicku v roce 2002 použita. Jak již několikrát zaznělo v textu o financování organizace ETA, jedná se o prohlášení politické strany Batasuna za ilegální a tím odříznutí ETA od významného zdroje financování. Tím nejen že byly sníženy užitky teroristů, ale především došlo k významnému omezení finanční podpory, což v modelových grafech není nic jiného, než posunutí křivky rozpočtového omezení směrem doleva blíže k počátku grafu. Terorista má z obou aktivit, mezi kterými volí, nižší užitek, a celková intenzita terorismu klesá. V návaznosti na kapitolu o financování organizace ETA se nyní podívejme, jaké efekty byly spojeny s ilegalizací politické strany Batasuna jakožto výborného příkladu antiteroristické politiky státu. Jak bylo uvedeno, průměrný roční úhrn prostředků získávaných prostřednictvím Batasuny odpovídal do roku 2002 přibližně 1,76 mil . Již v posledním čtvrtletí roku 2002 byla Batasuně zabavena převážná část majetku (v podobě sídel a provozních budov v celkovém počtu 220 nemovitostí) a současně musely být rozvázány pracovní poměry s 39 zaměstnanci centrálních úřadů. Přestaly být vypláceny pravidelné podpory členům Batasuny, čímž došlo ke ztrátě celkem 0,63 mil ročně a to se také promítlo do operativní schopnosti ETA včetně možností podpory rodinám zadržených členů organizace (došlo ke snížení jejich podpory ze 400 na 100 měsíčně). Nemluvě o tom, jak významné dopady měla tato skutečnost na politickou situaci v Baskicku, kde celkem 891 politických funkcionářů přišlo o svou pozici, a rovněž v tomto období dochází k nebývalému poklesu veřejné podpory organizace ETA, která odpovídá pouze 2 % populace ve srovnání s 80. lety, kdy ETA mohla najít 111 LEE, D.R. Free Riding and Paid Riding in the Fight Against Terrorism. [s.l.] : [s.n.], 1988. s. 22-26. Citováno dle: LLUSSÁ, Fernanda, TAVERES, José. The economics of terrorism : a synopsis. The Economics of Peace and Security Journal. 2007, s. 63. 57 podporu až u jedné čtvrtiny obyvatel.112 Tento text je dostatečným vysvětlením skutečnosti, že po roce 2002 dochází nejen ke snížení intenzity terorismu v Baskicku (zejména co do smrtelných atentátů), ale současně je nastartován pozitivní hospodářský vývoj, ke kterému antiteroristická politika státu zcela jistě přispěla. 3.4.4 Závěry a doporučení pro správnou politiku boje proti terorismu Ačkoli v této práci není větší prostor pro podrobnější analýzu španělské protiteroristické politiky i teoretických východisek boje proti terorismu jako takového, jsou zde na závěr vzpomenuty alespoň základní doporučení pro efektivní a dobře fungující antiteroristickou politiku s dlouhodobými pozitivními výsledky. Dobrá politika boje proti terorismu by měla:113 * vést k substitučním méně škodlivým aktivitám * být zaměřena na snižování finančních dotací teroristické organizace * brát v úvahu, že existuje velké množství alternativních způsobů jak provést teroristickou akci a snažit se o zvýšení nákladů na všechny tyto aktivity celoplošně (zaměření se na jedinou operaci vede k substitučnímu chování a takové prostředky jsou neefektivně vynaložené) * v případě sebevražedných útoků podporovat takové taktiky, které nebudou založeny na efektu mučení * zaměřit pozornost na kombinaci více prostředků než na dokonale propracovaný nástroj jediný * usilovat o co největší navýšení nákladů teroristy, ideálně nad hodnotu materiálních škod způsobených útokem * klást důraz na důležitost decentralizovaného státního systému * umět předvídat další teroristické útoky a podle toho jednat 112 Dopady ilegalizace politické strany Batasuna zpracovány na základě textu z: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. s. 20-21. 113 Zpracováno na základě: BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. s. 24. 58 3.5 Shrnutí analýzy terorismu z mikroekonomického pohledu Na předcházejících několika stranách byla v základním členění rozebrána problematika terorismu s použitím poznatků obecně platných v mikroekonomické disciplíně. Bylo analyzováno chování jednotlivce z pohledu teroristy, občana terorismem postiženého státu i jejich vzájemné interakce na základě použití teorie her. Jednotlivé závěry pak byly vhodně použity pro stručné shrnutí principů protiteroristických politik včetně doporučení nástrojů pro co nejefektivnější zakročení proti terorismu. Byla zdůrazněna mimo jiné racionalita v chování teroristů a naopak váha lidského, tedy iracionálního chování jednotlivců v situaci, kdy čelí zvýšenému riziku. Teroristé ve svém jednání poměřují své mezní náklady a užitky v závislosti na rozpočtovém omezení. Občané postiženého státu reagují na terorismus změnou svého spotřebního chování a pod vlivem informovanosti prostřednictvím médií se dále stupňuje jejich reakce, což bylo dokázáno na příkladu ovlivnění chování domácích a zahraničních subjektů v oblasti cestovního ruchu. Na základě uplatnění obecných poznatků z teorie her bylo rovněž ukázáno, jakým způsobem se teroristé a vlády zemí napadených terorismem rozhodují nebo jak má terorismus významný vliv na hlasy voličů, a proto jak důležitou roli hraje pro politiky správný návrh řešení teroristického konfliktu. I z tohoto důvodu se jednotlivé politické strany přiklánějí často k volbě aktivní politiky prostřednictvím zvyšování nákladů na zajištění bezpečnosti, než aby volily méně populární či méně viditelné kroky zaměřené k primárnímu snižování užitku teroristy. Zvyšování nákladů a snižování užitků jsou také dva základní nástroje užívané při aplikaci protiteroristických politik. Dalším z možných přístupů jsou mírová vyjednávání s teroristickými organizacemi či nekompromisní odříznutí teroristické skupiny od financujících zdrojů, kterými bývají nezřídka právě veřejné prostředky. 59 4 MAKROEKONOMICKÝ PŘÍSTUP K ANALÝZE VLIVU TERORISMU NA HOSPODÁŘSTVÍ Zatímco byly v mikroekonomické části práce diskutovány hlavní přístupy k problematice terorismu z pohledu jednotlivce, v této sekci je pozornost zaměřena již na celkové dopady terorismu na hospodářství. Existuje řada ekonomických textů, které se tímto tématem zabývají a ačkoli převážná část těchto studií upřednostňuje opět globální dopady velkých a mediálně známých teroristických útoků, lze konstatovat, že se více či méně jednotliví autoři shodují na hlavních dopadech terorismu na fungování hospodářství. Je několik pohledů, jak lze na analýzu dopadů terorismu na ekonomiku nahlížet, např. podle způsobu ovlivnění jednotlivých sektorů (nejčastěji uváděnými odvětvími jsou cestovní ruch, pojišťovnictví a dopravní průmysl), podle dopadů na investice, spotřebu či vládní výdaje a potažmo na hospodářský růst, dle ovlivnění na jednotlivých trzích (např. na kapitálovém trhu či trhu nemovitostí) a podle dalších dílčích hledisek, která jsou částečně zmíněna v kapitole 5.3. Mezi nejčastější názory ekonomů na obecný vliv terorismu na ekonomiku patří v kostce následující. Terorismus: * zatěžuje veřejný rozpočet, jsou zvyšovány vládní výdaje (především na zajištění bezpečnosti), což vede k vytěsnění soukromých investic z jejich produktivnějšího využití. Soukromé prostředky jsou tak přesouvány směrem k veřejným výdajům114 * zpomaluje hospodářský růst prostřednictvím změny v chování spotřebitelů a firem (tedy prostřednictvím jejich změny ve spotřebě, ochotě spořit a investovat)115 * významně ovlivňuje mezinárodní obchod a snižuje přímé zahraniční investice plynoucí do země postižené terorismem116 * nejvíce ze všech sektorů negativně postihuje cestovní ruch117 * má sice negativní dopady na hospodářský růst, tyto jsou ale menší v porovnání s dopady externího či interního konfliktu (války dvou zemí v klasickém slova smyslu či občanské války)118 * má rozdílné dopady v jednotlivých zemích (vyspělých, rozvojových, s demokratickým či autoritářským režimem apod.)119 * ničí část kapitálových zásob země a mění alokaci produktivního kapitálu120 114 Blomberg, Hess a Orpanides, 2004; Buesa, 2005 a 2008; Eckstein a Tsiddon, 2003; Gupta et al. 2002 115 Blomberg, Hess a Orpanides, 2004; Buesa, 2008; Eckstein a Tsiddon, 2003; Frey, Luechinger a Stutzer, 2004 116 Abadie a Gardeazabal, 2007; Buesa, 2008; Frey, Luechinger a Stutzer, 2004; 117 Buesa, 2008; Drakos a Kutan, 2001; Enders, Sandler a Parise, 1992; Frey, Luechinger a Stutzer, 2004 118 Blomberg, Hess a Orpanides, 2004; Frey, Luechinger a Stutzer, 2004 119 Abadie, 2004; Blomberg, Hess a Orpanides, 2004; Blomberg, Hess a Weerapana (2002); Taveres, 2003 120 Abadie a Gardeazabal, 2007; Eckstein a Tsiddon, 2003 60 * utlumuje ekonomickou činnost ve většině sektorů, ale současně z něj mohou profitovat některá odvětví (např. ta zabývající se činnostmi v oblasti zajištění bezpečnosti a obrany)121 Jestliže je jedním z hlavních cílů této práce hodnocení dopadů teroristické organizace na hospodářství, je nutno tyto dopady nějakým vhodným způsobem kvantitativně vyjádřit. Ačkoli je možné hovořit o jednotlivých dopadech také v rovině kvalitativní (zejména u dopadů převážně sociologického charakteru), bylo by přece jen málo důvěryhodné vyslovit závěry o negativním důsledku terorismu na hospodářství (tak jak jsou shrnuty výše) bez podložení konkrétními údaji a výpočty. Pokud tedy v ekonomii hovoříme o dopadech konfliktu na hospodářství dané země, máme nejčastěji na mysli přímé a nepřímé náklady122 spojené s teroristickými útoky. Jejich numerické vyjádření je velmi komplikované a doposud neexistuje jediná univerzální spolehlivá metoda, jak důsledky teroristických aktivit vyčíslit. Přesto jsou právě kalkulace těchto efektů a jejich pochopení velmi důležité, neboť konflikt je považován jednak za hlavní zdroj chudoby a zaostalosti či pomalého rozvoje, jednak řešení těchto konfliktů může být navrženo pouze v případě, že je známo, jak se ekonomika během konfliktu chová. Porozumění ekonomickým důsledkům terorismu je tak nezbytně důležité při sestavování protiteroristických politik.123 Stát by tedy měl při souběžném vyčíslení nákladů teroristy zvolit takové prostředky boje proti terorismu, které pro něj budou nákladově nejefektivnější. Při podhodnocení dopadů terorismu by vlády vydávaly na protiakci nedostatečné množství prostředků, při nadhodnocení by naopak těmito prostředky plýtvaly. 124 Možnými přístupy k měření dopadů terorismu se zabývá následující podkapitola 4.1. 4.1 Měření dopadů terorismu Jak bylo uvedeno, nejčastěji se dopady terorismu myslí přímé a nepřímé náklady vzniklé v souvislosti s teroristickým útokem nebo dlouhodobější teroristickou aktivitou. Přímé náklady jsou škody bezprostředně způsobené teroristickým útokem, ať už jsou to škody materiální či ztráty na lidských životech. Nepřímé náklady jsou pak výdaje vzniklé ekonomickou reakcí na daný útok v podobě výdajů na zajištění vyšší bezpečnosti nebo nákladů spojených se změnou chování jednotlivců vyvolanou strachem z terorismu (tedy veškeré dopady vyjmenované výše v podobě snížení investic a spotřeby, poklesu hospodářského růstu, omezení zahraničního obchodu, ale patří sem i vliv na změnu osídlení určitých oblastí a změnu lokalizace sídel firem, efekty dopadající na pojišťovací společnosti apod). Přímé náklady jsou poměrně nízké v porovnání s náklady nepřímými a zahrnují např. hodnotu poškozeného majetku, ztráty na lidských životech, náklady na odstranění škod, výkupné, náklady na léčbu zraněných a na dočasnou pomoc postiženým osobám, obchodní ztráty (ušlý zisk firem v souvislosti s omezením či zastavením prodeje) a další specifické výdaje.125 121 Berrebi a Klor, 2005; Frey a Luechinger, 2003 122 BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. s. 14. 123 STEWART, F., FITZGERALD, V. Introduction: Assessing the Economic Costs of War. [s.l.] : [s.n.], 2000. s. 3. Citováno dle: LINDGREN, Göran. Measuring the Economic Cost of Internal Armed Conflict : A Review of Empirical Estimates. [s.l.]: [s.n.], [2004]. s. 2-3. 124 FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Measuring Terrorism. [s.l.] : [s.n.], 2003. s. 3. 125 BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. s. 13-23. 61 Existuje několik metod, na základě kterých lze vyjádřit výši jednotlivých dopadů. G. Lindgren126 rozlišuje celkem tři způsoby měření nákladů konfliktu: účetní metody, modelové metody a metodu založenou na empirických odhadech. B. Frey a S. Luechinger127 uvažují tradiční metody a metody běžně používané pro potřeby CBA (např. metodu odhalených preferencí či kontingentní oceňování) a zajímavá je rovněž jejich agregátní evaluační metoda. Pro potřeby této práce jsou způsoby měření teroristických dopadů rozděleny na účetní, modelové a CBA metody. V následujícím textu jsou popsány jejich hlavní principy se zdůrazněním výhod a nevýhod při jejich použití (údaje jsou zpracovány na základě poznatků dvou výše citovaných zdrojů). 4.1.1 Účetní metody Tyto metody mají jednoznačnou výhodu v tom, že jsou založeny na účetním přístupu, tedy že přesně odrážejí realitu. Používají se jak pro přímé náklady, tak pro náklady nepřímé s tím rozdílem, že přímé náklady jsou snadněji zjistitelné a vyčíslitelné, zatímco u nepřímých nákladů je nutno se často uchýlit jen k dílčím odhadům (na základě předchozích empirických zkušeností), což může být diskutabilní. Mezi přímé náklady vyčíslitelné účetní metodou lze zařadit např. zahraniční dluh, zničení infrastruktury, zranění a úmrtí pracovní síly, vyšší výdaje na vojenskou obranu apod. Pod nepřímými náklady můžeme pak rozumět únik kapitálu do zahraničí, odliv vzdělaných pracovníků v podobě utopených nákladů do vzdělání, negativní vliv na turismus, pokles exportu nebo investic do lidského kapitálu nebo i celkový dopad na hospodářský růst, přičemž u nákladů tohoto typu se v případě účetních metod hledají alternativní způsoby, jak co nejpřesněji na základě konkrétních čísel zjistit jejich výši. Nejčastěji se vychází ze statistických dat či vývojových trendů minulých období, případně z údajů jiných států. Např. u emigrace vzdělané pracovní síly mohou být vyčísleny průměrné náklady vydané na vzdělání těchto osob v daném státě. Kdybychom chtěli být důslední, měl by se do výpočtu zahrnout také ušlý budoucí užitek plynoucí ze situace, že daný jedinec nebude vyvíjet produktivní činnost v terorismem napadeném státě (tedy v podobě ušlých zisků firem, jež by tyto osoby zaměstnaly). Často jsou ale výsledky vyčíslování nepřímých nákladů dosti diskutabilní (např. u dopadů na turismus), proto se mnozí ekonomové raději přiklánějí k vyjádření těchto efektů na základě sestavování nejrůznějších statistických modelů. 4.1.2 Modelové metody U modelových metod jsou v zásadě dvě možnosti jak dopady terorismu vyjádřit. Buď lze použít metodu extrapolace nějakých ekonomických trendů, nebo sestavit dobře fungující ekonomický model. Většina těchto modelů je založena na jednoduché rovnici: aktuální produkce ­ produkce v konfliktní situaci = ztráta produkce. Produkce v situaci bez a s konfliktem je velmi složitě vyjádřitelná, proto se používají alternativy např. v podobě nárůstu vládních výdajů na zbrojení. Nejčastěji užívané ekonomické modely jsou modely růstové, které jsou založeny na porovnávání s jinou zemí či s fiktivním modelem země s obdobnými vlastnostmi, jaké má pozorovaný stát. Rozlišujeme tak model 126 LINDGREN, Göran. Measuring the Economic Cost of Internal Armed Conflict : A Review of Empirical Estimates. [s.l.]: [s.n.], [2004]. 14 s. 127 FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Measuring Terrorism. [s.l.] : [s.n.], 2003. 41 s. 62 založený na principu Harrod-Domarova růstového modelu128 , regresní modely a model vycházející z konstrukce tzv. syntetických regionů. Harrod-Domarův růstový model se často používá právě na vyjádření rozdílu produkce v situaci s konfliktem a bez něj, kdy se vychází ze základního konceptu, že zvýšené vládní výdaje na vojenské účely snižují investice, což vede ke zpomalení ekonomického růstu. Je tak odhadnuta výše investic, jaká by byla v případě mírového stavu, a aktuální výše investic v konfliktním režimu. Z investic pak lze prostřednictvím dané míry výnosnosti kapitálu určit celkovou produkci. Po odečtení hypotetické produkce od produkce skutečné je získána velikost snížení výstupu v důsledku terorismu, často vyjádřená v procentech z HDP. Regresní modely jsou založeny plně na statistických metodách např. s použitím časových řad. Může být provedena regresní analýza vybraných veličin v situaci před konfliktem nebo v jiné charakterově příbuzné zemi (např. geograficky či historicky podobném regionu). Výsledky jsou pak použity pro odhady, co by se pravděpodobně stalo, kdyby se některá z výchozích podmínek změnila. Příkladem může být např. analýza S. Blomberga129 , který společně s dalšími autory hledá souvislosti mezi konfliktem a hospodářským růstem v dělení na interní, externí konflikt a terorismus. Na základě dat ze 177 zemí jsou počítány vzájemné korelace mezi různými veličinami (např. HDP/obyv., růst HDP či podíl investic a vládních výdajů na celkovém výstupu ve vztahu k terorismu vyjádřeném počtem realizovaných útoků).130 Autoři uvádí komplexní teoretickou analýzu vztahů mezi terorismem a jinými typy konfliktu a mezi terorismem a různými vybranými ukazateli (od hospodářského růstu, přes dopady na míru vytěsnění soukromých investic až po celkovou ekonomickou úroveň či rozdílné míry ovlivnění v závislosti na vyspělosti jednotlivých ekonomik nebo jejich geografickém určení). Nutno však podotknout, že tato metoda je výrazně závislá na spolehlivosti použitých dat a výstupy regresních analýz jsou většinou vysoce teoreticky založené a jejich obecnost často neumožňuje bezprostřední aplikaci na konkrétní podmínky určitého státu.131 Ve srovnání s účetními metodami tak mají tyto modely sice jednoznačně výhodu v tom, že jsou schopny zachytit i takové dopady, které nelze jinak spolehlivě na základě existujících údajů vyčíslit, na druhou stranu ale postrádají nutnou vazbu na realitu a dílčí podmínky zkoumaného prostředí. S výsledky získanými těmito metodami by 128 Harrod-Domarův růstový model vychází z předpokladu, že míra růstu je přímoúměrně závislá na úsporách a nepřímoúměrně závislá na míře výnosnosti kapitálu, přičemž úspory se rovnají investicím, tedy: g = s / k. 129 BLOMBERG, S.B., HESS, G.D., ORPHANIDES, A. The Macroeconomic Consequences of Terrorism. [s.l.] : [s.n.], 2004. 38 s. 130 Použití této metody je spojeno s dílčím problémem měření rozsahu terorismu jako takového. Pokud je analýza založena na globálních datech, je velmi náročné zvolit nejvhodnější metodu pro vyjádření terorismu jako jedné z veličin daného modelu. B. Frey a S. Luechinger (2003) uvádí hlavní problémy spojené s volbou toho či onoho způsobu vyjádření terorismu. Zatímco počet realizovaných útoků je snadno měřitelný, nerozlišuje intenzitu a velikost jednotlivých incidentů. Tak může dojít k významnému zkreslení ve vyjádření dopadu jediného útoku v dané zemí, který je však spojen s velkým počtem smrtelných obětí. Rovněž počet obětí se může zdát velmi nízký v porovnání např. s autonehodami, přesto jsou všeobecně dopady terorismu na ekonomiku považovány za závažnější. Je tedy třeba do hodnocení zahrnout i veškeré sekundární efekty, což se často při konstrukci modelu nepodaří. 131 Je nutné si uvědomit, že jestliže závěrem obdobné studie je např. 3% pokles růstu HDP v důsledku působení terorismu a tato hodnota je slepě použita pro výpočet nákladů spojených s terorismem v určitých konkrétních podmínkách, mohlo by dojít k významnému zkreslení reality a tím i k nevhodnému nastavení protiteroristické politiky, které povede např. ještě k dalšímu omezení spotřeby a investic obyvatel a prohloubení daného problému. Převážná část studií založených na statistických a ekonometrických metodách vychází z velkého počtu globálních dat (tedy s uvážením velkého počtu zemí), u nichž nelze jednotlivá historická data o počtu teroristických útoků a obětí považovat za spolehlivá, zvláště pak ta z let, kdy ještě nebyly vedeny oficiální statistiky o terorismu. Dokonce ani dnes nelze s jistotou tvrdit, že současná data o terorismu jsou úplná a korektní, neboť převážná část je shromažďována na základě zpráv z médií a ze záznamů bezpečnostních orgánů. 63 tak mělo být nakládáno velmi obezřetně, vhodné je např. provedení kontrolní analýzy s konkrétními daty a v žádném případě by neměly být obecné výstupy používány jako jednostranné argumenty pro prosazení politických rozhodnutí. Modely založené na konstrukci syntetických kontrolních regionů jsou poměrně novou statistickou metodou, která může být vhodně použita právě pro analýzu ekonomických dopadů konfliktu na hospodářství. Bohužel i tento způsob zjišťování jednotlivých efektů je spojen s obdobnými problémy jako ostatní ekonometrické postupy, tedy není zajištěna univerzální vypovídací schopnost modelu. Základní princip spočívá v tom, že je vytvořen umělý fiktivní region se shodnými charakteristickými rysy, jako má zkoumaný stát, ale je abstrahováno od teroristického problému. Tedy veškerá data jsou získána z geograficky nebo strukturou hospodářství blízkých mírových regionů (avšak s absencí terorismu). Na základě tohoto umělého regionu je pak zjišťováno, jak by se daná ekonomika chovala, kdyby nebyla postižena problémem s terorismem. Na této metodě je také založena jedna z nejčastěji citovaných studií o baskickém konfliktu, kterou se blíže zabývá kapitola 5.2. 