Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Veřejná ekonomika
HOSPODAŘENI SVAZKU OBCI
Economy of municipalities bunches
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Autor:
Ing. Jan BINEK, Ph.D. Marie HYŽÍKOVÁ
Brno, červen 2009
Jméno a příjmení autora:
Název diplomové práce:
Název práce v angličtině:
Katedra:
Marie Hyžíková
Hospodaření svazků obcí
Economy of municipalities bunches
veřejné ekonomie
Ing. Jan Binek, Ph.D.
2009
Vedoucí diplomové práce
Rok obhajoby:
Anotace
Práce se zaměřuje na problematiku hospodaření dobrovolných svazků obcí. Jejím cílem je
charakterizovat formální zásady hospodaření svazků obcí a na souboru svazků obcí
Jihomoravského kraje provést analýzu jejich hospodaření, s důrazem na finanční zdroje,
rozsah činnosti a výdajovou strukturu. Na vybraných svazcích obcí je provedena hlubší
analýza a konkrétní poznatky jsou konfrontovány s obecnými trendy. Práce je rozdělena do tří
částí. Úvodní část se zabývá charakteristikami obce a problematikou obecní spolupráce.
Druhá část se zaměřuje na fungování dobrovolných svazků obcí, na podmínky jejich vzniku a
jejich hospodaření. Třetí část obsahuje souhrnnou analýzu hospodaření dobrovolných svazků
obcí Jihomoravského kraje a detailní analýzu hospodaření několika vybraných svazků obcí.
Annotation
The work is aimed at the problems of managing voluntary bonds of municipalities. Its goal is
to characterize the formal fundamentals of managing voluntary bonds of municipalities and to
implement an analysis of their management with an emphasis on the financial sources, extent
of their activities and expenditure structure in the voluntary bonds of municipalities in the
Southmoravian region. A more in depth analysis is made on chosen bonds of municipalities
and specific know-how is compared with common trends. The work is divided into three
parts. The introduction deals with the characteristics of municipalities and the problem of
local co-operation. The second part focuses on the functioning of voluntary bonds of
municipalities, the requirements for their inception and their economy. The third part contains
a complete analysis of management of voluntary bonds of municipalities of the
Southmoravian region and a detailed analysis of management of several chosen bonds of
municipalities.
Klíčová slova
Obec, meziobecní spolupráce, dobrovolný svazek obcí, hospodaření svazků obcí
Keywords
Municipality, cooperation of municipalities, voluntary bond of municipalities, economy of
municipalities bunches
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně pod odborným vedením
Ing. Jana Binka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární, internetové a jiné odborné
zdroje v souladu s právními předpisy.
V Brně dne 25. června 2009
v l a s t n o r u č n í p o d p i s a u t o r a
Poděkování
Děkuji panu Ing. Janu Binkovi, PhD. za odborné vedení, rady a připomínky, které mi
pomohly při zpracování diplomové práce, a dále zástupcům příslušných svazků obcí za čas a
poskytnuté informace.
OBSAH
Ú V O D 7
1 Z Á K L A D N Í C H A R A K T E R I S T I K A O B C E , F O R M Y S P O L U P R Á C E OBCÍ A Z V Ý Š E N Í J E J I C H
E F E K T I V I T Y 9
1.1 O B E C N Á C H A R A K T E R I S T I K A O B C E 9
1.1.1 Působnost obce 11
1.1.3 Hospodaření obce 12
1.2 S P O L U P R Á C E O B C Í 1 3
1.2.1 Formy meziobecní spolupráce 15
1.2.2 Formy spolupráce obcí s dalšími subjekty 18
2 D O B R O V O L N É S V A Z K Y O B C Í A J E J I C H H O S P O D A Ř E N Í 21
2.1 C H A R A K T E R I S T I K A F U N G O V Á N Í D O B R O V O L N Ý C H S V A Z K Ů O B C Í 2 1
2.7.7 Orgány dobrovolného svazku obcí 24
2.1.2 Aktéři dobrovolného svazku obcí 25
2.1.3 Manažer dobrovolného svazku obcí 2 7
2.1.4 Předmět činnosti dobrovolného svazku obcí 28
2.1.5 Členění dobrovolných svazků obcí 28
2.1.6 Důvody zakládání svazků obcí anebo jejich společné aktivity 29
2.1.7 Zřízení školské právnické osoby dobrovolným svazkem obcí 31
2.2 H O S P O D A Ř E N Í D O B R O V O L N Ý C H S V A Z K Ů O B C Í 3 3
2.2.7 Rozpočet 33
2.2.2 Rozpočtový výhled 35
2.2.3 Rozpočtová skladba a rozpočtové provizorium 36
2.2.4 Závěrečný účet dobrovolného svazku obcí 36
2.2.5 Přezkoumání hospodaření dobrovolných svazků obcí 37
2.2.6 Majetek dobrovolných svazku obcí 39
2 . 3 F I N A N C O V Á N Í S V A Z K Ů O B C Í 4 0
2.4 S T R A T E G I C K É P L Á N O V Á N Í R O Z V O J E S V A Z K Ů O B C Í 4 4
3 A N A L Ý Z A P Ř Í J M Ů A V Ý D A J Ů D O B R O V O L N Ý C H S V A Z K Ů O B C Í J I H O M O R A V S K É H O
K R A J E 49
3.1 A N A L Ý Z A H O S P O D A Ř E N Í S V A Z K Ů O B C Í v L E T E C H 2 0 0 1 - 2 0 0 5 4 9
J.7.7 Hospodaření svazků obcí v roce 2001 50
3.1.2 Hospodaření svazků obcí v roce 2002 5 7
3.1.3 Hospodaření svazků obcí v roce 2003 52
3.1.4 Hospodaření svazků obcí v roce 2004 53
3.1.5 Hospodaření svazků obcí v roce 2005 54
3.1.6 Zhodnocení hospodaření svazků obcí v letech 2001-2005 55
3.2 A N A L Ý Z A H O S P O D A Ř E N Í V Y B R A N Ý C H S V A Z K Ů O B C Í 5 7
3.2.1 Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Nový Dvůr 58
3.2.2 Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Hovoransko 61
3.2.3 Dobrovolný svazek obcí J aK Boskovice 64
3.2.4 Dobrovolný svazek obcí COVMistřín 6 7
Z Á V Ě R 69
L I T E R A T U R A 74
S E Z N A M P O U Ž I T Ý C H P R Á V N Í C H PŘEDPISŮ 75
I N T E R N E T O V É Z D R O J E : 75
S E Z N A M G R A F Ů 76
S E Z N A M T A B U L E K 76
S E Z N A M O B R Á Z K Ů
S E Z N A M P Ř Í L O H
ÚVOD
Jedním z významných prvků obecní samosprávy je existence dobrovolných svazků obcí.
Obce se sdružují za účelem zkvalitnění výkonu svých funkcí, zvláště pro zlepšení možností a
podmínek při realizaci rozvojových záměrů obce. Spolupráce mezi okolními obcemi může být
nej efektivnější cestou k zabezpečení některých veřejných statků či k řešení některých
problémů malých obcí. Přes značný počet různých forem spolupráce obcí je věnována
nedostatečná pozornost hospodaření svazků obcí, zejména způsobům financování a struktuře
příjmů a výdajů, přestože nastavení ekonomické stránky činnosti svazků je významným
faktorem ovlivňujícím úspěch spolupráce sdružených obcí. Právě podrobnějším rozborem
hospodaření svazků obcí se tato práce bude zabývat.
Obce se neformálně sdružovaly již dříve. K prvnímu oficiálnímu sdružování došlo
v roce 1992, kdy byl vydán nový zákon o obcích, který již umožňoval obcím formalizovanou
spolupráci. Tato spolupráce vycházela ze založení mikroregionu, který reprezentoval sdružení
obcí. Až další zákon o obcích z roku 2000 stanovuje nová pravidla o činnosti, respektive
zakládání svazků obcí. Hlavním cílem založení dobrovolného svazku obcí má být společné
řešení problémů z jakékoliv oblasti v samostatné působnosti, počínaje zemědělstvím, konče
rozvojem lidských zdrojů či podporou cestovního ruchu anebo zdokonalováním
infrastruktury. Jelikož téměř 80% obcí má počet obyvatel menší než 1000, může právě
takovým obcím zřízení svazku obcí pomoci zajistit veřejné služby občanům mnohem
efektivněji. V roce 2005 došlo k návrhu Ministerstva vnitra ČR na vytvoření nového modelu
spolupráce obcí, tzv. „společenství obcí", které by se mělo zásadně odlišovat od stávajících
dobrovolných svazků obcí, tudíž fungovat tam, kde nemůže fungovat svazek obcí. Tento
návrh ovšem neprošel zejména kvůli finanční stránce, kdy z rozpočtového určení daní nebyly
vyčleněny dostatečné prostředky na finanční motivaci. Podle Ministerstva vnitra ČR se měla
společenství obcí podílet na rozpočtovém určení daní, což by bez navýšení prostředků na
samosprávu znamenalo pokles přímých příjmů obcí .
Zpracovávání diplomové práce komplikoval fakt, že existuje velmi omezený rozsah
literatury, která by se zaobírala problematikou sdružování obcí, včetně jejich hospodaření.
Teoretické práce o tom, jak má svazek fungovat či jakou strukturu má mít anebo jak má
hospodařit, prostě neexistují. Nepodařilo se nalézt ani jednu knihu, která by se komplexně
věnovala problematice dobrovolných svazků obcí. Všechny knihy se dané problematiky
dotýkají víceméně jen okrajově. Tato diplomová práce zpracovávající podrobný pohled na
dané téma proto může být významným odborným příspěvkem k problematice hospodaření
svazků obcí.
7
Tato diplomová práce má následující cíle:
• Charakterizovat formální zásady hospodaření svazků obcí.
• Provést na vybraném vzorku svazků obcí analýzu jejich hospodaření
s důrazem na finanční zdroje, rozsah činnosti a výdajovou strukturu.
• Vyvodit obecné závěry, včetně formulace doporučení ke zlepšení situace.
Uvedeným cílům odpovídá struktura práce. V první kapitole je rozebrán legislativní
rámec fungování obcí, je zde charakterizována obec a její hospodaření. Ve druhé kapitole jsou
podrobněji popsány dobrovolné svazky obcí, mechanismy fungování a procesy hospodaření
svazků obcí, jejich ekonomická situace a financování. Ve třetí kapitole je potom pozornost
věnována konkrétním rozpočtovým údajům týkajícím jak všech, tak vybraných svazků obcí
Jihomoravského kraje. Důraz je kladen na poznání ekonomického rámce jejich činností.
V rámci hlubší ekonomické analýzy jsou srovnávány svazky obcí vznikající za stejným nebo
srovnatelným účelem. Ve čtvrté závěrečné kapitole jsou vysloveny obecné závěry a
doporučení autorky.
V závěru práce je provedena finální syntéza a hodnocena platnost stanovených
hypotéz. Hypotézy práce jsou tyto:
• Ekonomické efekty meziobecní spolupráce se příliš neuplatňují.
• Svazky obcí hospodaří vzhledem ke svým cílům s malým objemem prostředků.
• Vstup obce do dobrovolného svazku obcí nemá větší dopad na ekonomické
aktivity obce, obce realizují své rozvojové záměry ve vlastní režii.
V práci jsou použity metody obsahové analýzy dostupné z odborné literatury a
dokumentů a z toho vyplývající popisné metody, dále pak metody řízeného rozhovoru
s představiteli svazků obcí (konkrétně se jedná o představitele svazků obcí Nový dvůr,
Hovoransko, COV Mistřín a VaK Boskovice), metody komentovaného čtení, dále pak metoda
komparace, kterou jsou ověřovány obecné teoretické poznatky s poznatky praktickými na
základě studia vybraného svazku obcí, a metoda syntézy poznatků získaných všemi metodami
uvedenými výše. Práce vychází ze stávající legislativy, odborné literatury a periodik a
interních materiálů svazků obcí, které byly autorce poskytnuty.
8
1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA OBCE, FORMY
SPOLUPRÁCE OBCÍ A ZVÝŠENÍ JEJICH EFEKTIVITY
Základním tématem kapitoly je vysvětlení pojmu obec, stručný popis základní charakteristika
obce, její členění, nastínění její samostatné a přenesené působnosti, dále také hospodaření
obce, včetně majetku obce nebo jejích orgánů. Všechny uvedené věci jsou totiž základními
stavebními kameny a výchozími body problematiky dobrovolného svazku obcí a ovlivňují
jeho hospodaření, na které se práce zaměří v následujících kapitolách. Výchozím zdrojem je
zde zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, na který se bude následující text odvolávat. Samostatnou
podkapitolou jsou pak jednotlivé formy spolupráce obcí jak v samostatné, tak v přenesené
působnosti a jejich typy a charakteristika.
1.1 Obecná charakteristika obce
Česká republika se podle Ústavního zákona1
člení na obce, které jsou základními územními
samosprávnými celky, a na kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Každá
obec má pak svůj název, názvy mohou mít též části obce. Přehled obcí vede Ministerstvo
vnitra České republiky.
Obec je tedy základní územní samosprávnou jednotkou státu. Je tvořena
obyvatelstvem, které využívá vymezeného území a které má právo na samosprávu.
Podle zákona o obcích2
, je obec vymezena třemi základními znaky, kterými jsou:
a) území,
b) občané (občanem je každá fyzická osoba, která je státním občanem ČR a je
v obci hlášena k trvalému pobytu), právnické osoby a podnikatelé,
c) samospráva veřejných záležitostí na katastrálním území obce.
Obec jako základní územně samosprávní celek:
a) je veřejnoprávní korporací, což znamená, že je společenstvím členů občanů
s trvalým bydlištěm a firem se sídlem na katastrálním území obce,
b) je reprezentantem veřejných zájmů,
c) pečuje o všestranný sociálně ekonomický rozvoj svého území a o potřeby
občanů a schvaluje územní plán obce,
d) je samostatným ekonomickým subjektem, resp. právnickou osobou a má
svou právní subjektivitu,
1
Ú S T A V N Í Z Á K O N č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávních celků a o změně ústavního
zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
9
e) zabezpečuje veřejné služby (také veřejné statky) pro své občany a k tomu si
také může zřizovat neziskové organizace (tzv. organizační složky obce,
příspěvkové organizace či obecně prospěšné společnosti),
f) může zakládat obecní podniky či vkládat svůj majetek do společných
podniků,
g) musí mít určitou finanční suverenitu,
h) je nositelem veřejné moci jejíž rozsah stanovuje zákon o obcích (může zřídit
např. obecní policii) a upravuje záležitosti obce tzv. obecně závaznými
vyhláškami.3
Obec pečuje o rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a chrání veřejný zájem.
Je samostatně spravována zastupitelstvem obce. Dalšími orgány obce jsou: rada obce,
starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Jestliže je obci svěřen výkon přenesené
působnosti je orgánem obce také komise. Obec spravuje své záležitosti samostatně a rozsah
samosprávy může být omezen jen zákonem. Obec má tedy své orgány, které jsou její
nezbytnou součástí. Tyto orgány obce, jejich pravomoci a působnost vymezuje zákon o
obcích. Těmito orgány obce konkrétnejšou:
• Zastupitelstvo - nejvyšší volený orgán, počet členů se odvíjí od velikosti obce, schází
se nejméně jednou za tři měsíce a jeho jednání jsou veřejná. Usnáší se, je-li přítomna
nadpoloviční většina jeho členů.
• Rada - je výkonným orgánem, ze své činnosti se zodpovídá zastupitelstvu, jeho
členové jsou voleni z řad zastupitelstva, jednání jsou neveřejná. Rada schvaluje
nařízení obce.
• Starosta - zastupuje obec navenek, je volen z řad členů zastupitelstva obce a tomu se
zodpovídá za svou činnost, jmenuje a odvolává tajemníka obce, odpovídá za
informování občanů o činnosti obce, svolává a řídí zastupitelstvo a radu.
• Tajemník - jeho funkce musí být zřízena v obcích s pověřeným obecním úřadem a
v obcích s rozšířenou působností. Zajišťuje výkon přenesené působnosti a plní úkoly
v samostatné působnosti obce.
• Finanční a kontrolní výbor - jedná se kontrolní orgány zastupitelstva obce. Finanční
výbor pak kontroluje nakládání s finančními prostředky a majetkem obce a kontrolní
výbor dohlíží na plnění usnesení zastupitelstva a rady obce, dodržování právních
předpisů, apod.
2
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
3
P E K O V Á , I , PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru, s. 78 - 79.
10
• Správce obce - jedná se o nový institut zavedený zákonem o obcích. Jedná se
o zaměstnance krajského úřadu, který v obci zabezpečuje výkon přenesené
působnosti, pokud zde není tajemník. Je jmenován do funkce, pokud není
v obci zvoleno zastupitelstvo anebo bylo rozpuštěno a také, není-li obsazena
funkce starosty obce.
1.1.1 Působnost obce
Působnost obce se dle zákona o obcích člení na samostatnou a přenesenou. Do samostatné
působnosti obce zahrnuje zákon o obcích záležitosti, které jsou v zájmu obce ajejích občanů,
kteří na daném území žijí. Obec se v samostatné působnosti stará o vytváření podmínek pro
rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů v souladu s místními
zvyklostmi. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví,
dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, kulturního rozvoje a ochrany
veřejného pořádku (v souvislosti s ochranou veřejného pořádku mohou obce zřizovat obecní
policii, což upravuje zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů).
Stát zasahuje jen v případě, kdy by mělo dojít k porušení zákona. Obec si taktéž v samostatné
působnosti může zřídit právnické osoby nebo organizační složky obce a může spolupracovat
právě s dalšími obcemi.
V samostatné působnosti může obec také ukládat povinnosti a to skrze obecně
závaznou vyhlášku:
a) k zabezpečení záležitostí veřejného pořádku (např. že některé činnosti jsou
v obci na veřejných prostranstvích zakázány, atd.),
b) pro pořádání, průběh a ukončení sportovních a kulturních podniků
přístupných pro veškerou veřejnost (např. taneční zábavy, diskotéky...),
c) k zajištění udržování čistoty v ulicích a na jiných veřejných prostranstvích,
k ochraně životního prostředí a zeleně.
Přenesená působnost obce je:
a) v základním rozsahu svěřeném obci vykonávána orgány obce a v tomto
případě je území obce správním obvodem,
b) v rozsahu pověřeného obecního úřadu vykonávána tímto úřadem,
c) v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností vykonávána tímto
úřadem.
Pří provádění přenesené působnosti se orgány obce řídí:
1) zákony a jinými právními předpisy - při vydávání nařízení obce,
11
2) v ostatních případech:
a) usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních orgánů,
b) opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při
kontrole výkonu přenesené působnosti podle zákona o obcích.
Na plnění úkolů v přenesené působností dostávají obce příspěvek ze státního rozpočtu.
Dále mají obce přenesenou působnost v rámci vykonávání státní správy, kdy obce
vykonávají v přenesené působnosti státní správu v rozsahu vymezeném zákonem o obcích.
Přenesená působnost obce fakticky znamená to, že obec vykonává státní správu,
kterou na ni deleguje stát, na obec tak stát přenáší část svých výkonů, aby se více přiblížil
svému občanovi. Rozhodovací pravomoc však zůstává na úrovni státu. Zákon o obcích pak
rozlišuje různé stupně úřadů podle rozdílného objemu přenesené působnosti. Vedle
základního výkonu přenesené působnosti zákon vymezuje pověřené obecní úřady a obce
s rozšířenou působností. Obce také mohou mít svěřenu působnost stavebního úřadu nebo
živnostenského úřadu.
Vedle obecně závazných vyhlášek vydávaných v samostatné působnosti, může obec
v přenesené působnosti vydávat i různá nařízení obce. Obecně závazné vyhlášky a nařízení
obce musí být podle zákona o obcích vyhlášeny, což je podmínkou jejich platnosti. Vyhlášení
se provádí tak, že se vyvěsí na úřední desce obecního úřadu na dobu 15 dnů, kdy dnem
vyhlášení je první den vyvěšení na úřední desce. Účinnosti pak nabývají tyto právní předpisy
patnáctým dnem po dni vyhlášení. Obec samozřejmě vede evidenci právních předpisů, které
vydala (náležitosti evidence jsou stanoveny v zákonu o obcích).
1.1.3 Hospodaření obce
Hospodaření obce upravuje zákon o obcích. Obec sestavuje roční rozpočet, který zachycuje
plánované příjmy a výdaje obce, jedná se tedy o jakýsi finanční plán obce. Rozpočet se
zpravidla sestavuje jako vyrovnaný. Pokud není do konce roku schválen, hospodaří obec
podle rozpočtového provizoria. Rozpočtová skladba je upravována vyhláškou Ministerstva
financí ČR. Obec požádá za uplynulý kalendářní rok o přezkoumání hospodaření obce
příslušný krajský úřad anebo zadá přezkoumání auditorovi. Přezkoumání hospodaření obce
provádí kraj v přenesené působnosti. Jestliže o přezkoumání obec nepožádá, přezkoumá
hospodaření obce příslušný krajský úřad. Přezkoumání hospodaření upravuje zákon č.
420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných
svazků obcí. Náklady na přezkoumání hospodaření obce auditorem uhradí obec ze svého
rozpočtu. Obec vede dle zákona o obcích účetnictví, které je upraveno v zákoně č. 563/1991
12
Sb., o účetnictví a jeho provádění je dále upraveno ve vyhlášce č. 505/2002 Sb., kterou se
provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou územními
samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami
státu.
Závěrečný účet a zprávu o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulý
kalendářní rok projedná zastupitelstvo obce do 30. června následujícího roku, případně přijme
opatření k nápravě nedostatků.
Majetek obce musí být podle zákona o obcích využíván účelně a hospodárně v souladu
se zájmy obce a úkoly plynoucími ze zákonem vymezené působnosti. Obec má povinnost
starat se o zachování majetku (musí ho ze zákona chránit před zničením, poškozením,
odcizením či zneužitím), pečuje o rozvoj svého majetku a vede jeho evidenci. Jestliže chce
obec prodat, vyměnit nebo darovat nějaký nemovitý majetek, pronajmout ho či poskytnout
jako výpůjčku, musí tuto zprávu obec zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím, a
to vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k ní mohli případní zájemci vyjádřit a
předložit své nabídky. Co se týká úplatného převodu majetku je cena sjednávána ve výši,
která je v daném místě a čase obvyklá (případné odchylky musejí být zdůvodněny).
Obec nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob s výjimkou:
a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jestliže jsou tyto peněžní
prostředky určeny pro investici uskutečněnou s finanční podporou ze
státního rozpočtu nebo státního fondu,
b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jestliže jsou tyto peněžní
prostředky určeny pro investici do nemovitostí vlastněných obcí,
c) těch, které zřídila obec, kraj nebo stát,
d) bytových družstev,
e) honebních společenstev.
Za hospodaření a závazky obce neručí stát, pokud tedy nepřevezme tento závazek smluvně.
1.2 Spolupráce obcí
Obecně by se dalo říci, že důvodem pro spolupráci obcí je dosažení vyšší úrovně určitého cíle
než by obec zvládla sama. Spolupráci lze považovat za součinnost určitého množství subjektů
za účelem dosahování určitého společného cíle. Efektivní spolupráce pro obce může být
klíčovým faktorem jejich rozvoje. Umožňuje jim realizovat na svěřeném území rozhodující
rozvojové záměry, připravovat a uskutečňovat rozvojové projekty, které by samostatně pro
jednotlivé obce byly prakticky nedosažitelné, umožňuje jim tímto způsobem snížit problémy
13
plynoucí z jejich případné malé populační velikosti či nevýhodné územní odlehlosti.
Důvodem spolupráce je také efektivnější využívání disponibilních zdrojů a prostředků, což
vede k pareto-optimálnímu výsledku (tzn. že alespoň jedna z obcí si polepší za podmínky, že
si nepohorší ostatní obce), v praxi je ovšem požadováno získání nějakých výhod všemi
zúčastněnými. Meziobecní spolupráci podporuje i fakt, že v ČR existuje přes 6000 obcí a z
nich více než čtvrtina má počet obyvatel do 200, počet do 1000 obyvatel má cca 80% obcí.4
Hlavním důvodem pro vznik obecní spolupráce je její účelový charakter - tedy spojení
obcí za účelem zabezpečení potřeb svěřených obcím zákonem v rámci samostatné působnosti
jakož i přenesené působnosti státní správy.5
Zákonem, který toto stanovuje, je samozřejmě
zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Podle tohoto zákona mají obce v samostatné působnosti
zabezpečovat rozvoj sociální péče a uspokojovat potřeby svých občanů jako jsou např.
potřeby ochrany zdraví či rozvoje infrastruktury, apod. Pokud zajišťování těchto potřeb je nad
hranice možností dané obce, můžou navázat obce vzájemnou spolupráci k zajištění určitých
cílů. Právě vztah ke konkrétnímu účelu je zásadní při výběru formy spolupráce.
