PRÁVNICKÁ
FAKULTA
Posudek oponenta diplomové práce
Student: Karel Nippert
Studijní program a obor Právo a právní věda / Právo
Název práce: Obchodní korporace a náboženská výhrada svědomí
Vedoucí diplomové práce: Jaroslav Benák
Oponent diplomové práce: Kateřina Simáčková
Rok odevzdání práce: 2018
Náročnost tématu práce
Zvolené téma je bezpochyby originální, neboť zvolené téma ani jeho dílčí části nebyly v
české odborné literatuře doposud plně traktovány. Autor se nespokojil s "pouhou"
případovou studií se zaměřením na její přenositelnost do českého (evropského) prostředí,
ve své práci představil podrobný rozbor náboženské výhrady svědomí s ohledem na
dosavadní judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Jednotlivé
judikatorní závěry nadto autor vždy zařadilo do teoretického rámce koncepce obchodních
korporací jakožto právnických osob, který si hned na začátku definoval. S ohledem na to
je práce přínosná a současně se striktně drží tématu tak, jak je vymezeno v úvodu a v
zadání diplomové práce.
Splnění cílů práce
Cíle, jež si autor vytyčil, byly beze zbytku naplněny. Autor prokázal schopnost vyzrálého
uvažování v širších souvislostech. Práce v důsledku toho přesahuje obvyklou úroveň
diplomových prací.
Teoretická a obsahová část práce
Posuzovaná diplomová práce představuje ucelené a jedinečné pojednání o tématu. Autor
nejprve představil případ Nejvyššího soudu USA, který obchodní korporaci přiznává
náboženskou výhradu svědomí a dále deklaroval, že se hodlá zabývat tím, zda by podobně
i ve sféře české Listiny základních práv a svobod a evropské Úmluvy o ochraně lidských
práv a základních svobod mohly obchodní korporace náboženskou výhradu uplatnit. Za
tím účelem proto nejprve vymezil teoretický rámec historického a moderního vnímaní
obchodních korporací jakožto fiktivních osob. Zabýval se mimo jiné tím, do jaké míry
lze právnickým osobám „vtisknout" záměr zakladatele takové korporace a do jaké míry
je tato korporace spojena s jejím personálním substrátem (vedení, zaměstnanci apod.)
Jedná se o mimořádně zajímavé otázky s ohledem na pojednávané téma.
Masarykova univerzita, Právnická fakulta
Veveří 70, 611 80 Brno, Česká republika
T: +420 549 49 1211, E: info@law.muni.cz, www.law.muni.cz
Dále se autor zabývá korporacemi ve sféře základních práv, a to jak na úrovni Úmluvy o
ochraně lidských práv a základních svobod, tak na úrovni Listiny základních práv a
svobod.
Následně vymezuje téma náboženské výhrady svědomí a představuje tento institut rovněž
z hlediska historického. Nutno podotknout, že ačkoliv se práce zaměřuje na náboženskou
výhradu, na mnoha místech se autor dotýká rovněž světské výhrady - nejedná se však ani
o drobné vybočení z tématu, neboť autor pracuje s tímto dílčím tématem účelně, když
například srovnává koncept světské a náboženské výhrady v judikatuře českého
Ústavního soudu k povinnému očkování.
Kapitola 5 zabývající se korporátní výhradou pak defacto představuje přehledné shrnutí
veškerých dílčích závěrů, k nimž autor v průběhu práce dospěl. Žádné z argumentů autora
tak nejsou pro čtenáře překvapivé, neboť jsou všechny podloženy předcházejícími
kapitolami práce. Autor zde propojuje teorii s case law a věnuje se uplatnitelnosti těchto
závěrů v českém prostředí.
S ohledem na vymezení tématu autor pracuje hojně s judikaturou angloamerického
common law, je však spolehlivě schopen čtenáře vždy přesně upozornit na rozdíly ve
srovnání s kontinentálním systémem. Používá relevantní pojmy z kontinentálního
právního prostředí a práce je v důsledku toho přesná, nikoliv zavádějící.
Možná je škoda, že u shrnutí obchodních korporací v kapitole 2 i dále autor opomíjí
rodinný závod podle § 700 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Zahrnutí
rodinného závodu do práce by mohlo být zajímavé z hlediska míry, proměnlivosti a
vážnosti hodnotového zaměření korporace v souvislosti s výhradou, kterému se autor
věnuje v průběhu práce (mj. na straně 74). U rodinného závodu totiž lze předpokládat
jistá míra konzistentnosti (a rovněž z hlediska případného přezkumu soudem i
transparentnosti) jeho názorů (resp. svědomí).
Z hlediska koncepce jednotlivých kapitol autor čtenáře provádí od teoretického rámce
s vymezením obecných principů až ke konkrétním případům judikatury a praxe. Autor
pracuje v každé kapitole (i subkapitole) s dílčími závěry. V důsledku toho je práce
čtenářsky přívětivá a přehledná, neboť je vždy jasné, co autor dále pro účely následujících
kapitol považuje za prokázané.
V případech, kdy autor již (s ohledem na naplnění účelu práce) dále nerozvíjí některé z
dílčích podtémat, vždy v textu práce nebo v poznámkovém aparátu odkazuje na další
relevantní informace a odkazy, což svědčí o širším přehledu autora i o těchto parciálních
otázkách, jež nakonec do samotné práce nebyly zahrnuty.
Autor prokázal schopnost samostatného a vyzrálého uvažování. Vlastní postřehy autora
jsou jednoznačně identifikovatelné. Zejména kapitola 5 práce pak může být (po
redakčních úpravách) v budoucnu autorem publikována.
Formální úroveň práce
Autor se vyjadřuje precizně a i z hlediska akademických textů na výborné úrovni. Až na
pár překlepů (v interpunkci) práce neobsahuje žádné gramatické nedostatky. Rovněž
členění práce je zcela přehledné a logické.
2/3
Návrh klasifikace diplomové práce
Práci navrhuji hodnotit stupněm výborně (A) v případě dobře zvládnuté obhajoby.
Masarykova univerzita, Právnická fakulta
Veveří 70, 611 80 Brno, Česká republika
T: +420 549 49 1211, E: info@law.muni.cz, www.law.muni.cz
Stupeň označení Hodnota
Výborně A 1
Velmi dobře B 1,5
Dobře C 2
Uspokojivě D 2,5
Vyhovující E 3
Nevyhovující F 4
Doporučení pro rozpravu
Při obhajobě své práce by mohl diplomant rozvést myšlenky, které již ve své práci
nastínil:
Má účel, za kterým je společnost založena, nějaký vliv na ústavněprávní subjektivitu v
oblasti základních práv? Mělo by pro řešení případu Hobby Lobby nějaký význam, kdyby
se odehrál v českém prostředí ajednalo by se o osobní společnost? ZOK totiž v ustanovení
§ 20 odst. 1 stanoví, že "osobní společnost může být založena jen za podnikatelským
účelem nebo za účelem správy vlastního majetku".
Mohla by česká právnická osoba uplatnit (úspěšně) výhradu svědomí v souvislosti
s vyviněním ze své trestní odpovědnosti? Nechť případně diplomant rozvede nějaké
hypotetické příklady.
V Brně dne 31. srpna 2018
oponent diplomové práce
3/3
Masarykova univerzita, Právnická fakulta
Veveří 70, 611 80 Brno, Česká republika
T: +420 549 49 1211, E: info@law.muni.cz, www.law.muni.cz