Cílem této bakalářské práce je přiblížit profesní vztah
Bedřicha Smetany
a jeho libretistky Elišky Krásnohorské, a to především
prostřednictvím dochovaných korespondencí, které představují
důležitý a autentický materiál dokládající způsob jejich
vzájemné spolupráce a komunikace. Práce se zabývá
posledními Smetanovými operami, které napsal již v období
hluchoty. Pozornost je věnována především jejich vzniku,
vývoji, podílu obou umělců na jejich konečném znění, ale také
premiérám a ohlasům těchto děl.