V obecné rovině lze rozlišit různé typy spolupráce dle jejího významu, formální
způsoby vymezení podmínek spolupráce, mechanismy spolupráce, aktéry spolupráce,
ekonomické modely, nástroje spolupráce a řadu dalších charakteristik. V závislosti na
jednotlivých znacích lze identifikovat bariéry spolupráce, stejně jako faktory jejího úspěšného
fungování. Z hlediska formálního přístupu rozlišujeme tři úrovně spolupráce obcí:
• institucionalizovaná,
• smluvní,
• ad hoc.
Nejvíce organizovanou formou spolupráce a nejvyšším stupněm spolupráce je její
institucionalizovaná podoba, která je nejčastější formou umožňující a upravující vzájemné
vztahy zúčastněných subjektů. Jejím typickým příkladem je zakládání svazků obcí, nově také
lze jako typický příklad uvést i místní akční skupiny anebo euroregiony. Institucionalizace
spolupráce umožňuje dlouhodobé a cílené rozvíjení přínosů spolupráce.6
Smluvní spolupráce
na úrovni obecní spolupráce je uskutečňována zejména v oblasti vztahů se zahraničními
(partnerskými) obcemi. Spolupráce ad hoc je čistě účelová (často monoúčelová), vzniká
z potřeby realizovat určitý záměr.7
4
G A L V A S O V Á I . a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 1 2 - 1 3 .
5
G A L V A S O V Á I. a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 13 - 14.
6
G A L V A S O V Á I. a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 22 - 23.
7
B I N E K J., C H A B I Č O V S K Á K . Význam spolupráce ve veřejné správě (In BLIŽKOVSKÝ, Bohumír.
Zdokonalování veřejné správy a samosprávy České republiky.), s. 103.
14
1.2.1 Formy meziobecní spolupráce
Podle zákona o obcích spolu mohou obce spolupracovat pouze při výkonu samostatné
působnosti a to v několika formách. V České republice rozlišujeme tyto tři formy spolupráce
obcí:
a) smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,
b) smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí,
c) založení právnických osob podle zvláštního zákona (upraveno obchodním
zákoníkem) dvěma nebo více obcemi.
Smlouva mezi dvěma či více obcemi ke splnění konkrétního úkolu se uzavírá na dobu
určitou nebo neurčitou a to podle charakteru úkolu a zájmů obce. Jedná se o relativně novou
formu spolupráce (objevila se v zákoně o obcích až v roce 2000) a týká se více než poloviny
obcí. Předmětem této smlouvy nemůže být vznik právnické osoby, smlouva může být
uzavřena pouze mezi dvěmi a více obcemi. Smlouva musí mít písemnou podobu a musí být
schválena zastupitelstvy obcí, kterých se týká, jinak by byla neplatnou. Smlouva ke splnění
konkrétního úkolu musí obsahovat tyto náležitosti:
• označení účastníků smlouvy,
• vymezení předmětu a rozsahu smlouvy,
• práva a povinnosti účastníků smlouvy,
• pokud je předmětem smlouvy stavba, tak způsob jejího využití po dokončení,
• způsob odstoupení účastníků od smlouvy a jejich vypořádání.
Předmětem smlouvy je tedy zajištění konkrétního úkolu, který spadá do samostatné
působnosti obcí. Majetek, který se získá výkonem společné činnosti obcí na základě
podepsané platné smlouvy, se stává spoluvlastnictvím všech účastníků této smlouvy, a pokud
smlouva nestanoví jinak, jsou podíly na majetku všech účastníků stejné, stejně tak závazky
vůči třetím osobám, pokud není opět ve smlouvě stanoveno jinak.
Zákon o obcích jako jednu z forem meziobecní spolupráce uvažuje zakládání
právnických osob podle zvláštního zákona. Podle obchodního zákoníku se obce řídí zejména
zakladají-li akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, podle zákona
248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech se řídí při zakládání obecně prospěšných
společností, atd. Právnickou osobu zakládají obce v případě, že jejich společný úkol vyžaduje
stabilnější spolupráci. Této formy se využívá často při zakládání správy bytových domů, u
dopravních podniků, kulturních či sportovních zařízení apod.
15
Tabulka č. 1: Právní formy spolupráce obcí
Právní formy spolupráce obcí
Právní forma Subjekty Norma Konkrétní formy
Smlouva ke splnění
konkrétního úkolu
pouze obce zákon č. 128/2000 Sb.,
o obcích
Smlouva
o vytvoření
dobrovolného svazku
obcí
pouze obce zákoně. 128/2000 Sb.,
o obcích
svazky obcí
Společná právnická
osoba
pouze obce zákoně. 513/1991 Sb.,
obchodní zákoník
Zdroj:
GALVASOVA I. a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 28.
Obce mohou spolupracovat samozřejmě také s právnickými a fyzickými osobami na
jejichž občanskoprávní vztahy se použije ustanovení občanského zákoníku o zájmových
sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.
Obcím je umožněno spolupracovat i s obcemi jiných států a rovněž být členy
mezinárodních sdružení místních orgánů (např. jedná-li se o obec v pohraničí ČR, může pro
ni být výhodné spolupracovat s obcemi v pohraničí např. Slovenska). Obce tedy mohou podle
zákona o obcích uzavírat s obcemi jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci. Stejně tak
mohou tyto smlouvy uzavírat svazky obcí se svazky obcí jiných států. Obsahem těchto smluv
mohou být ale jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu o
vzájemné spolupráci uzavřel. Přeshraniční spolupráce obcí a měst se rozvíjí v rámci tzv.
euroregionů, jejichž cílem je snížení významu státních hranic na úroveň správního členění
s pozitivně stimulujícím účinkem na spolupráci. Pro existenci euroregionů však neexistuje
právní opora. V ČR fungují euroregiony jako zájmová sdružení právnických osob nebo jako
sdružení vzniklá na základě smlouvy. Tento druh spolupráce vzniká na územích, kde jsou
určité kulturní a hospodářské spojitosti překračující státní hranice. Jako příklad fungujícího
euroregionu lze uvést česko-rakousko-slovenský euroregion Pomoraví8
ležící částečně v
Jihomoravském kraji.9
Jako další příklad lze uvést česko-slovenský euroregion Bílé - Biele
Karpaty10
, který se týká Zlínského a Trenčínského kraje.
Za zvláštní formu spolupráce může být považováno i uzavírání smluv v rámci
přenesené působnosti obcí. Pro zabezpečování agend v přenesené působnosti je významný
institut veřejnoprávních smluv, který zavedl zákon o obcích z roku 2000. Uzavírání těchto
8
http://www.somjm.cz/euroregion-pomoravi.html
9
G A L V A S O V A L , a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 41.
1 0
http://www.erbbk.sk/main.php?r=l&s=l 1
16
veřejnoprávních smluv mezi obcemi slouží hlavně k zajištění části přenesené působnosti, pro
jejíž výkon nemají menší obce předpoklady. K uzavření takové smlouvy je nutný souhlas
krajského úřadu. Praxe ukazuje, že veřejnoprávní smlouvy mezi obcemi směřují zejména
k zajišťování výkonu přenesené působnosti ve věcech přestupků, k zajišťování úkolů podle
zákona o obecní policii, ve věci poskytování jednorázových dávek sociální péče, dále jsou
veřejnoprávní smlouvy nejčastěji uzavírány v oblastech státní památkové péče, sociálně
právní ochrany dětí a další.1 1
Tento druh spolupráce se týká tedy pouze takové přenesené
působnosti, která je svěřena orgánům všech obcí. Tuto smlouvu lze uzavřít pouze mezi
obcemi v rámci jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností. Využití tohoto
institutu vede zejména k úsporám obecních finančních prostředků, ale hlavně také ke
kvalifikovanějšímu zajištění výkonu dané činnosti. Problémem, který zde může nastat, by
mohla být úhrada nákladů za výkon přenesených činností za situace, kdy příspěvek od státu
nepokrývá celou částku. Institutu veřejnoprávních smluv se využívá výhradně k zajištění nebo
zlepšení výkonu přenesených působností.1 2
Pro hodnocení spolupráce obcí je možno posuzovat účel a náplň spolupráce, kdy za
účel je považován cíl spolupráce a náplní je souhrn aktivit vedoucích k dosažení účelu vzniku.
V případě meziobecní spolupráce v návaznosti na cíle je možné rozlišit tři základní okruhy
spolupráce - celkový rozvoj území, rozvoj určitých aspektů území, řešení konkrétních dílčích
problémů. Na základě kombinace různých znaků spolupráce můžeme rozlišovat konkrétní
formy spolupráce.1 3
(Jako příklad viz tabulka č. 2)
Tabulka č. 2: Znaky spolupráce u svazku obcí
Znaky spolupráce u svazku obcí
Forma Funkce Účel Náplň Formální Typy
spolupráce spolupráce spolupráce spolupráce přístup aktérů
Svazek např. celkový např. institucio- obce
obcí společný rozvoj realizace nalizovaný
postup území projektů
sdílení společné
zkušeností akce
Zdroj: GALVASOVA I. a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 24.
1 1
G A L V A S O V A I. akol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 15.
1 2
G A L V A S O V A I. akol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 2 6 - 2 7 .
1 3
G A L V A S O V A I. akol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 2 4 .
17
Spolupráce obcí je zmiňována také v další legislativě, např. v zákoně č. 248/2000 Sb. o
podpoře regionálního rozvoje14
nebo v zákoně č. 561/2004 Sb., školský zákon, který říká, že
školská zařízení může mimo obec zřizovat také svazek obcí - výňatek z tohoto zákona
týkající se svazků obcí viz příloha č. 1.
1.2.2 Formy spolupráce obcí s dalšími subjekty15
Nejtypičtější podobou i formou spolupráce obcí je dobrovolný svazek obcí. Jako hlavnímu
objektu této práce mu bude věnována v následující kapitole detailní pozornost. Na tomto
místě budou proto charakterizovány další podoby stojící mimo téma práce.
Jednou z těchto forem je místní akční skupina. Místní akční skupina funguje v rámci
iniciativy LEADER+7
, která spojuje subjekty veřejného i soukromého sektoru působící
v daném území, tzn. obce, svazky obcí, podnikatele, nestátní neziskové organizace i občany.
Na úrovni rozhodování musí tvořit zástupci soukromého sektoru (tj. podnikatelé, neziskové
organizace, občané reprezentující zájmové skupiny) nejméně 50% z místního partnerství.
Nejčastější právní formou místní akční skupiny je občanské sdružení. Základem místní akční
skupiny je pak partnerská dohoda o hlavních cílech rozvoje venkovského regionu, společná
příprava strategií a realizace projektů. Zmiňovaná metoda Leader je pak založena na
partnerské spolupráci různých subjektů na území. Cílem metody Leader je podporovat
zavádění strategií pro trvale udržitelný rozvoj, vyzkoušet nové způsoby podpory přírodního a
kulturního dědictví, upevnit ekonomické prostředí, přispět k tvorbě nových pracovních míst
apod.16
Významnou roli by mohla sehrát spolupráce veřejného a soukromého sektoru, která se
může uskutečňovat různými způsoby, za různým účelem a v různém rozsahu. Jednou z forem
takové spolupráce je Partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Priváte
Partnership, PPP). Tohoto se využívá zejména za účelem využití zdrojů a schopností
1 4
Citace zákona č. 248/2000 Sb.: Příjemci finanční podpory mohou být kraje, sdružení obcí nebo obce a jimi
založené právnické osoby, podnikatelé, nestátní neziskové organizace a ostatní právnické osoby, které o ni
požádají a předloží projekt, kterým m á být realizováno opatření obsažené v státním programu regionálního
rozvoje.
Příjemci finanční podpory mohou být sdružení obcí nebo obce a jimi založené právnické osoby, podnikatelé a ostatní
právnické osoby, které o ni požádají a předloží projekt, kterým má být realizováno opatření obsažené v programu
rozvoje územního obvodu kraje.
Obec ve své samostatné působnosti může:
a) podporovat rozvoj podnikatelských aktivit potřebných pro rozvoj regionu, například formou technické a
investiční přípravy pro investory - podnikatele, a
b) sdružovat své prostředky se sousedními obcemi a dalšími právnickými osobami při zajišťování rozvojových
programů společných více obcím.
1 5
B I N E K I , C H A B I Č O V S K Á K . Význam spolupráce ve veřejné správě (In BLIŽKOVSKÝ, Bohumír.
Zdokonalování veřejné správy a samosprávy České republiky.), s. 106-107.
1 6
G A L V A S O V Á L , a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 32-33.
18
soukromého sektoru při zabezpečení veřejných služeb či zajištění veřejné infrastruktury.
Existují dva základní způsoby tohoto partnerství (dále jen „PPP"):
1) Svazek obcí společně se soukromou právnickou nebo fyzickou osobou založí
samostatnou společnost, tzv. společnost pro zvláštní účel. Tato společnost pak
realizuje daný projekt a za provedenou investici získá dlouhodobé povolení na
provozování služby. Z poplatků za tyto služby splácí úvěry, provozní náklady a
generuje zisky.
2) Soukromý investor vloží finanční prostředky do vytvoření veřejně prospěšné stavby, tu
potom spravuje a provozuje. Za tuto službu dostává od veřejného sektoru úplatu za
dostupnost služby nebo získává finanční prostředky přímo od uživatelů.
PPP tak účinně přispívá ke zvýšení efektivity i kvality poskytovaných veřejných služeb a
urychluje realizaci infrastrukturních projektů s pozitivním dopadem na rozvoj ekonomiky.
Jako typický příklad lze uvést právě infrastrukturní stavby a to v oblasti dopravní
infrastruktury (dálnice, tunely...), ale také projekty z oblasti zdravotnictví (nemocnice) nebo
školství (univerzitní campusy, studentské ubytování...), apod. Podstatou PPP je to, že většího
přínosu pro veřejný sektor lze dosáhnout využitím zkušeností a schopností soukromého
sektoru a rozdělením rizik mezi obě strany tak, že každá strana nese takové riziko, které
dokáže nejlépe řídit. Překážkou v rozvoji PPP je ale nedostatečná legislativní úprava a
nedostatek finančních prostředků a také neexistence instituce, která by takové vztahy
spravovala. I když jisté kroky pro podporu PPP v ČR již byly učiněny a to tyto: Ministerstvo
financí ČR zřídilo Centrum pro podporu implementace PPP a existují další dvě organizace
založené v roce 2004, které se dané problematice věnují. Jsou to PPP Centrum a Asociace
PPP.1 7
Hlavním přínosem PPP je zejména vysoká kvalita služeb, které poskytuje veřejný
sektor, včasná a rychlejší realizace projektů, nižší náklady pro veřejný sektor a v neposlední
řadě je to i přenos rizik či transparentnost.18
Za další formu meziobecní spolupráce může být považována i Národní síť zdravých
měst ČR (dále jen „NSZM"), jejímž členem mohou kromě obcí, měst, krajů a právnických
osob respektujících stanovy, být také dobrovolné svazky obcí. NSZM je tedy zájmovým
sdružením právnických osob a municipalit. Svým členům poskytuje poradenství v oblasti
spolupráce a výměny zkušeností a přístupu k finančním zdrojům a to státním i evropským
včetně konzultací k přípravě projektů. Nabízí také pomoc při přípravě strategie rozvoje.
Jihomoravský kraj je členem NSZM od roku 2008. Z Jihomoravského kraje jsou dále členy
NSZM mikroregiony Drahanská vrchovina, Letovicko a mikroregion Kuřimka. Z měst
1 7
G A L V A S O V Á L , a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 36-37.
19
Jihomoravského kraje jsou to pak Brno, Kuřim, Adamov, Blansko, Boskovice, Letovice a
Hodonín. Tyto údaje byly čerpány z DataPlánu NSZM, který je přístupný na
http://dataplan.info/. DataPlán NSZM byl vytvořen pro zefektivnění procesu řízení a
plánování a pro sdílení zkušeností mezi municipalitami v NSZM sdruženými. Je to
informační systém, který propojuje strategické plány jednotlivých členů. Obsahuje databázi
koncepčních dokumentů municipalit, včetně aktivit a zamýšlených projektů. Zahrnuje také
rozpočty členů a jejich úspěšné projekty. V současnosti má NSZM 92 členů.1 9
1 8
B A U E R O V Á A . , Rozvojové partnerství v obci a regionu, (In Řízení obcí II.), s. 113-114.
1 9
G A L V A S O V Á L, a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 38-39.
20
2 DOBROVOLNÉ SVAZKY OBCI A JEJICH HOSPODAŘENI
Tato stěžejní kapitola se soustřeďuje výhradně na problematiku dobrovolných svazků obcí. V
první podkapitole je charakterizován dobrovolný svazek obcí, vymezen tento pojem v oblasti
legislativy, je popsáno, jak dochází k vytvoření dobrovolného svazku obcí, a jsou zde všechny
náležitosti související se vznikem svazku obcí, jeho stanovy, kdo může být jeho členem a za
jakých podmínek... Je zde vymezen předmět činnosti dobrovolného svazku obcí stanovený
zákonem, důvody zakládání dobrovolných svazků obcí, dále jsou zde definovány volené
orgány a vztahy mezi nimi. Součástí této první podkapitoly je dále rozlišení dobrovolných
svazků obcí na svazky monotematické a mikroregiony a jejich popis, resp. vysvětlení jejich
rozdílnosti. Dalším tématem jsou pak aktéři dobrovolného svazku obcí a vzájemné vazby
mezi nimi a hlavní postava svazku, jeho manažer. Jako konkrétní příklad toho, co může stát
jako příčina svazku obcí, může být uvedeno založení svazku obcí za účelem zřízení školské
právnické osoby.
Druhá podkapitola této kapitoly pojednává o náležitostech hospodaření dobrovolných
svazků obcí, konkrétněji je zde popsáno rozpočtování, hospodaření s majetkem, apod. Dále je
věnována pozornost přezkoumání hospodaření a sestavení závěrečného účtu.
Třetí samostatnou podkapitolou jsou zdroje financí a financování dobrovolných
svazků obcí, což je pro činnost svazků obcí naprosto nezbytnou součástí. Část této
podkapitoly představují problémy s financováním dobrovolných svazků obcí spojené.
Poslední, tedy čtvrtou, podkapitolou je strategické plánování dobrovolných svazků
obcí, které je se svazky také pevně spojeno, protože vytváří plán do budoucna zahrnující cíle,
úkoly a činnosti svazku obcí a tvoří tak východisko pro finanční a majetkovou stránku
činnosti svazků. Jsou zde uvedeny strategické dokumenty a zmíněna související
problematika.
2.1 Charakteristika fungování dobrovolných svazků obcí
Založení dobrovolného svazku obcí je pokládáno za vyšší formu spolupráce mezi obcemi a je
základní a nejtypičtější formou spolupráce obcí v ČR, která je přímo uvedena a upravena
v zákoně o obcích a to v §49 - §53 (viz příloha č. 2 - výňatek ze zákona o obcích). Podle
zákona o obcích mají obce právo být členy svazků obcí za účelem ochrany a prosazování
svých společných zájmů a vykonávání záležitostí spadajících do samostatné působnosti obcí.
Členem dobrovolného svazku obcí mohou být pouze obce, nemohou jimi být jiné právnické či
fyzické osoby. Jednotlivé obce mohou vytvářet svazky obcí či vstupovat do již vytvořených
21
svazků za podmínek daných stanovami svazku. Vytvořený svazek obcí je právnickou osobou.
Svazky obcí zajišťují plnění úkolů obcí v rámci samostatné působnosti, za tímto účelem
shromažďují také finanční prostředky. Společné vykonávání některých úkolů snižuje
administrativní zatížení obcí, což se zdá být velmi účelné zejména pokud se jedná o malé
obce, přesněji řečeno o obce s malým počtem obyvatel. Svazek může být jednoúčelový i
víceúčelový, svazky se liší intenzitou a náplní spolupráce. Svazek obcí vzniká uzavřením
smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí. Smlouva musí mít samozřejmě písemnou
formu a musí být schválena zastupitelstvy obcí, jinak je neplatná. Součástí této smlouvy jsou i
stanovy-viz. níže. Smlouva musí obsahovat20
:
• označení účastníků smlouvy,
• vymezení předmětu smlouvy a jeho rozsahu,
• práva a povinnosti j ednotlivých účastníků smlouvy,
• způsob využití stavby po jejím dokončení, je-li stavba předmětem smlouvy,
• způsob odstoupení účastníků od smlouvy a vypořádání části jejich majetku.
Obec je návrhem smlouvy o založení dobrovolného svazku obcí vázána ode dne jeho
schválení zastupitelstvem obce do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy pokud jiná
obec, které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu2 1
.
Smlouva pak nabývá účinnosti dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky. Pro otázky právní
způsobilosti svazku obcí, jeho registraci, zrušení a zániku platí občanský zákoník, stejně tak
pro zrušení svazku obcí a jeho zánik.2 2
Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou stanovy, které mimo jiné obsahují:
• název a sídlo členů,
• název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti,
• orgány, způsob j ej ich ustavování, j ej ich působnost a způsob rozhodování,
• majetek členů, který vkládají do svazku obcí,
• zdroje příjmů svazku obcí,
• práva a povinnosti členů,
• způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty,
• podmínky přistoupení a vystoupení ze svazku obcí, včetně vypořádání majetku,
• obsah a rozsah kontroly svazku obcí těmi obcemi, které jej vytvořily.
Následující tabulka č. 3 nám ukazuje počet dobrovolných svazků obcí k 20. dubnu
2009, rozdělených podle jednotlivých krajů, v úvahu zde nebude brána Praha ani jako kraj,
2 0
M A R K O V Á H . , Finance obcí, měst a krajů, s. 36-37.
2 1
M A R K O V Á H . , Finance obcí, měst a krajů, s. 37.
22
ani obec. Tabulka má informativní charakter, slouží k vytvoření představy o vývoji svazků
obcí. V jednom ze sloupců tabulky je potom počet svazků obcí v roce 2005, abychom mohli
zhodnotit a pozorovat vývoj dobrovolných svazků obcí. Lze zde vidět nárůst dobrovolných
svazků obcí, kdy počet z roku 2005 se do letošního roku zvýšil o 26. Můžeme tedy říci, že
počet dobrovolných svazků se neustále zvyšuje. Největší počet dobrovolných svazků obcí má
stejně jako v roce 2005 Středočeský a Jihomoravský kraj. V Jihomoravském kraji dokonce
došlo k největšímu nárůstu. K opačnému trendu, tedy k nej menšímu nárůstu naopak došlo
v kraji Vysočina, kde zůstal počet stejný. U některých krajů můžeme rovněž vidět pokles
počtu dobrovolných svazků obcí, což může být způsobeno tím, že některé z nich po dosažení
konkrétního cíle zanikly (to se týká pravděpodobně svazků technických). Zdrojem kníže
uvedeným datům se stal informační systém Ministerstva financí ARIS, podle jehož evidence
je v současnosti registrováno 772 dobrovolných svazků obcí.
Tabulka č. 3: Počet dobrovolných svazků obcí podle krajů
Počet dobrovolných svazků obcí podle krajů
Kraj Počet obcí
Počet dobrovolných
svazků obcí
v roce 2005
Počet dobrovolných
svazků obcí
v roce 2009
Středočeský 1144 130 134
Jihočeský 622 54 50
Plzeňský 501 55 52
Karlovarský 131 17 15
Ústecký 354 36 37
Liberecký 215 34 27
Královéhradecký 448 50 53
Pardubický 451 54 57
Vysočina 704 73 73
Jihomoravský 672 110 129
Moravskoslezský 299 37 42
Zlínský 305 37 48
Olomoucký 397 59 55
Celkem 6243 746 772
Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/raris/vyberluvod.pl, MIKLOVA K.., Rozpočet dobrovolného svazku obcí, s. 52 — vlastní zpracování
M A R K O V Á H . , Finanční hospodaření územních samosprávních celků, s. 34.
23
Dobrovolný svazek obcí je optimální formou dlouhodobé a víceúčelové formy
spolupráce mezi obcemi, která je nej významnější z hlediska hospodářského, sociálního a
kulturního rozvoje obcí.2 3
Svazky obcí vznikají obvykle pro nějakou územně ucelenou oblast,
která je vymezena přírodními, technickými nebo historickými hranicemi a dalšími prvky.
