Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Diplomová práce Řízení v režimu stavebního zákona Radka Hotárková 2008/2009 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Řízení v režimu stavebního zákona zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. 1 zadání diplomové práce 2 Úvodem děkuji doc. JUDr. Petru Průchovi, CSc., vedoucímu diplomové práce, za metodické vedení a množství cenných rad a konzultací při řešení diplomové práce. 3 OBSAH: 1. Úvod.......................................................................................................... 6 2. Obsah a systematika stavebního zákona.................................................... 8 2.1. Základní pojmy........................................................................... 9 3. Postavení řízení v režimu stavebního zákona jako zvláštního druhu správního řízení.................................................................................. 11 3.1. Obecná úprava........................................................................... 11 3.2. Zvláštní úprava.......................................................................... 13 4. Organizace veřejné správy na úseku stavebního práva............................ 15 4.1. Stavební řád............................................................................... 15 4.2. Dotčené orgány.......................................................................... 16 5. Územní řízení........................................................................................... 18 5.1. Typy územních rozhodnutí........................................................ 19 5.2. Příslušnost k vydání územního rozhodnutí................................ 21 5.3. Účastníci územního řízení......................................................... 22 5.4. Zahájení, průběh a výsledek územního řízení........................... 23 5.4.1. Žádost o vydání územního rozhodnutí....................... 23 5.4.2. Zahájení a průběh územního řízení............................ 25 5.4.3. Územní rozhodnutí..................................................... 27 5.5. Zjednodušené územní řízení...................................................... 28 5.6. Územní souhlas......................................................................... 29 6. Stavební řízení......................................................................................... 32 6.1. Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení................................... 33 6.2. Ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací............................................................ 35 6.3. Stavební řízení.......................................................................... 38 6.3.1. Účastníci stavebního řízení........................................ 39 6.3.2. Žádost o stavební povolení........................................ 42 6.3.3. Zahájení stavebního řízení......................................... 43 4 6.3.4. Námitky účastníka řízení............................................ 44 6.3.5. Stavební povolení....................................................... 46 6.3.6. Veřejnoprávní smlouva o provedení stavby nebo terénních úprav............................................................. 47 6.3.7. Zkrácené stavební řízení............................................. 48 6.4. Změna stavby před jejím dokončením...................................... 50 6.5. Užívání staveb........................................................................... 51 6.5.1. Oznámení záměru započít s užíváním stavby............. 52 6.5.2. Kolaudační souhlas..................................................... 54 6.5.3. Předčasné užívání stavby............................................ 55 6.5.4. Zkušební provoz......................................................... 56 6.5.5. Změna v účelu užívání stavby.................................... 56 6.6. Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení...................... 57 7. Závěr........................................................................................................ 59 8. Seznam použité literatury........................................................................ 61 9. Resumé.................................................................................................... 64 5 1. Úvod Po mnohaleté intenzivní práci byl dne 14. března 2006 Poslaneckou sněmovnou přijat návrh a dne 1. ledna 2007 nabyl účinnosti nový stavební zákon, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), (dále v celé práci jen "stavební zákon"). Byl to důležitý krok, kterým se z našeho právního řádu vytratila další zastaralá úprava, platná již před rokem 1989. Bylo nutné přijmout změny prováděcích právních předpisů k tomuto novému stavebnímu zákonu, vzniklo i několik dalších samostatných zákonů, jež upravují problematiku, která byla dříve obsažena ve starém stavebním zákoně (např. zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění), a také vyřešit, jak tento nový zákon bude s ostatními platnými právními předpisy souviset. Stavební právo je velice důležitou složkou veřejného i soukromého práva, která se dotýká každého z nás. A to je také důvod, proč je tato problematika zajímavá i pro mne. V této práci se zabývám oblastí veřejného stavebního práva, konkrétně řízením v režimu stavebního zákona. Toto téma zpracovávám v širším pojetí, neboť samotná řízení v režimu stavebního zákona, jež mají povahu správního řízení (dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále v celé práci jen "správní řád") jsou v důsledku také spojena s mnoha alternativními postupy rozhodování, s jinou procesní úpravou a s jinými výsledky, než je správní rozhodnutí a proto budou v této práci pro komplexnost uvedeny také. V jednotlivých částech, které se věnují těmto jiným formám, je vždy konkrétně uvedeno, že o správní řízení nejde. V mé diplomové práci nejprve v začátku popisuji samotný obsah a systematiku stavebního zákona s vymezením několika důležitých základních pojmů, dále se věnuji obecné a zvláštní úpravě postavení řízení v režimu stavebního zákona jako zvláštního druhu správního řízení. Úprava organizace veřejné správy na úseku stavebního řádu společně s vymezením dotčených orgánů, jsou předmětem další části mé práce a to proto, že 6 jsou dále stavební úřady a dotčené orgány u jednotlivých typů řízení nebo jiných forem již zmiňovány bez dalšího, obecnějšího vysvětlování. Ve zbývajících kapitolách mé práce jsou potom rozebrány konkrétní typy řízení v režimu stavebního zákona a to: územní řízení, stavební řízení, změnové řízení ve vztahu ke stavbám a postupy k založení oprávnění započít s užíváním stavby. Celou práci zpracovávám s ohledem na aktuální otázky veřejného stavebního práva, na nová ustanovení, jež většinou uvádím v komparaci se starou právní úpravou stavebního práva, aby tyto změny byly na první pohled patrné, poukazuji i na, podle mého názoru, problematická ustanovení, ke kterým i s podporou názorů jiných autorů uvádím vlastní pohled a hodnotící stanovisko, společně s poukázáním na případné náměty ke změnám. 7 2. Obsah a systematika stavebního zákona Základní právní předpis veřejného stavebního práva je ,,nový" stavební zákon, tedy zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,stavební zákon"), který ve své části první, úvodních ustanoveních, obsahuje vymezení vlastního předmětu úpravy. Společně s novým stavebním zákonem byly přijaty jeho prováděcí právní předpisy, a to vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti, vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, dále došlo k novelizaci vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 491/2006 Sb. a č. 502/2006 Sb. Nový stavební zákon, oproti staré úpravě, neobsahuje ustanovení o vyvlastňovacím řízení, to je nyní předmětem nově přijatého zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). Stavební zákon ve své první části v § 1 rozděluje svůj obsah do tří okruhů, tedy na věci a otázky týkající se územního plánování, stavebního řádu a některé další věci související s předmětem této právní úpravy, zejména podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb atd. Další, druhá část stavebního zákona bezprostředně navazuje na první a je v systematice stavebního zákona neméně důležitou. Upravuje obecná ustanovení o výkonu veřejné správy, především povinnosti úřadů využívat zjednodušující postupy a zjednodušovat tak procesy, soustředit všechna související řízení a správní akty a veškeré úkony podle povahy věci, efektivní využívání součinnosti dotčených orgánů a možnost kontroly splnění podmínek určených pro činnost dotčených správních orgánů. Navíc je v této části upravena působnost krajů a obcí 8 ve věcech územního plánování, orgány krajů a obcí, působnost ministerstva a vymezení obecného stavebního úřadu včetně vyhrazení jeho jednotlivých pravomocí. Třetí část stavebního zákona je potom vymezení cílů a úkolů územního plánování, jeho smysl, postupy v územním plánování a jeho nástroje. V pořadí čtvrtá část stavebního zákona se zabývá samotným stavebním řádem. Její jednotlivé hlavy upravují řízení pro povolení, ohlášení, zkrácené stavební řízení, užívání, změny v užívání, odstraňování pro stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce. Více k jednotlivým částem bude řečeno níže. Poslední tři části stavebního zákona jsou potom společná ustanovení, přechodná a závěrečná ustanovení a ustanovení týkající se účinnosti. 2.1. Základní pojmy Podstatnou novinkou ve stavebním zákoně je vcelku podrobná definice základních pojmů, které jsou uvedeny v následujících dvou paragrafech části první. Je to například vymezení pojmů: změna v území (§2 odst. 1. písm. a) stavebního zákona), stavební pozemek (§2 odst. 1. písm. b) stavebního zákona), zastavěný stavební pozemek (§2 odst. 1. písm. c) stavebního zákona), koridor (§2 odst. 1. písm. i) stavebního zákona). Mezi nejzajímavější a nejdiskutovanější pojmy patří pojem ,,stavba", jenž je ve stavebním zákoně definován v § 2 odst. 3. Je důležité rozlišovat tento pojem ve smyslu občanskoprávním a veřejnoprávním. Soudní praxe přináší výklad o tom, že stavbou v občanskoprávním smyslu se rozumí výsledek stavební činnosti, tedy jak tuto činnost chápe v nově zavedené definici stavební zákon a jeho prováděcí předpisy a ve veřejnoprávním smyslu.1 Omylem také je, že stavba je definována zák. č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů (katastrální zákon), ale ten však pouze vymezuje, které budovy a stavby se do katastru nemovitostí zapisují. Další z nejasných definic pojmů stavebního zákona uvedených v § 2 je bezesporu pojem ,,zastavěné území", který je vymezen v § 2 odst. 1 písm. d) 9 1 Pech, V. Co je to stavba? Stavební právo, Bulletin, 2006, č. 4, s. 46. stavebního zákona jako území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona, nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen ,,intravilán").2 Obsah pojmu zastavěné území nevymezuje a neuvádí, které pozemky do něho patří. Stanoví pouze, že jde o území jistým způsobem vymezené. Ani ustanovení § 58 stavebního zákona v tomto směru moc neříká. V odstavci 1 se pouze zmiňuje o jeho hranicích, nikoliv však které pozemky uvnitř těchto hranic leží. V § 58 odst. 2 se pak uvádí, že se do zastavěného území zahrnují s některými výjimkami pozemky v intraviliánu a dále některé pozemky ležící vně intravilánu, a to zastavěné stavební pozemky, stavební pozemky, pozemní komunikace nebo jejich části, ostatní veřejná prostranství a s některými výjimkami další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území. Z uvedeného vymezení vyplývá, že zastavěným územím jsou i pozemky, které do něho zahrnuty nejsou (ležící vně hranic), což je dikce, která je z formálního logického hlediska napadnutelná.3 Zcela novým pojmem ve stavebním zákonu je ,,autorizovaný inspektor", kterému se bude tato práce, s ohledem na jeho progresivitu a také dlouhodobé očekávání odborné veřejnosti zavedení tohoto institutu do praxe, věnovat dále v samostatné kapitole. 10 2 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3 Krecht, J. K pojmosloví stavebního zákona. Stavební právo, Bulletin, 2007, č. 1, s. 38. 3. Postavení řízení v režimu stavebního zákona jako zvláštního druhu správního řízení Na úvod dalších kapitol týkajících se jednotlivých řízení a činností podle stavebního zákona je nutné krátce zmínit některé základní aspekty obecného správního řízení, neboť právní úprava řízení a dalších činností v režimu stavebního zákona je součástí veřejného stavebního práva a jako takové je snad nejtypičtějším případem zvláštního režimu správního řízení s poměrně silně zastoupenou procesní úpravou odchylnou od obecné úpravy správního řádu, včetně dalších postupů správního orgánu.4 Nutnost věnovat se správnímu řízení nejprve obecně je dána tím, že se více než tomu bylo do nabytí účinnosti zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,správní řád") a stavebního zákona, bude právě subsidiárně, tedy podpůrně, aplikovat správní řád při jednotlivých činností správních orgánů podle stavebního zákona. 3.1. Obecná úprava Správní řád ve svém § 1 odst. 2 stanoví, že se jeho jednotlivá ustanovení použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup.5 Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že v případě, že má stavební zákon svoji speciální právní úpravu, nebude se podle správního řádu postupovat. Dále je třeba zmínit, že podle § 1 odst. 1 se správní řád uplatní ve všech postupech správních orgánů, jak v samostatné, tak v přenesené působnosti. Vztahuje se na řízení ukončené správním rozhodnutím, na postupy při uzavírání veřejnoprávních smluv, opatření obecné povahy, ale i na správní úkony neprávotvorné povahy. Správní řád se logicky neužije při neformálních postupech, jako jsou zásahy a faktické pokyny, dále též při interních postupech, při soukromoprávních úkonech správních orgánů.6 11 4 Kliková, A., Havlan, P., Valachová, K., Hamplová E. Stavební právo. 