Domácí násilí je nebezpečným patologickým společenským jevem,
jehož obětí se může stát v podstatě každý. Pojí se s ním přitom
stále velká míra stigmatizace a jeho obětem hrozí vysoké riziko
sekundární viktimizace. Cílem této práce je analyzovat vybranou
judikaturu Ústavního soudu z hlediska domácího násilí. Práce se
soustřeďuje na problémy, které mají praktický a přímý dopad na
osoby, jichž se týkalo domácí násilí. Zvolené téma je tak
relevantní nejen z hlediska právního, ale i společenského.
Analýza judikatury v této oblasti může ukázat, jak soudní
rozhodování reflektuje prožité domácí násilí a jakým způsobem
jsou právní mechanismy použity v konkrétních případech.