Vyskytují se však i svazky sdružené bez principu územní celistvosti a zaměřující se např. na
rozvoj určitých společných záměrů. Jako příklad takového svazku lze použít svazek obcí
Cyklostezka Brno - Vídeň.2 4
Z hlediska zajištění spolupráce mezi obcemi hraje důležitou roli osoba schopného
manažera daného svazku.25
Jeho úkolem je pak zajišťování organizačního zázemí
mikroregionu, stmelování obcí a jejich přístupů, koordinace společných pohledů na jednotlivé
problémy, vytváření dlouhodobých plánů, ale i zajištění finančních prostředků. Manažer
svazku obcí vytváří také žádosti o spolufinancování projektů z krajských, národních či
evropských fondů.2 6
Podrobnějším popisem funkce manažera se zabývá podkapitola 2.1.4.
Svazky obcí slouží často jako základ i pro jiné typy spolupráce, jedná se zejména o
místní akční skupiny a euroregiony. Svazky obcí mohou vstoupit jako celek i do Národní sítě
zdravých měst (viz předchozí kapitola). Svazky jsou také východiskem pro případné nové
přístupy k organizaci spolupráce.2 7
2.1.1 Orgány dobrovolného svazku obcí
Jak vyplývá z předchozího textu, svazek při svém založení vytváří stanovy, ve kterých jsou
uvedeny orgány svazku. To jaké orgány svazek má záleží pouze na něm samotném a jejich
výkon se může svazek od svazku lišit. Orgány dobrovolného svazku obcí mohou být tyto:
a) valná hromada - je nej vyšším orgánem svazku obcí a je složená ze zástupců všech
členských obcí. Valná hromada rozhoduje o všech hlavních záležitostech souvisejících
s řízením a činností svazku obcí (nejčastěji věci ohledně stanov, členských příspěvků,
rozpočtu ...)
b) rada - je výkonným orgánem svazku obcí, pravomoci jsou jí svěřeny stanovami nebo
valnou hromadou, mezi hlavní činnosti patří řízení svazku obcí mezi zasedáními valné
hromady, realizace usnesení valné hromady, zajištění hospodaření, účetnictví ...
2 3
G A L V A S O V Á I . a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 15.
2 4
G A L V A S O V Á I. a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 28-29.
2 5
G A L V A S O V Á I. a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 29.
2 6
B I N E K I , C H A B I Č O V S K Á K . Význam spolupráce ve veřejné správě (In BLIŽKOVSKÝ, Bohumír.
Zdokonalování veřejné správy a samosprávy České republiky.), s. 107.
2 7
G A L V A S O V Á I. a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 29.
24
c) předseda a místopředseda rady - jsou statutárními orgány svazku obcí, jednají
jménem svazku obcí s třetími osobami, zajišťují styk s peněžními ústavy, odpovídají
za vedení účetnictví ...
Na činnost těchto zmíněných orgánů nahlíží kontrolní orgán, který kontroluje veškerou
činnost svazku obcí, dodržování předpisů a stanov, hospodaření s majetkem či vedení
účetnictví. V čele svazku obcí pak stojí starosta některé z členských obcí. Celé organizační
schéma nám demonstruje obrázek č. 1. Tato organizační struktura je však obecná a svazek od
svazku se může lišit.2 8
Obrázek č. 1: Schéma vnitřních vztahů forem spolupráce
Zdroj: GALVASOVA L, a kol, Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 55
2.1.2 Aktéři dobrovolného svazku obcí
Samostatnou „kapitolou", ale neoddělitelnou součástí, dobrovolného svazku obcí jsou jeho
aktéři a vztahy mezi nimi, ať už formální či neformální. Pro kvalitu spolupráce obcí je
důležitá schopnost hledat společná řešení a realizovat je. Právě kvalita spolupráce se zakládá
na tom, jak spolu jednotliví aktéři jednají. Subjekty, neboli aktéry, spolupráce lze rozlišit na
následující tři skupiny:
a) podílející se - tj. subjekty, které jsou zapojeny do procesu řešení či přípravy,
podílí se na něm = např. spolupracující obce, členové svazku obcí,
b) zainteresovaní - tj. subjekty, na které bude jistá aktivita působit = např. občané,
c) dotčení - tj. subjekty, v jejichž zájmovém území se aktivita realizuje = např.
krajský úřad.2 9
Nej komplexnější předpoklady pro rozvinutí úspěšné spolupráce s rozvojovým
aspektem pro dané území mají institucionalizované formy a v nich výsadní místo zaujímá
právě dobrovolný svazek obcí. U něj jsou známé klíčové pozice členů, tedy aktérů a jsou
2 8
G A L V A S O V A I. a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 54-55.
2 9
G A L V A S O V A I. a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 44-48.
25
poměrně zřejmá pravidla pro jejich obsazování, často jsou jasné i požadavky na
kvalifikovanost jejich výkonu a nároky na ně. Klíčovými aktéry dobrovolného svazku obcí
jsou starostové členských obcí a manažer svazku, resp. orgány svazku. Dalšími významnými
aktéry jsou orgány samosprávy obcí, podnikatelé, občané, neziskové organizace a kraje.
Systém vazeb mezi jednotlivými aktéry nám ukazuje obrázek č. 2.
Obrázek č. 2: Aktéři spolupráce obcí a jejich vzájemné vazby
Manažer
spolupráce
i — r
Orgány
spolupráce
Kraj
Starosta obce A
UStarosta obce B
f
i
Starosta obce C
Jiné subjekty
4 •
Orgány obce A
< •
Orgány obce B
< •
Orgány obce C
< •
< •
< •
Občané, podnikatelé,
neziskové organizace obce
A
Občané, podnikatelé,
neziskové organizace obce
B
Občané, podnikatelé,
neziskové organizace obce
C
Zdroj: GALVASOVA L, a kol, Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s.46
Orgány spolupráce jsou formálně ukotveny ve stanovách dobrovolného svazku obcí a
zajišťují chod daného svazku obcí a delegují pravomoci na manažera svazku. Spolu s ním
tvoří vedení svazku obcí.3 0
Jaké orgány má svazek obcí bylo již zmíněno výše, jen pro zopakování jsou to valná
hromada, rada, statutární orgán a kontrolní orgán. Důležitou součástí jsou také mimo
formálních vztahů i neformální vztahy mezi jednotlivými aktéry. Jde o to, zda se aktéři
potkávají i mimo formální struktury svazku obcí, zda mezi nimi vůbec existují neformální
vztahy, zda jsou ochotní a schopni společně spolupracovat. Neformální vztahy mají relativně
velký význam, a to ten, že utužují vztahy mezi aktéry a pomáhají jim budovat vzájemnou
1
G A L V A S O V A I. a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 44-48.
26
důvěru, což se odráží i v efektivnosti spolupráce. Dalším neméně významným prvkem je
komunikace.31
2.1.3 Manažer dobrovolného svazku obcí
Manažer dobrovolného svazku obcí se věnuje organizaci a administrativě, související
s fungováním svazku obcí. Často působí také jako tmelící prvek při slaďování rozdílných
zájmů obcí, koordinuje přípravu a realizaci rozvojových záměrů. Zřízení funkce manažera je
pro svazek obcí proto velmi důležitou záležitostí, ale není povinné. Například malé svazky by
reálně mohly mít problém vyhradit finance na plat takového manažera. Některé svazky
pracují s manažerem na základě smluvní spolupráce, v takovém případě dělá manažera
například člověk, který působí jako projektový manažer pro členské obce nebo jiné subjekty.
Je-li funkce manažera tedy svazkem zřízena, pak je nutné konstatovat, že schopný manažer
může být hnacím motorem rozvoje svazku obcí, protože významnou měrou přispívá
k realizaci rozvojových záměrů a to jak fyzicky zajištěním finančních prostředků a koordinací
realizace projektů, tak vytvořením prostředí vhodného pro vzájemnou spolupráci (slaďuje
zájmy obce, řeší neshody, apod.). Konkrétní pracovní náplň manažera (liší se podle zaměření
svazku obcí) určuje daný svazek obcí, existují ale obecné rysy, které jsou společné všem
svazkům obcí.
Jak již bylo naznačeno, manažer vykonává administrativu spojenou s chodem a
fungováním svazku obcí, může být zodpovědný za splnění povinností svazku, které vycházejí
ze zákona (např. zajištění přezkoumání hospodaření za uplynulý rok apod.) a dále organizuje
a připravuje podklady pro jednání orgánů svazku. Hlavní náplní práce manažera je však
zajišťování finančních prostředků a vyhledávání dotačních titulů jak z národních, tak
z evropských fondů a k tomu se váže zpracování dotačních žádostí. (Právě při zpracování
dotačních žádostí může manažer svazku obcí využít NSZM, která působí jako poradní orgán
v těchto záležitostech.) Realizaci potom manažer koordinuje a projekty administruje.
Pokud shrneme dosavadní poznatky týkající se manažera svazku obcí, zjistíme, že
manažer - pokud je jeho funkce zřízena - je klíčovou osobou ve svazku obcí, neboť manažer
by měl dokázat povzbuzovat a koordinovat obce při realizaci rozvojových záměrů a aktivně
vyhledávat možnosti jejich realizace včetně nalézání zdrojů pro jejich financování.
3 1
G A L V A S O V Á I . a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 55.
27
2.1.4 Předmět činnosti dobrovolného svazku obcí
Předmětem činnosti svazku obcí mohou být některé z těchto činností vymezených zákonem o
obcích:
a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany,
veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata,
b) zabezpečování čistoty obce, správa veřejné zeleně a veřejného osvětlení,
shromažďování a odvoz komunálního odpadu a jeho nezávadné zpracování, využití
nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,
c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné
osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,
d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby
vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů
tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí,
e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,
f) správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového
fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi.
Výčet toho, co říká zákon o obcích, co mohou dobrovolné svazky dělat, resp. proč se
obce sdružují je jen demonštratívni, svazek obcí vzniká také za jiným účelem, např.
všeobecné ochrany životního prostředí daného území nebo propagace lidových tradic daného
svazku obcí. Je nutné zdůraznit, že dle zákona o obcích mohou být předmětem činností
svazků obcí pouze činnosti spadající do samostatné působnosti.
Za zmínku stojí srovnání stávajících svazků obcí s Ministerstvem vnitra ČR
navrhovaným společenstvím obcí, které mělo mít, na rozdíl od svazku obcí, taxativně
vymezen předmět činnosti, za kterým mohlo vzniknout a fungovat. Pokud by mělo být vše
výše zmíněné shrnuto, nezbývá než konstatovat, že v současné době, i když nejsou stanovena
jakákoliv „pravidla hry", mají svazky obcí poměrně velkou volnost a svobodu pro svou
činnost.
2.1.5 Členění dobrovolných svazků obcí3 2
Doposud bylo v textu pojednáváno o všech typech dobrovolných svazků obcí dohromady, tj.
o svazcích zabývajících se komplexním rozvojem, dílčím rozvojem nebo jiným účelem, za
kterým existují. Právě z hlediska účelu, proč dobrovolný svazek obcí existuje, můžeme
svazky rozlišovat na monotematické svazky a na mikroregiony. Další svébytnou skupinou jsou
28
svazky obcí v oblasti cestovního ruchu. Vedle těchto významnějších skupin existují nepočetné
skupiny specifických svazků obcí.
Jako mikroregiony bývají často označovány veškeré svazky obcí. Označení
mikroregion má svůj význam v případě vymezování hierarchických stupňů různě velkých,
funkčně vymezených územních celků. Co se týká souvislosti s identifikací vytvářených
svazků obcí, je označení mikroregion nej vhodnější pro svazek obcí, který zastřešuje poměrně
celistvé území s výraznými znaky socioekonomické a geografické sounáležitosti. V současné
době jsou za mikroregiony považovány takové svazky obcí, které využívají principu
soudržnosti, kdy více obcí propojuje a provazuje své zájmy při realizaci jednotlivých akcí a
aktivit obcí takto vymezeného území. V ideálním případě hranice mikroregionu kopírují
přirozenou historickou spádovost a dojížďku obyvatelstva do zdravotnických a správních
center.
Monotematické svazky vznikají za účelem realizace úzce vymezeného okruhu činností.
Nejčastěji se jedná o budování technické infrastruktury, kdy se obce spojují k pořízení, resp.
provozování vodovodu, kanalizace s čističkou odpadních vod, plynofikace, likvidace odpadů
apod. (bývají označovány jako technické svazky). Svazky monotematické bývají většinou
časově omezeny na dobu realizace daného projektu.
2.1.6 Důvody zakládání svazků obcí anebo jejich společné aktivity
Hlavní předmět, resp. předměty, činnosti svazků obcí byly konkrétně zmíněny již
v předchozím textu a jsou vyjmenovány v zákoně o obcích. Na tomto místě budou vymezeny
aktivity, kvůli nimž obce nejčastěji zakládají svazky obcí či se k nim připojují. Jak lze vidět,
svazky obcí vznikají z velmi rozmanitých důvodů. Pro obce je velkým pozitivem, že svazek
obcí mohou založit za účelem, kterému čelí coby problému, respektive s cílem, kterého chtějí
dosáhnout a samy by k němu nedospěly.
Těmito důvody pro založení mohou být:3 3
• Podávání integrovaných projektů pro řešení infrastruktury obci. Jedná se o
nej častější důvod založení svazku obcí. Důležité je to zejména pro malé obce,
které nemají dostatečné finanční zdroje k financování větších projektů.
• Řešení problémů nahromaděných v předchozích letech, které svým rozsahem a
významem přesahují hranice jedné obce. Je-li svazek založen za tímto účelem,
jedná se o promyšlenou záležitost, kdy byly hledány zdroje na její realizaci. Jde
3 2
G A L V A S O V Á I . a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 30.
3 3
R E K T O Ř Í K I , ŠELEŠOVSKÝ J. a kol., Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací, s. 26-29.
29
hlavně o zlepšení infrastruktury v podobě plynofikace, zavádění kanalizací a
čističek odpadních vod atd. Je zde jasná významnost společného financování
oproti investování jednotlivých obcí.
Uskutečňování záměrů a naplňování zájmů, které výrazněji ovlivní kvalitu
života obyvatel členských obcí. V tomto případě se projevuje u jednotlivých
menších obcí opět jako hlavní problém nedostatek finančních prostředků na
jejich činnost. Řešením je zde budování a organizování společné infrastruktury,
dopravních spojů, podpora podnikatelům, kteří jsou pak naopak schopni
podpořit různé činnosti a aktivity, důležité je v dnešní době také využívání
multimediální techniky - internetu. Jedná se o celou řadu aktivit, které mají
společné to, že je třeba je provádět v rámci celého svazku či mikroregion jedna
obec nemá naději na úspěšné realizování takového projektu.
Společnou ochranu práv a zájmů při jednání s orgány státní správy,
podnikateli, neziskovými organizacemi, správci infrastruktury, občanskými
iniciativami apod. V tomto případě je důležitá koordinace postoje obcí k výše
zmiňovaným subjektům. Jestliže obce najdou společný princip spolupráce vůči
dalším subjektům, může dojít k tomu, že jako jeden velký subjekt, tedy svazek
obcí, se stanou pro podnikatele zajímavější a tak se vytvoří potřebný prostor
pro vyjednávání o cenách služeb.
Společný postup všech vyjmenovaných v lobování za region.
Společný postup při územním a investičním plánování a při rehabilitaci
venkovského rázu obcí. V tomto ohledu by měly svazky obcí sepsat studii, ve
které by byly popsány záměry jednotlivých členských obcí, nejlépe podle
metodiky SWOT. Studie by pak měla za úkol koordinování územních plánů a
investičních záměrů jednotlivých obcí. Je lepší dlouhodobější výhled. Pokud je
takový dokument zpracován, rozhodování o dalším postupu při získávání
finančních prostředků se stává jednodušším.
Společné získávání informací potřebných pro další rozvoj území a podávání
projektů.
Výměna zkušeností mezi představiteli obcí a mezi svazky obcí. Jedním ze
samozřejmých předpokladů fungujícího svazku je komunikace mezi
jednotlivými obcemi. I neformální komunikace zástupců jednotlivých obcí
přináší celou řadu důležitých informací a nápadů, které je možné realizovat.
3 0
2.1.7 Zřízení školské právnické osoby dobrovolným svazkem obcí3 4
Jako praktický příklad založení dobrovolného svazku obcí může sloužit zřízení školské
právnické osoby dobrovolným svazkem obcí. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění
pozdějších předpisů, svěřil oprávnění zřizovat školy a školská zařízení také svazkům obcí.
Postavení takto zřízených škol je totožné s postavením škol obecních. Obce, které jsou členy
svazku obcí, tak mohou zodpovídat za fungování podstatné části vzdělávací soustavy
společnými silami. Samo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR se domnívá, že je
vhodné povzbuzovat obce, aby se sdružovaly za účelem výkonu úkolů v oblasti školství, a
poskytuje proto obcím i jakási základní pravidla vytvoření svazku za tímto účelem. Školský
zákon také přinesl změnu v oblasti právního postavení škol, kdy tento zákon umožňuje nově
zřizovat školy a školská zařízení coby školské právnické osoby.
Jak již bylo napsáno výše, dobrovolný svazek obcí je podle zákona o obcích formou
spolupráce obcí, při které se obce sdružují zejména za účelem ochrany a prosazování svých
společných zájmů. Společným zájmem může být právě provozování školské právnické osoby.
Podle školského zákona je školská právnická osoba definována takto: „Školská právnická
osobaje právnickou osobou zřízenou podle tohoto zákona, jejíž hlavní činností je poskytování
vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v §3 a školských služeb tohoto zákona. ".
Činnost školské právnické osoby je tak striktně omezena pouze na poskytování činnosti
v oblasti vzdělávání a školských služeb. Vedle hlavní činnosti může vykonávat i doplňkovou
činnost, ale nesmí to být na úkor činnosti hlavní. Rozdíl mezi školskou právnickou osobou a
příspěvkovou organizací je zejména právě v rozsahu poskytování služeb, kdy příspěvkové
organizaci lze svěřit podstatně širší okruh činností. Zřizovatelem školské právnické osoby je
tedy Ministerstvo školství, práce a tělovýchovy ČR, kraj, obec, dobrovolný svazek obcí nebo i
jiná právnická osoba (např. církev) nebo fyzická osoba. Forma školské právnické osoby je
výhodnější i proto, že její zřízení je méně náročné z hlediska časového.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob
a zřizuje se zřizovací listinou v případě svazku obcí. Okamžik zániku je spojen s výmazem
z rejstříku školských právnických osob. Školská právnická osoba vede účetnictví v souladu
s vyhláškou č. 504/2002, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. V rámci
účetní jednotky se pak řadí školská právnická osoba mezi jiné právnické osoby, jejichž
3 4
Metodický návod pro obecní samosprávy, dobrovolné svazky obcí a ředitele jimi zřizovaných škol a školských
zařízení dostupný na <http://www.msmt.cz/ministerstvo/skolska-pravnicka-osoba-zrizena-dobrovolnym-
svazkem-obci>
31
hlavním předmětem činnosti není podnikání. Školská právnická osoba se řídí svým
rozpočtem, který schvaluje zřizovatel - svazek obcí.
Statutárním orgánem školské právnické osoby je ředitel. Tento rozhoduje o všech
věcech školské právnické osoby. Ředitele jmenuje a odvolává svazek obcí.
Co se týká financování školské právnické osoby zřízené svazkem obcí, pak je
školským zákonem stanoveno, že mezi základní zdroje příjmů patří:
• finanční prostředky ze státního rozpočtu (ke státnímu rozpočtu je finanční vztah
školské právnické osoby zřizované svazkem obcí zprostředkován rozpočtem svazku),
• finanční prostředky z rozpočtu územních samosprávných celků,
• příjmy z hlavní a doplňkové činnosti,
• finanční prostředky přijaté od zřizovatele,
• příjmy z majetku ve vlastnictví školské právnické osoby,
• dary a dědictví,
• další zdroje.
Školská právnická osoba zřízená svazkem obcí má nárok na finanční prostředky podle §160
odst. 1 písm. c) školského zákona, což je stejné jako u školy coby příspěvkové organizace.
Školský zákon také stanovuje, jaký majetek školská právnická osoba používá pro svou
činnost. Jedná se o pouze o majetek, který školská právnická osoba vlastní anebo o majetek
jiných vlastníků, který školská právnická osoba využívá na základě výpůjčky nebo nájmu.
Pokud svazek obcí zřídí jako školskou právnickou osobu základní školu, pak jsou
členské obce svazku povinny stanovit závaznými vyhláškami příslušné části školského
obvodu základní školy. Tento není vymezen přímo zákonem, ale záleží na jednotlivých
členských obcích svazku, jakou část svého území do školského obvodu zahrnou. Protože
rozsah školského obvodu přímo určuje množinu žáků s právem na přednostní přijetí do dané
základní školy, což je určeno školským zákonem, a ta zase souvisí s kapacitou školy, je
vhodné, aby případná omezení rozsahu školského obvodu byla obcemi dojednána již
v dohodě o vytvoření svazku obcí, jestliže svazek vzniká za účelem vytvoření školské
právnické osoby. V nejjednodušším případě pak školský obvod zahrnuje celé území
členských obcí. Obce samotné mohou ale i na dále zřizovat své vlastní školy a tak se území
jedné obce může rozdělit mezi více školských obvodů.
Součástí metodického návodu, který byl použit jako zdroj pro tuto podkapitolu, je i
příklad harmonogramu převodu činnosti základní školy na školskou právnickou osobu,
příklad smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí za účelem založení školské právnické
32
osoby, návrh stanov takého svazku, návrh zřizovací listiny na školskou právnickou osobu či
návrh na smlouvu o výpůjčce určitého majetku.
2.2 Hospodaření dobrovolných svazků obcí
Hospodaření dobrovolných svazků obcí je legislativně ukotveno v zákoně č. 250/2000 Sb., o
rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen „zákon"), a to konkrétně v jeho Části
páté, pokud tedy zákon nestanoví jinou zvláštní úpravu. Tento zákon si podrobněji všímá
dobrovolných svazků obcí z toho důvodu, že jsou založeny výlučně obcemi, které se řídí
stejnými pravidly jako svazky obcí.
Zákon říká, že finanční hospodaření svazků obcí se řídí jejich ročním rozpočtem a
rozpočtovým výhledem v případě, že je sestaven. Rozpočet je základním nástrojem
finančního hospodaření svazku obcí. Rozpočet musí svazek obcí sestavovat na každý
kalendářní rok. Zákon o obcích také říká, že svazek obcí nechává přezkoumat své
hospodaření, čemuž bude věnována pozornost v další podkapitole - Přezkoumání hospodaření
dobrovolných svazků obcí a sestavuje závěrečný účet. Zákonem je taktéž stanoveno, že
svazek obcí vede účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů.
2.2.1 Rozpočet
Svazek obcí musí sestavovat roční rozpočet. Podle zákona je rozpočtový rok shodný
s kalendářním rokem. Rozpočet schvaluje orgán svazku obcí, který je k tomu určen ve
stanovách svazku obcí. V praxi to znamená, že rozpočet navrhuje rada svazku obcí a
schvaluje ho jeho valná hromada. Tento rozpočet je nástrojem, který usnadňuje řízení všech
aktivit a přidělování potřebných finančních prostředků. Jak říká zákon, rozpočet svazku obcí
je finančním plánem, kterým se řídí financování činností svazku obcí. Jedině správně
sestavený rozpočet představuje základ pro správnou činnost jakéhokoliv svazku obcí. K jeho
tvorbě by jeho tvůrci měli přistupovat s pečlivostí. Rozpočet by měl být reálný co se týče
příjmové stránky a měl by sledovat naplnění cílů strany výdajové. Rozpočet se sestavuje jako
vyrovnaný, může být však schválen jako přebytkový, což je stanoveno zákonem. Rozpočet
může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit finančními
prostředky z minulých let nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční
výpomocí či výnosem z prodeje vlastních dluhopisů. Tyto podmínky jsou rovněž výslovně
33
stanoveny zákonem. Nakládat s prostředky rozpočtu může valná hromada, rada a statutární
zástupce, ve stanovách to může být ale upraveno i jinak.
Obsahem rozpočtu svazku obcí, jak říká zákon, jsou jeho příjmy a výdaje vyplývající
z jeho činností v souladu s jeho stanovami. Zákon blíže neurčuje druhy příjmů a výdajů, které
mají tvořit obsah rozpočtu svazku obcí. Rozpočet se třídí podle rozpočtové skladby, tudíž
bude obsahovat ty položky příjmů a výdajů, které zahrnují finanční aktivitu svazku obcí.
