Cílem této práce je enkapsulace fluorescenčních kationických, anionických a hydrofobních sond do různých typů ferritinu jako model pro cílenou léčbu nádorových onemocnění a najít optimální podmínky enkapsulace. Důvodem, proč se v této práci pracuje s fluorescenčními sondami a ne rovnou určitým typem léčiva je, že fluorescenční sondy jsou mnohem lépe a jednodušším způsobem detekovatelné oproti používaným léčivům při chemoterapiích. Ferritiny jsou sférické proteinové částice s vnitřní dutinou běžně se vyskytující v lidském těle. Pro účel nosičů léčiv v cílené léčbě nádorových onemocnění mají několik předpokladů. Jsou velmi stabilní a nevyvolávají přehnanou reakci imunitního systému. V těle ferritiny slouží ke skladování železa a jsou popsány příklady enkapsulovaných látek do vnitřní dutiny proteinu a tudíž je to prostor pro další rozvoj. A asi tím nejdůležitějším faktorem je to, že ferritiny dokáží procházet dovnitř buněk a to zejména nádorových a to z důvodu zvýšené exprese transferinového receptoru Trf1 v nádorových buňkách, který je zodpovědný za transport ferritinu dovnitř buňky. Tento koncept má potenciál zefektivnit proces léčby nádorových onemocnění a snížit vedlejší toxicitu. Pracovní hypotéza je taková, že lze najít univerzální podmínky pro enkapsulaci fluorescenčních sond (zvlášť pro kationické, anionické a hydrofobní sloučeniny) jako je pH a systém enkapsulace (například enkapsulace pomocí detergentu jako spojky mezi ferritinem jako nosičem a sondou). Hypotéza této práce nebyla potvrzena, nebyly nalezeny univerzální podmínky v enkapsulaci fluorescenčních sond, podle výsledků jde o velmi specifický proces pro každou jednotlivou látku. A zatím se neukázalo, že by navázání mezi ferritinovým nosičem a enkapsulovanou látkou fungovalo jinak, než na základě elektrostatické interakce. V budoucnu by se dalo na tuto práci navázat v práci s kationickými fluorescenčními sondami – deriváty Rhodaminu B (jeho estery a amidy), u kterých se ukázalo, že mají cytotoxické účinky na určité typy nádorových buněk.