4.1.3 Metody používané v CBA Existuje několik metod, které se používají pro ocenění celospolečenských dopadů nějakého jevu či připravovaného projektu v rámci socioekonomické části analýzy nákladů a užitků. Mnohé z nich jsou použitelné také pro hodnocení dopadů terorismu na hospodářství, a to zejména těch, u nichž nelze použít tradičních metod nebo kde by tyto metody nedokázaly zachytit komplexní dopad na ekonomiku. B. Frey a S Luechinger uvádí alespoň následující tři metody: Kontingentní oceňování ­ vychází z principu ochoty platit a ochoty přijímat kompenzace. Tato metoda umožňuje zachytit hodnotu odpovídající poklesu celkového užitku v důsledku terorismu. Respondenti jsou dotazováni na specifické veřejné statky či celé vládní protiteroristické politiky, kolik by za ně byli ochotni zaplatit. Stejně tak v případě ochoty přijímat kompenzace jsou získávány údaje o tom, jakou částkou by jednotlivci chtěli být odměněni za skutečnost, že budou bydlet či pracovat v ohnisku teroristického konfliktu. Tato metoda je však spojena s několika základními problémy zásadní role psychologického faktoru při odpovídání, terorismus je mezinárodní fenomén a může být významný rozdíl mezi hodnotami jednotlivých lidí zejména v otázkách ztráty života.132 Metody odhalených preferencí ­ nejčastěji používanou metodou z této skupiny je hédonické oceňování založené na využití cenových změn na relevantních trzích, např. trhu práce nebo trhu nemovitostí. Předpokládá se, že v oblastech výskytu terorismu jsou mzdy vyšší a ceny nemovitostí naopak nižší. Rozdíl oproti trhům v ostatních odpovídajících regionech je pak vyjádřením efektů terorismu. Zásadním předpokladem pro použití této metody je ale očištění trhů od ostatních vlivů, což 132 Existují velké rozdíly mezi sumou, kterou jedinci požadují za život v teroristické oblasti a kterou by byli ochotni zaplatit za protiteroristický vládní program. Navíc teroristé nejsou statické jednotky, nemají nejmenší problém se v případě omezení nějakou protiteroristickou politikou přemístit do jiného regionu, vznikají tak negativní externality, stejně tak protiteroristický program generuje pozitivní externality. Kontingentní oceňovací metoda tak nemusí být dostatečně spolehlivá a nemusí zahrnovat veškeré skutečné dopady terorismu. Rovněž je rozdíl, pokud je respondent dotazován na hodnotu života nějaké konkrétní osoby nebo hodnotu lidí žijících v dané oblasti obecně. 64 může být velmi problematické.133 Další možnou metodou je použití defenzivních nákladů, tedy vyčíslení výdajů, které tlumí či odstraňují dopady terorismu (např. v podobě individuálních výdajů na pojištění proti riziku či v podobě kalkulace nákladů spojených s přestěhováním z problémové oblasti), tedy jedná se prakticky o ocenění efektu substitučního chování jednotlivců. Agregátní evaluační metoda ­ tato metoda je specifickým příkladem metod založených na měření užitků. Vychází z agregátního sčítání individuálních funkcí užitku jednotlivců, které se promítnou buď v politické reakci voličů134 , nebo ve změnách v subjektivním vnímání blahobytu. Použití celkové funkce blahobytu má mnohé výhody oproti výše uvedeným metodám. Není založeno na složitém dotazování jednotlivců, jak by hodnotili určitý veřejný statek, a není nutné splnit řadu podmínek jako u hédonického oceňování. Jednotlivé individuální funkce blahobytu určité části populace (zde té, která je nejvíce postižena terorismem) jsou porovnávány se zbytkem populace v dané zemi. Bylo zjištěno, že vnímání pocitu spokojenosti a odpovídající životní úrovně je úzce spojeno s politickou stabilitou.135 B. Frey (2004) vyčísluje náklady terorismu pomocí vyjádření celkového pocitu blahobytu obyvatel ve Francii, Velké Británii a Irsku, přičemž použil data z Euro-Barometer Survey Series (1970-1999), kde respondenti odpovídají na otázku, zda jsou velmi spokojeni (4), docela spokojeni (3), ne tolik spokojeni (2) či vůbec nespokojeni (1) s životem, jaký vedou. Bylo zjištěno, že pokud se zvýší počet smrtelných obětí terorismu o 53,7, spokojenost s životem obyvatel je snížena o 0,041 bodu ze čtyřbodové stupnice. Dále bylo navazujícím zpracováním těchto dat vypočítáno, že obyvatelé Severního Irska s průměrným příjmem by byli ochotni zaplatit 41 % svého důchodu, kdyby bylo sníženo riziko terorismu na úroveň sousedních států nebo méně ohrožených částí Irska.136 Lze se domnívat, že podobné efekty mohou být zaznamenány také ve španělském Baskicku vzhledem k podobnému charakteru konfliktu v těchto zemích. Důkazem může být také to, že baskičtí podnikatelé běžně přistupují na platbu tzv. revolučních daní (impuestos revolucionarios ­ viz kapitola 2.3 o financování ETA), aby byla zajištěna jejich bezpečnost v souvislosti s terorismem. Například majitel jednoho restauračního zařízení se nechal slyšet, že z celkového ročního výdělku 40 000 odevzdává 12 000 organizaci ETA, aby se nemusel obávat případného zničení majetku či ublížení na zdraví.137 Tato suma dělá celých 30 % celkového příjmu tohoto podnikatele. 133 Trh musí být v rovnováze a musí být zajištěny dokonalé informace, což je v oblastech postižených terorismem jen zřídka. Musí být uváženo přizpůsobení chování lidí i jednotlivých trhů na změny v intenzitě teroristické aktivity a jen velmi obtížně lze izolovat ty efekty, které jsou spojeny s terorismem, od těch, které jsou reakcí až na opatření vlády proti terorismu (např. omezení občanských svobod, snížení některých vládních výdajů např. do školství apod.) Celkové efekty tak mohou být výrazně nadhodnoceny. 134 Udělováním hlasů volič dává najevo spokojenost či nespokojenost s navrženými politickými programy. Popularita vládní strany (dle pravidelných průzkumů veřejného mínění) tak dává jasný signál o spokojenosti lidí s vládní politikou, a tedy i politikou boje proti terorismu. Tato metoda ale není příliš použitelná pro ekonomické propočty, neboť je s ní spojena řada úskalí, např. to, že lidé volí retrospektivně a na základě mnoha dalších kritérií. Ani v zemi s převažujícím teroristickým konfliktem nebudou všichni voliči dávat hlasy jen podle převažujícího problému, jakým terorismus bezpochyby je. 135 Podle průzkumu Freye, Luechingera a Stutzera (2004) byla v Dominikánské republice po vraždě prezidenta Trujilla v roce 1962 spokojenost s životním standardem tamějších obyvatel na historicky nejnižší úrovni (1,6 na stupnici od 0 do 10) ve srovnání s hodnotou v rozmezí 7 až 8 u států, jako je Švýcarsko, Dánsko či Norsko. 136 FREY, S.B., LUECHINGER, S., STUTZER, A. Calculating Tragedy : Assessing the Costs of Terrorism. [s.l.] : [s.n.], 2004. s. 23-24. 137 La banda terrorista ETA envía oleadas de cartas solicitando el "impuesto revolucionario". Belt Ibérica: Soluciones de Seguridad Global [online]. 2005 [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: . 65 Nežli přistoupíme k vlastní analýze dopadů baskického terorismu, je nutné zastavit se ještě u celkové vypovídací schopnosti výše uvedených metod. Každý z popsaných přístupů má své výhody a negativa a ani co nejdůslednější průzkum na základě empirického sledování nedokáže podat stoprocentně spolehlivý náhled na problematiku. Důkazem je ostatně řada studií, která byla zpracována na tentýž teroristický problém na Srí Lance, kde jednotliví autoři uvádějí vyčíslení celkových nákladů konfliktu v rozmezí od 20 % do 205 % z HDP.138 Je velmi zajímavé, jak použití různých metod může vést k tak rozdílným výsledkům. Otázka potom zní, co způsobuje tyto významné rozdíly v hodnocení dopadů terorismu na hospodářství (ať už mezi různými konflikty v různých zemích nebo mezi hodnocením téhož problému v rámci jedné země různými autory)? Jmenujme alespoň následující ovlivňující faktory:139 * Volba metody a proměnných * Kvalita a rozsah použitých dat * Rozdílná délka a intenzita konfliktu * Různé druhy konfliktu mají různé dopady (separatistická hnutí na malých územích uvnitř větších států musí mít jiné efekty než velké útoky mezinárodně medializované) V následujícím textu je snaha ke všem těmto poznatkům přihlížet, aby byl zajištěn co nejobjektivnější přístup k analyzovanému problému. 138 LINDGREN, Göran. Measuring the Economic Cost of Internal Armed Conflict : A Review of Empirical Estimates. [s.l.]: [s.n.], [2004]. s 9. 139 LINDGREN, Göran. Measuring the Economic Cost of Internal Armed Conflict : A Review of Empirical Estimates. [s.l.]: [s.n.], [2004]. s 11-12. 66 5 DŮSLEDKY NACIONALISTICKÉHO TERORISMU V BASKICKU ,,Nikomu neujde skutečnost, že dlouhodobý sociální a politický konflikt, který zažívá Baskicko, musí být spojen s významnými ekonomickými náklady, a to nejen zatěžujícími tento region, ale také celý zbytek Španělska. Kdyby tomu tak nebylo, nacházeli bychom se před anomálií uvnitř celého souboru literatury zabývající se ekonomickými dopady konfliktů a katastrof... Avšak zatímco není nijak obtížné domnívat se, že baskický konflikt generuje významné náklady, rozhodně je velmi náročná snaha o jejich vyčíslení, protože taková kalkulace vyžaduje vytváření řady alternativních scénářů, hypotetických, více či méně věrohodných, ale nikdy ne reálných, a proto budou vždy podrobovány diskusi."140 V této kapitole jsou přehledně shrnuty dopady činnosti organizace ETA na baskické hospodářství v členění na přímé a nepřímé náklady a s použitím různých metod popsaných výše. U přímých nákladů je zvolena jako převažující metoda účetní pro svou vysokou vypovídací schopnost, u nepřímých nákladů není možné vždy tuto metodu použít, zvláště pak pokud neexistují dostatečná data v souvislosti s terorismem, a to zejména za období v minulých desetiletích. Text následující podkapitoly 5.1 je z velké části zpracován na základě studie M. Buesy o ekonomických důsledcích nacionalistického terorismu ve Španělsku, 141 některé poznatky a data však musí být upravena vzhledem k užšímu zaměření na baskický region. 5.1 Kvantifikace přímých nákladů Přímé náklady v souvislosti s baskickým terorismem lze rozdělit do tří základních kategorií ­ náklady na náhradu škod spojených se zraněními a úmrtími, dále materiální škody a výdaje související se zajištěním bezpečnosti. 5.1.1 Škody na lidských životech U zranění a ztrát na lidských životech uvažujeme dvě roviny ­ jednak samotnou škodu na těchto osobách způsobenou teroristickým útokem (ať už v podobě malého či většího zranění, psychické újmy nebo úplné ztráty života), jednak jsou to náklady spojené s omezením či ztrátou lidského kapitálu, tedy skutečnost, že tyto osoby nebudou dočasně nebo trvale zapojeny do produktivní činnosti hospodářství. Vzhledem k nedostatku spolehlivých dat není druhý z faktorů do kalkulace přímých nákladů zahrnut a je třeba tedy počítat s tím, že výsledná suma je určitou měrou podhodnocena. Nejdostupnějším ze způsobů jak vyčíslit škody na lidských životech je prostřednictvím odškodnění, které bylo obětem terorismu ETA přiznáno. Náhrady těchto škod jsou čerpány z různých zdrojů. Hlavní institucí, která od roku 1987 ze zákona španělským občanům vyplácí pojistku v souvislosti s mimořádnými škodami, jako jsou přírodní katastrofy, rebelie, vzpoury a tedy i terorismus, je 140 MYRO, R., COLINO, A., PÉREZ, P. Crecimiento económico y conflicto social en el País Vasco. In BUESA, Mikel. Economía de la secesión : El proyecto nacionalista y el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2004. s. 47-48. (vlastní překlad) 141 BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. s. 21-44. 67 sdružení Consorcio de Compensación de Seguros (dále jen CCS). Od roku 1979 existují ještě další programy na podporu obětí terorismu, které jsou zabezpečovány španělským ministerstvem vnitra. Podmínky těchto programů se v průběhu let postupně měnily a v současnosti se odškodnění pohybuje v rozmezí od dvojnásobku minimální denní mzdy v případě dočasné pracovní neschopnosti až po podporu ve stejné výši vyplácenou po dobu 140 měsíců v případě úplné invalidity.142 Od roku 1998 rozšířilo ministerstvo vnitra škálu podpor ještě o další druhy odškodného, ke kterým v roce následujícím přibyly i náhrady škod plynoucí z tzv. občanské odpovědnosti.143 Princip tohoto programu měl být založen na přesunu prostředků od odsouzených osob participujících na terorismu ETA k jejím obětem, kdy odškodnění mělo být vypláceno i zpětně (za vzniklé škody od r. 1968). Bohužel v praxi tento systém nikdy pořádně nefungoval a celkový počet odsouzených teroristů, kteří splnili svůj trest formou výplaty odškodnění postiženým osobám, bylo pouze 13. Zbývající nevyplacené prostředky tak dále zatěžují rozpočet ministerstva vnitra. Přehled jednotlivých typů nákladů prostřednictvím vyčíslení náhrady škod je zobrazen v následujících tabulkách. Aby bylo vhodně navázáno na kapitoly v první části práce, zejména na problematiku financování teroristických aktivit organizace ETA, je i zde přehled nákladů uveden převážně v časovém úseku 1993 ­ 2002. Tím je zajištěna nejen přehlednost dílčích zjištění, ale především vypovídací schopnost jednotlivých dat, neboť právě toto období je nejvhodnější pro jednotlivé analýzy spojené s činností ETA (připomeňme hlavní milníky: 1992 - zadržení vedoucího činitele organizace v Bidartu a 2002 ilegalizace politické strany Batasuna). Pouze v případě nákladů spojených s výplatou odškodného od instituce CCS je pro zajímavost proveden rozbor až do roku 2007, pro souhrnné výpočty jsou ale samozřejmě uvažována data za shodnou časovou periodu. Tabulka č. 13: Náhrady škod z rozpočtu Ministerstva vnitra osobám postiženým terorismem ve Španělsku (v a cenách roku 2002) Zdroj: Zpracováno na základě dat z přílohy studie: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006 142 Na tomto místě by byla zajímavá diskuse o ocenění hodnoty lidského života. Při úplné invaliditě způsobené teroristickým útokem je španělskému občanovi přiznáno odškodnění ve výši dvojnásobku minimální mzdy vyplácené po dobu 140 měsíců, v případě úmrtí je pozůstalým vyplácena po dobu 130 měsíců pravidelná částka taktéž ve výši dvojnásobku minimální mzdy. Aktuální výše minimální denní mzdy pro rok 2009 je dle deníku elEconomista.es (www.eleconomista.es) 20,80 . Hodnota lidského života je tak z tohoto úhlu pohledu hodnocena na 162 240 . 143 Zavedeno na základě přijetí nového zákona č. 32/1999 o solidaritě k obětem terorismu. Plné znění zákona dostupné z WWW: . úmrtí zranění 1993 1 638 904 1 772 418 3 411 322 1994 918 830 1 762 560 2 681 390 1995 877 468 1 655 250 2 532 718 1996 1 590 496 854 388 2 444 884 1997 1 300 356 1 585 929 2 886 285 1998 699 574 1 592 846 575 623 2 868 043 1999 0 1 431 739 25 712 1 457 451 2000 2 023 849 769 309 129 151 2 922 309 2001 1 402 655 976 202 222 317 2 601 174 2002 475 347 2 203 764 70 591 2 749 702 Celkem 10 927 479 14 604 405 1 023 394 26 555 278 Roční průměr 1 092 748 1 460 441 204 679 2 655 528 Náhrada škody Rok Další podpory Celkem 68 Z tabulky č. 13 je zřejmé, že španělské ministerstvo vnitra vydává na náhradu škod způsobených obětem terorismu průměrnou roční částku ve výši 2,66 mil . Tato suma však připadá na všechny obyvatele Španělska. Kdybychom chtěli omezit přímé náklady tohoto typu pouze na území Baskicka, lze vycházet ze skutečnosti, že počet obětí terorismu ETA tvoří ze 66,7 % Baskové, jak bylo ostatně uvedeno v příslušné kapitole výše. Toto procento je však nutné ještě upravit dle geografického umístění těchto obětí, neboť ne všechny atentáty na příslušníky baskické národnosti byly realizovány na území Baskicka a také výpočet hodnoty 66,7 je proveden na základě celkového počtu smrtelných obětí od roku 1968. Dle propočtů M. Buesy je tedy toto procento 47,4.144 Pak by celkové náklady za období 1993 ­ 2002 zatěžující ministerstvo vnitra tvořily přibližně 12,6 mil a průměrná roční částka by odpovídala cca 1,26 mil . Tabulka č. 14: Odškodnění vyplacené osobám postiženým terorismem institucí Consorcio de Compensación de Seguros (v a cenách roku 2002) Zdroj: Zpracováno na základě aktuálních dat ze statistiky instituce Consorcio de Compensación de Seguros [online]. Dostupná z WWW: . Tabulka č. 14 udává celkovou a průměrnou roční částku vyplacenou obětem terorismu na základě čerpání pojistek u instituce Consorcio de Compensación de Seguros (zde za roky 1993-2007). Celková výše vyplacených prostředků v tomto období dosáhla 52,4 mil . Bylo by ale nesprávné chápat tento náklad jako přímý dopad působení teroristické organizace ETA na španělské hospodářství, neboť statistika je významně zkreslena atentáty v Madridu dne 11. března 2004. Tento útok realizovaný islámskými teroristy si vyžádal celkem 192 smrtelných obětí a přibližně 1600 zraněných.145 Výše uvedený počet podaných žádostí o uplatnění pojistky je jednoznačně spojen právě s tímto teroristickým útokem, zvláště pokud je počet smrtelných obětí způsobených činností ETA v tomto 144 BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. s. 34 145 Fundación Víctimas del Terrorismo [online]. [2002] [cit. 2009-03-23]. Dostupný z WWW: . Rok Počet podaných žádostí Čerpání pojistky 1993 25 1 086 398 1994 29 882 175 1995 32 2 606 959 1996 16 1 091 815 1997 16 831 268 1998 9 931 059 1999 0 0 2000 44 3 817 393 2001 29 1 589 912 2002 17 883 868 2003 13 501 213 2004 1 151 35 950 906 2005 1 3 314 2006 12 532 028 2007 20 1 716 223 Celkem 1 414 52 424 530 Roční průměr 94 3 494 969 Celkem (bez r. 2004) 263 16 473 623 Roční průměr (bez r. 2004) 19 1 176 687 69 roce nulový. Stejně tak dle zápisů v kronice ministerstva vnitra 146 nebyl zaznamenán žádný významnější útok s kladným počtem zraněných osob. V tomto případě lze tedy uvažovat jen o obětech, které utrpěly psychickou újmu, tyto kompenzace jsou ale hrazeny z prostředků ministerstva vnitra, tudíž do výše uvedené statistiky nevstupují. Logičtější je tedy pro vyčíslení celkových nákladů za období 1993 ­ 2007 vypustit z výpočtu rok 2004. Celkové dopady terorismu ETA se tak v nákladovém vyjádření poníží až na částku 16,5 mil . Pro účely zde analyzovaného období však použijeme celkovou sumu a průměrnou roční hodnotu těchto nákladů pouze do roku 2002 (aby bylo zajištěna korektnost výsledných dopadů). Tyto částky pak odpovídají celkem 13,7 mil v případě celkových nákladů za analyzované období a 1,37 mil pro průměrnou roční hodnotu. Převedeno opět na přibližný odhad nákladů připadajících na baskický region je to 6,5 mil a 0,65 mil . Ke všem výše uvedeným nákladům je nutno připočítat ještě průměrnou roční hodnotu nákladů plynoucích ze Zákona o solidaritě k obětem terorismu z roku 1999, na základě kterého jsou od roku 2000 vypláceny zpětně náhrady škod obětem terorismu od roku 1968. Vzhledem k obrovské sumě nákladů, které se sice generovaly po řadu let, ale mají být jednorázově vyplaceny až po roce 2000, bylo provedeno poměrné rozdělení úhrnné částky k počtu smrtelných obětí v jednotlivých letech. Bez této úpravy by byly zkresleny analyzované dopady terorismu na baskické hospodářství, neboť by k letům 2000 ­ 2003 byly přiřazeny také efekty celého předešlého období. Průměrná roční cifra je tedy pro celé Španělsko odhadnuta na 4,6 mil , pro Baskicko je tato částka dle výše uvedené úvahy 2,18 mil . Celkový dílčí dopad terorismu na baskické hospodářství vyjádřený prostřednictvím nákladů na úhradu škod na lidských životech je odhadnut na 4,09 mil .147 5.1.2 Materiální škody Druhým z analyzovaných typů nákladů jsou samotné materiální škody vzniklé po teroristických útocích. Hned úvodem je třeba říci, že jejich úplná kvantifikace je zcela nemožná, neboť doposud nebyl založen žádný registr, ve kterém by se statisticky shromažďovaly údaje o všech škodách způsobených atentáty. Jedním z důvodů, proč tomu tak není, je skutečnost, že možnosti čerpání prostředků z veřejných zdrojů na opravy soukromého majetku byly až do počátku 90. let velmi omezené. I tato analýza se tak zaměřuje pouze na údaje ze statistik CCS, od roku 1992 na data poskytnutá ministerstvem vnitra a dále na dílčí odhady různých institucí (zejména agentur zabývajících se socioekonomickými průzkumy). V tabulce č. 15 jsou uvedeny souhrnně všechny náklady související se vzniklými materiálními škodami v důsledku terorismu v letech 1993 ­ 2002. 146 Informace z kroniky španělského ministerstva vnitra dostupné na WWW: . 147 Tento údaj je stále ještě neúplný vzhledem k neuvážení výše odškodnění, které je hrazeno jinými orgány, zejména některými správními orgány Baskicka, Navarry a Madridu. Tato data nebyla započítána z důvodu nedostupnosti a neúplnosti. Rovněž není do analýzy zahrnut další typ výplaty odškodného, a to mimořádné důchody plynoucí poškozeným státním funkcionářům, politikům a jejich rodinám. Tyto údaje nebyly uvažovány vzhledem k nedůvěryhodnosti dat, která byla získána pouze na základě úvahy tarifů na výpočet výše mimořádné penze vztažené ke zjištěnému počtu zraněných či zavražděných politiků. Je předpokládáno, že osoby tohoto postavení jen zřídka budou pobírat mimořádnou penzi vzhledem k míře ovlivnění politického klimatu bezprostředně po realizovaném atentátu. 