Z toho je tedy patrné, že některé položky rozpočtové skladby se do rozpočtu svazku obcí
vůbec nedostanou buď už zvýše uvedeného důvodu, nebo jednoduše nemohou vznikat
v činnosti svazku obcí, jako např. daňové příjmy.
Svazek obcí je dle zákona také povinen zveřejnit návrh svého rozpočtu v obcích, které
jsou členy tohoto svazku obcí, a to nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v orgánu
svazků obcí, který jej podle stanov schvaluje, a to z důvodu toho, aby se k němu mohli
vyjádřit občané členských obcí. Připomínky k rozpočtu mohou dle zákona občané členských
obcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, anebo ústně při jeho
projednávání.
S rozpočtem souvisí rozpočtový proces. Rozpočtový proces je množina činností, které
vedou k tvorbě, plnění a vykazování rozpočtu. Dělí se do čtyř základních fází:
• příprava,
• schvalování,
• čerpání,
• zpětná kontrola a vyúčtování.
Rozpočtový proces je neustále se opakují koloběh, který začíná sestavováním rozpočtu a
končí jeho ex-post vyhodnocením a kontrolou. V jednom kalendářním roce se jeden rozpočet
nachází ve fázi přípravy a schvalování, druhý ve fázi plnění a třetí ve fázi kontroly35
. Názorně
to ukazuje následující tabulka.
34
Tabulka č. 4: Rozpočtový cyklus probíhající v roce 2009
Rozpočtový cyklus
I. čtvrtletí 2009 II. čtvrtletí 2009 III. čtvrtletí 2009 IV. čtvrtletí 2009
Rozpočet 2008 Fáze kontroly
a auditu
Schválení
závěrečného účtu
- Rozpočet
2009 Fáze plnění Fáze plnění Fáze plnění Fáze plnění
Rozpočet 2010 - - Fáze příprav
na odborech
Fáze
schvalování
Zdroj: CÍSAŘOVA E., PAVEL J. Průvodce komunálními rozpočty anebjak může informovaný občan střežit obecní pokladnu, s. 29.
Svazek obcí je dále povinen dle zákona dodržovat účel použití rozpočtových
prostředků, který vyplývá z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů
nebo jiného územního rozpočtu, anebo z uzavřených smluv. Tato účelovost se určí
individuálně ze vztahu ke konkrétnímu účelu, odvětvově ve vztahu k potřebám daného
odvětví či územně ve vztahu k potřebám vymezeného území nebo jeho části. Nejvíce je tato
účelovost stanovena v případě, že je výslovně uvedeno, na co mohou nebo musí být finanční
prostředky vynaloženy, tzn., že finanční prostředky mají přesně definovaný účel jejich
použití. Jako příklad by zde mohlo být uvedeno poskytnutí dotace konkrétně pro definovaný
úkol, kterým bude například vybudování kanalizace a společné čističky odpadních vod
v daném svazku obcí.
2.2.2 Rozpočtový výhled
Svazek obcí má za povinnost sestavovat vedle rozpočtu také rozpočtový výhled, což je
moderní nástroj střednědobého finančního plánování a právě z tohoto výhledu se vychází při
zpracování rozpočtu. Při zpracování rozpočtového výhledu se jedná o stanovení hodnot čtyř
významných ukazatelů pro dva až pět let následujících po roce, na který se sestavuje rozpočet.
Těmito ukazateli j sou:
• celkové příjmy,
• celkové výdaje,
• celkové pohledávky,
• celkové závazky.
Cílem rozpočtového výhledu je uvažování v delším časovém horizontu než je pouze jeden
kalendářní rok. Sestavení rozpočtového výhledu umožňuje předcházet vysokému zadlužení a
3 5
C Í S A Ř O V A E., P A V E L J., Průvodce komunálními rozpočty aneb jak může informovaný občan střežit obecní
pokladnu, s. 23-30.
35
také zlepšuje plánování výdajů, zejména investičních.3 6
Zákon nijak nebrání tomu, aby svazky
obcí zpracovaly svůj výhled mnohem podrobněji než podle výše uvedených ukazatelů.
2.2.3 Rozpočtová skladba a rozpočtové provizorium
S rozpočtem je velmi úzce spojena také jeho rozpočtová skladba. Zákon říká, že orgány
svazku obcí projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby
tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit
výkonné orgány svazku obcí při hospodaření podle rozpočtu. Na tomto místě je nutné
podotknout, že rozpočtovou skladbu v ČR smí stanovit pouze Ministerstvo financí ČR.
Obdobně jako u státního rozpočtu platí i pro rozpočet svazku obcí, že nebude-li rozpočet
schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření svazku obcí
pravidly rozpočtového provizoria, a to do schválení rozpočtu. Zákonem je dále dáno, že
pravidla rozpočtového provizoria, která jsou potřebná k zajištění plynulosti hospodaření
stanoví orgány svazku obcí pro hospodaření svazku obcí. Poté, co je rozpočet schválen
orgány svazku obcí, se provádí ihned jeho rozpis37
. Součástí tohoto rozpisu je dle zákona
sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit. Při
rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové skladby. Svazky obcí tedy
uskutečňují své finanční hospodaření podle schváleného rozpočtu a podle zákona provádějí
pravidelnou, systematickou a úplnou kontrolu svého hospodaření po celý rok.
2.2.4 Závěrečný účet dobrovolného svazku obcí
Po skončení kalendářního roku se údaje o hospodaření svazku obcí souhrnně zpracovávají do
závěrečného účtu. Zpracování závěrečného účtu je stanoveno zákonem. V závěrečném účtu
jsou údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o
dalších finančních operacích. Vše musí být podle zákona v tak podrobném členění a obsahu,
aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření svazku obcí a také hospodaření s jeho
majetkem. Závěrečný účet je totiž analýzou hospodaření, která provádí důkladný rozbor
hospodaření svazku obcí. Součástí závěrečného účtuje podle zákona i vyúčtování finančních
vztahů ke státnímu rozpočtu, k rozpočtům krajů, obcí, ke státním fondům a jiným rozpočtům
a k hospodaření dalších osob. Při tomto vyúčtování se vyhodnotí, jak a zda byly využity
3 6
C Í S A Ř O V A E., P A V E L J., Průvodce komunálními rozpočty aneb jak může informovaný občan střežit obecní
pokladnu, s. 23-30.
3 7
Rozpisem se rozumí souhrn prací spojených s rozpracováním těch ukazatelů rozpočtu, které ať již jako
závazné, orientační či informativní, jsou uvedeny v materiálu schváleném orgány svazku obcí.
36
poskytnuté dotace, příspěvky a jiné finanční prostředky a jak, zda nevzniká např. povinnost na
vrácení těchto finančních prostředků.
Svazek obcí je také povinen si nechat přezkoumat své hospodaření a výsledky se
zpracovávají do zprávy3 8
. Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí
závěrečného účtu svazku obcí. Projednání závěrečného účtu se uzavírá podle zákona
vyjádřením:
a) souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad (tzn. hospodaření svazku
obcí a údaje účetní závěrky a závěrečného účtu odpovídají daným požadavkům,
toto hodnocení se dá použít i v případě drobných nedostatků, které neovlivní účetní
závěrku a finanční výkazy3 9
),
b) souhlasu s výhradami (závěr s výhradou se použije tehdy, jsou-li zjištěné
skutečnosti zásadním způsobem ovlivňující správnost účetnictví a tím i pravdivost
závěrky a finančního výkazu4 0
). Na základě souhlasu s výhradami je nutné, aby
svazek obcí přijal potřebná opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků a
vyvodil závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily škody svazku obcí.
Návrh závěrečného účtu svazku obcí musí být pak podle zákona vhodným způsobem
zveřejněn v obcích, které jsou členy svazku obcí a to nejméně po dobu 15 dnů před jeho
projednáním v orgánu svazku obcí, aby se k němu mohli vyjádřit občané členských obcí.
Připomínky mohou občané vyjádřit buď písemně ve stanovené lhůtě nebo ústně na zasedání
daného orgánu svazku obcí. Když je závěrečný účet schválen, předkládá se zastupitelům
členských obcí. Nejdříve jeho schválení tedy projedná stanovami schválený orgán svazku
obcí a poté je předložen k projednání v zastupitelstvech členských obcí, která jej následně
schvalují.
2.2.5 Přezkoumání hospodaření dobrovolných svazků obcí
Zákon o obcích č. 128/2000 Sb. stanovuje povinnost svazků obcí požádat o přezkoumání
hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Zákon o rozpočtových pravidlech územních
rozpočtů (250/2000 Sb.) pak dále stanovuje, že dobrovolný svazek obcí sestavuje závěrečný
účet dobrovolného svazku obcí, který musí obsahovat zprávu o přezkoumání hospodaření
dobrovolného svazku obcí. Právě přezkoumáním hospodaření dobrovolných svazků obcí se
Zdroj: M e l i o n M . , Finance územních samospráv, s. 69.
3 8
Přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí bude obsahem další podkapitoly, proto se mu na tomto
místě nebudu věnovat.
3 9
M A R K O V A H . , Finanční hospodaření územních samosprávných celků, s. 118-119.
4 0
M A R K O V A H . , Finanční hospodaření územních samosprávných celků, s. 118-119.
37
zabývá a celou tuto problematiku upravuje zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání
hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (ve znění
pozdějších předpisů). Zjednodušeně řečeno tento zákon upřesňuje a definuje kontrolu, která je
obsažena v rozpočtových pravidlech (zákon č. 250/2000 Sb.).
Předmětem přezkoumání hospodaření jsou podle zákona údaje o ročním hospodaření
svazku obcí, jež tvoří součást závěrečného účtu. Konkrétně je tedy předmětem přezkoumání
hospodaření plnění příjmů a výdajů podle rozpočtu, hospodaření s ostatními finančními
prostředky, nakládání s majetkem, zadávání a uskutečňování veřejných zakázek, stav
pohledávek a závazků a účetnictví.
Svazek obcí požádá o přezkoumání svého hospodaření krajský úřad do 30. června
každého kalendářního roku anebo mu do téhož data oznámí, že se rozhodl zadat přezkoumání
hospodaření auditorovi či auditorské společnosti, což je stanoveno a umožněno zákonem.
Své hospodaření svazek obcí nechává přezkoumat za uplynulý kalendářní rok a to tedy
krajským úřadem, anebo auditorem, se kterým uzavře písemnou smlouvu o poskytnutí
auditorské služby, jejíž náležitosti stanovuje zákon. O uzavření takové smlouvy informuje
svazek obcí příslušný krajský úřad. Náklady na přezkoumání hospodaření svazku obcí
auditorem hradí svazek obcí ze svých vlastních rozpočtových prostředků.
Požádá-li svazek obcí o přezkoumání svého hospodářství příslušný krajský úřad, tento
krajský úřad pověří k tomuto účelu zaměstnance kraje. Zaměstnanci pověření výkonem
přezkoumání hospodaření daného svazku obcí musí splňovat určitá zákonem stanovená
kritéria. Krajský úřad oznámí písemně nejpozději 5 dnů před zahájením přezkoumání jeho
počátek a jméno příslušného zaměstnance = kontrolora. Kontroloři i svazky obcí mají při
přezkoumání hospodaření zákonem stanovená práva a povinnosti.
Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření se zpracovává na základě přezkoumání
hospodaření. Tato zpráva má zákonem stanovené náležitosti jako jsou: identifikační údaje,
popis zjištěných chyb a nedostatků, označení dokladů a materiálů, ze kterých zjištěné chyby a
nedostatky vychází, závěr z přezkoumání hospodaření, podpisy kontrolorů, atd. Závěr takové
zprávy musí obsahovat vyjádření, zda byly anebo nebyly zjištěny chyby a nedostatky.
Kontrolor pověřený řízením přezkoumání hospodaření, obdobně i auditor projedná zprávu o
výsledku přezkoumání hospodaření s osobou určenou stanovami dobrovolného svazku obcí a
předají její stejnopis. V případě, že hospodaření přezkoumává auditor, pak se řídí tím, co je
dáno ve smlouvě uzavřené mezi ním a svazkem obcí, jinak postupuje podle zvláštního
předpisu. Jestliže jsou tedy při přezkoumání hospodaření nalezeny chyby a nedostatky, je
svazek obcí povinen ze zákona přijmout opatření k jejich nápravě a to ihned poté, co s nimi
38
byl seznámen. O této nápravě musí informovat přezkoumávající orgán či auditora. Na tomto
místě stojí za zmínku také to, že je-li součástí dobrovolného svazku obcí hlavní město Praha,
řeší se postup při přezkoumání jeho hospodaření ustanoveními o přezkoumání hospodaření u
hlavního města Prahy, což je výslovně stanoveno zákonem.
Svazku obcí může být také udělena pořádková pokuta, pokud poruší některou z věcí
stanovenou zákonem. Jako příklad porušení zde může být uvedeno neumožnění kontrolorům
do objektu, neposkytnutí kontrolorům materiálního a technického zabezpečení, nezajištění
součinnosti zaměstnanců, neposkytnutí písemností nebo nepřijetí opatření k nápravě chyb a
nedostatků, které jsou uvedeny ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření. Za porušení
zákona se považuje samozřejmě i to, že svazek obcí nenechá přezkoumat své hospodaření. Za
takové porušení zákona lze uložit pořádkovou pokutu do výše až 50.000,-Kč. O uložení
pokuty svazku obcí rozhoduje příslušný krajský úřad v přenesené působnosti a tato pokuta je
příjmem státního rozpočtu. Závěrem lze tedy říci, že přezkoumání hospodaření má zamezovat
zejména tomu, aby docházelo k neoprávněnému používání veřejných peněžních prostředků.
2.2.6 Majetek dobrovolných svazku obcí
Svazek obcí podle zákona č. 250/2000 Sb. hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního
majetku vložily do svazku obcí jeho členské obce a to podle stanov svazku obcí a také
s majetkem, který svazek obcí získal svou vlastní činností. Majetek vložený obcí do
hospodaření svazku obcí zůstává nadále ve vlastnictví dané obce. Orgány svazku obcí s ním
mohou nakládat jen v souladu s majetkovými právy, které na ně daná obec přenesla podle
stanov svazku obcí. Obcemi vložený majetek je uveden v příloze smlouvy o vytvoření svazku
obcí. Majetek, který získá svazek obcí svou vlastní činností je společným vlastnictvím
členských obcí, které si jej v případě zániku rozdělí podle velikosti podílu každé členské obce,
který do svazku vložily. O majetku svazku obcí pojednává též zákon č. 128/2000, o obcích.
Ve výčtu hlavních činností dobrovolných svazků obcí v zákoně o obcích je stanoveno,
že svazek obcí může mít jako svou činnost i správu majetku obcí, zejména místních
komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších
zařízení spravovaných obcemi. V praxi to znamená, že takové společné hospodaření
s majetkem může vést k provozním úsporám jednotlivých členských obcí. Navíc při správě
velkého objemu majetku lze zřídit kvalifikovaný aparát, kterým lze dosáhnout vyšší kvality
39
péče o majetek, případně i vyšších zisků. Společná správa obecního majetku je tedy pěkným
příkladem pozitivního efektu spolupráce obcí v rámci svazku obcí.4 1
2.3 Financování svazků obcí
Společné financování členských obcí svazku má přínosy zejména v podobě úspor, sdružování
finančních prostředků ke spolufinancování projektů, společný postup proti monopolům,
společné žádání dotací z fondů apod. Základem financování společně realizovaných aktivit
jsou finanční prostředky, je tedy nezbytné formulovat finanční strategii svazku obcí, což
znamená stanovení přístupu k získávání finančních prostředků a k jejich alokaci. Tato
finanční strategie musí řešit otázku financování vlastních nákladů, které vznikají při realizaci
záměrů svazku obcí, jejich zaplacení a jiné další.
Náklady činnosti svazku obcí lze řešit dvěma způsoby:
• úhrada z vlastních zdrojů členů partnerství,
• úhrada z jiných veřejných a soukromých zdrojů (jedná se např. o dotace).42
Velkou výhodou pro svazek obcí může být členství většího města v daném svazku
obcí. Takové město má větší ekonomické i organizační možnosti než malé obce a významně
může přispívat k realizaci dané spolupráce. Na rozdíl od menších obcí je výhodou také
nesrovnatelně větší rozpočet, který rozšiřuje prostor pro realizaci rozvojových projektů. Také
členské příspěvky, jak vyplývá z předchozího odstavce, budou vyšší. Zároveň je s tím spojeno
i to, že přítomnost většího a známého města posiluje pozici svazku obcí jako celku vůči
vnějším subjektům.4 3
Strategie získávání finančních zdrojů se označuje jako „fundraising44
", v jehož rámci
je sestaven během počátečního plánování podrobný rozpočet a jsou kvantifikovány potřebné
činnosti a zdroje. Z hlediska fungování a efektivity spolupráce musí být vyjasněno finanční a
materiální zapojení každého zúčastněného subjektu. Po kvantifikaci vnitřních zdrojů je třeba
pro získání zbývajících potřebných finančních prostředků využít zdroje vnější, tzn. granty,
4 1
G A L V A S O V Á L, a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 67.
4 2
G A L V A S O V Á L, a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 59.
4 3
G A L V A S O V Á I. a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 45.
44
Fundraising je systematická činnost, jejímž výsledkem je získání finančních či jiných prostředků na obecně
prospěšnou činnost organizací nebo jednotlivců. Organizacemi bývají zpravidla nevládní neziskové organizace,
rozpočtové nebo příspěvkové organizace (vzdělávací instituce, nemocnice, zařízení sociální péče atd.), obce,
mikroregiony, kraje, církve, v některých státech i politické strany a v neposlední řadě i podnikatelské subjekty
poskytující veřejně prospěšnou službu. Oslovenými dárci bývají jednotlivci (mecenáši nebo sponzoři), firmy,
nadace, státní úřady, orgány místní nebo krajské (regionální) samosprávy, orgány E U . V rámci fundraisingu lze
též pořádat benefiční akce, prodávat určité výrobky nebo služby nebo organizovat kluby přátel, jejichž členové
pravidelně přispívají na činnost podporované organizace.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fundraising
40
dotace , dary, apod. Pro vyhledávání a získání takových finančních prostředků je vhodné
vypracovat fundraisingovou strategii a při výběru potenciální zdrojů je třeba uvažovat statut
dárce grantu (některé grantové agentury anebo fondy mohou být určeny pouze pro neziskové
organizace).46
Specifických druhem finančních prostředků jsou tzv. sdružené prostředky, které slouží
na investiční akce, které zabezpečí potřeby více obcí a na které jednotlivá obec nemá sama
finanční prostředky. Jde o efektivnější využití veřejných finančních prostředků. Nejčastěji se
jedná např. o financování společné výstavby vodovodu či čističky odpadních vod, apod.
Vhodné akce, které by se daly zabezpečit ze sdružených prostředků, se nalézají tím obtížněji,
čím jsou obce od sebe vzdálenější, a proto je tato forma financování vhodná zejména pro obce
na určitém území, tedy pro svazky obcí. Sdružené prostředky v rozpočtu té obce, která má
danou akci zajišťovat, nemají pravidelný charakter, ale objevují se v rozpočtu pouze v době,
kdy se uvedená akce zajišťuje. Z toho je také zřejmé, že obec jen velmi omezeně může
ovlivnit výši této skupiny příjmů (snad jen v případě sdružených prostředků, kdy se bude o
sdružení jednat), a tím i celkovou velikost rozpočtových příjmů4 7
Vedle již definovaných způsobů financování je nutné uvést také finanční příjmy
zvláštní činnosti dobrovolného svazku obcí. Tyto příjmy svazek obcí získává za poskytnutí
služeb nebo z výnosu z vlastního majetku 4 8
Celé financování dobrovolných svazků obcí závisí na rozsahu společných aktivit.
Svazky obcí usilují nejčastěji o společnou realizaci projektů a financování jejich činnosti hraje
tedy asi nej důležitější roli. Financování tedy záleží na ochotě členských obcí rozvíjet své
společné území, ve kterém se nacházejí a jehož jsou součástí. Při hodnocení financování je
nezbytné tedy vycházet z konkrétnějšího členění svazků obcí, a to podle jejich účelu. Jak bylo
již řečeno, svazky obcí jsou monotematické anebo rozvojové, a proto se bude vycházet
z tohoto členění 4 9
Jak již bylo uvedeno dříve, o zajišťování financí a vytváření žádostí o
spolufinancování se stará manažer svazku obcí, je-li jeho funkce zřízena. Při sdružování
4 5
Dotací se pro účely zákona o rozpočtových pravidlech rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu, státních
finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel.
Dotace jsou v zákoně chápány jako nenávratně poskytnuté prostředky ze státního rozpočtu, za které neexistuje
„protiplnění". Nenávratné jsou v tom smyslu, že pokud příjemce splní podmínky, za kterých mu byly
poskytnuty, nevzniká mu vůči státnímu rozpočtu žádný závazek. Dotace zpravidla nevedou ke snížení místního
daňového břemene. V literatuře to bývá označováno jako „fly páper effecť, tj. peníze uvíznou tam, kam
spadnou. Dotace tvoří významnou část příjmů místních rozpočtů. Účel dotace je dán a musí být dodržen.
Prostředky nelze použít na něco jiného než stanovil stát. Nevyčerpané prostředky se musí vrátit.
Zdroj: M A R K O V Á H . , Finance obcí, měst a krajů, s. 102.
4 6
G A L V A S O V Á L, a kol., Spolupráce obcí jako strategie rozvoje, s. 60.
4 7
M A R K O V Á H . , Finance obcí, měst a krajů, s. 112.
4 8
G A L V A S O V Á L, a kol., Spolupráce obcí jako strategie rozvoje, s. 60.
41
financí je ovšem potřeba brát v úvahu hlavně možnosti jednotlivých obcí, vývoj a velikost
svazku obcí, v neposlední řadě je velmi důležité rozvíjet mechanismy kumulování financí. Je
nutné aktivní vyhledávání možnosti úspor, zejména aplikováním principu sub sidiarity5 0
a
usilovat o získání prostředků z co nej širšího spektra zdrojů. Klíčovou otázkou pro dosažení
cílů spolupráce je řešení ekonomických aspektů této spolupráce. Financování běžného chodu
a společných rozvojových projektů s obecným dopadem na celé území svazku, ale bez
možnosti jednoznačného a kvantitativního vyjádření, je poměrně diskutovanou oblastí. Pro
smysluplné hodnocení financování činnosti svazku je nezbytné vycházet z členění svazků
obcí podle jejich účelu vzniku - může jít o komplexní rozvoj území => mikroregiony, oblast
technické infrastruktury nebo cestovního ruchu => účelové svazky, specifické svazky, apod.51
Začneme-li financováním aktivit monotematických svazků obcí, dá se konstatovat, že
finanční oblast je zde jednoznačnější než v případě rozvojových svazků obcí. Je to z toho
důvodu, že monotematické svazky obcí vznikly nejčastěji za účelem realizovat nejčastěji
určitou infrastrukturní investiční akci, a jejím dokončením se jejich činnost utlumuje, anebo
svazky obcí zanikají (jako příklad může být uvedeno vybudování nového mostu, jehož
stávající stav byl havarijní - v důsledku oprav vznikne svazek obcí jehož členských obcí se
stávající stav mostu bezprostředně týká, tak se dostane svazek obcí k dostačujícímu objemu
finančních prostředků, most opraví a posléze svazek zanikne) nebo případně vybudované
zařízení společně provozují (jako příklad zde může být uvedeno vybudování kanalizace a
společné čističky odpadních vod, kterou následně obce společně využívají a společně se také
o její chod starají a financují). V první fázi tak financování spočívá na úhradě svého dílu
nákladů akce a o platbě příspěvků zde není sporu. Spolufinancování je pro zúčastněné obce
nižší a výhodnější, než kdyby obec musela hradit celou investici sama. V případě dalšího
společného provozování zařízení lze příspěvky od obcí založit na nákladovém principu, který
obvykle odráží velikost obce, tj. i velikost zatížení zařízení a její finanční možnosti.5 2
V případě víceúčelových rozvojových svazků obcí - často označovaných jako
„mikroregiony"5 3
- se hospodaří s vlastními finančními prostředky a ty jsou využívány
4 9
G A L V A S O V Á L, a kol., Spolupráce obcí jako strategie rozvoje, s. 63.