2. přepracované vydání podle nového stavebního zákona. Praha: Linde Praha, a.s., 2007, s. 50 an. 5 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 6 Koukalová, V. Vybrané otázky vztahu stavebního zákona a nového správního řádu. Stavební právo, Bulletin, 2006, č. 2, s. 10. Další ustanovení správního řádu, konkrétně § 2 - 8 , kde jsou uvedeny základní zásady činnosti správních orgánů, jsou beze sporu velice důležitá nejen pro stanovení určitých pravidel pro rozhodovací činnost správních orgánů, ale i pro obecné posouzení zákonnosti a správnosti jejich postupů. Ze základních zásad je třeba zmínit zásadu uvedenou v § 2 odst. 1 správního řádu, a to zásadu zákonnosti, tedy, že správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu.7 Je to zásada, která je již zakotvena v zákoně nejvyšší právní síly, tedy Ústavě České republiky, a také v Listině základních práv a svobod. Zásadu, kterou také ovlivnila Listina základních práv a svobod, je zásada rovnosti účastníků (§ 7 správního řádu). V této zásadě je patrný rozdíl mezi účastníky, na které se přímo vztahuje rozhodnutí daného správního orgánu a mezi účastníkem, který může toto rozhodnutí ovlivnit, nebo může být rozhodnutím ovlivněn, dotčen na svých právech a povinnostech, ve smyslu hmotného práva, Listina základních práv a svobod potom ovlivňuje procesní část, rovnost účastníků v řízení, ust. čl. 37 odst. 3, kdy "všichni účastníci jsou si v řízení rovni". Další ze zásad je například zásada materiální pravdy, ust. § 3 správního řádu, která je oproti starší úpravě ovlivněna požadavkem ekonomie správního řízení, a to v tom, že již není požadováno zjištění úplného a skutečného stavu věci, ale zjištění stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem, odpovídalo okolnostem daného případu.8 Tedy v souladu s požadavky obsaženými v ustanovení § 2 správního řádu, tedy se zásadou legality, zásadou zákazu zneužití pravomoci a správního uvážení, zásadou proporcionality a ochranou dobré víry, zásadou ochrany veřejného zájmu, zásadou nestranného přístupu a zásadou legitimního očekávání.9 12 7 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 8 Koukalová, V. Vybrané otázky vztahu stavebního zákona a nového správního řádu. Stavební právo, Bulletin, 2006, č. 2, s. 10. 9 Kliková, A., Havlan, P., Valachová, K., Hamplová E. Stavební právo. 2. přepracované vydání podle nového stavebního zákona. Praha: Linde Praha, a.s., 2007, s. 55. Jak je z výše uvedeného patrno, je třeba všechny základní zásady správního řízení pro zajištění zákonnosti a správnosti jednání správních orgánů striktně dodržovat, a to bez výjimek vždy, u všech typů řízení a ve vzájemné shodě.10 Další, čtvrtá část správního řádu, je věnována vydávání správních aktů, které nemají povahu rozhodnutí a jsou to vyjádření, osvědčení a sdělení. Podle § 158 této části, se tato ustanovení obdobně použijí i v případě, provádí-li správní orgán jiné úkony, které nejsou upraveny v části první, třetí, páté nebo šesté anebo v této části.11 Tato ustanovení správního řádu se tak dle logického výkladu použijí pro zbývající činnost orgánů veřejné správy, jak i napovídá ust. § 158 odst. 2 správního řádu. Z pohledu obecné úpravy správního řízení, která ovlivňuje řízení v režimu stavebního zákona, jsou také důležité veřejnoprávní smlouvy, upravené v části páté správního řádu. Veřejnoprávní smlouvy jsou dvoustranné nebo vícestranné kontrakty, které uzavírají subjekty taxativně vymezené v § 160 správního řádu pro snazší zabezpečení cílů plnění úkolů veřejné správy. Podle šesté části správního řádu postupují správní orgány v případech, kdy jim zvláštní zákon ukládá vydat závazné opatření obecné povahy, které není právním předpisem ani rozhodnutím.12 Definice opatření obecné povahy je tedy negativní a skutečný rozsah její působnosti tak určí zvláštní úpravy tím, že na postup v ní upravený odkáží.13 3.2. Zvláštní úprava Jak již bylo výše zmíněno, správní řád a jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Platí tedy zásada subsidiarity. Podstatné 13 10 více o jedotlivých zásadách např. Kliková, A., Havlan, P., Valachová, K., Hamplová E. Stavební právo. 2. přepracované vydání podle nového stavebního zákona. Praha: Linde Praha, a.s., 2007, s. 52 - 59 11 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 12 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 13 Srov. Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 348. bude, zda zvláštní zákon bude upravovat řízení úplně, v případě, že tomu tak nebude, správní orgány budou postupovat podle tohoto zákona. Stavební zákon shora uvedené podporuje ve svém § 192, a to zejména proto, že sám všechny činnosti subjektů správního řízení v režimu stavebního zákona neupravuje, pouze ze správního řádu vychází a stanovuje to, co ve správním řádu obsaženo není. Zvláštní úprava týkající se úkonů podle části čtvrté správního řádu je v návaznosti na § 180 odst. 2 správního řádu opět velice důležitá, neboť v řadě případů je od tohoto zákona odlišná, proto je i zde nutné, podrobně posuzovat celou řešenou věc v okolnostech konkrétního případu. Shora uvedené veřejnoprávní smlouvy a opatření obecné povahy mají svoji obecnou úpravu pro zjednodušení uvedenou až ve správním řádu. Zákon jen doplnil, že ustanoveními správního řádu se řídí i veřejnoprávní smlouvy vzniklé před dnem nabytí jeho účinnosti - jejich vznik, jakož i nároky z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti správního řádu se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (§182 odst. 2).14 I mnoho jiných ustanovení správního řádu se odvolává na zvláštní předpisy, správní řád také obsahuje více institutů, které se bez zvláštní úpravy neobejdou. Mimo opatření obecné povahy a veřejnoprávních smluv, je to zejména § 139, s orientačním názvem Předběžná informace, který již slovy: Stanoví-li tak zvláštní zákon... začíná, nebo také povinnosti složit peněžitou nebo nepeněžitou záruku za splnění povinnosti v § 147 správního řádu, a takových ustanovení bychom ve správním řádu našli několik. Správní řád v těchto případech pro speciální úpravu zvláštních předpisů nabízí pouze možné způsoby řešení, které by při odvolání se na ně měli sloužit jako návod. Vytváří to na jedné straně sice prostor pro vznik nových, speciálních právních předpisů, na druhé straně to poukazuje na určitou nepřipravenost těchto forem rozhodování a úkonů v určitém hmotném právu a nucení podřizování procesní úpravy pod úpravu hmotnou. 14 14 Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 350. 4. Organizace veřejné správy na úseku stavebního práva Příslušné orgány k výkonu státní správy na úseku stavebního řádu stanoví stavební zákon spolu se souvisejícími předpisy. Stavební zákon rozlišuje orgány, které vykonávají působnost ve věcech územního plánování a ve věcech stavebního řádu. Tyto orgány podle § 4 stavebního zákona postupují tak, aby jejich řízení bylo co nejjednodušší, nejekonomičtější, aby co nejméně zatěžovaly dotčené osoby a co nejvíce chránily jejich oprávněné zájmy, zájmy dotčených orgánů i zájem veřejný. Na úseku územního plánování přísluší rozhodování orgánům územního plánování, na úseku stavebního řádu potom stavebním úřadům. Je zde patrné, že podle nové právní úpravy jsou tyto orgány důsledněji rozlišovány. Níže bude podrobněji pojednáno pouze o orgánech, které jsou příslušné podle stavebního řádu a blíže o dotčených orgánech. 4.1. Stavební řád Stavební zákon v § 13 - 17 vymezuje stavební úřady a dělí je na obecné, speciální a vojenské a jiné stavební úřady. Obecné stavební úřady vykonávají svoji působnost jako přenesenou, jsou to Ministerstvo pro místní rozvoj, krajské úřady, Magistrát hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního města Prahy určený statutem, magistrát územně členěného statutárního města a úřad jeho obvodu nebo městské části určený statutem, magistráty statutárních měst, pověřený obecní úřad a městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince 2006. Speciální stavební úřady mají ve své působnosti státní správu u staveb leteckých (Úřad pro civilní letectví), drah a na dráze, včetně zařízení na dráze (Drážní úřad), staveb pozemních komunikací (Silniční správní úřad) a vodních děl (Vodoprávní úřad). Vojenské stavební úřady a jiné stavební úřady jsou upraveny v § 16 stavebního zákona. Ten říká, že na území vojenských újezdů vykonávají působnost stavebních úřadů újezdní úřady. S výjimkou pravomoci ve věcech 15 územního rozhodování, jsou dále stavebními úřady Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo průmyslu a obchodu, které ve svých vnitřních předpisech stanovují podrobnosti. 4.2. Dotčené orgány Dotčené orgány jsou takové orgány, které jsou nositelé veřejného zájmu (zájmu společnosti, veřejného zájmu), který mohl být dotčen výsledky činnosti stavebních úřadů (např. umístěním stavby, realizací, či užíváním stavby). Pro účinnou ochranu veřejného zájmu jim byly právními předpisy vytvořeny prostředky umožňující ovlivňování výsledku správních řízení vedených stavebními úřady.15 Obecně dotčené orgány vymezuje správní řád v § 136, který stanoví, že dotčenými orgány jsou takové, o kterých to stanoví zvláštní zákon a správní a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření, které jsou podkladem pro rozhodnutí správního orgánu. Dotčené orgány jsou stavebním zákonem specifikovány v § 4, podle kterého orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Tyto dotčené orgány vydávají závazná stanoviska na základě zvláštních předpisů a stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím a která jsou závazným podkladem pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy vydávaná podle stavebního zákona. V případě, že dotčené orgány vydají závazné stanovisko, uvedou v něm své připomínky a podmínky, které potom orgány činné podle stavebního zákona uvedou ve svém konečném rozhodnutí a příslušné dotčené orgány jsou potom oprávněny jejich dodržování dozírat. Stavební zákon ani některé zvláštní zákony nedodržují striktně pravidlo, že závazná stanoviska jsou vydávána pouze jako závazný podklad pro rozhodnutí správního orgánu. Počítají s vydáním závazného stanoviska i pro postupy (úkony), 16 15 Vobrátilová, Z. Dotčené orgány. Stavební právo, Bulletin, 2008, č. 1, s. 3. které nejsou správním rozhodnutím16 (např. ustanovení § 96 odst. 1, § 105 odst. 3, § 116, § 117 odst. 1, § 128 odst. 6). 17 16 Vobrátilová, Z. Dotčené orgány. Stavební právo, Bulletin, 2008, č. 1, s. 6. 5. Územní řízení Územní řízení je příkladem správního řízení, na který se použije správní řád v obecné rovině a stavební zákon potom upravuje specifika pro tento zvláštní druh řízení. Územní řízení je upraveno v třetí části stavebního zákona, a to společně s podmínkami, náležitostmi a činnostmi bezprostředně souvisejících a navazujících na územní plánování. Územní řízení představuje fázi aplikace územně plánovací dokumentace ve správním řízení, v němž se rozhoduje o konkrétních podmínkách využívání území v jednotlivých správních případech. Projednaná, schválená a formou opatření obecné povahy vydaná územně plánovací dokumentace představuje věcný a právní základ a rámec pro posouzení konkrétní správní věci. V některých případech bude moci i části správního rozhodnutí nahradit nebo aspoň umožní vést některou ze zjednodušených forem řízení, resp. umožní nepřihlédnout k výhradám, námitkám a připomínkám, které měly nebo mohly být uplatněny v předchozích procesních fázích.17 Novinkou v českém správním řízení je ustanovení § 87 odst. 1 a § 92 odst. 3 stavebního zákona, kde je upraven dvojí režim doručování. Správní akt, který ukončí fázi územního plánování, je potom územní rozhodnutí, a to nově ve stavebním zákoně hned v několika formách. První z nich je za splnění zákonných podmínek vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení. Další je regulační plán, který v zastavěném území nebo v zastavitelných plochách nahrazuje územní rozhodnutí. Některé druhy územního rozhodnutí lze nahradit i veřejnoprávní smlouvou uzavřenou mezi stavebním úřadem a navrhovatelem. V případech nekonfliktních staveb v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, pro jejichž umístění nestanoví dotčené orgány podmínky a s nimiž projeví souhlas tzv. mezující sousedé, lze místo územního rozhodnutí vydat územní souhlas. Za splnění dalších předpokladů není nutné pro stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) - d) stavebního zákona vydávat územní rozhodnutí nebo územní souhlas, ale postačí územně plánovací 18 17 Plos, J. Nový stavební zákon s komentářem pro praxi. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, s. 69-70. informace dle ust. § 21 odst. 1 písm. d) stavebního zákona společně s ohlášením stavebnímu úřadu.18 Tyto další formy územního rozhodnutí jsou ale vždy spletitě a široce spojeny s náležitostmi, že je velice obtížné je vhodně a tak, jak je zamýšlel zákonodárce, tedy účinně, využít. 5.1. Typy územních rozhodnutí Územní rozhodnutí je upraveno v třetí části stavebního zákona a podrobněji potom v provádějící vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Platná právní úprava územního rozhodování a samotných územních rozhodnutí vychází z toho, že umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, měnit využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak.19 V novém stavebním zákoně byl oproti staré právní úpravě rozšířen počet různých druhů územních rozhodnutí rozšířen na pět, a to rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, rozhodnutí o změně využití území, rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků a rozhodnutí o ochranném pásmu (ust. § 77 stavebního zákona). Základním a nejrozšířenějším typem územního rozhodnutí je rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení. Nově zakotvená úprava rozhodnutí o umístění zařízení, které jsou pozitivně (informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení) i negativně (pokud nejde o stavbu podle § 2 odst. 3 stavebního zákona) definována v § 3 odst. 2 stavebního zákona. Dalším druhem územního rozhodnutí je rozhodnutí o změně využití území, které bylo zachováno ze staré právní úpravy, pouze bylo nově doplněno jeho označení o výraz změna, což je bezpochyby přesnější. 19 18. více Kliková, A., Havlan, P., Valachová, K., Hamplová E. Stavební právo. 2. přepracované vydání podle nového stavebního zákona. Praha: Linde Praha, a.s., 2007, s. 86-87. 