70 Tabulka č. 15: Kvantifikace materiálních škod v důsledku teroristických útoků (v a cenách roku 2002) Zdroj: Zpracováno na základě dat z přílohy studie: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006 Data v tabulce pochází jednak ze statistik CCS, jednak z údajů ministerstva vnitra a odhadů agentury Vasco Press.148 Druhý sloupec zobrazuje celkové materiální škody zjištěné ze zdrojů Vasco Press a upravené o hodnoty odškodnění poskytované ministerstvem vnitra od roku 1992. V posledním sloupci jsou pak částky odpovídající materiálním škodám, na něž nebyla uplatněna pojistka, tedy z velké části jsou to náklady, které zatížily převážně individuální rozpočty subjektů v soukromém sektoru. Je zřejmé, že v případě materiálních škod nelze vycházet pouze z výpočtů založených na součtu vyplaceného odškodného jako v předchozí analýze, neboť ne všechen majetek je pojištěn (případně se na něj nevztahuje pojistné plnění) a jak bylo uvedeno výše, do roku 1992 neexistoval dobře fungující systém čerpání veřejných zdrojů na případná neštěstí tohoto typu. Aby byla zajištěna co nejvyšší spolehlivost výsledného hodnocení dopadů terorismu na hospodářství, bylo nezbytné přistoupit k použití dílčích odhadů. Nutno však také dodat, že agentura Vasco Press je jedinou společností, která se kdy ve Španělsku zabývala kvantifikací škod způsobených terorismem ETA a jejich průzkum lze považovat za dostatečně vypovídající pro potřeby této práce149 . V této souvislosti nás může napadnout stejný argument také pro předchozí analýzu škod na lidských životech, kde byla provedena kalkulace pouze na základě hodnoty vyplaceného odškodného. Zcela jistě ne všechny osoby podaly žádost o odškodnění, zejména pak ty, které o této možnosti buď nevěděly, brání se administrativní zátěži v souvislosti s uplatněním odškodného, nebo utrpěly větší či menší psychickou újmu a nepovažují za relevantní tuto situaci řešit peněžní náhradou. Na tomto místě lze konstatovat pouze to, co již bylo uvedeno výše, že je téměř nemožné se stoprocentní platností vyčíslit veškeré dopady, jaké terorismus může mít na hospodářství dané země. Zůstaňme tedy u toho, že celková suma vyjadřující efekty terorismu na osoby je malou měrou podhodnocena a předpokládejme, že významná zranění a úmrtí jsou v této statistice zachycena. Vrátíme-li se k vyčíslení přímých materiálních škod způsobených teroristickými útoky, souhrnná hodnota těchto škod na území celého Španělska dosahuje za období 1993-2002 úrovně 227 mil , což odpovídá průměrné roční sumě 22,73 mil . Pro hodnocení s omezením na baskický region vyjděme ze stejné logiky jako v předchozím textu s členěním atentátu dle jejich geografické příslušnosti. 148 Údaje ze statistiky instituce CCS byly navýšeny o 10 % za účelem srovnatelnosti s odhady agentury Vasco Press, která ve svých výzkumech předpokládá, že veškeré hodnoty evidované společností CCS jsou podhodnoceny přibližně o 10 %. 149 Více o agentuře Vasco Press na WWW: . Rok Náhrada škod (CCS) Materiální škody celkem (upravený odhad Vasco Press) Škody bez uplatnění pojistky 1993 6 652 242 6 835 300 183 058 1994 3 279 112 13 172 800 9 893 688 1995 8 435 730 26 014 500 17 578 770 1996 13 381 485 39 993 000 26 611 515 1997 16 963 159 39 740 800 22 777 641 1998 5 817 258 20 034 700 14 217 442 1999 6 799 592 12 570 600 5 771 008 2000 19 964 803 29 890 500 9 925 697 2001 26 719 897 30 666 900 3 947 003 2002 19 934 781 - Celkem 127 948 059 227 327 300 99 379 241 Roční průměr 12 794 806 22 732 730 9 937 924 71 Poměrné rozdělení materiálních škod mezi Baskicko a zbytek Španělska je dle výše citované studie 60,5 % ku 39,5 %.150 Pak lze hodnotu celkových škod na území baskického regionu odhadnout na 137,5 mil a odpovídající roční průměrnou částku na 13,75 mil . Mikel Buesa dále ve své studii uvádí jednu významnou historickou skutečnost, která má značné dopady ještě na současné španělské a zejména baskické hospodářství. Jedná se o sérii teroristických útoků realizovaných v letech 1977 ­ 1982 na baskickou atomovou elektrárnu v Lemóniz, resp. na její výstavbu. Tyto útoky si vyžádaly několik obětí a konflikt vyvrcholil atentáty na dva hlavní inženýry stavbou pověřené energetické společnosti, což vedlo k trvalému přerušení výstavby. Od tohoto projektu byla očekávána významná nezávislost Baskicka na ostatních zdrojích elektrické energie (elektrárna měla zajišťovat až 70 % elektrické energie pro Baskicko)151 , a tím značné úspory. Vložené investice do konstrukce nukleární elektrárny tak nikdy nebyly navráceny, což má významné negativní dopady ještě v současné době. Průměrné roční ztráty spojené s tímto případem se v analyzovaném období odhadují na 266,7 mil .152 Přestože byla pravděpodobně stavba financována i z jiných než baskických zdrojů, vzhledem k významnosti dopadů právě na baskické hospodářství může být počítáno s touto celkovou sumou.153 5.1.3 Veřejné výdaje na zajištění bezpečnosti Posledními z přímých nákladů v souvislosti s terorismem baskické separatistické skupiny ETA jsou náklady na zajištění bezpečnosti. Jak Baskicko, tak celý španělský stát vydává značné množství prostředků na zvýšení bezpečnosti občanů od výdajů na policii přes financování pomoci vydíraným a uneseným osobám a zajišťování informací o činnosti ETA až po náklady na deaktivaci výbušnin, výstavbu helikoptérových základen či přemísťování vězňů. Celkové náklady byly s nejvyšší přesností zpracovány týmem expertů na žádost španělského soudu, z nichž pro účely této práce použijeme pouze náklady na zajištění bezpečnosti dopadající na baskický rozpočet a týkající se baskického obyvatelstva. 154 V celkovém přehledu souhrnných dopadů baskického terorismu na španělské hospodářství má právě tato složka nejvyšší podíl (celkem 50 %), konkrétně je tato částka vyčíslena na 338,65 mil ročně. Odpovídající suma připadající na baskický region pak tvoří 212,04 mil ročně 150 Propočet je proveden jednak dle geografické příslušnosti jednotlivých atentátů s váhou 50 %, jednak dle počtu smrtelných obětí a počtu incidentů pouličních bojů, oba s váhou 25 %. Jsou tak uvažovány nejen materiální škody připadající na území Baskicka, ale jejich vypovídací schopnost je umocněna uvážením intenzity jednotlivých útoků (dáno zahrnutím počtu smrtelných atentátů do propočtu). 151 HERMOSO, Borja. Viaje a la central dormida de Lemóniz . Elmundo.es [online]. 2006 [cit. 2009-03-23]. Dostupný z WWW: . 152 Rodríguez Sáez (1984), Domínguez (1998), El País (28-12-2004). Citováno dle: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. s. 44. 153 Částka vychází z investičních nákladů, u kterých se předpokládalo, že budou navráceny. Nezachycuje ušlé zisky z nerealizace projektu, které jsou pro Baskicko významné. Navíc realizaci celého projektu převzala soukromá baskická společnost Iberdrola (dříve Iberduero), tedy bezprostřední dopady ponese opět baskické hospodářství (celá investice byla realizována na území Baskicka a baskickou firmou). Ministerstvo průmyslu Španělska zahájilo v roce 1994 proces ,,deinvestice" jako reakci na zákon o definitivní paralyzaci atomové elektrárny v Lemóniz, v roce 2001 např. tento odpis činil 1,43 mil , což je vzhledem k výše uvedené celkové sumě 266,7 mil zanedbatelná částka. 154 Bezpečnostní výdaje jsou kalkulovány podle toho, kam tyto prostředky plynou, zda rezidentům Baskicka či obyvatelům ostatních španělských regionů. Do baskického podílu na celkových bezpečnostních výdajích tak vstupují plnou měrou náklady hrazené baskickou vládou, dále celkové prostředky vydané na speciální jednotky pomoci vydíraným osobám, na bezpečnost politických stran a provoz vězeňských zařízení a z celkové částky národní policie a rozpočtu Guardia Civil jsou zařazeny poměrné hodnoty dle kritéria geografické příslušnosti atentátů a počtu smrtelných obětí (obě kritéria uvažována s váhou 50 %), tedy 49,1 % z celkových výdajů na obranu proti terorismu těchto dvou institucí. 72 (z toho 64,1 mil výdaje zatěžující rozpočet baskické vlády), tedy 62,6 % z celkových státních bezpečnostních výdajů a 43 % z celkových přímých nákladů spojených s terorismem na baskickém území.155 Tabulka č. 16 podává souhrnný přehled přímých nákladů baskického terorismu tak, jak byly popsány v předcházejícím textu. Nejvyšší podíl z celkových nákladů tvoří v tomto případě přímé materiální škody. To je samozřejmě do značné míry způsobeno celkovými náklady spojenými s teroristickými útoky na atomovou elektrárnu v Lemóniz. V případě, že by tento dopad nebyl uvažován, změnily by se jednotlivé hodnoty na 6 % v případě materiálních škod, 2 % u škod na lidských životech a celých 92 % by tvořily výdaje na zajištění bezpečnosti. V obou případech však lze konstatovat, že dopady materiálních škod na baskickou státní pokladnu jsou v případě nacionalistického terorismu ETA převažující vzhledem ke škodám na lidských životech. Ačkoli by nebylo etické opomíjet efekty na občany, jejich zdraví a životy, je evidentní, že regionální typ terorismu, jako je ten v Baskicku, daleko více užívá destrukce materiálních statků k vyvolání obav a k prosazení dílčích zájmů, než že by cíleně zamířil svou pozornost na ohrožení životů civilistů. Tabulka č. 16: Přehled přímých nákladů vyvolaných terorismem ETA s dopadem na baskické hospodářství (v mil a cenách roku 2002) Zdroj: Zpracováno na základě dat ze statistiky instituce Consorcio de Compensación de Seguros a dílčích dat z textu a příloh studie: BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2006. Na závěr této podkapitoly ještě uveďme procento, jakým se podílí celkové dopady na baskickou ekonomiku na souhrnných nákladech zatěžujících španělské hospodářství. Vyjdeme-li ze stejného časového období a shodné nákladové struktury, tvoří baskický podíl 78 % celkových nákladů dopadajících na španělskou společnost. Za zmínku rovněž stojí porovnání nákladů, které nesou obě strany konfliktu. Při předpokladu, že organizace ETA bude hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, tedy veškeré své prostředky použije na svou teroristickou činnost, jsou její průměrné roční náklady 23,6 mil (dle souhrnného přehledu v kapitole 2.2 o financování ETA). Celkové průměrné roční 155 Konkrétní struktura státních zdrojů na financování bezpečnosti španělských obyvatel ve vztahu k terorismu ETA je následující: státní policie (127,58 mil ), Guardia Civil (121,16 mil ), věznice a jiná nápravná zařízení (8,35 mil ), sekretariát státní bezpečnosti, který zajišťuje financování ochrany politických stran a vydíraných soukromých osob (17,45 mil ). Typ dopadu Druh nákladu Průměrná roční výše nákladu Procentuální podíl Náklady s uplatněním pojistného plnění 7,74 Náklady bez krytí pojistkou 6,01 Atomová elektrárna v Lemóniz 266,70 Celkem 280,45 Odškodné hrazené ministerstvem vnitra 1,26 Odškodné hrazené CCS 0,65 Odškodné plynoucí z občanské odpovědnosti 2,18 Celkem 4,09 Výdaje na bespečnost Celkem 212,04 43% Celkem 496,58 100% Materiální škody 56% 1% Škody na lidských životech 73 náklady baskické vlády v souvislosti s řešením teroristického problému jsou pak 496,58 mil , resp. 229,88 mil v případě neuvážení nákladů spojených s atomovou elektrárnou v Lemóniz. Vzhledem k tomu, co bylo popisováno v mikroekonomické části této práce o teorii racionální volby, lze konstatovat, že bez nastavení vhodné protiteroristické politiky bude pro členy ETA vždy výhodné v teroristické aktivitě pokračovat, neboť náklady státu spojené s terorismem jsou de facto užitkem teroristů a ten, jak je vidět, významně přesahuje dosavadní náklady na provedení jednotlivých akcí (uvažováno stále období 1993 ­ 2002). Na druhou stranu lze ale z pohledu přímých nákladů označit dopady baskického terorismu za poměrně mírné, neboť v procentuálním vyjádření tvoří tyto náklady pouze 1,2 % z průměrné roční hodnoty HDP (za období 1993 ­ 2002). 5.2 Hodnocení celkového dopadu činnosti ETA na hospodářský růst V rámci analýzy nepřímých nákladů jakožto sekundárních efektů teroristické činnosti organizace ETA na baskické hospodářství je zaměřena pozornost na hodnocení celkového dopadu na ekonomickou úroveň Baskicka. Ačkoli do této problematiky patří i jiné podružné efekty typu ovlivnění zahraničního obchodu, dopadů na přímé zahraniční investice či dílčí působení na jednotlivé sektory hospodářství, z čistě kapacitních důvodů zde není proveden podrobný rozbor všech těchto ukazatelů. Ostatně změny v investicích i jednotlivých odvětvích, které se podílí na celkovém baskickém výstupu, se musí promítnout do souhrnného ukazatele hospodářského růstu (zde popsáno na základě vývoje HDP/obyv.). Nicméně alespoň pro zajímavost jsou některé dílčí vybrané oblasti stručně nastíněny v kapitole 5.3, aby nebylo na problematiku nahlíženo jednostranně pouze v číselném vyjádření změn celkového výstupu. 5.2.1 Hodnocení dopadů s použitím metody konstrukce kontrolních regionů Jak bylo uvedeno v kapitole 4 s přehledem jednotlivých metod měření dopadů konfliktu na hospodářství, jedním z novějších přístupů je hodnocení efektů terorismu na základě konstrukce umělých regionů. O aplikaci této metody na konkrétní baskické podmínky se pokusili dva španělští ekonomové Alberto Abadie a Javier Gardeazabal ve své případové studii o ekonomických nákladech konfliktu.156 V následujícím textu je nastíněn postup jejich analýzy s uvedením hlavních závěrů a celá problematika je podrobena diskusi o platnosti jednotlivých výstupů s ohledem na ostatní názory jiných autorů a poznatky uváděné v širokém spektru ekonomické literatury. Hlavním zjištěním studie A. Abadie a J. Gardeazabala je skutečnost, že HDP/obyv Baskicka je o 10 % nižší, než jaké by bylo v případě neexistence konfliktu. Byl tak prokázán jednoznačný negativní dopad na baskické hospodářství. Rovněž bylo zjištěno, že hodnoty HDP reagují na intenzitu teroristické činnosti v jednotlivých letech. Tyto závěry byly potvrzeny podružnou studií o chování cen akcií baskických firem na kapitálovém trhu. 157 156 ABADIE, Alberto, GARDEAZABAL, Javier. The Economic Costs of Conflict : A Case Study of the Basque Country. [s.l.] : The American Economic Review, 2007. s. 113-132. 157 ABADIE, Alberto, GARDEAZABAL, Javier. The Economic Costs of Conflict : A Case Study of the Basque Country. [s.l.] : The American Economic Review, 2007. s. 127-128. 74 Uvedená tvrzení jsou výsledkem analýzy založené na konstrukci umělého regionu Baskicka, která byla provedena syntézou relevantních charakteristik ostatních španělských regionů, jejichž kombinace umožnila vytvoření co nejrealističtější podoby baskického regionu, jež by odpovídala situaci v období před počátkem nejintenzivnější teroristické aktivity koncem 60. let 20. století. Tyto charakteristiky byly vybrány dle těch ekonomických ukazatelů, které měly v období před rokem 1960 vysoký potenciál co do přispění hospodářskému růstu jak Baskicka, tak celého Španělska. 158 Nutno podotknout, že Baskicko v tomto období patří mezi jeden z nejvyspělejších regionů Evropy a má vyšší HDP/obyv, vyšší míru tvorby investic, hustotu osídlení, podíl průmyslové výroby a také lépe vzdělanou pracovní sílu než ostatní španělské regiony. I z tohoto důvodu se autoři nepřiklánějí k prosté komparaci vývoje Baskicka s ostatními částmi Španělska, neboť to by mohlo vést ke zkreslení vycházejícímu právě z odlišných podmínek na počátku hodnotícího období, a nebyly by tak odhaleny pouze dopady terorismu, ale i rozdíly v úrovni jednotlivých složek hospodářství z období před vznikem teroristického konfliktu. Princip konstrukce fiktivního regionu je založen na sestavení dvou matic ­ matice indikátorů ekonomického růstu (viz výše uvedené relevantní charakteristiky) pro Baskicko a matice týchž indikátorů pro zbývajících 16 regionů Španělska. Obě matice vycházejí z hodnot let 1960 - 1969. Poté musí být vypočítány váhy, kterými jsou jednotlivé regiony zastoupeny v umělém baskickém regionu, a to tak, aby byl sestavený region co nejbližší charakteristikám skutečného Baskicka v 60. letech, tedy bezprostředně před propuknutím teroristického konfliktu. Rovněž musí být stanovena relativní důležitost jednotlivých růstových indikátorů. Ve výpočtu se pak hledá optimální vektor vah zastoupení jednotlivých regionů v umělém regionu tak, aby byl rozdíl hodnot skutečného baskického regionu a vážených hodnot kombinace ostatních regionů (s uvážením relativní důležitosti jednotlivých indikátorů ve vztahu k hospodářskému růstu) minimální. Umělý region je pak získán jako násobek matice indikátorů ostatních španělských regionů a zjištěného vektoru optimálních vah. Vzhledem k náročnosti stanovení relativní důležitosti jednotlivých růstových indikátorů byl v případové studii použit pouze jediný z indikátorů ­ reálný ukazatel HDP/obyv. Podrobný postup výpočtu je popsán v příloze č. 2.159 V momentu, kdy jsou známy hodnoty HDP/obyv fiktivního baskického regionu, lze provést komparaci skutečných a uměle sestavených výsledků v jednotlivých letech. Takto bylo zjištěno, že průměrný rozdíl mezi HDP/obyv skutečného a hypotetického mírového Baskicka tvoří přibližně 10 %. Následující graf zobrazuje přehledně vývoj obou ekonomik v jednotlivých letech teroristické aktivity organizace ETA. 158 Přehled těchto ukazatelů je zobrazen v příloze č. 2 této práce. 159 Není překvapující, že optimální vektor vah je pozitivní pouze u dvou regionů: Madridu (0,1492) a Katalánska (0,8508), zatímco u ostatních španělských provincií je nulový. Tyto regiony byly v 60. letech co do charakteristických znaků Baskicku nejblíže. Všechny tyto tři oblasti měly v tomto období vysoké hodnoty HDP/obyv, hustoty obyvatelstva i úrovně vzdělání obyvatel. Navíc ekonomiky Katalánska i Baskicka byly výrazně průmyslově orientovány, což nelze tvrdit o ostatních španělských regionech. 75 Graf č. 18: Vývoj reálného HDP/obyv v Baskicku v letech 1955 - 2000 (v tis. USD a cenách roku 1986) Zdroj: ABADIE, Alberto, GARDEAZABAL, Javier. The Economic Costs of Conflict: A Case Study of the Basque Country. s. 118. Skutečné Baskicko a uměle sestavený baskický region se co do HDP/obyv vyvíjí do roku 1975 přibližně stejně. Od roku 1975 sílí významným způsobem teroristická aktivita ETA a jak je patrné z grafu, přesně od tohoto období se začíná chování obou regionů odlišovat. Mezera HDP/obyv mezi modelovým případem a skutečností dosahuje v některých letech až více než 12 %. Na konci sledovaného období se pak mezera opět uzavírá, ale zůstává na hodnotách okolo 8 %. V 80. a 90. letech je tak průměrná mezera HDP/obyv mezi zmíněnými dvěma případy výše uvedených 10 %. Toto tvrzení by však nebylo úplné bez prokázání jednoznačné statistické souvislosti mezi vývojem uvažované mezery HDP/obyv a intenzitou teroristické aktivity. Autoři zkoumali také tuto závislost, která byla potvrzena, jak zobrazuje graf č. 19. Pro vyjádření intenzity teroristické aktivity v jednotlivých letech byl uvažován počet obětí. Z grafu je patrné, že kdykoli došlo k významnějšímu navýšení počtu obětí, v bezprostředně následujícím období byl zaznamenán pokles HDP/obyv ve skutečném baskickém regionu, tedy mezera HDP/obyv mezi modelem a skutečností se prohloubila.160 160 Autoři zkoumají vztah mezi intenzitou terorismu a HDP/obyv prostřednictvím funkce IRF (impulse-response function) v 95% intervalu spolehlivosti. Bylo zjištěno, že v aktuálním roce i ve všech následujících letech po zvýšené teroristické aktivitě je prokázána negativní souvislost mezi terorismem a HDP/obyv, přičemž v druhém a třetím roce je reakce nejvyšší a v následujících letech tato reakce monotonicky klesá, kdy nuly dosahuje až přibližně po 11. roce. 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1955 1965 1975 1990 2000 Absence terorismu Současnývývoj 76 Graf č. 19: Vývoj počtu obětí terorismu ve vztahu k procentní mezeře HDP/obyv mezi skutečným a uměle sestaveným regionem Zdroj: ABADIE, Alberto, GARDEAZABAL, Javier. The Economic Costs of Conflict: A Case Study of the Basque Country. s. 118. Jelikož si Alberto Abadie a Javier Gardeazabal velmi dobře uvědomují, že vývoj HDP/obyv uvedený v grafu č. 18 nemusí být spojen výhradně s efekty terorismu a je možné, že provedená analýza ani nedokáže spolehlivě zobrazit vývoj, jaký by Baskicko zaznamenalo při absenci terorismu, byla provedena ověřovací analýza spolehlivosti použité metody, tzv ,,placebo studie", jak ji autoři nazývají. Základem této dílčí analýzy je použití stejné metody na charakterově příbuzný region, ale s vyloučením Baskicka z kontrolního vzorku území použitých pro konstrukci umělého regionu. Záměrně bylo pro ověření vybráno Katalánsko, které má s Baskickem nejvíce společných rysů co do historického vývoje i politicko-ekonomické situace.161 Vývoj HDP/obyv Katalánska byl porovnán s vývojem jeho modelové verze sestavené jako vážená kombinace ostatních španělských regionů dle stejného postupu uvedeného výše, avšak s vyloučením Baskicka. Porovnáním chování obou hodnot v jednotlivých letech bylo zjištěno, že až do konce 80. let je vývoj skutečného a umělého regionu srovnatelný, od roku 1990 byla zaznamenána mezera HDP/obyv ve výši přibližně 4 %, což ale autoři nepokládají za překvapující výsledek, neboť tento rozdíl přisuzují masivním investicím a obrovskému ekonomickému rozvoji Katalánska v období před a po konání Olympijských her v roce 1992, což částečně také přeceňuje mezeru HDP/obyv vzniklou v porovnání modelového a skutečného vývoje Baskicka ve stejném období, kde byl zaznamenán rozdíl až 12 %. To bylo s velkou pravděpodobností způsobeno faktem, že Katalánsko bylo největší měrou 161 Na konci Francovy diktatury patřily tyto dva regiony k nejvíce industrializovaným částem Španělska a obě země měly v historii vždy velké požadavky na vyšší míru samosprávy a také v minulosti patřily k regionům s nejvyšším stupněm uznané politické autonomie. Přesto ale Katalánsko na rozdíl od Baskicka nikdy netrpělo tak značným výskytem terorismu. 