5 0
Princip subsidiarity má zajistit, aby všechna opatření byla přijímána co nejblíže občanům, tedy na nejnižším
stupni správy, který umožňuje jejich realizaci nebo výkon.
5 1
B I N E K I , C H A B I Č O V S K Á K . Význam spolupráce ve veřejné správě (In BLIŽKOVSKÝ, Bohumír.
Zdokonalování veřejné správy a samosprávy České republiky.), s. 107-108.
5 2
G A L V A S O V Á L, a kol., Spolupráce obcí jako strategie rozvoje, s. 63.
5 3
Mikroregion je sdružení obcí s různým typem právní subjektivity. Cílem rmkroregionu je společný rozvoj
území, jenž je vymezen společným katastrálním územím jednotlivých členských obcí. V rmkroregionu se
stanovují volené orgány, které se podílí na strategickém plánování a realizaci jednotlivých aktivit a projektů.
Smyslem spolupráce je především usilování o realizaci politických a ekonomických výhod, iniciace pozitivních
růstových trendů či minimalizace dopadů negativních jevů ve vývoji venkovských regionů. Charakter spolupráce
je dán funkčními vazbami a specifikami regionu.
42
k realizaci projektů definovaných ve strategii rozvoje mikroregionu (viz samostatná
podkapitola: Strategie svazků obcí a mikroregionu). Sporným bodem je a stále zůstává objem
finančních prostředků, které by měl mít takový svazek obcí k dispozici, a škála potřeb, které
by měl finančně zajišťovat. Nezbytná je zde určitá míra solidarity, kdy je třeba se vyvarovat
krátkodobých srovnání výdajů a užitků v jednotlivých obcích. Hlavním důvodem sdružování
finančních prostředků je synergický efekt54
, který i malým obcím umožní společně dosáhnout
na větší dotační prostředky.5 5
Zřejmě nejčastějšími způsoby financování svazků obcí je výpočet příspěvku na
základě pevné částky na jednoho obyvatele obce (např. 100 Kč na jednoho obyvatele obce)
anebo podle procentního podílu z daňových příjmů (např. 1% daňových příjmů obce).
Určujícím kritériem pro výši příspěvku by měl být rozsah činností, zakotvený ve strategii
rozvoje svazku obcí. Analýzy ukazují, že mezi oběma uvedenými způsoby je poměrně úzká
korelace a výše sdružených prostředků se v souhrnu nijak radikálně neliší.5 6
Mimo pravidelné
příspěvky členských obcí vyžadují často svazky obcí také příspěvky vstupní. Výše všech
těchto příspěvků je pak stanovena valnou hromadou.
Účinným nástrojem podporujícím realizaci rozvojových projektů po stránce finanční
je zřízení rozvojového fondu, který by byl využíván ke spolufinancování nákladů společných
projektů a pro financování projektové přípravy. Tento rozvojový fond může získat prostředky
na principu obdobném jako u financování své běžné činnosti.5 7
S finančním krytím rozvojového fondu svazku obcí úzce souvisí i finanční plán.
Finanční plán činnosti svazku obcí vychází z rozpočtových možností jednotlivých obcí, ze
skutečností uplynulých rozpočtových let svazku obcí a rozpočtového výhledu svazku obcí.
Úkolem finančního plánu je posoudit reálnost spolufinancování navrhovaných projektů a
zhodnotit zdrojové pokrytí těchto projektů. Celková alokace zdrojů financování dá svazku
obcí obraz o vlastních finančních možnostech a stanoví rozhraní pro strategické rozhodování
o jednotlivých projektech. Nezbytná je také připravenost konkrétních projektů k jejich
Zdroj: http://www.cpkp.cz/fdes/file/Konference/Benchmarking_venkova.ppt
5 4
Synergický efekt = efekt společného působení více prvků, který je obvykle větší nebo kvalitativně lepší než
prostý součet efektů ze samostatného působení jednotlivých prvků
Zdroj: http://business.center.cz/business/pojmy/pojem.aspx?PojemID=891
5 5
B I N E K I , C H A B I Č O V S K Á K . Význam spolupráce ve veřejné správě (In BLIŽKOVSKÝ, Bohumír.
Zdokonalování veřejné správy a samosprávy České republiky.), s. 109.
5 6
B I N E K I , C H A B I Č O V S K Á K . Význam spolupráce ve veřejné správě (In BLIŽKOVSKÝ, Bohumír.
Zdokonalování veřejné správy a samosprávy České republiky.), s. 109.
5 7
G A L V A S O V Á L, a kol., Spolupráce obcí jako strategie rozvoje, s. 60.
43
realizaci. Jestliže existuje nedostatečné pokrytí dané aktivity zdroji, je nutné přehodnotit
strategické cíle a opatření k jejich realizaci tak, aby byly dostatečně zabezpečeny zdroji.5 8
Svazky obcí mohou žádat také o dotace ze státních fondů. Tyto dotace se dělí do
různých kategorií např. podle cílového zaměření a charakteru aktivit se člení na hospodářské a
veřejně prospěšné, podle rozsahu působnosti na státní, regionální nebo municipální. Pro
svazek obcí mohou být zásadní zejména dotace ze státních účelových fondů5 9
, které se
zaměřují na financování určitého segmentu veřejného sektoru, jako je například technická
infrastruktura nebo kultura. Jako příklad lze uvést Státní fond životního prostředí, Státní fond
dopravní infrastruktury či Státní fond rozvoje bydlení, apod.60
2.4 Strategické plánování rozvoje svazků obcí
Strategické plánování můžeme označit jako proces zahrnující výběr cílů, úkolů a činností
potřebných k jejich dosažení. V České republice existují vedle sebe dva způsoby
strategického plánování, jejichž výsledkem jsou strategické dokumenty a územně plánovací
dokumenty. Strategické dokumenty j sou aktivními nástroji veřejné správy stanovující priority
z hlediska času a financování. Územně plánovací dokumenty jsou regulačními nástroji
veřejné správy stanovující regulativy pro veškeré rozhodování v území. Je tedy zapotřebí
usilovat o jejich koordinaci a sbližování. Současná legislativa upravující dokumenty
strategického plánování je nevyvážená. Právní závaznost mají územně plánovací dokumenty
podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., oproti tomu strategické dokumenty jsou jen
okrajově zmíněny v zákonu č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje ČR. Z tohoto
tedy vyplývá nutnost dořešit danou problematiku na centrální úrovni.6 1
Strategické dokumenty svazků obcí mají značný význam, spolupracující obce si
v nich vyjasňují společné zájmy, vize a cíle. Právě v případě svazku obcí je vhodné soustředit
všechny úrovně strategického plánování, tj. strategie, program a plán do jednoho dokumentu,
obvykle označovaného jako strategie. Jednotlivé části jsou vzhledem ke svému charakteru
aktualizovány v různých intervalech a jejich zařazení v jednom souhrnném dokumentu
podporuje naplňování cílů strategie. Dále strategie umožní poznat základní podmínky a
5 8
B I N E K J , C H A B I Č O V S K Á K . Význam spolupráce ve veřejné správě (In BLIŽKOVSKÝ, Bohumír.
Zdokonalování veřejné správy a samosprávy České republiky.), s. 109.
5 9
Státní (účelové) fondy jsou vymezeny v rozpočtových pravidlech České republiky jako právnické osoby pro
finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určeným. Každý státní fond
republiky se zřizuje zákonem. V zákoně j sou určeny finanční zdroje fondu, způsoby jej ich použití a vymezen
způsob financování správních výdajů státního fondu.
Zdroj: M A L Ý I., V l i v veřejného sektoru na efektivnost rozvoje regionů, s. 50.
6 0
M A L Ý L , V l i v veřejného sektoru na efektivnost rozvoje regionů, s. 50.
6 1
G A L V A S O V Á L, a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 70-72.
44
předpoklady rozvoje v širších souvislostech, nalézt a vysvětlit příčiny vývoje i současné
situace, poznat hlavní trendy rozvoje a pochopit slabé a silné stránky pro jeho uskutečnění,
dále formulovat žádoucí cíle rozvoje, navrhnout cesty jak využít příležitostí a rozvinout
vnitřní i vnější potenciál daného svazku obcí a dosáhnout tak vytyčených cílů a specifikovat
jednotlivé kroky k jejich dosažení.6 2
Strategie, resp. program rozvoje svazku obcí musí být koncipována jako dokument
dlouhodobé, resp. střednědobé koordinace veřejných a soukromých aktivit ekonomického,
sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území svazku. Ve své výsledné podobě
představuje jednotný názor členských obcí na možnosti a předpoklady rozvoje těchto obcí.
V tomto smyslu je nutno chápat existenci strategie jako jednu ze základních podmínek řízení
a koordinace rozvoje území dobrovolného svazku obcí. Strategie rozvoje je zdrojem
informací pro místní podnikatelskou sféru z hlediska formování její podnikatelské strategie.
Je také důležitým podkladem pro zájemce z tuzemska i zahraničí o investování vdaném
svazku obcí. Mezi základní funkce strategie rozvoje patří:6 3
• definice společných zájmů svazku obcí,
• základní předpoklady realizace společných zájmů,
• koordinace vynakládání veřejných investic z hlediska územního a funkčního,
• koordinace rozdělování veřejných výdajů v zájmu vytváření stabilních podmínek
pro bydlení a podnikání,
• definice dlouhodobých záměrů hospodářské a sociální politiky pro daný svazek
obcí,
• posílení vědomí sounáležitosti ke svazku obcí a odpovědnosti za jeho rozvoj.
Procesy tvorby a obsahové náležitosti strategie jsou rozvedeny v Metodické příručce
pro zpracování strategických rozvojových dokumentů svazků obcí6 4
, která je přístupná na:
<http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/regionalnipolitika/Mikroregiony/MetodikaSRDmik
roregionu/Metodika.pdf>. Jelikož je tato metodika velmi rozsáhlá a není hlavní náplní této
práce, nebude zde dále rozváděna.
G A L V A S O V Á L , a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 74.
R E K T O Ř Í K I , ŠELEŠOVSKÝ J. a kol., Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací, s. 29-32.
G A L V A S O V Á L , a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 75.
45
Obrázek č. 3: Struktura strategie svazku obcí
Struktura strategie svazku obcí
Analytická část:
profil
- S W O T analýza
Návrhová část:
vize, cíle, směry rozvoje (strategická část)
priority, opatření, aktivity (programová část)
Akční plán (na období 2-3 let):
výběr priorit a aktivit
finanční rámec
Implementace strategie
Zdroj: GALVASOVA L, a kol, Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 74.
Zpracování strategických dokumentů má svá specifika a probíhá na základě
spolupráce nejrůznějších aktérů. Důležité je, aby se mohly k danému plánovanému projektu
(strategickému plánování) vyjadřovat všechny dotčené osoby, počínaje veřejností, tedy
občany členských obcí, konče samotnými orgány svazku obcí. Všichni tito aktéři musí mít
přístup k informacím souvisejícím se strategickým plánováním. V procesu tvorby
strategických dokumentů dochází k veřejným projednáním, kdy se účastníci takového
projednávání mohou vyjádřit k dané problematice a získají zde základní informace, dále
dochází k tradičním formám prezentace, což znamená, že podkladové materiály jsou umístěny
na určitém místě (např. na obecních úřadech členských obcí) a zájemci se k nim mohou
vyjadřovat ústně či písemně, modernější formou tradičních forem je využití internetu a
emailové komunikace, což usnadňuje dostupnost veškerých materiálů v nej aktuálnější podobě
a umožňuje to rychlou zpětnou vazbu. Výsledná podoba strategických dokumentů se liší pak
tím, pro jak velký svazek obcí je dokument zpracováván, jaké je jeho tématické zaměření
apod.65
Rozvojové projekty dobrovolných svazků obcí navazují na strategické plánování a jsou
hlavním realizačním nástrojem.6 6
Při hledání definice projektu se mi jeví jako nejvýstižnější
pro svazek obcí tato náhodně na internetu nelezená definice: „projekt je dočasné úsilí s cílem
vytvořit unikátní produkt nebo službu67
". Samotný rozvoj pak můžeme definovat jako:
„ rozvoj je proces pozitivních změn, kdy obvykle jde o zlepšení kvantitativních, ale zejména
kvalitativních charakteristik dané oblasti"68
. Rozvojový projekt tedy rozvíjí kvalitativně i
kvantitativně území daného svazku obcí. Dalo by se říci, že to může být jakákoliv činnost nad
6 5
G A L V A S O V A L , a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 77-79.
6 6
G A L V A S O V A L , a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 81.
6 7
http://rizeni-projektu.cz/view.php?cisloclanku=2005091201
6 8
G A L V A S O V A L , a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 81.
46
rámec běžné spolupráce, vše, co členské obce dělají společně a co rozvíjí jejich území (např.
pokud uvažujeme v nej obecnější rovině, členské obce se domluví na společném svozu
tříděného odpadu, za což dostanou více finančních prostředků, které dále použijí k rozvoji
společného území - třeba za získané finanční prostředky vybudují společnou naučnou
cyklostezku s hřištěm pro děti).
Rozvojové projekty získaly pevná pravidla zpracování a staly se nedílnou součástí
svazků obcí. Hlavním motivem k jejich vypracování je možnost získat finanční prostředky a
moci tak realizovat investice s vlastními zdroji nedosažitelné. Snaha svazku obcí o realizaci
společných projektů může být motivována dosažením co nej vyššího efektu. Velkou výhodu
při realizaci větších projektů mají ty svazky obcí, jejich součástí je i nějaké velké město, které
je schopné řadu kroků zaštítit samo vlastními administrativními nebo i finančními
kapacitami. To je důležité zejména kvůli tomu, že realizace projektů svazků obcí je závislá na
dotačních prostředcích a navíc svazky obcí nedisponují finančními fondy, ze kterých by
mohly čerpat alespoň na počáteční fáze projektů. Právě získávání dotačních prostředků je
jedním z důvodů, proč obce vstupují do svazků obcí. Svazky obcí získávají dotace zejména
z krajských zdrojů (kraj podporuje rovnoměrné pokrytí svazků dotacemi a umožňuje jejich
základní činnost) a národních zdrojů, fondy E U jsou využívány mnohem méně, a to z toho
důvodu, že se svazky zaměřují na projekty menšího, víceméně jen lokálního charakteru.
Hlavní překážkou pro čerpání zdrojů z E U svazky obcí je administrativní náročnost.6 9
G A L V A S O V Á L, a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 82-85.
47
48
3 ANALÝZA PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ DOBROVOLNÝCH
SVAZKŮ OBCÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
Třetí kapitola je praktickou ukázkou toho, s j akým objemem prostředků dobrovolné svazky
hospodaří, jaké jsou jejich příjmy a výdaje a jak se člení dle druhové skladby. Vedle
druhového třídění rozpočtové skladby je součástí analýzy výdajů i zařazení výdajů dle
odvětvového třídění rozpočtové sklady, což souvisí s tím, čím se daný svazek obcí zaobírá a
za j akým účelem vlastně existuje. Seznam jednotlivých svazků obcí Jihomoravského krájeje
uveden v příloze č. 3, a jestliže si projdeme některé z názvů svazků obcí, můžeme si u
konkrétních z nich udělat představu o tom, proč byly vlastně založeny, jako je tomu zejména
u technických svazků, například u svazků začínajících na COV nebo VaK. Analýza příjmů a
výdajů za jednotlivé roky tvoří samostatné podkapitoly. Všechna data této kapitoly jsou
platná pro dobrovolné svazky obcí Jihomoravského kraje za období let 2001 - 2005. Důležité
je i uvedení faktu, že všechny níže uvedené hodnoty jsou v tis. Kč a všechna data jsou
čerpána z Informačního systému MF ČR ARIS.
Součástí této kapitoly je rovněž podkapitola zabývající se analýzou vybraných svazků
obcí, respektive jejich hospodařením. Aby bylo možné dané svazky srovnat a udělat si
ucelenější představu o jejich fungování a pochopení dané problematiky, byl vybrán vzorek
sestávající z těchto svazků obcí:
• Technický svazek: DSO ČOV Mistřín, DSO VaK Boskovice
• Komplexní svazek: DSO Mikroregion Nový Dvůr, DSO Mikroregion Hovoransko
3.1 Analýza hospodaření svazků obcí v letech 2001 - 2005
Celkové příjmy a výdaje dobrovolných svazků obcí Jihomoravského kraje („DSO
JMK") jsou zkoumány a porovnávány za časové období let 2001 - 2005. Toto časové rozmezí
je zvoleno proto, že za toto období se podařilo získat ucelená data. Jak již bylo naznačeno
výše v tabulce č. 3, existovalo v roce 2005 v Jihomoravském kraji celkem 110 dobrovolných
svazků obcí, z dostupných dat je známo, že v roce 2001 byl počet svazků obcí o něco menší,
téměř poloviční, bylo jich cca 60, což je navíc i méně než polovina současného počtu.
49
3.1.1 Hospodaření svazků obcí v roce 2001
Svazky obcí v tomto roce hospodařily celkem s příjmy ve výši 225.676,82 tis. Kč a výdaji ve
výši 219.203,14 tis. Kč. Mezi hlavní příjmy v roce 2001 lze zařadit investiční a neinvestiční
dotace od obcí, investiční dotace ze státních fondů, příjmy z pronájmu nemovitostí nebo
příjmy za poskytování služeb. Mezi hlavní výdaje v roce 2001 patří výdaje na pořízení
dlouhodobého hmotného majetku, investiční transfery územním rozpočtům nebo investiční
dotace obcím.
Hlavní příjmy, respektive největší část celkových příjmů, tvořily v roce 2001
investiční dotace a to ve výši 84.383,30 tis. Kč, což je 37,39% celkových příjmů. V tomto
případě se dle druhového členění jednalo o položku 4221 rozpočtové skladby a tedy o
Investiční přijaté dotace od obcí. Další velkou položkou celkových příjmů je položka 4213
druhového členění - Investiční přijaté dotace ze státních fondů. Tato částka byla ve výši
30.473,20 tis. Kč. Tato položka činí 13,50% z celkových příjmů roku 2001. Za významnou
příjmovou položku lze považovat také dlouhodobé přijaté půjčené prostředky v celkové výši
23.304,36 tis. Kč.
Největší část výdajů v roce 2001 byla tvořena položkou druhového třídění 6121, tedy
výdaji na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, konkrétně je to položka Budovy, haly,
stavby. Tato část výdajů tvořila 136.515,63 tis. Kč, což je nadpoloviční většina celých
celkových výdajů, konkrétně 62,28%. Dalším největším výdajem, resp. položkou, je položka
6341, která spadá mezi investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně, konkrétně je
to položka nazvaná Investiční dotace obcím. Její výše byla 28.644,46 tis. Kč. Tato položka
činí 13,07% celkových výdajů. Mezi výdaje lze započítat také splácení dlouhodobých půjček,
kdy tento výdaj dosáhl celkové výše 10.715,56 tis. Kč.
Největší příjmy i výdaje v roce 2001 měl dobrovolný svazek obcí nazvaný Jaroslavice,
Hrádek, Dyjákovice, jehož příjmy dosáhly 46.986,55 tis. Kč, což je 20,82% celkových příjmů
roku 2001 a jeho výdaje byly ve výši 54.436,01 tis. Kč, což je 24,83% celkových výdajů
vdaném roce. Nejvýznamnější části příjmů tohoto svazku obcí tvořily dotace od obcí pro
investiční účely, investiční dotace ze státních fondů. Součástí příjmů tohoto svazku byly také
dlouhodobě přijaté půjčené prostředky. Výdaje tohoto svazku převýšily příjmy o 7.449,46 tis.
Kč. Za finanční prostředky byl pořízen dlouhodobý hmotný majetek (konkrétně budovy), atd.
Podle odvětvového členění byly pak výdaje určeny zejména na odvádění a čištění odpadních
vod.
50
3.1.2 Hospodaření svazků obcí v roce 2002
V roce 2002 hospodařily svazky obcí Jihomoravského kraje s příjmy ve výši 253.434,08 tis.
Kč a výdaji ve výši 240.394,92 tis. Kč. V tomto roce lze sledovat meziroční nárůst jak příjmů,
tak i výdajů. Příjmy v roce 2002 tvořily zejména příjmy typu investičních a neinvestičních
dotací od obcí, příjmy z pronájmu majetku, příjmy z poskytování služeb a investiční dotace ze
státních fondů. Výdaje v roce 2002 tvořily výdaje na nákup služeb, neinvestiční dotace obcím,
investiční dotace obcím a samozřejmě výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku.
Největší část celkových příjmů je v roce 2002, obdobně jako v roce předchozím,
tvořena investičními dotacemi v celkové výši 92.274,45 tis. Kč, což je 36,41% z celkových
příjmů roku 2002. Jedná se opět o položku druhového členění 4221 rozpočtové skladby a tedy
o Investiční přijaté dotace od obcí. Další největší příjmovou položkou celkových příjmů je
položka 2132 druhového členění. Jedná se konkrétně o položku spojenou s příjmy
z pronajímaného majetku nazvanou Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí.
Jedná se o sumu ve výši 47.367,92 tis. Kč. Tato položka činila 18,69% celkových příjmů roku
2002. Významnou příjmovou položkou jsou opět i zapůjčené návratné prostředky v celkové
výši 27.441,81 tis. Kč.
Největší výdajovou položkou v roce 2002 je jako v předchozím roce položka 6121,
která znamená pořízení nějaké stavby. Tato položka tvořila 60,94% celkových výdajů a byla
v celkové výši 146.492,11 tis. Kč. Další významnou výdajovou položkou dle druhového
třídění je 6341 - Investiční dotace obcím v celkové výši 21.845,07 tis. Kč. Tato položka činila
9,09% celkových výdajů v roce 2002. Za významnou výdajovou položku lze považovat také
splátky dlouhodobých půjček, kdy tato položka dosáhla celkové výše 19.246,15 tis. Kč.
Největších příjmů v roce 2002 dosáhl DSO VaK Znojmo. Jeho příjmy činily
56.954,37 tis. Kč, což je 22,47% celkových příjmů roku 2002. Do příjmů tohoto svazku obcí
plynuly dle položek druhového členění nejvyšší finanční prostředky z vlastních fondů
hospodářské činnosti, dále to byly dotace od členských obcí a dotace ze státního rozpočtu.
Největších výdajů v roce 2002 dosáhl, stejně jako v roce předchozím, svazek obcí Jaroslavice,
Hrádek, Dyjákovice. Jeho výdaje činily 49.576,49 tis. Kč, což je 20,62% celkových výdajů
roku 2002. Jeho výdaje byly stejně jako v předchozím roce výdaje směřovány na pořízení
stavby atd. Co se týká odvětvového členění, je to v roce 2002 naprosto totožné s rokem
předchozím, tedy největší část výdajů byla určena na čištění odpadních.
51
3.1.3 Hospodaření svazků obcí v roce 2003
V tomto roce svazky obcí hospodařily s příjmy ve výši 525.484,06 tis. Kč a výdaji ve výši
611.350,55 tis. Kč. Opět zde tedy můžeme sledovat meziroční nárůst. Příjmy tohoto roku byly
tvořeny příjmy za poskytování služeb, příjmy z pronájmu nemovitostí, neinvestičními a
investičními dotacemi od obcí, investičními dotacemi ze státních fondů a státního rozpočtu.
Nejvýznamnějšími výdajovými položkami jsou výdaje na platy zaměstnanců, výdaje na
nákup služeb, náklady na opravy, neinvestiční a investiční dotace obcím, prostředky půjčené
obyvatelstvu a také hlavně výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku.
Významnou část celkových příjmů tvoří položka 4216 - Ostatní investiční přijaté
dotace ze státního rozpočtu, která zahrnuje investiční dotace od orgánů státní správy. Byla ve
výši 109.400,00 tis. Kč, což tvořilo celkové příjmy z 28,43%. Další největší část celkových
příjmů je tvořena položkou 4221 ve výši 88.624,15 tis. Kč. Tato položka tvořila 23,02%
celkových příjmů.
Nejvýznamnější výdajovou položkou roku 2003 byla, obdobně jako v předchozích
letech, položka 6121 ve výši 364.516,55 tis. Kč. Položka 6121 tvořila 77,44% celkových
výdajů v roce 2003. Dalším nejvyšším výdajem dle druhového členění je taktéž jako
v předchozím roce položka 6341. Její celková výše dosahuje 18.093,07 tis. Kč, což je
pouhých 3,84% celkových výdajů daného roku. Stejně jako vletech předchozích se na
výdajích významně podílí také splácení dlouhodobých půjček, kdy tato výdajová položka
v roce 2003 dosáhla výše 22.404,22 tis. Kč.