19 Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 66. Zcela novým druhem územního rozhodnutí je rozhodnutí o změně stavby a změně vlivu stavby na využití území. Jde o to, že změnami existujících staveb se mění původní urbanistické poslání a z živých míst se stávají mrtvá a naopak. Prakticky je to pokus realizace dávné touhy urbanistů mít vliv na zachování nebo ovlivnění změn účelu budov probíhajících dosud živelně.20 Obsahem tohoto nového rozhodnutí jsou nástavby a přístavby, ale také změny ve způsobu užívání stavby, které podstatně mění nároky stavby na okolí, zejména z hlediska vlivu na životní prostředí a nároků na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Pokud se nebude jednat o podstatné změny vlivu v území, je možné toto řízení o změně stavby sloučit s řízením o změně v užívání stavby dle § 126 a 127 stavebního zákona.21 Úprava rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků byla kvůli jeho podstatné a časté využívanosti v praxi převzata ze starého stavebního zákona. Rozhodnutí o stavební uzávěře bylo v novém stavebním zákoně zařazeno nově do institutu územního opatření (ust. § 97 a násl. stavebního zákona). Rozhodnutí o ochranném pásmu je také převzato ze staré úpravy, pouze se změnou v označení, vypuštěno bylo "o ochranném pásmu", a to z důvodu, že jsou chráněná území dnes vyhlašována podle zvláštních právních předpisů22 a ne ve správním řízení v režimu stavebního zákona. Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně stavby a o dělení nebo scelování pozemků má platnost dva roky od nabytí právní moci, není-li lhůta stavebním úřadem v odůvodněných případech prodloužena. Tuto lhůtu lze prodloužit i na základě žádosti, která při jejím podání staví běh této lhůty. Územní rozhodnutí pozbývá platnosti, když v této lhůtě není podána úplná žádost o stavební povolení nebo ohlášení nebo jiné obdobné rozhodnutí. Rozhodnutí také pozbývá platnost v případě, že nebylo započato s využitím území 20 20 Hegenbart, M. K některým aktuálním otázkám nového stavebního zákona. Právní zpravodaj č. 10, 2006, s. 4 - 5. 21 více např. Malý, S., Nový stavební zákon s komentářem. 1. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007 s. 103. 22 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. pro povolený účel, nebo bylo-li stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno anebo v případě, že byla podaná žádost zamítnuta ve lhůtě platnosti územního rozhodnutí. Územní řízení také pozbude platnosti, když žadatel upustí od svého záměru, ovšem před tím, než samotnou realizaci svého záměru započne. Rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby, zařízení nebo chráněného útvaru, není-li stavebním úřadem stanovena jiná lhůta.23 5.2. Příslušnost k vydání územního rozhodnutí Ustanovení § 84 stavebního zákona zakládá věcnou a místní příslušnost právě k vydání územního rozhodnutí nebo také k vydání územního souhlasu. Podle tohoto paragrafu jsou příslušné obecné stavební úřady.24 Místní příslušnost je stanovena podle místa, kde se nachází pozemek, kde má být stavba umístěna. Věcná příslušnost je potom rozdělena mezi obecné stavební úřady, speciální stavební úřady a vojenské a jiné stavební úřady. Pro případ změn nebo sporů v otázce příslušnosti jednotlivých obecných stavebních úřadů se použije ustanovení § 131 - 133 správního řádu. Kraj může v některých případech nařízením odejmout příslušnost podřízenému stavebnímu úřadu a stane se tak prvoinstančním stavebním úřadem. Bývá to v případech, kdy se jedná o věc - stavbu, která se má realizovat ve více obvodech různých stavebních úřadů. V praxi k atrahaci pravomoci dochází většinou v případech realizace a umisťování liniových staveb. Nadřízený stavební úřad může určit příslušnost k vedení tohoto konkrétního řízení tomu stavebnímu úřadu, který může řízení provést efektivněji, s vynaložením menších nákladů nebo tomu, který má na stavbě větší zájem, ať už se jedná o ten správní obvod, kde má stavba přímo ležet, nebo kterého se daný projekt více dotýká. Speciální stavební úřady jsou příslušné k povolování staveb vymezených v § 15 odst. 1 stavebního zákona. V pochybnostech, zda se jedná o speciální stavbu či nikoliv rozhoduje stanovisko speciálního stavebního úřadu. Které úřady to 21 23 §93 stavebního zákona. 24 více k obecným stavebním úřadům § 13 stavebního zákona. přesně jsou, vymezují zvláštní zákony. Speciální stavební úřady mohou povolení pro stavby uvedené v § 15 stavebního zákona vydat pouze se souhlasem obecného stavebního úřadu. O působnost vojenských a jiných stavebních úřadů pak § 16 stavebního zákona říká, že na území vojenských újezdů vykonávají působnost újezdní úřady, kde vedou územní i stavební řízení. Určité zvláštní druhy staveb povolují Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Do jejich působnosti však nespadá územní rozhodování. I v těchto případech vydává územní rozhodnutí obecný stavební úřad.25 V případě, že je podle zvláštních právních předpisů (zde horního zákona a zákona o státní památkové péči) příslušný k vydání rozhodnutí o změně využití území nebo rozhodnutí o ochranném pásmu jiný správní orgán než stavební úřad, může tento orgán rozhodnout jen v souladu se závazným stanoviskem stavebního úřadu (ust. § 84 odst. 2 stavebního zákona). 5.3. Účastníci územního řízení Ustanovení upravující účastníky řízení (§ 85 stavebního zákona) je odlišné od úpravy účastníků řízení ve správním řádu (dle § 27 správního řádu). Stavební zákon konvenuje s § 27 správního řádu a také rozlišuje účastníky územního řízení do dvou kategorií. První skupinou jsou účastníci, o kterých se v územním řízení přímo rozhoduje, tedy účastnící hlavní (uvedeni v § 85 odst. 1 stavebního zákona - žadatel a obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn), těm se doručují písemnosti do vlastních rukou. Druhou skupinou jsou účastníci, kteří mohou být rozhodnutím ve svých právech a povinnostech přímo dotčeni, tzv. vedlejší účastníci (uvedeni v § 85 odst. 2 stavebního zákona vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, vlastníci sousedních pozemků nebo staveb, osoby, o nichž tak stanoví zvláštní 22 25 Hegenbart, M., Sakař, B., a kol. Stavební zákon. Komentář.1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 204. zákon, společenství vlastníků jednotek podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů), těm se doručuje veřejnou vyhláškou. Negativní vymezení účastníků tohoto řízení je uvedeno v ust. § 85 odst. 3 stavebního zákona, které jasně říká, kdo účastníkem není a nemůže být, tedy účastníkem územního řízení není i nadále nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku. V rámci přesného vymezení účastníků územního řízení je nutné, i s přihlédnutím k judikatuře, zmínit se o účastnících, osobách uvedených v § 85 odst. 2 písm. b), vlastnících sousedních staveb a pozemků. Rozhodnutí ústavního ale i nejvyššího správního soudu říká, že ,,pojem sousedních pozemků je nutné vykládat v rámci stavebního řízení extenzivně a není možné omezit jej na nemovitosti, které bezprostředně hraničí se stavebním pozemkem".26 5.4. Zahájení, průběh a výsledek územního řízení Územní řízení je zahajováno na žádost. 5.4.1. Žádost o vydání územního rozhodnutí Žádost o vydání územního rozhodnutí musí kromě obecných náležitostí uvedených v § 37 a 45 správního řádu obsahovat i specifické informace a přílohy dle § 86 stavebního zákona a blíže také dle vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. V této vyhlášce jsou také v její příloze uvedeny formuláře potřebné pro podání žádosti, protože pouze žádost podaná na těchto formulářích je podle zákona úplná. V případě, že žádost o vydání územního rozhodnutí nebude splňovat všechny předepsané náležitosti, stavební úřad podle § 45 odst. 2 správního řádu vyzve žadatele k doplnění při stanovení náhradní lhůty. Stavební úřad může při svém správním uvážení řízení přerušit podle ust. § 64 správního řádu. Když žadatel v nově stanovené lhůtě své podání nedoplní nebo neodstraní vady na svém podání, stavební úřad v souladu s § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu řízení zastaví. 23 26 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2007, č.j. 8 As 27/2006-70., nebo srovnej nález Ústavního soudu č. 96/2000Sb., ze dne 22. 3. 2000. Žadatelem může být fyzická osoba, fyzická podnikající osoba nebo právnická osoba.27 Přílohami k žádosti o vydání územního rozhodnutí jsou zejména doklady prokazující vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, nebo když žadatel není vlastníkem doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, tedy např. nájemní smlouva, smlouva o zřízení věcného práva odpovídající věcnému břemeni. Tyto doklady se nově předkládají jen v případech, kdy toto nelze ověřit z katastru nemovitostí. Lze usoudit, že tato práva žadatele musí v prvém případě ověřit stavební úřad v součinnosti s katastrem nemovitostí. Další přílohou je rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů nebo závazná stanoviska, ale pouze v případě, že byla obstaraná před zahájením řízení. Logicky tedy vyplývá, že pokud tuto povinnost žadatel nemá, tedy nemá povinnost před zahájením řízení si tyto doklady obstarat, zákon mu ji tady neukládá.28 V případě přílohy stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury (z praxe tzv. správců sítí) je tato nutná pouze v případě, kdy bude stavba na tyto sítě napojena nebo se jich bude nějak dotýkat. Poslední, neméně důležitou přílohou, je dokumentace záměru. Tato dokumentace je zpracovávána vždy a to s přihlédnutím na dané území, účel stavby a na celý obsah navrhované změny. Dokumentaci záměru zpracovává dle § 158 stavebního zákona fyzická osoba, která k tomuto získala oprávnění podle zvláštního předpisu, autorizovaný projektant, který musí postupovat výhradně v souladu s platnými právními předpisy a v součinnosti s dotčenými orgány a vždy zodpovídá za správnost, celistvost a úplnost dokumentace.29 Kromě shora uvedených příloh žadatel ke své žádosti také připojí stanovisko příslušného úřadu k posouzení vlivu na životní prostředí a to v případě, kdy se tento záměr dotýká zájmů chráněných zákonem č. 100/2001 Sb., o 24 27 Hegenbart, M., Sakař, B., a kol. Stavební zákon. Komentář.1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 210. 28 Malý, S., Nový stavební zákon s komentářem. 1. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 120. 29 Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Bude-li toto hodnocení prováděno současně s územním řízením, připojí žadatel dokumentaci vlivu záměru na životní prostředí (§ 86 odst. 4 stavebního zákona). 5.4.2. Zahájení a průběh územního řízení Pokud podaná žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje všechny předepsané náležitosti, stavební úřad řízení zahájí a neprodleně toto oznámí. Zásada veřejnosti územního řízení je obligatorně stanovena hned ve větě první § 87 odst. 1 stavebního zákona, kdy stavební úřad musí k projednání žádosti nařídit veřejné ústní jednání, je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě. Konání veřejného ústního jednání stavební úřad oznámí nejméně 15 dnů předem. Tato lhůta je také lhůtou k vyjádření, podání důkazů nebo k nahlížení do spisu, vše v souladu s § 36 a násl. správního řádu. Z uvedeného dále vyplývá, že v tomto řízení platí zásada koncentrační, kdy všechny připomínky, závazná stanoviska nebo i námitky mohou být uplatněny nejpozději v tomto veřejném ústním jednání.30 V případě, že se veřejného jednání zúčastní více osob z řad veřejnosti, pak § 87 odst. 3 stavebního zákona stanoví možnost, aby pro zdárné vedení veřejného ústního jednání stavební úřad vyzval tuto veřejnost, aby si ustanovila společného zmocněnce. Úprava ustanovení o společném zmocněnci a společném zástupci je dle správního řádu (§ 35 správního řádu) a stavební úřad jej použije tedy obdobně. Pokud si veřejnost svého společného zástupce na výzvu stavebního úřadu nezvolí a v souvislosti s tím lze očekávat průtahy v řízení, má stavební úřad možnost usnesením zvolit sám některého účastníka společným zmocněncem. Je také možné, zvolit více společných zmocněnců pro různé skupiny účastníků, které chrání a uplatňují svoje zájmy. Stavební zákon stanoví, že stavební úřad může přerušit územní řízení, kromě z důvodů obecně uvedených ve správním řádu (§ 64 a násl. správního 25 30 více Kliková, A., Havlan, P., Valachová, K., Hamplová E. Stavební právo. 2. přepracované vydání podle nového stavebního zákona. Praha: Linde Praha, a.s., 2007, s. 100. řádu), v případě, že záměr klade až přílišné požadavky na dopravní a technickou infrastrukturu, a záměr tak bude nutné realizovat pouze s příslušnými novými stavbami, popř. úpravami stávajících. Zároveň s usnesením o přerušení řízení vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy, která řeší veřejnou a technickou infrastrukturu. Tuto smlouvu uzavírají žadatel a příslušný kraj nebo obec. Základní náležitosti plánovací smlouvy stanoví příloha č. 