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 -14 -12 -10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 ProcentnímezeraHDP/obyv(leváosa) Početobětí (pravá osa) 77 zastoupeno v uměle sestaveném Baskicku. Celkově ale placebo studie prokázala, že použitá metoda poměrně přesně statisticky zachycuje dopady terorismu na baskické hospodářství v jednotlivých letech a jediným jiným faktorem, který mohl mít vliv na zjištěnou mezeru HDP/obyv, je podle autorů této případové studie skutečnost, že Katalánsko prošlo v 90. letech obdobím výrazného hospodářského růstu. Jak bylo uvedeno v úvodu této podkapitoly, provedli autoři jako přirozený experiment platnosti zjištěných závěrů také analýzu chování baskických akcií v období vyhlášeného příměří v letech 1998 ­ 1999. Byl vybrán reprezentativní vzorek akcií baskických a nebaskických firem, přičemž tyto firmy nebyly selektovány podle umístění svého sídla, ale speciálně pro tuto studii byl proveden průzkum firem, jež realizují největší část svého obchodu na baskickém území. Tím je zaručena maximální vypovídací schopnost zjištěných závěrů. V tomto experimentu se vychází z předpokladu, že ceny akcií reagují významně na očekávání a získané informace. Byly vybrány hlavní zlomové okamžiky týkající se vyjednávání ETA s vládou v období příměří a následně bylo zkoumáno, jak jednotlivé akcie na tyto (dobré nebo špatné) informace reagují. Zprvu je zřejmé skeptické smýšlení o tom, že ETA svůj slib o příměří dodrží, neboť byl v minulosti již několikrát porušen. Zlomový okamžik následuje v říjnu 1998, kdy španělský ministr navazuje komunikaci s ETA a vyjednává o propuštění vězňů z jejích řad. V tomto okamžiku významně rostou ceny akcií baskických firem, zatímco akcie nebaskických firem nijak na tyto zprávy nereagují. Naopak v srpnu roku 1999, kdy přichází zprávy o přerušení kontaktu mezi organizací ETA a vládou, ceny baskických akcií prudce klesají, zatímco ceny akcií nebaskických firem se mění jen minimálně. Tímto bylo prokázáno na základě efektů na kapitálovém trhu, že terorismus má negativní dopad na baskické hospodářství, kdy ceny akcií baskických firem převyšují ceny akcií nebaskických firem na počátku vyhlášení příměří a na konci příměří je tomu naopak.162 V druhé části této kapitoly je věnována pozornost diskusi o zjištěných závěrech A. Abadie a J. Gardeazabala o kvantifikovaném vlivu terorismu na baskické hospodářství. Jak již bylo uvedeno v úvodu kapitoly č. 5 v citaci článku R. Myra, A. Colina a P. Péreze, je velmi náročné sestavit stoprocentně spolehlivý ekonomický model, na základě kterého lze vyčíslit dopady terorismu či jiného konfliktu na fungování hospodářství. Zatímco není pochyb o tom, že z hlediska psychologického či sociologického terorismus jednoznačně má negativní dopady, ekonomové stojí ve stejném úkolu před velkým problémem a jakákoli snaha o reálnou kvantifikaci konfliktu tak může být marná, neboť jakkoli kvalitně jsou závěry podloženy argumenty a jakkoli logické a správné se mohou zdát úvahy v jednotlivých studiích, téměř vždy lze najít další argument či pozměňující podmínku předpokladů, ze kterých autoři vychází, a zpochybnit tak pravdivost a zejména aplikovatelnost výsledků analýzy na konkrétní reálné podmínky. ,,Protože odpovědět na onu otázku, jaký by byl vývoj baskické ekonomiky, kdyby neexistovalo těžké břímě násilí, je téměř jako přepsat ekonomickou historii na tu, jež nikdy neexistovala a nikdy existovat nebude."163 162 Všechny informace o postupech, použitých metodách či závěrech jednotlivých analýz a hlavní myšlenky v předcházejícím textu jsou převzaty z: ABADIE, Alberto, GARDEAZABAL, Javier. The Economic Costs of Conflict : A Case Study of the Basque Country. [s.l.] : The American Economic Review, 2007. s. 113-132. 163 LARIZGOITIA, Alberto Alberdi. Sobre las consecuencias económicas de la violencia : Una revista crítica del estudio: "The Economic Costs of Conflict: A Case-Control Study for the Basque Country". [s.l.] : [s.n.], [2003?]. 8 s. (vlastní překlad) 78 5.2.2 Teorie path dependence A. Larizgoitia upozorňuje na známou teorii path dependence, na kterou mimo jiné A. Abadie a J. Gardeazabal ve své případové studii zapomněli. Vždyť veškeré ekonomické procesy pevně závisí na nastoupené trajektorii vývoje, kterou lze jen těžko změnit. A jen malá odchylka v počátečních podmínkách může výrazně proměnit celý následující vývoj ekonomiky ještě po mnoho dekád.164 Jestliže někde tuto teorii považovat za plně platnou, tak právě v takovém regionu, jakým je Baskicko. Pokud by byl nacionalistický terorismus na tomto území záležitostí čistě okrajovou a náhodnou, dá se předpokládat, že vhodně sestavený statistický model by mohl dopady takových teroristických útoků určitým způsobem vysvětlit a přibližně kvantifikovat. Ale jestliže stojíme před dlouhodobým problémem, který je neodmyslitelně po několik desetiletí spojen nejen s hospodářským systémem Baskicka, ale rovněž s celou baskickou společností, a pokud je tento fenomén dokonce plně prorostlý v politickém klimatu země, nelze od terorismu v tomto případě abstrahovat a konstruovat byť sebedokonalejší ekonomické modely, které odráží vývoj ve své podstatě úplně jiného Baskicka, jakési hypotetické směsice jiných regionů, navíc za podmínek již dávno neplatných. Je to totéž, jako bychom chtěli kvantifikovat negativní stopu, jakou zanechalo čtyřicetileté trvání komunistického režimu na postkomunistických zemích, a sestrojili bychom kombinaci západních států EU, kde by například 40% váhu mělo geograficky blízké Rakousko konce 40. let 20. století a byla by vyčíslena procentuální ztráta, jaká těmto zemím v důsledku komunismu vznikla. Ale ve skutečnosti nikdo nedokáže s jistotou tvrdit, jaký by byl skutečný vývoj např. České republiky, kdyby závěr 2. světové války byl jiný. Jaké procentní zastoupení jednotlivých sektorů hospodářství by Česká republika měla? Jaké dopady by na ekonomiku měla dílčí politická rozhodnutí a kdy by byla integrována do EU? Kdyby neexistoval v Baskicku terorismus, neexistovala by ani velká část nacionalisticky orientovaných obyvatel, neusilovalo by Baskicko tolik o autonomii a nevyčerpávalo by tolik prostředků na prosazení těchto požadavků. Neexistovala by podstatná část historie Baskicka, ale i celého Španělska. Nedošlo-li by v roce 1977 k vnitřnímu konfliktu mezi členy ETA, nezesílil by teroristický odboj vojenského křídla organizace a možná by celá strategie pokračovala v rovině více politické, než násilné. Tyto a mnoho dalších faktorů jsou významné skutečnosti, které autoři případové studie ve svém modelu nezohledňují a striktně vychází z kombinace pochybně sestavených růstových faktorů roku 1960. S uvědoměním tolika okolností, které mohou hrát podstatnou roli ve vývoji jednoho národa, se lze dívat jen velmi skepticky na kvantifikaci tak složitého problému, jakým je terorismus. Jak lze vidět dále v textu, teorie path dependence je jen jednou z mnoha kritických pohledů na vyslovené závěry A. Abadie a J. Gardeazabala o dopadech terorismu na baskické hospodářství. Jejich teorie, jakkoli je precizní, logická a svým způsobem ojedinělá v ekonomické literatuře, má mnoho dalších úskalí ve chvíli, kdy se chceme podívat na problematiku baskického terorismu více globálně s uvážením dalších podmínek, okolností a souvislostí. Následující text nemá být ostrou kritikou ani nemá hledat náhradní řešení, neboť použitý ekonomický model je bezpochyby matematicky dokonalý a výborně vysvětlující, je ale vyvinuta snaha o maximálně objektivní přístup k celé problematice, což je také jednou z hlavních náplní této práce. 164 LARIZGOITIA, Alberto Alberdi. Sobre las consecuencias económicas de la violencia : Una revista crítica del estudio: "The Economic Costs of Conflict: A Case-Control Study for the Basque Country". [s.l.] : [s.n.], [2003?]. s. 2. 79 5.2.3 Volba růstových faktorů a hledisko času Jedním z dalších problematických bodů uvedeného modelu je kombinace růstových faktorů jakožto rozhodujících determinant ekonomického rozvoje jak skutečného, tak umělého baskického regionu. Jsou to samozřejmě činitele do jisté míry spojené s úrovní rozvoje daného hospodářství, ale je velmi náročné rozpoznat konkrétní příčinnou závislost.165 Jinou kombinací stejných faktorů, ale s rozdílným váženým zastoupením, nebo dokonce kombinací zcela odlišných faktorů by bylo bezpochyby dosaženo úplně jiného umělého regionu.166 To autoři sice částečně vyřešili použitím jen jednoho z faktorů, tedy HDP/obyv, ale jak sami v příloze B uvádí167 , takto sestavený region zaznamenal daleko větší mezeru HDP/obyv oproti skutečnému vývoji než v případě použití kombinace všech růstových faktorů. Ačkoli tomuto faktu nepřikládají velkou váhu s přesvědčením, že použitý ukazatel HDP/obyv nejvýstižněji zobrazuje celou situaci, nepřímo tak poukazují na problematiku volby růstových faktorů co do ovlivnění vypovídací schopnosti celé analýzy. Stejně tak volba tohoto faktoru mohla být účelovou záležitostí, jestliže a priori má být prokázána negativní souvislost mezi terorismem a hospodářským vývojem. Zatímco růstové faktory nemusí být ještě tak velkým nebezpečím pro platnost vyslovených závěrů (neboť v mnoha případech je nutno v ekonomii sáhnout po alternativních vysvětleních a dílčích ukazatelích pro objasnění nějakého jevu jako celku), daleko podstatnější roli hraje v provedené analýze hledisko času. Je použit model založený na hospodářském růstu let 1960-1969 a předpokládá se, že tentýž model bude platný pro uměle sestavený region i 20 až 30 let poté.168 Úvaha autorů o tom, že sestaví model, který bude vycházet z neteroristické situace, je zřejmá a naprosto správná. Ale jen velmi obtížně můžeme spoléhat na to, že např. v 80. letech by byl vývoj Baskicka bez terorismu zcela shodný s nastoupeným směrem vývoje 60. let. To do značné míry souvisí s již zmiňovanou teorií path dependence a daleko vhodnější by pro ověření bylo vycházet v konstrukci hypotetického regionu také z podmínek let osmdesátých a devadesátých. To je ale samozřejmě nemožné, protože v tomto období již nelze terorismus z vývoje celého Španělska odmyslet. Počáteční úvaha tedy byla naprosto zřejmá, ale jak uvádí A. Larizgoitia, oba regiony (Baskicko a Katalánsko) se během let výrazně proměnily a tato proměna nemusela být jednoznačně vedena stejným směrem a ve stejném poměru. Nemusí tak v jednotlivých letech stále platit, že hypoteticky by se Baskicko vyvíjelo jako 85 % Katalánska a 15 % Madridu.169 Důkazem může ostatně být také aktuální vývoj Baskicka po roce 2000, kdy baskická ekonomika prochází poměrně značnou konvergencí a už od roku 1998 dosahuje co do ekonomické úrovně vyšších hodnot než Katalánsko.170 Ačkoli Madrid zůstává výkonem mírně nad Baskickem, pokud bychom ve vývoji umělé baskické ekonomiky pokračovali ve složení 85 % Katalánsko a 15 % Madrid i po roce 165 LARIZGOITIA, Alberto Alberdi. Sobre las consecuencias económicas de la violencia : Una revista crítica del estudio: "The Economic Costs of Conflict: A Case-Control Study for the Basque Country". [s.l.] : [s.n.], [2003?]. s. 4-5. 166 Úplný přehled použitých růstových faktorů se nachází v tabulce přílohy č. 2. 167 ABADIE, Alberto, GARDEAZABAL, Javier. The Economic Costs of Conflict : A Case Study of the Basque Country. [s.l.] : The American Economic Review, 2007. s.128. 168 LARIZGOITIA, Alberto Alberdi. Sobre las consecuencias económicas de la violencia : Una revista crítica del estudio: "The Economic Costs of Conflict: A Case-Control Study for the Basque Country". [s.l.] : [s.n.], [2003?]. s. 5. 169 LARIZGOITIA, Alberto Alberdi. Sobre las consecuencias económicas de la violencia : Una revista crítica del estudio: "The Economic Costs of Conflict: A Case-Control Study for the Basque Country". [s.l.] : [s.n.], [2003?]. s. 5. 170 Zjištěno na základě statistických dat z: Economiavasca.net [online]. Dostupný z WWW: . 80 1998, mohlo by dojít v použitém modelu k situaci, kdy by skutečná ekonomická úroveň Baskicka přesáhla vývoj HDP/obyv fiktivní baskické ekonomiky a to i přesto, že po roce 1999 je stále teroristická organizace ETA aktivní, byť v omezenější míře než v letech předcházejících. Opět zde svou roli mohly sehrát ostatní faktory v modelu nezahrnuté, jako je dobře nastavená protiteroristická politika po roce 2002 (kdy byla zakázána politická strana Batasuna) či další opatření na podporu konvergence baskické ekonomiky. Posílení baskického hospodářství navzdory dlouholetému teroristickému problému přehledně zobrazuje následující graf, ve kterém jsou srovnány hodnoty ekonomického růstu Baskicka, průměru celého Španělska a EU v letech 1985 ­ 2007. Graf č. 20: Ekonomický růst Baskicka v národním a mezinárodním srovnání v letech 1985 - 2007 Zdroj: Economiavasca.net [online]. Dostupný z WWW: . Mohlo by se zdát, že tyto všechny nesrovnalosti nejsou opodstatněné, protože A. Abadie a J. Gardeazabal přece provedli kontrolní analýzy pomocí ,,placebo studie", aplikovali úvahy na kapitálový trh a rovněž provedli statistický test závislosti intenzity terorismu a zjištěné mezery HDP. Jak se ale zdá, i v těchto dílčích testech lze najít jisté problematické body. Při zjišťování oné statistické závislosti mezi uvedenými veličinami stojíme opět před tak často zmiňovaným problémem měření intenzity terorismu171 . Ostatně jak již uvedl B. S. Frey172 , měření terorismu s sebou nese řadu obtíží, kdy sice počet obětí může do jisté míry vypovídat o rozsahu terorismu v dané zemi, ale nejsou zde rozlišeny smrtelné oběti a zranění. U zranění není možnost brát v úvahu míru závažnosti dané zdravotní újmy, takže jeho nezahrnutí do analýzy se může zdát opodstatněné, neboť by docházelo ke zkreslení. Na druhou stranu ale pouhé uvažování smrtelných obětí je samo o sobě spojeno se značnou nepřesností, protože největší počet dotčených osob je konkrétně v případě ETA právě v souvislosti s pouličními incidenty a drobnými teroristickými aktivitami (viz srovnání veškerých útoků v grafu č. 1), tedy intenzita terorismu v jednotlivých letech není zcela přesně v modelu zachycena.173 171 LARIZGOITIA, Alberto Alberdi. Sobre las consecuencias económicas de la violencia : Una revista crítica del estudio: "The Economic Costs of Conflict: A Case-Control Study for the Basque Country". [s.l.] : [s.n.], [2003?]. s. 6. 172 FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Measuring Terrorism. [s.l.] : [s.n.], 2003. s. 4. 173 Tak by například v roce 1988 a 1989 a zejména pak v roce 1996 měla křivka intenzity terorismu v grafu č. 19 úplně jiný tvar, kdyby byl zahrnut i počet zraněných osob z pouličních bojů a ostatních atentátů. Jak by pak mohla být prokázána přímá souvislost mezi terorismem a ekonomickou úrovní v následujících dvou letech, když se od roku 1995 mezera HDP/obyv uzavírá a současně by křivka intenzity terorismu v uvedených letech neklesala, ale stoupala? 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Baskicko 2 2 4,6 6,9 6,3 4,1 2,4 0,7 -0,8 3,4 3,5 3,2 5 6 4,9 5,2 3,2 2,3 3,1 3,6 3,9 4,1 3,7 Španělsko 2,6 3,2 5,6 5,2 4,7 3,7 2,3 0,7 -1,2 2,3 2,7 2,4 4 4,3 4,2 5 3,6 2,7 3 3,2 3,5 3,7 3,3 EU (15) 2,6 2,8 2,9 4,1 3,6 3 1,8 1,1 -0,4 2,7 2,4 1,7 2,9 2,9 3 3,9 1,9 1,1 1,1 2,3 1,5 2,6 2,2 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 81 5.2.4 Nebezpečí záměny příčiny s důsledkem Také mezera HDP/obyv nemusí mít jasné vysvětlení. Na tomto místě připomeňme znovu práci B. Blomberga a jeho kolegů174 o závislosti mezi hospodářským cyklem a terorismem, kde nemusí být vždy platná hypotéza o negativních důsledcích terorismu na hospodářství, nýbrž naopak pokles hospodářského růstu či recese ve spojitosti s nepříznivou politickou situací mohou vyvíjet tlaky na zintenzivnění teroristické aktivity. Tak by v tomto případě vůbec nemusely být rozdíly ve skutečném a hypotetickém HDP/obyv Baskicka způsobeny teroristickými útoky, ale řadou jiných okolností, takže by statistický test A. Abadie o závislosti obou veličin nespojoval správnou příčinu a důsledek. V horizontu 2 ­ 3 let po zintenzivnění teroristického útoku se vždy prohloubila mezera HDP/obyv. Ale co když tato závislost není nic jiného, než reakce na příčinu první reakce, tedy že spouštěcím mechanismem v roce x bylo např. negativní politické klima ve státě, reakcí na něj pak byla zvýšená teroristická činnost ještě v daném roce či v roce x+1 a v letech následujících je vyvolána reakce na politické klima v roce x, přičemž terorismus je jen průvodním jevem či zesilujícím a zrychlujícím faktorem celého zpomalení ekonomického růstu. K výraznému rozšíření mezery HDP dochází po roce 1975 s větším rozšířením mezi lety 1980 ­ 1985 a s mírným zúžením po roce 1985. V sedmdesátých letech je navýšení teroristických útoků zřejmé ze dvou hlavních důvodů ­ transformace španělské ekonomiky na demokracii po pádu Francova režimu175 a rozkol uvnitř ETA se striktním oddělením vojenského a politického křídla organizace v roce 1977176 . Výrazné prohloubení mezery HDP/obyv počátkem 80. let tak má zase co dočinění s mezinárodní ekonomickou krizí vyvolanou druhým z ropných šoků. Baskicko jakožto ekonomika silně orientovaná na sektor průmyslu je touto událostí významně zasažena a do roku 1983 roste o 26 % pomaleji než Katalánsko. Naopak v letech 1983 ­ 1985 dochází ke krátkému oživení (o 2 % rychlejší růst HDP Baskicka ve srovnání s Katalánskem).177 Tyto všechny faktory nejsou do analýzy A. Abadie a J. Gardeazabala zahrnuty a ačkoli se může zdát, že i ostatní španělské regiony, ze kterých se umělý baskický region skládá, reagovaly na všechny tyto skutečnosti a mezinárodní události, každý z regionů má jiné byť jen historické podmínky. Přestože se Katalánsko svým industriálním zaměřením Baskicku blíží, v Madridu tomu tak nebylo, a tedy není důvod, proč by mělo být hypotetické Baskicko všemi těmito externími efekty postiženo zrovna z 85 % 174 BLOMBERG, S.B., HESS, G.D., WEERAPANA, A. Terrorism From Within : An Economic Model of Terrorism. Claremont : Claremont Colleges, 2002. 33 s. 175 Více je o vazbě mezi demokracií a výskytem terorismu pojednáno v kapitole 2.1. Zajímavé ovšem je, že tuto souvislost v jedné ze studií prokazuje právě sám Alberto Abadie, aniž by tyto myšlenky zakomponoval do svého ekonomického modelu v rámci případové studie Baskicka. Může tak vzniknout podezření z jisté účelovosti zpracování. V úvodu sice tuto myšlenku tolikrát zmiňovanou v ekonomické literatuře uvádí, ale zdůrazňuje, že ne všechny závěry lze globálně aplikovat na všechny podmínky a konkrétně v případě Baskicka předpokládá, že ekonomické ukazatele ovlivňující hospodářskou prosperitu Baskicka zásadním způsobem neovlivňují intenzitu teroristické aktivity (neboť baskický terorismus dle něj nemá přímou ekonomickou motivaci a samotné Baskicko není regionem s obzvláště špatnými ekonomickými podmínkami). Tento předpoklad ale může být bez bližšího vysvětlení a důkazů velmi sporný. 176 Více k této historické události v kapitole 1.3. 177 LARIZGOITIA, Alberto Alberdi. Sobre las consecuencias económicas de la violencia : Una revista crítica del estudio: "The Economic Costs of Conflict: A Case-Control Study for the Basque Country". [s.l.] : [s.n.], [2003?]. s. 6. 82 stejně jako Katalánsko a z 15 % stejně jako Madrid 178 . Celá analýza tak stojí na slušných matematických základech a je podložena hodnověrnými argumenty, ale není schopna statisticky pojmout všechny souvislosti a složité ekonomické vztahy otevřené ekonomiky, kde je mnohdy velmi náročné identifikovat přesně příčinu a s ní spojený jediný důsledek. 5.2.5 Kvalita zpracovaní kontrolních analýz A. Larizgoitia upozorňuje také na kvalitu provedené placebo studie. Jeho úvahy jsou velmi zajímavé a vhodně uzavírají celou diskusi. Z kontrolního regionu Katalánska bylo záměrně odstraněno Baskicko, aby nebyl uvažován žádný projev terorismu. V takovém případě ale nebyl zahrnut jediný charakteristický znak Baskicka, který by byl s největší pravděpodobností velmi blízký Katalánsku, jak již bylo několikrát zmiňováno. Naopak významnou váhu v umělém regionu zaujímal Madrid, který výrazně vylepšil profil katalánské ekonomiky zejména díky velkému přílivu zahraničních investic do tohoto regionu v posledních 15 letech analyzovaného období.179 Pokud by tedy byla provedena korekce mezery HDP/obyv hypotetického a skutečného Baskicka o značný příliv investic do regionů, které zejména tvoří kontrolní region Baskicka, a současně o výše zmiňované přecenění mezery v důsledku konání Olympijských her v roce 1992, je velmi pravděpodobné, že neutralizace mezery HDP/obyv zaznamenaná od roku 1985 v souvislosti s konvergencí baskické ekonomiky by se tím více zintenzivnila a dokonce by mohlo dojít k úplnému uzavření této mezery, což v souvislosti s provedenou analýzou ve zmíněné případové studii není přijatelným závěrem pro prokázání vlivu terorismu na hospodářství.180 A tak na závěr této kapitoly lze s jistotou konstatovat pouze to, že je velmi nebezpečné nebo při nejmenším málo věrohodné vyslovení jakéhokoli kvantifikovaného soudu o celkovém dopadu terorismu na hospodářství. Všichni se jistě shodnou na tom, že terorismus ve většině hospodářských sfér ovlivňuje vývoj ekonomiky negativně, ale je velmi náročné toto ovlivnění globálně vyčíslit. Jestliže baskická ekonomika počátkem 80. let reagovala na mezinárodní hospodářskou krizi a jestliže dílčí odezvou na tuto situaci bylo zintenzivnění teroristických útoků, pak výsledný dopad na 178 A. Abadie a J. Gardeazabal sice některé dílčí problémy spojené se svým modelem zmiňují, ale nepovažují je za podstatné či výrazně ovlivňující zjištěné závěry. Např. na jedno z hlavních omezení své studie, tedy zohlednění vysokého podílu průmyslu na HDP Baskicka, reagují tím, že během let 1964 ­ 1993 došlo k poklesu podílu průmyslu na HDP u Baskicka o 17 % (ze 45 na 28), u kontrolního regionu Baskicka o 15 % (ze 38 na 23). 