S největšími příjmy i výdaji v roce 2003 hospodařil DSO COV Mistřín. Objem příjmů
byl 183.937,74 tis. Kč, což je pěkných 47,80% celkových příjmů, tedy téměř celá polovina
celkových příjmů. Výdaje svazku byly ve výši 225.222,66 tis. Kč, což je 47,85% celkových
výdajů roku 2003, což je opět téměř polovina celkových výdajů daného roku. Jeho příjmy
byly tvořeny zejména převody z rozpočtových účtů obcí, dotacemi ze státního rozpočtu a od
členských obcí či investicemi z Národního fondu, atd. Příjmy COV Mistřín byly navýšeny
také dlouhodobou půjčkou ve výši 42.342,00 tis. Kč dle třídy 8. Výdaje tohoto svazku byly
výdaje zejména na pořízení stavby apod. Podle odvětvového členění se pak jednalo o výdaje
určené na odvádění a čištění odpadních vod, což vyplývá i z toho, že se jedná o svazek
založený za účelem čištění odpadních vod.
52
3.1.4 Hospodaření svazků obcí v roce 2004
V roce 2004 hospodařily dobrovolné svazky obcí s příjmy ve výši 391.143,63 tis. Kč a výdaji
ve výši 399.808,78 tis. Kč. Zde můžeme vidět relativně velký propad co se týče velikosti
celkových příjmů i výdajů oproti roku 2003. Příjmy tohoto roku byly zejména tvořeny těmito
příjmy: příjmy z poskytování služeb, příjmy z pronájmu nemovitostí, neinvestiční přijaté
dotace, investiční přijaté dotace ze státních fondů, dotace ze státního rozpočtu, investiční
dotace od krajů či od cizích států. Výdaje byly tvořeny platy zaměstnanců, výdaji na
konzultační a poradenské služby, výdaji za nákup služeb, výdaji na opravy, výdaji na platbu
daní, investičními dotacemi obcím a zejména výdaji na pořízení dlouhodobého hmotného
majetku.
Největší příjmovou položkou celkových příjmů v roce 2004 je položka 2132
druhového členění - Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí. Jedná se částku ve
výši 57.205,10 tis. Kč, což je 18,66% celkových příjmů. Další největší část celkových příjmů
je tvořena opět položkou 4221 ve výši 49.306,94 tis. Kč. Tato položka tvořila 16,09%
celkových příjmů v roce 2004. Velkou část příjmů tvoří opět dlouhodobě zapůjčené
prostředky v celkové výši 54.390,25 tis. Kč.
Nejvýznamnější část výdajů v roce 2004 podle druhového členění tvořila opět položka
6121, tentokrát ve výši 212.077,32 tis. Kč, což je 67,29% celkových výdajů daného roku.
Následující nejvyšší výdajovou částkou byla položka 6341 ve výši 25.088,49 tis. Kč, což je
7,96% celkových výdajů. Významnou výdajovou položkou jsou splátky dlouhodobých půjček
v celkové výši 39.845,98 tis. Kč.
Největších příjmů i výdajů v roce 2004 dosáhl jako v předchozím roce svazek obcí
COV Mistřín. Hospodařil s příjmy ve výši 67.010,63 tis. Kč, což je 21,86% z celkových
příjmů a výdaji ve výši 83.323,26 tis. Kč, což je 26,41% celkových výdajů daného roku.
Příjmy COV Mistřín byly tvořeny obdobně jako v roce předchozím hlavně těmito příjmy:
příjmy z rozpočtových účtů obcí, investicemi z Národního fondu, dotacemi z cizích států,
apod. I v tomto roce lze sledovat to, že svazek COV Mistřín realizoval velkou půjčku
v celkové výši 20.288,00 tis. Kč. To, kam výdaje plynou, je, pokud pomineme, že se jedná o
jiné částky, víceméně totožné s rokem předchozím, stejně tak je tomu i u výdajů podle
odvětvového členění.
53
3.1.5 Hospodaření svazků obcí v roce 2005
Celkové příjmy v roce 2005 dosáhly výše 642.859,49 tis. Kč a celkové výdaje dosáhly výše
647.916,65 tis. Kč. Lze konstatovat, že tyto částky jsou nemalé a ve zde zkoumaném vzorku
období 2001 - 2005 absolutně největší. Oproti předchozím letům zde pozorujeme prudký
nárůst a trend, kdy výdaje převyšují příjmy. Hlavní příjmy v tomto roce tvoří příjmy
z poskytování služeb, příjmy z pronájmu nemovitostí, splátky půjčených prostředků od obcí,
příspěvky na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, neinvestiční přijaté dotace od obcí a
krajů, investiční dotace ze státních fondů a státního rozpočtu, investiční dotace od obcí, krajů
a cizích států. Výdaje byly v tomto roce tvořeny především těmito výdaji: platy
zaměstnancům, výdaje na nákup služeb, výdaje na poradenské a konzultační služby, výdaje
na opravy, náklady na nákup pozemků, investiční dotace obcím, pořízení dlouhodobého
hmotného majetku.
Největší částku tvoří položka 4221, která zahrnuje investiční dotace od obcí a je ve
výši 133.985,06 tis. Kč, což je 20,84% celkových příjmů roku 2005. Další největší částku
tvoří položka 4131, což jsou investiční dotace ze zahraničí. Tato částka je ve výši 119.651,16
tis. Kč, tj. 18,61% celkových příjmů v roce 2004. Významnou část příjmů, stejně jako
v předchozích letech, tvořily dlouhodobé půjčky, tedy položka 8123 druhového členění. Její
celková výše byla 126.865,13 tis. Kč. Další velkou část příjmů tvoří i položka 8113, což jsou
krátkodobé půjčky. Ty byly ve výši 50.981,32 tis. Kč.
Nejvýznamnější výdajovou položkou je znovu položka 6121, tentokrát ale v doposud
největší výši 449.974,29 tis. Kč, což je 69,45% celkových výdajů. Stejně jako vletech
předchozích tvoří významnou výdajovou položku splácení dlouhodobých půjček, v tomto
roce je položka 8124 v celkové výši 36.361,44 tis. Kč.
S největšími příjmy i výdaji se v roce 2005 setkal svazek obcí VaK Ivančice. Objem
jeho příjmů tvořil 138.593,94 tis. Kč, což je 21,56% z celkových příjmů DSO JMK a objem
výdajů tvořil 163.356,12 tis. Kč, což tvořilo 25,21% z celkových výdajů. Částku příjmů, které
obdržel VaK Ivančice, tvořily příjmy z pronájmu nemovitostí, příjmy z rozpočtových účtů
obcí, dotace ze státních fondů a členských obcí a další nedaňové příjmy v relativně vysoké
úrovni, atd. VaK Ivančice si vzal také dlouhodobou půjčku a to ve výši 31.797,15 tis. Kč.
Téměř celé výdaje tohoto svazku byly vloženy do pořízení stavby. Dle odvětvového členění
můžeme opět vyvodit závěr, že výdaje byly určeny pro pořízení pitné vody a pro čištění
odpadních vod.
54
3.1.6 Zhodnocení hospodaření svazků obcí v letech 2001 -2005
O vývoji celkových příjmů za období 2001 - 2005 lze říci, že po velkém propadu následoval
jejich velký růst. Některé svazky obcí, které dosahovaly v minulosti nejnižších příjmů,
v současné době již neexistují. Otázkou je, zda zanikly právě kvůli malému obsahu příjmů pro
své investiční záměry anebo jich nedosahovaly účelně, tedy že se nesnažily ani na vyšší
hranici příjmů dosáhnout. Anebo zda zanikly dohodou, protože jejich fungování nebylo
ničemu prospěšné či byla ukončena jejich činnost záměrně po dokončení nějakého projektu.
Největších příjmů pak dle výše uvedených výsledků dosahují evidentně technické svazky,
které vznikly za určitým účelem, nejčastěji se jedná o čističky odpadních vod a budování či
provoz vodovodů a kanalizací. Nejčastěji jsou příjmy svazků obcí tvořeny investičními a
neinvestičními dotacemi od obcí, investičními dotacemi se státních fondů, investičními
dotacemi ze státního rozpočtu, investičními dotacemi od krajů, v menší míře pak investičními
dotacemi od cizích států, příjmy z pronájmu nemovitostí, příjmy za poskytování služeb,
příspěvky na pořízení dlouhodobého hmotného majetku či příjmy zvláštní hospodářské
činnosti. Investiční dotace od obcí tvoří přitom v každém roce položku jednoho z největších
příjmů, která průměrně dosahuje téměř 30% celkových příjmů. Většina svazků obcí až na pár
výjimek má také pravidelné příjmy v podobě úroků, u malých svazků jsou to často příjmy
jediné.
Největší část celkových příjmů tvoří nejčastěji tyto položky druhového třídění
rozpočtové skladby:
• 4221 - Investiční přijaté dotace od obcí,
• 2132 - Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí ajejich částí,
• 8123 - Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky.
Celkový vývoj výdajů je velmi podobný vývoji příjmů, když klesnou příjmy, klesnou
s nimi i výdaje a naopak. Největší výdaje mají, podobně jako je tomu u příjmů, technické
svazky. Jedná se především tedy o výdaje na investiční akce typu stavby technické budovy či
zařízení. Výdaje jsou tvořeny hlavně výdaji na pořízení dlouhodobého hmotného majetku,
konkrétně staveb a dále jde největší část výdajů na investiční dotace obcím, neinvestiční
dotace obcím, v menší míře pak na investiční transfery územním rozpočtům, nákup služeb,
výdaje na platy zaměstnanců, náklady na opravy, náklady na konzultační a poradenské
služby, atd. Výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku je největší výdajovou
položkou v každém roce. Průměrně tvoří 68% celkových výdajů. Víceméně všechny svazky
55
obcí, včetně těch nejmenších, dávají každoročně výdaje na poplatky za bankovní služby - tyto
položky jsou však minimálního charakteru.
Největší část celkových výdajů dobrovolných svazků obcí tvoří nejčastěji tyto položky
druhového třídění rozpočtové skladby:
• 6121 - Budovy, haly a stavby,
• 6341 - Investiční dotace obcím
• 8124 - Uhrazené splátky dlouhodobě přijatých půjčených prostředků.
V následujícím grafu si lze porovnat vývoj příjmů a výdajů v analyzovaném období.
Lze také konstatovat, že křivky se vyvíjejí téměř stejně: s růstem příjmů rostou výdaje a
s poklesem příjmů výdaje klesají. Možné je zde pozorovat ale i to, že v souhrnu výdaje příjmy
převyšují a to o 80.075,98 tis. Kč.
Graf č. 1: Vývoj celkových příjmů a výdajů DSO JM K v letech 2001 - 2005
Vvvoi celkových pnimů a vvdaiů DSO J M K v letech 2001 - 2005
700 000,00 -r— - r - - r - - r - - i -
600 000,00 -J—
500 000,00 f>o
400000,00 / — /
300 000,00 — ^
200 000,00
100 000,00
0,00 -I 1 1 1
2001 2002 2003 2004 2005
roky
Zdroj: Informační systém MF ČR ARIS — vlastní zpracování
56
Tabulka č. 5: Vývoj celkových příjmů a výdajů svazků obcí v letech 2001 - 2005 a vývoj
příjmů a výdajů dle jednotlivých tříd druhového členění rozpočtové skladby (v tis. Kč)
Vývoj celkových příjmů a výdajů v letech 2001 - 2005
i podle tříd druhového členění rozpočtové skladby (v tis. Kč)
2001 2002 2003 2004 2005
Příjmy celkem 225.676,82 253.434,08 384.847,42 306.514,60 642.859,49
Výdaje celkem 219.203,14 240.394,92 470.713,93 315.179,75 647.916,65
Třída 1
Daňové příjmy
2.198,67
0,97%
0
0%
17,32
0,005%
32,33
0,01%
1.945,85
0,30%
Třída 2
Nedaňové příjmy
65.288,77
28,93%
62.989,60
24,85%
72.813,79
18,92%
77.470,80
25,28%
117.848,73
18,33%
Třída 3
Kapitálové příjmy
3.582,65
1,59%
4.758,21
1,88%
4.621,82
1,20%
15,00
0,05%
38.846,15
6,04%
Třída 4
Přijaté dotace
154.606,73
68,51%
185.686,27
73,27%
307.394,49
79,87%
228.996,47
74,71%
484.218,76
75,32%
Třída 5
Výdaje na platy,
Ostatní platby za
provedenou práci,
pojistné
36.673,47
16,73%
52.663,82
21,91%
65.492,74
13,91%
64.733,97
20,54%
163.185,39
25,38%
Třída 6
Kapitálové výdaje
182.529,67
83,26%
187.731,07
78,09%
405.221,19
86,09%
250.445,78
79,46%
484.731,26
74,81%
Třída 8*
Financování -6.474,06 -13.039,20 85.866,37 8.664,84 5.056,85
Zdroj: Informační systém MF ČR ARIS — vlastní zpracování
Pozn. * Třída 8 není započítána do sumy celkových příjmů a výdajů
3.2 Analýza hospodaření vybraných svazků obcí
Tato podkapitola pojednává o hospodaření vybraného vzorku svazku obcí, kterými jsou: DSO
Mikroregion Nový Dvůr, DSO Mikroregion Hovoransko, DSO VaK Boskovice a DSO COV
Mistřín. Text je zaměřen na analýzu současného stavu hospodaření těchto svazků.
57
3.2.1 Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Nový Dvůr
Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Nový Dvůr byl založen v roce 2002. Současnými členy
jsou obce Milotice, Skoronice, Vacenovice, Vlkoš, Svatobořice-Mistřín a Ratíškovice. Tento
svazek se nachází na jižní Moravě, v Jihomoravském kraji a bývalém okrese Hodonín.
Výhodná poloha tohoto svazku směřuje také k přeshraniční spolupráci se Slovenskem či
Rakouskem. Povrch regionu, který je tvořen převážně nížinami a mírnou pahorkatinou
Dolnom oravského úvalu, nasvědčuje rozvoji cyklostezek (již nyní je zde hustá síť
cykloturistických tras včetně Moravských vinařských stezek). Převládá zde také množství
vinic. Tento svazek tak přímo nabízí podmínky pro rozvoj turistického ruchu. V současné
době je většina obcí tohoto svazku propojena trasou zvanou Moravská vinná, která vede ze
Znojma až do Uherského Hradiště, na kterou navazuje řada dalších vinařských stezek, např.
vinařská stezka Podluží, Mutěnická vinařská stezka či Kyjovská vinařská stezka. Nový Dvůr
se tak stává jakýmsi „uzlem" Moravských vinařských stezek, což odpovídá nejen místním
vinařským tradicím, ale také vhodnosti území pro rekreační cykloturistiku. Svazek je v kraji
znám svou pohostinností a bohatými tradicemi, kroji, vínem a nespočetným množstvím
kulturních památek. Nový Dvůr se pak zaměřuje na zlepšování kvality života místních
obyvatel, ale také na vytváření podmínek pro rozvoj moderních forem venkovské turistiky a
podporu aktivit, které přinesou v budoucnosti ekonomický rozvoj a zajistí podmínky pro život
na úrovni, odpovídající historickému vývoji.7 0
Svazek Mikroregion Nový Dvůr má své vlastní
webové stránky: www.novy-dvur.cz.
Cílem svazku je ochrana a prosazování společných zájmů členských obcí, posílení
ekonomické stability regionu, při zachování a rozvoji ekologických hodnot a kulturních
tradic, které odpovídají vývojovým trendům regionu. Svazek byl založen za účelem
uskutečnění sociálně-ekonomického rozvoje oblasti.
Podle stanov jsou důvodem založení svazku tyto činnosti:
• rozvoj infrastruktury jako podpůrného prostředku nezbytného k rozvoji
podnikatelských aktivit,
• ochrana životního prostředí a jeho vylepšování,
• ochrana kulturního dědictví,
• rozvoj venkovské turistiky,
• zakládání a zřizování organizací sloužících k uspokojování potřeb více lidí,
• samostatné podnikání,
7 0
http://www.novy-dvur.cz/index.php/o-mikroregionu
58
• vytváření koncepčních dokumentů a projektové přípravy ke společným
akcím.
Za předmět činnosti svazku jsou pak považovány i akce, které se netýkají všech členských
obcí.
Svazek obcí Mikroregion Nový Dvůr má tyto orgány: Shromáždění starostů - tvořeno
starosty jednotlivých členských obcí, Předseda svazku, Místopředseda svazku, Tajemnice a
Dozorčí orgán. Svazek má vytvořenu rovněž funkci manažera svazku, kterou financuje
částečně z dotací od Jihomoravského kraje, je zde značná snaha umořovat mzdu manažera.
Manažer svazku plní funkci projektového manažera.
Svazek obcí Mikroregion Nový Dvůr má k 31.12.2008 celkem 13.246 obyvatel. Tento údaj o
počtu obyvatel je důležitý z toho hlediska, že každá členská obec tohoto svazku přispívá za
každého svého obyvatele každý rok 50,-Kč, znamená to tedy, že členské příspěvky
jednotlivých obcí tvořily v roce 2008 celkem 662.300,-Kč. Celkem dosáhl v roce 2008 svazek
příjmů ve výši 11.428.588,-Kč. Tyto příjmy byly tvořeny příspěvky obcí, dotacemi od
Jihomoravského kraje, nadace a strukturálních fondů a návratnou finanční výpomocí. Dle
druhového třídění rozpočtové skladby se jedná o následující položky: neinvestiční přijaté
dotace od obcí, neinvestiční přijaté dotace od kraje, investiční přijaté dotace od obcí,
investiční přijaté dotace od kraje, přijaté neinvestiční dary (dotace z Nadace partnerství) a
dlouhodobě přijaté půjčené prostředky. Z tabulky lze vidět, že svazek čerpá nejčastěji dotace
od Jihomoravského kraje, získal od něj celkem 1.559.488,-Kč, což je 13.65% celkových
příjmů svazku. Dotací od Jihomoravského kraje využívá svazek zejména proto, že je
administrativně jednodušší požádat o tuto dotaci, než dotaci z EU. Navíc dle představitelů
svazku Nový Dvůr je ze strany Jihomoravského kraje značná vstřícnost, což práci, respektive
podání žádosti, usnadňuje. Svazek využívá také možnosti předinvestování, jako je tomu
například u návratné finanční výpomoci pro realizaci cyklostezek, kde tuto výpomoc učinily
členské obce a poskytnuté prostředky jim budou po obdržení dotace navráceny. Žádosti o
dotace si svazek vypracovává sám, u některých projektů využívá odborné pomoci soukromé
sféry, v současné době se jedná konkrétně o firmu Renards.
59
Tabulka č. 6: Seznam příspěvků a dotací za rok 2008 v DSO Nový Dvůr
Seznam příspěvků a dotací za rok 2008
Příspěvky od obcí celkem 662.300,-Kč
Přijatá dotace od J M K (Trh místních produktů a řemesel) 60.000,-Kč
Přijatá dotace od J M K (Poradce mikroregionu) 30.000,-Kč
Přijatá dotace od J M K (Fotografické sympózium) 30.000,-Kč
Přijatá dotace od J M K (Projektový manažer) 100.000,-Kč
Příspěvek obcí (Cyklostezky) 167.000,-Kč
Příspěvek obcí (odměna firmě Renards) 117.600,-Kč
Příspěvek obcí (realizace cyklostezky) 1.657.000,-Kč
Dotace od J M K (Projektová dokumentace - cyklostezky) 183.000,-Kč
Dotace od J M K (Vybudování sítě cyklostezek - 1 .etapa) 1.156.488,-Kč
Dotace z Dispozičního fondu (Fotografické sympózium) 147.700,-Kč
Přijatá dotace od Nadace partnerství 10.000,-Kč
Návratná finanční výpomoc (realizace cyklostezek) 7.107.500,-Kč
Zdroj: http://www.novy-dvur.cz/index.php/uedni-deska/16-zavreny-uet-2008 - vlastní zpracování
Svazek obcí Mikroregion Nový Dvůr hospodaří s majetkem ve výši 8.267.604,19 Kč,
přičemž více než polovinu této částky tvoří nedokončené stavby a to ve výši 4.936.330,04 Kč.
Členské obce při založení ani později nevíožily do svazku žádný svůj majetek. Naopak
majetek vytvořený svazkem předává svazek do vlastnictví jednotlivých obcí po vypršení
projektové smlouvy. Jako majetek svazku zde můžou být uvedeny následující věci:
cyklostezky (až budou dobudovány budou předány do vlastnictví jednotlivých obcí), značky
použité ke značení ulic v Ratíškovicích (značky zakoupil svazek, po vypršení projektové
smlouvy budou vlastnictvím obce Ratíškovice), vagón a šlapací drezína (ve vagónu je
originální muzeum), velkokapacitní stan (je ve vlastnictví svazku, obce si ho zapůjčují),
kanalizační sběrač (v obcích Vlkoš a Ratíškovice), autobusová zastávka v Miloticích (původní
plán byl vybudovat stejné zastávky ve všech členských obcích, zrealizovala se výstavba
pouze této jedné zastávky, důvodem byla neshoda obcí), jízdní kola (lze si je zapůjčit za
poplatek v konírně v Miloticích) a v neposlední řadě je nutné uvést právě zámeckou konírnu
v Miloticích (je zde provozován dlouhodobý projekt Tradice na zámku, který je každoročně
obměňován - v letošním roce je zde výstava krojů na téma svatba, je třeba také dodat, že
v konírně je i informační centrum daného svazku, kde bude nově probíhat na projektoru
prezentace obcí).
Podle představitelů tohoto svazku lze konstatovat, že obce s nadšením uvítaly v roce
2002 založení svazku Mikroregion Nový Dvůr. Mohou tak společně realizovat investiční akce
60
a žádat o dotace, na které by jako samostatné obce nikdy nedosáhly. V letošním roce obce
chystají projekt na obnovu sakrálních staveb na jejich území. V současné době probíhá
výběrové řízení na zpracovatele. Celkem se tato akce bude týkat 11 staveb na území všech
šesti členských obcí. Svazek na tuto investici dostal dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj.
Celkové náklady budou ve výši 542.000,-Kč, dotace dosahuje výše 70% celkové částky,
zbývajících 30% budou obce hradit ze svých zdrojů a to podle toho, kolik těchto památek,
kterých se investiční akce týká, mají na území své obce. Svazek Nový Dvůr má zpracován
také strategický dokument platný z roku 2005, v letošním roce dojde k jeho aktualizaci.
Svazek v letošním roce ale neobdržel pravidelnou dotaci na Trh místních produktů a řemesel,
který se koná na zámku vMiloticích a kde se prezentují obce, tradiční řemesla, kroje,
zachovalé tradice, apod. Předpokládá se tedy, že bude financován ze vstupného, které hradí
návštěvníci při vstupu na trh. Svazek se také druží s dalšími svazky, je zde například družba
nazvaná „Turistické okénko do českých a slovenských regionů", které se účastní Holič,
Hrušovansko, Dolní Bojanovice, Nový Dvůr - jedná se vlastně o přeshraniční spolupráci,
finančně se na ní podílejí všechny regiony stejnou měrou a svazek Hrušovansko je zde
hlavním jednatelem.
3.2.2 Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Hovoransko
Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Hovoransko byl založen v roce 2002. Současnými
členy svazku jsou obce Karlín, Terezín, Cejč, Hovorany a Sardice. Na začátku existence
svazku byla členem také obec Svatobořice-Mistřín, která ze svazku ale v roce 2003
vystoupila. Svazek Hovoransko leží v oblasti dolnomoravského úvalu, jež je spojena
s produkcí kvalitních vín a množstvím vinných stezek a vinařských uliček, prochází tudy
navíc i Mutěnická vinařská stezka. Jen obec Hovorany je rozdělena do pěti vinných tras a na
jejím území leží tři vinařské uličky. Na území tohoto svazku jsou navíc stále živé lidové
tradice, které se stále předávají z generace na generaci a svazek obcí Mikroregion Hovoransko
si jako jeden ze svých cílů klade právě jejich zachování a obnovu. K nej významnějším z nich
patří například letní krojové hody v obci Hovorany, vytváření ojedinělých kraslic vCejči či
unikátní šardický kroj. Na území členských obcí leží také mnoho významných kulturních
památek, které sice nedosahují velikosti hradů a zámků, pro místní jsou ale velkého významu.
Také svazek Mikroregion Hovoransko se stává vyhledávaným regionem milovníků vína a
nenáročné cyklistiky.