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti. Formální náležitosti námitky stanoví blíže § 89 odst. 3 stavebního zákona a jejich věcný rozsah pak § 89 odst. 4 stavebního zákona. V námitce musí být uvedeny skutečnosti, které zakládají postavení účastníka řízení a musí být uvedeny důvody podání těchto námitek. Každý účastník může podávat jen takové námitky, které se týkají jeho práv a zájmů. Obec potom uplatňuje námitky k ochraně veřejných zájmů, tedy k ochraně zájmů obce a jejích občanů. Stavební úřad rozhodne o námitce, o které nedošlo mezi účastníky řízení k dohodě. V případě, že námitka svojí povahou nepřesahuje rozsah působnosti stavebního úřadu, rozhoduje se o ní v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, obecných požadavků na využití území, závazných stanovisek dotčených orgánů nebo technických norem. V případě námitky občanskoprávní povahy je stavební úřad oprávněn udělat si o ní úsudek sám a rozhodnout ve věci. Lze logicky dovodit, že to neznamená, že stavební úřad automaticky vydá územní rozhodnutí, může i návrh zamítnout. Stavební úřad však nemůže rozhodnout, když se námitka dotýká existence či rozsahu vlastnických práv účastníků řízení. Stavební úřad pak na základě a v souladu s § 57 odst. 1 písm. b) správního řízení vyzve účastníky aby se obrátili na soud. Do doby rozhodnutí soudu je územní řízení přerušeno a v případě, že se účastníci na soud neobrátí, stavební úřad musí žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne. V průběhu územního řízení stavební úřad dále rozhoduje a posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací, s cíly a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na využívání území, s 26 požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů. Stavební úřad musí také postupovat v souladu se zvláštními právními předpisy při posuzování vlivu na životní prostředí. Posudek a dokumentace vlivů na životní prostředí je součástí žádosti o vydání územního rozhodnutí. Informace o posudku a dokumentaci vlivů jsou zveřejněny a doručeny zároveň s oznámením o zahájení územního řízení. K posudku a dokumentaci vlivů může každý podat své vyjádření, o kterém pak stavební úřad informuje příslušný úřad, tedy dotčený orgán. Vyjádření je pak spolu s posudkem a dokumentací vlivů předmětem veřejného projednání, které může být samostatné, nebo může být sloučeno s veřejným ústním jednáním, příslušný úřad je účastníkem tohoto jednání. Vzhledem k tomu, že příslušný posuzující úřad vydává své stanovisko k posouzení vlivu provedení záměru na životní prostředí teprve do 30 dnů od veřejného ústního jednání, neplatí zde koncentrační zásada, neboť po veřejném ústním jednání jsou doplňovány podklady pro vydání územního rozhodnutí, se kterými se účastníci musí seznámit a v patřičné lhůtě se k nim mohou vyjádřit. Teprve po uplynutí stanovené lhůty, resp. na základě uplatnění námitek, připomínek a závazných stanovisek, lze vydat územní rozhodnutí.31 5.4.3. Územní rozhodnutí Jak již bylo uvedeno výše územní rozhodnutí je výsledkem územního řízení a má několik podob. Všechna územní rozhodnutí musí splňovat obsahové a formální náležitosti, lhůty pro vydání a oznámení tak, jak jsou uvedena v obecné právní úpravě pro rozhodnutí uvedené ve správním řádu, v § 67 a násl. Ve výrokové části rozhodnutí stavební úřad mimo jiné uvede, že navrhovaný záměr žadatele schvaluje. Dále uvede podmínky pro další realizaci záměru, rozhodne o námitkách účastníků a také musí uvést i lhůtu pro následné odstranění stavby nebo ukončení činnosti a podmínky pro potřebné úpravy pozemků. Jestliže stavební úřad využije možnosti podle ustanovení § 78 odst. 2 stavebního zákona a upustí v 27 31 Hegenbart, M., Sakař, B., a kol. Stavební zákon. Komentář.1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 232. územním rozhodnutí od dalšího povolování příslušné jednoduché stavby, terénní úpravy nebo zařízení, musí ve výroku stanovit podmínky pro provedení záměru, a to v rozsahu srovnatelném s podmínkami stavebního povolení. V novém stavebním zákoně jsou v § 92 odst. 2 uvedeny podmínky, za kterých je možné žádost o vydání územního rozhodnutí zamítnout, je to nesoulad s ust. § 90 stavebního zákona nebo ohrožení zájmů chráněných stavebním zákonem nebo zvláštními právními předpisy.32 Stavební úřad může také ve výroku žadateli přikázat zpracování projektové dokumentace nebo rozhodnout v případě některých záměrů žadatele (jednoduchých staveb, terénních úprav a zařízeních dle § 104 odst. 2 písm. d) až m) pokud to nevylučuje povaha věci, ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo ochrana práv oprávněných zájmů účastníků řízení, na žádost stanovit, že k jeho provedení nebude vyžadovat ohlášení anebo stavební povolení (dle ust. § 78 odst. 2 stavebního zákona). V odůvodnění rozhodnutí stavební úřad zhodnotí připomínky veřejnosti a stanoví dobu platnosti rozhodnutí pro situaci, kdy je tato doba delší než stanoví stavební zákon. Územní rozhodnutí může být na žádost žadatele změněno. Důvody jsou převzaty ze staré právní úpravy, nově je stanovena odlišná forma povolování změn dle žádosti včetně postupu při jejich povolení (dosavadní část rozhodnutí se nahradí novým územním rozhodnutím, není již nutné vydat celé opravené rozhodnutí znovu). Územní rozhodnutí lze zrušit nebo změnit i ex offo v řízení o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření. 5.5. Zjednodušené územní řízení Zjednodušené územní řízení je ve stavebním zákoně nový institut. Možná právě proto tu jsou na první pohled stanoveny až příliš přísné podmínky, které mohou mít za následek úplné vyloučení této možnosti územního řízení z praxe. V 28 32 srov. Doležal, F., Mareček, J., Sedláčková, V., Sklenář, T., Tunka, M., Vobrátilová, Z. Nový stavební zákon v teorii a praxi a předpisy související s poznámkami. Praha: Linde Praha, a.s., 2006, s. 181. prvé řadě je zde stanoven příliš dlouhý postup, ať je to první krok - souhlas účastníků se zjednodušeným stavebním řízení, soulad celého záměru s obecnými požadavky na využívání území, veřejnou infrastrukturu, požadavky podle zvláštní úpravy, vše musí být bez výhrad a připomínek v závazných stanoviscích dotčených orgánů, atd. V průběhu celého řízení a hlavně na konci tohoto procesu je však celá řada nejasností a zdlouhavostí, počínaje způsobem doručování a konče vlastně možností, že kvůli podaným námitkám nebo připomínkám nebude možné toto řízení dokončit jako zjednodušené a zahájí se standardní územní řízení. Celý proces se touto nejistotou stává bezesporu mnohem delší a také dražší.33 5.6. Územní souhlas Územní souhlas je rovněž novinkou ve stavebním zákoně, kterou lze nahradit územní rozhodnutí. Je to obdobně jako úprava zjednodušeného územního řízení způsob, jak zkrátit proces celého řízení. Územní souhlas lze použít za splnění následujících podmínek: - územní souhlas se vydá na základě oznámení o záměru - tento záměr se musí nacházet v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, logicky tedy vyplývá, že jej nelze užít v nezastavěném území - v nezastavěném území lze umisťovat pouze záměry dle § 18 odst. 5 a § 188a - záměr nesmí v území, kde má být umístěn, podstatně změnit poměry v tomto území - záměr neklade další nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu - nelze jej vydat v případě, kdy závazné stanovisko dotčeného orgánu určí nějaké podmínky nebo vyjádří přímo s tímto záměrem nesouhlas - nesmí podléhat posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů - vlastníci sousedních nemovitostí a dotčené orgány musí s tímto záměrem souhlasit. 29 33 více Plos, J. Nový stavební zákon s komentářem pro praxi. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, s. 84. Územní souhlas se týká pouze taxativně uvedených staveb v § 96 odst. 2 stavebního zákona, např. tedy stavby, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle § 103 odst. 1a 2 stavebního zákona, ohlašovaných staveb, staveb pro reklamu atd. V případě, že jsou splněny všechny podmínky a doloženy všechny přílohy dle § 96 odst. 3 stavebního zákona, stavební úřad vydá územní souhlas se záměrem do 30 dnů od oznámení tohoto záměru a opatří situační výkres ověřovací doložkou. v opačném případě stavební úřad usnesením rozhodne, že o projednávaném záměru bude rozhodnuto v územním řízení. Územní souhlas platí jeden rok od jeho vydání a pozbývá platnosti, když nebude v této lhůtě podána žádost o stavební povolení, ohlášení nebo o jiné rozhodnutí dle stavebního zákona nebo zvláštních právních předpisů. Územní souhlas s dělením nebo scelováním pozemků pozbývá platnosti, nebylo-li v uvedené lhůtě dělení nebo scelování provedeno v katastru nemovitostí.34 Je nutné také poznamenat, že územní souhlas není správním rozhodnutím, nelze tedy uplatnit obvyklé opravné prostředky. Ze subsidiární úpravy obsažené ve správním řádu lze však dovodit, že za zákonem stanovených podmínek lze územní souhlas, který je v rozporu s právními předpisy, zrušit za přiměřeného užití ustanovení správního řádu o přezkumném řízení.35 Úprava územního souhlasu je ale zcela zbytečně komplikovaná a lze v ní spatřovat mnoho hrozeb. Jednou z nich je způsob oznámení záměru, a to tak, že ho sám žadatel vyvěsí na desce v místě stavby po dobu 30 dní. Tento způsob je velice nevhodný pro vlastníky sousedních nemovitostí, tedy pro ty, jež mohou být tímto záměrem dotčeni na svých právech a povinnostech. Dochází zde k možnosti, že se tito o takovém záměru vůbec nedozví, bydlí-li ve vzdálenějším místě od těchto dotčených nemovitostí, protože stavební úřad nemá povinnost je o tomto záměru informovat, ani jim tyto informace poskytnout. Dalším důvodem pro zjednodušení vydání územního souhlasu je to, že v případě jakýchkoliv 30 34 § 96 odst. 7 stavebního zákona. 35 Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 93. námitek nebo připomínek se řízení opět vrací do režimu klasického územního řízení a může se tak stát, že dojde k časovým i finančním ztrátám. Je logické, že po zvážení těchto rizik a také při vědomí, že tento proces je opět velice komplikovaný, bude v mnoha případech rovnou, místo využití rizikové možnosti územního souhlasu - tedy možnosti bez jistého úspěchu a zdárného konce, přistupováno raději k procesu ohlášení nebo standardního stavebního řízení (v praxi k tomuto dochází a to zejména proto, že se dle výčtu staveb v § 96 odst. 2 jedná třeba o malé zahradní altánky a jim podobné stavby), a institut územního souhlasu nebude prakticky využíván. 31 6. Stavební řízení Stavební řízení je další důležité povolovací řízení stavebního zákona. V systematice stavebního zákona je zařazeno do části čtvrté nazvané stavební řád, která je dále rozdělena do čtyř částí, hlav, které upravují: - stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce - stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu - zcela nový institut autorizovaného inspektora - a povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb. Pro zpřesnění stavebního zákona a v souladu s ustanovením § 193 stavebního zákona byly vydány prováděcí právní předpisy: - vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu - vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech - vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb - vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Vydání nového stavebního zákona mělo za cíl zjednodušit, zrychlit a hlavně zefektivnit proces povolování staveb. Byly zavedeny nové kategorie staveb, které lze realizovat bez stavebního povolení nebo ohlášení, nebo pouze v režimu ohlášení. Další novinkou je nahrazení stavebního povolení veřejnoprávní smlouvou, nebo využití zcela nového institutu autorizovaného inspektora, který je nedílnou součástí při zkráceném stavebním řízení. Stavební řízení je typickým příkladem správního řízení, na jehož obecnou úpravu se vztahuje správní řád a specifika upraví stavební zákon v souladu s prováděcími právními předpisy. Stavební zákon nadále rozděluje stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce, jež: - nevyžadují stavební povolení ani ohlášení - vyžadují ohlášení, - a vyžadují stavební povolení. 32 6.1. Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení Ustanovení § 103 stavebního zákona uvádí taxativní výčet staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, které nepotřebují ke své realizaci stavební povolení ani ohlášení. Výčet těchto staveb se oproti staré úpravě podstatně rozšířil, dříve byly tyto stavby označovány jako drobné stavby a jsou to stavby, které jsou méně náročné jak na výstavbu, tak na zatížení nebo podstatné změnění svého okolí. To, že některé stavby nevyžadují stavební povolení ani ohlášení však neznamená, že by k jejich realizaci nebylo potřeba územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu. Ustanovení § 79 odst. 3 a § 81 odst. 3 stavebního zákona říká, které stavby vyžadují stavební souhlas, pokud stavební úřad svým postupem dle § 96 odst. 4 stavebního zákona neuvede, že tyto stavby potřebují územní rozhodnutí. Územní rozhodnutí budou tyto stavby vyžadovat vždy, mají-li stát v nezastavěném území a jejich umístění v nezastavěném území je podle § 18 odst. 5 stavebního zákona přípustné.36 Ustanovení § 103 stavebního zákona stavby rozdělilo do několika skupin, a to: - budovy (§103 odst. 1 písm. a) - technická infrastruktura a doprovodná technická zařízení pro rozvod vody, energií, tepla, pro zajištění služeb elektronických komunikací, pro odvádění odpadních a dešťových vod a větrání (§ 103 odst. 1 písm. b) - stožáry, antény a jiná zařízení (§ 103 odst. 1 písm. c) - zásobníky, nádrže na vodu a bazény, nejde-li o vodní díla, opěrné zdi, oplocení (§ 103 odst. 1 písm. d) - udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou (§ 103 odst. 1 písm. e) 33 36 Hegenbart, M., Sakař, B., a kol. Stavební zákon. Komentář.1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 278. - terénní úpravy a zařízení malého rozsahu (§ 103 odst. 1 písm. f) - ostatní stavby a zařízení (§ 103 odst. 1 písm. g) - stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost (§ 103 odst. 1 písm. h). - stavební úpravy pozemních komunikací a udržovací práce na nich podle zvláštního právního předpisu, kterým je vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (§ 103 odst. 2). V souvislosti s výčtem shora uvedených staveb lze poznamenat, že i když k jejich provedení není třeba stavební povolení ani ohlášení, vztahují se na ně při jejich provádění povinnosti a odpovědnost osob při jejich přípravě a provádění tak, jak jsou uvedeny v § 152 odst. 1 stavebního zákona, jinak by totiž všechny tyto povinnosti byly uvedeny právě ve vydaném stavebním povolení nebo ohlášení. Jedná se zejména o to, aby stavebník dbal na řádnou přípravu a provádění stavby, chránil život a zdraví osob nebo zvířat, životního prostředí a majetku a byl dostatečně šetrný k vlastníkům sousedních nemovitostí a jejich majetku. Stavebník má rovněž povinnost všechny dotčené osoby před zahájením takové stavby dostatečně informovat. Stavebník má rovněž podle § 160 odst. 3 stavebního zákona právo výše popsané stavby provádět svépomocí, při současném zajištění kvalifikovaného stavebního dozoru, není-li k takovému dozoru sám odborně způsobilý. V případě, že stavebník realizuje svoji stavbu bez potřebného územního souhlasu nebo územního rozhodnutí nebo bez dalšího, co vyžaduje zákon, vztahuje se i na takovou stavbu řízení podle § 129 odst. 1 písm. a) stavebního zákona o odstranění stavby. K užívání nebo i k odstranění staveb uvedených v § 103 stavebního zákona není ale třeba, aby toto bylo stavebnímu úřadu ohlášeno. 34 Použití zkrácených postupů při realizaci staveb, které nevyžadují stavební povolení nebo ohlášení, je také podporováno hned v ustanovení § 4 odst. 1 stavebního zákona, který dále výslovně uvádí, že pokud je spolu se stavbou hlavní předmětem žádosti nebo ohlášení soubor staveb, stavební úřad všechny stavby projedná v režimu stavby hlavní37, tzn. že, je-li stavba hlavní v režimu bez stavebního povolení nebo ohlášení, pak i stavby, které jsou její součástí, podléhají stejnému režimu. Problémem zde ale je, že pojem "soubor staveb" není ve stavebním zákoně definován. Tento pojem byl vymezen až judikaturou, kdy Nejvyšší správní soud uvedl, že není možné tento pojem vykládat jako synonymum k pojmu změna dokončené stavby, a že nutné jej vykládat dle ust. § 56 písm. g), § 55 odst. 2 písm. b), § 32 odst. 2 písm. a) stavebního zákona (zde zákona č. 50/1976 Sb.) a legální definice obsažené v § 139b odst. 3 písm. c) stavebního zákona (zde zákona č. 50/1976 Sb.).38 6.2. Ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v ustanovení § 104 odst. 2 vyžadují ke svému provedení ohlášení stavebnímu úřadu. Zákon zde hovoří, že se jedná o stavby jednoduché, což vyjadřuje záměr, tyto stavby označit jako méně náročné na provedení, na vliv na své okolí a také na význam jejich použití. Taxativní výčet těchto staveb je povětšinou uvedený negativně, je stanoveno, že stavby, které nejsou uvedeny v § 103 stavebního zákona, vyžadují ohlášení stavebnímu úřadu (jedná se o výčet staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. f) až m) a p)). K provedení jednoduchých staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d), jež jsou navrhovány v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, s územně plánovací dokumentací, a které jsou umisťovány v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, postačí ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Jedná se o stavby: 35 37 § 4 odst. 1 stavebního zákona. 38 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2008, č.j. 8 As 20/2006-129 a také Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2003, č.j. 7 A 178/2002-36. - pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím (ust. § 104 odst. 2 písm. a), - podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem (ust. § 104 odst. 2 písm. b), - stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let (ust. § 104 odst. 2 písm. c), - stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m (ust. § 104 odst. 2 písm. d). K realizaci stavby větrné elektrárny do výšky 10 m postačí ohlášení, ale vyžaduje předchozí udělení územního souhlasu, pokud se stavba nachází v zastavěném území nebo zastavitelné ploše. Stavební úřad může za podmínek § 96 odst. 4 stavebního zákona stanovit, že stavba vyžaduje vydání územního rozhodnutí, a v tomto upustit od ohlášení. Umístění větrné elektrárny v nezastavěném území není z pohledu § 18 odst. 5 stavebního zákona vyloučené, územní souhlas nepostačí a je nutné k ohlášení připojit územní rozhodnutí. Stavební úřad může v územním rozhodnutí podle § 78 odst. 2 stavebního zákona upustit od ohlášení.39 Stavební úpravy pozemních komunikací a udržovací práce na nich, které vyžadují ohlášení, vymezuje zvláštní právní předpis, kterým je vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (§ 104 odst. 4). Proces ohlašování staveb stavebnímu úřadu nemá povahu správního řízení. Ohlášení podá stavebník u místně příslušného obecného stavebního úřadu podle ust. § 105 a násl. stavebního zákona. Ohlášení tedy musí mít obsahové náležitost jako údaje o stavebníkovi, pozemku, ohlášené stavbě, jejím rozsahu a účelu, způsobu a době provádění stavby, a také stavebník uvede, zda se jedná o stavbu 36 39 srov. Hegenbart, M., Sakař, B., a kol. Stavební zákon. Komentář.1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 291. dočasnou nebo trvalou. K ohlášení se připojí přílohy uvedené v § 105 stavebního zákona - doklady prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud si takovou informaci nemůže stavební úřad ověřit v katastru nemovitostí, dále projektovou dokumentaci a závazná stanoviska dotčených orgánů dle zvláštních právních předpisů. Na podání, které nemá shora uvedené náležitosti, zákon nepovažuje za podání, a proto je stavební úřad odloží usnesením, které zašle stavebníkovi ve lhůtě 15 dní ode dne podání ohlášení stavebnímu úřadu. V usnesení stavební úřad poučí stavebníka o správném postupu při ohlašování a stanoví, že se zamýšlenou stavbou nelze začít. Z posledního uvedeného logicky vyplývá, že je zde použit až zbytečný formalismus, protože by beze sporu bylo efektivnější, kdyby stavební úřad místo usnesení o odložení s patřičným poučením jen vyzval stavebníka k doplnění či opravení svého podání. Odpadl by tím opětný proces podání ohlášení stavby, který stavebník učiní hned v zápětí. Dalším sporným bodem v tomto ustanovení je stanovená lhůta k vydání usnesení. Tato lhůta je velice krátká a v případě, že stavební úřad nestihne usnesení o odložení vydat včas, dochází k situaci, kdy bude stavbu možné zastavit už jen v procesu zákazu provedení ohlášené stavby, pokud k tomu ovšem shledá zákonné důvody (dle § 107 stavebního zákona). Určité pochybnosti může dále také vyvolávat výraz "zašle" použitý v souvislosti s usnesením o odložení podání. Dalo by se dovodit, že se tímto označením myslí, že usnesení bude vydáno (v souvislosti s § 71 odst. 2 písm. a)) správního řádu).40 Pokud má podání všechny předepsané náležitosti, stavební úřad písemně vyjádří svůj souhlas s provedením ohlášené stavby, terénní úpravy nebo zařízení. Stavebník tento souhlas obdrží do čtyřiceti dní ode dne, kdy jeho podání došlo stavebnímu úřadu. Zde platí fikce, že pokud stavebník tento souhlas v takto stanovené lhůtě neobdrží, platí, že stavební úřad souhlas udělil. Souhlas se vydává 37 40 Malý, S., Nový stavební zákon s komentářem. 1. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 197. na dobu určitou, platí po dobu 12 měsíců, nepozbývá však platnosti, když je v této lhůtě se stavbou započato. Jak již bylo uvedeno, dalším možným postupem stavebního úřadu je novinkou ve stavebním zákoně a je to rozhodnutí o zákazu provedení ohlášené stavby, terénní úpravy nebo zařízení a to pouze v případech a z důvodů uvedených v § 107 stavebního zákona, které je stavebníkovi zaslán do 30 dnů ode dne ohlášení stavby. Zákaz je platný ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, které ovšem nemá odkladný účinek. V případě, že se v odvolacím řízení zákaz provedení ohlášené stavby zruší, je možné dnem právní moci tohoto zrušujícího rozhodnutí s ohlášenou stavbou začít. Dvanáctiměsíční lhůta platnosti souhlasu se v tomto případě počítá ode dne právní moci rozhodnutí o odvolání, kterým bylo zrušeno rozhodnutí o zákazu provedení ohlášené stavby.41 6.3. Stavební řízení Není-li možné využít některou se shora uvedených možností zjednodušených forem povolování staveb, terénních úprav, zařízení nebo udržovacích prací, stavební úřad přikročí ke stavebnímu řízení. Stavební řízení je zahajováno na žádost stavebníka a jeho výsledkem za ideálních podmínek je vydání stavebního povolení. Úprava stavebního řízení je velice podobná úpravě územního řízení, i zde platí, že se použije úprava speciálních právních předpisů, tedy stavebního zákona spolu s prováděcími vyhláškami za subsidiárního využití správního řádu. Stavební řízení je tedy správní řízení v režimu stavebního zákona. Žádost o stavební povolení je stejně jako v územním řízení podávána u příslušného obecného stavebního úřadu, v případech stanovených zvláštními právními předpisy u speciálních úřadů nebo vojenských a jiných úřadů. Věcná příslušnost je tedy zákonem svěřena stavebním úřadům. Místní příslušnost stavebního úřadu se posuzuje podle správního místa, územního obvodu, ve kterém se bude stavba nacházet. V případě kompetenčního konfliktu se bude postupovat 38 41 Hegenbart, M., Sakař, B., a kol. Stavební zákon. Komentář.1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 299. stejně, jako v územním řízení (jak je uvedeno výše v podkapitole 5.2. Příslušnost k vydání územního rozhodnutí). 6.3.1. Účastníci stavebního řízení Účastníci stavebního řízení jsou ve stavebním zákoně, stejně jako účastníci územního řízení, vymezeni odchylně od obecné právní úpravy správního řádu v jeho § 27, zůstává ale dělení na dvě podskupiny, na účastníky hlavní a vedlejší. Účastníkem stavebního řízení je v prvé řadě: - stavebník (§ 109 odst. 1 písm. a), - dále vlastník stavby, na níž má být provedena zamýšlená stavba, pokud není stavebníkem (§ 109 odst. 1 písm. b), - dále také vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li i on stavebníkem (§ 109 odst. 1 písm. c), - vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva navrhovanou stavbou přímo dotčena (§ 109 odst. 1 písm. d), - vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno (§ 109 odst. 1 písm. e), - ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno (§ 109 odst. 1 písm. f), - společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu42 ve stavebním řízení, které se týká domu nebo společných částí domu anebo pozemku. - i zde účastníkem územního řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku. Výčet účastníků, zejména ust. § 109 odst. 1 písm. b) a také g), na které je zde odkázáno, se jeví jako velice problematické. Lze jej chápat tak, že společenství vlastníků jednotek má být účastníkem řízení namísto spoluvlastníků 39 42 Zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. společných částí domu. Je nutné poznamenat, že toto řešení neodpovídá ústavně zakotvenému principu rovnosti vlastnictví, podle čl. 11. odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který se týká i postavení vlastníka v řízeních, v nichž může být dotčeno jeho vlastnické právo. Kromě toho může dojít k situaci, kdy vznikne nepoměr mezi postavením spoluvlastníků při opravách vlastního domu a při některých stavebních opravách v sousedství, kde budou rovněž účastníky stavebního řízení. De lege ferenda se zde nabízí jisté řešení, tou by mohla být úprava zastoupení spoluvlastníků společenstvím vlastníků jednotek, které by bylo možno vyloučit pouze výslovným projevem vůle zastoupeného.43 V ustanovení § 109 stavebního zákona nejsou upraveny osoby, které jsou účastníci řízení, pokud to stanoví zvláštní právní předpis. Jedná se o občanská sdružení, kterým se právo být účastníkem stavebního řízení zakládá zvláštním právním předpisem, např. zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, kde je v § 70 uvedeno, že účastníkem řízení je občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny a které požádalo o informování o všech zahajovaných správních řízení, při nichž mohou být dotčeny zájmy, které chrání. Dalším příkladem je zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, kde je obdobně totéž upraveno v § 23 odst. 9. Ve srovnání se starou právní úpravou účastníků řízení, byly z nové právní úpravy vypuštěny stavbyvedoucí, resp. osoby vykonávající stavební dozor, i když lze některé stavby uvedené v § 103 nebo § 104 stavebního zákona provést svépomocí. Stavby, které jsou v režimu stavebního povolení, musí být dle zákona prováděny stavebním podnikatelem, ten však již není účastníkem stavebního povolení.44 40 43 Staša, J. Nová právní úprava stavebního řádu a správní soudnictví. Správní právo. 2007, č. 6, s. 376-377. 44 srov. Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 108. V praxi se často také dříve objevoval problém s vymezením toho, kdo všechno je "soused" stavebníka, tedy vlastník sousedního pozemku nebo stavby, může-li být právo zamýšlenou stavbou dotčeno. Problematiku tzv. nemezujícího souseda řešil Nejvyšší správní soud, ale i Ústavní soud, který ve svém nálezu uvedl, že existence fyzické hranice mezi pozemkem stavebníka a jiné osoby není rozhodná, je zde možné, že se realizovaná stavba může dotknout práv vlastníků pozemků "za potokem" i "za cestou", a proto se tedy ve smyslu ustanovení vymezující účastníky řízení stávají bezesporu samy účastníky řízení.45 Další v praxi řešený problém týkající se účastníků řízení je problém, kterým se zabýval také veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl, a tím je problematika tzv. opomenutého účastníka řízení. Jedná se o osobu, se kterou stavební úřad v řízení vůbec nejednal jako s účastníkem řízení - tzv. absolutně opomenutý účastník. Tato skutečnost má významný dopad na právní moc rozhodnutí, která obecně nastává okamžikem doručení rozhodnutí poslednímu účastníku řízení. Sám ochránce práv se při zabývání těmito podněty setkal s dvojím právním názorem. Právní teorie zastává názor, že toto rozhodnutí nebylo vlastně nikdy doručeno a tak nemohlo nabýt právní moci a je třeba správní řízení znovu otevřít. Tento názor je na první pohled velice úzkoprsý, neboť by zde mohla nastat situace, kdy by se nespočet takto vydaných rozhodnutí stalo nepravomocnými a bylo vy velice obtížné všechny konkrétní případy znovu prozkoumat a to i s ohledem na velkou časovou prodlevu mezi původním a novým stavebním řízením. Druhý právní názor na tuto věc, se kterým souhlasí i ochránce práv, je takový, že je správné uvažovat, že rozhodnutí nabylo právní moci, a ti opomenutí účastníci mohli podle staré právní úpravy podat do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí žádost o obnovu řízení. Nový správní řád říká, že tento opomenutý účastník může proti tomuto rozhodnutí podat odvolání, jakmile se o vydání tohoto rozhodnutí dozví, nejpozději však do jednoho roku od nabytí právní moci rozhodnutí. S účelem právní analýzy tohoto problému ochránce práv 41 45 Nález pléna Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2000, sp.zn. Pl.ÚS 19/99, dále také srov. Nález Ústavního soudu ze dne 2. 11. 2000, sp.zn. IV.ÚS 248/99 N 160/20, SbNU 133 a Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 12. 2004, č.j. 7 As 30/2004-81. provedl rešerši rozsudků Nejvyššího správního soudu, týkající se opomenutých účastníků. Zjistil, že ani soud nemá na tuto otázku ustálený názor, hlavně co se týče počátku běhu lhůt pro podání odvolání, proto se obrátil na předsedu Nejvyššího správního soudu s dopisem, v němž navrhl, aby předseda předložil popsanou právní otázku plénu Nejvyššího správního soudu k zaujetí sjednocujícího stanoviska.46 Je pravdou, že nelze znovu prozkoumat všechna rozhodnutí, kterých by se problematika opomenutých účastníků jednala, dalo by se říct, že by to bylo až nemožné. Možnost podat proti takovému rozhodnutí odvolání je pro praxi asi nejlepší a nejjednodušší způsob, ovšem začátek běhu lhůt by měl být upřesněn a délka lhůty proto prodloužena. Rozdíl v úpravě územního řízení a stavebního řízení je dále také v úpravě postavení územně dotčených obcí. V ustanoveních upravujících stavební řízení nejsou uvedeny, avšak v souvislosti s úpravou územního řízení a hlavně správního řádu jako obecného právního předpisu lze říci, že mají i tyto územně dotčené obce postavení dotčených orgánů. Vedle těchto obcí jsou účastny i další dotčené orgány, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis. 6.3.2. Žádost o stavební povolení Jak již bylo uvedeno, stavební řízení se zahajuje na žádost, kterou podá účastník řízení, tedy žadatel, stavebník atd. Tato žádost také musí obsahovat zákonné náležitosti, a to kromě obecných také základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje o pozemcích a stavbách a doklady prokazující vlastnické právo žadatele nebo právo založené smlouvou provést stavbu, pokud si toto stavební úřad nemůže ověřit v katastru nemovitostí, dále také projektovou dokumentaci, plán kontrolních prohlídek stavby a závazná stanoviska, popř. další vyjádření vyžadované zvláštními právními předpisy, pokud je stavebník obstaral předem. Dokazování vlastnického práva má v praxi velice opodstatněný důvod, neboť byly mnohokrát řešeny spory na ochranu před neoprávněnou stavbou. 