Uvedená bakalářská práce se zabývá ruským dokumentárním románem
jako specifikem vývoje historického románu v Rusku a snaží se
na příkladu díla „Zimní cesta“ od autora Leonida Juzefoviče,
ukázat konkrétní příklady „dokumentárnosti“, specifikovat celý
žánr a začlenit jej do současné ruské historické prózy. Práce
usiluje o ucelený obraz vývoje historického románu v Rusku,
vyčlenění dokumentárního románu jako sub-žánru historického
románu a na konkrétních příkladech z díla se snaží ukázat
specifické vlastnosti a projevy tohoto sub-žánru. Práce je
psána v Ruštině. Je zvolen analytický přístup. Dokumentární
román je vnímán jako specifický žánr, jenž nemá pevně stanovené
hranice. Často zasahuje i do dalších literárních žánrů a práce
nad ním vyžaduje jistý zvláštní a osobitý přístup, který nelze
generalizovat (lze ale nalézt platné obecné prvky). Nicméně
dokumentární/historický román má v Rusku svoji tradici a v
dnešní době v sobě nese i jistou míru „historické národní
paměti a vědomí“, která je velmi důležitá. Autor této práce
vyčleňuje ty nejdůležitější momenty ve vývoji ruského
historického a dokumentárního románu, které popisuje. Dále se
na základě daného vývoje snaží specifikovat „zvláštnosti“
dokumentárního románu a snaží se vyčlenit několik hlavních
idejí a linií, které by mohli být platnými obecnými
charakteristikami dokumentárního románu jako samotného žánru.
Následně, se snaží tato svá tvrzení doložit konkrétními
příklady z díla, které mu zároveň slouží jako „manuál“ k
dokumentárnímu románu. V závěru autor vyzdvihuje důležitost
dokumentárního románu jako sub-žánru historického románu v
Rusku pro tzv. „historickou paměť a (s)vědomí“. Celá práce by
tak měla ukázat vývoj dokumentárního románu (jako osobitého
sub-žánru historického románu) v Rusku a charakterizovat jeho
základní a specifické prvky a vlastnosti (které jsou následně
doloženy konkrétními příklady). Práce by mohla poskytnout
základ pro detailnější bádání v oblasti dokumentárního románu v
Rusku.