Travní porosty jsou ve střední Evropě důležitým biotopem z
hlediska ochrany biodiverzity, udržení krajinného rázu,
protierozní ochrany půdy i hospodářství, jakožto hlavní zdroj
potravy pro dobytek. Již několik desetiletí však dochází k
jejich degradaci napříč celou střední Evropou. V průběhu
minulého století bylo také mnoho luk a pastvin převedeno na
ornou půdu. Přestože je zde již mnoho let také opačná tendence
na části těchto ploch travní porosty obnovovat, ne vždy je
výsledek z pohledu ochrany přírody uspokojující.
Tato práce sestává ze dvou samostatných projektů uskutečněných
v letech 2012–2014. V jejich rámci bylo sledováno několik
skupin fytofágního hmyzu, konkrétně křísi (Hemiptera:
Auchenorrhyncha), ploštice (Hemiptera: Heteroptera), denní
motýli (Lepidoptera: Hesperioidea, Papilionoidea, Zygaenidae),
mandelinky (Coleoptera: Chrysomelidae) a nosatci (Coleoptera:
Curculionoidea), na znovu zalučněných plochách bývalé orné půdy
v jihozápadní části CHKO Bílé Karpaty. Travní porost byl na
těchto plochách obnoven v posledních 25 letech jednou z
následujících metod: samovolnou sukcesí, výsevem komerční směsi
trav a jetelovin nebo výsevem druhově bohaté regionální směsi
trav a bylin. Pro srovnání a vyhodnocení úspěšnosti obnovy byl
hmyz sledován také na řadě ploch se zachovalými lučními porosty
v okolí.
Hodnotíme-li obnovu společenstev hmyzu jako replikaci jejich
strukturních vlastností a funkčnosti, můžeme v případě
společenstev křísů, ploštic, mandelinek i nosatců považovat
všechny studované, výše zmíněné metody obnovy v regionu Bílých
Karpat za úspěšné, přestože se druhové složení společenstev
těchto skupin hmyzu na opětovně zalučněných plochách v současné
době významně liší od společenstev zachovalých referenčních
lučních porostů. Výjimku představují společenstva denních
motýlů, jež jsou na zalučněných plochách výrazně druhově chudší
než na okolních zachovalých lučních porostech. Získaná data
popisující společenstva modelových skupin hmyzu jednoznačně
nevypovídají ve prospěch žádné konkrétní metody obnovy. Namísto
volby jednoho způsobu obnovy tak může použití více různých
metod při obnově rozsáhlejších oblastí vytvořit mozaiku biotopů
lišících se mezi sebou jemnými rozdíly, které navýší šanci, že
více druhů rostlin i živočichů v krajině nalezne vhodný biotop.
Dále byl v této práci zjištěn vliv několika sledovaných faktorů
prostředí, včetně druhového složení vegetace, na utváření
společenstev fytofágního hmyzu na znovu založených travních
porostech. Pro potvrzení tohoto vlivu by však bylo vhodné
opakovat sledování zájmových ploch více let po sobě.