42 46 Hanák, M. Vybrané případy z činnosti veřejného ochránce práv na úseku stavebního řádu za rok 2007. Stavební právo, Bulletin, 2008, č. 1, s. 45-46. Problémem se tady ale ukázalo, že ust. § 110 odst. 2 písm. a) je velice neurčité, protože přesně neoznačuje o jaké právo založené smlouvou, nebo jakou smlouvou, by se mělo jednat, a nijak je nespecifikuje ani nedefinuje. Docházelo k situacím, kdy stály neoprávněné stavby na pozemcích jiného vlastníka a ten jen s velikými obtížemi řeší, jak tuto stavbu odstranit, aniž by při tom nedocházelo k porušování ústavně zakotvených vlastnických práv osoby, která neoprávněnou stavbu postavila. Stavební zákon by měl tedy jasně vymezit požadavky vztahu mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku. Je nutné si uvědomit, že ne každé právo založené smlouvou je dostatečnou zárukou právní jistoty obou stran. Vzhledem k tomu, že právo stavby47 není ještě v našem právním řádu zakotveno, poskytuje v zásadě dostatečnou ochranu oběma stranám jen právo odpovídající věcnému břemeni. Je ale také pravdou, že každý by si měl v prvé řadě chránit sám svá práva, a protože jde také o občanskoprávní problematiku, sám se vyvarovat uzavírání nesrozumitelných, neurčitých a zbytečných smluv.48 Stavební úřad podanou žádost včetně jejich příloh přezkoumá (v souladu s ustanovením § 111 stavebního řádu), zda jsou všechny přiložené dokumentace úplné a v souladu s právními předpisy, které stanovují jejich náležitosti a lze podle nich stavbu provést a v případě, že zjistí nějaké nedostatky, vyzve žadatele k doplnění či opravení a k tomuto mu stanoví náhradní lhůtu. 6.3.3. Zahájení stavebního řízení Po přezkoumání žádosti o stavební povolení dle § 111 stavebního zákona a zjištění, že je žádost včetně jejich příloh plně v souladu se zákonem, stavební úřad oznámí všem účastníkům, kteří jsou mu známi, a dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení, a to nejméně 10 dní před ústním jednáním. Ústní jednání může stavební úřad spojit také s ohledáním na místě, je-li to pro daný případ účelné. Stavební úřad musí zároveň také všechny účastníky a dotčené orgány upozornit, 43 47 toto právo se již objevilo v návrhu nového občanského zákoníku v § 1031 a násl - viz http:// portal.justice.cz 48 více Tošner, O. Nový stavební zákon: právní povaha zjednodušených postupů a ochrana před neoprávněnou stavbou. Právní rozhledy. 2008, č. 11, s. 401-405. že všechny připomínky, námitky, vyjádření a závazná stanoviska mohou uplatnit nejpozději při tomto ústním jednání, jinak k nim nebude později přihlédnuto. Ústní jednání je neveřejné a mohou se ho zúčastnit pouze osoby přizvané, kterými jsou kromě účastníků řízení a dotčených orgánů také autorizovaný inspektor a hlavní projektant.49 O průběhu ústního jednání se vždy sepisuje protokol nebo je možné pořídit audiovizuální záznam. I s ohledem na to, že je ústní jednání neveřejné, je na správním uvážení stavebního úřadu, jestli provede ohledání na místě nebo i ústní jednání v situaci, kdy mu jsou dobře známy poměry na staveništi a žádost se mu jeví jako dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby a stanovení podmínek k jejímu provádění (ust. § 112 odst. 2 stavebního zákona). Účastníci a dotčené orgány ale musí mít i v případě upuštění od ústního projednání možnost uplatnit své připomínky, námitky a závazná stanoviska, proto i zde stavební úřad stanoví desetidenní lhůtu k těmto úkonům. Zároveň i tady platí, že je stavební úřad upozorní, že k později namítanému nebude přihlížet. 6.3.4. Námitky účastníka řízení Stavební řízení má povahu námitkového řízení. Námitky mohou účastníci řízení (i zde je úprava účastníků řízení odlišná od § 27 správního řádu , dělení účastníků na "hlavní" a "vedlejší" zůstává, jako ve výše uvedených případech) a dotčené orgány uplatnit nejpozději při ústním jednání anebo v případě upuštění od ústního jednání ve stavebním úřadem stanovené lhůtě. V obou případech je stanoveno, že k později podaným námitkám nebude přihlíženo. Zákon (§ 114 stavebního zákona) potom vymezí, čeho se podané námitky mohou týkat, tj. co může být jejich předmětem, dále zakotvuje zásadu koncentrační (obdobně jako v územním rozhodnutí, blíže v podkapitole 5.4.2. Zahájení a průběh územního řízení) a upraví postup stavebního úřadu při uplatnění občanskoprávních námitek, o kterých se účastníci řízení nedohodli a jak bude stavební úřad jednotlivé námitky projednávat. 44 49 Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 110. Účastník řízení může podle § 114 odst. 1 stavebního zákona podat námitky týkající se projektové dokumentace, způsobu provádění a užívání stavby, tzn. podané námitky nemohou překračovat rámec úkolů stavebního úřadu ve stavebním řízení. Dále je možné vznášet námitky proti požadavkům dotčených orgánů. Může jít ale pouze o námitky proti požadavkům, které byly vydány formou závazného stanoviska podle § 149 odst. 1 správního řádu nebo formou vyjádření, která nejsou samostatným rozhodnutím. Jsou to ta stanoviska, která jsou závazným podkladem pro stavební povolení. V námitce musí být přesně uvedeno, jak je těmito požadavky účastník řízení přímo dotčen na svém vlastnickém právu nebo právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právu odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě.50 Odstavec 2 § 114 stavebního řádu striktně vylučuje, aby účastníci řízení podali námitku, která mohla být nebo byla uplatněna v územním řízení, při pořizování regulačního plánu nebo při vydání územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území. Stavební úřad nemá možnost ovlivnit obsah námitek, které účastník stavebního řízení uvádí, nemůže například odmítnout uvést některé z nich do protokolu sepisovaného při ústním jednání.51 Stavební úřad se vždy snaží, aby byly námitky vyřešeny smírně a pokud ke smírnému vyřešení věci nedojde, musí stavební úřad rozhodnout sám a to poté uvést v odůvodnění rozhodnutí buď o zamítnutí žádosti anebo o vydání stavebního povolení. V případě, že posouzení námitky přesáhne rozsah působnosti stavebního úřadu, o věci rozhodne soud.52 45 50 Malý, S., Nový stavební zákon s komentářem. 1. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 316. 51 Doležal, F., Mareček, J., Sedláčková, V., Sklenář, T., Tunka, M., Vobrátilová, Z. Nový stavební zákon v teorii a praxi a předpisy související s poznámkami. Praha: Linde Praha, a.s., 2006, s. 218. 52 více Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 1997, sp.zn. Cdon 334/96, SR sešit 6/1997, poř.č. 83: O neshodě podílových spoluvlastníků o tom, zda na společném pozemku má být postavena stavba, rozhoduje soud, nikoli stavební úřad. 6.3.5. Stavební povolení Když stavební úřad nedojde k závěru, že žádost o stavební povolení musí zamítnout, vydá stavební povolení. Stavební povolení je rozhodnutím a jako takové obsahuje náležitosti uvedené v § 67 a násl. správního řádu, speciální náležitosti stavebního povolení jsou podrobněji uvedeny v prováděcím právním předpisu, ve vyhlášce č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Mimo tohoto stavební úřad ve stavebním povolení stanoví konkrétní podmínky pro provedení stavby, popř. i pro užívání stavby, a rozhodne o shora uvedených námitkách účastníků řízení. Úkolem stavebního povolení je také stanovit podmínky vedoucí k zabezpečení ochrany veřejných zájmů (např. požadavky na bezbariérový přístup stavby), dále také vedoucí k dodržení obecných požadavků na výstavbu a technických norem. Stavební úřad může také rozhodnout, že lze stavbu užívat jen na základě kolaudačního souhlasu, i když se nejedná o stavbu uvedenou v § 122 odst. 1 stavebního zákona. Ve stavebním povolení je také možné stanovit podmínky pro zkušební provoz stavby, u které se jedná o nutnost ověřit způsobilost k bezpečnému užívání technologického zařízení (např. v případě kotelny budovy, továren, nebo i restaurací), a stanoví také po dohodě se stavebníkem dobu, po kterou bude zkušební provoz trvat. Vydané rozhodnutí se účastníkům stavebního řízení doručuje zasláním písemného vyhotovení. Účastníkům řízení, kteří byli o zahájení stavebního řízení uvědomění veřejnou vyhláškou, se doručuje veřejnou vyhláškou a stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být provedena změna, se však doručuje do vlastních rukou.53 Stavební povolení má omezenou platnost, jestliže stavebník nezahájí stavbu do dvou let od právní moci rozhodnutí o vydání stavebního povolení, toto povolení pozbývá platnost. Dvouletou lhůtu lze na žádost stavebníka podanou ještě před jejím uplynutím prodloužit. 46 53 § 115 odst. 5 stavebního zákona. Účastník stavebního řízení je podle § 81 a násl. správního řádu oprávněn podat proti rozhodnutí stavebního úřadu o vydání stavebního povolení odvolání. O odvolání rozhodne nadřízený orgán stavebního úřadu, který napadené rozhodnutí vydal. Přezkoumávané stavební povolení je dále po odvolacím řízení přezkoumatelné za podmínek uvedených v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, soudem. 6.3.6. Veřejnoprávní smlouva o provedení stavby nebo terénních úprav Ustanovení § 159 a násl. správního řádu upravuje veřejnoprávní smlouvy. Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva.54 Veřejnoprávní smlouvy subordinační jsou uzavírány mezi subjekty veřejné správy a fyzickými nebo právnickými osobami, vůči kterým směřuje výkon veřejné správy.55 Zvláštní, tedy stavební zákon stanovil, že je tyto smlouvy možné uzavírat mezi stavebním úřadem a stavebníkem za souhlasu dotčených orgánů o provedení stavby nebo terénních úprav, a to namísto povolení stavby nebo terénních úprav formou správního rozhodnutí, tzn. stavebního povolení. Je to obdobně jako u územního rozhodnutí zjednodušený postup tohoto povolovacího řízení. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je dále nutné splnění podmínek uvedených ve správním řádu, stavebním zákonu a také prováděcí vyhlášce č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Jsou to informace, které by musely být uvedeny jako v žádosti o stavební povolení, jako při stavebním řízení a je k ní připojena projektová dokumentace, zpracovaná ve stejném rozsahu, jako by byla přílohou ve stavebním řízení. 47 54 § 159 odst. 1 správního řádu. 55 Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 240. Stavební úřad v souladu s § 116 odst. 2 do sedmi dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy musí toto oznámit všem smluvním stranám, které by byly v případě stavebního řízení účastníky tohoto řízení. 6.3.7. Zkrácené stavební řízení Novým institutem ve stavebním zákoně je zkrácené stavební řízení. Stejně jako u zkrácených forem při územním rozhodnutí má i toto zkrácené řízení přinést do praxe zjednodušení postupů, zrychlení vydání povolení s realizací stavby, zefektivnění a zlevnění administrativních postupů, vedoucích k realizaci stavby. Základní a stěžejní je zde činnost osoby autorizovaného inspektora podle § 143 až § 151 stavebního zákona. Ve zkráceném stavebním řízení lze povolovat stavby podléhající režimu stavebního povolení, s výjimkou staveb ohlašovaných, pokud zvláštní právní předpis, územně plánovací dokumentace nebo rozhodnutí orgánu územního plánování přímo takovou stavbu neoznačí jako způsobilou k projednání v režimu zkráceného stavebního řízení (§ 117 odst. 1 stavebního zákona). Zákon stanoví podmínky, které musí být ve zkráceném stavebním řízení splněny.56 První podmínkou je, aby stavebník uzavřel smlouvu s autorizovaným inspektorem o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést, a poté tuto stavbu pouze oznámí stavebnímu úřadu. Další podmínkou je, aby ke stavbě byla vydána souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení podle § 109 stavebního zákona. Stavebník musí k oznámení stavby připojit projektovou dokumentaci tak, jak by tomu bylo ve stavebním řízení a dále také certifikát vydaný autorizovaným inspektorem. Certifikát autorizovaného inspektora potvrdí, že autorizovaný inspektor ověřil projektovou dokumentaci, tak jak je uvedeno v § 111 stavebního zákona, a že navrhovaná stavba může být realizována tak, jak stavebník navrhuje. Certifikát je tedy souhlasem bez zákonem stanovených podmínek. Obsah 48 56 § 117 stavebního zákona. certifikátu je uveden v prováděcí vyhlášce č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, v § 10. K certifikátu připojí autorizovaný inspektor návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení podle § 109 stavebního zákona. I zde mohou účastnící řízení a dotčené orgány podat námitky. O těchto rozhodne autorizovaný inspektor a své rozhodnutí rovněž připojí k certifikátu. Pokud se nepodaří námitky autorizovanému inspektorovi vypořádat, rovněž toto uvede v příloze k certifikátu. Stavební úřad poté může o námitkách ve smyslu ust. § 114 stavebního zákona rozhodnout, nebo může také kvůli tomu usnesením označit stavbu jako nezpůsobilou pro zkrácené řízení. Certifikát společně se všemi přílohami je stavebním úřadem evidován a je posléze využíván pro kontrolní prohlídky stavby. Právní účinky oznámení stavby nastávají dnem podání oznámení stavebnímu úřadu. Toto lze pouze ovšem dovodit, protože úprava právní moci oznámení stavby v zákoně chybí, stejně jako stanovení jakýchkoliv podmínek pro postup stavebního úřadu po přijetí oznámení stavby s přílohami, s výjimkou shora uvedeného evidování a využívání kontrolní prohlídky stavby. Další pochybností, kterou vyvolává mezerovitá úprava, je to, že je podle prováděcího předpisu stanovena forma pro podání oznámení, tedy na formuláři. Není ale dále řešeno, co se stane v případě, že oznámení stavby na formuláři podáno není, nebo že formulář nebo přílohy nemají všechny náležitosti, jsou neúplné, nebo chybné. Správní řád nabízí možnost, aby stavební úřad pomohl nedostatky odstranit, nebo podatele vyzvat k nápravě za stanovení přiměřené náhradní lhůty. Pak je otázkou, zda nebude mít třeba oznámení stavby takové nedostatky, že jej bude možné považovat za jiné podání, opět v souladu se správním řádem. Totéž lze dovodit o předepsané formě a také o uplatnění zjevné právní nepřípustnosti jako např. u žádosti podle § 45 odst. 3 správního řádu. Dále zde chybí jakákoliv interakce mezi oznámením stavby posouzené autorizovaným inspektorem a činností stavebního úřadu, neboť tento jenom pasivně přijímá podané oznámení, nemá ani pravomoc a 49 ani povinnost kontrolovat jeho obsah alespoň po formální stránce a nemá žádnou možnost účinného zásahu proti případným nedostatkům.57 Všechny shora uvedené nedostatky a ještě mnoho dalších jsou způsobeny tím, že jde o nový institut a jeho úpravu je nutné novelizovat a nechat se například inspirovat zahraniční právní úpravou (úpravou Anglie, Walesu, Bavorska, Rakouska, Chorvatska, Slovinska, Norska, Islandu a Francie). Zahraniční právní úprava nabízí např. to, že bude obsah certifikátu doplněn o další velice důležité náležitosti - stanovení platnosti a vystavování štítku o povolení stavby, právní účinky oznámení stavby musí být nesporně vymezeny, lhůty musí být čitelné, aby bylo možné na oznámení stavby reagovat, je nezbytné upravit také aplikaci zkráceného stavebního řízení u speciálních staveb a u povolování souboru staveb, upravit možnost změny nebo zrušení certifikátu, a také úprava možnosti přezkumu činnosti autorizovaných inspektorů, atd. Je třeba ale dbát na to, aby se z institutu zkráceného stavebního řízení nestalo další nedostupné a nevyužívané ustanovení.58 6.4. Změna stavby před jejím dokončením Stavební úřad může na žádost stavebníka v odůvodněných případech povolit změnu stavby před jejím dokončením. Pro tento proces se přiměřeně užijí ustanovení o stavebním řízení a o zkráceném stavebním řízení. Oproti stávající úpravě je možno provést změnu stavby před jejím dokončením nejen samotným správním řízením a rozhodnutím nebo v souvislosti s vydáním kolaudačního procesu, nýbrž i konstitutivním zápisem stavebního úřadu, resp. autorizovaného inspektora do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě - pochopitelně jen za předpokladu, že se jedná o změnu stavby, 50 57 více kolektiv autorů, Analýza ustanovení o zkráceném stavebním řízení. Stavební právo, Bulletin, 2008, č. 2-3, s. 13-34. 