Práce predstavuje české zenske umeni, tak jak je reprezentovano VB a EK na pozadi estetiky vznikle v jiných sociálních, kulturních i uměleckých podmínkách a hledá různorodé spojitosti, rozdily a souvislosti. Srovnáním s angloamerickou feministickou estetikou, popřípadě konkretnimi díly feministického umění,je verifikovana míra aplikovatelnosti vybraných teorií na české umění. V případě Evy Kmentové jde o tvorbu vznikající v období, kdy v našich podmínkách feministické hnutí nijak aktivně nepůsobilo. Přesto se v dílech obou umělkyň objevují základní aspekty světového feministického umění využívané způsobem pro něj typickým. Eva Kmentová i Veronika Bromová přirozeně reagují na tématiku a zákonitosti feministického umění, zabývají se problematikou tělesnosti a erotiky s tim jak jsou spojeny s rozlisenim soukromeho a verejneho, kdy pomocí vlastní tělesnosti reflektují společenské problémy a stereotypy. Věnují se také teoriím vizuality - otázkám vnímání, voyerismu, vztahu mezi vidět / být viděn(a), vizuální interaktivitě a s tímto vším spojené problematice identity. To vše často činí s ironickým humorem tolik vlastním mnoha feministickým projektům.