Přepisování nahrávek je součástí naprosté většiny
kvalitativních výzkumů nebo výzkumů kombinujících metody
kvalitativní a kvantitativní. Týká se široce pojatého
společenskovědného výzkumu; analyzované příklady pochází z
výzkumů psychologických, sociologických, etnometodologických a
pedagogických, ve kterých se analyzují a citují výpovědi
respondentů. Transkripce nahrávek, jako součást fáze sběru a
přípravy dat, nepochybně ovlivňuje všechny následující fáze
výzkumu, včetně vyvozování konečných závěrů. 
Tato práce nahlíží na problematiku transkripce z pohledu
etického, metodologického a technického. Poukazuje na vliv úcty
k lidské řeči na proces sběru a zpracování výzkumných dat,
rovněž v mezinárodních výzkumech. Podrobně rozebírá  všechny
fáze postupů při práci s nahrávkou, od přípravy k nahrávání po
archivaci transkripčních protokolů. Pozastavuje se nad právní
stránkou výzkumů, ve kterých se zpracovávají lidské výpovědi.
Poskytuje přehled rozmanitých transkripčních konvencí a
podrobnější analýzu několika z nich. Poukazuje na mezioborovost
problematiky transkripce včetně role, jakou v ní hraje
lingvistika. Prezentuje autorskou transkripční konvenci
sestavenou přímo pro potřeby nelingvistických
společenskovědních výzkumů vedených v českém jazyce. 
Práce je koncipovaná jako praktický metodologický úvod do
problematiky transkripce pro studenty společenskovědních oborů,
mající za cíl zvýšit celkovou metodologickou úroveň
kvalitativních výzkumů.