58 více také Flegel, E., Autorizovaní inspektoři v anglické právní úpravě. Stavební právo, Bulletin, 2006, č. 3, s. 20-23., a také Hegenbart, M. Privatizace stavebního řízení a příprava autorizovaných inspektorů. Právní zpravodaj. 2007, č. 4, s. 8-10. která se nedotýká práv účastníků stavebního řízení a svým charakterem a rozsahem tudíž nevyžaduje projednání ve správním řízení.59 K žádosti musí stavebník připojit přílohy dle § 118 odst. 1 stavebního úřadu. Je-li žádost o změnu stavby před jejím dokončením úplná, stavební úřad ji projedná s účastníky řízení a dotčenými orgány a rozhodne o ní. Změna stavby je stavebním úřadem, popř. autorizovaným inspektorem schválena zapsáním při kontrolní prohlídce do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě a podle okolností vyznačí též změnu v ověřené projektové dokumentaci (ust. § 118 odst. 3 stavebního zákona). I zde je rozlišováno mezi ohlašováním a povolováním - § 118 odst. 4 stavebního zákona hovoří o tom, že pokud se jedná o změnu ohlášené stavby, lze ji provést na základě souhlasu stavebního úřadu s jejím ohlášením. V tomto případě se bude postupovat v souladu s ust. § 105 až 107 stavebního zákona. 6.5. Užívání staveb Ustanovení o užívání staveb přináší doplnění oproti staré právní úpravě, kde bylo užívání stavby vázáno pouze na kolaudační řízení, nyní o řízení nejde v žádné z v úvahu přicházejících variant. Stavební zákon dnes stanoví, že dokončená stavba, popřípadě její části způsobilé k užívání, vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, nebo byla provedena na základě veřejnoprávní smlouvy nebo certifikátu autorizovaného inspektora a byla provedena v souladu s nimi, lze užívat buď na základě oznámení stavebnímu úřadu, nebo kolaudačního souhlasu.60 Stavební zákon počítá s tím, že s výjimkou staveb uvedených v § 122 stavebního zákona, kde je vyžadován kolaudační souhlas, postačí u většiny staveb oznámení o záměru započít s užíváním stavby. Oznámení záměru započít s užíváním stavby nebo žádost o vydání kolaudačního souhlasu se podávají na předepsaném formuláři. Stavebník má 51 59 Plos, J. Nový stavební zákon s komentářem pro praxi. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, s. 102. 60 § 119 stavebního zákona. zákonnou povinnost ještě před užíváním stavby zajistit všechny potřebné bezpečnostní zkoušky a ověřit, zda je stavba správně funkční, např. napojena na inženýrské sítě. Stavby, které jsou uvedeny v § 103 stavebního zákona, mohou být po jejich dokončení užívány bez jakéhokoliv dalšího opatření. Stavební zákon také stanoví, že v případě užívání stavby bez příslušného oznámení nebo kolaudačního souhlasu, je přestupkem nebo správním deliktem, za který může být uložena pokuta až do výše 1 milionu korun českých. Pokud stavebník nesplní svoji povinnost opatřit předepsané zkoušky, může mu být uložena pokuta až do výše 200.000,-- korun českých.61 Podle § 121 stavebního zákona, je stavebník ve stanovených případech povinný k oznámení o užívání stavy nebo k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu doložit dokumentaci skutečného provedení stavby. Ověřenou dokumentaci skutečného provedení stavby je vlastník stavby povinen uchovat po celou dobu trvání stavby, v případě přechodu vlastnictví na jinou osobu, je původní vlastník tuto dokumentaci novému vlastníku odevzdat. Má to bezesporu velký význam, s ohledem na novou právní úpravu snad ještě větší, protože tato dokumentace může později velice usnadnit případné změny v účelu užívání stavby atd., s přihlédnutím k tomu, že se tyto změny mohou rozhodovat zjednodušenými formami. 6.5.1. Oznámení záměru započít s užíváním stavby Vymezení staveb, které vyžadují oznámení záměru započíst s užíváním stavby je negativně uvedeno v § 120 odst. 1 stavebního zákona. Obecně platí, že jde o stavby, které jsou méně náročné na výstavbu i vliv na své okolí, a také proces, který vede k tomu, že stavba může být užívána, je mnohem jednodušší než v případě vydání kolaudačního souhlasu. Stavebník je povinen oznámit započetí užívání stavby stavebnímu úřadu nejpozději třicet dní předem, nejde-li o stavbu uvedenou v § 122 stavebního 52 61 Hegenbart, M., Sakař, B., a kol. Stavební zákon. Komentář.1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 327. zákona. Užívání stavby v rozsahu účelu pro jaký byla realizována lze v případě, že stavební úřad do 30 dní od oznámení toto užívání rozhodnutím nezakáže. Stavební úřad je oprávněn zakázat užívání stavby, zjistí-li při kontrolních prohlídkách závažné porušení podmínek ochrany života a zdraví osob a zvířat, nebo životního prostředí, že stavba ohrožuje bezpečnost nebo nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, nebo v případě, že je stavba realizována v rozporu se stavebním povolením nebo ohlášením nebo je již užívaná, tedy bez předchozího souhlasu stavebního úřadu. Proti rozhodnutí o zákazu užívání stavby je možné se odvolat. Odvolání však nemá odkladný účinek. Stavební úřad udělí písemný souhlas s užíváním stavby v případě, že jsou splněny všechny zákonné povinnosti, nebo v případě, že stavebník všechny případné nedostatky odstraní. I v této úpravě lze spatřovat jisté problémy, které by se daly odstranit novelou, která by myslela na podrobnější upravení následujícího. Jak již bylo výše uvedeno, zákaz s užíváním stavby lze vydat pouze v případě, že je provedena závěrečná kontrolní prohlídka stavby, avšak neprovedení této prohlídky nelze považovat za nesprávný úřední postup. Lze ovšem diskutovat o tom, zda se nejedná o zásah do práv oponentů stavby v podobě nečinnosti správního orgánu. Text zákona opomíjí, že jestliže výsledek této prohlídky nepochybně neodůvodňuje vydání zákazu, není vůbec zapotřebí, z hlediska plnění úkolů stavebního úřadu vyčkávat s užíváním stavby až do marného uplynutí lhůty uvedené v § 120 odst. 1 stavebního zákona. Jde o zjevnou mezeru. Pokud by byla stavba užívána dříve a správní úřad za to uložil správní trest, bylo by posléze možné ve správní žalobě uplatňovat postup podle ust. § 78 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.62 53 62 Staša, J. Nová právní úprava stavebního řádu a správní soudnictví. Správní právo. 2007, č. 6, s. 378. 6.5.2. Kolaudační souhlas Kolaudační souhlas se vyžaduje ve složitějších případech, tehdy, kdy se jedná o:63 - stavbu, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit (např. nemocnice, škola, obchodní dům, stavby pro shromažďování většího počtu osob, stavby dopravní a občanské infrastruktury, atd.), - stavbu, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu - a změna stavby, která je kulturní památkou. Podrobné obsahové náležitosti kolaudačního souhlasu jsou uvedeny v prováděcí vyhlášce č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Příslušný k vydání kolaudačního souhlasu je stavební úřad, který rozhoduje na základě žádosti stavebníka a připojených dokladů dle zákona. Rozhodnutí stavebního úřadu může být také ovlivněno při možné závěrečné kontrolní prohlídce stavby. Termín konání této prohlídky musí být stavebním úřadem řádně a včas ohlášen (musí vydat příslušné vyrozumění ve lhůtě 15 dní od obdržení žádosti - dle § 72 správního řádu). Až na výjimku, kdy je stavebníkem doložena žádost o kolaudační souhlas s certifikátem autorizovaného inspektora, musí stavební úřad vykonat závěrečnou kontrolní prohlídku stavby vždy. Stavební úřad zkoumá podle § 122 odst. 3 stavebního zákona, zda byla stavba provedena v souladu s ohlášením nebo stavebním povolením, s projektovou dokumentací a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Je také zkoumán soulad s případnou veřejnoprávní smlouvou nebo certifikátem autorizovaného inspektora. Jestliže jsou splněny všechny podmínky, stavební úřad vydá souhlas do patnácti dní od provedení závěrečné kontrolní prohlídky. Tento souhlas je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Kolaudační souhlas není rozhodnutím ve správním řízení, nelze tedy použít řádný opravný prostředek a v případě zjištění závažných pochybení lze uplatnit podnět k přezkumnému řízení, a 54 63 § 122 stavebního zákona. to za podmínek stanovených § 94 a násl. správního řádu, nejpozději do jednoho roku od jeho vykonatelnosti.64 V případě, že stavební úřad shledá závažné porušení, které brání užívání stavby nebo, že byla stavba realizována v rozporu se závaznými stanovisky dotčených orgánů, rozhodnutím užívání stavby zakáže. Řízení je zahájeno vydáním uvedeného rozhodnutí, které je předběžně vykonatelné, což znamená, že odvolání proti němu nemá odkladný účinek a zákaz užívání platí ode dne oznámení účastníkům řízení, kterými jsou v tomto případě stavebník, vlastník stavby, pokud je odlišný od stavebníka a budoucí uživatel stavby, je-li již znám. Stavební úřad vydá kolaudační souhlas až na základě oznámení stavebníka, že odstranil zjištěné nedostatky, a po zjištění, že oznámení o odstranění nedostatků odpovídá skutečnosti.65 6.5.3. Předčasné užívání stavby Stavební zákon upravuje možnost umožnění časově omezeného předčasného užívání stavby, kdy stavební úřad za splnění zákonných podmínek může vydat na žádost stavebníka toto povolení k předčasnému užívání stavby před jejím dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby a neohrozí to bezpečnost a zdraví osob, zvířat nebo životního prostředí. U staveb prováděných dodavatelsky, stavebník k žádosti připojí dohodu se zhotovitelem stavby obsahující souhlas nebo podmínky s předčasným užíváním stavby. Účastníkem řízení je zde stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby. Není-li stavba dokončena a nesplňuje podmínky pro povolení předčasného užívání stavby tak, jak je uvedeno v § 123 stavebního zákona, stavební úřad žádost zamítne.66 55 64 více Plos, J. Nový stavební zákon s komentářem pro praxi. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, s. 105. 65 Hegenbart, M., Sakař, B., a kol. Stavební zákon. Komentář.1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 333. 66 více Kliková, A., Havlan, P., Valachová, K., Hamplová E. Stavební právo. 2. přepracované vydání podle nového stavebního zákona. Praha: Linde Praha, a.s., 2007, s. 169. 6.5.4. Zkušební provoz Zkušebním provozem se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace. Stavební úřad může po správním uvážení sám stanovit, že podmínkou pro vydání kolaudačního souhlasu je zkušební provoz stavby, který bude probíhat po vymezenou dobu. Ve svém rozhodnutí stanoví kromě doby zkušebního provozu také jeho podmínky a podmínky, které budou souviset s plynulým přechodem ze zkušebního provozu do užívání stavby. Vyhodnocení výsledků zkušebního provozu je přílohou k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu. Účastníkem řízení je zde stavebník a vlastník stavby. Řízení o povolení či nařízení zkušebního provozu končí vydáním rozhodnutí, kdy je po nabytí jeho právní moci stanovena povinnost nebo oprávnění se zkušebním provozem začít. 6.5.5. Změna v účelu užívání stavby Změna v účelu užívání stavby je možná, na základě povolení oznámení o zamýšlené změně, osobě, která má vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis a odůvodněné zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. Změna v užívání stavby je možná jen v rozsahu a s podmínkami stanovenými v § 126 stavebního zákona. Problémem je zde ustanovení § 127 odst. 3 stavebního zákona, který říká: "Jestliže se změna dotýká práv třetích osob nebo vyžaduje podrobnější posouzení jejích účinků na okolí, stavební úřad do 30 dnů od oznámení změny písemně vyrozumí osobu, která ji oznámila, že změna podléhá rozhodnutí a zároveň určí podklady nezbytné pro řízení. Dnem jejich předložení je zahájeno řízení o změně v užívání stavby."67 I když je předem jasné, že se změna dotýká práv třetích osob a že bude zapotřebí povolení, zákon tady "nutí" čekat na vyrozumění stavebního úřadu. Nedotažená snaha zjednodušit úpravu zde přináší komplikace. Toto vyrozumění je vlastně rozhodnutím, pro které platí v procesní stránce vše jako u 56 67 § 127 odst. 3 stavebního zákona. jiných výše uvedených rozhodnutí. Rozumná praxe stavebního úřadu by měla připustit, že lze rovnou podat žádost o povolení.68 V případě, že stavební úřad se změnou souhlasí, zašle do třiceti dní ode dne oznámení tento svůj souhlas tomu, kdo o změnu požádal. V opačném případě rozhodnutím změnu zakáže. Opět zde běží 30 denní lhůta, ve které musí žadatel čekat na vyjádření stavebního úřadu o tom, zda se změna povolí či nikoliv. 