Zuby jsou mineralizované struktury, které jsou využívány pro
zpracování potravy a sociální interakce. Zatímco jejich význam
je značný, jejich regenerační potenciál je značně omezený.
Jeden ze způsobů, kterým je potenciálně možné dosáhnout
regenerace zubních tkání, je umělá rekapitulace jejich vývoje.
Tento přístup je poháněn komplexními vývojovými trajektoriemi,
které lze sestrojit pomocí současných bioinformatických metod.
Nicméně, úspěch těchto postupů inspirovaných vývojem chrupu je
založen na znalosti histologické struktury specifických zubní
tkání a také na hlubokém pochopení jejich původu. Ve shrnutí,
tato disertační práce poskytuje vhled do vývoje chrupu a také
blíže poukazuje na potenciální způsoby pro řízení regenerace
zubních tkání za využití hlubokých znalostí o jejich vývoji.