61
Předmětem činnosti svazku Mikroregion Hovoransko je zejména podporovat kulturněekonomický
rozvoj svazku a zajišťovat spolupráci, koordinaci a poskytovat pomoc a podporu
obcím i dalším subjektům zejména v těchto oblastech:
• podpora realizace záměrů schválených v územních plánech obcí svazku,
• realizace pozemkových úprav obcí svazku,
• rozvoj infrastruktury jako podpůrného prostředku nezbytného k rozvoji
podnikatelských aktivit,
• ochrana životního prostředí a jeho vylepšování, revitalizace veřejné zeleně, údržba
stávajících ploch veřejné zeleně a její rozšiřování, budování čistíren odpadních vod a
ostatních zařízení sloužících ochraně životního prostředí,
• péče o kulturní dědictví a jeho další rozvoj,
• všestranný rozvoj venkovské turistiky,
• zřizování organizací sloužících k uspokojování potřeb více obcí svazku,
• samostatné podnikání a účast na podnikání dalších právnických či fyzických osob,
• vytváření územně koncepčních a projektových dokumentů jako samostatných potřeb
jednotlivých obcí svazku nebo jako společných potřeb svazku.
Za předmět činnost se považují i ty akce a aktivity, které se netýkají bezprostředně všech
obcí. V takovém případě má svazek ale ustanoveno to, že je povinností svazku dbát na to, aby
výsledky takový akcí korespondovaly se zájmy a záměry svazku jako celku. Svazek má ve
stanovách ukotvené i to, že může zakládat samostatně, případně s dalšími účastníky,
podnikatelské a nepodnikatelské subjekty nebo se na nich podílet dle platných právního
norem.
Orgány svazku Mikroregion Hovoransko jsou tyto: shromáždění starostů, předseda
svazku, místopředseda svazku a dozorčí rada. Nejvyšším orgánem svazku je shromáždění
starostů a je tvořeno starosty všech členských obcí svazku. Shromáždění starostů se koná
nejméně jednou za rok na základě svolání předsedou svazku. Na tomto společném jednání si
členské obce stanoví provádění společných záměrů na příslušný rok.
Svazek obcí Mikroregion Hovoransko každoročně žádá o dotaci od Jihomoravského
kraje v rámci Programu obnovy venkova a to konkrétně v dotačním titulu č. 7 - Výsadba
parku a doplňkové zeleně. Dosud svazek každoročně uspěl a mohl zrealizovat svůj záměr
výsadby, revitalizace a údržby veřejné zeleně. Toto se provádí tak, že každá členská obec
může zažádat o část této dotace na dílčí úpravy svého intravilánu, tedy zastavěné části obce.
Konkrétně se přitom jednalo o čištění parků, obnovu nebo založení nových travnatých ploch,
revizi nebo odstranění starých křovin a přerostlých stromů a následnou výsadbu těchto
62
zelených kultur. Čerpaní této dotace plánuje svazek i do budoucna. Jednou z významných
dotačních položek, kterou společně obce získaly, byla dotace na zřízení bezdrátového
internetu v obcích Hovorany, Čejč a Terezín, který je od roku 2005 v provozu. Obce svazku
se také v minulosti zabývaly myšlenkou postavit společně Dům s pečovatelskou službou,
který by tuto službu poskytoval všem členským obcím. Žádná obec ze svazku by si takovou
investici nemohla dovolit samostatně, proto realizace takové investiční akce byla ve svazku
společnou myšlenkou, která byla odložena na neurčito, a to z toho důvodu, že obec Sardice,
počtem obyvatel dominantní obec svazku, z tohoto společného záměru ustoupila. Podle
představitele svazku Hovoransko je ale výstavba domu s pečovatelskou službou stále
současným problémem členských obcí, který se bude v nejbližší době muset opravdu vyřešit.
V současnosti zvažují také obce Hovorany a Sardice společný záměr výstavby spojovacího
chodníku mezi těmito obcemi a to podél Hovoranského potoka. Kromě dotačních prostředků
získává svazek finance i od členských obcí, kdy každá obec přispívá částkou 20,-Kč za
každého svého obyvatele. V obcích je v současné době cca 6250 obyvatel, takže ve formě
příspěvků tvoří příjmy svazku cca 125.000,-Kč. Se získáváním dotačních prostředků pomáhá
svazku „polomanažer", což je agentura, která sleduje dotační tituly, doporučuje je svazku a
pomáhá s přípravou žádosti.
Obce při založení svazku obcí Mikroregion Hovoransko nevložili do svazku žádný
svůj majetek, ale bylo-li by to nutné, tak podle představitele svazku Hovoransko vloží to, co
bude potřeba. Společně vybudovaným majetkem svazku, se kterým svazek hospodaří, je
zařízení stanice internetu vzduchem, kancelářské vybavení v informačním centru v Terezíně a
lavice se stoly k posezení na cyklostezkách.
Při rozhovoru s představitelem svazku Mikroregionu Hovoransko vyplynulo, že
svazek vzniknul zejména za účelem zvelebit a zkulturnit dnes již bývalou zemědělskohornickou
oblast. Tím, že tato oblast byla velmi intenzivně zemědělskou a dříve i havířskou,
byl tento vývoj velmi složitý. Proto se tento svazek snaží podporovat i veškerou
podnikatelskou činnost, která by jakkoliv pomohla rozvoji členských obcí. Obce se i za
pomoci existence svazku snaží bojovat s nezaměstnaností, která je spojena právě se
strukturálními změnami. V rámci dotačních možností se svazek snaží podporovat podnikatele
v oblasti turistiky a sportu, v oblasti zachování folklorních tradic. Svazek se snaží o
komplexní obnovu právě folklorních tradic a zvýšený zájem sleduje svazek již i ze strany
široké mládeže, tedy následovníků a nositelů tradic. Svazek se snaží podporovat i různá
sdružení (včelaře, zahrádkáře, hasiče ...), kdy zástupci jednotlivých sdružení se mezi sebou
znají, scházejí se a vyměňují si zkušenosti. Do budoucna pak tento svazek nemá žádný
63
konkrétní plán, obce samy o sobě jsou relativně chudé, jsou vázány na daňové výnosy a každá
z obcí si realizuje přednostně své vlastní záměry. Obce společně ale hledají možnosti, dotační
tituly a mají snahu oblast svého svazku zvelebovat. Navíc se shodují na tom, že právě členství
ve svazku jim k tomu může výrazně pomoci. To, že jsou jednotlivé obce ve svazku pomáhá
těmto obcím dosáhnout na prostředky, které by jako jednotlivci nezískali, což je podle slov
představitele tohoto svazku asi nej důležitější zejména pro malé obce. To, čeho by tento
svazek chtěl v budoucnu dosáhnout, je vybudovat cyklostezky, aby obce byly lépe propojeny
i touto cestou, vybudovat dům s pečovatelskou službou a připravit putovní vinařskou akci,
která by byla každý rok v jiné členské obci.
3.2.3 Dobrovolný svazek obcí VaK Boskovice
Tento technický svazek byl založen již v roce 1993 pod nezkráceným názvem „Svazek
vodovodů a kanalizací" Boskovice. K 31.12.2008 má svazek 79 členů a počet jeho obyvatel
je 73.205. Sídlem svazku jsou právě Boskovice.
Předmětem hlavní činnosti tohoto svazkuje dle stanov následující:
• ochrana životního prostředí,
• zajištění koncepce rozvoje a obnovy vodovodů, kanalizací, COV a s nimi
souvisejícími zařízeními v obcích, sdružených ve svazku a to v rozsahu, který
definuje §50 zákona o obcích v platném znění,
• zajištění kvality dodávané vody v rámci platných právních a technických
předpisů,
• stanovování výše vodného a stočného na příslušné období při respektování již
uzavřených smluv s provozovatelem ve smyslu možností pozitivní právní
úpravy.
Svazek byl založen také za účelem provozování hospodářské činnosti, která spočívá v:
• zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod na smluvním základě,
• zavádění rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí vodních děl,
• hospodaření s movitým a nemovitým majetkem v oblasti vodního
hospodářství,
• nájem majetku souvisejícího s hlavní činností svazku,
• investorská inženýrská činnost v rámci zákonných omezení,
64
• zajišťování zdrojů pro výstavbu, rekonstrukci a obnovu vodovodů a
kanalizací zvláštní hospodářské činnosti či z jiných zdrojů, a to na základě
rozhodnutí valné hromady svazku,
• ostatní činnost v mezích právních předpisů, např. obchodní činnost,
zprostředkovatelská činnost.
Orgány svazku VaK Boskovice jsou valná hromada, předsednictvo a kontrolní a
revizní komise. Valná hromada je nej vyšším orgánem svazku a je složena ze zástupců všech
členských obcí a předsednictvo je voleno valnou hromadou, tvoří jej členové valné hromady
v počtu 7 členů. Valná hromada se schází dvakrát ročně. Předsednictvo pak volí ze svého
středu předsedu a 1. a 2. místopředsedu svazku, kteří za svazek jednají jeho jménem.
Kontrolní a revizní komise je také volena ze členů valné hromady a je tvořena 3 členy. Tato
komise kontroluje veškerou činnost svazku a provádí roční revizi hospodářské činnosti a také
prověrku roční účetní uzávěrky svazku. Pro zajištění administrativních a jiných činností
svazku zřídil svazek funkci tajemníka. Funkce tajemníka by mohla být částečně ztotožněna
s funkcí manažera. Tajemník v tomto případě je nadřízený všem pracovníkům kanceláře
svazku. Navrhuje také pracovní smlouvy, pracovní náplně, platy a odměny pracovníků
kanceláře, řídí činnost, kontroluje činnost, atd.
Hlavní činnost svazku je financována z členských příspěvků a chybějící část financí,
co se týče rozpočtu, je doplněna z nájemného za pronájem infrastruktury. Dalšími zdroji
příjmů svazku VaK Boskovice jsou neinvestiční přijaté dotace, investiční přijaté dotace,
příjmy z úroků, přijaté úvěry, atd. Konkrétně používá svazek pro realizaci investičních akcí
tyto finanční zdroje: dotace a půjčky ze státního rozpočtu (konkrétně od Ministerstva
zemědělství), dotace a půjčky ze Státního fondu životního prostředí, dotace a půjčky z fondů
EU, úvěry od peněžních ústavů, členské příspěvky, nájemné od provozovatele, dotace a
příspěvky z jiných zdrojů většinou jmenovitě určené (dotace z krajského úřadu
Jihomoravského kraje, dary ...). Příspěvky od členských obcí jsou pak stanoveny podle
stanoveného podílu a nákladů na jednotlivé akce, podle počtu obyvatel a vycházejí také
z minusového hospodaření obce. Výše členských příspěvků na obyvatele je ve výši 20,-Kč a
tato částka je stejná pro všechny členské obce. Svazek VaK Boskovice má ve svých
stanovách také uvedeno, že může pro své hospodaření vytvářet fond obnovy vodovodů a
kanalizací, kdy zdrojem tohoto fondu je podíl vodného a stočného, tvořený odpisy ze
základních prostředků vodovodů a kanalizací ve vlastnictví svazku a veškeré dividendy
z akcií provozní vodárenské společnosti, případně jiné zdroje typu příspěvků od členů svazku,
dotace či úvěru. Fond pak slouží výhradně pro obnovu vodovodů a kanalizací. VaK
65
Boskovice sestavuje kalkulace pro jednotlivé členské obce, ve kterých jsou uvedeny veškeré
náklady související s provozováním vodovodního a kanalizačního majetku, který je ve
vlastnictví nebo užívání svazku. Pro zakalkulování takového nájemného má svazek striktní
pravidla, jako příklad může být uvedeno toto: „Do nákladů společného majetku bude
zakalkulováno nájemné pouze ve výši procenta nájemného odvedeného provozovatelem za
příslušný kalendářní rok z daňových odpisů majetku, který svazek vlastní nebo užívá." (zdroj:
Stanovy svazku VaK Boskovice).
Jak již bylo zmíněno výše, dobrovolný svazek obcí VaK Boskovice byl založen v roce
1993 a v roce 1994 na něj byl převeden infrastrukturní majetek z bývalého podniku
Jihomoravské vodovody a kanalizace a to v rámci privatizačního projektu. V současné době
(částka aktuální k 31.5.2009) hospodaří svazek s majetkem ve výši 1.453.984.495,-Kč. Jedná
se jak o majetek z privatizačního projektu, tak o majetek vybudovaný za dobu existence
svazku VaK Boskovice a majetek vložený obcemi (z předchozího textu je jasné, že majetek
vložený obcemi do svazku zůstává v majetku obce, která ho vložila, svazek ho používá ke
svému hospodaření). Majetek dělí svazek VaK Boskovice do dvou skupin:
• majetek funkčně oddělitelný - tj. majetek, který slouží pouze jedné obci, jako
příklad zde může být uveden vodovod nebo kanalizace COV,
• majetek funkčně nedělitelný - tj. majetek, který slouží více obcím, jako příklad
mohou sloužit vodovodní přivaděče.
Svazek VaK Boskovice je vlastníkem infrastrukturního majetku, který pronajímá Vodárenské
akciové společnosti Boskovice, která jej provozuje a svazku platí nájemné. Právě z tohoto
nájemného, jak již bylo zmíněno výše, hradí svazek investiční akce, které se týkají většinou
více členských obcí. Opravy tohoto majetku pak hradí Vodárenská akciová společnost. Co se
týká investic na území jedné členské obce, lze říci, že daná obec nemalou měrou přispěje na
danou investiční akci, dle představitelky svazku, většinou celou částkou.
V předchozích letech uskutečnil svazek VaK Boskovice mnoho významných
investičních akcí, kdy jako příklad zde může být uvedeno: výstavba COV Ludíkov v roce
1994 - investice ve výši 8.647.167,-Kč, výstavba vodovodního přivaděče Boskovice Letovice
v roce 1995 - investice ve výši 34.115.541,-Kč, výstavba COV Krtiny v roce 1998 investice
ve výši 30.471.307,-Kč, výstavba COV Jedovnice v roce 1998 - investice ve výši
71.440.000,-Kč či výstavba COV a kanalizace Černá Hora, Bořitov - investice ve výši
75.191.891,-Kč. Lze tedy vidět, že svazek realizuje nemalé investiční akce, které prospívají
blahu obcí a také životnímu prostředí.
66
3.2.4 Dobrovolný svazek obcí ČOV Mistřín
Dobrovolný svazek ČOV Mistřín vznikl v roce 2000 Zakladatelskou smlouvou o vytvoření
dobrovolného svazku obcí na základě předchozího schválení tohoto záměru zastupitelstvy
členských obcí, kterými jsou Svatobořice-Mistřín, Sardice a Hovorany. Tyto členské obce
mají dohromady 7.914 obyvatel. Samotná stavba čističky byla zahájena v roce 2002 a o dva
roky později, tj. v roce 2004, byla dokončena a uvedena do provozu (do zkušebního provozu
byla stavba uvedena již v roce 2003). Cena tohoto díla činila 147 mil. Kč. Čistička je
umístěna v obci Mistřín, kde je i sídlo tohoto svazku. Je důležité také poznamenat, že obec
Svatobořice-Mistřín je také členem svazku Mikroregion Nový Dvůr, obec Hovorany je
členem svazku Hovoransko a obec Sardice je členem jak ČOV Mistřín tak svazku
Hovoransko. Lze tak pozorovat, že meziobecní spolupráce je pro obce přínosná jak v oblasti
rozvoje technické infrastruktury, tak v oblasti komplexního rozvoje území.
Předmětem činnosti svazku ČOV Mistřín je výstavba společné čistírny odpadních vod
a dořešení odvádění odpadních vod z jednotlivých obcí na tuto čistírnu ze zájmové oblasti
obcí Svatobořice-Misřín, Sardice a Hovorany a čištění těchto odpadních vod.
Svazek má tyto orgány: valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Valná
hromada je nejvyšším orgánem svazku a je tvořena všemi členy obecních zastupitelstev členů
svazku obcí, tj. Svatobořice-Mistřín, Sardice a Hovorany. Statutárním orgánem svazku je
představenstvo, které jedná jménem svazku. Je tvořeno 7 členy, kteří jsou navrženi
zastupitelstvy jednotlivých členských obcí a voleni valnou hromadou. Představenstvo si pak
mezi sebou zvolí předsedu a dva místopředsedy. Představenstvo svazku se schází nejméně
čtyřikrát ročně, valná hromada dvakrát do roka. Dozorčí rada je kontrolním orgánem a má 3
členy - každá obec má jednoho zástupce.
Stěžejní investiční akcí dosud realizovanou byla výstavba společné čistírny odpadních
vod spojená s dostavbou kanalizačních přípojek a vpustí. Projektová dokumentace byla
uhrazena akciovou společností VaK Hodonín a to ve výši 6,7 mil. Kč. Ostatní investiční
náklady byly hrazeny z dotací, úvěru a příspěvků jednotlivých obcí. V roce 2008 neobdržel
svazek žádnou dotaci ze státního rozpočtu, ze státního fondu ani z rozpočtu kraje. V jaké výši
a z jakých zdrojů byla investice financována, ukazuje tabulka č. 8.
67
Tabulka č. 7 - Investiční náklady na výstavbu čistírny odpadních vod Mistřín
Investiční náklady na výstavbu Č O V Mistřín
Dlouhodobý úvěr od Č M Z R B 49.964.999,-Kč
Dotace od Ministerstva zemědělství 40.089.000,-Kč
Dotace z fondu Phare 35.080.586,-Kč
Dotace od rakouského Ekofondu 6.948.626,-Kč
Příspěvek od členských obcí 14.947.000,-Kč
Zdroj: http://www.hovorany.cz/ - vlastní zpracování
Zajímávaje také to, že úvěr od Českomoravské záruční a rozvojové banky, který je bezúročný
na dobu 15 let, splácí akciová společnost VaK Hodonín a spolu s financemi za projekt si tak
postupně kupuje budoucí majetek. Po splacení úvěru tak bude čistírna odpadních vod
odprodána do majetku VaK Hodonín, který je v současné době provozovatelem čistírny. Stav
nesplacené půjčky aktuálně činí 36.640.999,85 Kč. V roce 2008 vložily členské obce vklad do
svazku ve výši 200.000,-Kč, přičemž 100.000,-Kč vložila obec Svatobořice-Mistřín a
50.000,-Kč vložila obec Hovorany a také obec Sardice. Na provozní výdaje z této částky bylo
v roce 2008 použito 96.567,-Kč, zbytek bude použit v následujících letech. Svazek obdržel
také příjmy z prodeje od VaK Hodonín a to ve výši 3.331.000,-Kč. Příjmy z podílů na zisku a
dividend tvořily v roce 2008 částku 384.582,50 Kč. Mezi výdaje, které svazek v roce 2008
realizoval, patří výdaje na mzdy, placení zdravotního a sociálního pojistného, poplatky za
služby peněžním ústavům, poplatek za přezkoumání hospodaření (odměna auditorovi),
náklady na opravu a údržbu nebo ztráta z prodeje akcií. Jedním z největších nákladů byla
splátka úvěru a to ve výši 3.331.000,-Kč a nákup cenných papírů v částce 10.326.75,68 Kč.
Nutno ale říci, že naopak z prodeje cenných papíru obdržel svazek 8.762.196,-Kč.
Svazek ČOV Mistřín v roce 2008 nepořídil žádný nový majetek a nedošlo ani
k žádnému vyřazení majetku stávajícího. V současné době tak svazek hospodaří s majetkem
ve výši 164.284.605,90 Kč.
68
ZÁVĚR
Spojení obcí za určitým účelem umožňuje v ČR zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Podle
tohoto zákona se mohou obce v samostatné působnosti sdružovat a se společným úsilím
zabezpečovat rozvoj svého území a uspokojovat potřeby svých občanů. Nejtypičtější a
nej přínosnější formou meziobecní spolupráce j sou dobrovolné svazky obcí. Svazky obcí plní
celou řadu funkcí a výrazně přispívají k rozvoji regionů i jednotlivých členských obcí.
Důležitou stránkou celého procesu je hospodaření. Tomuto důležitému tématu je však
odbornou literaturou věnována nedostatečná pozornost. Proto se práce zaměřila na téma
hospodaření dobrovolných svazků obcí a usilovala o postihnutí této oblasti a o formulaci
doporučení ke zlepšení situace.
Hospodaření dobrovolných svazků obcí je legislativně ukotveno v zákoně č. 250/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a to konkrétně vjeho Části páté. Tento
zákon si podrobněji všímá dobrovolných svazků obcí z toho důvodu, že jsou založeny
výlučně obcemi, které se řídí stejnými pravidly jako svazky obcí. Zjednodušeně se
hospodaření svazků obcí řídí jejich ročním rozpočtem, který svazek sestavuje na každý rok.
Svazek si nechává podle zákona o obcích přezkoumat své hospodaření a sestavuje závěrečný
účet. Svazek vede podobně jako obce účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění pozdějších předpisů. Dobrovolný svazek obcí podle zákona č. 250/2000 Sb.
hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcí jeho členské
obce a také s majetkem, který svazek obcí získal svou vlastní činností. Majetek, vložený obcí
do hospodaření svazku obcí, zůstává nadále ve vlastnictví dané obce. Majetek, který získá
svazek obcí svou vlastní činností je společným vlastnictvím členských obcí. O majetku
svazku obcí pojednává též zákon č. 128/2000 Sb., o obcích.
Vybudování fungující spolupráce je dlouhodobou záležitostí. Vývoj v ČR
v posledních deseti letech ale směřuje k neustálým proměnám forem spolupráce, aniž by se
dostatečně hledaly způsoby, jak zkvalitnit činnost stávajících uskupení. Například svazky obcí
by mohly plnit mnohem širší škálu úkolů, usilovat o dosažení co nejvíce výhod spolupráce.
Činnost svazků obcí má řadu dimenzí, nicméně ekonomická stránka se prolíná všemi
aktivitami. Volně, ale velmi výstižně, lze vyjádřit tuto ekonomickou stránku dobrovolných
svazků obcí následující otázkou: „Jak zajistit finanční prostředky na realizaci společných
aktivit?", což v překladu znamená: „Kolik kdo musí přispět a co z toho bude mít?" S tím
souvisí i otázka, co je pro obce efektivnější dělat samostatně a co delegovat na svazek. I přes
tento velký význam ekonomického aspektu není ve spoustě svazků obcí dořešena právě
finanční stránka.
69
Společné financování dobrovolného svazku obcí má pro jednotlivé obce přínosy
zejména v podobě úspor, či výhody při společném žádání dotací z dotačních titulů. Svazky
obcí musejí mít stanovenu finanční strategii, která řeší získávání finančních prostředků.
Nejčastějšími zdroji získávání finančních prostředků jsou příspěvky členských obcí a
prostředky z veřejných a soukromých zdrojů. Tato strategie získávání finančních prostředků
se označuje jako „fundraising". Celé financování dobrovolných svazků obcí závisí na rozsahu
společných aktivit. Svazky obcí usilují nejčastěji o společnou realizaci projektů a financování
jejich činnosti hraje tedy asi nej důležitější roli. Financování tedy záleží na ochotě členských
obcí rozvíjet své společné území, ve kterém se nacházejí a jehož jsou součástí.
Při sdružování prostředků dochází k problémům zejména v případech, kdy se řeší
problémy, které nejsou ve stejné míře spojeny se všemi členskými obcemi. Jako konkrétní
překážky v oblasti financování lze tedy uvést následující:
• nedořešené financování „ad hoc" akcí, tzn. jednotlivých rozvojových projektů,
• nedostatečné povědomí o ekonomických synergických efektech a možnostech
plynoucích ze sdružování prostředků,
• absence dlouhodobého finančního plánování.7 1
Získávání finančních prostředků pro realizaci projektů je jednou z důležitých činností
svazku obcí. Pro realizaci potřebných projektů se některé obce stávají členy více sdružení
s různým těžištěm aktivit. Členství obcí ve více sdruženích je obecně považováno za výhodu,
je to však pouze výhodou zdánlivou, a to z toho důvodu, že obce musí dostát všem svým
závazkům vůči všem sdružením, jejichž jsou členem. Finance obce se pak roztříští do řady
drobnějších projektů a celkový přínos spolupráce je nižší, než kdyby daná obec soustředila
veškerou sílu třeba právě ve svazku obcí, jehož je členem.7 2
Stěžejním bodem úspěchu získání financí pro daný svazek obcí je jasný a všem
členským obcím srozumitelný systém financování, ve kterém je všem členským obcím
zaručeno rovné postavení. Neméně důležité je také i to, jaká investiční akce bude svazkem
obcí realizována. Mělo by se totiž jednat o takovou akci, která zajistí rovný užitek pro
všechny členské obce daného svazku. Právě v případě, kdy mají užitek jen některé obce
z celého svazku, může dojít ke „skepsi" mezi nedotčenými obcemi a může, v krajním případě,
mezi obcemi vzniknout nepřátelství, jejímž následkem může být právě odmítnutí finanční
spolupráce na takových projektech, které se obce přímo netýkají. Tyto problémy mohou mít
jen určité obce, ale ne celý svazek. Z tohoto vyplývá, že by zde měla být osoba, která dokáže
7 1
G A L V A S O V Á L, a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 62.