2% rozdíl nepovažují autoři za podstatný a ohrožující zvolenou metodiku. Není však již uvedeno, jakým způsobem se během analyzovaného období proměnily podíly ostatních relevantních růstových faktorů a jakým způsobem je zohledněna skutečnost, že i přes pokračující teroristickou aktivitu v 1. polovině 80. let dochází k mírnému oživení ve skutečném Baskicku. Stejně tak v průměru sice podíl průmyslu v ostatních regionech Španělska mohl poklesnout o 15 %, ale postupný vývoj těchto podílů v jednotlivých letech už mohl mít rozdílný charakter a v čase mohl být jinak rozložen. 179 Zde je nutno zdůraznit, že autoři vycházejí z předpokladu, že převážná část útoků se odehrála na baskickém území (cca 70 %), a tudíž nezahrnutí Baskicka do kontrolního regionu Katalánska znamená neuvážení terorismu. Pořád zde ale zůstává zbývajících 30 % teroristických útoků, které jsou právě z největší části realizované v Madridu a Katalánsku. Došlo tak i v této konstrukci ke značnému zkreslení. Nezahrnuly se významné hospodářské charakteristiky Baskicka, které by Katalánsko vystihovaly daleko lépe než Madrid, a současně je porušena zásada vytvoření hypotetického regionu bez uvážení terorismu. Rovněž pokud se předpokládá, že před rokem 1970 ještě nepropukl terorismus v největší míře, pak se dá jen těžko pochopit, proč nebylo Baskicko do konstrukce umělého Katalánska zahrnuto, jestliže v té době ani v Baskicku nebyl výskyt terorismu významný. Bylo tak sestrojeno hypotetické Katalánsko s odlišnými výchozími podmínkami než při konstrukci kontrolního Baskicka. Mohla by tak opět být zpochybněna hodnověrnost ověření funkčnosti modelu i napadena objektivnost a neúčelovost celé práce. 180 LARIZGOITIA, Alberto Alberdi. Sobre las consecuencias económicas de la violencia : Una revista crítica del estudio: "The Economic Costs of Conflict: A Case-Control Study for the Basque Country". [s.l.] : [s.n.], [2003?]. s. 7. 83 hospodářství je kombinovaná reakce na terorismus a mezinárodní krizi. V jakém poměru se však tyto dvě složky podílí na výsledném dopadu 10 %, je otázka, která zůstává nezodpovězena, a tím také skutečný kvantifikovaný dopad terorismu na baskické hospodářství. 5.3 Dopady baskického konfliktu na další vybrané ukazatele a odvětví Jak bylo možné se přesvědčit v předcházející kapitole 5.2, rozbor celkového dopadu terorismu na hospodářství s sebou nese řadu problémů a sporných otázek. Je velmi složité shrnout teroristickou otázku do jednoho čísla vystihujícího míru ovlivnění ekonomiky dané země a jakýkoli závěr je vysloven, vždy lze najít alespoň jednu dílčí souvislost či jednu oblast zkoumání, která může nabourat výsledek celé analýzy, a proto by bylo nesprávné hodnotit tuto problematiku pouze na základě celkového výstupu. Existují sektory a ukazatele, které jsou terorismem negativně ovlivněny různou měrou, na druhou stranu ovšem najdeme i takové oblasti, kde může mít terorismus naopak pozitivní efekty, jako je např. obranný průmysl. Jakkoli by byl podrobnější popis všech těchto jednotlivých okruhů zkoumání užitečný a vhodně by doplňoval předcházející myšlenky a závěry, není již v rámci této práce pro takové zamyšlení prostor, proto jsou v následujících odstavcích alespoň nastíněny dílčí problémy s odkazy na odpovídající teoretickou literaturu. 5.3.1 Cestovní ruch Prvním ze sektorů, který každého člověka bezpochyby v souvislosti se španělským terorismem napadne, je cestovní ruch. Všeobecně bývá tato oblast hospodářství označována jako nejvíce zasaženou a nejzranitelnější při zvýšeném výskytu terorismu. Bylo zpracováno několik studií na toto téma např. v oblastech Středozemního moře. Zajímavá je analýza A. Fleischera a S. Buccoly181 o dopadech válečného konfliktu na turistický ruch v Izraeli, kde bylo zjištěno, že zahraniční poptávka po pobytu v Izraeli je velmi citlivá na cenu a regionální terorismus, zatímco domácí poptávka je neelastická a nereaguje negativně ve vztahu k terorismu. Ačkoli se většina autorů zabývajících se mezinárodním terorismem shodne na významném negativním ovlivnění turismu ve státě postiženém teroristickým konfliktem, v případě Baskicka lze očekávat podobné závěry jako v provedené empirické studii Izraele s tím, že ani zahraniční turisté nebudou výrazně reagovat na baskický terorismus vzhledem k tomu, že Baskicko nepatří mezi primární turistické cíle v rámci všech atraktivit, jaké Španělsko nabízí. Většina turistů volí destinace na jihu Španělska, dále Barcelonu a Madrid. Severní část Španělska je oblastí, která přiláká spíše domácí návštěvníky a ze zahraničních turistů pak velmi specifickou skupinu lidí.182 S. Frey183 uvádí, že turismus je v posledních letech jedním z hlavních objektů teroristů s cílem poškodit ekonomiku země a tím prosadit své politické cíle. Opětovné oživení cestovního ruchu po teroristickém incidentu se dle autorů této studie odhaduje na 2 ­ 21 měsíců, v případě Španělska platí 181 FLEISCHER, A., BUCCOLA, S. War, Terror and the Tourism Market in Israel. [s.l.] : [s.n.], 2002. s. 1335-1343. Citováno dle: BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. s. 21. 182 O ovlivnění chování domácích turistů ve vztahu k terorismu bylo více pojednáno v mikroekonomické části práce v kapitole č. 3.2. 183 FREY, S.B., LUECHINGER, S., STUTZER, A. Calculating Tragedy : Assessing the Costs od Terrorism. [s.l.] : [s.n.], 2004. s. 6-10. 84 nižší hranice 2 ­ 3 měsíce, což by poměrně mohlo odpovídat realitě. Dále je zmíněno substituční chování turistů, kdy z terorismu může profitovat jiná turisticky atraktivní oblast v okolí postiženého státu či regionu, a tzv. efekt nákazy v podobě negativních externalit, které jsou přenášeny na okolní státy, kde turisté volí zcela jinou destinaci, přičemž tyto dva efekty působí proti sobě a záleží na tom, který převažuje. Stejnou problematikou se zabývá také K. Drakos a A. M. Kutan184 ve své empirické analýze tří středomořských států: Řecka, Izraele a Turecka a zjišťují, zda teroristické aktivity mají vliv na regionální konkurenci v cestovním ruchu a jakým způsobem se rozděluje tržní podíl mezi jednotlivé země.185 5.3.2 Přímé zahraniční investice Ovlivnění přímých zahraničních investic je dalším z nejčastěji uváděných negativních efektů teroristické aktivity. Průměrně se uvádí, že terorismus snižuje hodnotu přímých zahraničních investic o 5 % z HDP daného státu či regionu. 186 Je logické, že zvýšená teroristická činnost ve světě otevřených ekonomik vede k diverzifikaci rizika, kdy investoři vlivem zvýšené nejistoty a pod očekáváním nižší návratnosti své investice mění své původní investiční záměry a teroristická oblast tak pro ně bude pravděpodobně méně atraktivní.187 Přímé zahraniční investice jsou navíc nejen zdrojem úspor, dalších investic a ekonomického růstu, ale jejich omezením dochází také ke snížení transferu technologií a know how188 , takže negativní dopady terorismu právě na tento významný faktor ekonomického růstu může znamenat značné ztížení podmínek rozvoje terorismem napadeného regionu. Problematikou akumulace kapitálu a přímých zahraničních investic se zabývají také již dříve zmiňovaní autoři A. Abadie a J. Gardeazabal189 ve své práci o terorismu a světové ekonomice. Zde uvádějí v souladu se závěry W. Enderse a T. Sandlera190 , že pokles přímých zahraničních investic ve Španělsku byl v letech 1976-1991 ve výši 13,5 %. Rovněž přicházejí se zajímavou myšlenkou, že dopady terorismu na alokaci kapitálu a tím i na přímé zahraniční investice budou mírné, jestliže přímé efekty terorismu budou mírné a za předpokladu, že stupeň averze k riziku mezinárodních investorů je velký. Naopak efekt bude značný, pokud vztah investorů k riziku je téměř neutrální, protože tito investoři nebudou i třeba preventivně diverzifikovat riziko a na katastrofický terorismus pak budou 184 DRAKOS, Konstantinos, KUTAN, Ali M. Regional Effects of Terrorism on Tourism : Evidence from Three Mediterranean Countries. [s.l.] : [s.n.], 2003. 52 s. 185 Závěry této analýzy jsou velmi zajímavé co do vzájemného ovlivňování zvýšené teroristické aktivity v jednotlivých zemích s uvážením geografického rozlišení útoků na incidenty v městské či venkovské oblasti. Jednotlivé země nejsou vzájemně ovlivňovány stejnou měrou, ale např. Izrael podstatně více negativně ovlivňuje turistický ruch v Řecku, než jaký je vliv zvýšené teroristické aktivity v Řecku na Izrael. Autoři v závěru uvádí, jak je důležité sestavení společné protiteroristické politiky, což může být také výborný příklad pro společný postup v boji proti terorismu u jednotlivých španělských regionů se současným zapojením okolních států, jako je zcela určitě Francie a případně také Portugalsko. 186 BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. s. 19. 187 Toto samozřejmě obecně platí pro většinu hospodářských sektorů, existují však i takové investice, které naopak konfliktní oblasti budou vyhledávat, jako např. již dříve zmiňovaný obranný průmysl. 188 FREY, S.B., LUECHINGER, S., STUTZER, A. Calculating Tragedy : Assessing the Costs od Terrorism. [s.l.] : [s.n.], 2004. s. 11. 189 ABADIE, A., GARDEAZABAL, J. Terrorism and the World Economy. [s.l.] : [s.n.], 2007. 40 s. 190 ENDERS, W., SANDLER, T. Terrorism and Foreign Direct Investment in Spain and Greece. [s.l.] : [s.n.], 1996. s. 331- 352. 85 reagovat náhlými a neočekávanými změnami chování v závislosti na relativní změně v intenzitě terorismu. Vzhledem k tomu, že lze aktuálně dopady baskického terorismu označit za mírné, neboť se jedná o kontinuální konflikt s menším počtem smrtelných obětí, je velmi pravděpodobné, že zahraniční investoři nebudou příliš tímto problémem ovlivněni, zvláště pokud v posledních letech trvale baskická ekonomika roste a podíl vzdělané a kvalifikované pracovní síly je v tomto regionu vysoký191 . Po roce 2000 tak pravděpodobně nebude pokles přímých zahraničních investic dosahovat tak vysokých hodnot jako 13,5% pokles v minulých letech v rámci celého Španělska. 5.3.3 Sektor pojišťovnictví Sektor pojišťovnictví se dostává vlivem teroristické aktivity do nerovnováhy dvěma způsoby. Jednak jsou čerpány uzavřené pojistky v souvislosti s materiálními škodami (příp. z důvodu utrpění zdravotní újmy), jednak v důsledku terorismu roste poptávka po uzavírání nových pojistek se současným poklesem jejich nabídky (neboť se předpokládá zvýšená pravděpodobnost budoucích útoků) a důsledkem všeho je celkový pokles agregátní nabídky, protože vlivem rostoucí poptávky po pojistkách roste jejich cena a tím náklady pojištěných firem.192 Z hlediska firem je situace vždy negativní, neboť musí vydávat jistou část prostředků na obranu proti terorismu nebo na nápravu škod, které jim teroristický útok způsobí (ať již jsou pojištěny či nikoli). Pro pojišťovací společnosti může být situace i pozitivní a mohou z terorismu profitovat, pokud je dobře nastavena jejich politika. Je velmi obtížné stanovit optimální výši pojistného, protože jen těžko lze předvídat, kdy bude útok realizován, v jaké míře a které škody lze uplatnit a které nikoli. Často proto pojišťovny přistupují ke zvýšené sazbě nebo k zahrnutí jen dílčích škod do pojistky v taxativním výčtu.193 Ve Španělsku se významnou měrou na výplatě pojistek podílí stát a možnost pojištění a uplatnění pojistky v případě terorismu je uzákoněn, kdy byla zřízena instituce, která škody v důsledku terorismu bezproblémově pojištěným osobám ze zákona proplácí.194 5.3.4 Urbanistická ekonomie a prostorové plánování Zajímavé je hodnocení dopadů terorismu také z pohledu prostorové a urbanistické ekonomie, která bývá velmi často v této problematice opomíjena nebo spíše stojí na okraji pozornosti. Teroristické útoky přitahují velké centrální obytné zóny, které jsou preferovány před venkovskými oblastmi a místy s nižším výskytem obyvatel či méně mediálně známými oblastmi. 195 Vzhledem k vyšší zranitelnosti městských zón pro svou vysokou hustotu obyvatel a koncentraci ekonomických a státních 191 Na základě posledního censu sčítání lidí v roce 2001 byl podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva v Baskicku přes 18 % oproti španělskému průměru 13,5 %. Data jsou získána ze statistického úřadu Baskicka a Španělska: www.eustat.es a www.ine.es. 192 BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. s. 21-22. 193 BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. s. 22. 194 Jedná se o instituci Consorcio de Compensación de Seguros ­ viz kapitola 5.1 o vyčíslení přímých nákladů terorismu. 195 BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. s. 18. a FREY, S.B., LUECHINGER, S., STUTZER, A. Calculating Tragedy : Assessing the Costs od Terrorism. [s.l.] : [s.n.], 2004. s. 15 - 16. 86 aktivit bývá často terorismus označován jako ,,daň z měst".196 Dopady terorismu na velké světové metropole se zabýval např. S. Blomberg a S. Sheppard197 s důrazem na ovlivnění bezpečí a důvěry jejich obyvatel. Rovněž byla zkoumána delokalizace londýnských firem pod vlivem teroristické činnosti IRA (Rogers, 2000) a vlivem na změnu umístění firem v Baskicku se zabývá španělský autor M. Buesa, 198 který hodnotí dopady přemístění baskických firem v důsledku úplného uplatnění baskické autonomie jako jednoho z hlavních požadavků ETA. Vyslovuje hypotézu, že takové osamostatnění by mělo za následek odchod většiny největších a nejvýznamnějších firem z regionu. Pokud by došlo ke ztrátě celé autorem předpokládané jedné čtvrtiny hodnoty prodeje deseti největších baskických firem, došlo by k úbytku téměř 54 tisíc pracovních míst a HDP by pokleslo až o 6,5 %. Lze předpokládat, že v současném stavu, kdy Baskicko zůstává autonomním společenstvím v rámci Španělska s vysokým stupněm samosprávy, ale s přetrvávajícím teroristickým konfliktem, bude lokalizace firem ovlivněna méně a více než přemísťování stávajících firem bude mít terorismus za následek ovlivnění rozhodnutí nových firem, které teprve přemýšlí o realizaci svého investičního záměru. Jestliže zde hovoříme o delokalizaci firem, spíše se budou jednotlivé podniky přemísťovat v rámci Baskicka z center velkých měst na okraj nebo do méně obydlených oblastí, kde je ovšem opět velmi těžké rozlišit, zda takto činí v důsledku obav z teroristických útoků nebo na základě klasických motivací známých z teorií urbanistické ekonomie. Je velmi málo pravděpodobné, že by např. sídla vrcholových managementů velkých firem odcházela z centra Bilbaa pod tlakem rizika případného útoku, jestliže by tímto krokem přišla o výraznou úsporu v transakčních nákladech plynoucí z blízkosti ostatních strategických partnerů. Přesto bližší studium tohoto problému může přinést zajímavé výsledky a názory např. v oblasti obnovy teroristickým útokem zničeného jádra města a způsobem nového utváření této zóny z hlediska prostorového plánování.199 5.3.5 Sdělovací prostředky Zvláštní pozornost ve vztahu k terorismu si zaslouží také oblast sdělovacích prostředků, které konkrétně v případě Španělska hrají zcela jistě podstatnou roli. Zejména televize je hlavním prostředkem propagandy pro aktivitu ETA, lhostejno zda s její činností souhlasí nebo jsou zásadními odpůrci. Média přispívají k šíření strachu a udržování paniky v důsledku realizace teroristických útoků. Takto se vytváří jakási symbióza mezi terorismem a sdělovacími prostředky, která může mít dle M. Buesy200 ekonomické zájmy. Televizní stanice zvyšují svou sledovanost, teroristé zase snižují své náklady prostřednictvím nákladů obětované příležitosti, neboť publicita, kterou získávají prakticky zdarma prostřednictvím televizního vysílání, by jinak byla spojena s významnými náklady na propagandu, kdyby byla teroristy zajištěna jiným způsobem. 196 LLUSSÁ, Fernanda, TAVERES, José. The economics of terrorism : a synopsis. The Economics of Peace and Security Journal. 2007, vol. 2, no. 1, s. 63. 197 BLOMBERG, S.B., SHEPPARD, S. The Impacts of Terrorism on Urban Form. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 257-290. 198 BUESA, Mikel, et al. Economía de la secesión : El proyecto nacionalista y el País Vasco. Madrid : Ministerio de Hacienda, Instituto de estudios fiscales, 2004. s. 34-37. 199 Více se problematikou urbanistické ekonomie ve vztahu k terorismu zabývají např. tito autoři: Bram et al., 2004; Glaeser a Shapiro, 2002; Harrigan a Martin, 2002; Mills, 2002; Rossi-Hansberg, 2003 nebo Czinkota a Knight, 2005. 200 BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. s. 23. 87 Navíc půjdeme-li za hranice čisté ekonomie a uvážíme-li psychologické efekty v podobě španělské kultury, vztahu španělských obyvatel k televizi, způsob podání jednotlivých zpráv a strukturu televizních, ale i rádiových programů, lze tvrdit, že efekty terorismu znásobené propagací v médiích jsou zejména na chování lidí daleko významnější, než jaké bychom očekávali ve střední Evropě. S tím také např. úzce souvisí vysvětlení chování zahraničních a domácích turistů ve vztahu k návštěvě Bilbaa popisované v kapitole 3.2. 5.3.6 Psychologické a sociologické faktory V návaznosti na uvedený efekt psychologických faktorů stojí za zmínku ještě všeobecné dopady terorismu v podobě zhoršení životních podmínek obyvatel (např. dopady na výživu a zdraví lidí, snižování naděje dožití či zvýšení porodní úmrtnosti), které má však své opodstatnění spíše ve východních oblastech, jako je Palestina a Izrael. Více do této kategorie v souvislosti se Španělskem spadá ovlivnění obyvatel v podobě migrace do jiného regionu nebo psychické újmy, jaké zanechají na obětech terorismu jednotlivé útoky a aktivity, zejména pak únosy a vydírání. E. Baca201 odhaduje, že celých 45 % obětí terorismu ETA a 23 % jejich rodinných příslušníků trpí nějakou psychickou poruchou v souvislosti s teroristickým atentátem a pravděpodobnost ovlivnění posttraumatickým šokem v důsledku teroristického útoku či jiné násilné akce je pak zaznamenáno přibližně u 50 % těchto lidí.202 Existuje ještě celá řada dalších oblastí, které zcela jistě mohou přinést zajímavé informace a třeba i nový pohled na problematiku baskického konfliktu. V předcházejícím textu nebyl zmíněn například dopad terorismu na kapitálový trh či trh nemovitostí nebo na různá hospodářská odvětví, jako jsou stavebnictví, dopravní průmysl (zejména pak letecká přeprava) nebo třeba konkrétně v baskických podmínkách rybářský průmysl. Vzhledem k nedostatečnému prostoru v rámci této práce je tak na závěr této kapitoly pouze odkázáno na hlavní studie, které se touto problematikou zabývají a rovněž zahrnují výčet relevantní teoretické literatury k jednotlivým tématům. Ze španělských titulů blízkých baskické situaci lze uvést především nejvíce citované práce M. Buesy203 o ekonomii terorismu a ekonomii válek a velmi zdařilý v tomto ohledu je zejména příspěvek Fernandy Llussá a José Taverese204 do žurnálu o ekonomii míru a bezpečnosti (The Economics of Peace and Security Journal), který přehledně zpracovává nejkvalitnější a nejvíce známou literaturu z oblasti ekonomie terorismu v nejrůznějším členění.205 201 BACA, E., CABANAS, M. L. Las víctimas de la violencia : Estudios psicopatológicos. Madrid : Triacastela, 2003. s. 174- 175. Citováno dle: BUESA, Mikel. Guerra y Terrorismo : El Modelo de Economía Deprededora de la Guerra. Madrid: [s.n.], 2005. s. 22-23. 202 Vzhledem k tomu, že není dostatečně znám způsob zjišťování těchto hodnot, by bylo vhodné brát tyto údaje za čistě informativní a spíše potvrzující hypotézu o působení psychických a jiných neekonomických faktorů v souvislosti s terorismem. 203 BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. 38 s. a BUESA, Mikel. Guerra y Terrorismo : El Modelo de Economía Deprededora de la Guerra. Madrid : [s.n.], 2005. 28 s. 204 LLUSSÁ, Fernanda, TAVERES, José. The economics of terrorism : a synopsis. The Economics of Peace and Security Journal. 2007, vol. 2, no. 1, s. 62 - 70. 205 Ze seznamu této literatury je poměrně zajímavá studie C. Berrebiho a E. Klora o pozitivních dopadech terorismu na obranný průmysl na příkladu izraelských firem, jakožto jedné z mála ekonomických prací, která zdůrazňuje také pozitivní efekty terorismu na hospodářství. 