Posudek magisterské diplomové práce
Název práce: Návrat Vojislava Šešelje na srbskou politickou scénu
Studijní obor:
Autor/ka práce:
Vedoucí práce:
Oponent/ka:
Balkanistika
Bc. Martin Klimeš
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.
doc. PhDr. Ladislav Hladký, CSc.
Předkládaná práce je hodnocena
1. Z hlediska obsahového záměru, naplnění zadání a zpracování předepsané literatury
dobře
2. Z hlediska požadavků na j azykovou správnost (pravopisné a j iné j azykové chyby)
velmi dobře
3. Z hlediska požadavků na formální úpravu, požadovaný rozsah, dodržování citačních
norem, odkazy a bibliografii
velmi dobře
4. Připomínky, náměty, otázky k rozpravě:
Diplomant Bc. Martin Klimeš patří na FF M U k velmi dobrým studentům oboru
balkanistika. Svou inteligenci a schopnost objektivního (kritického) uvažovaní dokázal
i v rámci své magisterské diplomové práce, v níž se věnoval analýze názorů a politického
vystupování předsedy nacionalistické Srbské radikální strany Vojislava Šešelje z přelomu
let 2014/2015. Při celkovém hodnocení této práce musím však, bohužel, konstatovat,
že téma diplomové práce není obsahově ani chronologicky dostatečně široké
a propracované (pojednání se zabývá pouze Šešeljovými politickými aktivitami v rozmezí
5 měsíců, mezi listopadem 2014 - březnem 2015), aby to dostačovalo na hodnocení
stupněm výborně. Fakticky se jedná pouze o úzce vymezenou politologickou sondu
do dění v Srbsku v nedávném období, konkrétně po propuštění V. Šešelje mezinárodním
soudem v Haagu ze zdravotních důvodů. Magisterské diplomové práce z balkanistiky by
se měly vyznačovat - na rozdíl od jednotlivých jihoslovanských filologiií - pokud možno
širším teritoriálním záběrem, tematicky se věnujícím alespoň dvěma balkánským
národním prostředím, což v práci M. Klimeše naplněno není, a také zřetelnou
metodologickou ukorveností ve filologii, etnológii nebo historiografii. Diplomant v rámci
svého pojednání však instinktivně utíká od historického přístupu, který užil víceméně jen
v úvodu své práce, k politologické metodě, která je mu očividně bližší. Kdyby si však
porovnal svůj výsledný text s některými diplomovými pracemi z FSS M U , o kterých se
zmiňuje v seznamu literatury (Michalík 2012, Pluhařova 2008, Sovák 2011), musel by
sebekriticky přiznat, že práce z FSS se vyznačují mnohem promyšlenější koncepcí,
širokým východiskovým materiálem, dobře aplikovanou metodologií a zejména
komplexnějším výzkumným výsledkem. Dílčí politologická sonda Martina Klimeše,
byť přináší množství velmi zajímavých informací a často i trefných autorových postřehů,
by svým rozsahem a pojetím možná vyhověla nárokům kladeným na rozsáhlejší
časopiseckou studii, magisterská diplomová práce si však zasluhuje zevrubnější přístup.
(Relativní "tloušťka" práce M. Klimeše je dána tiskem textu pouze po jedné straně.)
Diplomová práce je až neúměrně postavena na internetovém materiálu (většinou
z www.youtube.com). Vzhledem k tvrzení v textu, že Srbská radikální strana se
programově hlásí k tradicím radikálního srbského nacionalismu (z dob Nikoly Pašiče)
a také k historii srbského četnického hnutí, bych od pokročilého diplomanta čekal široký
soupis příslušné odborné literatury. Opak je pravdou. Seznam pramenů a literatury je dosti
krátký, důraz na elektronické informační zdroje jednoznačně převažuje. Krajně
kontroverzní osobnost Vojislava Sešelje autor v práci dostatečně nepředstavil
(schematicky pouze v krátkém úvodu na s. 9-15), ani nijak výrazněji nezhodnotil (závěr
diplomové práce se dotýká pouze vyhodnocení Sešeljova politického angažmá v období
let 2014-2016). Diplomant necharakterizoval Sešeljovu roli, byť alespoň stručně, v období
rozpadu Jugoslávie v průběhu 90. let, což je téměř nepochopitelné. Ve srovnání s podílem
V. Sešelje na vybičovaní nacionálního fanatismu a vzájemného vraždění v závěru
existence "jugoslávského společenství" se jeví snaha předsedy SRS o návrat na srbskou
politickou scénu na přelomu roku 2014/2015 spíše jen jako marginální záležitost, byť
značná část srbské společnosti prostřednictvím výroků a vystupování tohoto člověka,
který by jinde ve světě musel být označen za "anachronického extremistu", dál prožívá
svá ublíženecká traumata. Sešelj říká o Srbsku, o západním světě a také o Rusku to, co si
v duchu stále ještě myslí velká část Srbů a možná i někteří ze zahraničních publicistů,
komentátorů a historiků. V tom spočívá přežívající "fascinace Sešeljem". Jazyk, kterým
M. Klimeš napsal svou práci, je zdánlivě čtivý. Velmi rušivě však na čtenáře působí volný
přístup autora k užívání s/z ve slovech cizího původu (usus, tese, vise, krise, desiluse...).
Někdo by v tom mohl vidět "libůstku" studenta "filosofické fakulty", ve skutečnosti to
svědčí o nerespektování kodifikované jazykové a pravopisné normy. (I volná pravidla
pravopisu dovolují např. užití podob "teze" či "these", nikoliv však "tese".) Absolventům
univerzit by mělo záležet na správné j azykové sebeprezentaci. Jsem přesvědčen,
že z Martina Klimeše by mohl vyrůst dobrý politolog, resp. publicista - analytik. Proto
bych mu doporučoval, aby v zájmu svého odborného růstu - pokud o to bude ještě stát přešel
na další studium na FSS M U .
V rámci rozpravy o diplomové práci navrhuji, aby diplomant charakterizoval podíl
V. Sešelje na vyostrení poměru mezi jihoslovanskými národy v období nedávných válek
v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině.
Celkový návrh hodnocení:
velmi dobře
V Brně dne 28. července 2021
Ladislav Hladký