7 2
G A L V A S O V Á L, a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 62-63.
70
řešit a předcházet případnému vzniku takových sporů. Touto osobou se míní osoba manažera
svazku obcí, jež má koordinovat společný postoj k plánovaným realizacím projektů.
Nejčastěji jsou podle analýzy příjmů příjmy svazků obcí tvořeny investičními a
neinvestičními dotacemi od obcí, investičními dotacemi se státních fondů, investičními
dotacemi ze státního rozpočtu, investičními dotacemi od krajů, v menší míře pak investičními
dotacemi od cizích států, příjmy z pronájmu nemovitostí, příjmy za poskytování služeb,
příspěvky na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, příjmy zvláštní hospodářské
činnosti. Výdaje jsou tvořeny podle analýzy výdajů hlavně výdaji na pořízení dlouhodobého
hmotného majetku, konkrétně staveb a dále jde největší část výdajů na investiční dotace
obcím, neinvestiční dotace obcím, v menší míře pak na investiční transfery územním
rozpočtům, nákup služeb, výdaje na platy zaměstnanců, náklady na opravy, náklady na
konzultační a poradenské služby, atd. Největších příjmů i výdajů pak dosahují svazky
technické. Podobně je tomu také u vybraných svazků, které nejčastěji hospodaří s dotacemi
od Jihomoravského kraje a příspěvky od členských obcí. Méně často hospodaří s prostředky
z EU, protože žádat o dotaci z E U se zdá svazkům obcí administrativně náročné. Méně často
využívají také prostředků ze státního rozpočtu a fondů. Výdaje jsou směřovány na investiční
akce zaměřené podle účelu fungování svazku.
Zhodnocení platnosti hypotéz přineslo následující výsledky:
• Hypotéza ekonomické efekty meziobecní spolupráce se příliš neuplatňují" byla
zhodnocena jako platná. Obce se zaměřují v hospodaření samy na sebe a nehledají
samy od sebe možnosti např. úspor v meziobecní spolupráci.
• Hypotéza „Svazky obcí hospodaří vzhledem ke svým cílům s malým objemem
prostředků" je shledána podle získaných poznatků jako neplatná, protože svazky
získají ve většině případů prostředky, o které požádají z určitého dotačního titulu a
realizují naplánované investiční akce. Hospodaří také s členskými příspěvky.
Částka, která k dofinancovaní investiční akce chybí, je bez problému
dofinancovaná členskými obcemi.
• Hypotéza „Vstup obce do dobrovolného svazku obcí nemá větší dopad na
ekonomické aktivity obce, obce realizují své rozvojové záměry ve vlastní režii" byla
shledána jakoplatná, protože obce nejdříve realizují své vlastní rozvojové záměry a
až následně společné. Členské příspěvky obce příliš nezatěžují.
Z praktického hlediska lze zejména komplexním svazkům obcí doporučit zřízení funkce
manažera, která by zajistila pro dané území co největší rozvoj. Pokud se jedná o obce velmi
malé s malými rozpočtovými prostředky, měly by mít alespoň tedy osobu, která jim hlídá
71
dotační tituly, pomáhá jim se žádostmi o dotace apod. Právě totiž schopnosti manažera vedou
k lepšímu vývoji rozvojových záměrů. Funkce manažera je důležitá pro koordinaci svazku i
proto, že se mu věnuje celou svou pracovní náplní. Pokud tato funkce zřízena není a závisí na
setkání starostů, které se koná leckdy i jednou ročně, je jasné, že k velkému rozvoji ve svazku
nedojde. Komplexním svazkům lze také doporučit lepší prezentaci svého území, například
existencí vlastních webových stránek. Pokud na ně svazek nemá dostatek financí, existuje
řada webových stránek, na které lze právě takové atraktivity a akce ve svazku pořádané
přidávat zdarma. Zejména vesnice na jižní Moravě jsou v současné době protkány řadou
cykloturistických tras a folklorních tradic, kdy lze na tyto „atrakce" nalákat řadu turistů a
přivést sem tak finanční zdroj. Vtom je například i rozdíl mezi dvěma svazky, které byly
zkoumány, tedy mezi Novým Dvorem a Hovoranskem. Na jedné straně stojí Nový Dvůr,
který své území prezentuje na svých vlastních webových stránkách, kde láká veřejnost za
poznáním svého krásného území a na aktuálně pořádané tradiční akce. Na druhé straně stojí
stejně krásné Hovoransko, které ale bohužel na své lidové zvyklosti nijak neupozorňuje.
Zkoumaný vzorek svazků obcí byl zvolen záměrně tak, aby se obce nacházely ve více
svazcích (s výjimkou svazku VaK Boskovice). Bylo zjištěno, že pro všechny zkoumané obce
je výhodné být ve více takových sdruženích, což nepotvrzuje obecný předpoklad o tříštění
kapacit obce. Příspěvky obce příliš nezatěžují a nenarušují jejich vlastní rozvojové záměry.
Výhodou členství ve svazku je podle zkoumaných obcí i to, že sama obec by na
určitou dotaci nedosáhla, kdežto svazek ano. I proto je opět důležitá funkce manažera svazku,
který sleduje jednotlivé dotační tituly a snaží se o přizpůsobení investiční akce dotačnímu
titulu, o který by mohl svazek požádat. Pokud ovšem svazek daný dotační titul nezíská, pak
investiční akci nerealizuje, případně musí hledat jiný zdroj financí. Důležité je poznamenat i
to, že pokud svazek určitou dotaci získá, vesměs všechny obce bez problémů zbytek
dofinancují ze svých vlastních prostředků. Cíle, které si svazek stanoví, jsou ve většině
případů i realizovány.
Pro zkvalitnění spolupráce mezi obcemi by také přispělo vytvoření jednoduššího a
přehlednějšího modelu spolupráce. Velkým přínosem by byl také vznik samostatné
legislativy, tedy vytyčení pravidel vzniku, činnosti a ukončení spolupráce v samostatné
legislativě, která by na jedné straně měla určovat „pravidla hry", ale na straně druhé by měla
dávat také obcím určitou volnost a příliš je nesvazovat. Pozitivní efekt by také přineslo
zintenzívnění spolupráce veřejné a podnikatelské sféry. Klíčovým faktorem jejich spolupráce
je totiž ochota představitelů takových skupin a dalších aktérů z řad podnikatelské a neziskové
sféry, zapojit se do spolupráce a dosahovat konsenzu v oblasti rozvoje území. Pro efektivitu
72
spolupráce je mimořádně důležité také to, jakým způsobem dospívají spolupracující subjekty
ke shodě a jak závazná jsou pro jednotlivé členy přijatá rozhodnutí. Nelze zde opomíjet ani
donucovací prostředky i přes předpoklad dobrovolné spolupráce. Významnou roli hraje také
časový faktor, kdy může docházet k různému časovému rozložení čerpání výhod, a tak i ke
zhoršení dosažení shody. Důsledkem toho při nevyjasnění všech aspektů spolupráce, a to
zejména finančních a organizačních, může dojít k ochabnutí či omezení spolupráce na
nekonfliktní, ale méně významné aktivity.73
7 3
B I N E K ]., C H A B I Č O V S K Á K . Význam spolupráce ve veřejné správě (In BLIŽKOVSKÝ, Bohumír.
Zdokonalování veřejné správy a samosprávy České republiky.), s. 106-107.
73
LITERATURA
[I] PEKOVÁ, J., PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 1. vyd. Praha :
ASPI, 2002. 441 s. ISBN 80-863-952-19.
[2] PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha :
MANAGEMENT PRESS, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4.
[3] MELION, M . Finance územních samospráv. 1. vyd. Hradec Králové : E. I. A. Ekonomická
a informační agentura, 2000. 213 s. ISBN 80-85490-79-X.
[4] MARKOVA, H. Finanční hospodaření územních samosprávných celků. 1. vyd. Praha :
Univerzita Karlova v Praze, 2008. 152 s. ISBN 978-80-87146-08-8.
[5] MARKOVÁ, H. Finance obcí, měst a krajů. 1. vyd. Praha : ORAC, s.r.o., 2000. 190 s.
ISBN 80-86199-23-1.
[6] GALVASOVÁ, I, et al. Spolupráce obcí jakofaktor rozvoje. 1. vyd. Brno : Georgetown,
2007. 140 s. ISBN 80-251-20-9.
[7] B INEK, J, CHABIČOVSKÁ, K. Význam spolupráce ve veřejné správě. In
BLIZKOVSKY, Bohumír. Zdokonalování veřejné správy a samosprávy České republiky.
2007'. vyd. Brno : KONVOJ s.r.o., 2007. Význam spolupráce ve veřejné správě, s. 101-111.
ISBN 978-80-7302-125-0.
[8] REKTORIK, J., SELESOVSKY, J., a kol. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich
organizací: ROPO, o.p.s., a.s., sdružení obcí. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1999.
140 s. ISBN 80-210-2126-8.
[9] CÍSAŘOVÁ, E., PAVEL, J. Průvodce komunálními rozpočty anebjak může informovaný
občan střežit obecní pokladnu. 1. vyd. Praha : Transparency International, 2008. 94 s. ISBN
978-80-87123-06-5.
[10] BAUEROVÁ, A. Rozvojové partnerství v obci a regionu. In Řízení obcí II. 1. vyd.
Příbram : Professional Publishing, 2008. Rozvojové partnerství v obci nebo regionu, s. 107-
134. ISBN 978-80-86946-77-1.
[II] MALÝ, I, et al. Vliv veřejného sektoru na efektivnost rozvoje regionů. 1. vyd. Brno :
Masarykova univerzita, 2001. 152 s. ISBN 80-210-2571-9.
[12] STRECKOVÁ, Y., et al. Faktory efektivnosti fungování veřejného sektoru a obecné
poznatky o vlivu řízení veřejného sektoru na rozvoj regionů. 1. vyd. Brno : Masarykova
univerzita, 2005. 242 s. ISBN 80-210-3623-0.
[13] HRABALOVA, S. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. 1. vyd. Brno : Masarykova
univerzita, 2004. 99 s. ISBN 80-210-3356-8.
74
[14] MIKLOVÁ, K. Rozpočet dobrovolného svazku obcí. Brno, 2005. 94 s. Ekonomickosprávní
fakulta. Vedoucí diplomové práce Selešovský J. Dostupný z
WWW: <www.econ.muni.cz>.
[15] PROVAZNÍKOVA, Romana. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. 1. vyd.
Praha : Grada, 2007. 280 s. ISBN 978-80-24720-97-5.
SEZNAM POUŽITÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
[1] Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávních celků a o
změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
[2] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
[3] Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
[4] Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a
dobrovolných svazků obcí
[5] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon)
[6] Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě
INTERNETOVÉ ZDROJE:
[l]www.cszo.cz
[2]www.sagit.cz
[3]http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/regionalnipolitika/Mikroregiony/MetodikaSRDmi
kroregionu/Metodika.pdf
[4]www.nszp.cz
[5]http://dataplan.info/
[6]http://cs.wikipedia.org
[7]http://rizeni-projektu.cz/view.php?cisloclanku=2005091201
[8]http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/raris/vyberluvod.pl
[9]http://www.novy-dvur.cz
[10]http://www.obec-hovorany.cz
[ 11 ]http://www.svatoborice-mistrin.cz
[12] http://www.msmt.cz/ministerstvo/skolska-pravnicka-osoba-zrizena-dobrovolnym-
svazkem-obci
[13] http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=39403&TypeID=12
75
SEZNAM GRAFŮ
Graf č. 1: Vývoj celkových příjmů a výdajů DSO JMK v letech 2001-2005
SEZNAM TABULEK
Tabulka č. 1: Právní formy spolupráce obcí
Tabulka č. 2: Znaky spolupráce u svazků obcí
Tabulka č. 3: Počet dobrovolných svazků obcí podle krajů
Tabulka č. 4: Rozpočtový cyklus probíhající v roce 2009
Tabulka č. 5:Vývoj celkových příjmů a výdajů svazků obcí vletech 2001 - 2005 a vývoj
příjmů a výdajů dle jednotlivých tříd druhového členění rozpočtové skladby (v
tis. Kč.)
Tabulka č. 6: Seznam příspěvků a dotací za rok 2008 v DSO Nový Dvůr
Tabulka č. 7: Investiční náklady na výstavbu čistírny odpadních vod Mistřín
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek č. 1: Schéma vnitřních vztahů forem spolupráce
Obrázek č. 2: Aktéři spolupráce obcí a jejich vzájemné vazby
Obrázek č. 3: Struktura strategie svazku obcí
76
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1 - výňatek ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
Příloha č. 2 - výňatek ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
Příloha č. 3 - Seznam dobrovolných svazků obcí v Jihomoravském kraji k 2.5.2009
Příloha č. 4 - Mapa kraje a poloha vybraných svazků obcí
77
Příloha č. 1 - výňatek ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský
zákon)
§ 1 7 7
(1) Uzemní samosprávu ve školství vykonávají
a) obec,
b) kraj.
(2) Při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zejména při zřizování a zrušování škol a
školských zařízení, dbá obec a kraj zejména o
a) soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami
trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území,
b) dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek.
Obec
§ 1 7 8
(1) Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem
trvalého pobytu na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro
výkon ústavní nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem 4 7 )
nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních. Za tímto účelem obec
a) zřídí základní školu, nebo
b) zajistí plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem
obcí.
(2) Na území obce, části obce nebo na území více obcí se vymezují školské obvody spádové
školy takto:
a) je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
b) je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně
závaznou vyhláškou,
c) je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených
svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu
jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z
dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
(3) Pokud obec nestanoví školský obvod spádové školy a je ohroženo plnění povinné školní
docházky žáků uvedených v odstavci 1, rozhodne o školském obvodu spádové školy krajský
úřad v přenesené působnosti.
(4) Školský obvod se nestanoví škole, která uskutečňuje vzdělávání výhradně podle
vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením, a školám zřizovaným jinými
zřizovateli než obcí nebo svazkem obcí.
(5) V rámci základní dopravní obslužnosti4 8 )
území krájeje kraj povinen zajistit dopravu do
spádové školy a ze spádové školy, pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu
žáka přesáhne 4 km.
(6) Jestliže žák plní povinnou školní docházku ve škole zřízené jinou obcí, je obec, ve které
má žák místo trvalého pobytu, povinna hradit obci, která školu zřídila, neinvestiční výdaje
této školy připadající na jednoho jejího žáka, pokud se dotčené obce nedohodnou jinak.
Neinvestiční výdaje podle věty první tvoří náklady na údržbu a opravy, materiální výdaje,
služby a výdaje nevýrobní povahy, mzdové prostředky a ostatní výplaty fyzickým osobám,
které neposkytuje krajský úřad. Toto ustanovení se použije obdobně v případě, že žák plní
povinnou školní docházku ve škole zřízené svazkem obcí, jehož členem není obec, ve které
má žák místo trvalého pobytu.
(7) Výdaje podle odstavce 6 nemusí obec hradit, jestliže zřizuje školu, ve které má žák
zajištěny podmínky pro plnění povinné školní docházky, je členem svazku obcí, který zřizuje
školu, ve které má žák zajištěny podmínky pro plnění povinné školní docházky, nebo je
smluvní stranou dohody několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo
více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, pokud má žák v této škole zajištěny
podmínky pro plnění povinné školní docházky, s výjimkou případů, kdy se žák vzdělává v
základní škole s vyučovacím jazykem národnostní menšiny.
(8) Jestliže dítě umístěné ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy plní
povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí, na jejichž území
nemá místo trvalého pobytu, hradí výdaje podle odstavce 6 připadající na jednoho žáka této
školy toto školské zařízení.
§ 1 7 9
(1) Obec nebo svazek obcí zřizuje a zrušuje
a) mateřské školy,
b) mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek
stanovených v § 14 a
c) zařízení školního stravování sloužící dětem a žákům škol, které zřizuje.
(2) Obec je povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před
zahájením povinné školní docházky pro děti s místem trvalého pobytu na jejím území a pro
děti umístěné na jejím území v dětském domově. Za tímto účelem obec
a) zřídí mateřskou školu, nebo
b) zajistí předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí; v
takovém případě je obec povinna za každé dítě s místem trvalého pobytu na jejím území,
které navštěvuje mateřskou školu zřízenou jinou obcí, hradit této obci její neinvestiční výdaje
podle § 178 odst. 6 připadající najedno dítě této školy, pokud se dotčené obce nedohodnou
jinak.
(3) Jestliže se dítě umístěné v dětském domově vzdělává v posledním roce před zahájením
povinné školní docházky v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí, na jejichž území
nemá místo trvalého pobytu, hradí výdaje podle § 178 odst. 6 připadající najedno dítě této
školy tento dětský domov.
(4) Obec nebo svazek obcí může dále zřizovat a zrušovat
a) základní umělecké školy,
b) školská zařízení pro zájmové vzdělávání,
c) školská účelová zařízení a
d) školy nebo školská zařízení, které jinak zřizuje kraj nebo ministerstvo, pokud prokáže
potřebné finanční, materiální a personální zabezpečení jejich činnosti orgánu, který vede
rejstřík škol a školských zařízení.
§ 1 8 0
(1) Obec nebo svazek obcí zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a
školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků
státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 6 písm. b) a z jiných zdrojů; v případě, že
školský obvod přesahuje území jedné obce, zabezpečují výdaje základní školy v tomto
školském obvodu a školských zařízení jí sloužících dotčené obce poměrně podle počtu žáků s
místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích, nedojde-li mezi obcemi k jiné dohodě.
(2) Obec může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které
zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto
zákona.
(3) Obec nebo svazek obcí přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a
školských zařízení, které zřizuje, dotace stanovené zákonem o státním rozpočtu k částečné
úhradě výdajů na provoz a provádí s nimi finanční vypořádání.
Príloha č. 2 - výňatek ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení)
Svazek obcí
§49
(1) Obce mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých
společných zájmů.
(2) Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených.
Cleny svazku obcí mohou být jen obce.
(3) Svazek obcí je právnickou osobou.
§50
(1) Předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména
a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného
pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata,
b) zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a
odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění,
zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,
c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní
dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,
d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění
nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v
obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí,
e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,
f) správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu,
sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi.
(2) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno
a) název a sídlo členů svazku obcí,
b) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti,
c) orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich
rozhodování,
d) majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí,
e) zdroje příjmů svazku obcí,
f) práva a povinnosti členů svazku obcí,
g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí,
h) podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového
podílu,
i) obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily.
§51
(1) Obec je návrhem smlouvy podle § 46 odst. 2 písm. a) a b) vázána ode dne jeho schválení
zastupitelstvem obce do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiná obec, které
je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu.
(2) Smlouva podle § 46 odst. 2 písm. a) a b) je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi
účastníky, nestanoví-li smlouva jinak.
(3) O právní způsobilosti svazku obcí, jeho registraci, zrušení a zániku platí zvláštní
zákon. 18)
§52
Občané obcí sdružených ve svazku obcí, kteří dosáhli věku 18 let, jsou oprávněni
a) účastnit se zasedání orgánu svazku obcí a nahlížet do zápisů o jeho jednání,
b) podávat orgánu svazku obcí písemné návrhy,
c) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu svazku obcí a k závěrečnému účtu svazku obcí za
uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí.
§53
(1) Svazek obcí požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok
příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi.
(2) Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek obcí ze svých
rozpočtových prostředků.
(3) Ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 platí pro svazek obcí obdobně.
Příloha č. 3 - Seznam dobrovolných svazků obcí v Jihomoravském kraji
k 2. 5. 2009
Baťův kanál Bítýšsko
Boskovicko B.O.B. - C O V
Cyklostezka Brno - Vídeň Casnýř
Černohorsko Čistá Jihlava
Cisty jihovýchod C O V Horní Dunaj ovice, Zeletice
C O V Hrušky - Týnec C O V Lipov, Louka
C O V Mistřín C O V Pavlov, Milovice
C O V Sloup, Sošůvka C O V Strachotín
C O V Velička C O V Věstonice
Daníž Daníž - vodovody
Deblín Devět křížů
Dobrá voda Domašovsko
Doubravicko Drahanská vrchovina
Drásov - Malhostovice Dyje
Energetické sdružení obcí jižní Moravy Formanská cesta
Sdružení obcí pro realizaci plynofikace Halasovo
Kunštátsko
Kanalizace obcí Dýmnice, Dolenice a Jiřice u
Miroslavi
Hrušovansko Ivanovická brána
Jaroslavice, Slup Jaroslavice, Hrádek, Dyjákovice
D SO Jevišovicka Jihomoravské lázně
Horňácko Kanalizace - Hostěradice, Skalice, Moravice
Kanalizace severozápadní větev - Znojmo,
Plenkovice, Kravsko, Žerůvky
Kanalizace obcí v povodí Jevišovky - Kyjovice,
Erotice, Tvořihráz, Výrovce
Kelčany, Milovice, Skoronice, Vacenovice, Vlkoš Kompostárna Unanov
Kunštátsko - Lysicko Ligary
L I T A V A Lomnicko
L V A Malá Haná
Melicko Mezihoří
Mikroregion Hatě Mikroregion Kahan
Mikroregion Porta Mikroregion Babí lom
Mikroregion Bílý potok Mikroregion Bzenecko
Mikroregion Cebínka Mikroregion Hodonínsko
Mikroregion Hovoransko Mikroregion Hustopečsko
Mikroregion Ivančicko Mikroregion Kuřimka
Mikroregion Letovisko Mikroregion Moštěnka
Mikroregion Nový dvůr Mikroregion Pernštejn
Mikroregion Podluží Mikroregion Raj hradsko
Mikroregion Rakovec Mikroregion Rokytnice
Mikroregion Strážnicko Mikroregion Zdánicko
Mikroregion Domašovsko Mikroregion Miroslavsko
Mikulovsko Modré Hory
Mohyla Míru Moravia
Moravskokrumlovsko N I V A Božice
Odkanalizování obcí Zapálaví - Troskotovice,
Vlasatice, Litobratřice
Odkanalizování obcí Kuchařovice Suchohrdly
Odkanalizování obcí v Národním parku Podyjí a v
jeho ochranném pásmu
Sdružení obcí pro plynofikaci oblasti Dolní Dubňany
a okolí
Odpady Boskovice Olešnicko
D SO Panství hradu Veveří Svazek pro plynofikaci obcí Rohozecka
Plynofikace Krížikov, Katov, Kuřimská Nová Ves,
Kuřimské Jestřebí
Ponávka - svazek obcí Česká, Lelekovice,Vranov
Plynofikace obcí Vratěnín a okolí Svazek obcí mikroregionu Pochřibí
Svazek obcí pro výstavbu rychlostní komunikace R 43 Region Zidlochovicko
Region Cezava Rybníky a Dobelice
Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras Říčany - Ostrovačice
Sever Znojemska Severovýchod
Skalice, Jabloňany Skládka Kuchařovice
Strážovice a Stavěšice Strachotice, Slup
Svitava Batavsko
Tasovice a Hodonice Tišnovsko
V a K Bílovicko V a K Boskovice
V a K Hodonicko V a K Ivančice
V a K Lechovice V a K Zvýšov
V a K Znojmo V a K Slapanicko
V a K Tišnovsko V a K Zidlochovicko
Větrník VITIS Mutěnice
Vodojem Branišovice Vodovod Dražovice
Vodovod Pravlov Vodovod Pustiměř
Vranovsko Znojemsko
Zdánický les a Politaví
Zdroj: Informační systém MF ČR ARIS — vlastní zpracování
Príloha č. 4 - Mapa kraje a poloha vybraných svazků obcí
D S O V a K Boskovice
B R N O
Z N O J I 4-g\ %
í ^ > - c X L ^ > * O D O N l N
Í3J D SO Mikroregion Nový Dvůr
Dso Mikroregion Hovoransko
D S O Č O V Misťŕín
Č a š ň ý ŕ
Bzenecko
Mikroregion N o v ý Dvur
V
Zdroj: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=39403&TypelD=12 - vlastní zpracování