88 5.4 Shrnutí analýzy baskického terorismu z makroekonomického pohledu V makroekonomické části práce byla věnována pozornost vyčíslení přímých a nepřímých nákladů terorismu s použitím některých metod, jejichž úplný přehled s uvedením hlavních výhod a nevýhod se nachází v kapitole č. 4. Přímé náklady byly analyzovány v členění na škody na lidských životech, materiální škody a veřejné výdaje na zajištění bezpečnosti. V celkovém součtu je za období 1993 ­ 2002 odhadována průměrná roční výše všech těchto nákladů na 496,58 mil , což odpovídá 78 % všech přímých nákladů dopadajících na španělskou ekonomiku. Jakkoli se v absolutním vyjádření může zdát tato suma vysoká, ve skutečnosti tvoří pouze 1,2 % hodnoty baskického HDP, a tedy lze z tohoto hlediska považovat dopady teroristické činnosti ETA za poměrně mírné. Daleko podstatnější jsou však sekundární efekty terorismu v podobě změny chování jednotlivců jako reakce na zvýšenou intenzitu teroristických útoků. Vlády zvyšují výdaje na obranu a bezpečnost, což má za následek částečné vytěsňování soukromých investic, je snižována spotřeba určitého typu statků (zejména v oblasti cestovního ruchu či dopravy), jsou odrazeni zahraniční investoři. Tyto a mnoho dalších dopadů představují nepřímé náklady terorismu, jejichž vyčíslení je velmi komplikované, jak bylo prokázáno výše na základě zdůraznění výhod a nevýhod metody konstrukce kontrolních regionů v rámci případové studie A. Abadie a J. Gardeazabala jakožto doposud jediného přehledně zpracovaného makroekonomického materiálu o celkovém dopadu teroristické činnosti ETA na hospodářskou úroveň Baskicka. Zatímco citovaní autoři vyčíslili celkové ovlivnění baskické ekonomiky v důsledku dlouhotrvajícího teroristického konfliktu na 10 % oproti hypotetické situaci bez existence terorismu, postupným odhalováním sporných bodů a zdůrazněním neuvážení mnohých souvislostí bylo dospěno k závěru, že ačkoli je velmi složité tento jev kvantifikovat, nebude výsledný efekt terorismu konkrétně v baskických podmínkách tak významný a zejména v posledních letech po roce 2000 bude podstatně nižší než 10 %, ne-li záporný ve srovnání s uměle sestaveným vývojem baskického regionu na základě růstových faktorů 60. let. Na závěr makroekonomické části hodnocení dopadů terorismu na baskické hospodářství byly rovněž ve stručném přehledu uvedeny ostatní nepřímé efekty terorismu v členění dle různých hospodářských odvětví a dalších ekonomických ukazatelů. Byl tak komentován negativní dopad teroristické aktivity na cestovní ruch, přímé zahraniční investice či sektor pojišťovnictví. Zmíněno bylo také ovlivnění z pohledu prostorové ekonomie, které často stojí na okraji zájmu makroekonomů při analýze terorismu. Přestože tento text zaměřuje svou pozornost primárně na hospodářství, bylo by chybou nezdůraznit také psychologické a sociologické faktory terorismu, které vhodně uzavřely celou problematiku. 89 6 TERORISMUS V KONTEXTU REGIONÁLNÍ POLITIKY Na základě skutečnosti, že převážná většina autorů v celém spektru teoretické literatury o ekonomii terorismu se přiklání k uvádění negativních efektů jednorázové i dlouhodobě přetrvávající teroristické aktivity (zejména pak v oblasti hodnocení zvýšených vládních výdajů), byla do této práce zařazena také problematika terorismu v kontextu regionální politiky. Zřídka se lze setkat s názory, kdy terorismus může mít i pozitivní dopady, přitom jak se lze přesvědčit dále, vhodně nastavená vládní politika může v kombinaci s působením terorismu vést k pozitivní stimulaci hospodářského růstu daného regionu a dokonce celkový ekonomický rozvoj by mohl být intenzivnější než v případě neexistence teroristického konfliktu a dobře zvolené regionální politiky. 6.1 Vliv zvýšených vládních výdajů na hospodářský růst Obecně se uvádí, že zvýšená teroristická aktivita či terorismus vůbec významně ovlivňují vládní výdaje, které se navyšují za účelem zajištění bezpečnosti obyvatel a pro uplatnění protiteroristické politiky, což vytěsňuje soukromé investice a prostředky jsou tak přesouvány od jejich produktivnějšího využití k aktivitám méně produktivním.206 Podrobněji tyto úvahy rozvádí M. Buesa207 s uvedením také kvantitativního vyjádření jednotlivých dopadů. Na základě několika citovaných ekonometrických studií zde uvádí, že zvýšení vládních výdajů na obranu a zajištění bezpečnosti o 1 % z HDP sníží potenciální ekonomický růst o 0,25 %. Při současném zahrnutí všech soukromých výdajů na zajištění bezpečnosti208 je odhadováno, že během 6 let může dojít k poklesu potenciální úrovně HDP o 0,6 %.209 OECD dále odhaduje, že růst výdajů na obranu o 1 % z HDP financovaného prostřednictvím veřejného dluhu, zvýšení zaměstnanosti ve veřejném sektoru o 0,5 % z ekonomicky aktivního obyvatelstva a navýšení soukromých výdajů na zajištění bezpečnosti o 0,5 % má za následek tyto efekty: S rozšířením poptávky roste produkce, ale vlivem veřejného zadlužení rostou úrokové sazby, což brzdí akumulaci kapitálu. Kromě toho dochází k omezení produktivity práce a dohromady s ovlivněním devizového kurzu vedou v konečném důsledku všechny tyto efekty k celkovému poklesu produkce, která se během 5 let snižuje až o 0,7 % z HDP.210 Navíc orientací vládních výdajů na obranu a zajišťování bezpečnosti jsou opomíjeny oblasti, jako je zdravotnictví či vzdělání, což má v dlouhém období negativní dopady na celkový ekonomický rozvoj dané země.211 206 Tento názor zastávají minimálně Blomberg, Hess a Orpanides, 2004; Buesa, 2005 a 2008; Eckstein a Tsiddon, 2003; Gupta et al. 2002. 207 BUESA, Mikel. Guerra y Terrorismo : El Modelo de Economía Deprededora de la Guerra. Madrid : [s.n.], 2005. s 19-20. 208 Těmito výdaji se myslí veškeré náklady subjektů v soukromém sektoru na zajištění bezpečnosti v podobě náboru specializované pracovní síly, zajištění ochrany dat prostřednictvím informačních systémů, investice do speciálního vybavení, což je spojeno s nižší produktivitou práce, neboť např. nová bezpečnostní opatření na letištích vedou k prodloužení čekacích dob a ztrátě času jinak možného k využití produktivnější činnosti apod. 209 Dle OECD. Economic Consequences of Terrorism. [s.l.] : [s.n.], 2002. s. 117-140. 210 OECD. Economic Consequences of Terrorism. [s.l.] : [s.n.], 2002. s. 117-140. Citováno dle: BUESA, Mikel. Guerra y Terrorismo : El Modelo de Economía Deprededora de la Guerra. Madrid : [s.n.], 2005. s 19-20. 211 GUPTA, S., et al. Fiscal Consequences of Armed Conflict and Terrorism in Low and Middle-Income Countries. [s.l.]: IMF Working Paper, 2002. s. 5. 90 Podívejme se ale nyní na situaci z jiné strany tak, jak to částečně udělali ve své případové studii na příkladu Izraele Z. Eckstein a D. Tsiddon,212 kteří dokázali, že ne v každé situaci má zvýšení uvedeného typu vládních výdajů negativní dopady na hospodářský růst. Uplatněním dílčích závěrů těchto autorů se tak lze na problematiku terorismu dívat dokonce z pohledu úspěšného příkladu regionální politiky. Autoři vychází z faktu, že nejistota a strach vyvolaný terorismem jsou důležitými faktory celé analýzy, kdy na jedné straně stojí jednotlivci, kteří reagují na teror změnami ve spotřebě a ochotě investovat, na druhé straně je vláda, která reaguje na teror zvýšením vládních výdajů. Přičemž na onu nejistotu je nahlíženo jako na jev, který způsobuje, že život jednotlivce se stává méně jistým a v průměru kratším. Základní princip modelu, který zde autoři prezentují, je skutečnost, že vláda musí poměřovat náklady v podobě výdajů na spotřebu a investic, kterých je nucena se vzdát, s užitkem ze snížení terorismu vyjádřeným ve formě bezpečnějšího a delšího života lidí. Je předpokládána uzavřená ekonomika, kde vláda zajišťuje celou nabídku obrany (bezpečnost je chápána jako plně veřejný statek a soukromý sektor tak na zvýšení bezpečnosti nevydává žádné prostředky) a teror je zde jako exogenní faktor, jehož výše není ani tak významná, aby zastavila ekonomiku, ani není možno jej ignorovat. Terorismus je pak chápán pouze jako nebezpečí pro život jednotlivce. Použita je modifikace Blanchard-Yaari modelu213 s konečným životem jednotlivců v nekonečně trvající ekonomice, kdy jsou vysvětleny náklady a užitky vládních výdajů na obranu a hledáno optimální řešení co do výše vládních výdajů v souvislosti s různou intenzitou terorismu. 6.2 Optimální výše vládních výdajů na obranu Vysvětlení optimální výše vládních výdajů na obranu vychází z jednoduchého předpokladu, že zvýšením intenzity terorismu se snižuje průměrná délka života obyvatel, kteří na tuto skutečnost reagují nižší ochotou spořit (mění se jejich časové preference, kdy upřednostňují vyšší současný užitek před vyšším užitkem budoucím ­ v modelu vyjádřeno přes diskontní sazby). Nižší ochota spořit vede k nižší tvorbě kapitálových zásob, a tedy k nižší agregátní spotřebě. Na druhou stranu vláda přijímá opatření, kdy prostřednictvím zvýšených výdajů na obranu zvyšuje bezpečnost svých občanů a tím délku jejich života. Prvním efektem je tedy pokles kapitálových zásob, které jsou odčerpány na zajištění bezpečnosti, ale následně dochází ke snížení rizika úmrtí jednotlivců, kteří opět zvyšují svou ochotu spořit a tím dochází k opětovnému růstu celkové agregátní spotřeby. Přehledně tuto situaci znázorňuje následující grafický model:214 212 ECKSTEIN, Zvi, TSIDDON, Daniel. Macroeconomic Consequences of Terror : Theory and the Case of Israel. [s.l.]: [s.n.], 2003. 46 s. 213 Yaari analyzoval chování spotřebitele při uvážení konečnosti jeho života v ekonomice s a bez pojišťovacího trhu, Blanchard použil stejný model k analýze dopadů vládního dluhu versus daňového financování vládních výdajů. 214 Model je plně převzat včetně indexového označení z výše citované studie: ECKSTEIN, Zvi, TSIDDON, Daniel. Macroeconomic Consequences of Terror : Theory and the Case of Israel. [s.l.] : [s.n.], 2003. 46 s. Na stranách 5 ­ 15 se nachází odvození dílčích rovnic modelu s podrobným vysvětlením. Jednotlivé úvahy vychází z následujících zjednodušujících podmínek: Každý jednotlivec čelí pravděpodobnosti, že umře v daný moment; pravděpodobnost jeho úmrtí závisí na množství zdrojů, které vláda obětuje na zajištění bezpečnosti; čím více prostředků vláda na obranu vydává, tím nižší je pravděpodobnost úmrtí jednotlivce. Uvažuje-li se konstantní míra úmrtí d v průběhu celého života, pak očekávaná délka života je exponenciální funkcí vyjádřenou jako 1/d . Předpokládá se, že pokud roste teror konstantně a vládní výdaje na obranu jsou neměnné, pak zvýšení vládních výdajů snižuje hodnotu rizika úmrtí d a zvyšuje očekávanou délku života 1/d. Jsou uvažovány časové preference spotřebitele, ekonomika je uzavřená a riziko úmrtí d je v každém okamžiku vyšší než 0, a to i bez existence teroru. V grafickém vyjádření modelu CC znázorňuje celkovou agregátní spotřebu, KK celkovou zásobu kapitálu a KRam odpovídá zásobě kapitálu v ekonomice založené na Ramseyově modelu. 91 Graf č. 21: Snížení bezpečnosti v důsledku terorismu a reakce vlády Zdroj: ECKSTEIN, Z., TSIDDON, D. Macroeconomic Consequences of Terror: Theory and the Case of Israel. 2003. Vyjdeme-li nejdříve z hypotetické situace, kdy celková agregátní spotřeba (CC) je fixní a uvažujeme pouze reakce vlády, zvýšení výdajů na bezpečnost a obranu vede k posunu křivky celkových kapitálových zásob země (KK) směrem dolů (z KK na KKG). Jejich snížení má za následek omezení spotřeby a investic. Potvrzuje se tak všeobecně uznávaný argument, že zvýšené vládní výdaje vytěsňují soukromé investice a spotřebu. Ale zvýšení bezpečnosti ve státě automaticky ovlivňuje vnímání rizika jednotlivců, kteří díky snížení jejich nejistoty ve vztahu k budoucímu vývoji mění své chování. Předpokládejme nyní naopak, že veškeré zajištění bezpečnosti je bezplatné (tedy křivka KK je fixní), efekt, který má na chování jednotlivců zvýšení jejich bezpečnosti ve státě, způsobí, že se křivka agregátní spotřeby posune směrem doprava (z CC1 na CCG).215 Podíváme-li se na tyto dvě skutečnosti dohromady ve vzájemné souvislosti, lze konstatovat, že kritika vládních výdajů na obranu jako faktoru negativně ovlivňujícího ekonomiku dané země nemusí být vždy pravdivá a opodstatněná. Existuje totiž situace, kdy při optimalizaci vládních výdajů na zajištění bezpečnosti může dokonce dojít ke zvýšení celkové agregátní spotřeby i zásoby kapitálu. Vše závisí na tom, jaká je výchozí situace, zda již vláda nějaké prostředky na obranu vydává, jaký je rozsah realizovaného teroristického útoku nebo jak velká je intenzita, s jakou jednotlivci vnímají riziko s terorismem spojené. Výše popsané efekty prakticky působí proti sobě a záleží na tom, který z nich je intenzivnější. 215 Křivka CC1 odpovídá spotřebě v teroristické situaci. Výchozí situace byla CC0, tedy stav bez existence významného konfliktu a s nulovými vládními výdaji. Jestliže dojde ke zvýšení intenzity terorismu ve státě, jednotlivci vnímají vysoké riziko úmrtnosti, snižuje se jejich ochota spořit a tím kapitálové zásoby v zemi, což má vliv na snížení celkové agregátní spotřeby. Kromě pohybu křivky vlevo dochází ještě k jejímu otočení směrem doleva, což je způsobeno právě zvýšením pravděpodobnosti úmrtí. KRam KK KKG CCG CC0 CC1 K C KGKT 92 Za optimální reakci vlády na zvýšenou teroristickou aktivitu je pak považováno takové zvyšování vládních výdajů, které je spojeno jednak s prodlužováním očekávané délky života, jednak se zvyšováním celkové agregátní spotřeby. Jinými slovy, pokud je vládním opatřením zajištěno zvýšení celkové spotřeby a očekávané délky života, je pro vládu stále ještě výhodné, aby pokračovala v navyšování výdajů na bezpečnost. Optimum se tedy nachází v situaci, kdy by dalším navýšením vládních výdajů na obranu sice ještě byla možná prodlužována očekávaná délka života, ale celkově by již došlo k poklesu agregátní spotřeby. S uvědoměním výše popsaných zákonitostí tak může dojít k situaci, kdy vládní výdaje na bezpečnost povedou k vyšším investicím a spotřebě a ve svém důsledku dokonce k vyšším zásobám produktivního kapitálu než před vznikem teroristického konfliktu. Výborným příkladem pro toto vysvětlení je uvážení dopadů teroristických útoků na poškození fyzického kapitálu, kde může být míra znehodnocení vyjádřena pomocí funkce vládních výdajů na bezpečnost. Pak nejen že zvýšení vládních výdajů posune křivku KK v našem modelu dolů, ale dojde také k jejímu pootočení směrem doleva díky zvýšení čisté produktivity kapitálu.216 Pokud současně zareagují spotřebitelé na tento vládní krok dalším zvyšováním úspor (tedy významnějším posunem křivky CC doprava oproti předchozímu modelu), může se nové optimum nacházet v bodě s vyšší zásobou kapitálu a vyšší agregátní spotřebou ve srovnání s předchozí situací (a to dokonce i se stavem před realizací teroristického útoku). Tato modelová situace je znázorněna v následujícím grafu: Graf č. 22: Reakce vlády na terorismus s pozitivním dopadem na ekonomiku Zdroj: ECKSTEIN, Z., TSIDDON, D. Macroeconomic Consequences of Terror: Theory and the Case of Israel. 2003. Vlastní úprava. 216 Jestliže čistou produktivitou kapitálu rozumíme příjem připadající na jednotku vloženého kapitálu, lze ve vysvětlení pohybu křivky vycházet ze skutečnosti, že firmy i spotřebitelé vlivem přijatých vládních opatření nemusí měnit své investiční chování, neboť riziko spojené s investičním rozhodnutím je eliminováno právě zvýšenými vládními výdaji. Čím více vláda vydává prostředků na obranu státu, tím menší je pravděpodobnost, že teroristický konflikt bude mít za následek rozsáhlé materiální škody a tedy i znehodnocení kapitálu, tj. vložené investice. KRam KK KKG´ CCG CC0 K C KG KG´ CCG´ 93 Tak, jak je situace znázorněna v grafu, by odpovídala dopadům zvýšených vládních výdajů v krátkém období.217 V předcházejícím textu byly jednotlivé procesy vysvětleny na základě zásob kapitálu v zemi, přes investice a celkovou spotřebu. Z hlediska efektů v krátkém období lze ale poukázat také na skutečnost, že bezprostředně po teroristickém útoku nejen že stát reaguje uplatněním nějakých opatření (nejčastěji právě v podobě zvýšených vládních výdajů na obranu), ale z materiálních škod v důsledku útoku mohou profitovat mnohé společnosti v rámci daného státu či regionu, zejména pak v oblasti stavebního průmyslu, ale také již zmíněné pojišťovací společnosti apod. Jejich činnost a výsledky hospodaření pak samozřejmě vstupují do hodnocení celkového výstupu, a proto tedy dočasné oživení ekonomiky může být nastartováno právě aktivitou těchto subjektů a vhodně pak doplněno protiteroristickou politikou státu, kdy výsledek je v kombinaci všech těchto faktorů pozitivní. Tato úvaha je také plně v souladu s názorem J. Taverese218 , který zkoumá závislost mezi úrovní politických práv a nákladů v souvislosti s terorismem. Zjišťuje, že státy s velkým rozsahem občanských svobod a vyspělými institucemi jsou schopny profitovat z krátkého boomu bezprostředně po teroristickém útoku a může tak dojít k dočasnému oživení ekonomiky (v podobě růstu HDP/obyv). 6.3 Baskický konflikt a regionální politika Potom pokud označíme Baskicko za region v rámci dnes již plně demokratického státu se značným rozsahem občanských svobod, ale také vyspělým státním aparátem, je velmi pravděpodobné, že výraznější hospodářský růst zaznamenaný v Baskicku v posledních letech může být spojen nejen s optimalizací vládních výdajů na boj proti organizaci ETA a na zajištění bezpečnosti obyvatel (vzpomeňme mnohá opatření výplat důchodového zabezpečení a pojištění ve vztahu k poškozeným osobám i majetku v souvislosti s terorismem nebo např. ilegalizaci politické strany Batasuna v roce 2002 atd.), ale také s určitými efekty ,,učící se ekonomiky", jejíž subjekty dokážou v tak dlouhodobém konfliktu, jakým teroristická činnost ETA je, vhodně využívat období zvýšené intenzity terorismu ke ziskové činnosti. Rovněž důležitou roli hraje také způsob individuálního ovlivnění obyvatel Baskicka co do vnímání pravděpodobnosti úmrtí, kdy lze předpokládat, že jen malé zvýšení vládních výdajů na bezpečnost, bude mít výrazný efekt na snížení vnímání rizika jednotlivými občany, tedy tito budou výrazněji zvyšovat ochotu spořit a investovat. Bylo by však velmi troufalé tvrdit, že z hlediska dlouhého období má terorismus na baskickou ekonomiku vesměs pozitivní dopady. V návaznosti na poznámku pod čarou č. 217 se lze domnívat, že provedením stejného testu, jaký realizovali Z. Eckstein a D. Tsiddon v rámci případové studie Izraele, 217 Nutno upozornit na skutečnost, že tento případ je jen jeden z mnoha variant, které mohou v souvislosti se zvyšováním vládních výdajů na bezpečnost nastat, neboť každá modelová i skutečná situace závisí na mnoha dalších podmínkách. Autoři připouští, že existují pozitivní dopady vládních výdajů na obranu na celkový výstup země a obhajují tento názor především pro situaci, kdy na počátku vláda nevydávala vůbec žádné prostředky na zajištění bezpečnosti. Uvádí ale také druhou situaci, kdy vláda již nějaké bezpečnostní výdaje realizuje a dojde k náhlému a velmi intenzivnímu teroristickému útoku. V tomto případě jsou dopady teroru naopak negativní, neboť se dalším zvýšením vládních výdajů v kombinaci s působením zvýšeného rizika úmrtí ustaluje ekonomika na novém optimu, avšak s nižší spotřebou a vyšší pravděpodobností úmrtí jednotlivců. Současně tak na příkladu Izraele potvrzují, že ve státech s dlouhodobým konfliktem způsobuje terorismus a permanentní zvyšování vládních výdajů na obranu zpomalení ekonomického růstu s tím, že v jednotlivých letech reaguje hospodářský cyklus na zvyšující se a snižující intenzitu terorismu a reakce vlády na konfliktní situaci. Bylo by tedy nesprávné uvažovat jednostranně nad pozitivním dopadem vládních výdajů na ekonomiku dané země. Argumenty zde uvedené mají pouze nastínit opačný a tím objektivnější pohled na problematiku. 218 TAVERES, José. The Open Society Assesses Its Enemies : Shocks, Disasters and Terrorist Attacks. Lisabon : [s.n.], 2003. 