6.6. Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení Režim odstraňování staveb je ve stavebním zákoně upraven obdobně jako v předchozím právním předpise s malou obměnou řešení případů, kdy je stavba prováděna bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu, nebo i v rozporu s ním. Odstranění staveb je možné na základě ohlášení vlastníka stavby nebo z moci úřední, vydáním rozhodnutí stavebního úřadu (nařízení k odstranění stavby, povolení k odstranění stavby). Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranění stavby, terénních úprav a zařízení, s výjimkou staveb uvedených v § 103 stavebního zákona a nejde-li o stavbu, v níž je přítomen azbest. V případech odstraňování ostatních staveb je nutné k ohlášení připojit dokumentaci bouracích prací a prokázat vlastnické právo k této stavbě. Stavbu může žadatel odstranit, pokud do třiceti dní od učinění oznámení stavební úřad nestanoví, že lze stavbu odstranit jen na základě povolení. Dnem, kdy je podle § 128 odst. 3 doplněno ohlášení, je zahájeno řízení. Stavební úřad po projednání tohoto záměru s účastníky řízení a dotčenými orgány rozhodnutím vydá povolení k odstranění stavby. Vlastník je potom povinen odstraňovat stavbu dle § 128 odst. 4 stavebního zákona. Nařízení odstranění stavby z moci úřední přichází v úvahu v případech, kdy stavba ohrožuje svým závadným stavem okolí, nebo je stavba prováděna nebo provedena bez rozhodnutí nebo opatření, které je dle stavebního zákona třeba, 57 68 Staša, J. Nová právní úprava stavebního řádu a správní soudnictví. Správní právo. 2007, č. 6, s. 379. nebo v rozporu s ním a dále, když stavba, u níž bylo povolení zrušeno podle § 176 odst. 5 stavebního zákona a nelze ji již zachovat. Stavbu, která byla provedena nebo je prováděna bez patřičných rozhodnutí nebo oprávnění nebo v rozporu s nimi lze dodatečně povolit při splnění podmínek uvedených v § 129 odst. 2. Neodkladné odstranění stavby podle § 135 odst. 1 stavebního zákona nařizuje stavební úřad rovněž ve správním řízení, lze tak ale učinit i bez předchozího projednání s vlastníkem stavby, dle § 135 odst. 5 stavebního zákona. Povinnost je možné za určitých okolností uložit také odborně vybavenému stavebnímu podnikateli (§135 odst. 3 stavebního zákona). Z ustanovení § 135 stavebního zákona lze dovodit, že zahájení tohoto řízení má být vlastníkovi stavby alespoň oznámeno. Jinak by smysl tohoto ustanovení spočíval v tom, že se řízení povede jen se stavebním podnikatelem. Obecně je třeba zastávat názor, že interakce s vlastníkem stavby je nutná vždy, když je to s ohledem na okolnosti případu možné. A je také otázkou, zda není možná ve všech případech, kdy nejsou splněny předpoklady pro postup podle § 136 odst. 1 stavebního zákona.69 Samo ustanovení § 136 stavebního zákona je také problematické a to v tom, že úkony stavebního úřadu provedené podle tohoto ustanovení jsou faktickým zásahem, a ne tak, jak je zde dodatečně uvedeno, rozhodnutím. Tomuto nařízení by mělo podle zákona předcházet řízení se všemi jeho podstatnými zákonnými součástmi. Podle ust. § 65 odst. 1 soudního řádu správního by v tomto případě bylo možné podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu. 58 69 více Staša, J. Nová právní úprava stavebního řádu a správní soudnictví. Správní právo. 2007, č. 6, s. 380. 7. Závěr Přijetí nového stavebního zákona bylo dlouho očekávaným krokem. Stavební zákon s sebou přinesl hodně nových institutů, které se vůbec v naší právní úpravě do této doby neupravovaly. Je to také důvod, proč jsou některá ustanovení stavebního zákona problematická až mezerovitá, došlo k řadě kompromisů. Na doladění těchto nedostatků je určitě potřebné pracovat. Hlavním očekáváním od každého nově přijímaného zákona je to, že přinese hlavně zjednodušení a zpřehlednění v aktuální upravované problematice. U stavebního zákona je patrná snaha v přehlednější systematičnosti a také v řazení jednotlivých ustanovení. Ale i nadále přetrvává nutnost velikého množství prováděcích předpisů, které jsou společně se stavebním zákonem přijaty. Základní nedostatek stavebního zákona vidím již na samém počátku, a to v ustanoveních vymezující základní pojmy. Tento nedostatek je dle mého názoru až neomluvitelný, vždyť vymezení základních pojmů je součástí každého zákona, je to nejčastěji kritizovaná oblast každého i nově přijatého zákona. Myslím si, že by se těmto ustanovením mělo věnovat více času při přípravě a rozhodně by se v nich již nemělo chybovat. Další nejasnosti, jak jsem již výše podrobněji uvedla, shledávám většinou v úpravě, která je z části nebo zcela nová. Pro příklad bych uvedla ustanovení upravující zjednodušené územní řízení, územní souhlas70, zkrácené stavební řízení a institut autorizovaného inspektora a oznámení záměru započít s užíváním stavby. Tyto instituty jsou vždy spojeny s velkým množstvím podmínek, které je stavebník povinen realizovat a to většinou s vidinou nejasného výsledku, a v praxi se tak stává, že jsou kvůli těmto složitostem nevyužívány. Nový stavební zákon ale zjednodušení a zefektivnění do praxe přináší, a to zejména v odstranění zbytečných administrativních úkonů. Je to konkrétně v rozšíření výčtu staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, a které lze provést na základě ohlášení. Na základě ohlášení lze nově provést stavbu k 59 70 Jednotlivé publikace a komentáře ke stavebnímu zákonu uvádějí, že územní souhlas není správním rozhodnutím, nově ale Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2009, č.j. 1 As 91/2008 - 64, www.nssoud.cz., uvádí, že územní souhlas je správním rozhodnutím. bydlení nebo rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, což je stavba, která je realizovaná nejčastěji. Každá nová komplexní právní úprava s sebou nese velké břemeno odstranit staré a nahradit ho aktuálnějším, přehlednějším a modernějším. Není to jednoduchá úloha. A v případě stavebního zákona je to stejné. Podrobné sledování nového stavebního zákona je dáno tím, že se jedná o úpravu zcela novou, a navíc je to tím, že stavební zákon lze považovat za největší zvláštní zákon, na který se subsidiárně aplikuje správní řád, který také sám nedávno doznal velké nové úpravy a změny. Pevně věřím, že v důsledku toho, že je stavební právo velice podstatnou součástí veřejné i soukromé sféry, se brzy podaří odstranit všechny nedostatky, které stavební zákon má, jak interpretacemi, aplikací soudů, tak i dílčími novelizacemi. 60 8. Seznam použité literatury - Doležal, F., Mareček, J., Sedláčková, V., Sklenář, T., Tunka, M., Vobrátilová, Z. Nový stavební zákon v teorii a praxi a předpisy související s poznámkami. Praha: Linde Praha, a.s., 2006 - Flegel, E., Autorizovaní inspektoři v anglické právní úpravě. Stavební právo, Bulletin, 2006, č. 3 - Hanák, M. Vybrané případy z činnosti veřejného ochránce práv na úseku stavebního řádu za rok 2007. Stavební právo, Bulletin, 2008, č. 1 - Hegenbart, M. K některým aktuálním otázkám nového stavebního zákona. Právní zpravodaj č. 10, 2006 - Hegenbart, M. Privatizace stavebního řízení a příprava autorizovaných inspektorů. Právní zpravodaj. 2007, č. 4 - Hegenbart, M., Sakař, B., a kol. Stavební zákon. Komentář.1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008 - Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006 - Kliková, A., Havlan, P., Valachová, K., Hamplová E. Stavební právo. 2. přepracované vydání podle nového stavebního zákona. Praha: Linde Praha, a.s., 2007 - kolektiv autorů, Analýza ustanovení o zkráceném stavebním řízení. Stavební právo, Bulletin, 2008, č. 2-3 - Koukalová, V. Vybrané otázky vztahu stavebního zákona a nového správního řádu. Stavební právo, Bulletin, 2006, č. 2 - Krecht, J. K pojmosloví stavebního zákona. Stavební právo, Bulletin, 2007, č. 1 - Malý, S., Nový stavební zákon s komentářem. 1. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007 - Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2007 - Nález pléna Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2000, sp.zn. Pl.ÚS 19/99 - Nález Ústavního soudu č. 96/2000Sb., ze dne 22. 3. 2000 61 - Nález Ústavního soudu ze dne 2. 11. 2000, sp.zn. IV.ÚS 248/99 N 160/20, SbNU 133 - návrh nového občanského zákoníku § 1031 a násl. - viz http://portal.justice.cz - Pech, V. Co je to stavba? Stavební právo, Bulletin, 2006, č. 4 - Plos, J. Nový stavební zákon s komentářem pro praxi. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007 - Poslanecká sněmovna ČR, důvodová zpráva k zákonu č. 183/2006 Sb, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, http://www.mmr.cz/duvodove-zpravy-k-novym-pravnim-predpisum- puvodni-texty - Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2009, č.j. 1 As 91/2008 - 64, www.nssoud.cz - Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 12. 2004, č.j. 7 As 30/2004-81 - Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2008, č.j. 8 As 20/2006-129 - Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2003, č.j. 7 A 178/2002-36 - Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2007, č.j. 8 As 27/2006-70 - Staša, J. Nová právní úprava stavebního řádu a správní soudnictví. Správní právo. 2007, č. 6 - Tošner, O. Nový stavební zákon: právní povaha zjednodušených postupů a ochrana před neoprávněnou stavbou. Právní rozhledy. 2008, č. 11. - Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 1997, sp.zn. Cdon 334/96, SR sešit 6/1997, poř.č.83 - Vobrátilová, Z. Dotčené orgány. Stavební právo, Bulletin, 2008, č. 1 - Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů 62 - Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů 63 9. Resumé On the 1st January 2007 the new Building Act, Act No 183/2006 Coll., the Regional Planning and Building Code (Building Act) in the Czech Republic enured. This law brought along a number of very important changes and innovations. Together with the Construction Act it was necessary to adopt a series of implementing legislation. These regulations govern the details of the individual provisions of the Building Act, including important model forms necessary for many different uses (e.g. for the construction announcement, application for building permits, etc.) and their annexes. It also determines the exact content of other documents (such as the scope and content of design documentation of buildings, etc.). It was necessary to adjust some institutes of the old legislation differently, the new Building Act does not include regulations of expropriation procedure. It is now the subject of the newly adopted Law No 184/2006 Coll., the withdrawal or restriction of property rights to land or to stab (Expropriation Law). Construction law is a very important component of public and private law, which affects each inhabitant of the Czech Republic. This thesis deals with the areas of public construction law, specifically with the management of the Building Act. The procedure under the Building Act with the nature of proceedings according to the Administrative Procedure Code (Law No. 500/2004 Coll., Administrative framework, as amended) is associated and in close connection with other proceedings necessary for the possible alternative decision-making processes. For an easier understanding of the whole issue connected with construction this work describes both the actual management and also other forms of decision-making. The first part of the thesis focuses on the very content of a systematic construction of law. There are also specific sources listed, building and defining the necessary basic concepts, with those is not dealt in details any longer. It is important to say that the general change in the management of the Building Act is according to the Administrative Procedure Code, which is subsidiary applied to various activities of public authorities under the Building Act. This is supported 64 by administrative regulations, which in its Section 1, paragraph 2 determines that its individual provisions apply, unless a special law states otherwise. This provision implies that in case the Building Act has its special rules, it will not be proceeded in accordance with the Administrative Procedure Code. It should also be noted that pursuant to Section 1, paragraph 1, Code of Administrative Procedure shall be applied in all procedures of administrative authorities, both in the individual and the delegated force. It applies to the proceedings finished by the administrative decision, the procedures of public contracts conclusion, precautions of a general nature but also to various administrative tasks. Administrative regulations shall not be reasonably used in informal practices, such as interferences and factual guidance as well as in internal procedures and the private action of the authorities. Another part of this work is devoted to specific types of proceedings, in particular to land management, construction management, change management in relation to the structures, and procedures of the authorization to start with the use of the building. There are many new, in the Czech legislation still absent institutes in the new building law, as for example the regulations governing the simplified territorial management, which is simpler, more efficient, cheaper and shorter version than the separate territorial management. This new form is intended only for a specific range of buildings that is clearly defined in the construction law. Generally, it concerns the buildings that are less demanding on the implementation itself, the surroundings, environment and usage. Another new institute is shortened construction proceedings and especially the use of services of an authorized inspector. This profession is known for many years abroad, particularly in Wales, Bavaria, Austria, Croatia, Slovenia, Norway, Iceland, France and mainly in England, whose legal form has become an inspiration for our legislature. Whole Building Act is designed with regards to practice to serve effectively in realization of many different buildings. With respect to the fact that 65 it contains a large number of innovations, which are not tested, this newly enacted law has many shortcomings. But it is not an insurmountable problem. It is more than clear that these shortcomings will soon be adjusted both by different interpretations, court applications, and updating. Construction law is really an essential part of the whole public-private partnerships. 66