31 s. 94 bychom dosáhli obdobných výsledků. Podrobnější analýzou jednotlivých útoků v průběhu let v kombinaci s rozborem vládních výdajů na obranu a uvážením vlivu rizika na chování jednotlivců by bylo zjištěno, že vyšší vládní výdaje na zajištění bezpečnosti v období zvýšené nejistoty (tedy bezprostředně po nějakém významnějším útoku či sérii atentátů) by mohly být spojeny s dočasným oživením hospodářského růstu, naopak k poklesu HDP by docházelo zejména v obdobích výrazné nejistoty a bez okamžité reakce vlády prostřednictvím zvýšení výdajů na obranu nebo v případě, kdy by se výše vládních výdajů bezprostředně před realizací útoku nacházela v optimu a nové optimum by se i přes další zvýšení výdajů na bezpečnost ustálilo v situaci s nižším výstupem a vyšší mírou nejistoty. To lze prakticky sledovat zejména v minulosti (přibližně do 90. let), kdy ještě neexistoval propracovanější systém protiteroristických politik a nejrůznějších odškodnění obětem terorismu, zatímco v posledních letech výraznějších výstup ohrožujících reakcí na teroristickou činnost ubývá, což může být samozřejmě také spojeno s celkovým poklesem aktivit ETA ve srovnání s minulými lety. Přestože pro podrobnou analýzu tohoto typu není v této práci již prostor, pojďme se podívat alespoň částečně na vývoj hospodářského růstu ve vztahu k výši vládních výdajů na zajištění bezpečnosti v posledních několika letech. Zatímco v minulých letech přibližně do 90. let 20. století byla prokázána souvislost mezi intenzitou terorismu a vývojem ekonomické úrovně Baskicka (tak jak byla popsána i částečně diskutována v kapitole 5.2), v posledních letech již není tato vazba tak zřetelná. Zaměřme se proto právě na období od roku 1993, pro které jsou alespoň částečně známy veřejné výdaje na obranu a bezpečnost.219 Uvidíme, že kombinace zvýšených vládních výdajů na bezpečnost a zvýšeného počtu teroristických útoků může mít skutečně za následek mírný hospodářský růst nebo minimálně může tlumit výraznější hospodářské výkyvy v porovnání s minulým obdobím, kde reakce ekonomiky na intenzivnější teroristickou činnost byla téměř vždy bezprostředně negativní (ať už to bylo z kterékoli primární příčiny uvedené v předchozích kapitolách). Vhodně nastavenou regionální politikou by se tak mohla částečně vysvětlit také připomínka v kapitole o nepřímých nákladech terorismu, kde konvergence baskické ekonomiky v posledních letech příliš nekoresponduje s teorií zmiňovaných autorů A. Abadie a J. Gardeazabala o významných dopadech zvýšené teroristické aktivity na hospodářský vývoj regionu v období bezprostředně následujícím.220 219 Pro tuto analýzu jsou použita poměrná data vládních výdajů na bezpečnost připadající na Baskicko s uvážením hodnot, které byly uvedeny v kapitole o přímých nákladech terorismu. Vzhledem k tomu, že nejsou dostupná přesná roční data vládních výdajů na obranu, které plynou na výkon činnosti národní a místní policie a ostatních bezpečnostních orgánů, jsou použity pro tuto analýzu dílčí hodnoty odpovídající odškodnění obětem terorismu. Tyto výdaje jsou sice vypláceny až zpětně po teroristickém útoku a neplní stoprocentní funkci prevence před rizikem jako pravé bezpečnostní výdaje, nicméně pro tento jednoduchý rozbor mohou dobře posloužit a zastoupit chybějící data, zvláště pokud v součtu za jednotlivé roky jsou obě sumy i jejich průměrné roční hodnoty téměř shodné (jak přímé náklady v souvislosti s odškodněním, tak veřejné výdaje na bezpečnost). Data o skutečných veřejných výdajích na zajištění bezpečnosti jsou bohužel známa jen v souhrnném součtu za roky 1994 ­ 2003 a jejich přesné určení je dostupné pouze ze studie, která byla zpracována na žádost španělského soudu pro rozhodnutí o ilegalizaci Batasuny. Tato studie je tak běžně pro nevládní účely nedostupná. 220 Ostatně není také novým zjištěním, že dříve ekonomiky reagovaly daleko intenzivněji na nejrůznější negativní šoky a podněty a doba zotavení trvala podstatně delší dobu, v současnosti se hospodářské cykly postupně zmírňují a zkracují. 95 Graf č. 23: Srovnání vývoje vládních výdajů na bezpečnost s hospodářským růstem Baskicka a meziroční změnou teroristických atentátů v letech 1993 - 2002 Zdroj: Zpracováno na základě dat z: Economiavasca.net [online] a BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid. 2006. Z grafu lze vyčíst, že mezi roky 1993 a 1994 dochází k viditelnému ekonomickému růstu Baskicka při současném snižování počtu atentátů221 a vládních výdajů na bezpečnost, což je plně v souladu s výše popsanou teorií. Na chování lidí zapůsobí snížené riziko s terorismem spojené a v kombinaci se snížením výdajů na bezpečnost tyto dva faktory příznivě působí na hospodářský růst. V roce 1995 je zaznamenán výraznější nárůst počtu atentátů ve srovnání s předchozími roky. Současně dochází k mírnému poklesu hospodářského růstu, což lze chápat jako prvotní reakci spotřebitelů a firem na zvýšenou nejistotu, která není vyvážena rychlou reakcí vlády a zvýšením výdajů na bezpečnost ­ tyto rostou mírně a kontinuálně, takže se ekonomika obrací směrem k pozitivnímu vývoji až téměř s dvouletým zpožděním. Tomu pravděpodobně napomohly zvýšené vládní výdaje, ale také opětovný pokles teroristických aktivit vod roku 1996 (lhostejno, zda se tak stalo na základě zvýšených vládních výdajů na obranu či z jiné příčiny). Jakmile teroristická aktivita klesá a ekonomika roste, jsou snižovány výdaje na bezpečnost, což ještě více podpoří další ekonomický růst. Zajímavé je, že v roce 1999 dochází k dalšímu drobnému zpomalení růstu, ačkoli je teroristická činnost utlumena a dokonce nedochází k jedinému smrtelnému atentátu. V tomto období tak dochází k poklesu pravděpodobně z jiných příčin, přesto vláda reaguje opětovným zvyšováním vládních výdajů na bezpečnost, které jsou ještě více umocněny v roce 2000 a 2001 jako reakce na zvýšenou teroristickou činnost. Navýšení je v tomto případě značné a přesahuje reakce předchozích let. To mohlo mít za následek výraznější pokles hospodářského růstu v těchto letech. Tato situace tak 221 Počet atentátů zahrnuje celkový počet incidentů včetně pouličních bojů, nezohledňuje počet smrtelných obětí, jednotlivé atentáty jsou tak pro zjednodušení považovány za útoky stejné hodnoty a intenzity. Ve skutečnosti tomu tak samozřejmě není a bylo by daleko důslednější zahrnout i tento faktor do celé analýzy. Vzhledem ke složitosti takového vyjádření (z důvodů již několikrát v práci citovaných) však zůstaňme u zjednodušeného vyjádření celkového počtu atentátů bez dalšího rozlišení. -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 260 265 270 275 280 285 290 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 výdaje na bezpečnost(levá osa,v mil ) hospodářskýrůst (pravá osa,procentuální vyjádření) růstpočtu atentátů (pravá osa,indexové výjádření) 96 odpovídá předpokladu v popisovaném modelu, kdy reaguje-li vláda nepřiměřeným zvýšením výdajů na bezpečnost a současně dochází k dalšímu navyšování nejistoty občanů, ustálí se ekonomika na novém optimu s nižším výstupem a vyšší mírou rizika. Zatímco tedy okolo roku 1996, který je významný svým počtem realizovaných atentátů, dochází k hospodářskému růstu při současném zvyšování vládních výdajů na bezpečnost, po roce 2000 je tomu naopak, přestože je v tomto období zaznamenán nižší výskyt teroristické hrozby. Důležité je zde ovšem to, že v tomto roce je nárůst vládních výdajů na bezpečnost daleko vyšší v porovnání s lety 1995 ­ 1997. Tato skutečnost plně koresponduje s výše popsanou teorií, že vládní výdaje na obranu a zajištění bezpečnosti nemusí vždy znamenat vytěsňování soukromých investic s dopadem na zpomalení ekonomického růstu. Záleží na výchozím nastavení vládní politiky, na míře nejistoty vnímané obyvateli postiženého regionu a na mnoha dalších faktorech. V grafu je zaznačen jen poměrně krátký časový úsek z nedávné doby. Chybí data po roce 2002, kde jak je patrno z grafu č. 20, baskická ekonomika od tohoto momentu již trvale roste. To je bezpochyby spojeno také s jedním z úspěšných zakročení španělského státu proti organizaci ETA, kdy byl významně omezen její hlavní zdroj financování prostřednictvím ilegalizace Batasuny. Přestože klesl počet smrtelných obětí na minimum, počet atentátů kolísá okolo původních hodnot několika předcházejících let. V kontextu výše analyzované teorie pak tento růst může být vysvětlen významným posílením důvěry jednotlivých subjektů v protiteroristickou politiku státu a tím zvýšení jejich bezpečí a jistoty. Není však vyloučeno, že na posílení baskické ekonomiky mělo vliv množství dalších daleko silnějších faktorů, které stojí mimo zaměření této práce. Není tedy pochyb, že z dlouhodobého hlediska mají konflikty typu válek či teroristických incidentů nepříznivý dopad na hospodářství postižené země. Mohou však existovat momenty a situace, kdy ekonomika i z takto nežádoucí činnosti dokáže profitovat a může při správném nastavení podmínek vykazovat krátkodobě kladný hospodářský růst, jak vyplývá z popisu modelu v předchozím textu. Z pohledu regionální ekonomie tak dlouhotrvající konflikt v Baskicku může být velmi zajímavým předmětem zkoumání právě pro nastavení co nejvhodnější a nejpřínosnější regionální politiky z hlediska delšího časového období, a to jako součást celonárodní hospodářské politiky, kde opatření v podobě regulace vládních výdajů na zajištění bezpečnosti tvoří jen jednu z dílčích složek či nástrojů celé politiky. 97 ZÁVĚR Baskický nacionalistický terorismus ovlivňuje hospodářství nejen Baskicka, ale i celého Španělska již po dobu celé jedné generace. Je tak neodmyslitelně spjat s dlouhou historií i vlastní kulturou baskického národa, a proto je více než zřejmé, že tvoří také nedílnou součást celého hospodářského systému. Z toho důvodu, jak bylo v práci prokázáno, je velmi důležité, aby bylo na tuto problematiku nahlíženo jako na neodmyslitelnou součást vývoje tohoto regionu, a to zejména při posuzování dílčích dopadů teroristické aktivity na ekonomické procesy v zemi. Z ekonomického hlediska se práce zaměřila na tři základní oblasti ­ analýzu zdrojů financování teroristické organizace ETA, proniknutí do problematiky terorismu na základě mikroekonomických principů a v rámci souhrnného makroekonomického hlediska pak byly zkoumány dopady teroristické činnosti organizace v členění na přímé a nepřímé náklady. Bylo zjištěno, že struktura financování činnosti skupiny ETA byla překvapivě až do roku 2002 založena z převážné části na veřejných zdrojích. Více než z poloviny (55 %) tak byla činnost organizace prakticky hrazena z peněz daňových poplatníků. Celkové průměrné roční příjmy ETA jsou odhadovány na 23,6 mil (což tvoří pouze 0,06 % z baskického HDP). Na základě těchto dat pak lze jen těžko pohlížet na terorismus jako na izolovaný problém, naopak je tím více potvrzena skutečnost, že separatistické hnutí ETA je do značné míry prorostlé celým hospodářským systémem země a jak bylo mnohokrát v textu zmiňováno, ovlivňuje zcela jistě také politické klima. Na základě mikroekonomického přístupu k problematice terorismu byla pozornost zaměřena na analýzu racionálního chování teroristy a ovlivnění chování jednotlivců působením zvýšeného rizika spojeného s výskytem terorismu. Zde bylo na příkladu sektoru cestovního ruchu zjištěno, že vlivem lepší informovanosti reagují baskičtí občané daleko výrazněji na zvýšenou intenzitu terorismu než zahraniční turisté. Rovněž bylo na příkladu letecké dopravy prokázáno, že baskický terorismus neovlivňuje značnou měrou poptávku po mezinárodních letech bezprostředně po realizaci atentátu. Tím je potvrzen předpoklad, že ačkoli jedinci více či méně mění své chování pod vlivem zvyšujícího se rizika úmrtí či zranění, podstatnou roli hraje jejich informovanost a tedy vliv úlohy sdělovacích prostředků. S pomocí teorie her byly následně vysvětleny vzájemné interakce mezi teroristy jako racionálně jednajícími bytostmi a vládou a rovněž bylo popsáno dílčí rozhodování občanů jako voličů ve vztahu ke dvěma základním protiteroristickým programům v závislosti na různých preferencích. Aplikací na baskické podmínky bylo vysvětleno, proč jsou střídána neustálá období zvýšené teroristické aktivity a příměří a rovněž bylo na příkladu atentátu z 11. 3. 2004 ukázáno, jak významnou roli může takto negativní událost ovlivnit výsledky celostátních voleb. Z makroekonomického hlediska je považován dlouhodobý teroristický konflikt za nepříznivý jev, který postupně nabourává a zpomaluje hospodářský růst, což je v souladu s většinovým názorem napříč celou ekonomickou literaturou konfliktu. Neexistuje všeobecně zaměřená ekonomická studie zabývající se teroristickým problémem, která by nezmiňovala, že lokální typ terorismu na rozdíl od teroristických útoků mezinárodního rozměru s malou frekvencí a velkou intenzitou má dlouhodobé a významné dopady na hospodářství postižené země (až ve výši 10 % oproti vývoji, který by byl 98 zaznamenán bez existence terorismu). Přičemž téměř vždy je tento argument podložen případovou studií A. Abadie a J. Gardeazabala222 o ekonomických nákladech konfliktu. Tato studie byla také z tohoto důvodu podrobena diskusi v rámci analýzy nepřímých nákladů této práce a bylo zjištěno, že použitý model, na základě kterého autoři zhodnotili dopady baskického terorismu na průměrných 10 % HDP, obsahuje řadu pochybností, nezohledňuje množství důležitých souvislostí a jiných faktorů, které mají podstatný vliv na interpretaci zjištěného závěru. Byl tak společně s výsledky analýzy přímých nákladů teroristické činnosti ETA vysloven možná poněkud odvážný závěr, že celkové dopady baskického terorismu jsou nižší, než jak je všeobecně předpokládáno. Nicméně vzhledem k aktuálnímu vývoji baskické ekonomiky, která již po řadu let (přibližně od konce 90. let) navzdory teroristickému problému plynule bez většího výkyvu roste, a vzhledem k zanedbatelné hodnotě celkových přímých nákladů terorismu ve výši pouhých 1,2 % z hodnoty baskického HDP i ke všem argumentům, které byly v textu prezentovány, se lze skutečně domnívat, že reálné dopady teroristického konfliktu ve Španělsku mohou být často přeceňovány, a to z mnoha účelových, politických nebo třeba i osobních důvodů jednotlivých autorů. Mimo vlastní analýzu nepřímých a přímých nákladů, u nichž bylo provedeno podrobné členění na škody na lidských životech, materiální škody a bezpečnostní veřejné výdaje, práce okrajově shrnuje také efekty terorismu související s některými vybranými sektory hospodářství, jako jsou cestovní ruch a pojišťovnictví, nebo dopady terorismu na další ekonomické či jiné ukazatele. Zvláštní pozornost byla věnována problematice zvyšování vládních výdajů na bezpečnost jako faktoru ohrožujícího hospodářský výstup prostřednictvím vytěsňování soukromých investic z jejich produktivnějšího využití. V souvislosti s touto problematikou byl podán jiný pohled na věc s prosazením dílčích pozitivních efektů terorismu v kombinaci s optimální výší vládních výdajů na obranu. V textu nebyly opomenuty ani základní principy formování protiteroristických politik s uvedením návrhů a doporučení, jak by měla vypadat správná antiteroristická politika, jejímž bezpodmínečným stavebním kamenem je nejen pochopení chování jednotlivých aktérů v teroristickém hnutí, ale především co nejpřesnější odhad celkových nákladů, jaké dané zemi v souvislosti s terorem vznikají. Pak politika, která se zaměřuje na omezení finančních zdrojů teroristů, zvyšuje jejich náklady se současným snížením jejich užitků, usiluje o co nejširší škálu souběžně působících nástrojů a která je založena na decentralizovaném rozhodovacím systému, je politikou účinnou a dlouhodobě udržitelnou napříč celým politickým spektrem voličů. Hlavním problémem v této oblasti však zůstává samotné určení výše celkových nákladů, neboť jak bylo možné se přesvědčit, objektivní a přesná kvantifikace všech dopadů terorismu na hospodářství je pro ekonomy velmi náročný úkol, který i přes takové množství odborné literatury a doposud známých statistických, ekonometrických ale i jiných přínosných modelů či empirických analýz nebyl spolehlivě vyřešen. Je to úkol, který bude neustále podrobován dalším zkouškám, diskusím a argumentacím, které jsou ovšem ve společenskovědní oblasti, jakou ekonomie bezpochyby je, základem pro nové poznatky, cenné názory i nové ekonomické metody, které tak dále mohou tento vědní obor obohatit. 222 ABADIE, Alberto, GARDEAZABAL, Javier. The Economic Costs of Conflict : A Case Study of the Basque Country. [s.l.] : The American Economic Review, 2007. s. 113-132. 99 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ABADIE, Alberto. Poverty, Political Freedom, and the Roots of Terrorism. Harvard Unversity : [s.n.], 2004. 15 s. ABADIE, A., GARDEAZABAL, J. Terrorism and the World Economy. [s.l.] : [s.n.], 2007. 40 s. ABADIE, A., GARDEAZABAL, J. The Economic Costs of Conflict : A Case Study of the Basque Country. [s.l.] : The American Economic Review, 2007. s. 113-132. Actividades terroristas de ETA y política antiterrorista : Información estadística. Madrid : [s.n.], 2008. 49 s. ARCE, Daniel G. M., SANDLER, Todd. Counterterrorism : A Game-Theoretic Analysis. [s.l.] : [s.n.], 2003. 32 s. BACA, E., CABANAS, M. L. Las víctimas de la violencia : Estudios psicopatológicos. Madrid: Triacastela, 2003. s. 174-175. BECKER, Gary S., RUBINSTEIN, Yona. Fear and the Response to Terrorism : An Economic Analysis. [s.l.] : [s.n.], 2004. 90 s. BENEGAS, J.M. Diccionario Espasa de Terrorismo. Madrid : [s.n.], 2004. BERREBI, C., KLOR, E. The Impact of Terrorism Across Industries : An Empirical Study. [s.l.]: [s.n.], 2005. 37 s. BLOMBERG, S.B., HESS, G.D., ORPHANIDES, A. The Macroeconomic Consequences of Terrorism. [s.l.] : [s.n.], 2004. 38 s. BLOMBERG, S.B., HESS, G.D., WEERAPANA, A. Terrorism From Within : An Economic Model of Terrorism. Claremont : Claremont Colleges, 2002. 33 s. BLOMBERG, S.B., SHEPPARD, S. The Impacts of Terrorism on Urban Form. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 257-290. BUESA, Mikel, et al. Economía de la secesión : El proyecto nacionalista y el País Vasco. Madrid: Ministerio de Hacienda, Instituto de estudios fiscales, 2004. s. 34-37. BUESA, Mikel, et al. Economía del terrorismo : Teoria y Aplicaciones. Madrid : [s.n.], 2008. 38 s. BUESA, Mikel. Consecuencias económicas del terrorismo nacionalista en el País Vasco. Madrid: [s.n.], 2006. 47 s. BUESA, Mikel. Después de : Balance de las actividades terroristas de ETA entre enero y mayo de 2007. Madrid : [s.n.], 2007. 46 s. BUESA, Mikel. Guerra y Terrorismo : El Modelo de Economía Deprededora de la Guerra. Madrid: [s.n.], 2005. 28 s. 100 DOMÍNGUEZ, F. Estrategia organizativa y actuaciones, 1978 - 1992. Bilbao : [s.n.], 1998. s. 141- 142. DRAKOS, Konstantinos, KUTAN, Ali M. Regional Effects of Terrorism on Tourism : Evidence from Three Mediterranean Countries. [s.l.] : [s.n.], 2003. 52 s. ECKSTEIN, Zvi, TSIDDON, Daniel. Macroeconomic Consequences of Terror : Theory and the Case of Israel. [s.l.] : [s.n.], 2003. 46 s. ENDERS, W., SANDLER, T. Patterns of Transnational Terrorism, 1970-1999 : Alternative TimeSeries Estimates. [s.l.]: International Studies Quarterly, 2002. s. 145-165. ENDERS, W., SANDLER, T. Terrorism and Foreign Direct Investment in Spain and Greece. [s.l.]: [s.n.], 1996. s. 331-352. ENDERS, W., SANDLER, T. The effectiveness of anti-terrorism politics : Vector-autoregression intervention analysis. [s.l.] : [s.n.], 1993. EU Terrorism Situation and Trend Report TE-SAT 2007. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 28. EU Terrorism Situation and Trend Report TE-SAT 2008. [s.l.] : [s.n.], 2008. s. 29 FLEISCHER, A., BUCCOLA, S. War, Terror and the Tourism Market in Israel. [s.l.] : [s.n.], 2002. s. 1335-1343. FRAGNELLI, Vito. Game Theory as a Tool for Analyzing Terrorism. Alessandria : [s.n.], 2006. s. 1. FREY, Bruno S., LUECHINGER, S. How to Fight Terrorism : Alternatives to Deterrence. [s.l.]: Institute for Empirical Research in Economics University of Zurich, 2002. FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Measuring Terrorism. [s.l.] : Institute for Empirical Research in Economics University of Zurich, 2003. 41 s. FREY, Bruno S., LUECHINGER, Simon. Terrorism : Deterrence May Backfire. Zurich : University of Zurich, 2002. 16 s. FREY, S.B., LUECHINGER, S., STUTZER, A. Calculating Tragedy : Assessing the Costs of Terrorism. [s.l.] : Institute for Empirical Research in Economics University of Zurich, 2004. 32 s. GUPTA, S., et al. Fiscal Consequences of Armed Conflict and Terrorism in Low and Middle-Income Countries. [s.l.] : IMF Working Paper, 2002. s. 5. KALDOR, Mary. Las nuevas guerras : Violencia organizada en la era global. Barcelona : Tusquets Editores, 2001. KEET, Maria. Terrorism and Game Theory : Coalitions, negotiations and audience costs. Limerick: [s.n.], 2003. 155 s. LARIZGOITIA, Alberto Alberdi. Sobre las consecuencias económicas de la violencia : Una revista crítica del estudio: "The Economic Costs of Conflict: A Case-Control Study for the Basque Country". [s.l.] : [s.n.], [2003?]. 8 s. 101 LEE, D.R. Free Riding and Paid Riding in the Fight Against Terrorism. [s.l.] : [s.n.], 1988. s. 22-26. LINDGREN, Göran. Measuring the Economic Cost of Internal Armed Conflict : A Review of Empirical Estimates. [s.l.] : [s.n.], [2004]. 14 s. LLERA, Francisco J., et al. Euskobarometro : Estudio periódico de la opinión pública vasca. Bilbao: [s.n.], 2008. s. 59 LLERA, Francisco J., et al. Opiniones y actitudes : Los espaoles y las víctimas del terrorismo. Madrid : Centro de investigaciones sociológicas, 2004. s. 62. LLUSSÁ, Fernanda, TAVARES, José. The economics of terrorism : a synopsis. The Economics of Peace and Security Journal. 2007, vol. 2, no. 1, s. 61-70 MÜNKLER, Herfried. Die neuen Kriege. Hamburg : Reinbeck bein Hamburg, 2002. MYRO, R., COLINO, A., PÉREZ, P. Crecimiento económico y conflicto social en el País Vasco. In BUESA, Mikel. Economía de la secesión : El proyecto nacionalista y el País Vasco. Madrid : [s.n.], 2004. s. 47-48. OECD. Economic Consequences of Terrorism. [s.l.] : [s.n.], 2002. s. 117-140. RAPOPORT, D. Las cuatro oleadas del terror insurgente y el 11 de septiembre. Madrid : [s.n.], 2004. REINARES, Fernando. Conceptualizing International Terrorism. [s.l.] : Real Instituto Elcano, 2005. REINARES, Fernando. Terrorismo y antiterrorismo. Barcelona : Edciones Paidós, 1998. s. 196-197. SANDLER, T., ARCE, Daniel G.M. Terrorism & game theory. [s.l.] : [s.n.], 2003. s. 320. SCHMID, Alex P., JONGMAN, Albert J. Political Terrorism. 2nd enl. edition. [s.l.] : SWIDOC and Transaction Books, 2005. ISBN 1-4128-0469-8. s. 5. STEWART, F., FITZGERALD, V. Introduction: Assessing the Economic Costs of War. [s.l.] : [s.n.], 2000. TAVARES, José. The Open Society Assesses Its Enemies : Shocks, Disasters and Terrorist Attacks. Lisabon : [s.n.], 2003. 31 s. WENZLAFF, Karsten. Terrorism : game theory and other explanations. Bejrút : [s.n.], 2004. s. 6 - 20. 102 Internetové zdroje: 20 minutos.es [online]. [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: . Aena.es : Aeropuertos Espaoles y Navegación Aérea [online]. 2009. Dostupný z WWW: . Asociación Víctimas del Terrorismo [online]. 2006. Dostupný z WWW: . Auto del Juzgado Central de Instrucción n° 5 de la Audiencia Nacional : Sumario 35/02 Y. Madrid : Dostupný z WWW: . Colectivo de Víctimas del Terrorismo en el País Vasco [online]. [1998]. Dostupný WWW: . České noviny.cz : zpravodajský server ČTK [online]. 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: . El impuesto revolucionario. Elmundo.es : E.T.A. la dictadura del terror [online]. [cit. 2009-03-01]. Dostupný z WWW: . El Boleto : La verdad sobre ETA [online]. 1998. Dostupný z WWW: . El mundet / elecciones 2008 [online]. [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: . Eleconomista.es [online]. [2006]. Dostupný z WWW: . Elmundo.es [online]. 2009. Dostupný z WWW: . Elmundo.es : La dictadura del terror [online]. Dostupný z WWW: . Estatuto de Guernica [online]. Dostupný z WWW: . Euskadi Ta Askatasuna, Nacionalismo vasco, Historia del nacionalismo vasco: Wikipedia: La enciclopedia libre [online]. [cit. 2009-02-22]. Dostupné z WWW: , , . Eustat [online]. 2004 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: . Foro Ermua [online]. [2002]. Dostupný z WWW: . Fundación para la Libertad [online]. [2002]. Dostupný z WWW: . Fundación Víctimas del Terrorismo [online]. [2002]. Dostupný z WWW: . 103 HERMOSO, Borja. Viaje a la central dormida de Lemóniz . Elmundo.es [online]. 2006 [cit. 2009-03- 23]. Dostupný z WWW: . Instituto Nacional de Estadística [online]. 2009. Dostupný z WWW: . Irenees.net : A Website of Resources for Peace [online]. 2003-2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: . La banda terrorista ETA envía oleadas de cartas solicitando el "impuesto revolucionario". Belt Ibérica: Soluciones de Seguridad Global [online]. 2005 [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: . La Policía suiza cree que ETA blanqueó dinero del contrabando de tabaco para financiar sus actividades. Elmundo.es [online]. 2004 [cit. 2009-03-01]. Dostupný z WWW: . Ministerio del Interior [online]. [2008]. Dostupný z WWW: . ONU condena enérgicamente los atentados en Madrid. Centro de noticias ONU [online]. 2004 [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: . Opina [online]. Dostupný z WWW: . ROBEJŠEK, Petr. Ekonomie terorismu. Lidové noviny [online]. 2004 [cit. 2009-02-19]. Dostupný z WWW: . Zákon č. 32/1999 o solidaritě k obětem terorismu. Dostupný z WWW: . 104 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Příměří vyhlášené organizací ETA v letech 1968 - 2008 ................................................26 Tabulka č. 2: Hodnota krádeží automobilů a výbušnin v letech 1988-2005 ........................................32 Tabulka č. 3: Přehled financování organizace ETA v průměrných ročních hodnotách ........................34 Tabulka č. 4: Počet návštěvníků Bilbaa v lednu 2006 - 2009................................................................41 Tabulka č. 5: Počet návštěvníků Bilbaa v říjnu 2006 - 2008 ................................................................41 Tabulka č. 6: Počet návštěvníků Bilbaa v květnu 2006 - 2008..............................................................42 Tabulka č. 7: Počet přepravených osob na letišti Madrid Barajas v letech 2002-2007.........................43 Tabulka č. 8: Meziroční rozdíly v počtu přepravených osob na letišti Madrid Barajas .......................43 Tabulka č. 9: Strategie teroristů a státu bez kooperace .........................................................................48 Tabulka č. 10: Strategie teroristů a státu s kooperací ............................................................................48 Tabulka č. 11: Strategie hráčů v mírovém vyjednávání I .....................................................................50 Tabulka č. 12: Strategie hráčů v mírovém vyjednávání II ....................................................................50 Tabulka č. 13: Náhrady škod z rozpočtu Ministerstva vnitra osobám postiženým terorismem ...........67 Tabulka č. 14: Odškodnění vyplacené osobám postiženým terorismem institucí CCS .......................68 Tabulka č. 15: Kvantifikace materiálních škod v důsledku teroristických útoků .................................70 Tabulka č. 16: Přehled přímých nákladů vyvolaných terorismem ETA ...............................................72 Tabulka č. 17: Různé dopady terorismu na konkrétní skupiny ve společnosti....................................106 Tabulka č. 18: Užitek jednotlivých skupin společnosti ­ scénář 1......................................................107 Tabulka č. 19: Užitek jednotlivých skupin společnosti - scénář 2.......................................................107 Tabulka č. 20: Užitek jednotlivých skupin společnosti - scénář 3.......................................................108 Tabulka č. 21: Přehled hlavních charakteristik Baskicka a Španělska v letech 1960-1969 ................110 Seznam grafů: Graf č. 1: Teroristická činnost organizace ETA v letech 1968 - 2008 ..................................................23 Graf č. 2: Počet obětí teroristických aktivit organizace ETA v letech 1968 - 2008 ..............................27 Graf č. 3: Počet obětí terorismu v členění dle regionů a příslušnosti oběti ...........................................27 Graf č. 4: Počet unesených osob organizací ETA v letech 1968 - 2000................................................28 Graf č. 5: Příjmy organizace ETA z vydírání podnikatelů (v tis. v cenách roku 2002)......................31 Graf č. 6: Financování organizace ETA z veřejných zdrojů v letech 1992-2002 .................................34 Graf č. 7: Procentuální zastoupení jednotlivých financujících zdrojů; veřejné zdroje .........................35 Graf č. 8: Poptávka a nabídka terorismu ...............................................................................................37 Graf č. 9: Počet návštěvníků Bilbaa v lednu 2006 - 2009 .....................................................................41 Graf č. 10: Počet návštěvníků Bilbaa v říjnu 2006-2008.......................................................................41 Graf č. 11: Počet návštěvníků Bilbaa v květnu 2006-2008 ...................................................................42 Graf č. 12: Poptávka a nabídka terorismu .............................................................................................53 Graf č. 13: Rovnováha teroristy.............................................................................................................53 Graf č. 14: Poptávka a nabídka terorismu při zvýšení nákladů teroristy...............................................54 Graf č. 15: Rovnováha teroristy při zvýšení nákladů ............................................................................54 105 Graf č. 16: Poptávka a nabídka terorismu při snížení užitku teroristy...................................................55 Graf č. 17: Rovnováha teroristy při snížení užitku ................................................................................55 Graf č. 18: Vývoj reálného HDP/obyv v Baskicku v letech 1955 - 2000 .............................................75 Graf č. 19: Vývoj počtu obětí terorismu ve vztahu k procentní mezeře HDP/obyv .............................76 Graf č. 20: Ekonomický růst Baskicka v národním a mezinárodním srovnání v letech 1985 - 2007....80 Graf č. 21: Snížení bezpečnosti v důsledku terorismu a reakce vlády...................................................91 Graf č. 22: Reakce vlády na terorismus s pozitivním dopadem na ekonomiku .....................................92 Graf č. 23: Srovnání vývoje vládních výdajů na bezpečnost s hospodářským růstem Baskicka a meziroční změnou teroristických atentátů v letech 1993 - 2002............................................................95 106 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Teorie her ­ podrobný popis hry č. 2 z kapitoly 3.3.2. Je dána společnost se čtyřmi skupinami lidí vytvořených dle následujících faktorů: pravděpodobnost, s jakou bude jedinec nést náklady na zajištění proti terorismu, a pravděpodobnost, s jakou budou omezeny svobody dané skupiny občanů. Pravděpodobnost prvního z kritérií závisí na tom, kde daná skupina občanů žije (městská x venkovská oblast), jaký má životní styl (mobilní x nemobilní) anebo ve kterých sektorech pracuje (např. letecká společnost či supermarket). Druhé z kritérií závisí na statutu osoby ve společnosti (občan dané země x imigrant) a na jejím vztahu k rozsahu lidských svobod (liberální postoj x autoritářský postoj). Pak příkladem jedince, u něhož je velká pravděpodobnost, že ponese vysoké náklady spojené s teroristickým útokem a že budou omezeny jeho občanské svobody, je imigrant pocházející ze země původu terorismu a žijící v městské oblasti. Naopak nízké hodnoty obou pravděpodobností bude mít například občan postiženého státu žijící ve venkovské oblasti.223 Přehled čtyř základních příkladových kombinací zobrazuje následující tabulka: Tabulka č. 17: Různé dopady terorismu na konkrétní skupiny ve společnosti Zdroj: WENZLAFF, Karsten. Terrorism : game theory and other explanations. Bejrút : [s.n.], 2004. s. 15. Uvedené čtyři modelové skupiny občanů lze použít na vysvětlení chování voličů mezi danými politickými programy po uskutečnění teroristického útoku.224 Občan jako volič má možnost výběru mezi dvěma vládními programy ­ např. programem současné vlády a opozice. Pro zjednodušení předpokládejme možnost volby dvou protiteroristických politik vlády ­ politiku I založenou na vysoké míře zajištění bezpečnosti,225 ale značném omezení občanských svobod, a politiku II vycházející z vysoké úrovně občanských svobod, ale nedostatečným zajištěním bezpečnosti. V následujících tabulkách jsou přehledně zobrazeny volby jednotlivých skupin ve společnosti v závislosti na různých výchozích podmínkách226 : 223 WENZLAFF, Karsten. Terrorism : game theory and other explanations. Bejrút : [s.n.], 2004. s. 15. 224 Předpokládejme stejnou velikost všech skupin a tedy i shodnou váhu jejich hlasů ve volbách. 225 Jednotlivcům se tedy snižují významně náklady související s minulým, ale i předpokládaným budoucím teroristickým útokem. 226 Hodnoty v tabulkách vyjadřují individuální funkci užitku dané skupiny, která má tvar: U(x) = L(x) ­ S(x), kde L vyjadřuje rozsah občanských svobod v čase x a S individuální náklady na zajištění bezpečnosti v čase x (tedy náklady vzniklé po teroristickém útoku např. v podobě daňových odvodů). Hodnoty nejsou opět vyjádřeny v žádných jednotkách, důležitý je zde poměr jednotlivých čísel ve srovnání mezi sebou. vysoká nízká vysoká Skupina A: Imigrant ze země původu terorismu žijící v městské oblasti Skupina B: Imigrant ze země původu terorismu žijící ve venkovské oblasti nízká Skupina C: Občan postiženého státu žijící v městské oblasti Skupina D: Občan postiženého státu žijící ve venkovské oblasti Pravděpodobnost vzniku vyšších nákladů spojených s teroristickým útokem Pravdě- podobnost snížení občanských svobod 107 * Scénář 1: všechny skupiny mají stejné občanské svobody a vnímají shodně výši nákladů vzniklých v důsledku teroristického útoku227 * Scénář 2: rozsah občanských svobod je pro všechny skupiny shodný, ale náklady spojené s teroristickým útokem jsou různé (vychází z logiky tabulky č. 17) * Scénář 3: část společnosti má jiný rozsah občanských svobod než ostatní a současně výše nákladů spojená s teroristickým útokem je pro různé skupiny různá Tabulka č. 18: Užitek jednotlivých skupin společnosti ­ scénář 1 Zdroj: WENZLAFF, Karsten. Terrorism : game theory and other explanations. Bejrút : [s.n.], 2004. s. 15. Scénář 1 můžeme označit za hypotetickou situaci, na které lze akorát dobře vysvětlit princip výpočtu užitku jednotlivých skupin. Situace je ve skutečnosti velmi nereálná. Všechny skupiny ve společnosti jen těžko mohou pociťovat dopady terorismu stejně. Co je však z tabulky evidentní, je upřednostnění alespoň nějaké politiky před žádnou, protože jak užitky jednotlivců, tak celospolečenský užitek je vyšší při zavedení některé z politik ve srovnání se situací bezprostředně po útoku, přičemž je lhostejno, zda je zvolena politika I či II. Toto vychází z výše uvedeného předpokladu, že zvýšení bezpečnosti je vždy na úkor omezení občanských svobod (zde se pro zjednodušení předpokládá přímá úměra se změnou o stejnou hodnotu). Tabulka č. 19: Užitek jednotlivých skupin společnosti - scénář 2 Zdroj: WENZLAFF, Karsten. Terrorism : game theory and other explanations. Bejrút : [s.n.], 2004. s. 16. Scénář 2 vychází z rozlišení skupin A ­ D podle tabulky č. 17, kde jednotlivé skupiny reagují na terorismus různě. Důležité je, že u skupiny B a D je pravděpodobnost vzniku dodatečných nákladů 227 Těmito náklady lze rozumět především skutečně vzniklé náklady na odstranění škod (zde se předpokládá, že častějším cílem teroristů jsou větší města a tedy lidé žijící v těchto oblastech nesou vyšší náklady (skupina A a C) a dále jsou to náklady spojené s vnímáním rizika či pravděpodobnosti dalšího útoku. Rozsah občanských svobod může být různý pro různé skupiny, vyšší pravděpodobnost omezení těchto svobod mají imigranti (skupina A a B) ze země původu terorismu. Jako vhodný příklad lze uvést omezení, které vzniká pasažérům arabského původu při cestě do USA. Tito cestující většinou prochází důslednějšími a časově náročnějšími imigračními kontrolami než ostatní cestující jen z toho důvodu, že pochází ze země ohniska islámského terorismu, který Spojené státy významně zasáhl. Situace před útokem Situace po útoku Politika I Politika II A 25=30-5 10=30-20 12,5=20-7,5 12,5=25-12,5 B 25=30-5 10=30-20 12,5=20-7,5 12,5=25-12,5 C 25=30-5 10=30-20 12,5=20-7,5 12,5=25-12,5 D 25=30-5 10=30-20 12,5=20-7,5 12,5=25-12,5 Užitek celkem 100 40 50 50 U(x)=L(x)-S(x) U(y)=L(y)-S(y) Vládní strategie Skupiny Situace před útokem Situace po útoku Politika I Politika II A 25=30-5 10=30-20 12,5=20-7,5 12,5=25-12,5 B 25=30-5 25=30-5 15=20-5 20=25-5 C 25=30-5 10=30-20 22,5=30-7,5 17,5=30-12,5 D 25=30-5 25=30-5 25=30-5 25=30-5 Užitek celkem 100 40 75 75 Skupiny Vládní strategie U(x)=L(x)-S(x) U(y)=L(y)-S(y) 108 v souvislosti s terorismem nízká, proto se u těchto skupin nemění výše nákladů před a po útoku. U skupiny C a D je zase nízká pravděpodobnost dalšího omezení občanských svobod, proto se u těchto skupin nemění hodnota rozsahu svobod před a po útoku. U skupiny B bude tedy při volbě protiteroristické politiky rozhodující, do jaké míry bude zavedením politiky omezena míra jejích občanských svobod. Skupina C se naopak bude rozhodovat podle míry navýšení nákladů spojených s teroristickou situací (např. jak vysoké daně bude muset platit). Situace před útokem je shodná s modelovým případem, tedy jedinci prozatím vnímají riziko teroristického útoku stejně a rozsah občanských svobod je u všech obyvatel shodný (tato situace může odpovídat např. tomu, kdy daný stát ještě nemá zkušenost s teroristickým útokem a režim je výrazně demokratický, tedy není důvod omezovat práva např. některých národnostních menšin). Z tabulky lze vyčíst, že užitek jednotlivých skupin je různý. Je zřejmé, že v takovém případě budou různé skupiny volit různé politické programy, a to ty, které jim přinesou vyšší užitek, přičemž obě politiky přináší shodný celkový užitek pro celou společnost. Skupina B upřednostňuje politiku II, zatímco skupina C politiku I. Skupina A je ve výběru indiferentní, ale zavedení protiteroristické politiky je pro ni vždy výhodnější než stav bez politiky. Jediné skupině D je lhostejné, zda bude nebo nebude vláda podnikat kroky v boji proti terorismu. Jednoznačně je v této situaci lepší, aby vláda přijala nějaká opatření v zabránění či omezení teroristických aktivit, ačkoli ne všechny skupiny si ve své situaci polepší. Důležitým závěrem je zde to, že jednotlivé skupiny se neshodnou jednomyslně na zavedení jedné politiky. Jde vidět, že terorismus svým způsobem rozvracuje společnost a má hodně co do činění s politickými rozhodnutími. Tabulka č. 20: Užitek jednotlivých skupin společnosti - scénář 3 Zdroj: WENZLAFF, Karsten. Terrorism : game theory and other explanations. Bejrút : [s.n.], 2004. s. 16. Scénář 3 popisuje nejrealističtější z uvedených situací, kdy již na počátku mají jednotlivé skupiny rozdílné celkové užitky, které plynou z různých rozměrů občanských svobod a různých nákladů, které nesou v souvislosti s probíhajícími či předvídanými teroristickými aktivitami. Tato situace nejvíce odpovídá státům, kde terorismus má své místo již po řadu let, tedy např. ve Španělsku. Preference voličů jsou shodné jako v předchozím případě. Jestliže ale předtím docházelo k polarizaci společnosti, zde to platí dvojnásob. Skupiny A a D jsou indiferentní ve výběru mezi politikou I a II, u skupin B a C ale dochází k daleko vyššímu rozdílu mezi užitky. Prosadila-li by se např. politika I, pak by skupina C výrazně profitovala, zatímco skupina B by výrazně ztratila a naopak. Tyto skupiny se tak nikdy neshodnou na společném postupu vlády a společnost se bude tím více polarizovat. Pro politiky je pak tato situace velmi náročná, řešení problému s terorismem je tudíž politicky velmi nepopulárním tématem, který může ohrožovat vlastní zájmy politiků, kde v popředí stojí vždy snaha o znovuzvolení v dalším volebním období. Situace před útokem Situace po útoku Politika I Politika II A 12,5=20-7,5 0=20-20 2,5=10-7,5 2,5=15-12,5 B 17,5=20-2,5 17,5=20-2,5 7,5=10-2,5 12,5=15-2,5 C 32,5=40-7,5 20=40-20 32,5=40-7,5 27,5=40-12,5 D 37,5=40-2,5 37,5=40-2,5 37,5=40-2,5 37,5=40-2,5 Užitek celkem 100 75 80 80 Skupiny Vládní strategie U(x)=L(x)-S(x) U(y)=L(y)-S(y) 109 Příloha č. 2: Konstrukce syntetických regionů Postup sestavení fiktivního baskického regionu ­ statistický model228 : 1. Nechť J je počet regionů, které máme k dispozici (zde 16 španělských regionů mimo Baskicko), a W = (w1, ..., wj) matice nezáporných vah o velikosti (J x 1), přičemž součet vah musí být roven 1. Skalár wj představuje váhu regionu j, s jakou je zastoupen v umělém regionu. 2. Nechť X1 je matice o velikosti (K x 1), kde K značí různé indikátory ekonomického růstu skutečného regionu (viz první sloupec tabulky níže). Nechť X0 je matice o velikosti (K x J), která obsahuje tytéž indikátory pro J kontrolních regionů. 3. Nechť V je diagonální matice s nezápornými čísly, jejichž hodnoty odráží relativní důležitost jednotlivých růstových indikátorů. Pak W* je matice optimálních vah, které určují kombinaci neteroristických kontrolních regionů nejvíce se blížících charakteristickým rysům Baskicka (na základě faktorů ekonomického růstu) na počátku teroristického konfliktu v roce 1960. W* je tedy taková kombinace vah, pro něž platí: (X1 ­ X0.W)´ V(X1 ­ X0.W) min wj 0 (j = 1, 2, ..., J) w1 + ... + wj = 1 Matice růstových indikátorů umělého regionu před teroristickým konfliktem pak vypadá takto: X1* = X0.W* Z tabulky níže lze vidět, jak přesně umělý region kopíruje skutečnou úroveň baskického hospodářství před začátkem teroristického konfliktu dle uvažovaných růstových faktorů. Vzhledem ke komplikovanosti stanovení relativní důležitosti jednotlivých indikátorů a tudíž správnému určení matice V se doporučuje použití jen jednoho z indikátorů, nejčastěji bývá zvoleno rHDP/obyv. Zjištění mezery HDP/obyv pro situaci s terorismem a hypotetickou situaci bez existence konfliktu: 1. Nechť Y1 je matice o velikosti (T x 1), kde jednotlivé hodnoty vyjadřují reálné HDP/obyv Baskicka v jednotlivých letech během T časových období. 2. Nechť Y0 je matice o velikosti (T x J), která obsahuje tytéž proměnné v jednotlivých obdobích pro ostatní kontrolní regiony. 228 Zpracováno na základě informací z textu: ABADIE, Alberto, GARDEAZABAL, Javier. The Economic Costs of Conflict : A Case Study of the Basque Country. [s.l.] : The American Economic Review, 2007. s. 116-117. 110 Pak vývoj HDP/obyv hypotetického Baskicka s absencí teroristického problému lze získat jako: Y1* = Y0 . W* Rozdíl Y1* - Y1 udává předpokládaný dopad terorismu na hospodářství v jednotlivých letech vyjádřený jako HDP/obyv. Tabulka č. 21: Přehled hlavních charakteristik Baskicka a Španělska v letech 1960-1969 Zdroj: ABADIE, Alberto, GARDEAZABAL, Javier. The Economic Costs of Conflict : A Case Study of the Basque Country. [s.l.] : The American Economic Review, 2007. s. 116. Rok Baskicko Španělsko Umělý baskický region Reálné HDP/obyv (USD r. 1986) 5 285,46 3 633,25 5 270,80 Míra investic (%) 24,65 21,79 21,58 Hustota obyvatel (obyv/km2 ) 246,89 66,34 196,28 Podíl jednotlivých odvětví (%) Zemědělství, lesnictví a rybářství 6,84 16,34 6,18 Energetický průmysl 4,11 4,32 2,76 Průmysl 45,08 26,60 37,64 Stavebnictví 6,15 7,25 6,96 Služby 37,82 45,50 46,47 Lidský kapitál (%) Negramotní 3,32 11,66 7,65 Základním či žádné vzdělání 85,97 80,15 82,33 Středoškolské vzdělání 7,46 5,49 6,92 Vysokoškolské vzdělání 3,26 2,70 3,10